archæologia historica 39/2014/2

archæologia historica 39/2014/2

archæologia historica 39/2014/2 EDITOŘI ZDENĚK MĚŘÍNSKÝ et PAVEL KOUŘIL MASARYKOVA UNIVERZITA, FILOZOFICKÁ FAKULTA, ÚSTAV ARCHEOLOGIE A MUZEOLOGIE ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AKADEMIE VĚD ČR, BRNO, v. v. i. ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AKADEMIE VĚD ČR, PRAHA, v. v. i. ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED V NITRE MUZEJNÍ A VLASTIVĚDNÁ SPOLEČNOST V BRNĚ BRNO 2014

Vydáno s podporou Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i. a grantového projektu VEGA 2/0189/12 Archeologic kého ústavu SAV v Nitre. REDAKČNÍ RADA prof. PhDr. ZDENĚK MĚŘÍNSKÝ, CSc. (člen výboru MVS a vedoucí ÚAM FF MU, Brno), předseda doc. PhDr. PAVEL KOUŘIL, CSc. (ředitel ARÚ AV ČR Brno, v. v. i.), místopředseda prof. PhDr. JAN KLÁPŠTĚ, CSc. (ředitel ÚPA FF UK a vědecký pracovník ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i.) prof. PhDr. ALEXANDER RUTTKAY, DrSc. (vědecký pracovník ARÚ SAV a profesor FF UKF v Nitre) doc. PhDr. MICHAL SLIVKA, CSc. (KA FF UKO v Bratislave) prof. PhDr. PETR SOMMER, CSc., DSc. (ředitel CMS a vědecký pracovník ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i.) Univ.-Prof. Dr. FALKO DAIM (generální ředitel RGZM Mainz, SRN) prof. dr. hab. JERZY PIEKALSKI (Instytut archeologii, Wydzial Nauk Historicznych i Pedagogicznych, Uniwersytet Wrocławski, Wrocław, Polsko) Prošlo recenzním řízením Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována, uchovávána v počítačové paměti či přenášena jakoukoli jinou formou či jakýmkoli elektronickým, mechanickým, fotografickým či jiným záznamovým prostředkem bez předchozího písemného svolení vydavatele. Za kvalitu obrazových příloh odpovídají autoři. Na přední straně obálky / Umschlagvorderseite: Mikrostruktury vzorků keramických kachlů (Hložek, M. Loskotová, I.: Zdroje keramických surovin brněnské kachlové produkce 15. století). Mikrostrukturen von Keramikkachelproben (Hložek, M. Loskotová, I.: Die Keramikrohstoffquellen der Brünner Kachelproduktion des 15. Jahrhunderts). 2014 Masarykova univerzita ISSN 0231-5823

Archaeologia historica 39, 2014, 639 647 DOKLADY ZPRACOVÁNÍ ŽELEZA NA HRADĚ TEPENCI VENDULA VRÁNOVÁ JAKUB VRÁNA MARTIN MONÍK Abstrakt: Během záchranných archeologických výzkumů v letech 1997 1999, 2007 2008 a 2012 bylo na předhradí hradu Tepence nalezeno velké množství železářské strusky. Příspěvek je zaměřen na petrografickou analýzu fragmentů strusky a vyhodnocení jejich plošného výskytu v souvislosti se zástavbou předhradí se záměrem zjistit druh nalezených fragmentů strusky a původ zpracovávaného železa a postihnout možná místa kovářské výroby v prostoru hradu ze 14. století. Klíčová slova: struska kovářská výrova petrografická analýza předhradí Tepenec 14. století. Evidence of Ironworking at Tepenec Castle Abstract: Rescue archaeological research conducted in 1997 1999, 2007 2008 and 2012 at the outer bailey of Tepenec Castle yielded a large amount of iron slag. The contribution centres on the petrographic analysis of the slag pieces and the assessment of their distribution in regard to the outer bailey constructions, with the objective to identify the pieces and to determine the origin of iron, as well as locate possible ironworking sites within the 14th-century castle. Key words: slag ironworking petrographic analysis outer bailey Tepenec 14th century. 1. Úvod Výsledky dlouhodobých záchranných archeologických výzkumů na hradě Tepenci přinesly velké množství dat, na jejichž základě je možné zkoumat různorodé aspekty života na středověkém hradě. Jedním z častých dokladů výrobních aktivit souvisejících s výrobou kovových předmětů jsou nálezy výrobních nástrojů, polotovarů a zejména odpadního materiálu strusky. V našem příspěvku se budeme zabývat analýzou nalezených fragmentů strusky v areálu předhradí Tepence. 2. Poloha lokality a nálezové okolnosti Lokalita Jívová-Tepenec leží na okraji Nízkého Jeseníku, poblíž obce Jívová, zhruba 15 km severovýchodně od Olomouce. Na ostrožně (480 519 m n. m.) nad údolím, kterým protéká Bělkovický potok, se nacházelo hradisko popelnicových polí z pozdní doby bronzové a ve 14. století zde byl postaven hrad. Založil jej roku 1340 Karel IV., a již v roce 1406 je uváděn jako pustý (podrobně prameny k dějinám hradu viz Burian 1979). Hrad byl vybudován na oválné ostrožně, která je na severovýchodní straně oddělena od zbytku hřebene šíjovým příkopem vytesaným do skály. Byl tvořen hradním jádrem a rozsáhlým opevněným předhradím. Hradní jádro bylo v minulosti ničeno jak přírodní erozí, tak činností kamenolomu již dlouho před zahájením záchranných výzkumů, proto neznáme jeho přesnou podobu. Na kolorované mapě z roku 1724 je znázorněn Tepenec s mohutnou hranolovitou věží, která výrazně převyšuje přiléhající palác (Vránová Vrána 2005, přední strana obálky). Díky archeologickým výzkumům ze 60. a 70. let víme, že hradní jádro bylo opevněno a od předhradí odděleno dvěma pásy kamenných hradeb, mezi nimiž byl nasypán zemní val. Zástavba na ploše předhradí byla tvořena různými druhy staveb. Během výzkumů byly zjištěny relikty dřevohlinitých nadzemních staveb bez kamenné podezdívky i s podezdívkou, dále zde byly také prozkoumány suterény či sklepy domů zasekané do skály (Vránová Vrána 2005, 32, 34). Opevnění předhradí nebylo patrně nikdy dokončeno. Tomu by nasvědčovala situace zjištěná výzkumem v roce 1998 severní polovina opevnění tvořená kamennou hradbou z lomového kamene na maltu zasazená do pravěkého valu náhle končí (Tymonová 2002, 216). Na jižní straně předhradí, kde je svah strmější, patrně stavitelům Tepence postačovalo ponechat jako opevnění pouze pravěký val. 639

