Detský klíc k urcování vybraných starých odrud jabloní a hrušní Autori: Atelier König, Laura Kucerová 2014 1
I. ÚVOD Milý ctenári, kolegové, sadari. Jak známo sadovnictví je staré jako lidstvo samo a stejne stará je i snaha o vyšlechtení ideální odrudy ovoce. Odrudy, která nezestárne a bude navždy výnosná, odolná anebo krásná. Puvodní kultivary dríve pestované pomerne rychle nestací tempu lidské zvídavosti a na jejich místo nastupuje nová vyšlechtená odruda, nekdy s lepšími parametry, nekdy také ne. V moderní intenzívní produkci ovoce nezbývá prostor pro jakýkoliv sentiment. Staré odrudy jsou v sadech nemilosrdne nahrazeny, staré stromy vykáceny. Jenom v krajine, která si pamatuje stopu predchozích generací, je možné objevit ve starých sadech, stráních a remízech vekovité stromy, které pamatují naše prarodice, a dodnes plodí jablka, hrušky, trešne, slívy nebo oskeruše. Kvalitou plodu velmi ruzné, vzhledem nekdy prekvapivým, chutí neopakovatelné, vetšinou vysokokmenné, predevším však krásné stromy starých odrud, jejichž názvy odkazují hluboko do historie. Takové jsou staré ovocné odrudy v naší krajine Slovácka, které Vám chceme predstavit. Tento klíc si klade za cíl pouze letmé priblížení velmi rozsáhlé problematiky poznávání starých odrud ovocných drevin na jihovýchdní Morave. Nesnažíme se o celkové pojetí této velmi široké oblasti, ale o jakýsi jednoduchý návod k urcení mnohdy alespon približnému tech stromu, které rostou na našich zahradách a jejichž jména si jen matne pamatujeme. Nepredkládáme tedy vycerpávající studijní materiál, ale jenom malý návod, který muže dopomoci ke zvýšení popularity starých ovocných odrud na Slovácku a v Bílých Karpatech i mezi mladými sadari a k pestování techto starých odrud v budoucnosti. II. JABLONE (1) 2
PLOD Vnejší i vnitrní znaky a vlastnosti plodu se mohou znacne menit podle stanovište, tvaru a stárí stromu, podnože, po preroubování odrudy apod. Rozmery plodu jablone: a šírka plodu, b výška plodu, c prumer stopecné jamky, d prumer kališní jamky (2) Podélný rez jablkem: a slupka, b dužnina, c kališní cást, d stopecná cást, e jádro, f pouzdro (komora) jaderníku, g kališní jamka, h podkališní jamka, i cévní svazky, j podkališní rourka, k ušty, l stopka, m stopecná jamka (3) 3
Vnejší znaky a vlastnosti plodu Velikost plodu vyjadrujeme bud jeho rozmery, nebo váhou. Rozmery obvykle uvádíme nejvetší šírkou a výškou plodu. Podle velikosti rozeznáváme plody malé, o prícném prumeru do 50 mm nebo váhy do 100g, strední, o prícném prumeru od 50 do 100 mm nebo váhy od 100 do 150 g, velké, o prícném prumeru nad 100 mm nebo váhy nad 150 g. Tvar plodu je nejmenlivejší vlastnost odrud. Nejcasteji je tvar plodu ke kalichu i ke stopce víceméne zaoblen. Krome tvaru je duležitým odrudovým znakem oblost povrchu plodu. Ten muže být: úplne hladký, více méne zhranatelý (tupe, ploše), výrazne žebernatý (kalvilovitý). Žebra se mohou táhnout po celé délce plodu nebo jsou patrna v kališní cásti a ke stopecné cásti se vytrácejí. Nekdy se vyskytuje po celé délce plodu charakteristický ostrý šev. Mezi jednotlivými základními tvary vyjádrenými hlavne pomerem šírky a výšky se vyskytují cetné prechody. (4) Základní tvary plodu: a kulovitý, b plochý, c soudeckovitý, d kuželovitý, e válcovitý, f kalvilovitý Více rozpoznávacích znaku odrud je v kališní a stopecné cásti plodu. (5) Kalich: a uzavrený, b pootevrený, c otevrený Kališní cást. Duležitým znakem je tvar, velikost a usporádání kališní jamky, kalichu a prostoru obklopujícího kališní jamku, tzv. obkališí. Kališní jamka muže být široká-úzká, melkáhluboká, pravidelná-nepravidelná, cistá-rzivá atd. Kalich je tvoren 5 4
