Historická tabulka Mistrů republiky BOAS AOS 1965 Vajda 1990 Velan-Budík 1966 Hlaváček 1991 Velan-Budík 1967 Jakubec 1992 Schlindenbuchová-Schlindenbuch 1969 Kuzmín 1993 Schlindenbuchová-Schlindenbuch 1970 Doležel 1994 Schlindenbuchová-Schlindenbuch 1971 Citta-Maršálek 1995 Schlindenbuchová-Schlindenbuch 1972 Lejsek-Lejsek 1996 Trtík-Sedloň 1973 Král 1997 Kašpar-Sedláček 1974 Kencl-Kenclová 1998 Trtík-Sedloň 1975 Rujbr-Jarušek 1999 Kašpar-Sedláček 1976 Bartoněk-Hostinský 2000 Štípek-Kalista 1977 Kencl-Kasalý 2001 Štípek-Kalista 1978 Kencl-Kasalý 2002 Holman-Poláček 1979 Kencl-Kasalý 2003 Štípek-Kalista 1980 Kencl-Kasalý 2004 Holman-Poláček 1981 Strmiska-Strmisková 2005 Holman-Poláček 1982 Zikmund-Vlk 2006 Holman-Poláček 1983 Janečka-Dužík 2007 Holman-Poláček 1984 Ludvík-Šourek 2008 Holman-Poláček 1985 Ludvík-Šourek 2009 Holman-Poláček 1986 Velan-Budík 2010 Paulů-Paulů 1987 Kratochvíl-Kratochvíl 2011 Dvorský-Dvorský 1988 Bublík-Kopeček 1989 Sokol-Dužík
Karel Dvorský POLOVIČNÍ PŘÍSPĚVEK PŮLKY NOVÉ JEDNIČKY Tak samozřejmě zase Milda jako každý rok: Napiš. Ale letos ještě důrazněji než jindy: Od mistra je to povinnost. Přílohy ročenek AOS se mi líbí, Mildovy práce si vážím, je trochu prostoru tam něco vyjádřit nebo si přečíst nějaké názory, pokud od někoho jsou a jsem rád, že ta vazba Ročenka-Příloha funguje a že Milda nás každoročně masíruje, ať něco dodáme. Zatím asi celkem standard rád mu vždy něco dodávám, mám s tím někdy větší nebo menší práci co, a vždycky mě honí chudák po termínu, protože nás něco jinýho honí někam jinam, a tak výsledek vypadá, že se vlastně ničemu nevěnujeme důkladně a obětavě a tím zase zneužíváme tolerance jiných, ale to jinak nejde. Tak jistěéééé nic jiného jsem nemohl čekat než, že budu ještě více atakován. Tak na to jsem mu samozřejmě odpověděl, že mu na to kašlu a že se nutit nenechám a napíšu pouze něco, když se mi bude chtít (pochopitelně vím, že atak byl formální a Milda by mě nenutil, že mě jenom tak popostrkoval). Jenomže letos jsem přemýšlel o příspěvku už od vyhlášení celkového MČR 2011, protože jsem věděl, že mě to nemine. A zjistil jsem, že určitě nenapíšu nic takového jako první dvojkolo bylo takový, druhý bylo makový, atd. To už jsem psal několik ročenek, že toto neumím a dělat to nechci. Něco se někdy pokazí a něco se povede, často má někdo velkou snahu a někdo to fakt odrbe, někomu se něco časově nebo jinak podrbe, takže má někdo lepší výsledek a někdo horší, aniž by byl blbější nebo na to víc nedbal. Jsem i rád, že se zrušilo bodování (aha, než to dopíšu, tak se objevilo, takže to neplatí) mělo to určitě jakýsi svůj smysl a záměr, ale já jsem s tím měl vždycky problém to obodovat. Takže nic takového, ale rozhodl jsem se napsat můj osobní pohled trochu jinak. Tak a chtěl jsem u té příležitosti toho titulu to trochu rozebrat retro, jak jsme ty soutěže vlastně jezdili a jak jsem se k tomu titulu dobral. Takže plán - dva díly jak to celé a jak ta sezona.. brzo jsem byl v řiti s tím dlouhodobým hodnocením, mám to s různýma přílohama už teď asi na 100 stran, jestli to všechno oskenuju, atd., tak se možná můžete těšit, pokud chcete a pokud to dodělám (a proto vám to tady píšu, abych sám sebe tímto výrokem tlačil). Takže mi zůstala ta poslední sezona 2011, a proto to taky nazývám tak, jak v záhlaví nazváno půlka půlky vyjádření jedničky. A MP a jiné soutěže a vazby vynechám, to byste na to čekali rok a pak to měsíc četli. Například o tom, že jsme si treningově zajeli rozbít auto na ČP, to už vůbec nechci komentovat, ale aspoň to musím říct, že to bylo dobrý a ještě jednou tady dík všem, kdo nám pomohli na místě věc vyřídit. Rudova parta, následně zlikvidovat a odvezli nás domů Klasovi (psal jsem v diskuzi www a jsem rád že jsme taková parta, která se třeba někdy dohádá, ale při problému si pomůže). A MP? Jakmile začnu něco vyzdvihovat, tak dostanu obavu, že na někoho zapomenu. Z časových důvodů jsme jeli jenom něco, tak tam už vůbec nemůžu hodnotit horší-lepší. Ale celkově si myslím bezva. Tak, a teď ten Mistrák alias zisk Mistra: 1.a 2. kolo Začalo to pro nás umístěním 1. a 1., pěkná soutěž, tak to jsem si hned řekl sobě i svýmu navigátorovi!!! když ne teď, tak sakra asi už kdy nebo jak nebo co?!? (Mirek s Ladou 3. a 2.)... a on s tím souhlasil, že teda jo, asi musíme, či co :) 3. a 4. kolo R.A. pořádal z důvodu STEPu. tak pro mě velká otázka, co s tím. Když někdo jede v takovém případě s někým náhradním, tak mi to vypadá tak nějak blbě a podezřele a já sám to nemám rád. Ale zase dost lidí mě přesvědčuje proč ne? A jezdí se tak. Takže jsem jel Polsko s Jankem, byla to dobrá zkušenost, neskončili jsme špatně, 6. asi k ničemu, ale jedna bedna za 3. vypadala jako dobrá pojistka pro další vývoj
(později jsem byl dost radši rád, že to byla jen psychická podpora a nakonec jsme ty fleky nepotřebovali). Mirek s Ladou vyhráli obě polská kola... tak hodně tlačili dál a tehdy jsem byl poprvé rád, že nás nemusí nikdo podezírat z výhody něčeho. 5. a 6. kolo Mirkovo stavěné půlkolo takže my 3. a 1. on 0. a 3., takže jsme nadále seděli na formálně prvním místě, ale to nic neříkalo a když jsme udělali u něj 3. a 1. a tak ho to snad nemrzelo, když mu R.A. před tím postavil 1. a 1. 7. a 8. kolo - dobrý, ale bylo nám jasný, že jsme ho celkem nezajeli a všechny naše odsud odvezené výsledky jsou asi k ničemu (my 6. a 4. a stávající mistří 4. a 3.) 