Dechová hudba Zdounečanka

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra dechových nástrojů HF TROMBON Hra na trombon Dechová hudba Zdounečanka Bakalářská práce Autor práce: Vladislav Prokopec, DiS. Vedoucí práce: doc. MgA. Robert Kozánek Oponent práce: Mgr. Petr Janda Brno 2017

Bibliografický záznam PROKOPEC, Vladislav. Dechová hudba Zdounečanka [Brass band Zdounečanka]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra dechových nástrojů, 2017. xx s. vedoucí diplomové práce doc. MgA. Robert Kozánek Anotace Diplomová práce Dechová hudba Zdounečanka pojednává o významu dechové hudby v životě člověka, stručné historii dechových hudeb na Zdounecku v okrese Kroměříž, vzniku, historii a současnosti dechové hudby Zdounečanka. Annotation Diploma thesis Brass band Zdounečanka discusses the relevance of wind music in human life, brief history of brass bands on region Zdounecko in the district Kroměříž, origin, history and present of brass music Zdounečanka. Klíčová slova dechová hudba region Zdounecko - Zdounečanka Keywords Brass music Zdounecko region Brass band Zdounečanka

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 10. května 2017

Poděkování Děkuji doc. MgA. Robertu Kozánkovi za konzultace a vstřícnost, které mi poskytl při vypracovávání této bakalářské práce. Veliký dík patří Rudolfu Foltýnovi a Věře Stratilové za jejich čas a poskytnutí užitečných materiálů. V neposlední řadě děkuji své mamince za její podporu a trpělivost.

Obsah ÚVOD... 1 1. DECHOVÁ HUDBA... 2 1. 1. VÝZNAM DECHOVÉ HUDBY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA... 2 1. 2. DECHOVÁ HUDBA A SOUČASNOST... 3 2. HISTORIE DECHOVÉ HUDBY NA ZDOUNECKU... 4 2. 1. DECHOVÁ HUDBA ROŠŤANKA... 4 2. 2. DECHOVÁ HUDBA ZBOROVANKA... 5 2. 3. ARNE LINKA HUDEBNÍ OSOBNOST ZDOUNEK... 6 2. 4. ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA ZDOUNKY... 6 3. DECHOVÁ HUDBA ZDOUNEČANKA... 10 3. 1. VZNIK... 10 3. 2. ZDOUNEČANKA V LETECH 1980 1989... 11 3. 3. ZLATÁ KŘÍDLOVKA... 12 3. 4. ORCHESTR V LETECH 1990 1997... 13 3. 5. ČINNOST V LETECH 1998-2006... 14 3. 6. KAPELA OD ROKU 2007 DO SOUČASNOSTI... 16 3. 7. REPERTOÁR, INSTRUMENTACE A OBSAZENÍ... 20 3. 8. ROZHOVOR SE SOUČASNÝM KAPELNÍKEM RUDOLFEM FOLTÝNEM. 22 ZÁVĚR... 24 POUŽITÁ LITERATURA A PRAMENY... 25

ÚVOD Ve své absolventské práci jsem se pokusil zpracovat vznik, historii a současnost dechového orchestru Zdounečanka. Důvodů, proč jsem si vybral toto téma, je mnoho. V současné době často hostuji v dechovém orchestru Zdounečanka a její aktuální čtyřicáté výročí od vzniku souboru mě inspirovalo psát tuto práci. Snažil jsem se o připomenutí významných osobností, které se nemalou měrou podílely na vzniku a rozkvětu kapely, ale i členů, kteří zasvětili různě dlouhá léta své hudební činnosti právě tomuto hudebnímu tělesu. V roce 2016 dechová hudba Zdounečanka oslavila 40 let od svého založení. Od vzniku až do současnosti prošlo tímto orchestrem nespočetné množství muzikantů amatérů a také zde získávali první zkušenosti budoucí profesionálové absolventi konzervatoří a akademií. Celá práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola pojednává o dechové hudbě jako takové, o jejím poslání, významu v životě člověka a současném postavení v kulturním světě. Druhá kapitola ve zkratce informuje o historii dechové hudby na Zdounecku. Ve třetí části jsem se zaměřil na vznik, celkový vývoj a současnost dechového orchestru Zdounečanka. Při zpracování tématu této práce jsem čerpal z kroniky Zdounečanky, z archivu kronik obce Zdounky a další uvedené literatury. 1

1. DECHOVÁ HUDBA Dechová hudba tvoří důležitou, početně velmi silnou součást naší lidové umělecké tvořivosti. Přestože dechové nástroje nepatří mezi tradiční lidové nástroje, nalezla dechová hudba u nás bohatou živnou půdu, dobré podmínky a často dosahuje takové umělecké úrovně, že patří mezi nejlepší na světě. Orchestry dechových nástrojů jsou velmi oblíbené. Jsou to soubory rozšířené jako zájmová umělecká činnost mezi amatéry a některé dosahují doslova profesionální úrovně. Hra na dechový nástroj, tak jako každá podobná činnost, skýtá řadu problémů. Dobrá hra je podmíněna fyzickými a nervovými dispozicemi hudebníka. Problémem je ladění dechových nástrojů, které jsou velmi choulostivé na klimatické změny. Protože většina nástrojů patří do skupiny nástrojů transponujících, musí být jejich party upraveny transponovány tak, aby správně ladily s ostatními, které netransponují. 1. 1. VÝZNAM DECHOVÉ HUDBY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA Hudba hraje velkou roli v rozvoji lidské osobnosti. Dechová hudba působí na člověka velmi mocně a všestranně, ovlivňuje jeho oblast tělesnou i psychickou. Její poslech umožňuje hudební prožitek, působí na citové stavy a podněcuje představivost a fantazii, která vytváří nové asociace. Poskytuje člověku odpočinek, oddech, příjemné naladění a také možnost tanečního vyžití. Samotné provozování dechové hudby přináší jednak estetický zážitek, jednak též naplnění seberealizace. Při hře na dechový nástroj se zlepšuje funkce dýchacího ústrojí, rozvíjí se hudební tvořivost, citová a intelektuální stránka osobnosti. Sdružováním hráčů v jedno hudební těleso se také posilují mezilidské vztahy. Často se vytváří pospolitost mladých a dříve narozených, což umožňuje rozvoj takových vlastností, jako jsou ohleduplnost, schopnost kolektivní spolupráce, odpovědnost. Působení v orchestru nabízí příležitost příjemného prožití volného času a relaxace. Dechovou hudbu hrají muzikanti rádi, protože při ní mají příjemný pocit, melodika a harmonie jsou jim blízké. Už Antonín Dvořák se vyslovil pochvalně o muzice, kterou tenkrát provozovaly dechové orchestry. Zpočátku se hrávaly především orchestrální skladby. Zábavy pořádali hudebníci většinou sami. 2