kališními lístky (ušty), které charakterizujeme podle velikosti šírky na bázi, barevnosti, plstnatosti, zda jsou ušty vztycené nebo s konci ohnutými. Dále muže být kalich zcela zavrený, pootevrený a otevrený. Duležité je i postavení kalichu. Nekdy sedí kalich na temeni plodu, jindy je mírne nebo hluboko vmácklý. Otevrenost kalichu nemusí být vždy bezpecným rozpoznávacím znakem, nebot v nekterých letech, hlavne vlivem stanovištních podmínek, zejména extrémních klimatických podmínek, se mohou vyskytovat zcela otevrené kalichy i u odrud, které mají kalichy v normálních letech uzavrené. Také plody ze zákrsku mají kalichy nejen vetší, ale i otevrenejší, kdežto drobnejší plody ze stromu starších a špatne živených mají kalichy vždy uzavrenejší. Stopecná cást. Všímáme si hlavne stopecné jamky, jejího bezprostredního okolí a stopky. Stopecná jamka muže být melká-hluboká, úzká-široká, cistá-rzivá atd. Zpravidla vyskytující se rez ruzného odstínu i hrubosti se objevuje bud jen v samotné jamce, nebo nejcasteji se více méne rozbíhá z jamky paprskovite ve spodní cásti plodu. Stopka bývá charakteristická svou délkou (krátká, dlouhá), silou (tenká, tlustá), tvarem (rovná, zakrivená), ruzným zabarvením, plstnatostí apod. Kratší stopky úroven jamky zpravidla neprecnívají, dlouhé, vetšinou tencí, úroven jamky zpravidla presahují. Plody s delšími stopkami obycejne méne padají a mívají stopky ke strane prihnuté. Slupka je velmi charakteristickým odrudovým znakem, zejména pokud jde o vlastnosti jejího povrchu a zabarvení. Povrch slupky muže být hladký, polodrsný, drsný, lesklý, matný, mastný Konzistence slupky: jemná, tenká, hrubá, silná. Chuti bud prekáží, nebo neprekáží. Duležitou vlastností slupky je její otlacitelnost, zvlášte z duvodu prepravních. Plody odrud s drsnou slupkou odparují více vody, a proto nejsou-li ukládány v dostatecne vlhkých prostorách, rychleji vadnou. Zbarvení slupky je duležitým rozpoznávacím znakem odrud. Vetšina odrud Ruzné tvary stopecné jamky a nabývá charakteristického vybarvení až po delším uložení. vlastnosti stopky: a jamka úzká, melká, stopka dlouhá, Plody jablek jsou jednobarevné nebo vícebarevné. b jamka široká, melká, stopka Rozeznáváme základní barvu slupky, jež bývá v nedozrálém krátká, silná, c jamka široká, hluboká, stopka krátká, silná, d jamka úzká, hluboká, stopka stavu zelená, nejcasteji pozdeji žlutá s ruznými odstíny. Základní barva je víceméne prekryta krycí barvou (nejcasteji cervenou). Zabarvení slupky se vyskytuje hlavne na dlouhá, tenká, prihnutá (7) slunecní strane plodu. Krycí barva pokrývá slupku bud souvisle, nebo je slupka rozmanite pruhovaná, casto i mramorovaná. Barevnost slupky je charakteristickým odrudovým znakem, záleží hlavne na intenzite osvetlení, rezu a casto i na hnojení. Barevnost vystupuje hlavne v dobe konzumní zralosti plodu. 5
Vnitrní znaky a vlastnosti plodu Nekteré vnitrní znaky plodu souvisejí úzce se znaky vnejšími. Zjištujeme je z prícného a podélného rezu plodu. K urcení odrudy poslouží pak zvlášte jakost dužniny. Prícný a podélný rez plodu slouží k doplnení charakteristiky tvaru plodu a k zjištení celé stavby jádrince. Na prícném rezu mužeme pozorovat stavbu jádrince, cévní svazky a oblost plodu. Jádrinec tvorí pravý plod. Je tvoren 5 pouzdry. Pouzdra obsahují zpravidla po 1-2, ale i více jádrech, rovnež ruzné velikosti, tvaru i barvy. Cévní svazky jsou na prícném prurezu v kruhu kolem jádrince jako tmavší nebo svetlejší tecky. Celkem mužeme pozorovat 10 cévních svazku. Cévní svazky urcují oblost nebo hranatost plodu. Jsou-li v kruhu a stejnomerne vyvinuty, je plod na prícném rezu pravidelne okrouhlý. Jsou-li ve dvou kruzích, bývají vnejší