9. a 10. kolo - MAZEC NA NEJVYŠŠÍ ÚROVNI, NEVÍM ČÍM BY SE TO DALO PŘEKONAT - Mirek mi píše, že hledá šoféra, že Lada choří (Lado, prosím tě, držím ti všechny palce, co mám, už se uzdrav) - našli jsme Mirkovi od našeho R.A. STEPařského řidiče Aleše Čejku a jeli spolu Mirek s Alešem, tak já říkám, to je v riti na všechny způsoby, buď toho Mirka dokonáme a mistra získáme, pak to bude vypadat kdoví jestli nám ten Aleš nepomáhal, nebo nás pojezdí a pak bych asi musel zastřelit oba dva - nám stačilo vyhrát 9. kolo a byli bysme za vodou - podle předběžných výsledků jsme vyhráli 9. kolo a byli jsme za vodou a už zdánlivě juhahá, ale pak se vyprsil Maškin a po připomínce vyhráli oni a my až druzí... a tak už vypadali na zastřelení minimálně 4 lidi - takže zase nic a bylo to rozdáno tak - pokud náhodou ve dne Mirek s Alešem vyhraje, my musíme být druzí - Mirek s Alešem ve dne vyvěšeni vyhráli a my jsme byli druzí Tak ještě než to bylo vyhlášený, to byl můj největší nervák, jestli se to ještě nepodělá. Ale dopadlo to perfektně, nezištně jsme půjčili našemu největšímu rivalovi Mirkovi našeho nejlepšího Aleše a oni nás férově pojeli, ale bylo jim to naštěstí už prd platný. Takže dík všem pořadatelům i soupeřům, že jsme si mohli užít tento bezva ročník, tím myšleno nejen v tomto napínavém mistráku, ale i v pohárech a jiných soutěžích. Přeju všem maximálně úspěšný rok 2012, hlavně zdraví, tak jak se říká samozřejmě vše nejlepší v soukromém a služebním a jinak životě úplně nejvíc, ale pokud se týká AOS, tak pokud možno většinou až za námi. Karel D. Lole Lada a Míra Paulů BOJ O PRVNÍ MÍSTO V sezoně 2011 jsme obhajovali první místo. Nepodařilo se nám to. 1.a 2. kolo Soutěž se jela v Praze. Noční stavěl Jirka Ludvík, v minulé sezóny mě vždy překvapil náročností itineráře a tak jsem čekal znovu těžkou náročnou soutěž. Než jsem se rozkoukal a zjistil, že soutěž je postavena na staré padesátce a jede se pořád dopředu, tak mi soupeři ujeli. Jednoznačně vyhráli Dvorští a vyhráli i ve dne, kdy i denní část měla podobný charakter. Měli jsme co dohánět. 3.a 4. kolo Jelo se v Polsku v Opoli. Petr Dvorský pískal, takže jsme měli jedinečnou šanci dohnat ztrátu. Tak těžkou a dlouhou soutěž, kterou Andřej postavil, jsme všichni asi dlouho nejeli. Udělali jsme si dobrou přípravu a podařilo se nám pak dvakrát vyhrát a srovnat to. 5.a 6. kolo
Jelo se v okolí Mladé Boleslavi. Noční etapy jsem pískal já. Tak naopak mohli brňáci znovu udělat trhák, ale v noci se jim to nepodařilo. Věřil jsem, že v denní části máme šanci se pak utrhnout my. Ale bohužel. Na trati jsme na tom nebyli tak špatně, ale nakonec i nerozhodností ve čtvrté etapě jsme se připravili o vítězství. Dvorští ve dne tak vyhráli a my jsme znovu měli co dohánět. 7.a 8. kolo Kladno. Tam jsme měli vyhrát, alespoň jednou. Ale chybným rozhodnutím jsem v noci nesmyslně vynechal část etapy. A tak jsme nezískali ani důležité druhé místo, sice jsme byli i ve dne před našimi soupeři, ale body, které by se počítaly, jsme nebrali. 9. a 10. kolo Muselo se rozhodnout na Moravě. Lada onemocněla a jel jsem s náhradním řidičem. V 9.kole se mi nedařilo. Nepřesnosti v iti mě odvádí od soustředění a pak dělám i více chyb. Tohle mi určitě nejde. Dvorští zajeli výborně, brali důležité druhé místo, když první by pro ně znamenalo už vítězství celkové. Takhle jsme ještě měli šanci, ale já musel vyhrát a Dvorští by museli být nejlépe třetí. To ještě byla naděje. Autoři tratě posledního 10. kola jsou velice precisní a daly se čekat velmi těžké 3 etapy. Soustředil jsem se na to, trochu jsem to měl namapovaný a jeli jsme tvrdě vpřed. Na poslední Jurovu etapu jsem zvolnil, protože tam jsem čekal šanci nejvíce získat. Upřednostil jsem neudělat chybu, protože ti druzí ji tady udělají. Vyplatilo se to a vyhráli jsme. První předpoklad k obhajobě jsme splnili. Bohužel druhý předpoklad se nestal, Karel a Petr Dvorští si dojeli pro místo druhé a tím vyhráli seriál a titul. Zaslouženě, spolu s druhým řidičem najezdili nejvíce soutěží, vyhráli Evropu a o jedno umístění byli lepší. Ale bylo toho více, co nás zaujalo v minulé sezóně. Především výborný výsledek mladých pušek na Kladně, kdy Veronika v noci vyhrála a Simča byla druhá. Pozoruhodné bylo vítězství trochu starší pušky Petra Maška v Přerově a výborný výsledek nestárnoucí posádky Zbytovský - Bureš v Hornobranské soutěži, která se jela v okolí Kněžmostu. Výborné byly soutěže v Mohelnici a na Kladně. Asi nejlepší byla druhá denní etapa na staré kladenské padesátce, to se mi líbilo. Solidní byla Praha a snad i u nás, tedy Mladá Boleslav a Kněžmost. Trochu se vymykalo Polsko. V Opoli postavil Andřej velice precisní a těžkou soutěž. Podle mne opravdu bez chyb, žádnou jsem nenašel. Samozřejmě s přispěním rozhodčího. Ale především délka a neustálé škrtání a mazání komunikací ve všech etapách působily takovou silou proti chápání soutěžících, že kromě této náročnosti měnící se ve zmatek si někteří víc nepamatují. Organizátoři nechali také trochu osudu péči o posádky, především v místě ubytování. Byla to ale jejich první soutěž MČR a předpokládám, že se chtěli trochu předvést. Příští rok je čeká moravský pohár a tam se asi polepší. Poslední soutěží, o které jsem se nezmínil je Přerov. Jezdíme tam rádi, vždy se tam o nás dobře postarali. Nemám na tuto soutěž tentokrát nějaký vyhraněný názor, jenom prostě mě to tam nějak přestalo fungovat. Výborné úseky se střídaly s nepřesnostmi a v nich ztrácím hodně myšlenek. Pak nevím, co je nejkratší, zapomínám a asi taky blbnu. Smutnou událostí minulého roku bylo, že nás opouští kamarádi, kteří velmi nedávno byli v plné síle mezi námi. Nic s tím člověk neudělá, jenom mu to je strašně líto. Mirek a Lada Zdeněk Klenák M ČR AOS 2010 zajímavá statistika Všechny soutěže měly 3 etapy. Podle iti jsme měli ujet 1091 km za 39 hodin a 55 minut. Takže jsme opět strávili na trati jeden těžce odpracovaný 40-ti hodinový pracovní týden a zpoždění jsme si odpracovali jako neplacený přesčas - Průměrná etapa vypadala takto: 36,4 km, čas na projetí 80 minut, cca 3,5 detailu, 2 podmínky (+další 1 podmínka platící pouze v určité části) a 1,5 vložáku (+ dalších 2,5 vložáku platícího pouze v určité části). Dále se v každé etapě vyskytovaly průměrně 3 slepé mapy.