Vendula Vránová Jakub Vrána Martin Moník: Doklady zpracování železa na hradě Tepenci 1971 1975 1998 1968 1971 1997 1999 2007 místa nálezů strusky / places of slag findings ( 0 20, 20 50, 51 200, 1 000 a více ks) relikty staveb / relicts of buildings studna / well 2008 Tepenec polohopisný a výškopisný plán 0 50 m Obr. 1. Tepenec, k. ú. Jívová. Rozmístění nálezů strusky v celkovém plánu lokality. Struska je rozdělena do čtyř kategorií dle kvantity výskytu v jednotlivých čtvercích. Bod nález strusky; kroužek relikt stavby; plné kolečko studna. Mapa P. Grenar. Abb. 1. Tepenec, Katastergebiet Jívová. Verteilung der Schlackenfunde im Gesamtplan der Fundstelle. Die Schlacke wurde entsprechend der Häufigkeit ihres Vorkommens in den einzelnen Plana in vier Kategorien unterteilt. Punkte Schlackenfund; Kreise Relikt eines Baus; blauer Kreis Brunnen. Karte P. Grenar. 640

Archaeologia historica 39, 2014, 639 647 Archeologický výzkum na Tepenci byl započat již v roce 1968 (více k dějinám bádání viz Vránová Vrána 2005, 11 15). V letech 1968 1971 (pod vedením Václava Buriana a posléze také Víta Dohnala) se výzkum zaměřil na prozkoumání hradního jádra a jeho opevnění. Na prostor předhradí se výzkum poprvé soustředil v letech 1971 1975 (Vít Dohnal). Na tento výzkum bylo nově navázáno, plošně a částečně i metodicky, při dalším rozšiřování lomu v 90. letech (konkrétně 1997 1999). Poslední výzkumné sezony proběhly v letech 2007, 2008 a 2012. Metodika záchranného archeologického výzkumu je na Tepenci již od počátku založena na rozměření výzkumné plochy do čtvercové sítě o velikosti jednotlivých čtverců 5 5 metrů, kulturní souvrství je poté zkoumáno po mechanických úrovních (1 úroveň ca 20 cm). Pouze v letech 1971 1975 byl výzkum realizován formou velké sondy, která na šířku proťala celý opevněný areál předhradí, a v roce 1990 bylo pomocí dvou menších sond zkoumáno opevnění předhradí. V posledních šesti etapách (1997 1999, 2007 2008, 2012) výzkum probíhá na ploše předhradí a zejména z časových důvodů zde byly čtverce zkoumány šachovnicově, ovšem nadto na celé zkoumané ploše probíhá průzkum za pomoci detektoru kovů. Fragmenty strusky představují na ploše předhradí poměrně častý druh archeologických nálezů. Vyskytují se v kulturním souvrství pokrývajícím téměř celé předhradí i ve výplni některých prozkoumaných objektů. Z výzkumů z let 1997 2012 pochází 2 610 ks strusky. K tomuto číslu je nutné připočíst mimořádný nález zahloubeného objektu č. 196 z roku 2012, jehož výplň z převážné části tvořila struska (ca tisíce kusů). Výzkum z roku 2012 je momentálně ve stadiu laboratorního zpracování. Struska byla nalezena v 82 čtvercích (ze 152 prozkoumaných čtverců v letech 1997 2012) a 14 objektech. Tyto objekty reprezentují zahloubené suterény staveb (obj. č. 79, 147, 164, 168, 178, 179), sídlištní jámy (obj. č. 28, 87, 166, 194, 195, 196), relikt nadzemní dřevohlinité stavby (obj. č. 92) a studnu (obj. 167). Nejvíce strusky bylo nalezeno v zásypu a bezprostředním okolí dvou zahloubených objektů, č. 147 a 196, které patrně představují místa zpracování železa na předhradí hradu Tepenec. Ve výplni suterénu (obj. č. 147) vysekaného do skály bylo nalezeno 1 151 ks strusky. V tomto případě je otázkou, zda zpracování železa probíhalo přímo v tomto suterénu či v jeho bezprostředním okolí, neboť v sousedních čtvercích se také nachází větší množství strusky (282 ks). Do suterénu se struska mohla dostat v rámci postdepozičních procesů po zániku hradu. Objekt č. 196 je oválná jáma větších rozměrů, která zčásti zasahovala mimo zkoumanou plochu (délka 7 m, zjištěná šířka 3,4 m, hloubka 1,6 m). Po obvodu objektu se nacházela středně hnědá hlinitá uloženina bez nálezů strusky (kont. č. 1202). Střed objektu vyplňovala hlinitá uloženina černé barvy (kont. č. 1204), která obsahovala množství velkých kusů uhlíků, keramiku, železné artefakty (stavební kování, hřebíky, hrot do kuše, nožík, dveřní objímka aj.). Hlavní složkou této uloženiny však byly střední a větší kusy strusky. Dle terénního pozorování se jeví, že již zčásti zaplněný objekt 196 sloužil k deponování odpadu při zpracování železa. Při pohledu na celkový plán (obr. 1) předhradí Tepence je patrné, že nálezy zlomků strusky se koncentrují v jeho severní části v okolí reliktů nadzemních staveb (objekty 147 a 196). Početně menší kumulace strusky se rýsuje v jihozápadní části zkoumané plochy v blízkosti depresí, které v tomto případě nebyly zkoumány. Nicméně výsledky záchranných výzkumů na Tepenci ukazují, že tyto tzv. deprese představují fakticky relikty po středověké zástavbě předhradí. Na tomto základě můžeme tudíž předpokládat, že i tyto deprese, včetně zbývajících depresí na neprozkoumané části předhradí, budou stejného charakteru. Relikty již prozkoumaných staveb a neprozkoumané deprese po vynesení do mapy předhradí vymezují volný areál o lichoběžníkovitém půdorysu, který, jak naznačují výsledky dosavadních archeologických výzkumů, nebyl mimo zjištěnou studnu zastavěn (Vránová Vrána, v tisku). Na tuto volnou plochu také směřovaly komunikace od bran na předhradí. Nálezy zlomků strusky se v jednotlivých čtvercích na tomto volném prostranství počítají pouze na jednotlivé kusy, což vylučuje úvahy o intencionálním druhotném použití strusky ke zpevnění povrchu. 641