svazky více vyvinuty a plod je na prurezu zhranatelý. Podélný rez má rovnež nejrozmanitejší tvar. Na podélném rezu je dobre patrný obrys cévních svazku, které tvorí tzv. srdécko plodu. Také srdécko má ruzný tvar i uložení. Bud je tvaru cibulovitého, srdcitého, široké nebo úzké, nejširší uprostred plodu, blíže kališní cásti nebo v dolní polovine plodu. Na podélném rezu mužeme dobre pozorovat velikost a tvar pouzder. Duležitým rozpoznávacím znakem je tzv. podkališní jamka, která vyústuje k jádrinci v podkališní (cnelkovou) rourku. V nich jsou umísteny zbytky prašníku a pestíku a bývají dosti spolehlivým znakem odrudy. Podkališní jamka je sice vnejším znakem, ale mužeme ji nejlépe charakterizovat na podélném rezu plodu. Dužnina je nejduležitejší cástí plodu, na její jakosti a chuti závisí konzumní upotrebitelnost plodu. Odrudove charakteristická je její barva - bud jen pod slupkou, nebo až k cévním svazkum, dále konzistence, štavnatost, chut a rychlost hnednutí po rozkrojení. Nejcennejší bývá dužnina renetovité chuti s charakteristickou strukturou i korenitostí. 6
KLÍC K URCOVÁNÍ VYBRANÝCH STARÝCH OVOCNÝCH ODRUD JABLONÍ (8) 7
(9) 8
(10) 9
PREHLED VYBRANÝCH ODRUD OVOCE JABLONÍ Astrachán cervený Ruská nenárocná odruda, hojne plodí, mrazuvzdorná. Strední, kulovité, cervené plody. Jemná cervene pruhovaná slupka, kalich zavrený, kališní jamka velká, široká. Do vyšších poloh. Barynác Kulovitý, karmínove cervený plod s bílými lenticelami. Slupka pevná, krátká stopka, kalich malý uzavrený. Žlutave bílá dužnina. Jablka vydrží do jara. Baumannova reneta Odruda z Belgie, nenárocná. Plody stredne velké, zlatožluté, cervený nádech a karmínové žíhání. Jablka vydrží do jara. Blenheimská reneta Pochází z Anglie, nenárocná. Vyhovují jí pudy hlinité. Nesnášejí sucho. Plody jsou velké, pomerancove žluté, kryté cerveným žíháním. Plody vydrží až do jara. Boikovo Nemecká odruda, rodí po 4.-5.roce. Plody jsou strední až velké. Stopka je stredne dlouhá a silná. Slupka je hladká, lesklá, svetlezelená, na slunecní strane s rozmytým cerveným líckem. Vydrží až do cervna. Dobre plodí. Boskoopské Odruda puvodem z Holandska, objevena v polovine 19. století. Plodí v 8.-10. Roce. Odolnost proti chorobám velmi dobrá. Plody jsou velké, slupka je drsná, nepravidelne rzivá s cervene oranžovým líckem. Vydrží do dubna (2) 10
Car Alexander Ruská odruda, vznikla kolem roku 1820. Plody jsou velké až velmi velké. Stopka je dlouhá a tenká. Základní svetle žlutá barva je prekrytá krásným cerveným žíháním a mramorováním. Citronové zimní Velmi stará odruda neznámého puvodu, pravdepodobne pochází ze západní Evropy. Plody jsou velké, tvarove promenlivé. Stopka je krátká. Slupka je jemná, hladká a lesklá, citrónove žlutá, s mdlým, nekdy i výrazným líckem. Charakteristické jsou velké bílé lenticely. Coxova reneta Byla vyšlechtena v Anglii v roce 1830. Plody jsou malé až strední. Stopka je nestejne dlouhá, casto zdužnatelá. Slupka je hladká, nekdy drsná, zelenave žlutá, cervene pruhovaná a mramorovaná, u kalicha a stopky mírne prorezivelá. Vydrží do brezna. Velkou predností je výborná chut plodu. (3) Croncelské Francouzská odruda. Nesnáší príliš suchou pudu. Plody jsou vetší, kulovité. Slupka je jemná, hladká a lesklá, svetle zelená, ve zralosti žlutá, belave ojínená, nekdy na slunecní strane lehce zardelá. Uložené plody velice brzy moucnatí. Je to výborná odruda do moštu a na výrobu vína. Gdánský hranác Tato odruda nejspíše pochází ze severního Nemecka, odkud se rozšírila do celé strední Evropy. Plody jsou velké, tvaru nepravidelného, žebrovitého. Stopka je stredne dlouhá nebo krátká. Slupka je velmi jemná, slabá, na strome ojínená. Základní barvu má zelenožlutou až zlatožlutou, která se objevuje jen v menších plochách na samotném plodu, jelikož je kryto z vetší cásti trešnove cervenou barvou. Prednostmi této odrudy jsou znacná odolnost proti mrazu a lákavý vzhled plodu. Gravštýnské 11
