OBSAH. ČÁST VII.: TECHNOLOGIE A BIOTECHNOLOGIE PRO LIKVIDACI POPs

Podobné dokumenty
OBSAH ČÁST I.: ÚVOD, ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY SLEDOVANÝCH LÁTEK

Bioremediace půd a podzemních vod

Omezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.

CHLOROVANÉ BIFENYLY A MOŽNOSTI JEJICH DESTRUKCE CHEMICKÝMI METODAMI ZA BĚŽNÝCH REAKČNÍCH PODMÍNEK

OBSAH ČÁST III.: VÝSKYT POPS VE SLOŽKÁCH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Kontaminované zeminy. Ing. Jan Horsák, Ph.D.

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

MOKRÉ MECHANICKÉ ODLUČOVAČE

Omezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2010/2011

Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D.

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS

Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)

Název opory DEKONTAMINACE

Název odpadu N Jiné odpady z fyzikálního a chemického zpracování rudných nerostů obsahující nebezpečné látky x

OBSAH ČÁST IV.: KONTAMINACE VETERINÁRNÍCH KOMODIT, POTRAVIN A LIDSKÉ POPULACE V ČR

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

Půda. Dle funkčního zaměření rozlišujeme: půdu zemědělskou lesní půdu nezemědělské plochy

Přehled technologii pro energetické využití biomasy

PODPOROVANÁ ATENUACE V PRAXI. Vít Matějů, ENVISAN-GEM, a.s. Tomáš Charvát, VZH, a.s. Robin Kyclt, ENVISAN-GEM, a.s.

Linka na úpravu odpadů stabilizace / neutralizace

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (15)

Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov

IMPLEMENTACE BIOVENTINGU

NÁPRAVA EKOLOGICKÝCH ŠKOD

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok:

Denitrifikace. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013

PARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ

autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi

POUŽITÍ PROPUSTNÉ REAKTIVNÍ BARIÉRY Z NULMOCNÉHO ŽELEZA V SANACI CHLOROVANÝCH ETYLENŮ A JEJÍ VLIV NA BAKTERIÁLNÍ OSÍDLENÍ PODZEMNÍ VODY

Problematika koncentrací Hg ve spalinách vzniklých po spalování pevných fosilních paliv

Radiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod

FORMY ČINNOSTI NANOCENTRA

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Nakládání s odpady v Moravskoslezském a Žilinském kraji

VYUŢITÍ BIOODPADŮ PŘI ELIMINACI ZNEČIŠTĚNÍ ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Ropa Kondenzované uhlovodíky

IMPLEMENTACE NOVELY ZÁKONA O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VE VZTAHU K ZAŘÍZENÍM URČENÝM PRO ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ

Název odpadu N Jiné odpady z fyzikálního a chemického zpracování rudných nerostů obsahující nebezpečné látky x

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

Biodegradační plocha

Rizikové látky v půdě Bioremediace

KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ MOTTO:

Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla pomocí vysokoteplotních palivových článků s tuhým elektrolytem

Elektrotechnická výroba a životní prostředí

14. PŘEHLED TECHNOLOGIÍ POUŽITELNÝCH KE ZNEŠKODŇOVÁNÍ POPs

Technologie zplyňování biomasy

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E PRTR

Termické zpracování odpadů. Ing. Jan Malaťák, Ph.D.

Odpady. 9. Energetické využití odpadu. Nebezpečné vlastnosti odpadu Zák. 185 Sb., Komunální odpad. Odpadové hospodářství

Redukční procesy a možnosti využití při termickém zpracování odpadů. Dr. Ing. Stanislav Bartusek VŠB Technická univerzita Ostrava

ČEZ ENERGETICKÉ PRODUKTY, S.R.O.

Stabilizovaný vs. surový ČK

Příloha č. 1 k MP č. 04/14. Datum účinnosti. Identifikace metody (SOP) Zk.č. 1 M-CH 01 Stanovení teploty ČSN

ZKUŠENOSTI MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ S VYUŽÍVÁNÍM INOVATIVNÍCH TECHNOLOGIÍ PŘI NÁPRAVĚ STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ V ČR

NÁVRH TECHNOLOGIE VYSOKOTEPLOTNÍHO ČIŠTĚNÍ ENERGOPLYNU

Sušení kalů Karel Hartig

OBORU MINERÁLNÍ BIOTECHNOLOGIE

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

TERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN. Most, Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.

