M ASARYKOVA UNIVERZITA V B RN Ě F A K U L T A S P O R T O V N Í C H S T U D I Í K A T E D R A S P O L E Č E N S K Ý C H V Ě D V E S P O R T U BAKALÁŘSKÁ PRÁCE SKAUTING V ČR PO ROCE 1989 VOJTĚCH NOVÁK Vypracoval: Vojtěch Novák, 3. ročník SEBS Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Milena Strachová, Ph.D. BRNO 2012
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Skauting v ČR po roce 1989 zpracoval samostatně a použil pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury. V Brně dne... Vojtěch Novák
Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucí práce paní Mgr. Mileně Strachové, Ph.D. za její vedení, konzultace a veškeré rady, které přispěly k tvorbě této bakalářské práce.
OBSAH Rešerše... 6 Úvod... 8 1 Cíle a metody práce... 9 2 Vznik myšlenky a počátky skautství v České republice a ve světě... 10 2.1 Inspirace a vzory současného skautingu... 10 2.2.Vznik myšlenky skautství ve světě... 11 2.2.1 Robert Baden Powell... 11 2.2.2 Ernest Thompson Seton... 12 2.3 Počátky skautingu v České republice... 13 2.4 Rozdílné hodnoty skautingu... 15 3 vývoj českého skautingu do roku 1989... 16 3.1 Vývoj v letech 1918 1940... 16 3.2 Vývoj v letech 1940-1950... 17 3.3 Vývoj v letech 1968-1970... 18 3.4 Obnovení skautingu po roce 1989... 19 4 Současný stav českého skautingu... 23 4.1 Junák svaz skautů a skautek České republiky... 24 4.1.1 Počet členů Junáka a struktura podle jejich věku... 25 4.1.2 Organizační struktura Junáka... 27 4.2 Vodní skauti České republiky... 30 4.2.1 Organizační struktura... 30 4.3 Svaz skautů a skautek České republiky... 31 4.3.1 World Federation of the Independent Scouts... 31 4.4 Skaut český skauting Antonína Benjamina Svojsíka... 33 4.5 YMCA Skaut... 34
4.6 Skautský oddíl Velena Fanderlika... 35 4.6.1 Organizační struktura... 36 4.7 Asociace skautů a skautek Evropy... 36 4.7.1 Organizační struktura... 37 4.8 Liga lesní moudrosti... 38 4.8.1 Organizační struktura... 38 5 Středisko Junák Dobruška... 40 5.1 Struktura střediska Dobruška... 40 5.2 Počet členů v jednotlivých letech... 41 5.3 Aktuální problémy střediska Dobruška... 42 Závěr... 43 Seznam obrázků tabulek a grafů... 46 Použitá literatura... 48 Resumé... 50 Summary... 50
Rešerše Aktuální stav řešené problematiky je uváděn průběžně v této práci a souhrnně jej odráží použitá literatura. Počátkům a historii skautingu v období jeho vzniku v České republice se z řad českých autorů a historiků věnuje např. prof. M. Waic (1990) v příspěvku Československý skauting v období velké hospodářské krize 1929-1934, Z. Vykouřilová (2008) v práci Svaz junáků skautů a komunistický skauting optikou skautských tištěných médií v letech 1922 1924. Nejstarším dílem je kniha zakladatele skautingu na území ČR Antonína Benjamina Svojsíka (1912), která nese název Základy junáctví. Naopak nejnovějším zdrojem je kniha R. Šantory (2012) s názvem Skautské století, která vznikla k příležitosti stého výročí založení skautingu na území České republiky. Z akademických prací se českému skautingu z pohledu pedagogického věnuje V. Němečková (2011) ve své diplomové práci Pedagogické principy ve skautingu, nebo J. Vlašič (2011) ve své práci s názvem Výchova ve skautském oddíle a její projevy v dospělosti aneb spojil nás skaut. Historií českého skautingu se také věnuje řada publikací, které vydalo Tiskové a distribuční centrum Junáka v rámci edice vůdcovských zkoušek. Mezi tyto publikace řadíme práce J. Zajíce (2000) Myšlenkové základy skautingu nebo M. Hubáčka (1998) Skautská stezka. Problematika posledního obnovení skautingu na území ČR po roce 1989 je tématem málo zpracovaným. Přímo se jím zabývá K. Lešanovský ve svých dílech Komunismus a skauti-komunisté (2009) a také v knize Se štítem a na štítě (2001). Tato publikace se věnuje skautům, kteří se dříve v minulosti stali členy Komunistické strany Československa (KSČ) a po roce 1989 se stali vrcholnými činovníky v Junáku svazu skautů a skautek ČR. Mezi další prameny, které se věnují českému skautingu po roce 1989 je oblast studentských diplomových a bakalářských prací. Z pohledu náboženského, se skautingem zabývá akademická práce J. Lišky (2011) s názvem Evangelizace v prostředí skautské výchovy. Tématem financování skautské organizace se věnuje P. Eliáš (2011) v diplomové práci Získávání finančních prostředků v ČR a z EU pro činnost a projekty neziskové organizace Junák. -6-
Výzkumným materiálem se nám z pramenného hlediska staly také výroční zprávy, oficiální internetové stránky a výroční zprávy jednotlivých skautských organizací. -7-
Úvod Skauting je celosvětové hnutí, které sdružuje zejména mladé lidi. Jeho cílem je výchova a sebevýchova v různých věkových kategoriích. Za zakladatele hnutí ve světě je považován britský generál Robert Baden - Powell, který v roce 1908 vydal knihu shrnující základní principy skautingu, Scouting for Boys. Myšlenka skautingu, tak jak ji Baden - Powell formuloval, spojuje tři původem různé ideologie. Vojenskou výchovu a disciplínu, myšlenky rytířského hnutí a morální křesťanské zásady. Se skautingem je také spojena myšlenka výchovy v přírodě. S tím je úzce svázán pojem woodcraft. Slovo woodcraft pochází z americké angličtiny a pro jeho překlad se používá spojení zálesácká dovednost. Zakladatelem woodcrafterského hnutí byl americký spisovatel Ernest Thomson Seton, který v roce 1921 vydal knihu s názvem The Book of Woodcraft and Indian Lore, v češtině známá jako Kniha lesní moudrosti. Ze světa se myšlenka skautingu rozšířila i na území České republiky (ČR) a z obou hnutí se částečně inspirovala. Český skauting má dlouhou tradici, která však byla třikrát násilně přerušena. V letech 1940 až 1945 nacisty a poté dvakrát komunisty. Poprvé v roce 1950 a podruhé v roce 1970. Hlavním proudem skautingu v České republice je skauting založený středoškolským profesorem Antonínem Benjaminem Svojsíkem, který se od klasického světového skautingu poměrně výrazně odlišuje. Odlišnosti, které jsou v následující práci popsány, spatřujeme především ve vyšším důrazu na vlastenectví a národovectví a zároveň nižším důrazu na duchovní rozměr skautingu. Český skauting je také silně ovlivněn setonovským woodcraftem. Po sametové revoluci v roce 1989 došlo k obnovení skautingu, ale také k výrazné diverzifikaci a organizačnímu rozštěpení tohoto hnutí. Cílem této práce je představit základní inspirace a vzory skautingu ve světě a v České republice a určit jak tyto vzory ovlivnili vznik různých skautských organizací působících v současnosti u nás. -8-