Do teplých a nízkých poloh se príliš nehodí. Plody jsou strední až velké. Stopka je vetšinou krátká a silná. Slupka je hladká, lesklá, mastná, zelenožlutá, karmínove žíhaná. Jedná se predevším o stolní odrudu, která je vhodná k výrobe moštu, vína a destilátu. Existuje i odruda Gravštýnské cervené, které je jeho plodnejší varietou. Hont anské (syn. Entzovo rozmarýnové) Stará odruda madarského nebo slovenského puvodu. Roste bujne. Plody jsou strední až velké. Krátká stopka sedí v úzké a hluboké stopecné jamce. Slupka je hladká, pololesklá, mastná, základní barvy žlutozelené, ve zralosti žluté, na oslunené strane pekne karmínove cervené s tmavším žíháním. Velmi dlouhá skladovatelnost plodu. Jadernicka moravská Domácí odruda, jejíž první zmínka pochází z 18. století z Valašska. Slupka je hladká, pololesklá, nekdy po dozrání i mastná. Základní barva je žlutá s radou odstínu. Nekteré typy nemají cervené lícko. Na slupce se mohou vyskytovat lenticely ci rzivá bradavice. Ovoce dozrává v polovine ríjna, ale nejlépe chutná až v listopadu a prosinci. Kalvil bílý zimní Velmi stará odruda. Plody jsou velké, tupe kuželovité, výrazne žebernaté, kalvilovité. Stopka je krátká a silná. Slupka je jemná, slabe ojínená, mírne mastná, žlutá jen nekdy s jemným nacervenalým líckem. Košíkové Východoceská lokální odruda, která se pod ruznými názvy (syn. Panské, Párkové, Pisané) rozšírila i na Moravu. Belká odolnost proti mrazu. Plody jsou strední až malé, pravidelné, polokulovité. Stopka je tlustá. Slupka lesklá, hladká, základní barva slámove žlutá, z velké cásti prekrytá mramorovanou cervení a trhanými pruhy. Koty Stromy jsou mrazuvzdorné, na pudu nenárocné. Stopka je silná, krátce presahuje paprskovite rzivou jamku. Základní barva je slámove žlutá prekrytá oranžove cerveným líckem s málo výrazným pruhováním. Kožená reneta podzimní Velmi stará odruda neznámého puvodu (snad z Francie). Plody jsou strední až velké, kulovité, vetšinou nenápadne petihranné. Krátká a silná stopka vyrustá z hluboké a široké jamky. Slupka je silná, svetle zelená, vetšinou zcela prekrytá rzivostí, Hodí se k prímému konzumu, na sušení, výrobu vína a povidel. Landsberská reneta Semenác neznámého puvodu nalezen kolem roku 1850 v okolí Landsbergu. Rust je v mládí silný, pozdeji stredne silný. Plody jsou strední až velké. Slupka zelenožluté barvy, na slunecní strane bývá barvy skoricove hnedé až nacervenalé, hnede teckované lícko. 12
Malinové holouvské (syn. Holovouský malinác) Jedná se o ryze ceskou odrudu. Plody strední velikosti jsou kulovité, mírne zploštelé, s charakteristickým svalcem (,,pupkem ) u stopky. Na povrchu jsou lesklé, základní barva žlutavá je více méne prekryta temnou karmínovou cervení. K nejlepším vlastnostem patrí predevším výborná chut s velmi výrazným a príjemným malinovým aromatem. Malinové hornokrajské Velmi odolná proti mrazum. Plody jsou strední až velké. Stopka je stredne dlouhá. Slupka je nápadne fialove ojínená, matne lesklá, témer zcela zastrená temne rudou cervení s prorážejícími tmavšími pruhy. Odruda vhodná pro vyšší polohy. Matcino Pochází z USA. Plody jsou strední až vetší, tvarove promenlivé. Stopka je krátká, casto svalcem zavalená. Slupka je hladká, pololesklá, mírne mastná, tmave žlutá s oranžovým nádechem, prekrytá mramorovanou a teckovanou cervení. Plody dozrávají nestejnomerne. (4) (5) 13
