města Třince dle zák. 185/2001, 44, v platném znění Příslušný kraj: Moravskoslezský Listopad 2016 Aktualizace: duben 2017 (zapracovány připomínky KÚ) Zhotovitel: Ciolkovského 625, 734 01 Karviná - Ráj tel.: 606 725 478 e-mail: NikolBalvarova@email.cz IČO: 71974253
města Třinec Listopad 2016 Vypracoval: Spolupracující a poradní tým zpracovatele: Ing. Pavel Novák s.r.o., Osadní 799/26, 170 00 Praha 7 Ing. Pavel Novák, pavel.novak@ingpavelnovak.cz tel.: 603 161 021 Ing. Martin Krajíček, martin.krajicek@ingpavelnovak.cz tel.: 777 957 043 2
Souhrn (POH) města zpracovává jako původce odpadů na základě ustanovení 44 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. POH města musí být v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. Hlavní cíle POH Moravskoslezského kraje se soustředí na snížení skládkování a zvýšení využívání odpadů, ale také na předcházení vzniku odpadů. Město se přibližuje k plnění cíle připravit k opětovnému využití/recyklaci alespoň 50 % papíru, skla, plastů a kovů z komunálních odpadů (v roce 2015 využití na úrovni 41,4 %). Cíl využívat směsné komunální odpady (zejména energeticky) město dosud neplní, odpady jsou skládkovány. Je relativně nízké skládkování biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO), v roce 2015 skládkováno 111 kg na obyvatele BRKO, čehož je dosahováno zejména díky úpravě objemných odpadů a oddělenému shromažďování papíru a bioodpadů. Stran předcházení vzniku odpadů, město Třinec zaznamenává dlouhodobou klesající produkci směsných komunálních odpadů. I přes velmi dobré výsledky města Třinec je stále prostor pro zlepšení stavu odpadového hospodářství města. Odpadové hospodářství města Třinec je v částečném souladu s hlavními cíli POH Moravskoslezského kraje. Na plnění cílů POH Moravskoslezského kraje má zásadní vliv způsob využití směsných komunálních odpadů, systém shromažďování bioodpadů, papíru, plastů a skla, důsledné vytřiďování využitelných složek na sběrném dvoře, celkově dobrá dostupnost služeb sběrného dvora i nádob pro oddělené shromažďování odpadů. Pro naplnění dlouhodobých cílů právní úpravy ČR a EU, zejména požadavku na výrazné snížení množství skládkovaných biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) do roku 2020, ukončení skládkování směsných komunálních odpadů od r. 2024 a udržení či zvýšení požadovaného podílu využitých odpadů, bude v příštích letech nutné nadále posilovat systém odděleného sběru bioodpadů, papíru, plastů a skla a možnost budoucího využití směsných komunálních odpadů, zejména pro energetické účely. Dále je nutné do budoucna zajistit využití směsných komunálních a objemných odpadů a zachovat dobrou dostupnost sběrného dvora. Všechna opatření bude třeba podporovat soustavnou informační kampaní prostřednictvím webových stránek města či místního měsíčníku Třinecký zpravodaj a ekologickou výchovou dětí a mládeže se zaměřením především na předcházení vzniku odpadů, opětovného využívání výrobků a environmentální osvětu v oblasti nakládání s odpady. Na městském úřadu není vedena evidence nerekultivovaných míst na území města, ani staré zátěže mimo městské pozemky nejsou známy. 3
Obsah 1. ANALYTICKÁ ČÁST... 7 1.1. Název města a základní údaje o obci pro účely POH 7 1.1.1. Název města, kontaktní údaje... 7 1.1.2. Statistické údaje o obci... 7 1.2. Posouzení druhů, množství a zdroje vznikajících komunálních a jiných odpadů 8 1.2.1. Přehled druhů a kategorií produkovaných odpadů za posledních 5 let převzatý z evidence odpadů města/obcí, z evidence oprávněných osob (odpady předávané občany města mimo systém OH města) a jiných zdrojů (formou vstupní tabulky); identifikace trendů v datech a jejich dynamiky (graficky)... 8 1.3. Vyhodnocení stávajících obecních systémů sběru a nakládání s komunálními odpady na území města minimálně pro směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné komunální odpady, papír, plasty, sklo, kovy, obalové odpady, nebezpečné složky komunálních odpadů, a jejich soulad se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje 13 1.3.1. Způsoby nakládání s odpady města a způsob jejich využití nebo odstranění... 13 1.3.2. Podíl využitých komunálních odpadů a skládkování BRKO... 15 1.3.3. Předcházení vzniku odpadů... 16 1.3.4. Technická vybavenost města pro nakládání s odpady... 16 1.3.5. Analýza nákladů a příjmů na odpadové hospodářství města... 17 1.3.6. Vyhodnocení souladu odpadového hospodářství města se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje... 17 1.4. Posouzení nezbytných změn a doplnění obecního systému sběru a nakládání s komunálním odpadem 18 2. ZÁVAZNÁ ČÁST... 20 3. SMĚRNÁ ČÁST... 24 3.1. Návrhy na zlepšení obecního systému nakládání s komunálními odpady 24 3.2. Kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl POH zpracován 27 4
Seznam grafů Graf č. 1: Celková produkce komunálních odpadů města v období 2011 2015 [t]... 9 Graf č. 2: Produkce směsného komunálního a objemného odpadu města v období 2011 2015 [t]... 10 Graf č. 3: Separovaný sběr města v období 2011 2015 [t]... 11 Graf č. 4: Produkce biologicky rozložitelného odpadu města v období 2011 2015 [t]... 11 Graf č. 5: Celková produkce nebezpečných komunálních odpadů města (se zpětným odběrem) v období 2011 2015 [t]... 12 Graf č. 6: Celková produkce nebezpečných komunálních odpadů města (bez zpětného odběru) v období 2011 2015 [t]... 12 5
Obecná ustanovení Účel plánu odpadového hospodářství města města Třinec musí být v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (dále jen POH MSK), která byla vydána v roce 2016 obecně závaznou vyhláškou kraje. Účelem POH města je v souladu s POH ČR a POH Moravskoslezského kraje stanovit: výhled pro systém OH města na období nejméně 5 let, cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, opatření pro splnění cílů závazné části POH kraje ve způsobech využití odpadů a nakládání s nimi v reálném časovém a ekonomickém scénáři, postup posouzení shody POH obce s příslušným POH kraje. POH města Třinec je zpracován podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění, s přihlédnutím ke znění Metodického návodu pro zpracování plánu odpadového hospodářství města (Ing. Pavel Novák s.r.o., 2015, certifikováno Ministerstvem životního prostředí ČR) (dále jen Metodický návod ) a vychází z analýzy stávajícího stavu odpadového hospodářství na území města Třinec. POH města Třinec je ze zákona závazným podkladem pro rozhodovací a jiné činnosti města v odpadovém hospodářství. Jádrem dokumentu jsou cíle a opatření k rozvoji odpadového hospodářství na území města Třinec. Působnost a doba platnosti POH města POH města Třinec je stanoven na dobu 5 let, tj. od 2017 do 2021. Kdy je povinností změnit jej, stanovuje 44 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, to je zejména při zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován. Musí být v souladu s POH MSK a POH ČR. 6