SPALOVÁNÍ SPALOVÁNÍ. DRUHY ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ - SPALOVÁNÍ - SKLÁDKOVÁNÍ - KOMPOSTOVÁNÍ Odpady potravinářské výroby SPALOVÁNÍ SPALOVÁNÍ

Využití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů

OBSAH ČÁST II.: INVENTURA VÝROBY, DISTRIBUCE, POUŽITÍ, IMPORTU, EXPORTU, HOT SPOTS, KONTAMINOVANÝCH MÍST A EMISÍ POPs LÁTEK

Organické látky. Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík

PŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1

SEZNAM ODPADŬ ODSTRAŇOVANÝCH NA SKLÁDCE DOLNÍ BENEŠOV

SOVAK ČR a čistírenské kaly

Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Co víme o nekatalytické redukci oxidů dusíku

Zpráva o životním prostředí za rok 2005 (zahrnuje celkové emise POPs) Zodpovědná osoba: Ing. Pavel Machálek,

NEGATIVNÍ VLIVY ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ BIOMASY EMISE. Marek Baláš, Hugo Šen

Vývoj a testování biodegradačních metod sanace znečištění výbušninami

Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu

Odpad je, když OBALOVÝ ZÁKON KOMPLEXNĚ. Praha,

Úprava odpadní vody Způsoby vypouštění odpadních vod

Novela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP

Tvorba škodlivin při spalování

TECHNOLOGIE A NÁSTROJE OCHRANY PROSTŘEDÍ VII.6 ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum Zkušební laboratoř 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba

SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY

Problematika koncentrací Hg ve spalinách vzniklých po spalování pevných fosilních paliv

Materiálové a energetické využití suchého stabilizovaného čistírenského kalu výroba biocharu středně-teplotní pomalou pyrolýzou

PASIVNÍ MONITOROVACÍ SÍŤ MONET CZ A MONET EU

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Energie z odpadních vod. Karel Plotěný

ZPRACOVÁNÍ KALŮ V CIRKULÁRNÍ EKONOMICE. Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí

Nakládání s odpady v Brně

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

Mikrobiální ekologie vody. Znečištění: 9. Znečištění a (bio)degradace DEGRADACE / BIODEGRADACE DEGRADACE / BIODEGRADACE

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

BIODEGRADACE SPECIFICKÝCH POLUTANTŮ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY

Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov

MOŽNOSTI TERMICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ ČISTÍRENSKÝCH KALŮ V KOTLI S CIRKULUJÍCÍ FLUIDNÍ VRSTVOU

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (8)

Kód a ceník odpadů ukládaných na skládce Klenovice Technické služby Tábor s.r.o.

Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů

Transkript:

RECETOX TOCOEN & Associates OBSAH ČÁST VII.: TECHNOLOGIE A BIOTECHNOLOGIE PRO LIKVIDACI POPs 14. PŘEHLED TECHNOLOGIÍ POUŽITELNÝCH KE ZNEŠKODŇOVÁNÍ POPs Vladimír Pekárek, Miroslav Punčochář VII-1 14.1 Termické procesy VII-1 14.1.1 Spalování VII-1 14.1.1.1 Roštová ohniště VII-1 14.1.1.2 Rotační pece VII-1 14.1.1.3 Výtavná ohniště VII-2 14.1.1.4 Cyklónová ohniště VII-2 14.1.1.5 Fluidní ohniště VII-2 14.1.2 Zplyňování a pyrolýza VII-3 14.1.3 Spoluspalování VII-4 14.1.3.1 Spoluspalování komunálního odpadu VII-4 14.1.3.2 Spoluspalování biomasy VII-5 14.1.3.3 Spoluspalování čistírenských kalů z odpadních vod VII-5 14.1.4 BAT technologie VII-5 14.1.4.1 Spalovací proces VII-5 14.1.4.2 Separace tuhých korpuskulárních částic z plynné fáze sedimentací a filtrací VII-5 14.1.4.2.1 Cyklony VII-6 14.1.4.2.2 Elektrostatické odlučovače (ESP) VII-6 14.1.4.2.3 Keramické filtry VII-6 14.1.4.2.4 Rukávové filtry (FF) VII-6 14.1.4.3 Aplikace adsorpčních činidel VII-8 14.1.4.3.1 Základní principy VII-8 14.1.4.3.2 Adsorpční zařízení s pevným ložem VII-8 14.1.4.3.3 Použití adsopčních látek při fluidním spalování 14.1.4.3.4 Aplikace adsorpčních principů v procesu čištění plynů VII-8 VII-8 14.1.4.4 Princip šokového zchlazení spalin VII-8

