Vyjděte z ní Můj lide! 1. část Pojď tady a vezmi si bundu nebo ti urazím hlavu! Poslední nebeské pozvání S otevřenou pusou jsem zíral na otce mého kamaráda. Dostal jsem strach. Nikdy jsem neslyšel rodiče mluvit tímto tónem k dítěti. Můj kamarád vyskočil a vběhl dovnitř, aby si vzal bundu a vyšel opět ven, abychom si hráli, jako by se nic nestalo. Nevěřil jsem tomu, jak klidně to vzal. Nikdy jsem neslyšel mou matku zvýšit hlas. Učila své děti, aby je poslouchaly, a tak nebylo potřeba, aby zvyšovala hlas. Až jednoho dne.... Život na venkově byl nejlepším místem na světě, kde vyrůstat. Bylo tam tak hodně zábavných činností! Tak hodně zajímavých míst na prozkoumání! Bylo nám s bratrem líto naších kamarádů, kteří museli žít ve městě. Když jsem radostně poskakoval podél polní cesty, která vedla od domu k velké stodole, nesledoval jsem, kde přesně jdu, když jsem náhle uslyšel zvuk, který jsem nikdy předtím neslyšel. Křik mé matky. STŮJ!! Okamžitá poslušnost mne ihned zastavila. Přede mnou, přesně tam, kde bych právě doskákal, ležel natažený metr dlouhý chřestýš. Má matka na mne zakřičela, ale to mi zachránilo život. Nezáleželo na tom, že jsem tento tón jejího hlasu nikdy předtím neslyšel. V jejím hlase jsem slyšel obojí: strach i lásku. Zachránila mne, protože mne milovala, a já jsem ji miloval o to více, než kdykoliv předtím. Když Láska vidí nebezpečí, Láska varuje. Láska křičí. Láska volá. Láska dělá všechno, co je nezbytné, aby zachránila. Dnes je svět na pokraji ohromné krize. Přemýšliví muži i ženy z každého národa dávají pozor na vývoj událostí uvnitř vlastního státu i mezi národy. Ví, že něco zlověstného přijde. Vyvrcholení všech věků brzy vypukne s nepolevujícím násilím na celém světě. V této hodině extrémního nebezpečí sesílá Nebeský Otec urgentní výzvu ke Svým dětem na zemi. Tak jako u pozemských rodičů, čím větší nebezpečí, tím silnější a hlasitější jsou výzvy Nebeského Otce. Jeho Slovo ujišťuje: Ovšem... [Adonai Yahuwah] nečiní nic, aniž by zjevil své tajemství prorokům, svým služebníkům. (Ámos 3,7)
Poslední nabídka milosti, která má být dána lidstvu, je popsaná v poslední knize Bible. Jedná se o poslední varování země, poslední šanci světa. Už nebude žádné další varování dáno světu, proto je nanejvýš důležité, aby ho každý žijící člověk slyšel a věnoval tomuto vážnému varování pozornost. Potom jsem spatřil jiného anděla, jak sestupuje z nebe... Ten vykřikl mocným hlasem: Padla, padla ta veliká říše Babylón... Vyjděte z ní, Můj lide, abyste se neúčastnili jejích hříchů a abyste nedostali z jejích ran! Neboť její hříchy dosáhly až k nebi a... [Elohim] se rozpomněl na její nepravosti. Odplaťte jí tak, jak ona odplácela vám, a dejte jí dvojnásob podle jejích skutků; do kalichu, který namíchala, jí namíchejte dvojnásob. (Zjevení 18,1.2.4-6) Babylon je v Bibli často používaným symbolem. Existuje mnoho různých výkladů tohoto symbolu. Někteří lidé věří, že Babylon je Římsko katolická církev. Jiní věří, že to je OSN, zatímco další věří, že to jsou USA. Babylon je všechno to a daleko více. V Bibli je Babylon symbolem pro zmatek, protože právě u Babylonské věže se stalo to, že Yahuwah zmátl jazyky vzpurných stavitelů věže. Ve starodávné