1 Cíle a metody práce Hlavním cílem této práce je: Charakterizovat, jak je v současné době skauting na území České republiky vnímán, s jakými problémy se setkává a jaké jsou předpoklady pro jeho další působení. V souvislosti s hlavním cílem práce byly specifikovány následující dílčí cíle práce: Vymezit základní termíny: skauting, woodcraft, junák a jejich vztah k českému skautingu. Představit původní inspirace, vzory a hodnoty skautingu ve světě a v České republice a nastínit historii vzniku tohoto hnutí. Identifikovat jednotlivé přístupy skautských organizací k původním hodnotám skautingu v České republice po roce 1989. Výše zmíněných cílů by mělo být dosaženo především pomocí metodiky historické vědecké práce. Ve snaze o objektivní přístup k popisu aktuálního stavu a transformace českého skautingu po roce 1989 jsme využili především metody analýzy, porovnávání, hodnocení a zobecňování. V kontextu vývoje počtu členů Junáka svazu skautů a skautek ČR jsme se opírali o faktografické údaje uvedené ve výročních zprávách Junáka svazu skautů a skautek ČR. V praktické části, kde jsme se snažili zmapovat vývoj skautského střediska Dobruška, jsme dané informace získali rozhovorem s jeho hlavním vedoucím. -9-
2 Vznik myšlenky a počátky skautství v České republice a ve světě V úvodu práce je zařazena kapitola, která si klade za cíl teoreticky vymezit a objasnit některé důležité pojmy a zdroje, na které současný skauting navazuje. Níže uvedené definice a tvrzení jsme si vybrali jako nejvhodnější, protože reflektují cíle této práce. 2.1 Inspirace a vzory současného skautingu Mezi nejdůležitější zdroje s doloženou souvislostí se skautingem považujeme podle Zajíce (2006, s. 6) oblasti antiky, křesťanství a rytířství. Antika Antikou je podle Zajíce (2006, s. 7) myšleno období řecko-římské kultury v období let přibližně od 500 př.nl. až do 400 let n.l. Odkaz antiky je patrný především z konceptu tzv. kalokaghátie tedy metaforickým a harmonickým rozvojem těla i ducha. Tento odkaz je pak patrný z Tyršova 1 rčení: Ve zdravém těle zdravý duch. Ve výsledku pak důraz na celkovost skautské výchovy rozvíjející duchovní, duševní a tělesnou stránku člověka a smysl pro řád. Zde se také liší pojetí Roberta Baden - Powella a Ernesta Thompsona Setona. Křesťanství Skauting podle Zajíce (2006, s. 8) vychází také z křesťanského pojetí všeobecného bratrství lidí 2, kteří sice nejsou pokrevními příbuznými, ale svým rozhodnutím následovat určitý ideál se jimi stali. Tuto myšlenku lze v současném skautingu pozorovat tradičním oslovováním bratře a sestro mezi skauty. Viz také čtvrtý bod 1 Prof. Ph.Dr. Miroslav Tyrš (narozen jako Friedrich Emmanuel Tiersch) (17. září 1832, Děčín 8. srpna 1884, Oetz, Tyrolsko) byl český kritik, historik umění, estetik, profesor dějin na UK a na ČVUT v Praze, předseda výtvarného odboru Umělecké besedy a člen poroty pro sochařskou výzdobu Národního divadla německého původu. Podílel se na založení organizovaného tělovýchovného hnutí v Čechách, zejména Sokola. (zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/miroslav_tyrš) 2 Všichni lidé jsou součástí velké lidské rodiny, jejímž. společným Otcem je sám Bùh; ti, kteří si to uvědomí a podle toho jednají, mohou pak toto společné lidské bratrství uskutečňovat. (zdroj: Bible, upraveno) -10-
skautských zákonů: Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta (Zajíc, 2006, s. 29). Rytířství Ideál středověkého rytíře, rozvíjený zejména mezi 11. a 13. stoletím se vepisuje do skautingu svým důrazem na ochranu slabšího, ochranu panovníka i své země a svým gentlemanstvím. V současné symbolice je toto patrné ze skautského pozdravu, kdy silnější palec chrání slabší malíček (obr. č. 1). Obrázek 1 skautský pozdrav (zdroj: http://www.skautlulec.estranky.cz/clanky/principy.html) Na území České republiky v oblasti pedagogické můžeme zmínit ještě Jana Amose Komenského. Jeho odkaz pozorujeme v důraze na celkovost výchovy osobnosti, smyslem pro potřeby dítěte a z toho plynoucím metodickým doporučením škola hrou. 2.2.Vznik myšlenky skautství ve světě Jelikož se jedná o poměrně rozsáhlou oblast jak po stránce faktografické, tak i samotného členění, v této práci se soustřeďujeme pouze na podstatná fakta vzhledem k jejímu cíli a rozsahu. Mezi dva hlavní zakladatele světového skautingu řadíme Ernesta Thompson Setona a Roberta Baden - Powella. 2.2.1 Robert Baden Powell Generálporučík lord Robert Baden-Powell se narodil 22. února 1857 v Londýně a zemřel 8. ledena 1941 v Keni. Je nositelem Řádu za zásluhy, Řádu sv. Michaela a Sv. Jiří a Královského Viktoriina kříže. -11-
Proslavil se během druhé búrské války (1899 1902), sepsal řadu knih týkajících se vojenského výcviku a průzkumu. V srpnu 1907 zorganizoval tábor na ostrově Brownsea (u města Poole v anglickém hrabství Dorset), který je zpětně hodnocen jako první skautský tábor v historii a v lednu 1908 vydal knihu Scouting for Boys, která shrnula základní principy skautingu (Šantora R., Nosek V., Janov S., Dostál V., 2012). Robert Baden - Powell vložil do základů skautingu zejména důraz na řád a disciplínu. Zdůrazňoval nutnost služby bližním, ale i vlasti. Zajíc (2001, s. 10) charakterizuje pojetí Baden - Powellowa skautingu jako praktického naplnění přikázání lásky k bližnímu. Odtud plynula jak orientace na společenství a společnost, tak potřeba praktických dovedností a vědomostí, aby tato služba byla účinná. Původní Baden - Powellův záměr se skautingem bylo vychovávat schopné a loajální občany pro britskou společnost. 2.2.2 Ernest Thompson Seton Ernest Thompson Seton se narodil 14. srpna 1860 v Anglii a zemřel 23. října 1946 v Novém Mexiku. Byl britským zakladatelem woodcrafterského hnutí (pojem je vysvětlen níže), anglickým a americkým zálesákem, ilustrátorem a spisovatelem. Zároveň také spoluzakladatelem skautingu ve světě. Roku 1902 založil Woodcraft Indians Ligu lesní moudrosti. Pro Setonovo pojetí skautingu je typické slovo woodcraft, neboli lesní moudrost. Na rozdíl od Baden - Powela je podle Zajíce (2001, s. 7) pojetí skautingu E. T Setona charakteristické důrazem na filozofickou a etickou koncepci, založenou na předpokladu, že se člověk rodí jako čistá, nezkažená bytost, která se může výchovou, akceptující přirozené pudy, pod zušlechťujícím vlivem volné přírody přiblížit ideálnímu jedinci. Na rozdíl od Baden - Powella tedy zdůrazňuje roli volné přírody, nikoli církve, státu nebo vojenských prvků. Základní pravidla této výchovy shrnul do tzv. Velkého zákona, který lze shrnout následovně: Woodcraft je způsob, jak vytvořit člověka s modrou oblohou v pozadí (E. T. Seton, 1902). -12-
