Zpracoval (podpis): SMĚRNICE K PODMÍNKÁM PŘÍPRAVY STUDIJNÍCH Druh: Směrnice prorektora pro studium Č.j.: VSPJ/06958/2017 Oblast OŘN: MG Organizační závaznost: Vysoká škola polytechnická Jihlava Zpracoval: doc. Ing. Zdeněk Horák, Ph.D Přezkoumal: JUDr. Pravomil Prchal, Ph.D. Schválil: doc. MUDr. Václav Báča, Ph.D. rektor Počet stran: 9 Počet příloh: 0 Rozdělovník: KR Dotčené osoby: zaměstnanci, odborné útvary a orgány VŠPJ Forma zveřejnění: webové stránky, IS Nahrazuje: --- Datum vydání: 23. 11. 2017 Účinnost: 24. 11. 2017 Platnost: 24. 11. 2017 Přezkoumal (podpis): Schválil (podpis): 1. Základní ustanovení... 3 2. Definice pojmů... 3 3. Úvodní ustanovení... 4 4. Studijní program... 4 5. Garant studijního programu... 5 6. Garant základních teoretických studijních předmětů profilujícího základu a garant studijních předmětů profilujícího základu... 6 7. Odborník z praxe... 6 8. Studijní plán... 7 9. Odborné praxe... 8 10. Závěrečné práce... 8 11. Přechodná ustanovení... 9 12. Závěrečná ustanovení... 9
Číslo strany: 2/9 Seznam příloh 0 Záznam o revizích Datum revize Závěr revize Revidoval Datum příští revize Záznam o dodatcích Číslo Název dodatku Schválil Datum Záznam o změnách Číslo Popis změny Schválil Datum Seznam souvisejících dokumentů 1. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů 2. Nařízení vlády č. 274/2016 Sb., standardy pro akreditace ve vysokém školství 3. Nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství 4. Statut VŠPJ 5. Studijní a zkušební řád VŠPJ 6. Metodické materiály pro přípravu a hodnocení žádosti o akreditaci studijního programu
Číslo strany: 3/9 1. Základní ustanovení V návaznosti na zákon č. 111/1998, o vysokých školách, v platném znění, Nařízení vlády č. 274/2016 Sb., standardy pro akreditace ve vysokém školství a Nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství tato směrnice upravuje obecné zásady, postupy a kompetence při přípravě nového studijního programu a nové formy již akreditovaného studijního programu, dále návrhů a žádostí o prodloužení akreditace studijního programu (tzv. reakreditace). 2. Definice pojmů Studijní program je akreditovaný předpis o způsobu a rozsahu vysokoškolského studia podle studijního plánu. Profil absolventa uvádí a zohledňuje odborné znalosti, odborné dovednosti a obecné způsobilosti, které si absolventi studijního programu osvojují, a jsou v souladu s daným typem studijního programu. Oblast vzdělávání je věcně vymezený úsek vysokoškolského vzdělávání, v jehož rámci jsou připravovány, schvalovány a uskutečňovány studijní programy blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření, odrážející společný teoretický a metodologický základ dané oblasti vzdělávání. Povaha, rozsah a struktura vzdělávací činnosti uskutečňované vysokou školou v dané oblasti vzdělávání odpovídá popisu této oblasti vzdělávání uvedenému v nařízení vlády Nařízení vlády č. 275/2016 Sb. o oblastech vzdělávání ve vysokém školství. Garant studijního programu navrhuje a koordinuje obsahovou přípravu studijního programu, dohlíží a zodpovídá za kvalitu jeho přípravy a uskutečňování, vyhodnocuje studijní program a rozvíjí jej. Odborník z praxe je pracovník, který v posledních 5 letech působil v praxi a toto působení se musí odborně vztahovat ke studijnímu programu a k předmětům, do jejichž výuky se tento odborník zapojuje. Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků dle 44 odst. 3 zákona. Povinný předmět (P) je předmět určený studijním plánem, jehož absolvování je podmínkou pro konání státní zkoušky, součásti státní zkoušky nebo pro zápis do dalšího ročníku. Povinně volitelný předmět (PV) je předmět určený studijním plánem, který je studijním plánem přiřazen do dané skupiny povinně volitelných předmětů, přičemž studijní plán stanoví podmínky na absolvování předmětů z této skupiny (typicky minimální počet předmětů nebo minimální počet kreditů). Volitelný předmět (V) je předmět určený studijním plánem, který student může během studia nebo ročníku absolvovat. Předmět profilujícího základu (PZ) studijního programu je povinný nebo povinně volitelný předmět, jehož absolvováním student získává znalosti nebo dovednosti, které jsou podstatné pro dosažení odborných znalostí nebo dovedností uvedených v profilu absolventa a které odpovídají, souvisejí nebo podmiňují znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů ověřované státní zkouškou. Základní teoretický předmět profilujícího základu studijního programu (ZT) je předmět, související s teoretickým a metodologickým základem příslušné oblasti vzdělávání, jehož absolvováním student získává klíčové znalosti, které jsou podstatné pro dosažení odborných znalostí uvedených v profilu absolventa a které odpovídají, souvisejí nebo podmiňují znalosti ze základních tematických okruhů
Číslo strany: 4/9 ověřované státní zkouškou. Základní teoretický předmět profilujícího základu studijního programu patří mezi předměty profilujícího základu studijního programu. 3. Úvodní ustanovení Vysoká škola polytechnická Jihlava (dále jen VŠPJ) poskytuje vysokoškolské vzdělání v rámci akreditovaných bakalářských nebo navazujících magisterských studijních programů. Akreditaci programů uděluje Národní akreditační úřad pro vysoké školství (dále jen NAÚVŠ). Náležitosti studijního programu a podmínky jeho akreditace určuje zejména zákon č. 111/1998 Sb. Zákon o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon), Nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství, Nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství. Další pokyny k úspěšnému akreditačnímu řízení jsou průběžně zveřejňovány na webových stránkách NAÚVŠ www.nauvs.cz, zejména Metodické materiály pro přípravu a hodnocení žádosti o akreditaci studijního programu, Hodnocení bakalářského profesně zaměřeného studijního programu, Hodnocení magisterského profesně zaměřeného studijního programu a Metodická pomůcka pro posuzování žádostí o akreditaci studijního programu. Při všech procesech probíhajících na VŠPJ je nutno respektovat platné vnitřní předpisy školy, zejména Statut VŠPJ (dále jen Statut) a Studijní a zkušební řád VŠPJ (dále jen SZŘ). Procesy vymezené čl. 1 řídí a administruje Referát správy akreditací. Procesní postupy přípravy a správy akreditací na VŠPJ blíže specifikuje předpis Směrnice k přípravě a správě akreditací studijních programů na VŠPJ. 4. Studijní program Součásti studijního programu podle 44 odst. 2 zákona musí být: a) název studijního programu, jeho typ, forma a cíle studia; v případě bakalářského nebo magisterského studijního programu také údaj o profilu studijního programu, b) profil absolventa studijního programu, c) charakteristika studijních předmětů, d) délka praxe realizované u fyzické nebo právnické osoby, e) standardní doba studia při průměrné studijní zátěži vyjádřená v akademických rocích, f) podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu a při jeho řádném ukončení podle 45 odst. 3, 46 odst. 3 a 47 odst. 4 zákona včetně obsahu státních zkoušek, g) udělovaný akademický titul, h) určení oblasti nebo oblastí vzdělávání, v rámci kterých má být studijní program uskutečňován, a návaznost na další typy studijních programů v téže nebo příbuzné oblasti nebo oblastech vzdělávání; v případě kombinovaného studijního programu také procentně vyjádřený podíl základních tematických okruhů náležejících do jednotlivých oblastí vzdělávání na výuce. Profil bakalářského nebo magisterského studijního programu je profesně zaměřený s důrazem na zvládnutí praktických dovedností potřebných k výkonu povolání podložených nezbytnými teoretickými znalostmi.