1. ANALYTICKÁ ČÁST 1.1. Název města a základní údaje o obci pro účely POH 1.1.1. Název města, kontaktní údaje Název: Třinec Adresa: Jablunkovská 160, Staré Město, 739 61 Třinec 1 IČ: 00297313 Statutární zástupce: RNDr. Věra Palkovská Pracovník odpovídající za OH: Ing. Johana Kubienová Tel.: 558 306 320 Email: johana.kubienova@trinecko.cz 1.1.2. Statistické údaje o obci Kraj: Moravskoslezský ZÚJ: 598810 Statut: Město Počet částí: 13 Tab. č. 1a: Vývoj počtu obyvatel (k 1. lednu). Období Počet obyvatel Rok 2011: 37 703 Rok 2012: 37 342 Rok 2013: 36 984 Rok 2014: 36 693 Rok 2015 (poslední hodnocený rok): 36 518 Rok 2016 (rok zpracování POH): 36 386 Výhled na konci plánovaného období (2021): 35 000 Zdroj: ČSÚ (rok 2021 odhad dle trendu posledních let) Tab. č. 1b: Obyvatelé dle obydlených domů. Rok 2011 Rok 2015*) Rok 2020 ) Podíl obyvatel v rodinných domech [%] 40 40 40 Podíl obyvatel v bytových domech [%] 60 60 60 *) Poslední hodnocený rok. ) Poslední rok plánovaného období. Zdroj: ČSÚ 7
1.2. Posouzení druhů, množství a zdroje vznikajících komunálních a jiných odpadů 1.2.1. Přehled druhů a kategorií produkovaných odpadů za posledních 5 let převzatý z evidence odpadů města/obcí, z evidence oprávněných osob (odpady předávané občany města mimo systém OH města) a jiných zdrojů (formou vstupní tabulky); identifikace trendů v datech a jejich dynamiky (graficky) Pro zpracování POH města Třinec byla využita data z evidence odpadů stanovené v zákoně o odpadech a vyhlášce MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, vykazovaná obcí za období 2011 2015. Do produkce města byly zahrnuty i odpady a materiály shromažďované od občanů města nebo z údržby města mimo evidenci odpadového hospodářství města a dále výrobky předávané občany v rámci zpětného odběru. Tyto odpady a materiály jsou evidovány jako převzaté od občanů města Třinec v rámci prevence odpadů nebo zpětného odběru, a protože občané nejsou původci odpadů, ale původcem odpadů od občanů je město, jedná se rovněž o materiály náležící do materiálového toku odpadů města Třinec. Tabulky byly vytvořeny dle Metodického návodu. Tabulky s podrobnými údaji jsou uvedeny v tabulkové příloze a v textu POH jsou z nich vybrány některé klíčové údaje. Tabulky jsou označeny a pojmenovány ve shodě s Metodickým návodem pro zpracování POH obce s ohledem na potřebu usnadnit komunikaci přehledně tabelovaných dat v rámci projednávání s příslušným krajským úřadem. Celková produkce odpadů města Třinec (dále jen POH) byl zpracován na základě naplnění povinnosti stanovené v 44 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Celková produkce odpadů města Třinec včetně materiálů předávaných ke zpětnému odběru činila v roce 2015 přibližně 11 946 tun ostatního odpadu a 109 tun nebezpečného odpadu. Produkce všech odpadů ve městě Třinec je uvedena v tabulce č. 2a, zpětný odběr započítaný do celkové bilance materiálového toku v rámci OH města v tabulce 2b a analýza produkce bioodpadů v tabulce č. 2c, pro časovou řadu let 2011 2015 na základě údajů z hlášení o produkci odpadu města Třinec a údajů o množství materiálů předávaných v rámci zpětného odběru. Směsný komunální odpad má největší produkci (přibližně 5 931 tun), následován je biologicky rozložitelným odpadem (přibližně 1 222 tun), objemným odpadem (1 306 tun) a odděleně shromažďovanými odpady papíru, plastů a skla (přibližně 1 350 tun). V roce 2015 činila celková produkce odpadů města (včetně odpadů předaných občany mimo systém OH obce a při započítání hmotnosti výrobků předávaných do zpětného odběru) přibližně 330 kg na obyvatele (326 kg na obyvatele bez materiálů předávaných v režimu zpětného odběru), z toho produkce komunálních odpadů jako celku (včetně vytříděných obalů podskupiny 15 01 a vykoupených surovin) 329 kg na obyvatele (324 kg na obyvatele bez materiálů předávaných v režimu zpětného odběru). Nebezpečný odpad je blíže specifikován v tabulce č. 4. Hlavní podíl nebezpečného odpadu tvořily v roce 2015 vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky (přibližně 86 tun), barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky (přibližně 9 tun), 8
stavební materiály obsahující azbest (přibližně 4 tuny) a olej a tuk neuvedený pod číslem 20 01 25 (přibližně 3,7 tun). V roce 2015 činilo celkové shromážděné množství nebezpečného odpadu 109 tun, tedy přibližně 2,9 kg na obyvatele (bez zpětného odběru 0,6 kg na obyvatele a z toho 0,4 kg na obyvatele NO skupiny 20). Hlavní podíl na tomto materiálovém toku měla vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky. Z vývoje celkové produkce komunálních odpadů v letech 2011 2015 je patrný dlouhodobý klesající trend produkce odpadů. Množství hlavních odděleně shromažďovaných využitelných složek odpadů vzrůstá. U papíru a plastů je zaznamenám dlouhodobý meziroční nárůst, u skla je zaznamenám pokles a to zejména ve sledovaném roce 2015. Produkce objemného odpadu zaznamenává dlouhodobý stabilní trend. Komunální odpady města jsou produkovány především občany a dále ze služeb, které jsou součástí provozu města. Hlavní podíl na produkci odpadů mají komunální odpady evidované v systému odpadového hospodářství města, jehož provoz je v současnosti zajišťován několika společnostmi. Skládkou odpadů (Frýdecká skládka a.s.), sběrným dvorem (Nehlsen Třinec, s.r.o.), třídící linkou na papír, plasty a sklo (Nehlsen Třinec, s.r.o.) a kompostárnou (Nehlsen Třinec, s.r.o.). Směsné komunální odpady jsou shromažďovány do černých nádob na odpady. Odděleně shromažďovaný papír, plasty, sklo a nápojové kartony jsou shromažďované prostřednictvím pytlového sběru, nádobového sběru či na sběrném dvoře v Třinci. Objemné odpady a nebezpečné odpady je možno uložit do velkoobjemových kontejnerů při mobilních svozech či na sběrný dvůr v Třinci. Stavební odpady je možno uložit v omezeném množství na sběrný dvůr v Třinci případně si objednat za úplatu přistavení velkoobjemového kontejneru u specializované firmy. Bioodpady jsou shromažďovány prostřednictvím nádobového sběru či na kompostárně ve sběrném dvoře města. Poslední díl produkce odpadů zahrnuté do POH tvoří materiál shromážděný v rámci prevence odpadů zpětným odběrem na sběrném dvoře. Vývoj produkce komunálních odpadů města v čase zobrazuje graf č. 1. Graf č. 1: Celková produkce komunálních odpadů města v období 2011 2015 [t] Zdroj: evidence města a jiných právnických a fyzických osob, které přebírají odpady od občanů města 9