2.3 Počátky skautingu v České republice Na počátku 20. století byla výchova mládeže převážně záležitostí rodičů, školy a církve. Zatímco se v církvi uplatňovala především duchovní sféra výchovy, příležitost k fyzickému rozvoji osobnosti dostaly spolky Sokol (1861), Dělnické tělocvičné jednoty (1894) a katolická tělovýchovná organizace Orel. Jejich zaměření bylo stále především na dospělé. Mládeži, která nebyla nikde organizovaná, se postupem času dostávaly do rukou dobrodružné knihy, které se svým tématem věnovali přírodě. Příkladem takové literatury mohou knihy Daniela Defoa (1797) Robinson Crusoe, knihy od autorů Verna, Kiplinga apod. Za těchto okolností se na území České republiky začaly objevovat zmínky o skautingu, který byl tou dobou velmi oblíbený v zahraničí. Například v Německu vyšel v roce 1909 překlad Baden Powellovy (1908) příručky Scouting for Boys, na jehož základě chtěli zavést předvojenskou výchovu ve vyšších třídách základních škol (Šantora R., Nosek V., Janov S., Dostál V., 2012). U zrodu skautingu na území České republiky stálo několik mužů: Jan Hořejší, Antoním Benjamin Svojsík a Miloš Seifert. Středoškolský profesor Jan Hořejší se inspiroval německým překladem Baden Powellovy knihy (1908) Scouting for Boys a již v roce 1911 pořádal tábor se skautskými prvky a družinovým systémem. V roce 1913 založil s Bořivojem Müllerem skautské sdružení Psohlavci. Profesor Antonín Benjamin Svojsík se narodil 5. září 1876 v Praze a zemřel 17. září také v Praze. Byl pedagogem a zakladatelem českého skautingu, který vycházel z filozofických principů Baden - Powella uvedených v jeho knize Scouting for Boys. Svojsík knihu však pouze nepřeložil, nýbrž upravil pro české podmínky a vydal v květnu 1912 pod názvem Základy junáctví (Svojsík, 1912). Zdůraznil v ní zejména vztah k přírodě a intenzívní tělesnou a duševní výchovu. Domácí vzor našel v chodských hraničářích. Název Junák pak Svojsík (1912, s. 22-44) odvodil od slovanských hrdinů, tělesně i mravně vyspělých mladých mužů. Na rozdíl od Baden-Powella Svojsík (1912) vypustil ve shodě se sokolským pojetím stránku náboženskou a také věrnost panovníkovi, která by byla pro české vlastence těžko akceptovatelná. Naproti tomu zdůraznil vztah k užší české vlasti a k českému národu. -13-
V pořadu České televize s názvem Junák slaví obnovení činnosti po listopadu 1989, který je dostupný na internetu 3 prof. Waic uvedl souvislosti vzniku českého skautingu se Sokolem. Svojsík jako vysoký činovník Sokola původně chtěl, aby Sokol zavedl skauting jako nový systém vzdělávání mládeže 4. Svojsík byl odmítnut, protože československá mládež nepotřebovala cizí vzory, které byly ze Svojsíkova pojetí skautingu patrné. V roce 1912 pak vydal první propagační brožuru s názvem Český Skaut, knihu Základy junáctví a vedl první skautský tábor nedaleko hradu Lipnice na Českomoravské vysočině. Roku 1914 (15.6.1914) pak byl založen spolek Junák - Český skaut, po Svojsíkově neúspěšném pokusu realizovat skautské myšlenky a metody na půdě Sokola. Třetí muž, Miloš Seifert, se narodil 3. ledna 1887 v Sušici a zemřel 3. prosince 1941 v Bechyni. Miloš Seifert Byl středoškolským učitelem, přírodovědcem, překladatelem ale především zakladatelem československého woodcrafterského hnutí. Seifert navázal kontakt s Ernestem Thompsonem Setonem v roce 1913, kdy založil první woodcrafterský kmen na území České republiky s názvem Dětí Živěny. V únoru 1922 se Setonovým souhlasem ustanovil Zálesáckou Ligu Československou, která byla v roce 1923 přejmenovaná na československou Ligu Lesní moudrosti (LLM), kde se stal náčelníkem. Liga Lesní moudrosti v té době fungovala jako pobočku americké The Woodcraft League. V roce 1915 založily spřátelené junácké skupiny Obec Psohlavců, ale názorové rozdíly se stále více prohlubovaly. V roce 1919 byl pak proveden první pokus o začlenění Psohlavců do Svojsíkova Svaz junáků - skautů Republiky československé, ovšem neúspěšný. Woodcraftersky orientované jádro se na Seifertův popud během konce tohoto roku opět osamostatnilo. Seifert chtěl zabránit asimilaci Psohlavců se Svazem skautů stůj co stůj. V roce 1931 se Miloš Seifert vzdal náčelnictví Ligy lesní moudrosti a od té doby již více na téma woodcraftu nepsal. (LLM, 2010) 3 http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/74208-junak-slavi-obnoveni-cinnosti-po-listopadu-1989/ 4 V roce 1912 se konal VI. Sokolský slet. -14-
2.4 Rozdílné hodnoty skautingu Od počátku vzniku českého skautingu není jeho chápání zcela jednotné. I přesto, že vychází ze stejných vzorů a zdrojů, jeho pojetí se liší. Ve světě můžeme rozlišovat pojetí skautingu regentované Robertem Baden - Powellem, který ve výchově zdůrazňuje vojenské prvky a službu společnosti a Bohu. Druhým směrem výchovy mládeže ve světě, který opět navazuje stejné vzory a zdroje, ale zdůrazňuje spíše roli přírody je tzv. woodcraft, který prosazoval Ernest Thompson Seton. Český skauting ve svých počátcích vychází z obou světových myšlenkových proudů. Známější z nich, reprezentovaný Antonínem Benjamínem Svojsíkem, navazuje na pojetí Roberta Baden - Powella. Český woodcraft, reprezentovaný osobou Miloše Seiferta, pak navazuje na filozofický směr Ernesta Thompsona Setona. Třicátá léta 20. stol. znamenají zlatý věk českého skautingu, který, pod hrozbou šířícího se nacismu vyvrcholil, sjednocením všech autonomních skautských oddílů v jeden svaz Junák Český skaut. Z těchto a dalších důvodů, které budou zmíněny, budeme skautingem rozumět, jak uvádějí stanovy Junáka (2011, s. 3), systém vzdělávání mládeže založený na výchově v přírodě s důrazem na harmonický rozvoj těla i duše. V současné době je tento systém zastřešen co do počtu jeho členů největší organizací s názvem Junák-svaz skaut a skautek ČR. -15-
3 vývoj českého skautingu do roku 1989 Během 20. století naráželi skauti na mnoho překážek při své činnosti. Museli překonat obě světové války a dvakrát byl Junák zakázán komunisty. Poprvé v roce 1950 a podruhé pak v roce 1970. Cílem této kapitoly je nastínit stručný vývoj skautingu od jeho vzniku až do Sametové revoluce v roce 1989 v historickém kontextu politických událostí této doby. 3.1 Vývoj v letech 1918 1940 Dne 28. října 1918 v Praze vstoupili skauti do služeb Národního výboru československého. Zde se projevila Svojsíkova výchova k vlastenectví. Důležité bylo zřízení skautské pošty, její známky byly prvními poštovními známkami Československé republiky. V nových podmínkách se skauting začal hojně šířit a vznikaly nové oddíly. Učitel Bohumír Halaburda založil Skauty besídkové (asi 300 členů), Bedřich Müller založil Děti Žižkovi a stále existovali i Psohlavci, Děti Živěny a další menší oddíly. Obrázek 2 - První známky Skautské pošty z roku 1918 (zdroj: autor) Až v červnu 1919 byl na Svojsíkův popud založen Svaz junáků - skautů Republiky československé, který byl později rozšířen na svaz skautů a skautek, uznaný Baden- Powellem za představitele českého skautingu. Jednotlivé spolky se shodly na potřebě společné organizace, mírné rozpory však zůstávaly na v názorech na strukturu a zastoupení členů ve vedení. Vedení svazu tvořil Hlavní stan. Starostou byl zvolen první český avantgardní fotograf a člen Devětsilu Jaroslav Rössler Ořovský, náčelníkem Antonín Benjamin Svojsík a náčelní skautek Eva Miličová. Znakem byla skautská lilie s chodskou psí hlavou v podání Mikoláše Alše. Koncem roku 1919 měl Svaz junáků - -16-
