Praha Podzimní sezona juniorských a dorosteneckých družstev už je minulostí. Pro červenobílé znamenala střídavé úspěchy. Zatímco juniorky doposud neprohrály a vedou první ligu žen bez ztráty bodu, starší dorostenky jsou ve své soutěži třetí a mladší páté. Zajímalo nás, jak půlrok hodnotí šéftrenérka mládeže Martina Papežová, která společně s koučem juniorek Michalem Červenkou a trenérkou mladších dorostenek Sandrou Stehlíkovou tvoří tým vedoucí dorostenky. Trenérko, s čím vstupovaly slávistické dorosty do sezony? Vlivem odchodu pěti hráček ročníku 1993 do družstva WHIL jsme vstupovali do sezony s cílem obstát ve všech soutěžích. Nekladli jsme si žádné cíle v podobě umístění, nýbrž jsme chtěli odehrát zápasy se ctí a pomalu připravovat další adeptky na vstup do ženské kategorie. To, že se juniorkám dařilo tak skvěle, jsme určitě nečekali. To, že to bude ve starších dorostenkách horší, jsme naopak čekali, i když je i jejich podzimní umístění nakonec nad očekávání. Co se týče mladších dorostenek, u nich jde hlavně o to, dostat holky do dorosteneckého systému. Umístění v horní polovině tabulky proto považuji za slušné a odpovídající současné výkonnosti děvčat. 1 / 6
Pojďme probrat jednotlivé kategorie. Juniorky měly štěstí, že v jejich kádru zůstala děvčata ročníku 1992, která sice už nemohou hrát v dorostu, ale jde o takové srdcařky. Mohu jmenovat Terezu Jačkovou, Báru Janouškovou nebo sestry Michkovy. K nim se přidaly špičkové hráčky ročníku 1994, Eliška Jačková, Tereza Pokorná a Petra Kudláčková. Tím vznikl pozitivní mix. Hrají zde už několik let, a tak dokázaly získané zkušenosti prodat. Starším dorostenkám bylo nejhůř po zápase s Brnem a nejlíp po závěrečném utkání v Písku. Mezi tím získaly nějaké body a hlavně se probraly. Pochopily totiž, že už si další podobný výpadek nemůžou dovolit. Dostaly by se totiž do přímého ohrožení sestupu. V ten moment by nastala nutnost hrát o body. Mladší dorostenky hrají vždycky nahoru dolů. Jde o nejsložitější kategorii. Pro děvčata, která přišla ze starších žákyň, jde o to, první půlrok přežít. Zvýšil se jim tréninkový objem. Musí ho skloubit s náročnější školou. Najednou je všechno jiné. Už to není o tom, jít si zahrát házenou, jde o zodpovědnost. Z toho vyplývají velké výkyvy. Nejsou první ani poslední, kterým se to stalo. Přesto, nebyla prohra v posledním utkání v Písku o sedmnáct branek příliš veliká? 2 / 6
V Písku nám abnormálně neseděla vysunutá obrana. Z toho vyplývala špatná střelba z větší vzdálenosti, která byla nepřipravená a přicházela pod tlakem. Holky proto dostávaly moře gólů z rychlých útoků. Čím to bylo způsobeno? Písek má víc zapojený herní systém. Jsem stoprocentně přesvědčená, že jsou naše holky individuálně lepší, než Jihočešky. Narazily ale na sehraného, organizovaného soupeře. To, co platí v této kategorii, za dva roky už nebude. Jelikož už budou holky silovější, schopné reagovat na vysunutou obranu. Jak na to? Větším důrazem na sehrávání se? Výraz sehrávání se nemám ráda. Vstupem do dorostu se hráčky dostávají do období, kdy už nebudou se svými spoluhráčkami trávit víc než jednu sezonu. V žactvu jdou spolu šest let. V dorostu jsou v jiné situaci. Razíme zásadu, že nejde o to hrát ve stejném složení, ale o to, aby každá hráčka byla schopná v určitém systému řešit situace. To už juniorky zhruba ovládají, a proto se rádi podíváme na první ligu žen, kde všechno vypadá hezky. Je ale potřeba zdůraznit, že už takto holky trénují čtyři roky. Mladší dorostenky jen šest měsíců. Náš styl je ale důležitý z hlediska reprezentace. Tam se nikdo nikdy nesehraje, jelikož soustředění trvá čtyři dny. 3 / 6
Tím odpadá možnost hrát o vavříny v mladším dorostu. Nemyslím si, že odpadá, ale zmenšuje se. Musíme si ale uvědomit, že pro nás nejsou výsledky stále rozhodující. Důležité pro nás je, jestli hráčky předvádějí, nač mají. My chceme produkovat výrazné individuality. Vyhrát je důležité až v interligovém áčku. Děvčata si po utkání v Písku stěžovala na únavu. Chápu, že jsou holky unavené. Co se trénování týče, jde pro holky o veliký nápor. Posunou se ze tří jeden a půl hodinových tréninků na pět dvouhodinových, více se i posiluje. To je samozřejmě skok. Musí vydržet, uvědomit si, že tréninkové zatížení už nevzroste, ale už se bude zvyšovat jen intenzita práce. 4 / 6
Některé hráčky nastupují za více kategorií. Je to šťastné? To samozřejmě není ideální, ale je to nutné. Na začátku sezony bylo na tři kategorie čtyřicet jedna hráček. Pět děvčat odešlo do žen. Během podzimu tam začaly zaskakovat další tři. Přišla zranění, nemoci Snažíme se, aby hráček, které hrají dva zápasy v jeden den, bylo co nejméně. Ta, co nastoupí do dvou zápasů, ale rozhodně nesehraje pokaždé šedesát minut. Zátěž se rozděluje. Nastoupí zhruba na třicet minut v jednom utkání a třicet ve druhém. Tedy vlastně na jeden zápas. O výsledky nejde. Na které individuality se tedy můžeme těšit ve WHIL? Potenciál vidím v brankařce Nikole Černochové, kterou chci pochválit za to, jak se poprala s přechodem ze staršího žactva až do staršího dorostu. Ten pro ni nebyl vůbec jednoduchý. V závěru podzimu už ale zjistila, že vše zvládne a dneska je naší oporou. Jsem také ráda, že většina holek tréninky nefláká, chodí na ně a snaží se zlepšovat. Co vás čeká v nejbližších dnech? Vánoce, přeji holkám, ať si psychicky odpočinou, a to jak od školy, tak od nás. Nicméně doufám, že nebudou většinu času ležet jen u televize a pojídat cukroví, nýbrž se budou i 5 / 6
pohybovat. Třetího ledna začne u nás v hale kondiční příprava spojená s míčovou technikou. Chceme odehrát i několik přípravných zápasů. Ale jen v rámci tréninku, ne holky zatěžovat o víkendech. 6 / 6