Počet SM jsem poprvé sledoval v r. 2006. Počet SM se nám ustálil na počtu 3 (po nárůstu v r. 2008 na 4 SM), v r. 2009 3x SM, v r. 2007 necelé 3, v r. 2006 3,5 SM. Jinak skladba zůstala prakticky skoro stejná jako v letech 2000-2010. Délka soutěží zůstává na přibližně stejné úrovni od r. 2000 (98-109 km), i když v r. 2011 byla délka druhá nejvyšší, pouze v r. 2003 byly soutěže delší - 118 km - viz tabulka níže. Počet detailů odpovídal běžnému průměru v posledních letech a byl stejný jako v r. 2010-3,5 detailu (v r. 2009-2,5, v r. 2008-4, v r. 2007-3,5, v r. 2006-5 t.j. nejvíce, v r. 2005-4, v r. 2004 pouze 2 a v r. 2003-3). Počet vložáků se nám ustálil (viz čísla uvedená výše) po trendu, kdy se nám vložené iti spíše přesouvaly ze záhlaví do jednotlivých částí. Poměr vložáků se nám začal měnit takto: v r. 2006 byly uvedeny 2 vložáky v záhlaví a 1 platil pouze v určité části iti, v r. 2007 se poměr obrátil tj.1 vložák byl v záhlaví a 2 platily pouze v části iti a v r. 2008 nám navíc přibyl ještě další 1 vložák platící pouze v části iti. Oproti r. 2010 se počet vložáků mírně zvýšil (v průměru o 0,5 vložáku v etapě). Počet podmínek narostl oproti r. 2009 a 2010 o cca 0,5 podmínky uvedené v záhlaví iti, počet podmínek platících pouze v části se pohybuje celkem stabilně na počtu 1. - Průměrná soutěž- měřila 109 km (druhá nevyšší délka od r. 2000) a jela se průměrnou rychlostí 27,3 km/hod, což je druhý nejnižší průměr od r. 2000. Po podstatném snížení průměrných rychlostí v roce 2004 se nám průměrná rychlost držela stále kolem 30 km/h, v posledních dvou letech nám klesla o další cca 3 km/h. Vzhledem k místnímu obyvatelstvu a bezpečnosti silničního provozu je to snad dobře. - Pro přehlednost porovnání délek a průměrných rychlostí v posledních letech: Průměr. délka soutěže (km) Průměr. rychlost (km/hod) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 108 98 105 118 108 99 105 101 106 104 99 109 32,5 34,2 34 33,7 30,4 29,2 27,3 29,3 29 30 26,8 27,3 - Pořadí soutěží podle obtížnosti (od nejtěžší po nejlehčí) - měřeno počtem TB za 10. místo: Pořadí dle TB za 10.místo Pořadatel TB za 10. místo TB za 1. místo 1. Opole- noc 2772 1264 2. Mohelnice- den 2516 1523 3. Opole- den 2361 955 4. Kladno- noc 2289 1250 5. Hyena- den 1859 1054 6. Přerov- noc 1588 1139 7. H. Branná- noc 1287 506 8. Praha- noc 1193 276 9. Kladno- den 1177 549 10. Praha- den 1166 506 Po roku 2009, kdy byly soutěže lehčí (alespoň měřeno přídělem TB za 10. místo), jsme se opět vrátili do obtížnosti roku 2008, protože bodové příděly byly podobné. Rok 2008 Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Počet TB v nejlehčí soutěži (za 10.místo) 1445 686 956 1166 Průměrný počet TB (průměry za 10.místo) 1787 1297 1736 1821 Hodnocení soutěží Kdybychom spokojenost měřili počtem bodů, které udělují posádky za trať + itineráře, tak v r. 2008 bylo průměrné bodové hodnocení soutěže 7,72 bodu (počet hodnotících kolem 70%) a v r. 2009 prakticky
stejných 7,7 bodu (počet hodnotících cca 80%). V r. 2010 opět stejných 7,72 b. (počet hodnotících cca 70%) jako v roce 2008, v r. 2011 pokles na 7,53 b. (počet hodnotících 78%). Seriál 2011 patřil co do kvality iti k těm horším (viz tabulka níže), ale rozdíly mezi jednotlivými roky jsou poměrně malé. Pokud se týká organizace soutěží, tak rok 2011 patřil také k těm horším s průměrným bodovým hodnocením 7,53 bodů, oproti r. 2010 pokles o více než 1 bod. Kvalita iti i organizace shodně až 7. místo z posledních 9-ti ročníků. - Pro zajímavost - průměrné bodové hodnocení soutěží v jednotlivých letech Trať+ itineráře: Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Průměr bodů 7,37 7,41 7,63 7,82 7,71 7,72 7,7 7,82 7,53 Pořadí 9. 8. 6. 1.- 2. 4. 3. 5. 1.- 2. 7. Péče o jezdce+ organizace: Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Průměr bodů 8,24 8,20 7,39 7,87 7,73 8,88 7,51 8,64 7,53 Pořadí 3. 4. 9. 5. 6. 1. 8. 