LEDEN Diptych vídeňský Pavlína Rejtharová Dřevěné destičky plátnem potažené, křídový podklad s vyrytou a černě vytaženou kresbou, tempera. Pravděpodobně cestovní oltářík. Levá strana představuje matku laskající se s dítětem, které ji jednou rukou hladí po tváři. Madona vídeňského diptychu představuje již zřetelný přechod k novým formálním názorům, které vstupovaly do české malby na sklonku padesátých let 14. století.
ÚNOR Kristus na hoře Olivetské /detail/ Lubomír Opalecký student 3. ročníku Devět desek s výjevy ze života a utrpení Kristova kolem roku 1350. Cyklus vyšebrodský je označován jako vynikající práce tří anonymů, kteří ke konci první poloviny 14. století vytvořili na české půdě vrcholné dílo, jež svými kvalitami stojí na prvním místě ve vývoji evropského malířství.
BŘEZEN Zmrtvýchvstání /detail Kopie deskové malby 13. století Darina Grösslová Vedle Zvěstování je Zmrtvýchvstání nejkrásnějším obrazem cyklu. Lipové dřevo na dubovém podkladě, plátěný potah, křídový podklad s vyrytou černě vytaženou kresbou, tempera. Každá deska je slepena ze tří 13-16 mm silných prken.
DUBEN 29 30 Oplakávání Krista /detail/ Dominika Černá Existují spory o tom, zda obrazy Hory Olivetské, Oplakávání a Nanebevstoupení mohou být prací nesamostatného pomocníka, jiná verze dokazuje, že desky jsou dílem jednoho vynikajícího mistra, který průběhem práce prodělával svůj umělecký vývoj.
KVĚTEN Zvěstování Panny Marie - /detail/ Kateřina Černá U obrazů Zvěstování a Zmrtvýchvstání spolu působí zvláště silný byzantský názvuk. význačná je tu kompozice, složená ze sítě horizontál, vertikál a diagonál, slavnostní klid a frontálnost hlavních figur.
ČERVEN 29 30 Ukřižování /detail/ Tereza Příkazská Mistru Vyšebrodského oltáře se podařilo v jeho nejvýznamnějším díle, souboru devíti desek s pašijovými výjevy, který vytvořil pro cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě v jižních Čechách, spojit západoevropský styl s italskou sienskou malbou a zároveň zachovat charakteristickou středoevropskou lyričnost.
ČERVENEC Jan van Eyck Gentský oltář /detail/ Kopie deskové malby 15. století Lucie Bosáková Jan van Eyck byl nejen tvůrcem nového, na detailním pozorování skutečnosti založeného malířství, ale patří k největším malířům vůbec. Ve své době byl zjevem tak výjimečným, že nenalezl přímé pokračovatele. Proti R. van der Weydenovi, který za sebou strhl daleko více následovníků, nezaložil vlastně školu. Jediná malba, která v kalendáři reprezentuje skvost evropské gotické malby. A protože kopie je velmi zdařilá, rozhodli jsme se pro ni.
SRPEN Madona z Jindřichova Hradce Eva Štýbrová Ikonograficky velmi důležitá, neboť je to jediná zachovaná česká tabule pozdního období s motivem sedící Madony. Blíží se slohu vrcholícímu ve skulptuře stylu tzv. krásných Madon.
ZÁŘÍ 29 30 Zmrtvýchvstání /detail/ Michaela Marková Na jednotlivých deskách svým jedinečným stylem a barevností zachytil výjevy ze tří období života Ježíše Krista: Zvěstování Páně, Narození Páně, Klanění tří králů (mládí, spodní linie oltáře), Kristus na hoře Olivetské, Ukřižování, Oplakávání Krista (utrpení, střední linie), Zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení a Seslání Ducha Svatého (oslava, horní linie). Jeho dílo se nachází ve sbírkách Národní galerie v Praze.
ŘÍJEN Mistr Třeboňského oltáře Sv. Markéta s dráčkem /detail/ Karolína Klimešová Mistr Třeboňského oltáře patrně nejvýznamnější malíř gotické deskové malby u nás. Své výjevy obohatil o francouzské prvky a zasloužil se tak o uvedení tzv. krásného slohu. Jeho malby můžeme považovat za inkunábuli krásného slohu spojujícího skutečné a nadpozemské, jež se vyznačoval výraznou stylizací izolovaných nepřirozeně protažených esovitě prohnutých postav. Oltář byl pravděpodobně malovaný dílnou, jež pracovala pro pány z Rožmberka.
LISTOPAD 29 30 Narození Páně /detail/ David Culík student 3. ročníku Mistr vyšebrodského oltáře (a jeho dílna) se kromě tvorby obrazů deskových věnoval i malbě obrazů nástěnných (např. malby v sakristii pražského kostela sv. Tomáše) též jsou známé jeho malby knižní (iluminovaný kodex s legendou sv. Hedviky, tzv. Lubiňský kodex ).
PROSINEC Mistr Třeboňského oltáře Roudnická Madona Hana Richtrová Na deskovém obraze Madony nepoužil Mistr Třeboňský ani náznak čehokoliv konkrétního v pozadí. Dokonce vyrušil celé pozadí, tak, že ho celé plošně pozlatil. Nejde o krok zpět, volba má své ospravedlnění. Jakékýkoliv předmět na obraze - dokonce oblíbené symbolické předměty (jablka, svitky) by odváděly pozornost od hlavního tématu, lásky. Zůstala jen láskyplná výměna pohledů mezi Marií a Ježíškem.