Produkce směsného komunálního odpadu města Třinec (graf č. 2) zaznamenává dlouhodobý klesající vývoj. Směsné komunální odpady jsou odpady shromažďované do černých nádob. Jedná se o odpady zbývající po vytřídění papíru, skla, plastů, bioodpadů, kovů, nebezpečných odpadů, textilu a dalších odděleně shromažďovaných odpadů a materiálů. Produkce těchto odpadů dle dostupných podkladů ve sledovaném období dlouhodobě meziročně klesá. Graf č. 2: Produkce směsného komunálního a objemného odpadu města v období 2011 2015 [t] Zdroj: evidence města Hlavní příspěvek pro vysokou separaci má oddělené shromažďování druhotných surovin papíru, plastů a skla občany, viz graf č. 3. Oddělené nakládání s odpady efektivně snižuje produkci směsných komunálních odpadů a tím dlouhodobě snižuje tlak na růst nákladů města za směsné komunální odpady. 10
Graf č. 3: Separovaný sběr města v období 2011 2015 [t] Zdroj: evidence města Ze souhrnných údajů za všechny zdroje odpadů od občanů je zřejmý dlouhodobý nárůst v separování vybraných složek odpadů (graf č. 3). Celkové množství papíru a plastů má ve sledovaném období 2011-2015 dlouhodobý vzrůstající trend. U skla je naopak zaznamenám mírný pokles. Graf č. 4: Produkce biologicky rozložitelného odpadu města v období 2011 2015 [t] Zdroj: evidence města 11
Produkce biologicky rozložitelného odpadu je ukázána na grafu č. 4. Produkce bioodpadů meziročně kolísá, v posledních čtyřech letech má rostoucí trend. Odpady z veřejné zeleně nejsou v režimu odpadového hospodářství obce. Graf č. 5: Celková produkce nebezpečných komunálních odpadů města (se zpětným odběrem) v období 2011 2015 [t] Zdroj: evidence města a dále evidence, jiných právnických a fyzických osob Celkovou produkci nebezpečných komunálních odpadů města se zpětným odběrem pro roky 2011-2015 ukazuje graf č. 5. Vývoj produkce zaznamenává dlouhodobý pokles. Graf č. 6: Celková produkce nebezpečných komunálních odpadů města (bez zpětného odběru) v období 2011 2015 [t] Zdroj: evidence města a dále evidence, jiných právnických a fyzických osob Celkovou produkci nebezpečných komunálních odpadů města bez zpětného odběru pro roky 2011-2015 ukazuje graf č. 5. Vývoj produkce zaznamenává meziroční kolísání, s celkovým trendem k poklesu. 12
1.3. Vyhodnocení stávajících obecních systémů sběru a nakládání s komunálními odpady na území města minimálně pro směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné komunální odpady, papír, plasty, sklo, kovy, obalové odpady, nebezpečné složky komunálních odpadů, a jejich soulad se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje Nakládání s komunálními odpady a stavebními odpady města je upraveno Obecně závaznou vyhláškou města č. 7/2008 o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu vznikajícího na území města Třinec. 1.3.1. Způsoby nakládání s odpady města a způsob jejich využití nebo odstranění Ve městě Třinec bylo v roce 2015 vyprodukováno celkem přibližně 12055 tun odpadů a materiálů předávaných v režimu zpětného odběru (z toho 11888 t odpady bez zpětného odběru), z toho bylo 5062 tun odpadů 1 využito a 6993 tun všech odpadů odstraněno. K odstranění odpadů bylo využito zejména skládkování. Co se týče směsných komunálních odpadů (SKO), tyto jsou všechny odstraňovány skládkováním. Ve městě Třinec je dosahována poměrně vysoká úroveň shromažďování odpadů k využití. Třídění odpadu papíru, skla, plastů, kovů (včetně obalů) a bioodpadů Ve městě je zaveden systém separovaného sběru odpadu papíru, skla, plastů, nápojového kartonu a bioodpadů na stanovištích sběrných nádob pro separovaný sběr, kam je odpad ukládán do označených sběrných nádob či prostřednictvím pytlového sběru od prahu domu. Třídí se tak: papír (včetně obalových složek), plasty (včetně obalových složek), sklo (včetně obalových složek), nápojový karton, bioodpad. Sběr bioodpadů je možný prostřednictvím nádobového sběru či prostřednictvím velkokapacitních kontejnerů umístěných na sběrném dvoře města. V roce 2015 se ve městě nacházelo 55 ks 1 100 l nádob, 18 ks 1 500 l nádob, 35 ks 2 100 l nádob, 14 ks 2 500 l nádob a 23 ks 2 800 l nádob s intervalem svozu 1x týdně a 17 ks 1 100 l nádob, 5 ks 1 500 l nádob, 12 ks 2 100 l nádob a 4 ks 2 500 l nádob s intervalem svozu 1x za 14 dní na sběr papíru. Dále se jednalo o 48 ks 1 100 l nádob, 20 ks 1 500 l nádob, 38 ks 2 100 l nádob, 17 ks 2 500 l nádob a 26 ks 2 800 l nádob s intervalem svozu 1x týdně a 17 ks 1 100 l nádob, 9 ks 1 500 l 1 Včetně odpadů předávaných občany do sběren 13
nádob, 7 ks 2 100 l nádob, 2 ks 2 500 l nádob a 2 ks 2 800 l nádob s intervalem svozu 1x za 14 dní na sběr plastů. Na území města je dále 17 ks 1 500 l nádob s intervalem svozu 1x týdně a 1 ks 1 500 l nádoby s intervalem svozu 1x za 14 dní na sběr bílého skla. Dále se jedná o 88 ks 1 100 l nádob, 49 ks 1 500 l nádob, 1 ks 1 800 l nádoby, 8 ks 2 100 l nádob, 3 ks 2 500 l nádob s intervalem svozu 1x týdně a 36 ks 1 100 l nádob, 11 ks 1 500 l nádob a 2 ks 2 500 l nádob s intervalem svozu 1x za 14 dní na sběr směsného skla. Poté 739 ks 120 l nádob, 3 779 ks 240 l nádob, 16 ks 1 100l nádob s intervalem svozu 1x za 14 dní na bioodpady a 102 ks 1 100 l nádob s intervalem svozu 1 x týdně, 245 ks 1 100 l nádob s intervalem svozu 2x týdně, 112 ks 1 100 l nádob s intervalem svozu 3x týdně, 3 913 ks 110 l nádob, 755 ks 240 l nádob a 8 ks 1 100 l nádob s intervalem svozu 1x za 14 dní na směsné komunální odpady. Jednotlivé komodity je možno také odevzdávat prostřednictvím pytlového sběru či uložením na sběrný dvůr v Třinci. Papír může být předáván občany také do