Vendula Vránová Jakub Vrána Martin Moník: Doklady zpracování železa na hradě Tepenci 3. Metoda analýzy Petrografická analýza několika kusů strusky z objektů 147 a 196 a ze čtverce 347 (rok výzkumu 2008, jihovýchodní část plochy předhradí) byla provedena na Katedře geologie Univerzity Palackého v Olomouci. Z celkem šesti fragmentů ( Tepenec 1 6 ; obr. 2) strusky, jednoho kusu přepálené hliněné stěny ( Tepenec 7 ) a jednoho fragmentu keramiky vyplněného zeminou s příměsí železa a strusky ( Tepenec 8 ) byly zhotoveny leštěné výbrusy pro pozorování v polarizovaném procházejícím a odraženém světle. U artefaktů byla též změřena magnetická susceptibilita příručním kappametrem KT-6 a provedena prvková analýza příručním rentgen-fluorescenčním (pxrf) spektrometrem DELTA Premium (Innov-X Inc., USA) při napětí 40 kv. V módu Geochem byl při XRF analýze vždy měřen rovný povrch na řezu pro zhotovení výbrusu, doba jednoho měření byla 60 sekund. Zjištěné prvky byly poté přepočítány na oxidy a normalizovány na 100 % (tab. 1). 0 5 cm Obr. 2. Vzorek Tepenec 1. Středověká kovářská struska. Abb. 2. Probe Tepenec 1. Mittelalterliche Schmiedeschlacke. Tepenec 1 Tepenec 2 Tepenec 3 Tepenec 4 Tepenec 5 Tepenec 6 Tepenec 7 Tepenec 8 TiO 0,33 0,27 1,37 1,07 0,16 0,21 0,41 0,29 FeO 46,29 54,48 12,25 10,27 11,18 17,69 2,22 31,12 SiO 2 32,81 27,68 55,89 65,32 80,36 74,75 93,89 61,97 Al 2 O 3 8,85 8,61 23,41 16,61 0,22 0,29 0,36 4,44 CaO 6,50 4,22 0,40 1,80 3,92 3,06 0,23 0,00 K 2 O 3,15 3,69 3,97 3,83 2,64 3,19 2,79 0,55 P 2 O 5 1,71 0,79 0,00 0,65 1,36 0,64 0,00 1,63 MgO 0,00 0,00 2,71 0,00 0,16 0,18 0,10 0,00 S 0,37 0,27 0,00 0,44 0,00 0,00 0,00 0,00 Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 Tab. 1. Prvkové složení (wt %) fragmentů strusky dle rentgen-fluorescenční (pxrf) analýzy. Tab. 1. Elementzusammensetzung (wt %) der Schlackenfragmente gemäß der Röntgenfluoreszenzanalyse (pxrf). 642

Archaeologia historica 39, 2014, 639 647 4. Výsledky analýz Ukázalo se, že fragmenty strusky jsou většinou podobného minerálního složení kromě skelné silikátové hmoty převažoval železitý olivín fayalit (Fe 2 SiO 4 ) spolu s metastabilním železitým oxidem wüstitem (FeO; obr. 3). Železářskou výrobu na hradě dokládají také kapičky redukovaného železa ve skelné hmotě (obr. 4) u většiny analyzovaných kusů. 0 1 mm Obr. 3. Vzorek Tepenec 1. Minerální fáze v kovářské strusce z hradu Tepence. Kostrovitý wüstit (Wus), lišty fayalitu (Fa) a šedá sklovitá fáze. Odražené světlo, PPL. Abb. 3. Probe Tepenec 1. Mineralphasen in der Schmiedeschlacke von Burg Tepenec. Skelettförmiges Wüstit (Wus), Fayalit-Leisten (Fa) und graue glasartige Phase, PPL. 0 1 mm Obr. 4. Vzorek Tepenec 1. Minerální fáze v kovářské strusce z hradu Tepence. Kostrovitý a dendritický wüstit (Wus), lišty fayalitu (Fa), redukované železo (Fe), sekundární limonit (Lm) a šedá sklovitá fáze. Odražené světlo, PPL. Abb. 4. Probe Tepenec 1. Mineralphase in der Schmiedeschlacke von Burg Tepenec. Skelettförmiges und dendritisches Wüstit (Wus), Fayalit-Leisten (Fa), reduziertes Eisen (Fe), sekundäres Limonit (Lm) und graue glasartige Phase. Reflektiertes Licht, PPL. 643