adadiánštině znamenalo slovo Babylon (BAB.ILI) Vstupní brána bohů. Babylon je mnohem větší než jedna entita. Babylon je zmatek a je to Vstupní brána bohů. Babylon je symbol Satanovy celé infrastruktury klamu a podvodu. Zahrnuje všechny bludy a všechna náboženská tělesa, která jsou propletená určitou mírou bludů. Nebeská výstraha k vyjití z Babylonu je plná věčných důsledků. V Biblickém záznamu přichází varování, že Babylon padl, těsně před zničením celého světa v posledních sedmi ranách. Všichni ti, kdo chtějí být chráněni v tomto dni hněvu, musí být pod zvláštní ochranou Nejvyššího. Jen ti, kteří uposlechnou výzvy a vyjdou z Babylonu, budou v bezpečí během této doby. Satan ví, že všichni, kdo dbají na toto varování, budou zázračně ochráněni a navěky v bezpečí před jeho klamy. Proto je jeho cílem zabránit lidem v tom, aby uposlechli příkazu opustit Babylon. Dělá to skrze mistrovské klamy, kterými oblbuje masy upřímných křesťanů. Ďáblův poslední klam zní: Výzva k opuštění Babylonu se netýká mne, protože já nejsem v Babylonu! Tím, že vede lidi k tomu, aby zavrhli toto varování jako něco, co se jich netýká, oslepil Satan masy těch, kteří by jinak mohli být zachráněni. Existuje mnoho různých důvodů pro ignorování Nebeského milostivého varování. Satan šije omluvy na míru pro každého jednotlivce a každou sadu okolností. Pro některé je výzva opustit Babylon bezpředmětná, protože jsou protestanti. Oni nejsou katolíci a tak si myslí, že se jich toto poselství nemůže týkat. Všichni, kdo dbají na toto varování, budou Yahuwahem ochráněni. Jiní zavrhují toto poselství, protože světí sobotu. Skutečnost, že nesvětí neděli, je pro ně uspokojivý důkaz, že oni nemohou být v Babylonu. A proto to poselství není pro ně.
Satanův klam je tak úspěšný, protože se opírá o duchovní pýchu. Všichni, kteří zavrhují tuto výzvu, trvají na tom, že se to nemůže týkat jich, protože oni nejsou v Babylonu. Každý vlastní nějakou pravdu, která ho podle jeho mínění odděluje a odlišuje od všech ostatních. Pravda, v kterou věří, mu dává pocit duchovní nadřazenosti. A proto se toto poselství netýká jeho. Toto je hluboká duchovní slepota a jeden ze Satanových nejúspěšnějších klamů doby konce. Poslední generace byla požehnána bohatstvím duchovní pravdy a porozumění daleko více než předcházející generace. V zoufalství překroutil Satan toto obrovské požehnání tím, že vedl lidi k tomu, aby si mysleli, že se vší tou pravdou, které už věří, už není zapotřebí žádná další pravda ke spasení. A tak automaticky zavrhují každé rostoucí světlo jako špatné. Yahuwahovo velké srdce lásky předvídalo toto nebezpečí očekávající poslední generaci. Bible varuje, že duchovní pýcha a z toho plynoucí slepota jsou největším nebezpečím pro poslední generaci. Andělu ekklesia v Laodiceji piš... Znám tvé skutky, že nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený nebo horký! A tak, že jsi vlažný a ani studený ani horký, vyvrhnu tě ze svých úst. Říkáš totiž: Jsem bohatý, zbohatl jsem a nic nepotřebuji; a nevíš, že jsi ubohý a politováníhodný, chudý, slepý a nahý. (Zjevení 3,15-17) Tomu se říká Laodicejské poselství. Čím větší pravdě člověk věří, tím větší je nebezpečí duchovní pýchy a doprovázející