2. 7. Z výsledků vyplynula dvě vítězství rozdílem třídy: - V noční Praze vyhráli pozdější mistři Dvorští s 276 TB, druzí v pořadí Starý- Špaček získali 631 TB. Mistři zajeli trať absolutně čistě (se zpožděním 23 min). - Zajet trat čistě na některé z dalších soutěží se později podařilo ještě posádce Zbytovský- Bureš v noční Střelce (27 min zpoždění), ovšem TB za radar je odsunuly až na 4. místo. - V denní soutěži v Opole vyhráli manželé Paulů se ziskem 955 TB před posádkou Vlk- Kopeček s 1472 TB. - Nejvíce TB - jako nejtěžší se potvrdily obě soutěže, které pořádalo polské Opole. Poslední získal v denní soutěži 4888 TB a v noční soutěži 4488 TB. Započítal jsem pouze bodující posádky s licencí. - Nejdelší soutěže - Opole- den 143 km!! Bohužel 4 soutěže se nevešli do maxima 120 km doporučeného Řády. I v minulosti občas docházelo k občasným úletům (jen pro připomenutí Žižkov 2008- den- 146 km, Libošovice 2007- den 140 km). Druhá nejdelší soutěž Mohelnice- den 130 km, 3. Kladno- noc 125 km. - Nejkratší soutěž - Praha- noc 80 km, 2. Praha- den 93 km, 3. Horní Branná- noc 98 km. - Nejdelší etapa - D2 i D3 Opole 51 km (N3 Kladno 47 km, D2 Mohelnice 47 km, D1 Kladno 45 km). - Nejkratší etapa - N1 H. Branná 19 km (N1 a N2 Praha 19 km, D2 Kladno 27 km, D2 Praha 30 km) - Nejpomalejší etapy - 1. D1 Mohelnice- 19,5 km/h, 2. N1 Praha- 21,2 km/h, 3. N3 Přerov- 21,4 km/h, 4. N2 Kladno- 22,2 km/h a 5. N2 Praha- 23 km/h. - Nejrychlejší etapy - 1. D1 Kladno- 36 km/h, 2. N3 H. Branná- 35,3 km/h, 3. N2 H. Branná- 35 km/h, 4. D3 Kladno- 34,3 km/h, 5. N3 Praha 34 km/h. Nevyskytly se žádné rychlé etapy s průměrem přes 40 Km/h, i nejrychlejší etapa byla hluboko pod tímto průměrem. - Nejvíce detailů v etapě - 11 detailů- D2 Mohelnice (10 detailů- N3 Kladno, 7 detailů- D1 Mohelnice+ D3- Kladno)
- Nejvíce podmínek v etapě - 5 podmínek v et.- D2 Opole, 4 podmínky pro celou etapu (+ 2 další v části) N2 Kladno (D1 Opole- 4 podmínky pro etapu, D1 Kladno- 3 podmínky platné pro celou etapu+ 2 podmínky platící v části etapy). - Nejvíce vložáků v etapě - 4x VI (+ další 2 VI platící v části)- D3 Praha+ N3 Opole (D1 Praha- 4xVI, D1 Opole 3x VI+ další 3 VI platící v části, D2 Hyena Branžež- 7x VI platící pouze v určité části) - Hodnocení soutěží dle posádek (stav ke dni 17.02.2012, hodnotilo 78 % posádek): Trať+ itineráře: 5 nejlépe hodnocených soutěží: 1. Kladno - noc 8,54 bodů 2. Mohelnice - den 8,5 b. 3. Kladno - den 8,15 b. 4. H. Branná - noc 7,93 b. 5. Hyena Branžež - den 7,87 b. Hodnocení nejlepších dvou soutěží bylo hodně vyrovnané, pořadí na prvních dvou místech změnila až poslední hodnotící posádka, nejnižší hodnocení bylo 6,13 bodu. Péče o jezdce, organizace: 3 nejlepší dvoukola 1. Přerov/Mohelnice 8,25 bodů 2. Kladno 8,08 b. 3. H. Branná/Hyena 7,67 b. Zajímavostí je, i když ne příliš radostnou, že vloni nejhůře hodnocená soutěž měla za organizaci více bodů než nejlepší soutěž v r. 2011?! Rok 2011 byl organizačně horší, ale také to může svědčit o tom, že posádky neměří každý rok stejným metrem. - Historické tabulky (od r. 2003) úspěšnosti jednotlivých pořadatelů (dle bodování posádek): Itineráře: 1. 9,78 b. Jilemnice den 2006 2. 9,25 b. Karkulka noc 2004 3. 9,07 b. Pačejov den 2005 4. 9 b. Jilemnice den 2008 5. 8,88 b. Kladno noc 2006 6. 8,87 b. Pačejov noc 2005 7. 8,85 b. Kladno den 2004 8. 8,82 b. Jilemnice den 2004 Ze současných pořadatelů prokazují svou vysokou kvalitu Jilemnice a Kladno, nedovedu si představit, že by byl někdo schopen překonat 9,78 b. stavitele Mirka Paulů, letos má Mirek šanci překonat sám sebe:-))) V r. 2011 se žádný z pořadatelů do první osmičky nedostal. Péče o posádky, organizace: 1. 9,5 b. Hlučín 2008 2. 9,39 b. Jilemnice 2008 3. 9,24 b. Jilemnice 2004 4. 9,17 b. Čeladná 2009 5. 9,1 b. Pačejov 2003 6.- 7. 9 b. J. Hradec + Č. Budějovice 2003 6.- 7. 9 b. Praha 3 Žižkov 2008 Ročník 2008 byl organizačně velmi silný.