Vendula Vránová Jakub Vrána Martin Moník: Doklady zpracování železa na hradě Tepenci Ty společně s wüstitem způsobily i zvýšenou magnetickou susceptibilitu strusky (12,5 43,5 10 3 SI), která je zde slabě závislá na přítomnosti železa. Determinační koeficient této závislosti při metodě lineární regrese je jen 0,36, což mj. potvrzuje, že část železa je vázána v diamagnetických (příp. antiferomagnetických) minerálních fázích, např. v limonitu, který se vytvářel sekundárně jako povlak na wüstitu, čistém železe a v pórech strusky. Tato data je ovšem třeba brát s rezervou zejména pro relativně malý počet testovaných vzorků a také pro menší přesnost příručního kappametru i XRF spektrometru oproti jejich laboratorním ekvivalentům. Ve struskové hmotě se rovněž objevují uhlíky, pocházející pravděpodobně z kovářské výhně (obr. 5). 0 1 mm Obr. 5. Vzorek Tepenec 3. Kovářská struska z hradu Tepence. Uhlík z kovářské výhně, vpravo nahoře sekundární limonit (Lm). Odražené světlo, PPL. Abb. 5. Probe Tepenec 3. Schmiedeschlacke von Burg Tepenec. Kohlenstoff aus der Schmiedeesse, rechts oben sekundäres Limonit (Lm). Reflektiertes Licht, PPL. Vzorek spečené hmoty ze čtverce 347 ( Tepenec 7 ) je zřejmě přepálenou stěnou takové výhně. Ve výbrusu tohoto vzorku byla pozorovatelná pouze skelná fáze, hojné krystaly křemene a povlaky limonitu, zastoupení železa je zde nejnižší ze všech analyzovaných vzorků (tab. 1). Za zmínku stojí také výsledky analýzy fragmentu vrcholně středověké keramické nádoby ( Tepenec 8 ) vyzvednutého ze zásypu studny (obj. č. 167). Na vnitřní straně tohoto fragmentu byla identifikována železitá hmota, která představuje nepřímý doklad zpracování železa v prostoru předhradí. Výplň nádoby byla prakticky tvořena železitou hlínou s hojným křemenem, wüstitem (FeO), silikátovým sklem, limonitem (obr. 6) a mikrofragmenty redukovaného železa. Tato železitá hmota vznikla pravděpodobně na podlaze kovárny, kam padaly kusy silikátové strusky spolu s okujemi aj. mikrofragmenty zpracovávaného železa. 5. Diskuse a závěr Na základě analýzy lze konstatovat, že fragmenty strusky z hradu Tepence jsou převážně vedlejším produktem kovářské výroby železných předmětů, případně zušlechťování železné lupy. Svědčí pro to zejména zvýšené množství wüstitu a kapičky redukovaného železa. Naopak tzv. hutnická struska, obsahující většinou též minerální fáze z rudy a hlušiny, se patrně neobje- 644

Archaeologia historica 39, 2014, 639 647 vila. Hutnění kovu přímo na hradě se ostatně jeví jako značně nepraktické, zejména pro obtíže s transportem rudy a paliva do strmého kopce a pro nebezpečí požáru. Závěrem můžeme říci, že provedená analýza dokládá zpracování železa probíhající v areálu předhradí Tepence. Na základě petrografické analýzy několika vzorků strusky je v tomto areálu potvrzena kovářská produkce, kterou také dokládá nález fragmentu stěny kovářské výhně a zlomek keramické nádoby se železitou hmotou vzniklou pravděpodobně na podlaze kovárny. Nápadné koncentrace nálezů strusky v severní části předhradí patrně indikují blízkost kovářské dílny či dílen. Existence kovářské dílny byla zjištěna také v prostoru hradního jádra, kde u paty severní části hradby bylo během výzkumu nalezeno mimo jiné množství strusky, kovářské nástroje a podkovářský znamenák. Kovárna tedy mj. vyráběla a opravovala podkovy koní ustájených na hradě. 0 1 mm Obr. 6. Vzorek Tepenec 8. Výplň nádoby ze zásypu studny. Shluk wüstitu (Wus) s limonitem (Lm), okolo hojné fragmenty křemene (Qtz). Procházející světlo, XPL. Abb. 6. Probe Tepenec 8. Verfüllung des Gefäßes aus der Brunnenverfüllung. Anhäufung von Wüstit (Wus) und Limonit (Lm), ringsherum zahlreiche Quarzfragmente (Qtz). Durchscheinendes Licht, XPL. Nezodpovězenou otázkou prozatím zůstává původ zpracovávaného železa. Ve dvou analyzovaných fragmentech strusky a též ve hmotě uvnitř keramické nádoby lze konstatovat poněkud zvýšený podíl fosforu. Ten se vyskytuje převážně v přípovrchových ložiscích tzv. bahenních rud, je ovšem doloženo i záměrné kovářské obohacování nožů a mečů fosforem pro zlepšení kvality jejich ostří (Hošek et al. 2007). Hrad Tepenec není příliš vzdálen od výchozů pillow- -láv, metadoleritů a metatufů šternbersko-hornobenešovského pruhu s výskyty ložisek hematit- -magnetitových rud typu Lahn-Dill (Skácel 1966). Nejbližší ložiska železných rud se nacházejí poblíž Čabové a Horní Loděnice ve vzdálenosti 8 14 km severovýchodně od Šternberka a též pod vrchem Lískovcem u Krakořic, asi 9,5 km od lokality (Jinochová 1993; 1993a). Patrně poblíž těchto ložisek se nacházely železářské hutě, exportující železné polotovary mj. na hrad Tepenec. Zda byly využívány pouze submarinně exhalační rudy devonského stáří, či též povrchová limonitová ložiska, není zcela jasné. Vhodná by byla v tomto ohledu analýza stopových prvků, příp. izotopů, místních lahn-dillových rud, případně jejich experimentální tavba. 645