Míšenské Tato odruda je ceského puvodu. Plody rodí malé, zploštelého tvaru bez výrazného žebrování. Stopka je ruzná. Slupka je svetle až zlatožluté barvy. Lícko tvorí až z dvou tretin cervene zbarvené. Velmi dobrá skladovatelnost. Panenské ceské Velmi stará ceská odruda. Odolná proti mrazu. Plody jsou malé. Stopka je stredne dlouhá a silná. Slupka je lesklá, svetle žlutá, témer zcela prekrytá karmínovou cervení, nekdy se na ní tvorí rzivé bradavice. Parména zlatá zimní Velmi stará odruda. Plody jsou strední, tupe kuželovité. Stopka je krátká, silná. Slupka je hladká a suchá, základní barva ve zralosti zlatožlutá, prekrytá oranžovým líckem nebo i slabým cerveným žíháním. Nevhodná pro intenzivní ovocnárství. Prusvitné letní (syn. Sklenené žluté) Proti mrazum je velmi odolná. Plody jsou nevyrovnané, vetšinou strední velikosti. Stopka je tenká a dlouhá. Slupka je tenká, svetle zelená, pozdeji žlutá, bíle ojínená, vonná. Trpí opadem plodu. Rehtác soudkovitý Odolnost proti mrazu je velmi dobrá. Plody jsou stredne velké a válcovité. Stopka je typicky tenká a dlouhá. Slupka je hladká, suchá, svetle žlutá, na slunecní strane jemne cervene žíhaná nebo vytvárí mramorové lícko. Hodí se do vyšších poloh. Plody pred sklizní znacne opadávají. Smirické vzácné Pochází z bývalé zámecké zahrady ve Smiricích u Hradce Králové z roku 1870. Stromy jsou dlouhoveké. Plody jsou strední až velké, zploštelé. Stopka je krátká, silná. Slupka je silnejší, mírne drsná, citrónove žlutá, s charakteristickými nápadnými, rzivými lenticelami. Studnicné Naše stará odruda, která se odnepameti pestovala v severovýchodních Cechách. Odolnost proti mrazu je znacná. Plody jsou vetšinou stredne velké a kulovité. Stopka je tenká. Slupka je jemná, hladká, lesklá, základní barva je zelenave žlutobílá, lícko na slunecní strane jemne cervené. Sudetská reneta Moravská odruda, vyšlechtená Janem Markem v Bludove koncem 19. století. Plody jsou strední až velké, kulovité, mírne petihranné. Slupka je žlutá, s cerveným líckem a vystouplými nápadne belavými lenticelami. 14
Vejlímek cervený (syn. Štetínské cervené) Plody jsou stredne velké, zploštelé. Stopka je krátká a silná. Slupka je hladká, lesklá, zelenožlutá, z vetší cásti karmínove cervená s charakteristickými lenticelami. Vináre Tvar plodu je nepravidelný, plochý. Barva je slámove žlutá. Dozrává v ríjnu. Na skládce vydrží až do pozdního jara. Casto se z této odrudy vyrábí mošt a jablecné víno. Wagenerovo Americká odruda. Plody jsou strední až malé a ploché. Stopka stredne dlouhá, tenká a pružná. Barva svetle zelená, s hnedocerveným líckem a tmavším žíháním. Vydrží do dubna. Zuccalmagliova reneta Pochází z Nemecka. Plody jsou menší až strední, kulovite vejcité. Barva žlutá, se slabým skoricove oranžovým líckem. Vydrží do brezna. Vyniká úrodností. 15
MÍSTNÍ ODRUDY A LIDOVÉ NÁZVY JABLONÍ Adamovské odruda má vetšinou velké sladké plody, existuje nekolik typu na celé Morave. Synonyma: Adamovo sláde, Funtové, Korycanky, Panenské sladké aj. Becicky všeobecný název pro soudkovité plody. Buchman dle techto názvu by mohla být odruda Rehtác soudkovitý. Buchmany stredne velké plody, zelené s cerveným líckem, hladkou a mastnou slupku. Podobnost s odrudou Boikovo. Ceckaté protáhlé žluté plody Cibulky snad odruda Panenské ceské. Cigánky všeobecný název pro tmavocervené plody. Cintronky lidový název pro více odrud, napr. Jadernicka moravská, Ananasová reneta. Capák všeobecne pro nižší, ploše kuželovité plody. Cervenky dle cervené barvy plodu. Dubenáce všeobecný název dle kožené slupky, dubenák je forma kožichu. Farlejové snad odruda Gdánský hranác nebo Gravštýnské ci Studnicné. Funtové název pro velká jablka, funt je stará váhová jednotka. Hedvábné název pro menší