sběren a výkupen mimo město a mimo systém města. Drobné kovové odpady je možno umisťovat do nádob na plasty či předávat na sběrný dvůr či do výkupny druhotných surovin. Ve městě je rovněž sbírán použitý textil a oděvy (4 nádoby) a na zpětný odběr elektrozařízení (10 nádob). Další podrobnosti k systému shromažďování odpadů jsou v tabulkách č. 9 12 v Příloze č. 1. Stavební odpad 1. Stavební odpad vzniklý na území města při stavební činnosti občanů je ukládán do rozměrově vhodných kontejnerů oprávněné osoby, případně subjektu provádějícího stavební činnost a odvážen na řízenou skládku, pokud není tento odpad přímo nakládán a vyvážen z místa vzniku k využití nebo zneškodnění. Fyzické osoby mohou pro uložení stavebního odpadu použít sběrný dvůr. 2. Občané, kteří produkují stavební odpad, jsou z něj povinni vytřídit nebezpečné a využitelné složky a předat jej do sběrného dvora. Nebezpečný odpad Nebezpečné složky komunálního odpadu jsou ve městě odkládány do zvláštních sběrných nádob na určených místech sběrného dvora města či uložením do velkoobjemových kontejnerů při mobilních svozech (2x ročně). Léky s prošlou záruční dobou se odevzdávají v lékárnách. Drobné elektrospotřebiče, zářivky či malé baterie je možno odevzdávat do nádob na elektro ve městě, do elektro prodejen a do sběrného dvora. Směsný komunální odpad Směsný komunální odpad, který zbývá po vytřídění využitelných nebo nebezpečných složek a vyřazených výrobků určených pro zpětný odběr se ukládá do sběrných nádob (popelnic a kontejnerů). Sběrné nádoby nejsou majetkem města Třinec. Směsný komunální odpad byl v roce 2015 shromažďován do nádob o velikosti 110 až 1 100 l s možností svozu 1x za týden, 2x za týden, 3x za týden či 1x za 14 dnů. Objemný odpad Objemný odpad je možno ve městě odkládat na určená místa sběrného dvora či do velkoobjemových kontejnerů, které jsou za tímto účelem přistavovány na určitá místa dle předem daného harmonogramu 2x za rok. Z celkové produkce je cca 30% objemných odpadů 14
vytříděno a předáno k využití. V tomto je funkce sběrného dvora v systému města nezastupitelná. Celkové nakládání s odpady města Vytříděný papír a lepenka, sklo a plasty se materiálově využívají. Nevyužitelné zbytky jsou odstraňovány na skládce odpadu. Objemný odpad je tříděn u zdroje na sběrném dvoře. Nakládání s odpady města v roce 2015 je uvedeno v tabulce č. 5. K odstranění odpadů bylo využito zejména skládkování. Je patrné, že město zajišťuje využití nebo úpravu odpadů k využití pro přibližně 42 % produkovaných odpadů 2. Zbylých 58 % odpadů jsou v převážné většině skládkovány. 1.3.2. Podíl využitých komunálních odpadů a skládkování BRKO Obyvatelé města Třinec účinně separují zejména sklo (64 % potenciálu produkce). Co se týká papíru v roce 2015 bylo separováno přibližně 37 % potenciálně produkovaného papírového odpadu a 26 % plastového odpadu 3. Celkově se jednalo o přibližně 41,1 % účinnost separace. To znamená, že město Třinec zdaleka nedosahuje k hranici 50%, stanovenou rámcovou směrnicí o odpadech pro množství odděleně shromážděných separovaných odpadů (cíl stanovený pro rok 2020), stále je prostor pro zvýšení separace využitelných složek odpadů. Dále je ve městě občany vyseparováno přibližně 15 % potenciálu produkce bioodpadu ze SKO (odpad z veřejné zeleně jsou mimo odpadové hospodářství města, proto se do výpočtu účinnosti separace nezapočítávají). V roce 2015 bylo občany města vytříděno celkem 48 % vyprodukovaných nebezpečných odpadů. Skládkované množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ( BRKO ) činilo v r. 2025 4 028 tun, tedy necelých 111 kg na obyvatele. To je necelých 75% odhadovaného skládkovaného množství roku 1995, když krajský cíl je snížit množství skládkovaných BRKO na 35% tohoto množství. BRKO byly skládkovány v rámci skládkování SKO a objemných odpadů. 2 V tom je ovšem 16 % kovů, předávaných občany přímo do výkupen 3 Včetně papíru předávaného občany do sběren. Kovy předané občany do sběren nejsou do výpočtu účinnosti separace zahrnuty s ohledem na to, že se zřejmě nejedná o odpady shromážděné na vrub SKO, ale spíše živnostenské či stavební odpady. 15
1.3.3. Předcházení vzniku odpadů Předcházení vzniku odpadů je především úlohou ekologické a společenské výchovy a osvěty. Množství odpadů, které nevznikly nebo byly znovu použity nelze zjistit přímo z evidence odpadů. Město Třinec obecně přispívá předcházení přechodu nebezpečných složek do směsných a objemných komunálních odpadů spoluprací se systémy zpětného odběru, kterým jsou předávány upotřebené výrobky. Ve městě je také rozvinut sběr použitého šatstva a jiného textilu, které občané mohou předávat do kontejnerů na textil, které jsou umístěny na území města. 1.3.4. Technická vybavenost města pro nakládání s odpady Ve městě Třinec je směsný komunální odpad na stanovištích odpadových hnízd ukládán do popelnicových nádob, kontejnerů či na sběrný dvůr. Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulkách č. 8, 9 a 12-14 v příloze. Třídění odpadu Ve městě je zaveden systém separovaného sběru odpadu, a to na stanovištích sběrných hnízd, kam je odpad ukládán do označených sběrných nádob. Třídí se tak: papír (včetně obalových složek) + nápojový karton plasty (včetně obalových složek) + kovy sklo (včetně obalových složek), bioodpady. Papír, plasty, sklo, biologicky rozložitelný odpad, nebezpečný odpad, objemný odpad, elektroodpad, kovový odpad, stavební suť či textilní odpad je možno také odevzdat na sběrném dvoře v Třinci. Papír může být předáván občany také do sběren a výkupen mimo systém města. Sběrné nádoby Jako sběrné nádoby jsou využívány typizované nádoby, určené k odložení složek odpadu, s objemem 0,11 1,1 m 3, kontejnery na separovaný sběr 1,5 14,0 m 3 a odpadkové koše. Podrobněji viz tabulky č. 10a 10g v příloze. Parametry systému shromažďování odpadů a svozu 1. Zajistit dostatečný počet sběrných nádob, v případě potřeby aktuálně upravit jejich počet tak, aby byla zajištěna optimální obsluha sběrného místa. 2. Svoz obsahu sběrných nádob ve svozové oblasti je prováděn v různých intervalech podle potřeby. 3. Je zabezpečen úklid prostranství znečištěného při odvozu odpadu a dbáno, aby nedocházelo k úniku odpadu. Na území města Třinec je ze zařízení pro nakládání s odpady sběrný dvůr a kompostárna. Ostatní zařízení jsou mimo území města. Jedná se o skládku odpadů (Frýdecká skládka a.s.) ve vzdálenosti přibližně 30 km od města, třídící linku na papír, plasty a sklo (Nehlsen Třinec 16