S příchodem Karla Vacka přibyly polky, valčíky, tanga a waltzy s textem. Další etapu vývoje malých dechovek začal Jan Slabák. Repertoár rozšířil o temperamentní slovácké lidové písničky. Do povědomí posluchačů přišly tak písně, které by jinak zanikly. Ještě donedávna sehrávala dechová hudba v naší společnosti významnou úlohu. Avšak při rozšíření jiných forem zábavné a taneční hudby se její pozice mění a tento hudební žánr, hlavně u mladší generace, ustupuje do pozadí. Je dobré připomenout, že dechová hudba, jako součást naší lidové tvořivosti, patří k našemu kulturnímu dědictví. Úcta k němu a tradicím našich předků by měla patřit k výsadám moderního, kulturně a společensky založeného člověka. 1. 2. DECHOVÁ HUDBA A SOUČASNOST I přesto, že bývá často dechová hudba označována za hudbu pro posluchače dříve narozené, je jedním z rovnocenných žánrů přibližující hudební umění posluchači. Měla by proto i na dechovou hudbu být kladena stejná umělecká měřítka, běžná a uznávaná jako v ostatních hudebních žánrech. Velkou motivací pro život dechových hudeb jsou různé přehlídky a festivaly. Na nich se prezentuje hlavně pořádající soubor, co se týká organizačního zajištění, ale především všechny pozvané kapely se svým repertoárem. Dechové hudby se stále vracejí ke skladbám nestorů české a moravské dechovky, Jsou to především Karel Vacek, Jaromír Vejvoda, Antonín Žváček a další. Tito autoři tvoří základ repertoáru všech dechových souborů. Avšak ideální v dnešní době je, když má orchestr svého aranžéra, případně skladatele, tím je zaručeno, že má svou nezaměnitelnou tvář. V současné době hledají dechovky nové uplatnění, určitou dobu to byly možnosti využívání lidových písní v různých úpravách. Nyní se uplatňují také orchestrální a sólové skladby. Velké využití se díky častému výskytu v médiích dostává muzikálovým a filmovým melodiím. Dnes již většina našich dechových hudeb není složena jen z amatérských hudebníků, ale jejími členy jsou absolventi konzervatoří a jiných uměleckých škol. Tato proměna přinesla větší kvalitu a profesionální úroveň, ale již to nejsou lidové hudby v pravém slova smyslu. I přesto, že současná doba není nejvhodnější na udržení vysoké pozice dechovek na hudebním poli, snaží se muzikanti o zachování a rozvíjení tradičních kulturních hodnost. 3

2. HISTORIE DECHOVÉ HUDBY NA ZDOUNECKU V okolí Zdounek se nachází obce, které se mohou pyšnit bohatou hudební historií, a to především v hudbě dechové. Z historie lze vypozorovat, že dechová hudba byla opravdu velmi oblíbeným druhem kulturního života v obcích. Skutečnost, že dechová hudba, má-li podat solidní výkon, musí mít nejméně 12 hudebníků, byla pro každou pořádající organizaci značně náročná. Předpokladem byl stálý kádr hudebníků, časté zkoušky, odborné vedení a pochopení provozovatele. To měla v kroměřížském okrese dechová hudba Zdounečanka, která se po dlouhodobé a svědomité přípravě jako jediná z okresu prosadila v obtížné celostátní konkurenci a získala popularitu. Navíc, na rozdíl od ostatních souborů v okolí, přijímala mezi sebe nové, mladé a perspektivní hráče, jenž kapelu posunuli kupředu. Ale i přesto se do povědomí posluchačů zapsaly svou mnohaletou tradicí soubory z Roštína, Zborovic nebo Morkovic-Slížan. I když jsem neměl při dohledávání informací k tomuto tématu mnoho materiálů, přesto jsem nějaké informace zjistil. V šedesátých letech se kulturním centrem ve Zdounkách stal zámecký park. Tam hrávala často dechová hudba z Roštína a ze Zborovic. Tato doba, plná saxofonových šlágrů, písní ze Semaforu a nově se rodící populární hudby 60. let, přála více oblíbeným tanečním orchestrům, takže dechovka neměla popularitu, jako v poválečných letech. Ale tradice, které udržovala dechovka zejména v Roštíně, ve Zborovicích a v Morkovicích, přispěly k tomu, že se zájem mladých muzikantů o tento žánr nevytratil. 2. 1. DECHOVÁ HUDBA ROŠŤANKA Protože byl Roštín v minulosti obdařen několika významnými osobnostmi v hudební oblasti, tradice dechové hudby zde měla své kořeny již v polovině 19. století. Už roku 1854 se datuje první zmínka o existenci dechové kapely v Roštíně. V roce 1974 slavila kapela 120 let trvání. Na slavnostním koncertě tehdy vystoupil dlouholetý velitel a hlavní dirigent Posádkové hudby Brno pplk. Jiří Volf, přítomen byl i bývalý dirigent roštínské kapely, hornista České filharmonie Ladislav Kubát. Právě ten pocházel z Roštína a byl své kapele stále věrný. Roštínská kapela prožívala 4

nejvýznamnější období v polovině 20. století, kdy slavila úspěchy jak u posluchačů, tak u hudebních kritiků. Největšího rozmachu dosahoval soubor za vedení kapelníka Stanislava Hrdiny a uměleckého vedoucího a dirigenta kpt. Jaroslava Kubáčka, který dovedl kapelu v roce 1974 až k účasti v soutěži O zlatou křídlovku, kde ale bohužel kapela neuspěla. Dramaturgie, se kterou do soutěže vstoupil J. Kubáček, byla poněkud zastaralá a kapela nemohla konkurovat novým mladým kapelám ze Slovácka, díky novému směru, který v dechovce zavedl v 70. letech Jan Slabák s Moravankou. Ale díky skladbám Moravanky se obohatil také repertoár Rošťanky. Tak si alespoň udržovala oblíbenost posluchačů. Od roku 1978 začala postupně její popularita upadat. Konkurence dechové hudby Zborovanky způsobila úbytek akcí hlavně v Kroměříži. Navíc nároky na nové pojetí hudby, které prezentovaly slovácké dechovky, vyžadovaly také vyšší nároky na muzikanty. Touto dobou začínala svoji úspěšnou uměleckou činnost dechová hudba ve Zdounkách, a tak se časem hráči z Roštína přesunuli právě sem a zařadili se ke členům nové Zdounečanky. 2. 2. DECHOVÁ HUDBA ZBOROVANKA V roce 1922 byla ve Zborovicích Jiřím Jenerálem založena dechová hudba a již v tomto roce nahrávala své skladby do Československého rozhlasu v Brně. Celých třicet let tento dechový orchestr vystupoval na nejrůznějších společenských akcích, slavnostech a lidových zábavách. Další doklady o působení tohoto hudebního tělesa se mi nepodařilo vyhledat. V roce 1959 se spojili někteří bývalí členové dechové kapely a mladá nastupující generace muzikantů k obnovení činnosti dechové hudby ve Zborovicích. Největšího rozmachu dosáhl dechový orchestr v sedmdesátých letech. Uměleckým vedoucím se stal člen Posádkové hudby Kroměříž, nadpraporčík Václav Smola. S novým názvem, dechová hudba Zborovanka, začala kapela, složená z mladých a talentovaných hudebníků, pracovat pod zřizovatelem Sdružený závodní klub Nářadí Zborovice. Činnost orchestru byla velmi různorodá. Nebylo to jen vystupování na tradičních zábavách a společenských plesech, ale také účinkování při nejrůznějších 5