Počet posádek bodujících v jednotlivých ročnících MČR: Rok 93 94 95 96 97 98 99 20 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 00 Počet posádek 48 50 48 52 49 47 45 42 42 37 35 31 31 29 28 27 27 27 V tomto místě zaznívala již od r. 2008 stále stejná otázka: ZASTAVILI JSME TREND SNIŽUJÍCIHO SE POČTU POSÁDEK V MČR?? Po odjetí ročníku 2011 s účastí 23 posádek musím, bohužel, konstatovat: NEZASTAVILI!!! zpracoval Zdeněk Klenák Mirek Zdrubecký NÁVRH NA CENU FAIR PLAY Mám návrh na udělení ceny fair-play pro Vaška Mrštíka se Zdeňkem Klenákem, za uznání připomínky st.č. 1 na Mikuláši, čímž se připravili o celkové vítězství v ČP. Mirek Zdrubeký Milan Vlk A UŽ JSME TÉMĚŘ NA KONCI Rok 2011 je za námi. Při vzpomínání na loňskou sezónu přepadne člověka smutek, neboť celkem čtyřikrát jsme se loučili na našich stránkách s našimi kolegy, se kterými jsme se po mnoho let potkávali ať už jako se soupeři, s pořadateli, s kamarády, zkrátka s klukama zapálenýma pro stejnou věc. Na věčné trati odešel během loňska Petr Chovanec, Ivan Šourek, Honza Vanýsek a Slávek Radvan. Vzpomeňme na ně při čtení těchto řádků. Kluci, byli jste fajn, byla s Váma sranda a jsem rád, že jsem Vás potkal. Na předchozích stránkách jsme se ohlédli za další skončenou sezónou AOS. Po sportovní stránce to byla určitě sezóna dobrá a jako vždy, někomu se povedla lépe, někomu hůře. Každoročně si říkám, dělej si poznámky, dělej si poznámky, ať máš co napsat do Přílohy a každý rok to dopadne stejně, žádné poznámky nejsou a paměť je chabá. Já s Pavlem jsme na všech mistrácích vloni byli a bili jsme se statečně, i když zpočátku se moc nedařilo. Z Prahy si vzpomínám na noční boj s padesátkou, který se moc nevydařil. A ve dne jsme narazili na obytnou zónu, o které pořadatel nevěděl, a jet jsme do ní nesměli a celá jedna etapa byla včudu. Do Polska jsem se těšil, neboť to bylo hodně velké zpestření oproti šedi českých a moravských mistráků. Trať byla sice dlouhá, ale iti byly kupodivu dobré, avšak zejména ve dne trochu jednotvárné, když se stále něco umazávalo. A tam jsem si uvědomil, jak jsme v Čechách rozmazlení, když na všechno kolem soutěže máme pokyny a plánky. V Polsku nás hodili do vody, nocleh si nějak vyčmuchejte, start do dne taky - no neztratili jsme se. Pak jsme byli u Mladé Boleslavi, tam nás zkoušeli z tvarů dopravních značek a z nápisů-nenápisů a po noci ještě probíhala pro mne dodnes nepochopitelná diskuse o tom, kdy jsem podle itineráře v obci jestli až za cedulí nebo podle mapy ve vyznačeném prostoru. Na podzim jsme odjeli další dvě dvoukola, která byla také dobrá, stejně jako ta tři jarní a navíc se nám začalo trochu dařit, takže vítězství na obou soutěžích na Kladně je pro mne nezapomenutelná událost, neboť za celou dobu mého ježdění jsem mistrák vyhrál pouze jednou v roce v 1991 v Bratislavě s Alešem (Pavel je na tom líp, ten, jestli jsem se podíval dobře, měl už tři zářezy) a tady se nám povedl ještě ke všemu dubl.
Tak vážení a milí, jsme už téměř na konci. Oslovil jsem spoustu z Vás o příspěvek do tohoto ročního periodika a z počátku to vypadalo dost špatně. Ahoj, no, to už se mi moc netýká :-) Už su aosák "služebně v důchodu" a ani se nezajímám, co se kde děje, koná atd. Bohužel nevim, o čem bych měl psát. Snad seženeš dost psaní od nějakých kvalitních aosáků, já nepomůžu. Měj se, Janek. Ale tato zpráva naopak vypadala nadějně. Ahoj Milane, děkuji za projevenou důvěru, ale tiskový mluvčí naší posádky je Karel a já mám zakázanou komunikaci s veřejností a podávání tiskových správ. Pepik Pivoňka Ovšem pověřený tiskový mluvčí to hned shodil k ledu. Ahoj Milane, letos asi ne. Odjeli jsme toho hodně málo a navíc mne nic vhodného k uveřejnění nenapadá. Možná po sezóně "Pohled z bedny od skokana roku". Měj se KK. Tak snad přijde něco příště, stejně jako od čerstvého důchodce. Ahoj Milane, jako důchodce mám ještě méně času než dřív. V pátek v noci jedu na hory, ve čtvrtek naposled zkouším od rána ve škole a potom se loučím. Pokud něco nezplodím zítra, tak v pátek už těžko. Mirek Ludvík No, nezplodil.podělím se i o zaslanou informaci, která je v době distribuce této Přílohy velmi aktuální. Čau, čau pánové! Starý Špaček mě už v prosinci požádal /i/ o nějakou službu na soutěži. Protože mě doposud nekontaktovali, podíval jsem se na web AOS, abych zjistil nějaké informace. Byl jsem v šoku. Prezentace, asi i závěr soutěže, bude 300 m od mého bydliště. Zadej si na mapy.cz adresu Semily, Bavlnářská 535! Ke "Kynčlom" chodíme často na pivo, nyní v zimě jen 2x za měsíc. Je to docela "pajzl" IV.cen.skupiny, ale na sál se vejdete. Hlavně, aby v těch kamnech pořádně zatopili! Vaří tam stará Kynčlová /80/, jistě bude řízek nebo guláš! Tak zatím AHOJ! Vláďa Nýdrle No, a ještě aktuálnější info těsně před tiskem.. jo Vláďa, to je spisovatel, ten by napsal celou Přílohu Ročenky sám. Nazdar přátelé a možná i kamarádi! Tak jsem se konečně dozvěděl, co ode mne chtějí na ZHS. Budu dělat "zvedače" padlých kuželek na jízdě zručnosti! Jsem tomu rád, neboť vás uvidím hned ráno, ještě nenasraný, s úsměvy na tvářích. Vím, co na to chcete říct. "Tak to budeme mít po náladě hned od rána!!! Trochu jsem se o víkendu projížděl po krajině a fotil některá místa na trati soutěže. Iti Vám pošlu později, až je naskenuju, nebo jak se tomu říká? Zatím čus! Vláďa Tak, vše co přišlo, bylo zveřejněno, ale protože si velmi vážím práce všech, neodolal jsem v závěru Přílohy nejprve uveřejnit příspěvek od Vaška Mrštíka, který stál určitě hodně práce a přišel by vniveč. Ahoj Mílo, díky za důvěru v mé novinářské schopnosti, ale bohužel, nic chytrého jsem nevypotil. V každém případě též zdravím a též přeji vše nej. nej. Nej v novém roce. Přesto Ti něco posílám, původně jsem chtěl v cíli loňské Mikulášské předávat popis správného průjezdu. Nestihnul jsem to. Přesto jsem to ale dopsal, se Zdeňkem jsme se domlouvali, že to zveřejníme na stránkách AOS. Už se to ale nepovedlo, tak Ti to posílám. Vašek A na úplný závěr jsem přidal něco nedávné z historie, co poslal Mirek Zdrubecký Mildo, komentovat loňskou sezonu raději nebudu. Ale za to ti posílám něco z Ročenky 1988. Některé věci mi připadají velice aktuální. Ahoj Mirek Ještě nesmím zapomenout omluvit se Simoně Kubíčkové, že jsem z ní vloni na stránkách Přílohy udělal Soňu, vůbec nevím, jak se to přihodilo. Asi nějaký tiskařský šotek. A pak že neexistujou. Takže Simčo, promiň. A na úplný závěr móóóc děkuji všem korespondentům jménem svým i všech čtenářů letošní Přílohy Ročenky za příspěvky a všem ostatním za snahu. A ať Vám to jezdí pokud možno až za námi to se mi líbí. Jó, a tečka.. tou by mohlo být několik krásných fotek, jak AOS zkrášluje naší zemi.