skautů Republiky československé na 250 oddílů, za rok již přes 400 oddílů a 10 tisíc členů (http://nakolisku.net/historie-skautingu). Ani vytvoření společné organizace však nebylo dostačující. Do opozice vůči náčelníkovi se vyhranil Miloš Seifert, který byl odpůrce baden powellovského pojetí skautingu. Rozpory pak vyústily odchodem některých spolků ze svazu. Naopak se v něm ale zformovaly odbor Baden Powellových skautů, který se také osamostatnil. Dalším tříštěním vznikla např. Obec Baden Powellových skautů nebo Sdružení socialistických skautů a skautek. V prosinci 1919 dal Bedřich Müller podnět k založení Federace československých skautů. Do ní pak volně vstupovala a vystupovala různá skautská a woodcrafterská (zálesácká) sdružení. Nezávisle na soupeření Svazu junáků a Federace československých skautů existovala skautská i organizace národnostních menšin (židovské, německé, apod.). Některé se hlásily do Svazu, některé do Federace. Roku 1926 přijal valný sjezd Svazu junáků programové prohlášení, podle něhož je skauting obrodným hnutím mládeže s všestrannou výchovou, hnutím národním, demokratickým, sociálně pokrokovým, nábožensky tolerantním, politicky nestranným a nemilitaristickým (Šantora R., Nosek V., Janov S., Dostál V., 2012). Roku 1938, kdy Svaz junáků dosáhl největšího rozvoje, zemřel 17. září A. B. Svojsík, zakladatel československého skautingu a náčelník Svazu junáků - skautů Republiky Československé. Členskou základnou v tu dobu tvořilo asi 65 tisíc členů. Tím započaly přípravy ke sjednocení v nový spolek Junák ústředí skautské výchovy. V lednu roku 1939 se pak konal ustavující sněm Junáka a všechny autonomní skautské oddíly byly sjednoceny. Dne 28. 10. 1939 byl Junák poprvé rozhodnutím K. H. Franka zrušen. Předcházelo mu rozehnání a zákazy letních táborů a zabavování veškerého majetku. Někteří čeští skauti pak v období druhé světové války působili v oddílech v zahraničí, nebo se skrývali i s oddíly v jiných organizacích (Klub českých turistů, Klub Mladého hlasatele). 3.2 Vývoj v letech 1940-1950 Jak jsme již zmínili v úvodu této kapitoly, po prvním zrušení Junáka v roce 1940, fungovala během druhé světové války řada jeho členů v jiných, více či méně legálních organizacích, jako byl Klub českých turistů, Mladý hlasatel nebo Sokol. Až do zrušení -17-
Sokola v 1941 přijímaly skauty hromadně sokolské župy a umožnily jim vytvářet samostatné jednotky, skrytě pracující ve skautském duchu. Některé jiné skautské jednotky působily ve sportovních klubech nebo se usídlili v trampských osadách apod. (Šantora R., Nosek V., Janov S., Dostál V., 2002). Začátkem roku 1942 vzniklo Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, které přijímalo vzory od Hitlerjugend s cílem vést německou mládež v duchu Velkoněmecké říše. Okupace Československa vedla ke vzniku odbojových skupin, ve kterých skauti také působili. Zmiňme alespoň skupinu Zbojník a Zpravodajskou brigádu Veleslava Wahla (Šantora R., Nosek V., Janov S., Dostál V., 2012). Po druhé světové válce byl skauting obnoven již v květnu 1945, opět ve sjednocené organizaci Junák. Poválečné nadšení pro skauting přivedlo do Junáka během tří let kolem čtvrt miliónu členů (Hubáček, 1998). Nicméně M. Hubáček (1998, s. 47-55) uvádí, že již v této době začaly pokusy Komunistické strany Československé o infiltraci Junáka svými kádry, což pak umožnilo jeho snazší ovládnutí a likvidaci po únorovém komunistickém puči roku 1948. Hubáček dále uvádí, že v roce 1948 je Junák začleněn jako kolektivní člen do Svazu československé mládeže. Odmítal však politickou práci. Junák byl také zbaven členství v mezinárodním skautském ústředí. Po formální stránce byl Junák k 31. prosince 1950 rozpuštěn a výchova dětí předána nově založené monopolní Pionýrské organizaci, v níž byl kladen poměrně velký důraz na politickou výchovu. Řada činovníků se stala obětí politických procesů a strávilo roky v komunistických žalářích. 3.3 Vývoj v letech 1968-1970 Další obnovení skautingu přichází v souvislosti s událostmi označovanými jako Pražské jaro, kdy došlo k uvolňování poměrů ve státě a byly obnoveny některé doposud zakázané organizace, mezi nimi i Junák. Dne 29. března 1968 tak oživuje Junák svou činnost. V létě 1968 proběhly poprvé po dvaceti letech opět skautské tábory. Okupace republiky vojsky států Varšavské smlouvy, k níž došlo 21. srpna 1968, znamenala konec procesů, které byly v průběhu Pražského jara nastartovány. Nové stanovy Junáka, které byly schváleny III. junáckým sněmem v listopadu 1968, -18-
však byly touto situací poznamenány. Byla z nich odstraněna Duchovní rada, oddíly s náboženskou výchovou, oddíly oldskautů (dospělých činovníků) a šéfredaktoři ústředních skautských časopisů (Šantora R., Nosek V., Janov S., Dostál V., 2012). Podle Hubáčka (1998, s. 28) byl pak Junák nucen vstoupit do Sdružení organizací dětí a mládeže a vedení přebral Akční výbor složený ze skautů komunistů. Činnost Junáka v tomto období definitivně skončila s rokem 1970. Skauting je po třetí na dlouhou dobu potlačen. I v tomto následném období pracovali ovšem některé oddíly v jiných organizacích a snažili se jim zachovat i skautský program. Některé české a slovenské oddíly fungovaly také v zahraničí. Příkladem je První oddíl českých a slovenských skautů v exilu, který založil Ctibor Grantner nebo BSA 1303 LOS ANGELES, který založil Oldřich Fryč. Podrobněji popisuje historii exilového skautingu J. Cihlář ve své publikaci Dějiny československého exilového skautingu. Naposledy byla činnost Junáka obnovena až po revoluci v roce 1989. 3.4 Obnovení skautingu po roce 1989 Třetímu obnovení Junáka předcházela celá řada událostí spojených se Sametovou revolucí a pádem komunismu v Československé socialistické republice. Na jaře roku 1989 začal vycházet samizdatový skautský zpravodaj Čin. Členové redakce zpravodaje se v listopadu roku 1989 aktivně a velmi významně zapojili do zápasu o obnovu československého skautingu. Jejich důležitou aktivitou byla realizace Skautské informační kanceláře ve Spálené ulici, č. p. 9. Tito členové stáli také u vzniku Prohlášení přípravné skupiny pro obnovu skautingu, které byly podepsány J. Foglarem, J. Remišarem, J. Zachariášem a I. Vacíkem. Tito skautští činovníci se podíleli na obnově skautingu v roce 1968 5. J. Zachariáš poté podepsal sedmibodové prohlášení, které vyzývalo k obnově skautské organizace bez jakéhokoli spojení se Svazem socialistické mládeže (Šantora R., Nosek V., Janov S., Dostál V., 2012). 5 http://www.kpv-praha15.wz.cz/kpv_sovf_clanek38.htm -19-
Těmito dvěma událostmi začala třetí obnova skautingu u nás. Na základě důkladných příprav se 2. prosince 1989 mohlo uskutečnit první setkání skautských činovníků v sále Městské knihovny v Praze. Dne 28. prosince 1989 byly schváleny stanovy Českého Junáka. A dne 6. ledna 1990 se v Národním muzeu na Václavském náměstí sešla poprvé Ústřední rada Junáka. Dne 19. května se v Národním domě v Praze na Vinohradech konal IV. obnovující sněm Junáka. Ten zvolil nová náčelnictva a Ústřední radu Junáka. Starostkou Junáka byla zvolena Dagmar Burešová. Náčelníkem chlapeckého kmene byl zvolen Václav Břicháček, náčelní dívčího kmene Vlasta Macková a náčelní kmene oldskautů se stala Jana Pfeiffrová. První schůze Ústřední rady Junáka zrušila neplatná usnesení z let 1969-1970. Po dlouhém období normalizace vyšla nultá čísla časopisů Skauting a Skaut- Junák. Dne 14. září 1990 přijal president Václav Havel delegaci Junáků na Pražském hradě, která mu předala nejvyšší skautské vyznamenání, president Havel přijal čestnou funkci protektora československých junáků a navázal tak na tradici založenou T. G. Masarykem v roce 1922 (Šantora R., Nosek V., Janov S., Dostál V., 2012). Obnova skautingu v české a Slovenské Federativní Republice (ČSFR) však nebyla tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Brzy po listopadu 1989, a vlastně už na setkání v Městské knihovně 2. 