plody s jemnou žlutou slupkou a líckem. Horké název podle chuti jablek. Hrabuvky vetšinou název zimní jablka strední velikosti. Hrachové dle svetle zelené barvy nebo i drobných plodu. Hrachuvky dle doby dozrávání, snad Astrachán bílý ci Prusvitné letní. Hranáce všeobecný název dle hranatého tvaru. Hrbáce všeobecný název dle nerovného, hrbatého povrchu. Hrkáce dle hrkajících uvolnených semen v jádrinci, snad odruda Rehtác soudkovitý. Hubicky pro strední a menší vysoce kuželovité plody. Chrupkavé pro plody s krehkou, chruplavou dužninou. Jadernice vetšinou název pro odrudu Jadernicka moravská. Jahodové svetle cervená nebo chutná a vonavá jablka. Jánské jablka zrající kolem svátku sv. Jana. Jecmenné zrající v dobe žní. Kalvily pro více odrud kalvilovitého typu. Kardynálky vetšinou výraz pro Panenské ceské a Kardinál žíhaný. Kocicí hlava název pro kulatá, vetší jablka. Koty název 1. dle tvaru kotek je prasecí kopýtko, 2. dle tvrdosti kotovice hlinená, nepálená cihla. Všeobecný název pro tvrdá, menší a vyšší jablka. Kožuchy plody se rzivou slupkou. Krvavé krvave cervená jablka. Krivostopky odrudy se svalcem, který vychyluje stopku do boku. Kutny velké plody. Kuželky pro kuželovitý anebo protáhlý tvar jablka. Kyselk y dle kyselé chuti. 16
Ledavažky drobné plody, dovažovalo se jimi na trhu. Malinové název pro jablka vetšinou cervená až tmave cervená. Napr. Malinové holovouské, Malinové hornokrajské, Gdanský hranác aj. Mastné jablka s hladkou a mastnou slupkou. Mekkýše všeobecný název pro letní i podzimní jablka, která skladovaná dlouho nevydrží a brzy meknou. Ovcí hubicky vyšší, zašpicatelá jablka. Panenky snad Panenské ceské a jemu podobné cervené odrudy. Perníkové dle korenné, sladké a vonavé chuti. Polomíšenky plody podobné odrude Míšenské, avšak horší kvality. Pomerancky, Pomerancové žlutooranžové, kulaté plody. Pruháce pro žíhaná, pruhovaná jablka. Renety jablka s renetovitou chutí. Napr. Coxova reneta. Rozmarýnové název pro žlutá, vysoce kuželovitá a vonavá jablka, podobná jadernickám. Rybízové cervená jablka. Rímské název pro vzhledné, cervené plody. Skelné pro svetle žluté plody. Skoré název pro letní jablka. Sladké sladká chut dužniny. Súdky pro soudkovité plody. Svatojánka doba dozrání v cervnu, na sv. Jana. Svrbáne dle tecek na plodech. Sypké pro moucnaté, letní plody. Syreck y ploché plody. Šciricky letní jablka, nejcasteji Prusvitné letní. Špidlák na Strážnicku místní odruda s tupe kuželovitými plody a rozmytým líckem. Štepovské naštepovaná odruda. Štrudláky název pro velká jablka na strouhání do štrudlu. Katdinál žíhaný, Boikovo obrovské, Banánové zimní. Tvaružky pro plochá, vetšinou žíhaná jablka. Uherské vetšinou pro chutnejší, kvalitnejší jablka. Vejlímek snad Vejlímek cervený. Vináre lidový název pro více odrud: Jadernicka moravská, Boikovo. Vinné pro jablka s navinulou i kyselkavou chutí dužniny. Zelené dle barvy. 17
III. HRUŠNE PLOD Vnejší znaky a vlastnosti plodu Plody jednotlivých odrud mají ruzný, víceméne variabilní, ale vždycky charakteristický tvar, napríklad lahvicovite nebo kuželovite zúžený, zaoblený nebo zhrbolený apod. Slupka u hrušek bývá hladká a lesklá i víceméne drsná. Nekteré odrudy mají slupku jen jemne rzivou nebo hrubší rzí zdrsnelou. Rzivost slupky zpusobuje korkové pletivo, které nekryje slupku stejnomerne, ale spíše jen kolem kalichu a stopky. Ve vlhkém a studeném roce bývá rez hrubší a pokrývá nekdy celý plod i u odrud jinak méne rzivých. Pruduchy slupky (lenticely) jsou u mnohých odrud rozpoznávacím znakem. U nekterých odrud jsou tecky znacne veliké a vycnívají nad povrch slupky. Tuhost nebo jemnost slupky má znacný význam pri preprave a projevuje