Přílohu Ročenky 2012 zkompletoval Milan Vlk Vašek Mrštík MIKULÁŠSKÁ 2011 MIKULÁŠSKÁ 2011- jak jsem to postavil a jak jste to jeli. 9. kolo ČP 1. etapa: Původně jsem chtěl začít v tradičně Přestanově od motorestu Na bojišti a končit někde co nejblíže k Mostu. Po prvním nástřelu zjišťuji, že mi nebude stačit ani 60 km. Padlo rozhodnutí na ČK v Křemýži, ale i tak to je moc km a málo denního času. Startujeme tedy z Teplic z pod vodojemu. Najednou mám k dispozici prostor na okraji Teplic a moje původní myšlenka o jízdě stále dopředu, pokud možno mimo městskou aglomeraci vzala za své. Tak tedy po startu mapově do kóty 112 s příjezdem. Jednoduché, ale hned po startu zjišťuji že začátek komunikace je vlastně jen úzký chodník a proto musím jinudy. Rychle nalézám správný mapový průjezd (v kótě 111 odbočím (podmínka) a jedu se otočit na prso v Kladrubech). Hned za kótou 112 je jak říká Janek obecní cedule, za ní plním vložák (vložák nejede jako jediná posádka st.č. 111, má falešnou SPK 48), tedy pravá a po šipce v mapě pokračuji na zamýšlené otočení. Zde je ale zákaz vjezdu do jednosměrky, hledám další otočení, to je ale až v další obci (dost daleko). V obci Lbín za obecní cedulí VI vpravo, návrat do mapy a přes SPK 19 zpátky do Teplic. Cestou je obecní cedule Kladruby. Vpravo dobře zašitá SPK 2. SPK 19 a kupodivu i SPK 2 mají téměř všichni vyjma st.č. 111 a SPK 2 chybí i st. č. 302. Konečně přijíždím správně do kóty 112. Zde je jediný výjezd, v kótě 111 musím opět odbočit, jediná možnost je vlevo, tak se jedu otočit přes 1. živou PK 8 na trojúhelník pod startem, zpátky do 111, zase odbočit a přes SPK 37 hurá na mapový most. Reálně na dejku je jen formalita. Zde vlevo přes další živou PK 16. (PK8, SPK37 a PK16 mají všichni). A jedeme podle plánku A. Nejdříve za živou PK obecní cedule Teplice, pravá je do podjezdu, kam stejně chci. Nejkratší cestu do kóty 118 mi překazí slepá ulice (kam v této etapě nemohu). Mimochodem někteří se ptali, proč jsem v této oblasti dal za každou značku slepá ulice DSPK, již při stavbě se mi nějak nezdáli místní domorodci, tak jsem tím chtěl zamezit tomu, aby někdo z Vás do těchto ulic vjížděl. Můj odhad byl správný, i když nikdo do těch ulic nevjel, tak stejně nám někdo plechy pěkně zpřeházel, vzhledem k tomu, že všechny byly falešné, tak se vlastně nic nestalo. Do kóty 118 nakonec dojíždím, ale z druhé strany, tak se musím jet otočit. Zamýšlené otočení ale není možné, protože plánková komunikace je vlastně jen pěšina a tři schody. Protože již zde vidím, že komunikace je neprůjezdná, tak volím jiné otočení (přes SPK 39). Někteří ale uvažují, že když to nejde tak, tak to půjde naopak a berou SPK 43 místo SPK 39 (st. č. 37, 111 a 302). Výjezd z kóty 118 a mapová chlupatá čára (pozor, jede se po ZM SPK 49). Podle plánku ji zajeli st. č. 8, 37, 111 a 302. Mapové jednosměrky z detailu kóty 124 si všimli všichni co jeli chlupatou čáru po ZM SPK 41 nechybí nikomu. Přes SPK 54 (kvůli šipce v plánku) jeli všichni do kóty 121. Před kótou je další obecní cedule Teplice. Nejsem v kótě jedu VI a musím se jet otočit, tentokrát je to nejkratší přes SPK 43. (znovu jsem to přeměřil, byly k tomu připomínky, a vyšlo mi 25%), někde jinde se točilo st. č. 15, 37, 65, 111 a 302. St. č. 65 to tady zabalilo (dál nemá až do ČK1 žádnou PK). Přijíždím do kóty 121, musím odbočit a také ještě nemám splněný předepsaný příjezd v az. 43. Jedu se točit přes bezinku, ouha zákaz vjezdu do jednosměrky, jedu dál PK 16, vlevo pod silnici I/8 a za ní otočit a zpět až do kóty 121 ve správném azimutu. St. č. 8 a 18 asi berou podruhé tu samou obecní ceduli Teplice, nebo se jedou otočit kvůli nájezdu na SM1 nevím -, ale mají SPK 43 ještě jednou. SM1 evidentně nezačíná v kótě, tak musí začínat hned na další křižovatce po necelých 100 metrech. SM1 po pěkné silnici, sedmdesátka ale po chvíli končí a padesátku již měříme. Žádná velká úroda, ale pár borců se chytlo (viz výsledky). A nyní se začíná lámat chleba. Zatím sbírali TB jen vyšší st. čísla.