12. 1989, došlo také k vážným rozporům v nově se utvářejícím vedení Junáka. Důvodem byly hlavně postoje části skautských činovníků ke způsobu ukončení činnosti Junáka v roce 1970, neochota skautů komunistů vyvodit důsledky z jejich tehdejšího počínání a nedostatky v respektování hlavních zásad skautského hnutí. Vyústilo to k prvnímu oddělení části skautů od Junáka do samostatné organizace nazvané Svaz skautů a skautek České republiky. (Lešanovský, 2009) K obnově v roce 1989 se vyjadřuje i známý skaut, politický vězeň Jiří Kafka - Owígo, v článku v časopise ČIN č. 4, 2000. Obnova legální činnosti skautského hnutí v Československu v listopadu 1989 umožnila, aby Junák začal pracovat opět tam, kde přestal s komunisty ve vyšších činovnických funkcích v ústředí, v krajských a okresních radách. Připustilo se, aby do Junáka vstupovaly celé pionýrské kolektivy se svými svazáckými vedoucími, a tak na další sebelikvidaci a opětovné sjednocení mládeže v budoucnu bylo opět zaděláno. Během dalších let, i když se dokázalo a zveřejnilo, že mnozí činovníci byli evidováni jako tajní spolupracovníci bývalé a -20-
všemocné StB totalitního režimu, nedokázal se Junák do dnešních dnů vyrovnat ani s těmito lidmi. Bývalí členové KSČ a SSM se svých představ a cílů nevzdávají ani dnes po deseti letech. Jsme toho svědky nejen v Junáku, ale v celé naší společnosti, která se nechce vyrovnat se svou komunistickou a udavačskou minulostí. K. Lešanovský (2009, s. 6) píše, že se skutečností, že do Junáka přešlo mnoho funkcionářů komunistických mládežnických organizací a bývalých členů KSČ, kteří se zpronevěřili skautským ideálům, se nemohla smířit celá řada osobností. Příkladem, který uvádí Šantora (2012, s. 202) je Václav Břicháček, který se stal náčelníkem chlapeckého kmene Junáka svazu skautů a skautek. Důsledkem neochoty tolerovat tuto skutečnost byl vznik Skautského oddílu Valena Fanderlika a některých dalších oddílů, které budou zmíněny v následující kapitole. K. Lešanovský (2009, s.6) také objasňuje úlohu skautů, kteří se stali členy KSČ a jejich úlohu v souvislosti s obnovení skautingu v roce 1968. Skauti, kteří se svého času z nejrůznějších důvodů stali členy Komunistické strany Československa (dále jen KSČ), bývali často velmi agilními činovníky skautské organizace Junák. Značná část z nich takovými zůstala i v roce 1968, kdy se skautské hnutí v naší zemi mohlo znovu alespoň trochu svobodně na krátkou dobu nadechnout. Stejně jako v roce 1968, i při obnově v roce 1989 byli do práce ve skautském hnutí přijímáni všichni, kdo se přihlásili. Až na nepatrné výjimky, nikdo nic nikomu nevyčítal a každý mohl uplatnit svoje zkušenosti a iniciativu při nelehkých nových začátcích. Jsou důkazy o tom, že někteří skautikomunisté byli při obnově vynalézavější než skauti-nekomunisté. V jedné věci ale skautikomunisté mlčeli. Odmítali, opět až na zvláštní výjimky, hovořit o svém stranictví a o tom, k jakým koncům tato jejich příslušnost vedla. A na čem nesli nesporně větší spoluvinu než nestraníci. Domníváme se, že více než skutečnost, že ve vedení Junáka stanuli bývalí členové KSČ, bylo pro bývalé politické vězně z řad skautů neúnosné to, že skauti komunisté nechtěli přiznat a objasnit důvody, které je ke vstupu do strany vedly. Tuto naší domněnku potvrzuje i K. Lešanovský (2009, s. 7), který píše: Skauti po roce 1989 žádné soudy za neplnění skautských zákonů nezřizovali, zřizovat nechtěli a ani nemohli. Jsou podle svého dalšího zákona bratry každého skauta, přáteli lidí dobré vůle a vědí dobře, že se slibuje nejen na svou čest, ale i jak dovedu nejlépe. Pokud ovšem -21-
někdo dobře svůj skautský slib plnit nedovedl nebo jej dokonce zrazoval a měl zůstat vzorem mládeži, kterou chtěl i nadále vést, je zcela legitimním požadavek, aby komunistickou minulost a její důsledky svým bratrům a sestrám vysvětlil. -22-
4 Současný stav českého skautingu Cílem této kapitoly je charakterizovat, jak je v současné době skauting na území České republiky vnímán, s jakými problémy se setkává a jaké jsou předpoklady pro jeho další působení. Z nejrůznějších důvodů ať už ideologických (viz předcházející kapitola) nebo organizačních, není současná skautská organizace jednotná. V současné době působí na území České republiky několik skautských organizací: Junák svaz skautů a skautek České republiky Svaz skautů a skautek České republiky Skaut český skauting Antonína Benjamina Svojsíka YMCA Skautský oddíl Velena Fanderlika Polské harcerstvo v ČR Vodní skauti ČR a další. V roce 2003 Ministerstvo vnitra České republiky provedlo registraci a přidělení identifikačního čísla Asociaci skautských sdružení ČR, která může sdružovat všechny skautské organizace, které o členství projeví zájem. Na rozdíl od Junáka - svazu skautů a skautek České republiky, však tato asociace není členem žádného z mezinárodních skautských organizací. Junák svaz skautů a skautek České republiky jako největší skautská organizace v ČR zůstává zatím mimo tuto asociaci a je členem v České radě dětí a mládeže. 6 Junák svaz skautů a skautek České republiky je v současné době členem tří světových skautských organizací, World Organization of the Scout Movement (WOSM ) 7, 6 http://www.crdm.cz/view.php?cisloclanku=2003063011 7 WOSM - The World Organization of the Scout Movement. Je nevládní nadnárodní organizace zastřešující národní skautské organizace. Byla založena na počátku 20. let minulého století v Ženevě. V současné době sdružuje asi 31 milion členů. Jejím protějškem pro opačné ohlaví je WAGGGS. -23-
World Association of Girl Guides and Girl Scouts (WAGGGS) 8 se sídlem v Londýně, a International Scout and Guide Fellowship (ISGF) 9 se sídlem v Bruselu. Reprezentantem každého státu může být jen jedna národní organizace. Pokud je v některém státě více skautských organizací, je možné, aby se sdružily ve federaci, která by pak zastupovala tuto federaci ve světových organizacích. 4.1 Junák svaz skautů a skautek České republiky Největším skautským sdružením na území České republiky je Junák svaz skautů a skautek ČR, jehož logo je uvedeno na obr. č. 3. Podle jeho stanov (2010, s. 2) je Junák dobrovolné, nezávislé a nepolitické občanské sdružení ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb. sdružující své členy a členky bez rozdílu národnosti, náboženského vyznání, politického přesvědčení, rasy nebo jiných rozdílů. Obrázek 3 Symbol Junáka, (zdroj: www.skaut.cz) Junák je jako jediný z českých skautských organizací členem světových společenství skautek WAGGGS a skautů WOSM a hlásí se k jejich poslání, principům a metodám. Junák je rovněž členem organizace dospělých skautů ISGF. 8 WAGGS - The World Association of Girl Guides and Girl Scouts. Je největší mezinárodní dobrovolnickou organizací pro dívky a mladé ženy ve světě. Protože v češtině termín Guides neexistuje, je používáno označení skautky i pro členky WAGGGS (V ČR jsou skautky členkami WAGGGS, skauti členy WOSM). Dnes je členkami WAGGGS více než 12 miliónů dívek a mladých žen ve 144 zemích. 9 ISGF - International Scout ana Guide Fellowship. (Mezinárodní společenství skautů a skautek). Je organizace old-skautů, která byla založena v roce 1953. Má okolo 100.000 členů v 50 zemích a sídlo v Bruselu. -24-