státních oslavách. Během své činnosti se dechová hudba Zborovanka zúčastnila několika přehlídek, festivalů a soutěží, ve kterých sklízela jeden úspěch za druhým. Ale postupem času nastal pro kapelu největší problém, nepřicházeli žádnínoví, mladí muzikanti. Zborovanka začala stagnovat. Posluchači kdysi tak oblíbená a vyhlášená kapela pomalu zanikla. 2. 3. ARNE LINKA HUDEBNÍ OSOBNOST ZDOUNEK PhDr. Arne Linka, CSc. se narodil 6. února 1938 ve Zborovicích a ve Zdounkách žil se svými rodiči od prvního roku svého života. Měl absolutní sluch, byl vynikajícím klavíristou, skladatelem, pedagogem, hudebním teoretikem a propagátorem muzikoterapie. Vyučoval na brněnské konzervatoři a byl také odborným asistentem na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Spolupracoval s mnoha pěveckými sbory, pro které upravoval lidové písně a věnoval se skladatelské činnosti pro všechny druhy hudebních nástrojů. Celoživotní zkušenosti zaznamenal i v odborných publikacích s hudební, pedagogickou a muzikoterapeutickou problematikou (Kapitoly z muzikoterapie, 1997). Při svém pracovním vytížení i bohaté umělecké činnosti nezapomněl ani na Zdounky, kde strávil své mládí a svojí účastí obohatil nejeden z mnoha hudebních večerů pořádaných místní ZUŠ. Oblíbil si i dechovou hudbu Zdounečanka a často se, jako divák, zúčastňoval jejich koncertů a zábav. Zemřel náhle 6. března 1999 v Brně. 2. 4. ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA ZDOUNKY Počátkem padesátých let minulého století byl ve Zdounkách založen tzv. Hudební kurz Osvětové besedy. O výuku byl velký zájem, žáků přibývalo, a proto v roce 1964 požádali učitelé Hudebního kurzu o zestátnění. Kurz byl přičleněn k Lidové škole umění (dále jen LŠU) Kroměříž, jako její pobočka. Vyučovalo se hře na housle, klavír, dechové a lidové nástroje. Počet žáků se pohyboval v průměru 6

kolem 90. Až do února 1978 se vyučovalo v bývalé budově Okresního soudu ve Zdounkách, kdy se LŠU přestěhovala do pronajatých prostor domu paní Vávrové. Zde se vyučovalo až do roku 1984, kdy byl celý objekt asanován z důvodu výstavby silnice a škola využívala náhradní prostory v základní škole a v kulturním domě. 1. srpna 1974 vznikla Lidová škola umění ve Zdounkách a jejím ředitelem byl jmenován Jaroslav Prokop. Pod jeho vedením úroveň školy stoupala a škola se stále více uplatňovala v kulturním a veřejném životě obce i širokého okolí. Kvalita výuky se projevila v ústředním kole soutěže dechových orchestrů LŠU v Ostravě 3. místo v kategorii I. A do 15-ti let. Zapojení dětí, rodičů a prarodičů k nácviku společných vystoupení vyústilo v koncert s názvem Hraje celá rodina, který se uskutečnil dne 27. 3. 1977. Projekt se stal tradicí a úspěšně se pořádá jednou za tři roky. Dalším velmi zdařilým příspěvkem školy k obohacení kulturního života v obci se ukázal koncert s názvem Hudební večer při svíčkách. Programově byl sestaven na myšlence představit občanům bývalé absolventy školy, současné učitele a pozvané hosty. Ve školním roce 1982 1983 vedl dechového oddělení absolvent kroměřížské konzervatoře Rudolf Beran. Byl před něj postaven náročný úkol, zdokonalit dechový soubor tak, aby byl schopen reprezentovat školu při soutěži dechových orchestrů LŠU. Byl to úkol nesnadný, neboť značná část vyspělejších hráčů orchestru vystoupila ze školy a mladší žáci nedosahovali potřebné úrovně. Kladným přístupem a kamarádským vztahem vytvořil Rudolf Beran kolektiv, který i přes věkové rozdíly obsadil 1. místo v okresním kole v Holešově a získal 3. místo v krajské soutěži orchestrů LŠU v Uherském Hradišti. 3. září 1984 byla slavnostně otevřena nová budova LŠU po rekonstrukci bývalé mateřské školy. Prostorově i moderním vybavením učeben škola plně odpovídala potřebám výuky. Kapacita školy se pohybovala do 160 žáků. S jejich výukou pomáhali i externí učitelé, většinou studenti kroměřížské konzervatoře. Škola se i nadále prezentovala v soutěžích LŠU, pořádala absolventské, vánoční a výchovné koncerty, Večery oblíbených melodií, Večery hudby a poezie, Hudební večery při svíčkách, oblíbené pořady Hraje celá rodina atd. Velký význam byl přikládán i spolupráci s místními školami a obecním úřadem. Ve školním roce 1988 1989 se rozšířila LŠU ve Zdounkách o detašovanou třídu v Koryčanech. Vyučování zde probíhalo v provizorních místnostech budovy ZŠ. 7

Od školního roku 1990-1991 má na základě rozhodnutí Ministerstva školství nový název Základní umělecká škola, a tím se zařadila do nové struktury základního školství. Dvacáté výročí založení dechového orchestru školy bylo ve znamení pořadu Hrají vám dechovky. Při společném koncertu školního orchestru a Zdounečanky, v jejíž řadách působí většina absolventů školy, byla vzpomenuta práce všech učitelů a úspěchy orchestru za uplynulé období. Od roku 1996 vedl dechový orchestr Miroslav Nauč, pod jehož taktovkou sklízeli mladí muzikanti samé úspěchy. Nejvýznamnější kulturní akcí byly oslavy 700. výročí první dochované zprávy o obci, kterých se škola zúčastnila nejen kulturním vystoupením, ale zejména uspořádáním 1. ročníku Festivalu mládežnických dechových hudeb za účasti dechových orchestrů ZUŠ Zdounky, Kroměříž, Morava Hulín, Konzervatoře P. J. Vejvanovského Kroměříž a dechové hudby Hulíňané. Festivalu se jako host zúčastnil i hudební skladatel a textař Vladimír Salčák, který podtrhl význam pořádání těchto akcí a popřál hodně zdaru v další práci. Od školního roku 1993-1994 se vyučuje také výtvarný obor a tím se zvýšil počet žáků na 189, součástí školy ve Zdounkách je i nadále pobočka v Koryčanech. V roce 1996 se škola stává právním subjektem a jejím zřizovatelem je Zlínský kraj. Celková kapacita školy činí 160 žáků. Pro výuku hudebního oddělení byly otevřeny následující obory: přípravná hudební výchova, klavír, elektronické klávesové nástroje, housle, kytara, akordeon a dechové nástroje (trubka, lesní roh, baskřídlovka, tuba, zobcová flétna, klarinet). Žáci mohou být zařazeni do dechového, houslového a flétnového souboru nebo do komorní či čtyřruční hry. V roce 2007 odchází na zasloužený odpočinek paní ředitelka Jana Žabenská a na její místo do funkce ředitele školy je jmenován Miroslav Nauč. Následující školní rok je navýšena kapacita školy na 190 žáků. Ve školním roce 2011-2012 se žáci výtvarného oboru stěhují do své specializované učebny a hudebníkům je k dispozici dosavadní učebna v přízemí školy. Následující školní rok se podařilo nastudovat hudební pohádku Čertoviny, která pobavila děti z MŠ a ZŠ nejen ze Zdounek, ale i řady okolních obcí. Školní rok 2013-2014 byl ve znamení rekonstrukcí, budova byla zateplena, byla provedena nová fasáda, nátěr s logem školy a tak byla škola připravena na 8