Vendula Vránová Jakub Vrána Martin Moník: Doklady zpracování železa na hradě Tepenci Literatura BURIAN, V., 1979: Tepenec moravský hrad markraběte Karla, Umění XXVII, č. 3, 245 249. HOŠEK, J. et al., 2007: Hošek, J. Malý, K. Zavyalov, V., Železná houba ze Žďáru nad Sázavou ve světle problematiky fosforového železa ve středověkém nožířství, Archeologia technica 18, 10 17. JINOCHOVÁ, J., 1993: Mapa nerostných surovin ČR, 1:50 000, list 15 33: Moravský Beroun. Praha. 1993a: Mapa nerostných surovin ČR, 1:50 000, list 14 44: Šternberk. Praha. SKÁCEL, J., 1966: Železnorudná ložiska moravskoslezského devonu. Rozpravy ČSAV 76 (11). Praha. TYMONOVÁ, M., 2002: Středověký hrad Tepenec u Jívové a jeho fortifikační systém Die mittelalterliche Burg Tepenec bei Jívová und ihre Fortifikationssystem, AH 27, 215 228. VRÁNOVÁ, V. VRÁNA, J., 2005: Jívová-Tepenec. Pravěké hradisko a Karlův hrad Tepenec. Archeologické památky střední Moravy. Sv. 9. Olomouc. 2012: Nálezy podkov z hradu Tepence Die Hufeisenfunde von der Burg Tepenec, AH 37, 733 746. v tisku: Shrnutí výsledků archeologického průzkumu studny na hradě Tepenec. In: Sborník k výročí dr. Vlasty Šikulové. Časopis Slezského zemského muzea, série B. Zusammenfassung Belege für eine Eisenverarbeitung auf der Burg Tepenec Die in Mittelmähren (Tschechien) liegende Burg Tepenec wurde 1340 von Karl IV. auf einem markanten Bergsporn gegründet, der bereits früher in der späten Bronzezeit besiedelt gewesen war. Die Burg wurde seit Ende der sechziger Jahre des 20. Jahrhunderts durch einen Steinbruch zerstört, ab 1968 wird dort mit Unterbrechungen eine archäologische Rettungsgrabung durchgeführt. Die mittelalterliche Burg wurde durch eine Kernburg und durch eine ausgedehnte befestigte Vorburg gebildet, in denen viele eingetiefte Siedlungsobjekte untersucht und auch viele Eisengegenstände gefunden wurden, unter anderem beispielsweise auch Hufeisen, Nägel, Armbrustpfeile, Messer und Sporen. Daneben wurden dort auch tausende Eisenschlackenfragmente entdeckt. Die Schlackenfragmente kommen in der fast die gesamte Vorburg bedeckenden Kulturschicht sowie in der Verfüllung von einigen untersuchten Objekten vor. Am meisten davon fand man in der Verfüllung und unmittelbaren Umgebung der beiden eingetieften Objekte Nr. 147 und 196. Diese Objekte stellen offensichtlich Orte dar, an denen Eisen verarbeitet wurde. Objekt 147 ist das in den Fels eingehauene Souterrain eines Gebäudes, und Objekt 196 eine große ovale Grube, die fast ganz mit größeren und kleineren Schlackenfragmenten verfüllt war. Von sechs Schlackenfragmenten, von der Wand einer Schmiedeesse und von einem Keramikgefäß wurden Dünnschliffe angefertigt. Die magnetische Suszeptibilität aller Proben war hoch (12,5 43,5 10 3 SI Einheiten). Die durch eine mobile Röntgenfluoreszenzanalyse festgestellte Elementzusammensetzung war uneinheitlich, jedoch wurde meistens Fayalit (Fe 2 SiO 4 ), Wüstit (FeO), Quarz (SiO 2 ), reduziertes Eisen und sekundäres Limonit identifiziert, alle umgeben von einer Glasmatrix (Abb. 2, 4, 5). Auch wurden Kohlenstoffstücke identifiziert (Abb. 3). Das reichliche Wüstit, die Fragmente reinen Eisens und die hohe magnetische Suszeptibilität deuten zusammen mit dem Fehlen von Mineralien aus taubem Erzgestein darauf hin, dass es sich hierbei um Schmiedeschlacke handelt. Diese hingen wahrscheinlich mit der alltäglichen Herstellung und Reparatur von Eisengegenständen und Hufeisen auf der Burg Tepenec zusammen. Das importierte Eisen stammt höchstwahrscheinlich aus Hüttenwerkstätten, in denen die lokalen Hämatit-Magnetit-Erze vom Typ Lahn-Dill des Šternberk-Horní Benešov- Gürtels verarbeitet wurden. Mgr. Jakub Vrána, Archeologické centrum Olomouc, p. o., U Hradiska 42/6, 779 00 Olomouc, vrana@ac-olomouc.cz 646

Archaeologia historica 39, 2014, 639 647 Mgr. Vendula Vránová, Ph.D., Archeologické centrum Olomouc, p. o., U Hradiska 42/6, 779 00 Olomouc, vranova@ac-olomouc.cz Mgr. Martin Moník, Katedra geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, 17. listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc, martin.monik@gmail.com 647

