Bohumír Dragoun - Jiří Šindelář Méně známé feudální sídlo u Spů okr. Náchod

Transkript

1 Bohumír Dragoun - Jiří Šindelář Méně známé feudální sídlo u Spů okr. Náchod. V Ottově naučném slovníku nalezneme pod heslem Spy zajímavou zprávu z pera archeologa a historika Jana Karla Hrašeho ( ) ukrytého pod zkratkou Hše. J.K.Hraše mimo jiné uvádí pro nás zajímavou informaci Na pr. břehu Jan. potoka stávala starobylá tvrz původu i jména neznámého, majíc podobu obdélníku 23m dl. a 20m šir. Tvrz obehnána byla na přístupné straně severní valem 102m objemným a příkopem 9m šir. a 2m hlub. (v Sedláčkových Hradech uvedena není). R při bourání jejím nalezeno mnoho velikých šípu. Dnes možno jí spatřiti toliko polovici. Hše. (Otto 1905) Toto je jediná zpráva o drobném feudálním sidle při Janovském potoce. Tvrz byla součástí zaniklé vsi Ždáry a její osud je zastřen tajemstvím, neboť ves je zmíněna pouze jedinkrát a to k roku 1503, kdy byla darována Janem Černčickým z Kácova nově založenému Novému Městu a v roce 1527 již neexistuje (Klos 1922). V letech byla provedna inventarizace zaniklých středověkých osad na paství Nové Město nad Metují a při ní ve dnech a byla lokalizována i ves Žďár s pozůstatky kamenného objektu (Dragoun 1999). Tehdy byl lokalizováný objekt popsán takto : Na samé hraně plošiny se pak nacházejí relikty stavby z nasucho kladených opukových kamenů, tedy z materiálu, jenž zde tvoří podloží - rozměry objektu jsou 2,6 m x 2,35 m a síla zdiva cca 0,95 m. Stavba leží na samé hraně svahu a její úroveň je zčásti shodná s úrovní pole. Na straně jižní, tedy směrem do údolí, je zdivo obnaženo do výše 1,46 m. Objekt nedoznal za bezmála čtvrt století žádných změn (obr.1). Na základě těchto zjištění byl zachycený objekt na parcele

2 1332/2,1 a 1334/2 v kat. území Nové Město nad Metují a 1318/1 v kat. Spy interpretován jako pozůstatek drobného feudálního sídla, jehož konec zaznamenal J.K.Hraše. Tato teorie však nebyla však ničím potvrzena a na místě samém nebyl zachycen ani archeologický material. Nálezy keramiky z počátku 15. století pocházely ze střední části pole (Dragoun 1999). Proto byl v jarních měsících roku 2015 proveden pod vedením Jiřího Šindeláře z firmy GEO-CZ s.r.o. geofyzikální průzkum lokality. Kolmo na hranu svahu a objektu byl vytýčen sondovaný prostor o šírce 15 m a délce 70m. V tomto vytýčeném prostoru byly použity tyto metody: DEMP dipolové elektromagnetické profilování (magnetické susceptibility) a vodivost podloží /elektromagnetický odpor (obr.2-6). Na základě analýzy získaných dat lze situaci vyhodnotit takto (obr.7): Ve vzdálenosti cca 15m od reliktu stavby se jeví výrazná anomálie, kterou můžeme s naprostou jistotou interpretovat jako příkop. Vedle tohoto příkopu jsou velmi zajímavé zahloubené objekty (o průměru tak 2,5m) vně areálu tvrze. V těsné návaznosti na relikt kamenné stavby měření zachytilo průběh kamenné zdi (objevuje se trochu sporadicky, neboť je na hraně měřené plochy zachycen jen jedním profilem a prostor byl navíc zarostlý náletovým porostem). Severně nad zachovanou stavbu lze v naměřených hodnotách velmi dobře rozpoznat plochu, kterou můžeme interpretovat jako zastavěnou zhutněnou a nebo, což je s ohledem na Hrašeho zprávu, jako mocnou destrukční vrstvu ze snesené stavby. Na zmíněnou plochu navazuje přibližně v délce 6m plocha s kulturní vrstvou ležící pod ornicí. Šíři vlastního příkopu můžeme podle naměřených údajů odhadovat asi na 4,5m 5m. Předpokládaná hloubka bude větší než 1m. Za příkopem, tedy vně předpokládané tvrze, data vykazují již netknuté geologické podloží. Tomu odpovídá i situace zachycená povrchovým sběrem. Keramický materiál ze zaniklé středověké vsi byl zachycen ve vzdálenosti větší než 60m od indikované tvrze. Na základě geofyzikálního průzkumu, lze potvrdit správnost interpretace kamenné stavby jako drobného feudálního sídle v ZSO

3 Ždár. Ačkoliv zjištěné údaje o šíři příkopu jsou menší než uvedené Hrašem, jistě jsou pro obranu tvrze jistě dostatečné. Podařilo se s jistou dávkou opatnosti interpretovat i využití ploch. Malou záhadou zůstávají dva výrazně zahloubené objekty vně příkopu. Může se jednat o studny či cisterny, nebo i jako zemní sila pro uložení obilovin. K zjištení nového středověkého sidle bylo použito nedestruktivních metod, které nejen že nepoškozují pramennou základnu a památku samotnou, ale přinášejí poznání s vynaložením minimálních nákladů. Literatura: DRAGOUN.,B.: Zaniklé středověké osady na panství Nové Město nad Metují. In: Orlické Hory a Podorlicko, 9, 1999, Rychnov nad Kněžnou, s HRAŠE J. K. :Spy. - In: Ottův naučný slovník, dí1 23,1905,Praha, s KLOS J.: Pamětí města a zámku Nového Města nad Metují Nové Město n. M.

4 Popisky: Obr. 1 ZSO Žďáry, č.parc.1332/1,2 a 1334/2 kat. Nové Město nad Metují pozůstatek stavby tvrze, foto V.Vojtěch Obr. 2 ZSO Žďáry, č.parc.1332/1,2 a 1334/2 kat. Nové Město nad Metují - DEMP dipolové elektromagnetické -hloubka 0,50m Obr. 3 ZSO Žďáry, č.parc.1332/1,2 a 1334/2 kat. Nové Město nad Metují - DEMP dipolové elektromagnetické -hloubka 1m Obr.4 ZSO Žďáry, č.parc.1332/1,2 a 1334/2 kat. Nové Město nad Metují - DEMP dipolové elektromagnetické -hloubka 1,80m Obr. 5 ZSO Žďáry, č.parc.1332/1,2 a 1334/2 kat. Nové Město nad Metují vodivost podloží /elektromagnetický odpor -hloubka 0,50m Obr. 6 ZSO Žďáry, č.parc.1332/1,2 a 1334/2 kat. Nové Město nad Metují vodivost podloží /elektromagnetický odpor -hloubka 1,80m Obr. 7 ZSO Žďáry, č.parc.1332/1,2 a 1334/2 kat. Nové Město nad Metují interpretace zjištěné situace fyzikálními metodami

5

6

7

8

9

10

11

12