oslavy 50 let od počátku uměleckého vzdělávání ve Zdounkách a 40 let od vzniku samostatné LŠU Zdounky. 8. srpna 2015 přišla smutná zpráva o úmrtí ředitele Miroslava Nauče, s jeho odchodem nás opustila osobnost znamenající pro školu, obec a širokou hudební veřejnost nepopsatelně mnoho, na místo ředitele školy byl jmenován Norbert Svačina, který funkci zastává dodnes. 9

3. DECHOVÁ HUDBA ZDOUNEČANKA 3. 1. VZNIK Městečko Zdounky se právem může svou dechovou hudbou pyšnit. Hledat historické kořeny vzniku místní kapely byl ovšem úkol velmi nesnadný. Nejstarší zmínky o její existenci jsou dochovány jen v ústním podání, ale i tak se dá hovořit o mnohaleté tradici. V zápisech starých kronik obce jsou jen zmínky o působení místní kapely, která účinkovala při všech akcích pořádaných obecními spolky. Kapela již tehdy obstála i v konkurenci kvalitních kapel ze sousedních obcí. Jediným konkrétním údajem uvedeným v kronice obce z roku 1964, je počet členů v kapele - 23 muzikantů. 19. 11. 1976 začíná novodobá, čtyřicetiletá historie kapely. Uměleckým vedoucím se stává pan Jiří Vrána a společně s tehdejším kapelníkem Antonínem Kadlecem řeší otázku omlazení a náhradu stávajících členů za mladší a nadějné hráče. Postupně vzniká ustálený kolektiv a kvalita kapely začíná stoupat. S novým programem se kapela zúčastnila koncem roku přehrávek s osmdesátiprocentním ohodnocením a nová mladá dechovka započala svoji činnost 1. května 1978, kdy v Kulturním domě v Kroměříži vystoupila poprvé v historii pod názvem Zdounečanka. Obsazení bylo následující: Es klarinet - Jiří Vrána B klarinet - Antonín Kadlec 1. B křídlovka - Jaromír Kupec 1. B křídlovka - Radomír Kupec 2. B křídlovka - Miroslav Gloza tenor - Antonín Horáček baryton - Stanislav Stratil Es trubka - Petr Pecník Es trubka - Milan Sirota trombon - Pavel Šimčík B tuba - Stanislav Frkal Bicí a zpěv - Antonín Mucha 10

Celou první polovinu roku 1979 se kapela intenzivně připravovala ke kvalifikačním přehrávkám, které byly v té době povinné. Za svoji pečlivou práci byla 22. 6. 1979 odměněna stoprocentním ohodnocením a tím se zařadila k nejlepším orchestrům okresu. 1. 7. 1979 se vystřídalo vedení a kapelníkem se stal Jiří Vrána, kapela se stále více dostávala do povědomí posluchačů, účastnila se kulturních akcí a přehlídek i za hranicemi okresu. Pro vlastní zdounecké posluchače připravovala tradiční vánoční koncerty. Začala i velmi úzká a plodná spolupráce s tehdejšími autory písní, ke kterým patřil Blahoslav Smišovský, Václav Maňas, František Maňas, Ladislav Kubeš a mnoho dalších. 3. 2. ZDOUNEČANKA V LETECH 1980 1989 Vzorem nejmladšímu orchestru okresu Kroměříž byla dechová hudba Moravanka Jana Slabáka, která svým specifickým pojetím hudebního projevu nastartovala dechovkový boom, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Prvním městem mimo území našeho kraje, kde zazněly skladby Zdounečanky, byl Krnov - 7. 3. 1980 oslava u příležitosti Mezinárodního dne žen. Kapela začala vystupovat nejen na Moravě a v Čechách, ale i na Slovensku a stále rostla její popularita. Ta se stupňovala i výběrem moderního repertoáru a při svých vystoupeních jako jedna z mála zařazovala i nespočet skladeb tanečního charakteru, čímž oslovila i mladé publikum, které se chovalo k dechovce zdrženlivě. První veřejný program určený domácímu obecenstvu nesl název Hraje Vám Zdounečanka a konal se 19. 4. 1980. Hostem byl skladatel Blahoslav Smišovský, k dobré náladě přispěli i lidový vypravěč Ladislav Nesvadba a imitátor Jaroslav Kubíček, který pořad zároveň uváděl. 21. 6. 1981 jela kapela poprvé na zájezd na Slovensko. Dechová hudba Zdounečanka se zúčastnila Přehlídky dechových hudeb ve městě Hostie v okrese Nitra. V závěru roku se v domácím prostředí konala Okresní přehlídka dechových hudeb. Rok 1982 byl ve znamení četných úspěšných vystoupení a také změn v obsazení na trombon začíná hrát Rudolf Beran. Klarinetisty pak posílil Jan Stančík a k aparatuře přichází Karel Hlavinka. 11