Vyhazovák ze SM1 SPK 29 - vyjma vyšších čísel jedou až na st. č. 15 všichni. Návrat na SM1 přes SPK R ale špatně měří st. č. 1 (jejich jediná chybička za 100 TB v této etapě). Z konce SM1 do kóty 111 si to mastí delší cestou místo přes benzínku u I/13 přes SPK 46 st. č. 15, 18, 51 a 68. Pro st. č. 51 je to též jediná chyba. Mají to tady za 220 TB, ale nevím proč nebrali SPK T, když kolem toho plechu museli jet, jiná cesta byla ještě delší. Ale možná, že nemusí litovat, protože fintu s SPK T a PK 8 by možná stejně zbaštili, tak jako posádky z daleko menšími st. čísly a připsali by si dalších 160 TB. V kótě 111 musím opět odbočit a kratší cesta je opět jako po startu po úzkém chodníčku rovnou do kóty 112. Tedy se na trojúhelníku pod startem točím opačně přes SPK T a ne přes živou PK 8 jako st. č. 2 (také jejich jediná chybička za 160 TB), 7, 8 (pro sichr si vzali obě), 10, 18, 37 další st č. již hezkou chvilku neuvádím, vyluštit jejich jízdní výkaz dalo zabrat. Opět odbočím v kótě 111 a přes SPK 48 (mají všichni, okolo obecní cedule Kladruby jsem již jel, tak tentokrát VI ne) na čtyřproudovou silnici směrem na Bílinu. St. č. 15 a 17 nevím proč odjeli do vzdáleného Lbína a tam posbírali všechny SPK zde připravené pro poslední etapu. Ven ze silnice I/13 po šipce, u obce Pňovičky registruji mapovou polňačku do obce a abych mohl projet kótou 139 v mapovém úhlu (asi troch nezvyklé, ale proč ne) odbočím do úzké uličky. Po výjezdu z kóty 139 beru SPK 4 (nemá st. č. 7, 8, 17, 37, ) a reálně vlevo je to skutečně (ano Karle, při sbírání jsem Ti musel dát za pravdu) po trávě. Stejně ale vyjedu (sice trochu krkolomně) na silnici a dál jedu reálně až do ČK1. Do cesty mi ještě vleze začátek obce Křemýž a tak vpravo a přes SPK 25 se šipkou do ČK1 (VI nejeli st. č. 15 a tři /65, 111 a 302/ které již neuvádím). Každý udělal nějakou chybu vyjma st. č. 6, které mělo celou etapu čistou. Časy byly myslím tak akorát, pár Vás jelo v čase, nižší čísla do 10 min a vyšší okolo 25 min zpoždění. 10. kolo ČP 2. etapa: Startujeme v Křemýži, hned na začátku asi moje chyba (myslím, že si toho všimly pouze dvě posádky st. č. 1 a 6). Je zde VI za 1. DZ Dej přednost v jízdě jeď vždy vpravo - platí vždy po projetí bodem. Je-li ČK bod, tak to zřejmě mělo platit hned po startu do etapy. Na první dejce to ale nemělo řešení, tak to naštěstí ničemu nevadilo. Někdo ale poznamenal, že v textu VI je napsáno platí vždy po projetí bodem a ČK se neprojíždělo, ale pouze se z ČK vyjíždělo.?!?! Nicméně došlo k tomu proto, že jsem nic takového vůbec neuvažoval. V mém myšlení je ČK bod pouze pro to, abych jím neprojížděl mimo uvedené pořadí. To, že s k ČK jako k bodu vztahují další podmínky nebo VI neberu. Vím, že to není v řádech, na druhou stranu v řádech ani není nic o tom, že ČK je bod (viz. různé diskuze na stránkách AOS). Určitě by to zasluhovalo úpravu řádů. Jezdím naše soutěže již od roku 1975 (kurňa to jsem už starej) a nepamatuji se, že by problematika ČK jako bodu byla kdy v jakýchkoliv řádech upravena (Petr Černý bude vědět víc) a automaticky si nikdo nedovolil projet nebo jenom vjet do ČK mimo uvedené pořadí a přitom nikdy nikoho ani nenapadlo k ČK vztahovat další vložené ITI, podmínky či jiné úpravy v ITI. Až v době nedávné někdo (opravdu již nevím kdo si to jako první troufl) to objevil jako dobrý chyták a od té doby se s tím všichni pereme. Dost už problému ČK = bod. Od ČK3 jedu podle plánku do kóty 555, je to lichá kóta musím v ní vždy P, tedy jí nadjíždím, všímám si mapového vyhejbáku zrovna u plechu s číslem 1 a plech neberu. V kótě je stopka musím vpravo a kóta není projetá. Jediné řešení je ještě jednou dokola opět bez plechu 1 divné co. Někteří tomu nevěří a pro sichr jedničku 2x berou (st. č. 2, 8, 51, 68). Stále podle plánku a začal platit VI 3. Nájezd na SM2 zvládli všichni - SPK 3. Jiné měřítko SM2 (M25) a ZM (M20) asi zapříčinilo to, že některé posádky špatně měřili a konec etapy jim vyšel o kousek dál (byl to můj záměr), ale nic se nedělo, fungovalo to i tak (DSPK 55 nemají pouze st. č. 1, 2 a 7). Po odbočení dejka vlevo jedu se otočit do Křemýže přes SPK 25 (nemají pouze st. č. 51 a 68). Reálně po téměř rychlostní silnici do bodu B. Za bodem jedu na 1. dejce vpravo a hned mám obecní ceduli Kladruby. Z cedulí vpravo za most pro již známou dobře zašitou SPK 2, ale ouha ona je tam SPK 21. Dal jsem si s tím tolik práce, abych plechy vyměnil a nic, ani ťuk, nikdo to nesežral (chybí pouze st. č. 65, ale tam nejde o záměnu, prostě nezajeli již ten vložák za bodem). Do bodu 48 je to pěkně daleko, cestou budu muset být velice pozorný. Mapový ostrý roh ve Lbíně mě vede mimo DSPK 6 (st. č. 65 a 68) a chybějící mapová propojka (hl. silnice) mě vyžene za parčík nebo co to je a beru SPK 7 (ne pouze st. č. 68). Po výjezdu od žel. přejezdu je proti mně kulaté silniční zrcadlo, je první v uvedeném úseku, tedy rovně SPK 8. Frčím dál, před nechvalně známou E55 chci vlevo, ale pozor je tady STOPka. Jedu vpravo přes dlouhé parkoviště SPK 9. Chlupatice za bodem mě přivede na dejku za bodem, vpravo SPK 12 (chybí st. č. 18) a díky mapové jednosměrce se musím vrátit a do kóty 118 jet po hlavní silnici. Tady pozor na radar, téměř všichni byli vzorní - SPK R. Do kóty 122 zdánlivě