s.r.o.) ve vzdálenosti přibližně 2 km od centra města a překládací stanici na KO (Nehlsen Třinec s.r.o.) ve vzdálenosti přibližně 2 km od centra města. Město má v dostupné vzdálenosti (viz tabulku č. 16) všechna potřebná zařízení pro zajištění rozvoje odpadového hospodářství do roku 2024 kromě zařízení pro energetické využití odpadů. I přesto bude třeba infrastrukturu odpadového hospodářství v jednotlivých případech dále modernizovat a posilovat. 1.3.5. Analýza nákladů a příjmů na odpadové hospodářství města Příjmy systému OH města Třinec se v posledních letech pohybují kolem 30 mil. Kč (téměř shodně v posledních dvou letech) a za sledované období vzrůstají. Náklady systému OH města činily v roce 2015 částku 42,1 mil. Kč a od roku 2013 zaznamenávají nárůst. Podrobnosti jsou v tabulce č. 17 v příloze. 1.3.6. Vyhodnocení souladu odpadového hospodářství města se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje Vyhodnocení souladu odpadového hospodářství města se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství kraje se provádí porovnáním cílů a opatření POH kraje se stavem odpadového hospodářství města. Cíle POH kraje, které nejsou v odpadovém hospodářství (OH) města naplněny, jsou podnětem pro stanovení vlastních cílů POH města. Cíle a opatření obsažená v závazné části Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje ( POH MSK ) promítají vysoké požadavky na rozvoj odpadového hospodářství v zemích Evropské unie a ambice politiky životního prostředí České republiky na úroveň kraje. Tyto požadavky kladou na rozvoj odpadového hospodářství města značné nároky, z nichž největší jsou kladeny na nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady ( BRKO ), rozvoj odděleného sběru a využití odpadů a na odklon směsných komunálních odpadů od skládkování. Třebaže je odpadové hospodářství města na velmi dobré úrovni, je přesto mezi jeho stavem a cíli závazné části POH MSK v současné době částečný nesoulad, který bude třeba překlenout rozvojem systému OH města v období platnosti POH města Třinec. Směsné komunální odpady (SKO) jsou v současnosti skládkovány. Předpokládá se další pokles produkce těchto odpadů po celé období platnosti POH. Hlavní cíle POH Moravskoslezského kraje jsou zaměřeny na zvýšení využití a snížení skládkování komunálních odpadů (KO). Jedná se o cíle: Snížit skládkování BRKO na 35 % stavu roku 1995 do 2020 (Obecná indikativní hodnota POH kraje činí 51,8 kg/obyvatele a rok skládkovaných BRKO). Zvýšit přípravu k recyklaci a znovuvyužití odpadů papíru, skla, plastů a kovů z komunálních odpadů na nejméně 50%. Zajistit využití, zejména energetické, pro jinak nevyužitelné směsné komunální odpady. Na základě vyhodnocení nesouladu mezi cíli a opatřeními závazné části POH MSK a stavem OH města byly navrženy cíle a opatření POH města Třinec. Požadavky na snížení 17
skládkování BRKO a využití směsných KO obecně si vyžadují trvalou pozornost, rozvoj a řízení systému nakládání s odpady a to i v těch oblastech, kde jsou cíle již plněny, neboť jejich plnění je třeba dosahovat průběžně. Proto i v oblastech, kde cíle POH kraje jsou plněny, je třeba stanovit cíle a opatření POH města. Detailní přehled vyhodnocení souladu odpadového hospodářství města a závazné části POH MSK je uveden v tabulce č. 18 v příloze. 1.4. Posouzení nezbytných změn a doplnění obecního systému sběru a nakládání s komunálním odpadem Výsledkem porovnání odpadového hospodářství města Třinec s POH kraje je tabulka č. 19 Vyhodnocení slabých míst OH města, obsahující popis a kvantifikaci slabých míst odpadového hospodářství města. Slabým místem je nalezená neshoda s cíli POH kraje. Posouzení slabých míst je klíčové pro návrh cílů a opatření v závazné části POH města. Slabá místa odpadového hospodářství města jsou prioritizována, a to podle stupně naplnění cílů POH kraje. Pro každé identifikované slabé místo uvedené v tabulce č. 19 se stanoví v dalším kroku POH Třinec cíl ke zlepšení OH města tak, aby město podpořilo realizaci cílů POH kraje. Tabulka č. 19 Vyhodnocení slabých míst OH města Slabé místo OH obce (popis) Popis trendu / dynamiky vývoje / míry odchylky od cíle 3.1. Strategické cíle a zásady odpadového hospodářství kraje 3.3.1. Prioritní toky odpadů 3.3.1.1. Komunální odpady 6) Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti Celková úroveň přípravy k opětovnému celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a použití a recyklaci se v průběhu let recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, zvyšuje. V roce 2015 činila účinnost plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně separace papíru, plastů a skla z odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů komunálních odpadů hodnotu přibližně podobné odpadům z domácností. 41,1 % (sklo 64 %, papír 37 %, plasty 26%). 3.3.1.1.1. Směsný komunální odpad 7) Směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou. V současné době je vzhledem k ekonomice odpadového hospodářství a technickým možnostem ve svém okolí veškerý SKO skládkován. Budou stanovena opatření pro nápravu tohoto stavu. 3.3.1.3. Biologicky rozložitelné odpady a biologicky rozložitelné komunální odpady 8) Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995. Skládkování BRKO přesahuje 111 kg/rok, 30% objemných odpadů je využito a veškeré SKO jsou skládkovány. 3.3.1.5. Nebezpečné odpady 10) Snižovat měrnou produkci nebezpečných odpadů. Tento cíl není zcela relevantní pro OH města, kde je snaha o maximální odklon NO z SKO a objemných odpadů. Účinnost separace NO z SKO v roce 2015 Priorita Vysoká Vysoká Vysoká Střední 18
Slabé místo OH obce (popis) Popis trendu / dynamiky vývoje / míry odchylky od cíle činila přibližně 48 %. Priorita 3.3.1.6. Výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru 3.3.1.6.2. Odpadní elektrická a elektronická zařízení 16) Dosahovat vysoké úrovně tříděného sběru V roce 2015 byla dosažena úroveň sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení. VEEZ cca 4,5 kg na jednoho obyvatele. Meziročně kolísá přibližně mezi 4 a 5 kg na obyvatele ročně. Střední 19