Na první zahraniční zájezd kapela vyjela v roce 1986 a to do Německa. S dechovou hudbou Musikkapelle Eutenhausen- Mussenhausen ze stejnojmenného města navázala družbu. Následoval zájezd do Francie, kde účinkovala při oslavách v družebním městě Chateaudun. 3. 3. ZLATÁ KŘÍDLOVKA V roce 1983 se opět Zdounečanka s velkým úspěchem zúčastnila Přehlídky dechových hudeb, která se konala ve Zdounkách a zvítězila na X. jubilejním soutěžním festivalu O zlatý hrozen jižní Moravy v Mikulově, kde získala i Cenu diváků a Cenu pro nejlepší instrumentální sólisty. Tyto úspěchy muzikanty motivovaly k usilovnějším přípravám na soutěž O zlatou křídlovku. A zde jsou jejich úspěchy: 20. 11. 1983 Zlatá křídlovka, okresní kolo Zborovice - 1. místo 7. 4. 1984 Zlatá křídlovka, krajské kolo Kyjov - 1. místo 27. 10. 1984 Zlatá křídlovka, národní kolo České Budějovice - 1. Místo Na tomto úspěchu měl velký podíl nový umělecký vedoucí Jaroslav Kubáček, kapelník Posádkové hudby Brno, který dokázal stmelit kolektiv a vyburcovat muzikanty k nejlepším výkonům. Nemalý podíl na vítězství mají i kvalitně vybrané soutěžní skladby: povinná skladba - Romance od Miroslava Císaře Jaroslav Kubáček Na stráži míru (pochod) Karel Hulák Brněnská polka Jiří Volf Expres (přednesová skladba) Miloš Machek Bouvardie (taneční skladba) Bohuslav Sedláček Východní tanec Dlouhodobá svědomitá příprava celého orchestru se plně projevila v jeho vysoce hodnotném uměleckém vystoupení a porota jej po zásluze ocenila, na tři roky byla dechová hudba Zdounečanka držitelem putovního poháru pro nejlepší malý dechový orchestr v Československé socialistické republice. Na tomto vynikajícím úspěchu se kromě sehraného kolektivu podílel kapelník Jiří Vrána a umělecký 12

vedoucí Jaroslav Kubáček, který orchestr dirigoval po celé soutěžní klání. Bohužel v roce 1987 odešel pan Kubáček do muzikantského nebe. Kapela se s jeho odchodem těžce vyrovnávala, protože se velkou mírou zasloužil o její dosavadní úspěchy. Toto vítězství dalo kapele punc kvality a oblíbenosti. Zdounečanka se zařadila mezi nejlepší v České republice a kapele se otevřela cesta i k prvním nahrávkám pro rozhlas a televizi. V roce 1985 probíhaly první nahrávky ve studiu Českého rozhlasu Brno a následně první vydaný SP zvukový nosič. Natočeny byly tyto skladby: Václav Maňas ml. - Studánka František Maňas - Kalina Karel Hulák - Brněnská polka Jiří Volf - Expres Jaroslav Kubáček - Je to v nás 3. 4. ORCHESTR V LETECH 1990 1997 Po listopadu 1989 vstoupila i do oblasti kultury tvrdá realita tržního hospodářství. Velkým mezníkem se stal rok 1990, kdy po názorových neshodách kapelu opouští polovina muzikantů, včetně kapelníka Jiřího Vrány. V kapele došlo k dalšímu razantnímu omlazení a v rámci zachování kvality přišla řada profesionálních hráčů. Novým kapelníkem byl zvolen Miroslav Gloza, který však po roce předává vedení kapely Richardu Plachému. Uměleckým vedoucím se stal absolvent kroměřížské konzervatoře Pavel Skopal. Kapela vsadila na tvorbu skladeb z vlastní dílny. Ukázalo se, že opět zvolila správnou cestu. Začíná období plodné spolupráce s uměleckými agenturami Artes Praha a Sikony (později Akon) Uherské Hradiště. Vznikly první zvukové nosiče, tolik žádané při účinkování v zahraničí. V roce 1992 vydává první společné hudební nosiče Cestička od Dubí a SIKONY expres; další rok je to společné CD Za láskú s dechovou hudbou Boršičanka. Poté následovaly jejich prezentace v České televizi Brno a Ostrava. Kromě koncertů a přehlídek se Zdounečanka zúčastnila i nové soutěže Polka fest v Ostravě a získala 3. místo. 13

V duchu přehlídek a festivalů se nesl i rok 1993. V roce 1994 vychází první sólové CD Setkání a navazuje se přátelství s tanečníky z Brna-Řečkovic, které trvá dodnes. Každoročně Zdounečanku na Vavřineckých hodech vítá v Brně Řečkovická 13. Obsazení orchestru v této době vypadalo takto: klarinety: Pavel Žůrek, René Šimčík křídlovky: Pavel Skopal, Jaromír Suchánek, Jaromír Kupec, Marek Župka tenory: František Kohoutek, Milan Klech doprovody: Zbyněk Náplava, Ladislav Chmelař, Robert Kozánek bicí: Richard Plachý (kapelník) tuba: Miroslav Nauč zpěv: Alena Forejtová, Eva Plaširybová, Antonín Mucha, Pavel Štěpánek V roce 1996 vydala Zdounečanka druhé sólové CD Kamarádovi. Tak jako první a pak všechna následující CD, je i toto tvořeno převážně vlastními skladbami autorů Miroslava Nauče, Pavla Skopala, Richarda Plachého, Františka Kohoutka a dalších. Kapela účinkuje na mnoha akcích doma a také v zahraničí. V říjnu tohoto roku se pak Zdounečanka představuje v pořadu České televize Ostrava Kdyby ty muziky nebyly. 3. 5. ČINNOST V LETECH 1998-2006 U příležitosti výročí 700 let první dochované písemné zprávy o obci Zdounky vydala kapela zvukový nosič Ze Zdounek, na realizaci tohoto projektu se podílel nově zvolený kapelník Miroslav Nauč, tubista Zdounečanky, absolvent kroměřížské konzervatoře a učitel místní základní umělecké školy. V roce 2000 natočila Zdounečanka již čtvrté CD Oči černé. Na konci roku se podařilo obnovit tradici úspěšných vánočních koncertů, se kterými kapela zajíždí nejen do blízkých, ale i vzdálenějších měst a obcí po celé Moravě. V této době mnoho dlouholetých členů Zdounečanky z různých důvodů přestalo s kapelou účinkovat, ale přesto si Zdounečanka udržela stále své obsazení jak v instrumentální 14

složce, tak v ustáleném počtu čtyř zpěváků. A neklesala ani její popularita u posluchačů. Páté sólové CD s názvem Nejkrásnější Morava, které opět nabídlo skladby z autorské dílny hráčů Zdounečanky R. Plachého, M. Nauče, F. Kohoutka a dalších, vyšlo v roce 2003. Nové obsazení vypadalo tehdy takto: klarinety: Pavel Žůrek, René Šimčík křídlovky: Marek Župka, Petr Mikliš, Jiří Nepožitek, Vojtěch Ludík tenory: František Kohoutek, Leonard Zábranský doprovody: Josef Mitek, Pavel Šimčík, Norbert Svačina, Roman Bábíček bicí: Richard Plachý tuba: Miroslav Nauč (kapelník) zpěv: Dagmar Minaříková, Daniela Budíková, Miroslav Gloza, Petr Dostál Poslední týden v září 2004 jela Zdounečanka na zajímavý zahraniční zájezd, a to do Chorvatska, kde zakončovala turistickou sezonu Zavírání moře. V malebném letovisku Igrane poblíž Makarské riviéry probíhaly koncerty a zároveň si muzikanti užili dovolenou na prosluněných plážích. Na podzim roku 2004 se ve Zdounkách objevila Moravanka Jana Slabáka, která se Zdounečankou vystoupila na dvou vyprodaných koncertech s neočekávaným ohlasem. Koncert k 20. výročí vítězství Zdounečanky v soutěži O zlatou křídlovku přesvědčil všechny návštěvníky, že dechová hudba jen tak ze světa nezmizí. V roce 2005 pozvání na společný koncert přijala dechová hudba Kumpanovi muzikanti a tak se společné podzimní koncerty staly tradicí až do dnešní doby. V témže roce koncertovala Zdounečanka na hudebním festivalu MID EUROPE v rakouském Schladmingu. Rok 2006 se nesl ve znamení oslav 30. výročí založení kapely. Vychází již šestý sólový nosič, který obsahoval skladby z vlastní autorské dílny - Miroslav Nauč, Jaroslav Mikuš, František Kohoutek, Richard Plachý a Jiří Vrána, jehož tango s názvem Jediná láska se stalo titulní písní. Sám autor bohužel nečekaně zemřel ještě před vydáním CD, v nedožitých 60 letech. Proto je toto CD i tichou vzpomínkou a poděkováním nejen pro něho, ale i pro řadu dalších, kteří se zasloužili o rozkvět kapely a její úspěchy v letech minulých. U příležitosti 30. výročí založení uspořádala Zdounečanka v měsíci červenci Festival dechových hudeb, který se stal ve Zdounkách tradicí. 15