14.1.4.5 Použití oxidačních činidel VII-9 14.1.4.6 Metody snižování oxidů dusíku VII-9 14.1.4.6.1 Selektivní katalytická redukce (SCR-Denox) VII-9 14.1.4.6.2 Selektivní nekatalytická redukce (SNCR- Denox) VII-10 14.1.4.7 Metody odstraňování rtuti VII-10 14.1.4.8 Soubory BAT technologií umožňující špičkové čištění spalin VII-10 14.1.5 Vitrifikace VII-10 14.1.5.1 Využití jouleovského tepla VII-11 14.1.5.2 Mikrovlnný ohřev VII-11 14.1.5.3 Spalování fosilních paliv VII-11 14.1.5.4 Termální plasma VII-11 14.1.5.5 Použití VII-11 14.1.6 Plasmové systémy VII-12 14.1.7 Termická desorpce VII-13 14.2 Chemické procesy VII-14 14.2.1 Úvod VII-14 14.2.2 Sodíkový proces dechlorace VII-14 14.2.3 Dehalogenace naftanelidem sodným VII-15 14.2.4 Dehalogenace interkaláty kovů VII-15 14.2.5 Substituční metoda na bázi glykolu VII-15 14.2.6 Dechlorace alkalickým prostředím VII-16 14.2.7 Katalytická dechlorace v alkalickém prostředí (BCD) VII-17 14.2.8 Metoda chemické redukce v plynné fázi (GPCR) VII-18 14.2.9 Redukční a hydrogenativní dehalogenace, katalyzované redukční reakce VII-18 14.2.10 Oxidační metody VII-19 14.2.11 Technologie solvatovaných elektronů VII-20 14.2.12 Mechanochemická dehalogenace (DMCR) VII-21 14.3 Fyzikálně chemické a fyzikální procesy VII-21 14.3.1 Fotochemické degradace VII-21 14.3.2 Elektrochemická destrukce VII-21 14.3.3 Extrakce parou VII-22 14.3.4 Kapalinová extrakce VII-23 14.3.5 Superkritická extrakce VII-23 ii

14.4 Biologické technologie VII-25 14.4.1 Provzdušňovací technologie VII-26 14.4.2 Metoda bioakumulace VII-26 14.4.3 Zhodnocení biodegradačních metod VII-26 14.4.4 Kompostování VII-26 14.5 Skládkování VII-27 14.6 Literatura VII-28 15. BIOREMEDIACE PERSISTENTNÍCH ORGANICKÝCH POLUTANTŮ PŘEHLED Vít Matějů VII-30 15.1 Úvod VII-30 15.2 Obecná část VII-30 15.3 Biodegradace persistentních organických sloučenin VII-32 15.3.1 Obtížně degradabilní organické sloučeniny VII-32 15.3.2 Polycyklické aromatické uhlovodíky VII-35 15.3.2.1 Biodegradace polycyklických aromatických uhlovodíků VII-35 15.3.2.2 Použití bioremediace PAHs v polních podmínkách VII-38 15.3.2.3 Bioremediace PAHs pomocí hub bílé hniloby VII-40 15.3.2.4 Meze bioremediace PAHs VII-41 15.3.3 Pesticidy a herbicidy VII-42 15.3.3.1 2,4-dichlorfenoxyoctová kyselina VII-43 15.3.3.2 1,1,1-trichloro-2,2-bis(p-chlorophenyl)ethane DDT VII-46 15.3.3.2.1 Bioremediace DDT v plném rozsahu VII-48 15.3.3.2.2 Postup VII-49 15.3.4 Polychlordibenzo-p-dioxiny (PCDDs) a polychlordibenzofurany (PCDFs) VII-51 15.3.5 Azobarviva VII-55 15.3.5.1 Biologická transformace azobarviv VII-56 15.3.5.1.1 Aerobní odbarvení azobarviv VII-56 15.3.5.1.2 Kometabolické redukční štěpení azobarviv aerobními bakteriemi 15.3.5.1.3 Aerobní růst bakterií s azobarvivy jako zdrojem uhlíku a energie VII-56 VII-57 15.3.5.1.4 Anaerobní redukce azobarviv bakteriemi VII-57 15.3.5.2 Možné použití mikroorganismů pro čištění odpadních vod s obsahem azobarviv VII-58 iii