se víceméne nepríjemne pri jídle syrových plodu. Nekteré odrudy mají slupku i ve zralosti tuhou, hrubou až kožovitou, težko stravitelnou, kterou je lépe pred jídlem oloupat. Základní barva slupky nezralého plodu je zelená. Podzimní a zimní odrudy se plne vybarvují teprve behem skladování. Cervené lícko je u hrušek ve srovnání s jablky vzácnejší. Vybarvení plodu souvisí znacne s pomery klimatickými a stanovištními. Za slunecného a teplého léta mají plody živejší barvu. Také podnož má vliv na zbarvení plodu. Hrušne štepované na kdouli uzrávají dríve a mají plody intenzivneji vybarvené. Délka stopky a její spojení s plodem je dosti variabilní, ale presto pro mnohé odrudy charakteristická. U nekterých odrud dužnina prechází ruzne utvárenými svalci až na stopku, která se pak obrazne oznacuje jako zdužnatelá. Kalich plodu je zbytkem kvetu a dosti poznávacím znakem pri urcování odrud. Kalich se skládá z uštu ruzné délky a šírky, zaschlých, zdužnatelých i rohovitých. Podle postavení uštu je kalich otevrený, polootevrený a uzavrený. (46) 18
Podélný rez plodem hrušky: a jadérko, b sklereidy, sklerenchymatické bunky, c stopka, d stopecná cást, e slupka, f kališní jamka, g podkališní cást, h ušty, i kališní cást Vnitrní znaky a vlastnosti plodu Jádrinec má pet pouzder a uzavírá kolem osy užší nebo širší prostor. Ve srovnání s jablky jsou pouzdra mekcí a uzavírají po jednom až dvou jádrech ruzne vyvinutých. Také jádra mohou být u nekterých odrud poznávacím znakem. Svazky cévní probíhají v plodu od stopky kolem jádrince k podkališní jamce. U nekterých odrud jsou sotva znatelné, u jiných jsou výraznejší a liší se od dužniny odlišným zbarvením. Podkališní jamka je u hrušek zpravidla méne výrazným znakem. Dužnina hrušek má jemné barevné odstíny podle odrud. Je belavá, nazelenalá, žlutavá i naružovelá. V dobe zralosti bývá dužnina charakteristicky rozplývavá nebo tuhá, jemnozrnná nebo máslovitá, štavnatá, krehká i repovitá. Podle chuti muže být odrudove svérázná, sladká, navinulá, korenitá, trpká i výrazná. 19
KLÍC K URCOVÁNÍ VYBRANÝCH STARÝCH OVOCNÝCH ODRUD HRUŠNÍ (47) 20
(48) 21
PREHLED VYBRANÝCH ODRUD OVOCE HRUŠNÍ Amanliská Odolnost proti mrazu je strední až dobrá. Barva zelenavá, hladká, na slunecní strane mírne zarudlá, s jemnými hustými lenticelami. Stolní odruda. Do alejí se nehodí pro previslý rust. Ananaska ceská Stará ceská odruda. Plodymá stredne velké, banatejšího tvaru. Základní barva slupky je žlutá, na slunecní strane hnedocervene zbarvená, s cetnými lenticelami a roztroušenou rzí. Hodí se pro prímý konzum i k sušení. Boscova lahvice Vznikla jako nahodilý semenác ve Francii pred rokem 1793. Plody jsou velké, lahvicovite protáhlé. Barva pri zrání až bronzove zlatožlutá. Patrí k nejchutnejším odrudám. Clappova Vznikla v USA pred rokem 1860. Barva lesklá s žíhaným, cervene kropenatým líckem. Vyznacuje se širokou prizpusobivostí ke stanovištním podmínkám. Dekanka zimní Pestuje se od konce 18. století, pochází z Belgie. Bohate nasazuje na kvet. Barva tmave zelená, drsná, na slunecní strane hnede zbarvená. Konzumne dozrává v lednu až v dubnu. Hardyho (syn. Gellertova máslovka, Hardyho máslovka) Pochází z Francie. Plody jsou velké, pravidelné. Barva šedozelená, skoricove rzivá, na slunecní strane nekdy zarudlá. Charneuská Nahodilý semenác objevený roku 1800 v Belgii. Plody má lahvicovite protáhlé, stredne velké. Barva svetle zelená s nacervenalým líckem. Jacménka Nekdy ji nazývají také Ovesnica, Ovesnacka nebo Majdalenka. Základní barva je svetle žlutozelená s šedými lenticelami a kožovitými rezavými skvrnami, které plod zdrsnují. Hnilicí již pri dozrání na strome. Jurigova Stejný název Bojkovská skorá, Skorá, Sypká. Základní barva je témer brcálove zelená s tmaveji zelenými hustými lenticelami. Využívá se do kvasu a k sušení, ke konzumu je méne vhodná. 22