2. ZÁVAZNÁ ČÁST Závazná část POH města obsahuje opatření pro předcházení vzniku odpadů v souladu s POH kraje; dále závazná část POH města stanoví cíle a opatření k jejich dosažení v rámci městského systému nakládání s odpady a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů POH města. Přitom jsou respektovány zásady POH kraje. Hlavním rámcem POH města je dodržování hierarchie nakládání s odpady dle POH MSK (číslování a definice cílů je převzata ze závazné části POH MSK). Cíle uvedené v závazné části dodržují tento rámec a přispívají k naplňování hierarchie nakládání s odpady. Opatření jsou pro přehlednost uvedena kódy, které jsou popsány v číselníku opatření převzatých z Metodického návodu pro zpracování POH obcí (Příloha č. 1). Čísla indikátorů plnění cílů (číslo 1 8) jsou převzata z POH MSK. Pro cíle, které nemají stanovené indikátory plnění v POH MSK, byly indikátory stanoveny individuálně nebo převzaty z Metodického návodu pro zpracování POH obcí, jedná se o indikátory označené A - F. Indikátory budou vyhodnocovány 1 x ročně. Tabulka č. 20: Závazná část Poř. číslo Kapitola POH MSk Definice cíle Indikátory plnění cílů Cílová hodnota Stav k roku 2015 1. 3.1 Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů. číslo popis (vyjádření) 4 Celková produkce odpadů (t/rok) 5 Produkce odpadů kategorie NO* (t/rok) snižovat produkci snižovat produkci produkce kolísá (12055 t) produkce klesá (22 t) Termín pro splnění cíle Opatření pro plnění cílů (čísla opatření) průběžně 10, 11, 26 průběžně 10, 11, 26 6 Produkce odpadů kategorie OO (t/rok) snižovat produkci produkce kolísá (11867 t) průběžně 10, 11, 26 7 Produkce SKO na obyvatele (kg/obyvatele a rok) snižovat produkci produkce kolísá (162 kg/obyv.) průběžně 10, 11, 20, 22, 26, 32, 34 20
Poř. číslo Kapitola POH MSk Definice cíle Indikátory plnění cílů Cílová hodnota Stav k roku 2015 2. 3.1 Minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí. 3. 3.1 Udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se k evropské recyklační společnosti. 4. 3.1 Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů. 5. 3.3.1.1 Do roku 2015 zavést tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů. 6. 3.3.1.1 Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u materiálů jako papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností. 7. 3.3.1.1.1 Směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou. 8. 3.3.1.3 Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen BRKO ) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vyprodukovaných v roce 1995. číslo popis (vyjádření) 8 Produkce SKO (t/rok) snižovat produkci viz. indikátory č. 4, 5, 6, 7, 8 viz. indikátor č. 1 viz. indikátor č. 1 A Zavedený tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů (ano/ne) 1 Míra recyklace papíru, skla, plastů a kovů obsažených v komunálních odpadech (%) produkce klesá (5931 t) Termín pro splnění cíle Opatření pro plnění cílů (čísla opatření) průběžně 10, 11, 20, 22, 26, 32, 34 ano ano průběžně 20 50 % 41,4 % 2021 10, 11, 20, 26, 33, 34 B Využití SKO (%) 100 % 0 % 2023 32, 33 2, 3 Množství BRKO ukládaného na skládky (kg/obyvatele a rok; %) 51,8 kg/obyvatele a rok; 35 % z vyprodukované ho BRKO v roce 1995 110,7 kg/obyvatele; 75 % z množství v roce 1995 2020 10, 11, 20, 26, 33, 34 21
Poř. číslo Kapitola POH MSk Definice cíle Indikátory plnění cílů Cílová hodnota Stav k roku 2015 9. 3.3.1.4 Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci odpadů a jiných druhů materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, nikoliv u nebezpečných stavebních a demoličních odpadů s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených na seznamu odpadů pod 17 05 04. číslo popis (vyjádření) C Využití stavebních odpadů (%) Termín pro splnění cíle 70 % 88 % 2020 32 Opatření pro plnění cílů (čísla opatření) 10. 3.3.1.5 Snižovat měrnou produkci nebezpečných odpadů. 5 Produkce odpadů kategorie NO* (t/rok) 16. 3.3.1.6.2 Dosahovat vysoké úrovně tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení (dále jen OEEZ). 22. 3.3.1.6.3 Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních přenosných baterií a akumulátorů. 36. 3.3.3.1 Snižovat množství biologicky rozložitelných odpadů z kuchyní a stravoven a vedlejších produktů živočišného původu ve směsném komunálním odpadu, které jsou původem z veřejných stravovacích zařízení (restaurace, občerstvení) a centrálních kuchyní (nemocnice, školy a další obdobná zařízení). D E Tříděný sběr OEEZ (kg/obyvatele) Rozšiřování sběrné sítě (obyvatelé/sběrné místo) viz. indikátory č. 2, 3 snižovat produkci** 5,5 kg/obyvatele 500 obyv./sběrné místo 41. 3.6 Omezit odkládání odpadů mimo místa k tomu určená. F Množství odpadů (t) snižovat množství odpadů 43. 3.7 Koordinovaným a jednotným přístupem vytvořit podmínky k nižší spotřebě primárních zdrojů a postupnému snižování produkce odpadů viz. indikátory č. 4, 5, 6, 7, 8 produkce klesá (0,59 kg/obyv.) průběžně 10, 11, 26 4,6 kg/obyv. 2021 10, 11, 22, 36 1217 obyv./sběrné místo množství odpadů kolísá (77,34 tun/rok) 2021 22, 36 průběžně 10, 11, 20, 22, 26 22
Poř. číslo Kapitola POH MSk Definice cíle Indikátory plnění cílů Cílová hodnota Stav k roku 2015 44. 3.7 Po celou dobu realizace Programu předcházení vzniku odpadů zajistit komplexní informační podporu o problematice, včetně zavedení problematiky předcházení vzniku odpadů do školních osnov, výzkumných programů a výchovných, osvětových a vzdělávacích aktivit související s ochranou a tvorbou životního prostředí. číslo popis (vyjádření) viz. indikátory č. 4, 5, 6, 7, 8 51. 3.7 Vytvořit podmínky ke stabilizaci produkce jednotlivých složek komunálního odpadu a následnému snižování na všech úrovních veřejné správy a na úrovni občanů. viz. indikátory č. 7, 8 Poznámka: *) Jedná se o celkovou produkci nebezpečných odpadů bez započítání výrobků podléhajících zpětnému odběru. **) Snižování měrné produkce NO není v zájmu obce. Posilování odděleného sběru NO přispívá ke snižování SKO a OO Termín pro splnění cíle Opatření pro plnění cílů (čísla opatření) 23