Číslo strany: 5/9 Studijní program je koncipován tak, aby student v průběhu studia při plnění studijních povinností prokázal schopnost používat získané odborné znalosti, odborné dovednosti a obecné způsobilosti alespoň v jednom cizím jazyce. Studijní program náleží pouze do jedné oblasti vzdělávání, pokud se státními zkouškami, ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů náležejících do jedné oblasti vzdělávání. Studijní program je kombinovaným studijním programem, pokud se státními zkouškami ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů náležejících do více oblastí vzdělávání dle 44 odst. 8 zákona. 5. Garant studijního programu Pro studijní programy uskutečňované vysokou školou jmenuje rektor VŠPJ garanta studijního programu z řad akademických pracovníků VŠPJ. Garant studijního programu působí na vysoké škole jako akademický pracovník na základě pracovního poměru nebo poměrů s celkovou týdenní pracovní dobou odpovídající stanovené týdenní pracovní době podle 79 zákoníku práce. Akademický pracovník může být na vysoké škole garantem nejvýše jednoho bakalářského studijního programu a jednoho magisterského studijního programu téhož, blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření. Garantem bakalářského profesně zaměřeného studijního programu může být pouze akademický pracovník VŠPJ, který byl jmenován profesorem nebo jmenován docentem nebo má vědeckou hodnost kandidáta věd (ve zkratce CSc. ) nebo doktora věd ( DrSc. ) anebo vzdělání získané absolvováním doktorského studijního programu ( Ph.D. ). a) Odpovídající odbornou kvalifikací je získané doktorské vzdělání ve studijním programu blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření ke studijnímu programu, který má garantovat, případně získání vědecké hodnosti kandidáta věd v takovém oboru, nebo jmenování docentem či profesorem v takovém oboru. b) Garant musí mít odpovídající tvůrčí činnost za posledních 5 let, jež odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být bakalářský studijní program uskutečňován. Podle povahy jednotlivých oblastí vzdělávání se jedná zejména o publikace v impaktovaných časopisech, a dalších recenzovaných odborných časopisech, monografie, přednášky na konferencích apod., v uměleckých studijních programech odpovídající umělecká díla. Tvůrčí činnost lze nahradit působením ve věcně odpovídající odborné praxi v posledních 5 letech. Posuzuje se odborné zaměření působení v praxi a erudice odborníků z praxe daná mimo jiné charakterem pracovních pozic, které zastávali v rámci svého působení v praxi. Garantem magisterského profesně zaměřeného studijního programu může být pouze akademický pracovník VŠPJ, který byl jmenován profesorem nebo jmenován docentem v oboru, který odpovídá dané oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být daný magisterský studijní program uskutečňován, nebo který byl zařazen jako mimořádný profesor v souladu s 70 odst. 2 zákona. a) Garant musí mít v oboru svého habilitačního nebo jmenovacího řízení odpovídající vědeckou nebo uměleckou činnost za posledních 5 let. Zejména v případě, že obor habilitačního nebo jmenovacího řízení není jednoznačně navázán na oblast vzdělávání, v rámci které má být studijní program uskutečňován, garant musí mít za posledních 5 let vědeckou nebo uměleckou činnost odpovídající nárokům na habilitační řízení v oboru souvisejícím se studijním programem, který
Číslo strany: 6/9 má zajišťovat. Podle povahy jednotlivých oblastí vzdělávání a profilu studijního programu se jedná zejména o publikace v impaktovaných časopisech, recenzovaných odborných časopisech, monografie, zvané plenární přednášky na konferencích, v uměleckých studijních programech odpovídající umělecká díla. V případě posuzování garanta studijního programu, který byl zařazen jako mimořádný profesor, se postupuje obdobně. Garant studijního programu musí být akademickým pracovníkem VŠPJ minimálně s plným pracovním úvazkem, tj. 40 hodin/týdně. Další pracovní poměry garanta jako akademického pracovníka VŠPJ nebo jiných vysokých školách, a to včetně působení na zahraničních vysokých školách a u poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělání na území ČR, nesmí v souhrnu přesáhnout výši polovičního pracovního úvazku, tj. 20 hodin/týdně. Garant studijního programu je zodpovědný za kvalitu výuky, přijímá nezbytná opatření pro její další zvyšování, kontroluje organizaci a realizaci výuky, státních závěrečných zkoušek a odborné praxe u studijního programu. Ve všech těchto činnostech spolupracuje s vedoucím odborné katedry, zabezpečující jím garantovaný studijní program. 6. Garant základních teoretických studijních předmětů profilujícího základu a garant studijních předmětů profilujícího základu Garant základních teoretických studijních předmětů profilujícího základu (ZT) se musí významně podílet na výuce předmětů, které garantuje - vedením přednášek nebo jiné formy výuky, pokud tyto předměty nemají přednášky. Garant studijních předmětů profilujícího základu (PZ) se musí podílet na jejich výuce. Garant PZ a ZT předmětů se musí aktivně věnovat dané problematice, která je předmětem výuky a průběžně publikovat výsledky svého výzkumu nebo vývoje. Základní teoretický studijní předmět profilujícího základu a studijní předmět profilujícího základu bakalářského studijního programu musí mít stanoven garanta předmětu minimálně s vědeckou hodností nebo akademickým titulem odpovídajícímu Ph.D.. Základní teoretický studijní předmět profilujícího základu magisterského studijního programu musí být garantován vyučujícím jmenovaným docentem nebo profesorem v oboru, který odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být daný magisterský studijní program uskutečňován nebo v oboru příbuzném. 7. Odborník z praxe Odborník z praxe se aktivně podílí na výuce předmětů a to ve formě vedení přednášek, cvičení, laboratoří atd. Odborník z praxe, který je vyučujícím ve studijním programu, musí mít dosažené vzdělání minimálně v magisterském studijním programu.