Na sklonku letních prázdnin se celá kapela vydala do Mutěnic natočit televizní pořad Zveme Vás do pálenice se Zdounečankou a slovenským lidovým vypravěčem Anderem z Košic. Na zasloužený týdenní odpočinek se vydali členové kapely na konci září do malebného chorvatského letoviska Igrane. Už počtvrté se konalo Zavírání moře se Zdounečankou. 18. 11. 2006 vyvrcholil rok oslav tradičním společným koncertem s dechovou hudbou Gloria Zdeňka Gurského s průvodním slovem oblíbeného zpěváka Karla Hegnera V té době bylo obsazení Zdounečanky následující: klarinet Es - Jiří Rybák klarinet B - Rudolf Foltýn křídlovka 1B - Vojtěch Ludík křídlovka 2B - Jiří Hradečný trubka oblig. - Jiří Nepožitek tenor - Jaroslav Mikuš baryton - Zdeněk Sedláček trombon - Norbert Svačina trubka B - Josef Mitek trubka Es - Pavel Šimčík tuba - David Křížek bicí - Vojtěch Plachý zpěv - Věra Stratilová, Dagmar Minaříková, Jiří Jablunka Miroslav Nauč umělecký vedoucí a kapelník 3. 6. KAPELA OD ROKU 2007 DO SOUČASNOSTI Kapela i nadále hraje při všech významných událostech v obci, je zvána na plesy, koncerty, zábavy a festivaly po celé Moravě. V srpnu 2007 se muzikanti zúčastnili dechového festivalu Pod Javorinů ve Strání, kde měli velký úspěch. Na již tradiční společný listopadový koncert si Zdounečanka pozvala Veselku Ládi Kubeše. Rok 2008 byl ve znamení mnoha festivalů, v červnu to byl festival Slovácké srdce v Archeoskanzenu v Modré u Velehradu, festival v Blovicích, v Tlumačově u 16

Domažlic a Hudební Pavlovice Václava Drábka v Pavlovicích u Přerova. V červenci se pořádajícím stala sama Zdounečanka na festivalu ve Zdounkách a taky jela do Rymic na Setkání muzikantů. V srpnu se kapela zúčastnila třídenního festivalu Blata se baví a Kubešova Soběslav, na kterém vystupovaly i dechové hudby z Holandska, Německa, Rakouska, Slovenska a Švýcarska. Na konci léta jela Zdounečanka na další festival do Holíče. Velkou událostí byly Dožínky Zlínského kraje v Kroměříži. Na listopadový koncert byla tentokrát pozvána dechová hudba Boršičanka. Závěr roku patřil tradičním vánočním koncertům, které přispívají ke sváteční atmosféře a staly se velmi oblíbenými. Plesová sezona zahájila nový rok 2009, velmi významná byla účast Zdounečanky v Hodoníně na Seriálu koncertů dechových hudeb. Plesy vystřídaly letní zábavy, promenádní koncerty, festivaly a hlavně velké plány a přípravy na natáčení dalšího zvukového nosiče. Uměleckým vedoucím se stal bývalý hráč, pedagog Konzervatoře Pavla Josefa Vejvanovského v Kroměříži, skladatel a aranžér dechové hudby Rudolf Beran. Také jeho zásluhou a pod záštitou hejtmana Zlínského kraje MVDr. Stanislava Mišáka se v roce 2010 podařilo natočit CD s názvem Zdounečanka hraje na přání. Posluchači zde najdou nejen nejoblíbenější hity české a moravské dechovky, ale i novinky z vlastní autorské dílny či skladby z jiných žánrů. Pozvání přijali i hosté Ivana Slabáková a Karel Hegner, kteří se Zdounečankou nazpívali některé skladby. Spolu s kapelníkem a omlazenou nastupující generací muzikantů pracoval celý tým vedení kapely na dalším uměleckém vzestupu. Kapela se snažila, a dělá to dodnes, co možná nejlépe prezentovat různé styly dechovky, včetně skladeb koncertních, tanečních, filmových a sólových. Složení omlazené kapely bylo následující: klarinet Es - Jiří Rybák klarinet B - Rudolf Foltýn křídlovka 1B - Jiří Hradečný křídlovka 2B - Vojtěch Ludík Pavel Skopal ml. trubka oblig. - Jiří Nepožitek tenor - Jakub Pavluš baryton - Štěpán Kozubík trombon - Michael Fojtů trubka B - Pavel Šimčík 17

Zbyněk Náplava trubka Es - Josef Mitek tuba - Ondřej Lisý bicí - Vojtěch Plachý zpěv - Lucia Tyčiaková Dagmar Minaříková Jiří Jablunka Miroslav Nauč kapelník Umělecký vedoucí Rudolf Beran V roce 2012 mimo řadu koncertů, festivalů, hodů, účinkování na různých slavnostech natočila Zdounečanka jeden díl, velmi oblíbeného a hodně televizními diváky sledovaného, pořadu v TV Šlágr s názvem Moravský koláč. Pořad představuje nejlepší kapely z Moravy. 26. 6. 2013 hrála Zdounečanka na 68. ročníku mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici, kde již několik let úspěšně účinkují i dechové soubory. Za čtrnáct dnů se zúčastnila 24. ročníku mezinárodního festivalu dechových hudeb v Lidečku. Dalšími vystupujícími kapelami byly dechové hudby Základní umělecké školy Valašské Klobouky, dechová hudba Šardičanka, slovenská Bojnická kapela a místní dechová hudba Lidečanka. 3. 8. 2013 jela kapela na 15. Drietomský festival dechových hudeb. Společný koncert zúčastněných kapel, Križovianka, Moravanka, Zdounečanka a pořádající Drietomanka, měl ohromný úspěch a bouřlivý divácký potlesk potvrdil oblíbenost dechových hudeb. Zdounečanka hrála i večer na místní zábavě, která se protáhla až do pozdních ranních hodin. Mimo zábav, promenádních koncertů, hodů, oslav byla v tomto roce nejvýznamnější událostí hudební produkce Zdounečanky při návštěvě prezidenta republiky v Kroměříži. Následující rok byl opět plný vystupování na koncertech, tanečních zábavách a tradičních oslavách například Medlánecké svatováclavské hodové slavnosti v Brně, oslavy Svatého Václava v Sazovicích. Čas slavností a veselí bohužel vystřídal smutek, zákeřné nemoci v září 2014 podlehl bývalý člen kapely, vynikající trumpetista a kamarád Jiří Hradečný. 18