4.1.1 Počet členů Junáka a struktura podle jejich věku Na základě analýz zveřejňovaných výročních zpráv Junáka svazu skautů a skautek ČR jsme sesbírali data pro následující analýzu počtu členů organizace a jejich strukturu podle věku. Počty členů Junáka a jejich struktura z hlediska věku jsou patrné z následujících tabulek (tab. č. 1) a grafů (graf č. 1). 60000 Vývoj počtu členů Junáka od roku 2001 50000 40000 30000 20000 10000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Celkem členů Do 18 let Dospělí Graf 1 Vývoj počtu členů Junáka (Zdroj: Výroční zprávy Junáka) Z grafu je patrná klesající tendence celkového počtu členů až do roku 2007. Kdy se trend ustálil. Později pozorujeme jen nepatrný růst členů členské základny a to zejména u dospělé populace, to však zapříčiňuje stárnutí celé organizace. Domníváme se, že tato skutečnost kopíruje celkový demografický vývoj ve společnosti. (http://www.demografie.info/?cz_popvyvoj) -25-
V následující tabulce (tab. č. 1) uvádíme příklad na konkrétních číslech. K lednu roku 2011 byl celkový počet Junáka 45 589. Oproti roku 2001 to znamená celkový úbytek kolem deset tisíc členů. I přesto však zůstává Junák, největší skautskou organizací na území České republiky. Tabulka 1 Vývoj počtu členů Junáka od roku 2001 (Zdroj: Výroční zprávy Junáka) ROK Celkový počet Do 18 let Dospělí 2001 55 000 37 322 17 678 2002 51 000 35 654 15 346 2003 49500 33 722 15 778 2004 48000 33 563 14 437 2005 46 000 31 628 14 372 2006 44 470 28 844 15 626 2007 43 989 28 601 15 419 2008 45 302 28 610 16 692 2009 45 254 29 303 15 951 2010 45 589 29 432 16 157 *Pozn. Počty členů jsou uváděny k lednu následující ho roku. Na následujícím grafu (graf č. 2) je vyjádřen poměr mezi dospělými a mladšími členy Junáka v roce 2010. Z grafu je patrné, že na jednoho dospělého člena Junáka připadají 1,8 členové mladší osmnácti let. Tato struktura se nám zdá být v souladu se základním posláním Junáka, což je podpora rozvoj osobnosti mladých lidí. I přesto však pozorujeme určité stárnutí Junáka, neboť tento poměr měl v roce 2001 hodnotu 2,2. Na deset dospělých tak připadalo o čtyři více dětí než v roce 2010. Do 18 let Dospělí 16,157 29,432 Graf 2 Struktura dospělých a mladých členů Junáka za rok 2010 (zdroj: Výroční zpráva Junáka) -26-
Z celkového počtu 36 411 mladších členů je 620 mladších 7 let, 24 427 mladší 15 let, 4 385 je mladší 18 let a 6979 je do 26 let. Tuto skutečnost charakterizuje níže uvedený graf (graf č. 3). Z grafu je patrné, že největší počet členů je ve věku 6 až 15 let, což je opět v souladu s posláním Junáka, tím je podporovat zejména mladé lidi. 6979 620 4385 24,427 Do 6 let 6 až 15 let 15 až 18 let 18 až 26 let Graf 3 - Struktura členů Junáka podle jejich věku (Zdroj: Výroční zpráva Junáka za rok 2010) 4.1.2 Organizační struktura Junáka Základ organizační struktury Junáka je popsán ve stanovách Junáka, které jsou nejvyšším vnitřním předpisem. Podrobnější úpravu pak můžeme najít v novém znění Organizačního řádu a Systematizace Junáka. Nejvyšším orgánem je Valný sněm Junáka. Dalším vrcholným orgánem je Náčelnictvo Junáka v čele s náčelní dívčího kmene, v současné době Michala Kateřina Rocmanová. Náčelníkem chlapeckého kmene, v současné době Zdeněk Prančl. Náčelnictvo řídí organizaci pomocí Výkonné rady Junáka. V čele výkonné rady Junáka je starosta, v současné době Josef Výprachtický. -27-
Hospodaření Junáka kontroluje Ústřední revizní komise Junáka v čele s předsedou. Posledním orgánem Junáka je Rozhodčí a smírčí rada. Ta řeší zejména závažné spory uvnitř organizace. V dalších kapitolách uvádíme podrobnější charakteristiku ústředních orgánů a organizační strukturu. Valný sněm Junáka Je nejvyšším orgánem Junáka, schází se zpravidla jednou za tři roky a jeho delegáty jsou činovníci Junáka zvolení organizačními jednotkami v poměru k počtu jejich členů a členové Náčelnictva Junáka, Ústřední revizní komise Junáka a Rozhodčí a smírčí rady Junáka. Valnému sněmu přísluší výhradně schvalovat, případně měnit Stanovy Junáka a rozhodnout o zániku Junáka nebo o omezení jeho samostatnosti či svrchovanosti. Delegáti valného sněmu volí část náčelnictva Junáka. Náčelnictvo Junáka Náčelnictvo představuje vrcholný orgán Junáka v období mezi sněmy, řídí se stanovami a především usneseními, která přijal Valný sněm. Mezi jeho členy patří: náčelní a místonáčelní Dívčího kmene, náčelník a místonáčelník Chlapeckého kmene, členky (max. 5) a členové (max. 5) zvolení Valným sněmem, po jednom zástupci z každého junáckého kraje; o jeho způsobu volby nebo jmenování a délce funkčního období rozhodne příslušný junácký kraj na svém sněmu, Náčelnictvo Junáka jmenuje starostu Junáka a Výkonnou radu. Výkonná rada Junáka Společně se starostou, který představuje statutární orgán celého Junáka, se místostarosta a jednotliví zpravodajové (aktuálně má Výkonná rada Junáka 9 členů) podílí na rozvoji různých specifických oblastí (jako je například tvoření nového programu celé organizace, zajištění spolupráce se zahraničními organizacemi, vytváření podmínek a pravidel pro registraci nových členů, spolupráce při vzdělávání stávajících členů apod.). Rozhodčí a smírčí rada Junáka -28-
Jejím úkolem je řešit závažné spory uvnitř organizace, dbá na to, aby orgány Junáka ve svých rozhodnutích postupovaly v souladu s právním řádem České republiky. Její činnost se řídí řádem rozhodčí a smírčí rady Junáka. Rozhodčí a smírčí rada je volena valným sněmem. Organizační struktura je patrná z následujícího obrázku (obr. č. 4. Obrázek 4 Organizační struktura Junáka (zdroj: Výroční zprava Junáka za rok 2010) Junácká organizace se dělí do tří skupin tak, aby mohly být respektovány požadavky rozdílného přístupu k různým věkovým kategoriím dětí. Jsou to světlušky a vlčata (věk 6-10 let), Skauti a skautky (věk 11-15 let), roveři a rangers (dívky a chlapci nad 15 let). Kromě výše zmíněných Ústředních orgánů, se Junák skládá ještě z Junáckých krajů, okresů, středisek a oddílů. Počty jednotlivých útvarů v České republice jsou uvedené obrázku (obr. č. 4). -29-
4.2 Vodní skauti České republiky Vodní skauting je odvětví skautské výchovy, jehož cíle účely jsou totožné se skautským zákonem a slibem největší skautské organizace v České republice, tím je Junák - svaz skautů a skautek ČR. Od běžného pojetí skautingu chápaného Junákem - svazem skautů a skautek ČR se liší pouze vodáckým výcvikem. Sdružení vodních skautů v Junáku se nazývá Síť Vodních skautů a je zaštítěna hlavním kapitanátem. Hlavní kapitanát poskytuje především materiální zajištění. Logo vodních skautů je uvedeno na obr. č. 5. (http://vodni.skauting.cz/) Obrázek 5 Symbol vodních skautů (zdroj: www.skaut.cz) 4.2.1 Organizační struktura Organizační struktura Vodních skautů kopíruje organizační strukturu Junáka. Pro označení organizačních jednotek však používá jiné názvy. Organizační struktura Vodních skautů se nazývá Síť Vodních skautů. Síť Vodních skautů tvoří: vodní výchovné jednotky o oddíl vodních vlčat o oddíl žabiček o oddíl vodních skautů o oddíl vodních skautek o oddíl vodních skautů a skautek o oddíl vodních roverů a rangers o oddíl vodních dospělých přístavy vodních skautů - střediska, okresní a krajské orgány Vodních skautů, ústřední orgány Vodních skautů, Kapitanát vodních skautů. -30-