Číslo strany: 7/9 8. Studijní plán Studijní plán profesně zaměřeného bakalářského nebo magisterského studijního programu je sestaven tak, aby umožňoval studentům zejména zvládnutí praktických dovedností potřebných k výkonu povolání podložené získáním nezbytných teoretických znalostí. Standardní doba studia odpovídá průměrné studijní zátěži, obsahu a cílům studia a profilu absolventa studijního programu a je dána Studijním a zkušebním řádem VŠPJ. Obsah studia ve studijním programu odpovídá cílům studia a umožňuje dosažení stanoveného profilu absolventa studijního programu. Studijní program má nastavenu a zdůvodněnu strukturu studijních předmětů, jejich rozsah a charakteristiku. VŠPJ vychází z kreditního systému European Credit Transfer and Accumulation System (ECTS) a stanovuje pracovní zátěž studenta na 1 560 hodin za akademický rok, jeden kredit obecně odpovídá 26 hodinám studia. Standardním počtem kreditů studijního programu se rozumí šedesátinásobek standardní doby studia vyjádřené v akademických rocích. Obsah vyučovaných studijních předmětů, metody výuky, zajištění praktické výuky, způsob hodnocení, obsah státních zkoušek, témata a zaměření kvalifikačních prací jsou v souladu s plánovanými výsledky učení a profilem absolventa v daném studijním programu a vytvářejí logický celek. Každý vyučovaný předmět musí mít jednoznačně stanovené podmínky jeho naplnění a způsob ověření studijních výsledků v předmětu (zkouška, zápočet, klasifikovaný zápočet apod.). Kreditová zátěž předmětu je stanovena dle článku 6, odstavce 6 této směrnice. Předměty studijního plánu mohou být povinné, povinně volitelné nebo volitelné. Ve studijním plánu musí být vždy jednoznačně uvedena skladba předmětů a jejich minimální počet potřebný pro úspěšné dokončení studia. Vhodnou formou je stanovení minimálního počtu kreditů. Studijní plán musí obsahovat předměty profilujícího základu a základní teoretické předměty profilujícího základu studijního programu. Studijní plán může stanovit více skupin povinně volitelných předmětů a též může stanovit, že z některých skupin povinně volitelných předmětů si student může/musí jednu nebo více skupin vybrat. Splnění podmínek ze skupiny nebo skupin povinně volitelných předmětů určených studijním plánem je podmínkou pro konání státní zkoušky, součásti státní zkoušky nebo pro zápis do dalšího ročníku. Povinně volitelné předměty patřící mezi předměty profilujícího základu jsou dále označeny jako povinně volitelné předměty typu A, povinně volitelné předměty nepatřící mezi předměty profilujícího základu jsou dále označeny jako povinně volitelné předměty typu B. Studijní plán typicky stanoví počet kreditů, které student musí absolvováním volitelných předmětů získat (nebo tento počet plyne z rozdílu mezi standardním počtem kreditů a počtem kreditů za povinné předměty a minimálním počtem kreditů za povinně volitelné předměty) nebo počet volitelných předmětů, které student musí absolvovat. Celkový rozsah výuky předmětů (přednášek, seminářů, cvičení, laboratoří apod.) za semestr je uváděn ve vyučovacích hodinách (např. 42p + 28c = 42 vyuč. hod. přednášek + 28 vyuč. hod. cvičení za semestr). Mezi povinné předměty typicky patří i předměty zaměřené na přípravu závěrečné práce (tj. i těmto předmětům, resp. studijní zátěži spojené s přípravou závěrečné práce, by měly být odpovídajícím způsobem přiřazeny kredity), je-li obhajoba závěrečné práce součástí státní závěrečné zkoušky. Některé povinné předměty a některé povinně volitelné předměty patří mezi předměty profilujícího základu (typicky většina povinných předmětů). V rámci dané skupiny povinně volitelných předmětů se