ZKRATKY Prameny AČ Archiv český AKČ Archiv Koruny české BR Berní rula CDB Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae CDH Codex diplomaticus Hungariae ecclesiasticus ac civilis CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae CDS Codex diplomaticus Silesiae CDSl Codex diplomaticus et epistolaris Slovaciae CIM Codex iuris municipalis DRC Decem registra censum bohemica compilata aetate bellum husiticum praecedente Deset urbářů českých z doby před válkami husitskými DD Desky dvorské DZM Desky zemské menší DZV Desky zemské větší FRB Fontes rerum Bohemicarum Prameny dějin českých G-M II Lehns- und Besitzurkunden Schlesiens und seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter II (C. Grünhagen H. Markgraf eds.) HOkl Hazai oklevéltár LC Libri confirmatium ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim LCS Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezové MGH SS Monumenta Germaniae Historica Scriptores MMFH Magnae Moraviae fontes historici Prameny k dějinám Velké Moravy MVS Monumenta Vaticana Slovaciae NH Schlesische Nekrologien. Nekrologium des Stifts Heinrichau NK Schlesische Nekrologien. Nekrologium des Stifts Kamenz (obě In: Zeitschrift des Vereines für Geschichte und Alterthum Schlesiens IV, 1862, 278 337, W. Wattenbach ed.) RBM Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae RDP Registra decimarum papalium Registra desátků papežských z diocezí pražské RI Regesta Imperii RTT Reliquiae tabularum terrae SRH Scriptores rerum Hungaricum SUB Schlesisches Urkundenbuch V-H Geschichtsquellen der Grafschaft Glatz ZDB Moravské zemské desky brněnské ZDO Moravské zemské desky olomoucké Literatura AH Archaeologia historica AMMS Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana AR Archeologické rozhledy ASČ Archeologie ve středních Čechách AVANS Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku AVJČ Archeologické výzkumy v jižních Čechách AVSČ Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 1983 1992 BMD Brno v minulosti a dnes CaBe Castrum Bene CB Castellologica bohemica CMB Castella Maris Baltici ČČH Český časopis historický ČsČH Československý časopis historický 754

ČMM Časopis Matice moravské ČMMZ Časopis Moravského muzea (Moravského zemského muzea), Vědy společenské ČNM A Časopis Národního muzea, řada A historická ČSPS Časopis Společnosti přátel starožitností ČSM B Časopis Slezského muzea, série B vědy historické ČSZM B Časopis Slezského zemského muzea, série B vědy historické ČSPSČ Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze (1893 1926); Časopis Společnosti přátel starožitností československých (1927 1938) ČVSMO Časopis vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci HČ Historický časopis HG Historická geografie ITM Internationale Tagungen in Mikulčice JM Jižní Morava JSH Jihočeský sborník historický LCI Lexikon der christlichen Ikonographie. Ed. E. Kirschbaum. Rom Freiburg Basel Wien 1990 LE Libri erectionum archidiocesis Pragensis LTK Lexikon für Theologie und Kirche 4. Freiburg Basel Rom Wien 1995 MAG Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien MVP Muzejní a vlastivědná práce OSN Ottův slovník naučný PA Památky archeologické PHS Právněhistorické studie PRP Průzkumy památek PSČ Památky středních Čech PV Přehled výzkumů AÚ ČSAV v Brně (od r. 1963 ARÚ AV ČR v Brně) SbČSSA Sborník Československé společnosti archeologické (při ČSAV) SBM Studien zum Burgwall von Mikulčice SbNM A Sborník Národního muzea, řada A Historie SlAnt Slavia Antiqua SlArch Slovenská archeológia SM Severní Morava SPFFBU C Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, řada C, historická SPFFBU E Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, řada E, archeologicko-klasická SPFFBU F Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, řada F, uměnovědná SPFFBU M Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, řada M, archeologická SVPP Sborník vlastivědných prací z Podblanicka SZM Sborník Západočeského muzea v Plzni ŠZ Študijné zvesti VSV Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských VVM Vlastivědný věstník moravský ZPP Zprávy památkové péče ZbSNM Zborník Slovenského národného múzea ZČRP Z Českého ráje a Podkrkonoší ZMHK Zpravodaj muzea v Hradci Králové ZMVČ Zpravodaj Muzea východních Čech Instituce a další zkratky AP SZM Archeologické pracoviště Slezského zemského muzea, Opava APH Archiv Pražského hradu ARÚ AV ČR Archeologický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. AÚ Archeologický ústav AV ČR Akademie věd České republiky, v. v. i. BRD Bundesrepublik Deutschland Spolková republika Německo (SRN) CMS Centrum medievistických studií, Praha CMTF Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci č. j. číslo jednací 755