slepoty. Mnoho lidí zavrhne výzvu k útěku z Babylonu, protože nevěří, že jsou v Babylonu. Lidé dokonce otevřeně přiznávají, že jsou Laodicejští..., ale protože to svými slovy řekli, protože verbálně připustili, že jsou Laodicejští, věří pak tomu, že toto poselství už pro ně neplatí. Pyšní se tím, že jsou dostatečně pokorní přiznat svůj Laodicejský stav, a používají to jako důkaz, že už toto varování pro ně neplatí. Takto pokračují ve své duchovní slepotě, potřebují všechno, ale tvrdí, že nepotřebují nic. Toto je smrtelný sebeklam a Satanův neúčinnější způsob, jak polapit duše. Jedinou nadějí, kterou každý má na osvobození se od tohoto klamu, který je tak příjemný padlé přirozenosti, je přijmout vírou to, že je v Laodicejském stavu, protože to říká Yahuwahovo slovo. Jedině tehdy, když je toto poselství přijato vírou a upřímně aplikováno individuálně na sebe, může být poskytnut božský lék. Radím tobě, abys sobě koupil ode mne zlata ohněm zprubovaného, abys byl bohatý, a v roucho bílé abys oblečen byl, a neokazovala se hanba nahoty tvé. A očí svých pomaž kollyrium, abys viděl. (Zjevení 3,18) Zlato přetavené v ohni je víra a láska: víra působí skrze lásku a očišťuje duši. Bílým šatem je Yahushuova spravedlnost, přijatá vírou v Jeho usmiřující zásluhy. Oční mast, přijatá vírou, je duchovní rozeznávání. Jen ti, kdo přijmou toto poselství vírou, budou schopni přijmout lék. Tehdy jsou připraveni přijmout vírou to, že výzva vyjít z Babylonu se týká i jich.
Laodiceané jsou velmi rychlí v aplikování této výzvy opustit Babylon na druhé, kteří se nedrží jejich individuální, preferované sady nauk. Takto se projevuje slepota duchovní pýchy. Ale výzva k opuštění Babylonu je výzvou ke všem Yahuwahovým lidem! Tato boží výzva patří těm, které Otec něžně nazývá Můj lid. I když budou přijati všichni, kdo dbají na tuto výzvu, toto poselství je obzvláště posláno Yahuwahovu lidu! Žádný věroučný systém není vyňatý. Žádná konkrétní denominace není vynechána z tohoto nařčení. Všichni, kdo se považují za Yahuwahovy děti, by proto měli věnovat zvláštní pozornost tomuto varování, protože se týká jich, bez ohledu na to, kolik si myslí, že mají pravdy. Každý, koho Yahuwah nazývá Můj lid, je zahrnut v této výzvě vyjít z Babylonu. Patříš mezi Yahuwahovy lidi? Pak potřebuješ dávat pozor. Toto poselství je pro tebe. Varovná výzva k opuštění Babylonu je poselství obzvláště pro Yahuwahův lid. Žádná denominace není vyjmuta. Starý Zákon rozšiřuje toto varování pro poslední generaci: Volej vším hrdlem, nezadržuj, jako trouba povyš hlasu svého, a oznam lidu Mému převrácenost jejich, a domu Jákobovu hříchy jejich. (Izaiáš 58,1) Opět, jsou to ti, které Yahuwah s láskou nazývá Můj lid, kteří jsou varování před hřešením. A přesto hned následující verš odhaluje, že byli ke svému hříchu slepí! Yahuwah vyzývá Svůj věrný lid, aby litovali hříchu, o kterém ani neví, že se ho dopouští! Jakkoli každého dne mne hledají, a znáti cesty mé jsou chtiví, jako by byli národ, kterýž spravedlnost činí, a soudu... [Elohima] svého neopouští. (Izaiáš 58,2) Toto poselství není dáno rebelujícímu světskému člověku. Lidé, kteří jsou varováni před svých hříchem, jsou právě ti, kteří si ráno dělají