K listopadovému společnému koncertu si Zdounečanka pozvala dechovou hudbu Skoroňáci a posledním vystoupením tohoto roku byl oblíbený vánoční koncert. K 125. výročí vzniku dechové hudby Horňané byla Zdounečanka pozvána společně s dechovou hudbou Záhořané a Trkovjanka. V sobotu 8. 8.2015 ráno odjížděla kapela do Brna Řečkovic na tradiční, každoroční hody, ale bohužel se muzikanti nedočkali svého kapelníka, Miroslava Nauče, který po náhlé srdeční příhodě zemřel. Smutek celé kapely nelze slovy vyjádřit, ale bylo třeba vzchopit se, jít dál a prezentovat dobré jméno Zdounečanky, tak jak by si to kapelník přál. Novým kapelníkem byl zvolen Rudolf Foltýn a uměleckým vedoucím se stává Michael Fojtů. Úspěšné bylo vystoupení Zdounečanky pro prezidenta Miloše Zemana, který 14. 10. 2015 v rámci návštěvy Zlínského kraje přijel i do obce Zdounky. Na tradiční listopadový koncert přijala pozvání dechová hudba Stříbrňanka a společně všichni vzpomínali na osobnost Miroslava Nauče. Ve Zdounkách byl přítomen i hejtman Zlínského kraje MVDr. Stanislav Mišák, který udělil dechové hudbě Zdounečanka Pamětní medaili a Miroslavu Naučovi / In Memoriam/ Záslužné vyznamenání 2. Stupně, jako výraz uznání a poděkování za celoživotní rozvoj kultury v oblasti dechové hudby. 16. 7. 2016 pořádala Zdounečanka u příležitosti 40. výročí založení kapely velký koncert. Gratulanty byly dechový orchestr Základní umělecké školy ve Zdounkách pod vedením Pavla Skopala mladšího, dechová hudba Moravanka a dechová hudba Hulíňané. Celým pořadem provázela Ivana Slabáková, všichni muzikanti nejen vzpomínali, ale společně si i zahráli a zazpívali. Krásnému uměleckému dni bohužel nepřálo počasí, ale i v dešti byla veselá nálada a celý den úspěšně zakončila taneční zábavou Moravanka Jana Slabáka v kulturním domě ve Zdounkách. V srpnu jela kapela už po osmé zavírat moře do Chorvatska a na postu uměleckého vedoucího střídá Michaela Fojtů Pavel Skopal mladší. Hostem loňského listopadového koncertu byla Dechová hudba Vacenovjáci. 19

3. 7. REPERTOÁR, INSTRUMENTACE A OBSAZENÍ V současnosti je Zdounečanka složena jak ze studentů a absolventů konzervatoří a akademií, tak i muzikantů amatérských ze Zdounek a okolí. Snahou kapelníka je co možná nejlepší prezentace různých stylů dechovky, včetně skladeb koncertních, tanečních a sólových. I do dalších let je nastupující generace mladých hudebníků pod vedením Rudolfa Foltýna připravena obhájit dobré jméno kapely a pokračovat v jejím uměleckém a společenském vzestupu. Při výběru repertoáru čerpá Zdounečanka i nadále ze skladeb vlastní autorské dílny, a to autorů Miroslava Nauče, Jaroslava Mikuše, Richarda Plachého a Pavla Skopala staršího. K těmto skladbám samozřejmě patří téměř 300 dalších skladeb od předních českých a moravských autorů tradičních polek, valčíků, tang, waltzů a dalších žánrů. Kromě klasického repertoáru zařazuje dechový orchestr Zdounečanka do svého repertoáru čím dál častěji skladby tanečního charakteru a také aranžmá popových a muzikálových melodií, které jsou oblíbenými žánry mladší skupiny posluchačů. Zdounečanka se řadí mezi malé dechové orchestry s klasickou strukturou v obsazení. První sekcí jsou klarinety jeden v B ladění a druhý v Es ladění. Při skladbách tanečního charakteru bývá v dechových orchestrech velmi dobře uplatňován saxofon (sopránový nebo altový). Ti zdatnější klarinetisté bývají většinou připraveni na plynulý přechod na tento nástroj, hráči Zdounečanky netvoří výjimku. Co se týká sekce křídlovek, jsou zde různé variabilní možnosti v obsazení, a to podle aktuálního repertoáru a typu vystoupení. Optimální počet hráčů pro sekci křídlovek je 3-4. Dva z nich hrají part 1. a 2. křídlovky, třetí z nich obligátní trubku. Sekci tenorů tvoří ve všech malých souborech dva hráči na tenor a baryton s povinností trombonů, jejichž přítomnost je často vyžadována a uplatňována spolu s melodickým trombonem ze sekce doprovodů. Toto trio dle instrumentace 1., 2. a 3. trombon je zakomponováno v orchestrálních skladbách, aranžmá různých skladeb a současných popových a muzikálových melodiích. V sekci doprovodů, kromě již zmíněného trombonu, vedle bicích nástrojů nesmí chybět tuba v ladění B, v některých orchestrech u nás ji už ovšem vytlačila v posledních letech světově upřednostňovaná F tuba. Doprovodné nástroje dále tvoří bastrubky, melafony a trubky v ladění B a 20

Es. Jejich užití závisí na zdatnosti hráčů a možnostech orchestru. Dechový orchestr Zdounečanka v minulosti disponoval melafony, od kterých ale bylo později kvůli jejich příliš měkkému zvuku upuštěno. Některé orchestry dávají přednost melafonům, jiné zase trubkám. Je to věc názoru a vkusu. Výraznou složkou dechové hudby je pěvecká sekce. U většiny orchestrů jde o pěveckou dvojici zpěváka a zpěvačky, často zdvojenou. Zdounečanka si za celou dobu své existence udržela stabilní počet čtyř zpěváků. Dá se říct, že každá kapela má svůj typický, nezaměnitelný zvuk. Stejně jako mnoho podobných moravských dechových hudeb (Stříbrňanka, Straňanka, Boršičanka, Hanačka aj.) hraje Zdounečanka široký repertoár - moravskou a českou lidovou hudbu, koncertní a taneční skladby. Velmi oblíbené jsou orchestrální skladby pro sólové nástroje, které si píší převážně členové těchto kapel sami. Aktuální obsazení dechové hudby Zdounečanka: klarinet Es - Rudolf Foltýn kapelník klarinet B - Marek Knot křídlovka 1B - Pavel Skopal ml. umělecký vedoucí křídlovka 2B - Vojtěch Ludík trubka oblig. - Jiří Nepožitek tenor - Štěpán Kozubík baryton - Michael Fojtů trubka B - Pavel Šimčík Zbyněk Náplava trubka Es - Josef Mitek tuba - Petr Horák bicí - Vojtěch Plachý zpěv - Věra Stratilová Karolína Naučová Radim Červenka 21