ČSAV Československá akademie věd ČSSA Československá společnost archeologická při ČSAV ČVS čelní vyhřívací stěna (u kachle) FÚ farní úřad FF UK Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze FF UKF Filozofická fakulta Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre FF UKO Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave FF ZČU Filozofická fakulta Západočeské univerzity FF, FIF Filozofická fakulta FHV UMB Fakulta humanitných vied Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici FPF SU Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě GAČR Grantová agentura České republiky GDR DDR Deutsche Demokratische Republik (NDR Německá demokratická republika) inv. č. inventární číslo k. kontext kart. karton k. ú. katastrální území KA FF UKO Katedra archeológie Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislave KNM Knihovna Národního muzea, Praha KÖH Kulturális Örökségvédelmi Hivatal Budapest, Tervtár/Könyvtár (Kutatási Osztály) Úřad na ochranu kulturního dědictví, Oddělení map/knihovna (Oddělení výzkumu) KPÚ Krajský pamiatkovy úrad MK Ministerstvo kultury, Praha MNM Magyar Nemzeti Múzeum MZM Moravské zemské muzeum, Brno MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Praha MU Masarykova univerzita, Brno MuMB Muzeum města Brna MVS Muzejní a vlastivědná společnost v Brně MZA Moravský zemský archiv v Brně MZM Moravské zemské muzeum nedat. nedatováno nepubl. nepublikovaný NM Národní muzeum, Praha NÖ Niederösterreich, Dolní Rakousy, Rakousko NPÚ Národní památkový ústav NŘ Nová řada NS nálezová správa NZ nálezová zpráva o. p. s. obecně prospěšná společnost OM Okresní muzeum OÖ Oberösterreich, Horní Rakousy, Rakousko OSP Okresní stavební podnik OSSPPOP Okresní středisko státní památkové péče a ochrany přírody p. B. politischer Bezirk (Rakousko) parc. č. parcela číslo PrF UK Prírodovedecká fakulta Univerzity Komenského v Bratislave PÚ SR Pamiatkový ústav Slovenskej republiky RGZM Römisch-Germanisches Zentralmuseum Mainz (BRD) rkp. rukopis s. j. stratigrafická jednotka s. s. j. svazek stratigrafických jednotek SAHI Slovenský archeologický a historický inštitút SAV Slovenská akadémia vied SBM Slovenské banské múzeum, Banská Štiavnica SHP stavebněhistorický průzkum SNG Slovenská národná galéria, Bratislava SNM Slovenské národné múzeum, Bratislava 756

SObA SOkA SPS SU SÚPPOP SÚRPMO ŠA MV SR BB ŠGÚDŠ ŠOkAB ŠÚBA ŠÚPS ÚAM FF MU ÚAPP ÚHM UJEP UK UKF UKO ulož. ÚAPPSČ ÚOP UP ÚPRAV VŠVU VZ ZAO ZČM ZČU ZIP ZSV ZVSO Státní oblastní archiv Státní okresní archiv Společnost přátel starožitností Slezská univerzita v Opavě Státní ústav památkové péče a ochrany přírody Státní ústav rekonstrukce památkových měst a objektů Štátny archív Ministerstva vnútra Slovenskej republiky v Banskej Bystrici Štátny geologický ústav Dionýza Štúra, Bratislava Štátny okresny archív v Banskej Štiavnici Štátny ústredny banský archív v Banskej Bystrici Štátny ústav pamiatkovej starostlivosti Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Brno Ústav archeologické památkové péče Ústav historie a muzeologie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Univerzita Karlova v Praze (též KU) Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre Univerzita Komenského v Bratislave uloženo Ústav archeologické památkové péče středních Čech územní odborné pracoviště Univerzita Palackého v Olomouci Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF KU v Praze Vysoká škola výtvarných umení, Bratislava výzkumný záměr Zemský archiv v Opavě Západočeské muzeum v Plzni Západočeská univerzita v Plzni Západočeský institut pro ochranu a dokumentaci památek zaniklá středověká vesnice Zemská vláda slezská v Opavě 757

OBSAH HRADY František Gabriel Lucie Kursová Zakládání zděných hradních staveb v severních Čechách 411 Jiří Varhaník K využití materiálu získaného hloubením hradního příkopu 421 David Novák Pavel Vařeka Tvrze na Kladensku 439 Ladislav Čapek Petr Netolický Jindřich Plzák Jan Vladař Nové poznatky o stavební podobě tvrze v Řesanicích, okr. Plzeň-jih 473 Tomáš Krofta Roman Křivánek Hrad Třemšín. Geofyzikální průzkum a jeho ověření pomocí vrtů a vzorkovací sondáže 503 František Kašička Bořivoj Nechvátal Ze stavebního vývoje hradu ve Strakonicích 519 Josef Hložek Petr Menšík Zdeněk Štaffen Zlata Gersdorfová Milan Procházka Zaniklý lom v předpolí hradu Příběničky. K otázkám možnosti datace těžebních prací a hodnocení jejich vztahu k hradnímu areálu 539 Jan Martínek David Vích Hradiště u Vrážného a jeho význam v kontextu sítě starých cest 549 Martin Bóna Peter Barta Radoslav Ragač Daniel Pivko Výsledky doterajšieho výskumu hradu Revište 563 KOVY Lukáš Hlubek Pavel Šlézar Doklady zpracování železa v raném středověku na území Uničovska a Litovelska 583 Petr Hrubý Od hertovního stříbra až téměř k minci neboli od hutí až téměř k mincovnám 609 Vendula Vránová Jakub Vrána Martin Moník Doklady zpracování železa na hradě Tepenci 639 Jozef Labuda Marek Budaj Unikátne oboly Karola Róberta z baníckej lokality Glanzenberg v Banskej Štiavnici 649 Jan Musil Petr Netolický Pozůstatky rýžování zlata v tzv. bojanovském újezdu, okr. Chrudim 657 SÍDLIŠTĚ Milan Hanuliak Sídlisko z poslednej tretiny 10. storočia v Orechovom sade z Mužle-Čenkova 679 Mario Bielich Nález vrcholnostredovekých pecí na polohe Selenec v Nitre 689 SAKRÁLNÍ OBJEKTY Jan Frolík Archeologický výzkum v areálu bývalé jezuitské koleje v Kutné Hoře v letech 1998 až 2012 703 Marián Samuel Danka Majerčíková Martin Furman Zaniknutý stredoveký kostol v Radoli-Koscelisku (Výsledky revízneho a zisťovacieho výskumu v rokoch 2012 2013) 723 758

KRONIKA Bořivoj Nechvátal Jubileum JUDr. Jiřího Varhaníka 739 Lukáš F. Peluněk Ing. arch. Jaroslav Mackerle archeolog Malé Hané 744 ZPRÁVY XLV. mezinárodní konference archeologie středověku (Jan Frolík) 747 František Kašička Bořivoj Nechvátal Hrady, hrádky a tvrze na Strakonicku, Blatensku a Vodňansku (Zdeněk Měřínský) 748 Hana Jordánková Ludmila Sulitková Bibliografie k moravským královským městům ve středověku a raném novověku (1990 2010) (Irena Loskotová) 751 ZKRATKY 754 759