pobožnost. Oni hledají Yahuwaha denně. Oni nachází potěšení v poznání Jeho cest. Jakkoli se to zdá neuvěřitelné, Yahuwah vyzývá Svůj lid, aby litoval hříchu, o kterém neví! Toto varování končí zjevením toho, jaké ustanovení bylo opuštěno, a vyzývá k návratu k pečlivé poslušnosti. Yahuwah vyzývá Svůj věrný lid, aby litovali hříchu, o kterém dokonce ani neví, že ho činí! Když se tvá noha vyhne Sabatu, aby sis v můj svatý den nedělal, co chceš, když budeš Sabat nazývat svým blahem,... (Yahuwahovým) svatým a slavným dnem, a budeš ho slavit tak, že upustíš od svých cest, aby sis nedělal, co chceš, a s řečmi přestaneš, tehdy v... (Yahuwahovi)
rozkoš nalezneš. (Izaiáš 58,13) Yahuwah zaslibuje, že v posledních dnech bude vykonáno dílo Sabatní reformy skrze poslední generaci: Kdo vzejdou z tebe, zbudují dávné sutiny; základy minulých pokolení znovu vystavíš. Budou tě nazývat stavitelem zbořenin a obnovitelem cest, aby se dalo žít. (Izaiáš 58,12) Babylon, jakožto Vstupní brána bohů, zahrnuje falešnou bohoslužbu: uctívání Lucifera, Yahuwahova úhlavního nepřítele. A proto vyjití z Babylonu zahrnuje obnovení pravé bohoslužby. Problémem je, že lidé, kteří jsou plně ponořeni v Babylonu, o tom neví a nevidí to. Malátnost duchovní slepoty je vede k tomu, že se pyšní pravdami, které již vlastní, a odmítají každé rostoucí světlo jako blud. A proto považují Nebeské poslední varování jako něco, co není pro ně. Babylon není jen OSN nebo USA. Babylon nejsou jen pohanská náboženství světa. Babylon není jen islám nebo judaismus. Babylon není jen Římsko-katolická církev nebo ortodoxní církve. Babylon nejsou jen neděli světící církve. Babylon nejsou jen sobotu světící církve. Každý stupeň omylu drží člověka v Babylonu. Babylon zahrnuje všechna organizovaná náboženství a denominace, protože všechny dnešní denominace používají papežský kalendář, který je založen na pohanském kalendáři, pro určení času bohoslužby: Pátek, sobota nebo neděle. Bez ohledu na to, jak hodně pravdy daná denominace údajně má, nebo právoplatného vlastního proroka, nebo božskou inspiraci ve své tradici, pokud je pravda smíchaná s nějakým stupněm bludu, jsou v Babylonu. Jakýkoliv stupeň bludu udržuje člověka v Babylonu. Pamatuj na to, že výzva opustit Babylon je výzvou pro Yahuwahův lid. Jako takový, není svéhlavě v bludu, ale nevědomky. Nicméně blud zamíchán do jejich náboženského systému odhaluje, že je v Babylonu. Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám živého Elohima. Jak řekl Yahuwah: Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Elohimem a oni budou mým lidem. A proto vyjděte z jejich středu a oddělte se, praví Yahuwah, a ničeho nečistého se nedotýkejte, a já vás přijmu a budu vám Otcem a vy budete mými syny a dcerami, praví Všemocný Elohim. (viz 2. Korintským 6,16-18) Devadesát procent pravdy s 10% bludu nedělá blud méně špatným. Obsažená pravda dělá blud o to ošidnějším. Ať už jsi římský katolík nebo ortodoxní, adventista sedmého dne, baptista sedmého dne nebo člen World Wide Church of God, metodista, baptista, presbyterián, luterán, nazarén, episkopalit nebo kdokoliv jiný, pokud tvá denominace světí v pátek, sobotu nebo neděli, jsi v Babylonu a varování je pro tebe.