4.3 Svaz skautů a skautek České republiky Svaz skautů a skautek České republiky, jehož logo le uvedeno na obr. č. 6, je občanským sdružením, které seskupuje své členy a členky v souladu s cíli a metodami skautské výchovy, stanovenými zakladatelem světového skautského hnutí Robertem Baden - Powellem a jeho českým následovatelem Antonínem Benjamínem Svojsíkem. Hlavní vizí Svazu skautů a skautek České republiky je snaha o přímou návaznost na činnost a tradici Svazu Junáků - Skautů republiky Československé, který byl založen po vzniku Československé republiky. V důsledku vnitropolitických změn po mnichovských událostech však musel v roce 1939 ukončit činnost. Po obnově samostatnosti Československé republiky v květnu 1945 měla skautská organizace téměř trojnásobek členů oproti roku 1938, což bylo asi 200 tisíc členů (Šatora a kol., 2012, s. 138). Obrázek 6 Symbol Svazu skautů a skautek (zdroj:www.svazskautu.cz Cílem činnosti Svazu skautů a skautek České republiky, obdobně jako u Junáka, je: podle (Stanovy Svazu skautů a skautek České republiky, 2003, s. 2) všestranná podpora harmonické výchovy dětí a mladých lidí, ale také dospělých po stránce mravní, duševní, společenské i fyzické, aby z nich vyrostli zodpovědní, demokraticky smýšlející občané své vlasti a evropského společenství. Po 2 letech čekatelské lhůty byl 28. 1. 2012 na sněmu v Madridu Svaz skautů a skautek České republiky přijat za plnoprávného člena World Federation of the Independent Scouts (WFIS). 4.3.1 World Federation of the Independent Scouts WFIS je rozvíjející se mezinárodní, nevládní a nepolitická federace složená z oficiálních skautských organizací. WFIS nemá mohutnou řídící byrokracii, aktivity jsou -31-
řízeny v duchu skautského zákona. Před 15lety WFIS založily 3 skautské organizace s cca 800 členy. Nyní má WFIS téměř 1.000.000 členů v 53 zemích světa. 10 Aktivity WFIS jsou založeny na: respektování základních principů skautingu dle skautského zákona a slibu, jak je vytvořil Baden-Powell rozvíjení a růstu mezinárodní spolupráce a vzájemné podpory mezi skautskými organizacemi neřízenými světovou kanceláří WOSM toleranci mezi členskými organizacemi povzbuzování organizací k účasti na pomoci potřebným vzdělávání v duchu daném Robertem Baden-Powellem. Otázkou zůstává jaké důvody a jaké preference vedou skautské oddíly pro zařazení pod různé svazy. Oslovili jsme proto skautské oddíly ve městě Krnově (Moravskoslezský kraj) a ve městě Jevíčku (Pardubicky kraj), které v poslední době vystoupily z Junáka svazu skautů a skautek ČR a vstoupily do Svazu skautů a skautek České republiky. Na základě jejich odpovědi můžeme říci, že k hlavním důvodům přechodu jednotlivých středisek z Junáka Svazu skautů a skautek ČR do jiné skautské organizace patří především členství Junáka v České radě dětí a mládeže. Podle Petra Votroubka, skautského vůdce z Jevíčka, byl komunistický režim zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný. V České radě dětí a mládeže jsou členy mj. i Pionýři, se kterými jsme schopni spolupracovat, ale nikdo nás nemůže nutit být s nimi na jedné lodi. Dalším důvodem zmíněným v obou odpovědích bylo zanedbávání výchovné činnosti Junáka svazu skautů a skautek ČR a postupný přesun jeho výchovně zaměřeného hnutí ve volnočasovou organizaci. Oba skautské oddíly také měly špatné mezilidské vztahy, které byly patrné na různých organizačních stupních Junáka. V odpovědích byla rovněž zmíněna stoupající neúnosná byrokracie a povinný odběr časopisů, které vydává tiskové centrum Junáka. 10 www.wfis-europe.org/ -32-
4.4 Skaut český skauting Antonína Benjamina Svojsíka Skaut český skauting Antonína Benjamina Svojsíka je česká skautská organizace založená na principech tradičního skautingu Baden - Powellovského typu. Od ledna 2007 je členem organizace WFIS. WFIS v říjnu 2008 deklarovala asi 500 členů a působení v Praze a v dalších asi patnácti městech po celé České republice (Skaut ABS, 2008). Logo sdružení je uvedeno na obr. č. 7. Obrázek 7 Symbol Skautu ABS, (zdroj: www.skautabs.cz) Na oficiálních webových stránkách je uvedeno, že Skaut český skauting Antonína Benjamina Svojsíka je skautské hnutí, jehož založení iniciovali činovníci Junáka svazu skautů a skautek ČR, kteří byli zklamaní nežádoucími trendy v hnutí Junák, rozvíjením jeho managementu a byrokracie. Rozhodli se proto iniciovat návrat k původním principům a ideálům skautingu. Hlavním důvodem pro oddělení Skauta Antonína Benjamina Svojsíka od Junáka byla snaha zakládajících členů o vnímání skautingu vedle rodiny a školy jako plnohodnotného, alternativního a neformálního výchovného systému (Skaut ABS, 2008). Ustavující sněm Skauta ABS se konal 25. listopadu 2000. Ve svém usnesení mimo jiné schválil stanovy, zákony, sliby, hesla, příkazy, znak a slibové odznaky. Skaut český skauting Antonína Benjamina Svojsíka striktně vyžaduje, aby jeho členové dodržovali Baden Powellův původní program, tradice, morální a etické hodnoty, ale i původní kroje a uniformy. Výňatek ze stanov Skauta českého skautingu Antonína Benjamina Svojsíka dokládá, že i přesto, že se jedná o apolitickou organizaci, určitá averze vůči bývalému komunistickému režimu, je patrná: dospělí, narození do roku 1970, v přihlášce uvedou, zda byli členy nebo spolupracovníky StB, KSČ, LM, SSM a PO SSM. V případě, že byli členy nebo spolupracovníky StB, funkcionáři KSČ a LM nemohou zastávat v Skautu volené a jmenované funkce. Pokud byli placenými funkcionáři SSM a PO SSM -33-
mohou zastávat volené a jmenované funkce v Skautu pouze ve středisku. (Stanovy Skauta ABS, 2005). Vrcholnými orgány organizace jsou sněm, hlavní náčelnictvo, kde statutárním orgánem je starosta a revizní komise. Geograficky je organizace uspořádána následovně. Oblast, kraj a středisko. 4.5 YMCA Skaut YMCA je organizace mládeže, která působí po celém světě. Její anglický název Young Men's Christian Association (YMCA) znamená Křesťanské sdružení mladých lidí. Byla založena již v roce 1844 v Londýně. Cílem asociace bylo žít podle křesťanských zásad, s důrazem na vzdělanost, zlepšování sociální situace mladých lidí a smysluplné trávení volného času. Její počátky v Československé republice jsou spojeny s prvním prezidentem T. G. Masarykem, který Obrázek 8 Symbol YMCA, (zdroj.ymcats.cz) činnost YMCA poznal v Americe a podporoval její vznik u nás. V Československé republice byla YMCA založena v roce 1920. Symbol organizace, jehož význam je popsán níže, je uveden na obr. č. 8. I přesto je YMCA necírkevní organizací, která si jako motto zvolila verš z evangelia sv. Jana "...aby všichni jedno byli ", což znamená, že v YMCA mohou být všichni lidé bez rozdílu národnostních, politických, sociálních, náboženských či rasových. Členy mohou být muži i ženy, lidé věřící i nevěřící. Symbol YMCA - červený trojúhelník přetnutý pásem s písmeny YMCA je vyjádřením snahy o všestranný rozvoj lidské osobnosti a harmonické spojení duchovní, tělesné a mravní stránky člověka, ke kterému vede vlastní pevná vůle, symbolizovaná příčným pásem. Součástí YMCA v České republice je YMCA táboření a skauting, která se svým programem zaměřuje převážně na křesťanský skauting a pořádání letních táborů. YMCA vzniklo v květnu 2001. -34-