Dosavadní celostátní konference k problematice historické archeologie a jejich publikace: Bisherige Tagungen zur Problematik der mittelalterlichen Archäologie und ihre Schriften: 1. 1969: Praha, Archeologický ústav ČSAV 2. 1970: Brno, Historicko-archeologické oddělení Moravského muzea: Časopis MM, LV, 1970, oddíl vědy společenské, s. 7 119 3. 1971: Uherské Hradiště, Slovácké muzeum, Sborník: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů 1, 2, Uherské Hradiště 1973 4. 1972: Bratislava, Slovenské Národné múzeum: část příspěvků in: Sborník Slovenského Národného múzea Historia 70, 1976 5. 1973: Solenice, Archeologický ústav ČSAV v Praze: Archeologické rozhledy 27, 1955, 243 345, 429 446 6. 1974: Brno, Historicko-archeologické oddělení Moravského muzea a Okresní středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Olomouci, Archaeologia historica 1, Brno 1976 7. 1975: Hradec Králové, Východočeské muzeum. Sborník: Středověká archeologie a studium počátků měst, Praha 1977 8. 1976: Mikulov, Regionální muzeum, AH 2, Brno 1977 9. 1977: Nové Vozokany, Archeologický ústav SAV v Nitře, AH 3, Brno 1978 10. 1978: Plzeň, Západočeské muzeum, AH 4, Brno 1979 11. 1979: Tábor, Muzeum husitského revolučního hnutí, AH 5, Brno 1980 12. 1980: Košice-Zlatá Idka, Východoslovenské múzeum v Košiciach, AH 6, Brno 1981 13. 1981: Brno, Historicko-archeologické oddělení Moravského muzea, Archeologický ústav ČSAV, AH 7, Brno 1982 14. 1982: Roudnice n. L., Okresní muzeum Litoměřice, AH 8, Brno 1983 15. 1983: Praha, Muzeum hl. m. Prahy, Urbes medii aevi Investigationes archaeologicae, Praha 1984 16. 1984: Nitra, Archeologický ústav SAV v Nitře, AH 10, Brno 1985 17. 1985: Olomouc, Okresní středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Olomouci, AH 11, Brno 1986 18. 1986: Strážnice, Ústav lidového umění ve Strážnici, AH 12, Brno 1987 19. 1987: Pezinok, Slovenské Národné múzeum v Bratislave, AH 13, Brno 1988 20. 1988: Čelákovice, Okresní muzeum Praha-východ, AH 14, Brno 1989 21. 1989: Tábor, Muzeum husitského revolučního hnutí, AH 15, Brno 1990 22. 1990: Brno, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, AH 16, Brno 1991 23. 1991: Děčín, Památkový ústav v Ústí nad Labem, AH 17, Brno 1992 24. 1992: Čingov, Spišský dejepisný spolok v Levoči, AH 18, Brno 1993 25. 1993: Luhačovice, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, AH 19, Brno 1994 26. 1994: Čelákovice, Městské muzeum v Čelákovicích, AH 20, Brno 1995 27. 1995: Hradec Králové, Muzeum východních Čech, AH 21, Brno 1996 28. 1996: Nitra, Archeologický ústav SAV v Nitře, AH 22, Brno 1997 29. 1997: Prachatice, Muzeum Prachatice, AH 23, Brno 1998 30. 1998: Brno, Muzejní a vlastivědná společnost a Moravské zemské muzeum v Brně, AH 24, Brno 1999 31. 1999: Banská Bystrica, Pamiatkový ústav Bratislava, stredisko Banská Bystrica, AH 25, Brno 2000 32. 2000: Čáslav, Městské muzeum Čáslav a Archeologický ústav AV ČR Praha, AH 26, Brno 2001 33. 2001: Brtnice a Panská Lhota, Muzejní a vlastivědná společnost a Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, AH 27, Brno 2002 34. 2002: Opava, Archeologický ústav AV ČR v Brně a Zemské Slezské muzeum v Opavě, AH 28, Brno 2003 35. 2003: Hrabušice, Filozofická fakulta UK v Bratislavě, AH 29, Brno 2004 36. 2004: Telč, Filozofická fakulta MU v Brně, Ústav archeologie a muzeologie, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, AH 30, Brno 2005 37. 2005: Chrudim, Regionální muzeum v Chrudimi, Město Chrudim, ARÚ KV ČZ, v. v. i., AH 31, Brno 2006 38. 2006: Bardejov-Zlaté, Pamiatkový úrad SR v Bratislave, AH 32, Brno 2007 39. 2007: Teplý Vrch, okr. Rimavská Sobota, AÚ SAV Nitra, AH 33, Brno 2008 40. 2008: Plzeň, Západočeské muzeum v Plzni, AH 34, Brno 2009 41. 2009: Pardubice, Východočeské muzeum v Pardubicích a Univerzita Pardubice, AH 35, Brno 2010 42. 2010: Brtnice u Jihlavy, ÚAM FF MU Brno, AH 36, Brno 2011

43. 2011: Modra u Bratislavy, Slovensko, Katedra archeológie Univerzity Komenského v Bratislave, Archeologický ústav SAV, Nitra, AH 37, Brno 2012 44. 2012: Český Těšín, Muzeum Těšínska v Českém Těšíně, Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i., AH 38, Brno 2013 45. 2013: Kutná Hora, Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., a Ústav archeologické památkové péče středních Čech, AH 39, Brno 2014 Mimo konference: Archaeologia historica 9, Brno 1984