Vyjití z Babylonu je život měnící událost. Zasáhne každou oblast tvého života. Kariérové cíle Vzdělávací příležitosti Přátelství a sdružení Církevní příslušnost Životní styl Stravu Oblékání Zábavu Babylon je Satanovou celou infrastrukturou lží, klamů a světských svodů. Vyjití z Babylonu vyžaduje naprosté oddělení se od světa a jeho atrakcí. Tyto světské svody se liší od člověka k člověku. Pro někoho to jsou nástrahy světského úspěchu: uznání ve své zvolené profesi, vliv mezi svými vrstevníky. Pro jiné je to společenství v jejich církevní rodině: reputace, kterou získali jakožto upřímní, srdeční křesťané, věrní krédu své denominace. Pro další je to láska k jejich domovu, autům, životním cílům, kariérovým příležitostem, životnímu stylu, oblíbeným únikům z reality a nástrahám městského života to vše jsou pouta, která nejsou rozeznána jako pevná pouta k Babylonu. Pro všechny může být nejsilnějším poutem k Babylonu názor druhých. To může být tím nejtěžším poutem ze všech, které je třeba zpřetrhat a říci: Ne já, ale Yahushua. Vztahy s těmi nejbližšími a nejdražšími jsou nevyhnutelně ovlivněny, pokud si oni zvolí zůstat v Babylonu, když ty Babylon opustíš. Avšak zůstat v Babylonu by pro tebe znamenalo ztrátu věčného života. Pravý příběh graficky ilustruje tuto skutečnost: Její muž byl pohostinný muž, a tak byla zvyklá na nečekané hosty při večeři. Naučila se, jak rychle udělat pár vylepšení, aby obyčejná večeře byla večeří pro hosty. Dva muži, které přivedl s sebou ten večer, se nezdáli být něčím neobvyklým. Ale věci se staly podivnými. Dnes večer musíš opustit město, řekli návštěvníci. Toto město bude zničeno. Určitě si dělali legraci! Kdo kdy slyšel, aby bylo město z čista jasna zničeno? Nebyli přece ve válce. Kromě toho jejich město nebylo o nic horší než všechna okolní města. Ale muži byli přesvědčiví, dokonce neodbytní. Když se člověk rozhodne opustit Babylon, zasáhne to každou oblast života. Její manžel pospíchal přes město, aby varoval jejich vdané děti před nebezpečím. Vrátil se sám. Se zlomeným srdcem a poražen. Nikdo mu neuvěřil. Všichni se vrátili do svých příjemných postýlek a smáli se důvěřivosti jejich dobráckého starého táty.