Číslo strany: 8/9 současně nemohou vyskytovat povinně volitelné předměty typu A i povinně volitelné předměty typu B. Součet počtu kreditů za povinné předměty a minimálního počtu kreditů za povinně volitelné předměty typu A by měl činit významně více než 50 % ze standardního počtu kreditů. Tato hranice může být stanovena vyšší pro studijní programy patřící do některých oblastí vzdělávání, a to zejména u studijních programů vedoucích k výkonu regulovaného povolání (tj. studijní programy podle 79 odst. 2 písm. f) zákona o vysokých školách). Součet počtu kreditů za povinné předměty a minimálního počtu kreditů za povinně volitelné předměty by měl činit významně více než 75 % ze standardního počtu kreditů. Tento podíl může být stanoven vyšší pro studijní programy patřící do některých oblastí vzdělávání, a to zejména u studijních programů vedoucích k výkonu regulovaného povolání. Státními zkouškami se ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů získané z povinných předmětů (zejména z těch, které patří mezi předměty profilujícího základu) a případně též z povinně volitelných předmětů typu A. 9. Odborné praxe Součástí studijního plánu musí být odborná praxe v rozsahu alespoň 12 týdnů u bakalářského profesně zaměřeného studijního programu, 6 týdnů u navazujícího magisterského profesně zaměřeného studijního programu a 18 týdnů u magisterského profesně zaměřeného studijního programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program. (Příklad výpočtu kreditové zátěže odborné praxe [14týdnů x 5dní x 8 vyučovacích hodin]/26 22 kreditů). Základním cílem odborné praxe je umožnit studentovi doplnit své znalosti získané studiem předmětů studijního plánu praktickými dovednostmi při konkrétních činnostech v aplikační sféře, zpravidla v subjektech podnikatelského a veřejného sektoru. Odborná praxe umožňuje získávání komplexních schopností a praktických dovedností pro výkon budoucí profese. Zaměření odborné praxe musí být v souladu se zaměřením studijního programu. Podrobné podmínky a průběh odborné praxe konkrétního studijního programu jsou stanoveny zvláštním vnitřním předpisem, který je dostupný v IS školy. 10. Závěrečné práce Součástí studijního plánu musí být předměty, které jsou určeny pro práci studenta na zpracování závěrečné práce a konzultace s vedoucím závěrečné práce. Celkový rozsah těchto předmětů odpovídá 12 kreditům. Základním cílem závěrečné práce studenta je prokázat znalosti získané studiem předmětů studijního plánu praktickými dovednostmi při konkrétních činnostech v aplikační sféře, zpravidla v subjektech podnikatelského a veřejného sektoru. Téma závěrečné práce musí být v souladu se zaměřením studijního programu. Podrobné podmínky pro závěrečné práce jsou stanoveny vnitřní směrnicí VŠPJ, která je dostupná v IS školy.
Číslo strany: 9/9 11. Přechodná ustanovení Obsah směrnice se vztahuje k podmínkám přípravy studijních programů na VŠPJ. 12. Závěrečná ustanovení Odpovědnost za správnost a včasnou novelizaci této Směrnice nese po celou dobu její platnosti vždy zpracovatel. Ten je odpovědný i za informování všech útvarů, kterých se ustanovení normy týkají nebo je přímo zavazují. Povinností každého vedoucího zaměstnance je seznámit své podřízené s touto Směrnicí i jejími změnami či doplňky, zejména však s právy a povinnostmi, které ze Směrnice vyplývají. Kontrolou realizace a dodržování této Směrnice je pověřen prorektor pro studium. Tato směrnice vstupuje v platnost a účinnost dnem podpisu. doc. MUDr. Václav Báča, Ph.D. rektor VŠPJ