Sdružení je rozděleno na dvě samostatné sekce: Skautská sekce a Táborová sekce. V roce 2010 bylo v těchto sekcích registrováno 390 členů, jejich věková struktura je uvedena v následujícím grafu (graf č. 4). Graf 4 Struktura členské základny YMCA T.S. v roce 2010 (zdroj: Výroční zpráva YMCA 2011) 4.6 Skautský oddíl Velena Fanderlika Skautský oddíl Velena Fanderlika (SOVF), jehož znak je uveden na obr. č. 9, nese ve svém názvu jméno bývalého starosty Junáka, který v říjnu roku 1948 ilegálně opustil Československo a v zahraničí převzal vedení československých skautů a skautek v exilu. Jedná se o samostatnou skautskou organizaci (občanské sdružení), které zaregistrovalo své stanovy u Ministerstva Vnitra ČR. Oddíl Obrázek 9 Symbol SOVF, (zdroj: kpvpraha15.wz.cz) vznikl v červnu roku 1994 v Hradci Králové. Tento skautský oddíl je úzce spjatý se třetím odbojem a politickými vězni. Členy SOVF se mohou stát pouze dospělí skauti a skautky ze všech existujících skautských organizací, pokud splňují podmínky dané platnými stanovami SOVF pro členství. Jedná se především o následující podmínky. Uchazeč o členství musí být starší 30 let. Za své občanské nebo skautské postoje byl v minulosti persekuována totalitními režimy v bývalém Československu. Nebo byl či stále je činný v některé skautské -35-
organizaci a je vázán skautským slibem (Stanovy SOVF, 2008). SOVF tedy sdružuje dospělé skauty, kteří v komunistické totalitě nezradili skautskou myšlenku. 4.6.1 Organizační struktura Organizačně se SOFV dělí na jednotlivé družiny působící v různých krajích České republiky. Oddíl však má i své zahraniční členy, např. na Slovensku, v Německu, Austrálii, Švýcarsku nebo USA. Členové oddílu se scházejí jednou ročně na sněmu, který se koná vždy na jiném místě České republiky. Vedení SOVF je voleno na období dvou let. Členská základna SOVF neustále klesá 11. 4.7 Asociace skautů a skautek Evropy Asociace skautů a skautek Evropy (ASSE), jejíž symbol je uveden na obr. č. 10, je občanské sdružení, které bylo v České republice založeno v roce 2000. Stejně jako YMCA je nábožensky orientováno. ASSE vyznává římskokatolickou víru. V duchu ekumenismu 12 je však asociace otevřena vůči jednotkám a členům jiných křesťanských vyznání. ASSE se hlásí k Federaci evropského skautingu (FSE). Obrázek 10 Symbol ASSE, (zdroj: www.fse.cz) FSE byla založena v roce 1956 v Kolíně nad Rýnem skupinou mladých Němců, ke kterým se o dva roky později přidala skupiny z Francie v čele s Perigem Geraud- Keraodem. Ten je považován za zakladatele Federace skautů Evropy (FSE) a je také autorem všech základních dokumentů FSE a skautské stezky. Dnes známějším představitelem FSE je Jacques Sevin, který po osobním setkání s Baden-Powellem založil katolickou skautskou organizaci s názvem Scouts de France a stal se také jejím duchovním otcem. Sevin kladl důraz na hluboce křesťanský rozměr skautingu v souladu s katolickou vírou. Cílem skautingu je podle něho následování Krista v duchu vzájemné důvěry a bratrství. Z Francie se pak katolický skauting rozšířil i do České republiky. 11 http://www.kpv-praha15.wz.cz/kpv_sovf.htm 12 hnutí za sbližování, spolupráci, případně i sjednocování zejména křesťanských církví (www.wikipedie.org/wiki/ekumenismus)/ -36-
Cílem činnosti Asociace skautek a skautů Evropy je všestranně podporovat osobní rozvoj dětí a mladých lidí v křesťanském duchu pomocí skautské výchovné metody, kterou založil Robert Baden Powell a zakladatel francouzského katolického skautingu otec Jacques Sevin. 4.7.1 Organizační struktura Věková struktura Kmeny skautů i skautek, se dělí na tři větve - věkové kategorie s vlastní výchovnou metodou, která odpovídá stupni osobního rozvoje jejich členů: vlčata ve věku 8-12 let (žlutá větev), skauti a skautky ve věku 12-17 let (zelená větev), roveři a roverky ve věku nad 17 let (červená větev). Jednotky kmene skautů přijímají pouze chlapce a jsou vedeny muži. Stejně tak jednotky kmene skautek přijímají pouze dívky a jsou vedeny výhradně ženami. Výchovné jednotky Výchovné jednotky jsou nejmenší samostatné jednotky ASSE. V jejich rámci se odehrává vlastní skautská výchova. Výchovnou jednotkou žluté větve je smečka vlčat, vedená vůdcem smečky - Akelou, kterému pomáhají jeho zástupci a duchovní rádce. Výchovnou jednotkou zelené větve je skautský oddíl, vedený vůdcem oddílu, kterému pomáhají jeho pobočníci a duchovní rádce. Výchovnou jednotkou červené větve je roverský klan, vedený vůdcem klanu, kterému pomáhá duchovní rádce. Organizační jednotky Úkolem organizačních jednotek je vytvářet zázemí pro činnost výchovných jednotek, dbát o rozvoj pedagogiky, formaci činovníků a zachovávání jednoty a ideálu hnutí na místní či regionální úrovni. Nejmenší organizační jednotkou ASSE je středisko, v čele s vůdcem střediska. Zpravidla sdružuje jeden skautský oddíl, jednu smečku vlčat. (ASSE, 2010) -37-
4.8 Liga lesní moudrosti Na rozdíl od předchozích organizací vychází Liga lesní moudrosti (LLM) z myšlenek a původního pojetí skautingu Ernesta Thompsona Setona a Miloše Seiferta. Liga lesní moudrosti je zájmové sdružení občanů, které se zaměřuje na mimoškolní výchovu a Obrázek 11 Symbol LLM (zdroj: LLM, 2011) vzdělávání dětí, mládeže a praktické ochraně přírody a péči o krajinu (LLM, 2011). Logo LLM je uvedeno na obr. č. 11. Cílem hnutí je vychovávat člověka ke snaze o dosažení harmonického rozvoje těla i ducha v přímém sepětí s přírodou. Liga lesní moudrosti je držitelem ocenění Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy s názvem Organizace uznaná pro práci s dětmi a mládeží na léta 2011 2015. 4.8.1 Organizační struktura LLM praktikuje svou činnost převážně prostřednictvím jednotlivých článku kmenů, Specifikem LLM je možnost členství jednotlivců, kteří jsou registrováni jako stráže a je pro ne připravována nabídka programu z ústředí i jednotlivými kmeny. Možnou formou členství jsou také tzv. rody, což jsou zejména mladé rodiny s malými dětmi. Vrcholným orgánem LLM je Valná hromada, která volí náčelníka a ohnivce LLM. Náčelník LLM je nejvyšším představitelem LLM. Ohnivec LLM je v každém kmeni a má na starosti duchovní stránku vedení kmene, zaštituje woodcrafterskou morálkou, je pravou rukou náčelníka. Malá lóže se skládá z děti ve věku 6 až 15 let. Velkou lóži tvoří mladí lidé přibližně od 15 let a dospělí. Tabulka 2 - Liga Lesní moudrosti počet a věková struktura členů (zdroj: LLM, 2011) 2006 2007 2008 2009 2010 Do 18 let 474 514 477 521 512 19-26 let 160 171 186 171 198 27 let a více 249 262 279 270 294 Celkem 883 947 942 962 1004 Poměr 71,80% 72,33% 70,38% 71,93% 70,72% -38-