3. SMĚRNÁ ČÁST 3.1. Návrhy na zlepšení obecního systému nakládání s komunálními odpady Směrná část obsahuje návrh a detailní popis konkrétního postupu realizace jednotlivých opatření (toho co, jak a kde by se mělo změnit). Kromě vlastního technického popisu každého opatření obsahuje návrh zdrojů potřebných pro realizaci, předpokládané náklady, termíny a odpovědnost za provedení jednotlivých opatření. Termíny navazují na zákonné požadavky, POH kraje a vlastní omezující podmínky, zejména cíle POH města. Tabulka č. 21: Návrhy na zlepšení obecního systému nakládání s komunálními odpady Číslo a název opatření 10. Důraz na komunikaci s občany Příslušné cíle POH obce 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 16, 36, 41, 43, 44, 51 Technický popis Komunikace s občany probíhá prostřednictvím webových stránek, místního zpravodaje či úřední desky města. Zde jsou k dispozici základní informace z oblasti odpadového hospodářství, vyhlášky města, způsoby třídění odpadů, poplatky za odpady, zavedené novinky, praktické rady či doporučení. Dojde k doplnění a rozšíření o témata, která souvisí zejména s: - předcházením vzniku odpadů (osvěta k domácímu kompostování, odděleného shromažďování šatstva, šetření potravinami), - opětovným využíváním výrobků (servisní a charitativní organizace), - ankety ke službám v oblasti odpadového hospodářství města, ve kterých se bude zjišťovat stav a vývoj zapojení občanů do služeb pro OH a zároveň propagovat správné nakládání s odpady. Potřebné zdroje pro Přibližně 50 tis. Kč realizaci Harmonogram realizace Průběžně Odpovědnost za Město realizaci (útvar obce) Číslo a název opatření 11. Důraz na výchovu a vzdělávání Příslušné cíle POH obce 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 16, 36, 41, 43, 44, 51 Technický popis Každoroční školní vzdělávací akce s podílem či příspěvkem města, výukové materiály či pomůcky pro školy s příspěvkem města. Podpora spolupráce s neziskovými organizacemi s cílem environmentální výchovy pro děti a mládež se zaměřením na předcházení vzniku odpadů, opětovného využívání výrobků a osvětu v oblasti nakládání s odpady. Podpora akcí spolků, které se zabývají ochranou přírody a ekologickou osvětou. Potřebné zdroje pro Přibližně 200 tis. Kč realizaci Harmonogram realizace Průběžně Odpovědnost za Město realizaci (útvar obce) 24
Číslo a název opatření 20. Hustá síť infrastruktury OH (sběrná hnízda pro papír, sklo, plasty) Příslušné cíle POH obce 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 36, 41, 43, 44, 51 Technický popis Pokračovat v provozování hustě osazené sítě recyklačních hnízd, zajišťovat trvalou dostupnost (rezervu) v kontejnerech na oddělené shromažďování odpadů, podle potřeby doplňovat nádoby a/nebo zvyšovat frekvenci svozu. Dosavadní systém sběru podporovat intenzivní informační kampaní. Potřebné zdroje pro Provozní prostředky OH města realizaci Harmonogram realizace Průběžně. Odpovědnost za Město ve spolupráci se svozovou společností pro odpady realizaci (útvar obce) Číslo a název opatření 22. Hustá síť infrastruktury OH (shromažďování textilu, kovů, VEEZ, baterií). Příslušné cíle POH obce 1, 2, 16, 22, 41, 43, 44, 51 Technický popis Zajistit doplnění nádob na shromažďování textilu, elektroodpadu a baterií na vhodná místa ve městě, dle dohody s povinnou osobou. U textilu a elektroodpadu je možné počet nádob navýšit až na 18 (tj. hustotu 2000 obyv./nádobu), u baterií je Potřebné zdroje pro realizaci Harmonogram realizace 2017-2018 Odpovědnost za Město realizaci (útvar obce) možné počet sběrných míst navýšit až na 73 (tj. hustotu 500 obyv./sběrné místo). Náklady hradí povinná osoba Číslo a název opatření 26. Podpora předcházení vzniku a opětovného využití odpadů obce Příslušné cíle POH obce 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 36, 41, 43, 44, 51 Technický popis Potřebné zdroje pro realizaci Harmonogram realizace Průběžně Odpovědnost za Město realizaci (útvar obce) Pravidelné informační kampaně pro místní obyvatele o možnostech předcházení vzniku odpadů. Aktivní podpora environmentálního vzdělávání žáků všech stupňů škol a dospělých občanů (letáková osvětová kampaň, články v městském tisku, výukové programy se zaměřením na předcházení vzniku odpadů, osvětu v oblasti odpadového hospodářství či motivaci v oblasti šetrného přístupu k přírodě a jejím zdrojům). Navázání spolupráce s neziskovým sektorem v oblasti předcházení vzniku odpadů. Podpora domácího kompostování v zástavbě rodinných domů. Podpořit informační kampaní a případně nabídkou domácích kompostérů pro domácnosti. Granty 100 tis. Kč, kompostéry podle zájmu občanů (cca 2000 Kč/kompostér), ostatní v rámci opatření 10 a 11 25
Číslo a název opatření 32. Dlouhodobé plánování v OH Příslušné cíle POH obce 1, 2, 7, 9, 43, 44, 51 Technický popis Průběžná práce s POH města; respektování POH ve strategických dokumentech města (územní plán, strategie rozvoje atp.); vyžádat od oprávněné osoby (servisní firmy pro OH města) návrh postupu zajištění odklonu SKO od skládkování do r. 2023; zároveň uvážit možnost využití meziměstské spolupráce v rámci kraje při zajištění společného řešení. Posoudit a zvolit vhodný postup přípravy na ukončení skládkování SKO v r. 2023 a připravit smluvní realizaci tohoto postupu (například koncesní řízení). V další fázi uplatnit smluvní plnění odklonu SKO od skládky dle optimálního harmonogramu, který vyplyne z novely zákona o odpadech. Trvale udržovat vysokou úroveň využívání stavebních odpadů. Zahrnovat do vyhodnocení separace i odpady předávané občany do výkupen. Potřebné zdroje pro V rámci agendy vedení města realizaci Harmonogram realizace Smluvní řešení do r. 2020, technická realizace do r. 2023 Odpovědnost za Vedení města realizaci (útvar obce) Číslo a název opatření 33. Intenzivní podpora vedení města Příslušné cíle POH obce 3, 4, 6, 7, 8, 36 Technický popis Potřebné zdroje pro realizaci Harmonogram realizace Průběžně Odpovědnost za Město realizaci (útvar obce) Město čekají významné změny systému OH, které vyžadují trvalou pozornost vedení města. Stanovit ve vedení obce osobu, která se bude osobně přímo angažovat v projektech rozvoje a řízení OH města nebo vyčleňování rozpočtových prostředků pro rozvojové projekty a komunikaci a vzdělávání v OH, vyhodnocovat pokrok a zpravovat o něm orgány města. Kromě dalšího zvýšení separace využitelných složek a přesvědčení občanů k prohloubení zapojení do systému shromažďování odpadů je třeba hledat řešení, jakým způsobem bude nakládáno se směsnými komunálními odpady po roce 2023, kdy bude zamezeno jejich skládkování. Tento