Ona váhala. Věci se udály moc rychle. Zajisté to všechno byla chyba. Proč by měli teď v noci opustit město? Mohli by se odstěhovat, ale prodat dům zabere čas, stejně tak zabere čas se přestěhovat, najít jiné bydlení, sbalit a přestěhovat jejich věci. Bylo nemožné se jen tak zvednout a odejít. To by znamenalo všechno tu zanechat! Muži začali být důrazně naléhaví. Uchopili je za ruce její, jeho manžela, jejich dvou dcer. Když je vyváděli z města, pobízeli je: Utíkejte a zachraňte si život! Pospíchejte! A neotáčejte se zpět. Ohromení, napůl nevěřící, zmatení začali utíkat. Rychle! Rychle! Nepřestávejte utíkat! Nezastavujte! Neotáčejte se! Strach je popoháněl. Když začal úsvit zbarvovat oblohu na východě, hlasité hřmění rozrazilo ticho časného rána. Ohnivé koule začaly dopadat z nebe dolů na jejich domov, jejich město... jejich děti! Reakce nebyla naplánovaná. Její děti a její vnoučata byla stále tam! Odmítli přijít, když je jejich otec varoval. Jak je tak mohla opustit? Zastavila se. Otočila se. Změnila se v solný sloup. Její děti byly stále v Sodomě. Tam bylo také její srdce. A tak zemřela Lotova žena při zkáze, která dopadla na města roviny, i když byla v bezpečné vzdálenosti na venkově. (viz Genesis 19) Lotova žena nebyla nejspíš zlá žena. Byla matkou. Milovala své děti. Ohlédla se zpátky, protože nechtěla opustit své děti. V odpovědi na vytrvalé modlitby Abrahama (viz Genesis 18,17-33) poslalo Nebe dva anděly, aby ušetřili život její a všech těch, kdo uvěří jejich poselství. Ale láska ke svým dětem byla větší než láska ke svému Spasiteli a to vedlo k její smrti společně se zkázou všech těch, kdo zůstali ve městě. Nebyla hodna laskavé záchrany, která ji byla nabídnuta. Adam padl, když miloval svou ženu více než svého Stvořitele. Jak mnoho lidí dnes dělá stejné rozhodnutí?
Být oddělen znamená být odlišný. Většina lidí se nechce odlišovat. Mohlo by to být velmi nepříjemné, dokonce trapné. Není příjemné být nepochopen, pomlouván a vysmíván. Mnozí přijdou o věčný život, protože se bojí výsměchu... nebo protože jejich manželé nebo jejich děti zavrhnou výzvu k opuštění Babylonu... nebo protože jejich pastoři trvají na tom, že výzva není pro ně, protože oni přece nejsou v Babylonu. Každý jedinec má odlišnou kombinaci citových pout a světských svodů, které je nutí, aby zůstali v Babylonu. Tato pouta mohou vyvinout obrovský tlak. Satan bude pokoušet všechny, kdo uslyší výzvu k útěku z Babylonu, aby si to rozumově vysvětlili a zavrhli s tím, že jich osobně se to netýká. Nikdo nechce být pomlouván nebo vysmíván. Krátce před zradou v Getsemane zaslíbil Yahushua, že pošle Ducha Svatého. On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud:... Jakmile přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy.... (Jan 16,8.13) Svatý Duch usvědčí každého jedince z toho, co Babylon znamená v jeho nebo jejím životě. Usvědčí tě z toho, co tě poutá k Babylonu. Je nanejvýš důležité, aby všechny pobídky Ducha Yahuwahova byly ihned uposlechnuty. Jen ti, kdo milují svého Stvořitele více než cokoliv jiného, budou ochotni se všeho vzdát, vzít na sebe kříž poslušnosti a následovat svého Spasitele ven z Babylonu. Matky milují své děti více než život sám. Ale všichni musí milovat svého Stvořitele a Spasitele, nejen více než život, ale více než děti, více než kariéru, více než pěstované sny a osobní cíle, více než vliv vrstevníků, reputaci nebo dokonce životního partnera. Yahushua sám vyslovil cenu spasení: Kdo miluje otce a matku více nežli mne, není mne hoden. Kdo nenese svůj kříž a nenásleduje mne, není mne hoden. (Matouš 10,37.38) Přijmout výzvu k opuštění Babylonu vyžaduje přiznání vlastní duchovní slepoty. Je to pokořující. Opuštění Babylonu vyžaduje ochotu následovat pravdu bez ohledu na to, co to bude stát. Přijmeš toto varování? Pokud nemáš dostatečně silnou víru, dostačující lásku k pravdě nebo odvahu oddělit se od Babylonu, pros o to! Vše, co potřebuješ ke spasení, bylo zaslíbeno, pokud o to budeš žádat. Všechny věci jsou možné tomu, kdo věří. (Marek 9,23) Vezmeš na sebe svůj kříž a budeš následovat Spasitele? Vyjdeš z Babylonu?