jednoduše. Ale mapový kříž je nadjezd, tak přehodnocuji, chci pod podjezd již z dálky vidím že podjezd je pouze pro pěší. Až na st. č. 10 a 65 (odbočili již dřív pro nastrčenou DSPK 30) a st. č. 8, 18 a 68 kteří vymysleli úplně jinou trasu, všichni dojeli až na doraz k podchodu SPK 7. Otoč se a nyní do kóty 122 z opačného směru s tím, že se dojedu otočit. Cestou je 1. DZ 18t, musím vlevo do podjezdu vedle hlavní silnice a cesta do kóty 122 se mi zkrátila (vlevo nejela a pro druhé SPK R si dojela pouze posádka st. č. 51). reálný nájezd na SM3 zdánlivě bez problému. Ale cestou jsou dvě DZ 18t, ta druhá je třetí a tak musím vlevo a SM3 vlastně začíná až na další souběžné ulici vlevo od původně zamýšlené komunikace. Na SM3 je SPK 8 (nemají pouze st. č. 51 a 68). Slepou mapou vynáším sudou kótu vyšší než 400 (444), kterou ale přechodem do další části okamžitě zase ruším (pěkná finta, co?). Musím se přiznat, že jsem to nedomyslel, původně části nebyly, ale pro lepší orientaci ve velkém množství VI a podmínek jsem to na poslední chvíli rozdělil na části a vyšlo to přesně mezi SM která vynášela kótu a další údaj v mapě. Přitom stačilo nechat mapovou čáru v části 1 a ne jí dávat do části 2. Přesto, jsem si myslel, že alespoň SPK 16 bude, ale zde mě zase vypekli stavbaři. Ještě den před soutěží tam byl překop stihli do soutěže dát komunikaci do původního stavu. Takže se mění můj zamýšlený průjezd na jediný možný a to přímo nejkratší cestou bez SPK 16 a PK 16 souběhem vedle mapové jednosměrky SPK 18 do kóty 124 (oba nyní již falešné plechy berou st. č. 8, 15, 17 a 65, pouze pro živou si dojeli st. č. 37, 51 a 68). Dále musím objet jednosměrku z detailu kóty 124 (DSPK 13 nebere nikdo). Mapa vede do kóty 399 (lichá vpravo), ale situace mě vyvede cca 100 m pod kótu. Když pojedu do kóty 399 tak nebudu mít řešení a do kóty 388 proto musím od západu. V kótě je ale STOPka, tak musím vpravo a točím se podle mapy přes SPK 9. Kótou 399 projeli st. č. 2, 7, 15, 18, 37, 51, 65 a 68 a brali DSPK 42, tak se nedostali na stopku a nejeli pro SPK 9. Do bodu A bez problému, reálně až na začátek obce, který je současně návěstím VI MODLANY. Jedu vlevo a SPK 14 mají všichni. V liché kótě 401 musím vždy vpravo, poprvé na parkoviště v detailu před obecní úřad SPK 20, podruhé vpravo do obce, ale zde musím kombinovat detail se základní mapou a zjistím, že kratší průjezd je úzkou uličkou kdy cesta začíná travnatým povrchem. Hodně z Vás tady váhalo. Dále po šipce v detailu přes SPK 10 a nezpevněným výjezdem na hl. silnici tak abych v kótě 501 mohl odbočit vpravo a přitom již směřoval nejkratším směrem k dalšímu údaji v ITI. Celé Modlany projeli dobře st. č. 1, 2, 6 a 17, ostatní brali minimálně DSPK 40 navíc. Cesta do kóty 318 s příjezdem a výjezdem je zdánlivě velmi pohodová. Většího zakřivení zatáčky SPK 24 si všimli pouze st. č. 7, 17 a 65. Do kóty 318 přijíždím kvůli přerušené komunikaci z jiného směru, tak se jedu točit podle mapy SPK 11 a dojíždím ze správného směru do kóty. Je zde dejka, že je to první dejka za bodem A, který byl mnoho km zpátky na konci Teplic si uvědomují st. č. 1, 2, 8, 10 a 15 které se jedou ještě dvakrát točit, aby opět přes SPK 11 konečně dojeli správně do kóty 318. Když jsem projížděl cca 10 minut před startovním polem další reálný úsek, tak jsem si uvědomil, že kdo nepojede na další křižovatce vpravo po hlavní, tak dojede na dejku (tady platí VI3), odbočí vlevo a nemá kam jet. V kufru mám ještě dvě rezervní SPK + OTOČ SE, tak jednu dávám na cestu vlevo DSPK 28 a cestou zpět je další dejka, tak na další vlevo (polní cesta) dávám DSPK 38. Říkám si, je to jen pro sichr, tu hlavní nikdo nemůže přehlédnout. Tak obě dvě DSPK nahrábli st. č. 2, 6 a 37. SPK 53 za další dejkou vlevo již mají až na st. č. 15 všichni. Stopku u ploché dráhy v Chabařovicích jedou správně téměř všichni PK 8, PK 8 (nemá pouze st. č. 18 a 68). Průjezd kótou 230 do bodu C není problém. Za bodem C na první dejce vpravo a tím objíždím DSPK 31 a beru SPK 27 (st. č. 68 nemá ani jednu). Za bodem 18 si málokdo uvědomil, že DZ přikázaný směr jízdy vpravo je ve směru naší jízdy (i když asi kdysi patřil k výjezdu z objektu po pravé straně) a pravá byla do hodně úzké uličky. Na jejím konci je 1. dejka za bodem 18, musím vpravo a směrem na ČK4 jedu o ulici vedle SPK 32 než ti co neprojeli uličkou, na jiné dejce též jeli vpravo, ale dále pokračovali souběžnou ulicí DSPK 35 (správně jelo pouze st. č. 1). Vlevo v kótě 998 (sudá a větší než 400) SPK 34 jeli všichni a aby toho nebylo málo, tak těsně před cílem je ještě jedna STOPka, Musím vpravo (přímo do ČK 4 jede st. č. 18 a 68), na parkoviště nemohu (plná čára, kterou nikdo nezbaštil) DSPK 50, tak jedu dál a chci vlevo a vlevo a zpět do Přestanova. Tady mě otáčí SPK 17 a nyní již hurá do cíle etapy. Čistě nejel etapu nikdo, st. č. 1 pouze za 100 TB (mapařina!!!). Z předních posádek st. č. 2, 8 a 15 pilně sbírali falešné SPK. Jinak vesměs se chytali TB tam kde jsem to předpokládal (a chtěl). Až na st. č. 65 se všichni vešli do 31 minut zpoždění, nižší st. čísla do 20 minut. Možná mohl být čas trochu volnější, ale měli jsme strach, aby poslední nedojížděli v úplné tmě. Tak takhle jsem to viděl já.. Vašek Mrštík
A tohle je ten pozdrav z minulého tisíciletí, který poslal Mirek Zdrubecký.
No, není to nádhera?