výhled je třeba s předstihem řešit v rámci dlouhodobého plánování rozvoje OH města. Provozní agenda městského úřadu Číslo a název opatření 34.Zajištění vysoké personální kapacity obce pro agendu OH Příslušné cíle POH obce 1, 2, 3, 4, 6, 8, 36, 43, 44, 51 Technický popis Průběžné vzdělávání pracovníků OH (odborné školení, další vzdělávání v rozsahu alespoň 4 dní ročně na osobu s plným úvazkem v agendě OH města). Průběžné předávání zkušeností mezi pracovníky OH, umožňující vzájemnou zastupitelnost úředníků, aby byl čas na kvalitní školení a kontrolní činnosti a/nebo zajištění této podpory externě; zajistit v rozpočtu dostupnost využití externích specializovaných služeb (technické pomoci) pro zpracování přípravných studií a žádostí o granty a jejich administraci. Převaha proaktivního nad reaktivním způsobem výkonu agendy OH města. Potřebné zdroje pro realizaci Harmonogram realizace Průběžně Odpovědnost za Město realizaci (útvar obce) Školení, vzdělávání 10 tis. Kč/rok; technická pomoc v rozsahu podle povahy projektu, obecně cca 1 % rozpočtu na OH obce. 26
Číslo a název opatření 36. Spolupráce s kolektivními systémy (obaly, zpětný odběr). Příslušné cíle POH obce 16, 22 Technický popis Maximální využití nabídek společností pro zpětný odběr pro rozvoj města v oblasti odpadového hospodářství. Průběžně sledovat a vyhodnocovat podmínky těchto společností z důvodu optimalizace využití nabízených odměn. Potřebné zdroje pro Náklady hradí povinná osoba realizaci Harmonogram realizace Průběžně Odpovědnost za Město realizaci (útvar obce) 3.2. Kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl POH zpracován Aby bylo možno s POH města účinně pracovat, je nutné, aby město pravidelně vyhodnocovala stav plnění POH a využívala tohoto vyhodnocení pro řízení OH města včetně přidělování personálních zdrojů a finančních prostředků na realizaci opatření potřebných pro rozvoj OH ve smyslu POH města. Město minimálně každoročně hodnotí indikátory plnění cílů plánu odpadového hospodářství města a na vyžádání hodnocení poskytne orgánu státní správy. Vyhodnocování POH města se provádí na základě vyhodnocení plnění cílů s využitím indikátorů a porovnání jejich hodnoty s cílovými hodnotami. V případě, že vyhodnocení POH bude indikovat významnou odchylku od plnění POH města (zejména bude zřejmé, že se nedaří plnit cíle POH města v potřebném rozsahu a/nebo daných termínech), je třeba reagovat posílením opatření POH města nebo POH města revidovat (avšak v rámci daném požadavky závazné části POH kraje). Pokud se změní vnější podmínky, zejména dojde ke změně závazné části POH kraje nebo ke změně právní úpravy, která učiní některé části POH města neaktuálními, provede město změnu POH a předloží k vyjádření krajského úřadu. Seznam zkratek OH odpadové hospodářství POH plán odpadového hospodářství MSK Moravskoslezský kraj POH MSK Moravskoslezského kraje KO komunální odpad SKO směsný komunální odpad NO nebezpečné odpad BRKO biologicky rozložitelné komunální odpady VOK velkoobjemové kontejnery VEEZ vyřazená elektrická a elektronická zařízení SD sběrný dvůr 27
Použité zdroje Vyhlášky o nakládání s komunálním odpadem města č. 7/2008 Evidence odpadů města a oprávněných osob za roky 2011 2015 Hlášení města EKO-KOMu za roky 2011-2015 Moravskoslezského kraje (2016) Metodický návod pro zpracování plánu odpadového hospodářství obcí (2015) 28
Příloha č. 1: Tabulky Seznam tabulek v členění podle Metodického návodu pro zpracování POH obcí Tab. č. 2a Tab. č. 2b Tab. č..3 Celková produkce odpadů (Třinec) za posledních 5 let Zpětný odběr (Třinec) za posledních 5 let Měrná produkce odpadů (Třinec) za posledních 5 let Tab. č. 4 Identifikace hlavních druhů NO (Třinec) v roce 2015 Tab. č. 5 Způsob nakládání s odpady (Třinec) v roce 2015 Tab. č. 6a Množství komunálního odpadu (Třinec) předávaného k využití v roce 2015 Tab. č. 6b Celkové množství odpadů (Třinec) předávaných k využití v roce 2015 Tab. č. 7 Účinnost separace využitelných složek ze SKO v roce 2015 Tab. č. 8 Způsoby shromažďování využitelných složek z komunálního odpadu v roce 2015 Tab. č. 9 Způsoby shromažďování odpadů v roce 2015 Tab. č. 10a-h Frekvence výsypu vybraných komodit v roce 2015 (tabulka h nevyužita) Tab. č. 11 Vysypaný objem nádob, kontejnerů a pytlů u vybraných komodit v roce 2015 Tab. č. 12 Měrné ukazatele vybavenosti nádobami v roce 2015 Tab. č. 13 Mobilní sběr odpadů ve městě Třinec v roce 2015 Tab. č. 14 Sběr a výkup odpadů ve městě Třinec v roce 2015 Tab. č. 15 Tab. č. 16 Tab. č. 17 Tab. č. 18 Významná zařízení k nakládání s komunálními odpady města Třinec Dostupnost zařízení OH Náklady a příjmy na OH města Třinec Porovnání OH města (Třinec) se závaznou částí POH Moravskoslezského kraje 29
Tabulka č. 2a: Celková produkce odpadů za posledních 5 let Katalog. číslo Název druhu odpadu 1. Celková produkce všech odpadů (bez ZPOV) 12 01 03 Piliny a třísky neželezných kovů O 1,301 12 01 09 Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny N 0,205 Kateg. Produkce [t/rok] 2011 2012 2013 2014 2015 15 01 05 Kompozitní obaly O 4,550 18,070 16,115 15,315 21,310 15 01 06 Směsné obaly O 0,170 0,220 15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly N 1,840 1,820 1,935 1,965 1,570 těmito látkami znečištěné 15 02 02 Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami N 0,090 0,030 0,020 16 01 03 Pneumatiky O 2,480 3,270 1,980 1,350 16 01 13 Brzdové kapaliny N 0,014 0,070 16 01 14 Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky N 0,010 0,130 16 01 22 Součástky jinak blíže neurčené O 0,150 16 06 01 Olověné akumulátory N 21,859 17 01 01 Beton O 10,350 18,360 12,930 2,110 17 01 02 Cihly O 0,070 0,760 17 02 01 Dřevo O 0,230 0,100 0,420 17 03 01 Asfaltové směsi obsahující dehet N 1,180 1,782 1,510 1,375 1,520 17 03 02 Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 O 4,500 17 04 01 Měď, bronz, mosaz O 44,109 17 04 02 Hliník O 43,326 17 04 03 Olovo O 1,275 17 04 04 Zinek O 0,331 17 04 06 Cín O 0,937 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 O 13,640 3,930 0,170 17 06 04 Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 O 0,530 03 17 06 05 Stavební materiály obsahující azbest N 3,970 4,580 9,150 1,950 4,230 17 09 04 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 O 25,390 30,340 67,670 71,410 42,300 30