3. 8. ROZHOVOR SE SOUČASNÝM KAPELNÍKEM RUDOLFEM FOLTÝNEM Jaký je Váš vztah k hudbě? Co Vás baví a zajímá na dechovce? Myslím, že můj vztah k hudbě je velký. Vyrůstal jsem v muzikantské rodině v Topolné, kde v místní kapele Topolance hrával můj otec a dědeček. Už od mladých let jsem byl k hudbě veden a postupně jsem si dechovku oblíbil. Líbí se mi lidové písně, které popisují v krásné melodii, ať už žertovně nebo skutečně náš život. A také, že i tahle muzika dokáže mezi lidi vnést dobrou a veselou náladu. Bylo těžké převzít vedení po Miroslavu Naučovi, vynikajícím hudebníkovi, autorovi a kapelníkovi? Proč se muzikanti rozhodli pro Vás? Samozřejmě bylo. Mirek byl velká osobnost, která se podle mě nejvíce zapsala do historie kapely. Jako skladatel, kapelník a výborný člověk. Celá kapela se bude snažit v jeho práci pokračovat. Pro mě bylo velké překvapení, že mě kolektiv zvolil kapelníkem. Už po pár dnech jsem zjistil, že to nebude vůbec jednoduché. Ale máme v kapele výbornou partu a věřím, že to spolu všechno zvládneme. Zdounečanka je známa také vlastními skladbami a četnými úpravami populárních melodií. Jak je posluchači přijímají? Rozšiřuje to zájem mladší generace o dechovku? Je náročné udržet si již léty vybudovanou pozici na poli moravské dechové hudby? Zdounečanka má vlastní tvorbu. Svými skladbami, jak od Miroslava Nauče, Richarda Plachého, Františka Kohoutka, se podle mě, od ostatních kapel trochu lišíme. Pro Zdounečanku začíná také výborně aranžovat muzikant z kapely Michael Fojtů. Dnešní doba v dechové hudbě není jen o polce a valčíku. Kapela se musí prezentovat i moderním žánrem, aby uspokojila posluchače z řad mladší generace. 22

Určitě je náročné se udržet na poli moravské dechové hudby. Velká konkurence výborných kapel na Moravě, nás nutí vymýšlet pořád něco nového, čím posluchače zaujmout. Jsem moc rád, že Zdounečanka je žádaná a na nedostatek koncertů, či zábav si nemůžeme stěžovat. Zdounečanka natočila celkem sedm samostatných zvukových nosičů, máte v plánu nahrávat další? Ano, sedmé CD není jen v plánu, ale už je v realizaci. V současné době pravidelně zkoušíme a dolaďujeme poslední maličkosti před natáčením. Bude se jmenovat Noc pod Hvězdami. CD bude obsahovat skladby z dílny Pavla Skopala staršího, Miroslava Nauče nebo úpravy popových melodií od Michaela Fojtů. Bonusovou skladbou je živá nahrávka skladby My Way z festivalu v Prostřední Bečvě, která je velkou vzpomínkou na našeho bývalého kapelníka Miroslava Nauče. Jak si představujete další činnost orchestru v následujících letech? Do dalších let bych chtěl, aby se kapela ještě více prezentovala svými vlastními skladbami a také co nejvíce rozšířila moderní repertoár. Já i celá kapela chceme zachovat a pokračovat v tradici pořádání letních festivalů a listopadových koncertů ve Zdounkách. A hlavně co nejlépe pokračovat v práci po Miroslavu Naučovi. Děkuji za rozhovor a přeji Zdounečance mnoho úspěchů a hodně spokojených posluchačů. A všem muzikantům hlavně pevné zdraví. 23

Závěr Cílem mé absolventské práce bylo bádat v historii dechové hudby ve Zdounkách, jejím okolí a zhodnotit čtyřicetiletou činnost dechového orchestru Zdounečanka. Absolventská práce pojednává o dechové hudbě obecně, hudebním životě ve Zdounkách, o vzniku, historii a současnosti dechového orchestru Zdounečanka podloženého rozhovory s jeho kapelníkem Rudolfem Foltýnem. Dechový orchestr Zdounečanka v roce 2016 oslavil čtyřicet let v novodobé historii, která je výše popsaná. Troufám si tvrdit, že jistě nikdo netušil, čeho se dá za takovou poměrně krátkou dobu dosáhnout. Právem je kapela chloubou Zdounek, uznávanou nejen širokou posluchačskou veřejností, ale i odbornou hudební kritikou u nás. Obohacovat repertoár vlastní tvorbou je stále krédem Zdounečanky, jejíž členové věří, že budou i nadále nabízet dobrou muziku, která vnese pohodu a radost do srdcí posluchačů. 24

Použitá literatura a prameny Literatura: FIŠER, Zdeněk. Staletí zapomenutých dějin, 1292-1998. První vydání. Zdounky: Obecní úřad Zdounky, 1998. ISBN 80-902218-9-0. 64 s. FRIC, Ota. Hudba na Kroměřížsku a Zdounecku. První vydání. Kroměříž: 1941. 229 s. PEŘINKA, Václav. Zdounecký okres. První vydání. Brno: 1910. ROTSCHEDL, Jiří. Mikroregion Zdounecko. První vydání. Ostrava: 2001. ISBN 80-238-8266-X. 95 s. RYŠAVÝ, Šimon. Svět hudby Arne Linky. První vydání. Brno: Nakladatelství Šimon Ryšavý, 2000. ISBN 80-86137-35-X. 136 s. Prameny: NAUČ, Miroslav. Hanácký kroj, Starodávná láska, vydavatelství Galánečka, 14. číslo časopisu o dechové hudbě BARTÁK, Kamil. Dokonalá šou ve Zdounkách, Starodávná láska, vydavatelství Galánečka, 14. číslo časopisu o dechové hudbě Kroniky obce Zdounky z let 1950-1954, 1955-1968, 1969-1978, 1978-1980, 1980-1986 (uloženy v okresním archivu v Kroměříži) Kroniky LŠU ve Zdounkách z let 1968-1974, 1974-1984,1984-1998 Kronika dechového orchestru Zdounečanka 25

Internetové zdroje: Historie školy [online]. [cit. 10.4.2017]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.zuszdounky.cz > Zdounečanka [online]. [cit. 28.4.2017]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.zdounecanka.cz> 26