15.3.5.3 Biologické anaerobní/aerobní rozklad azobarviv VII-59 15.4 Inovativní biologické metody likvidace POPs VII-60 15.4.1 Mechanismy vazeb v půdě VII-61 15.4.1.1 Sorpce VII-61 15.4.1.2 Chemická vazba VII-63 15.4.1.3 Celková množství VII-64 15.5 Bioremediace POPs v České republice VII-65 15.5.1 Výzkum biologického čištění půd a podzemních vod kontaminovaných POPs VII-65 15.5.2 Provozní použití bioremediace v ČR VII-67 15.6 Literatura VII-68 15.7 Použité zkratky VII-74 16. BIOREMEDIAČNÍ TECHNOLOGIE K ODSTRANĚNÍ POLYCHLOROVANÝCH BIFENYLŮ ZE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Kateřina Demnerová VII-75 16.1 Bioremediační technologie obecný přehled VII-75 16.1.1 Úvod VII-75 16.1.2 Obecná charakteristika bioremediace VII-75 16.1.3 Rozdělení bioremediačních technologií VII-76 16.1.3.1 Metody In situ VII-76 16.1.3.1.1 Bioventing VII-76 16.1.3.1.2 Zlepšená bioremediace VII-77 16.1.3.1.3 Přirozená atenuace VII-77 16.1.3.1.4 Fytoremediace VII-78 16.1.3.2 Metody Ex situ VII-81 16.1.3.2.1 Bioremediace v suspenzním systému VII-81 16.1.3.2.2 Bioremediace v pevné fázi VII-81 16.1.4 Závěr VII-82 16.2 Polychlorované bifenyly VII-83 16.2.1 Úvod VII-83 16.2.2 Bakteriální degradace PCBs VII-83 16.2.2.1 Metabolická dráha PCBs VII-84 16.2.2.2 Metabolická dráha chlorbenzoových kyselin VII-86 16.2.2.3 Možnosti přípravy rekombinantních kmenů bakterií degradujících PCBs VII-87 16.2.2.4 Výzkum biodegradační aktivity bakterií VII-89 iv

16.2.3 Degradace PCBs houbami bílé hniloby VII-91 16.2.4 Metabolismus PCBs u rostlin VII-92 16.2.5 Vzájemná interakce bakterií a rostlin při degradaci PCBs VII-92 16.2.6 Aplikace fytoremediace VII-95 16.2.7 Závěr VII-97 16.3 Navržené biotechnologie k odstranění PCB v České republice VII-97 16.3.1 Úvod VII-97 16.3.2 Schválené a navržené technologie VII-97 16.3.2.1 Lokalita Vamberk VII-97 16.3.2.1.1 Princip technologického postupu VII-97 16.3.2.1.2 Popis technologického postupu VII-97 16.3.2.2 Lokalita Všebořice VII-98 16.3.2.2.1 Princip metody VII-99 16.3.2.3 Lokalita Milovice VII-99 16.3.2.3.1 Princip a popis technologického procesu VI-100 16.3.3 Závěr VII-101 v