Krehule, Václavky Základní barva je zelená, pri dozrání jasne žlutá. Je sladké, nekdy mírne nakyslé a korenité chuti. Krvavka Tvar plodu je ploše kulovitý, nekdy vystouple cibulovitý. Základní barva slupky je zelenave žlutá až zelená, pozdeji více nažloutlá. Plody se nehodí k uskladnení. Sušené plody jsou chutné a pikantní. (6) Lucasova Plody jsou velké, tupe kuželovité, pravidelné. Barva svetle zelená, pozdeji svetle žlutá s náznakem nacervenalého lícka, lenticely jsou výrazné po celém povrchu plodu. Vydrží až do února. Magdalénka (syn. Zelinka) Stará, letní odruda neznámého puvodu. Plody jsou malé, slupka je zelená, hladká posetá svetle rzivými teckami. (7) 23
Máslovska rímská Plody jsou stredne velké, líbivého, pravidelného, hruškovitého tvaru. Barva jasne žluté až zlatožluté barvy, na slunecní strane s karmínovým ci rumelkovým líckem. Je to chutná stolní hruška. Medula Základní barva je zelená až šedozelená, po celé ploše plodu jsou tmavé brcálove zelené lenticely a místy rzivé skvrny. Chut je sladká, mírne korenitá a nahorklá. Merodova Pochází z Belgie. Plody má velké. Barva šedozelená s výskytem rzivých lenticel. Vyniká každorocní vysokou plodností. Neliska zimní (Nelisova zimní) Vznikla v Belgii roku 1815. Plod má malý až stredne velký, banatého až hruškovitého tvaru. Barva zelenave rzivá, drsná, s nápadnými lenticelami, silná, nevzhledná. Ovesnacka Plod je hruškovitý, mírne banatý i protáhlý. Základní barva je žlutá, málokdy s náznakem lícka. Parížanka Nalezena jako nahodilý semenác roku 1893 ve Francii. Plody má stredne velké, protáhlého, hruškovitého, kuželovite na obe strany zúženého a zaobleného tvaru. Barva zelenave zbarvená s výraznými lenticelami. Chut je sladká, mírne navinulá až korenená. Pastornice Semenác je znám od roku 1760 ve Francii. Barva je šedozelená, nekdy s nevýrazným líckem. Je poseta znatelnými lenticelami, v oblasti kalichu více rzivá. Vhodná jen pro nejteplejší oblasti. Praskula Tvar plodu je promenlivý, široce vejcitý nebo široce tupe kuželovitý. Barva je zelená, pozdeji hnedne. Ješte nezralé plody jsou nasládlé, mírne korenité. Plody jsou vynikající na sušení a do kvasu. Solanka Vznikla v Cechách v Solanech na Libochovicku a známá byla již pred 200 lety. Plody jsou stredne velké, protáhle kuželovité. Slupka je zelené barvy, v plné zralosti žlutá, slunecní strana muže být zardelá, je pokrytá hustými lenticelami. 24
Solnohradka Velmi stará odruda. Plod je malý, tvaru cibulovitého i bergamotkového. Slupka je tenká, pevná, zelená. Jsou vhodné k sušení. (8) Šedá podzimní (syn. Beregriska podzimní, Hnedá hruška, Máslovka šedá podzimní) Velmi stará odruda pocházející z Francie a dríve pestovaná po celé Evrope. Plody jsou stredne velké, vejcitého tvaru. Základní barva slupky je zelená. Šídlenka Plody rodí velké, tvar má dlouhý, hruškovitý. Barva plodu je kanárkove žlutá, bez jakékoliv cervene nebo tecek. Nejcasteji se používá k prímému konzumu, dále pak k zavarování i sušení. Špinka (syn. Šedá letní, Šedane, Škaredky) Jedna z nejstarších odrud hrušní, puvodem pravdepodobne z Francie, kde se pestovala již pred 400 lety. Plody má malé, kuželovitého až banatého, nesoumerného tvaru. Silná, kožovitá slupka je žlutozelená, skoricove rzivá, s šedobílými lenticelami. Williamsova (Williamova cáslavka, Bartlett) Nahodilý semenác z Anglie známý již roku 1770. Plody má velké, kuželovité, banaté. Slupka je hladká, v plné zralosti nažloutlá, posetá jemnými lenticelami. Patrí k nejvýznamnejším tržním odrudám i ve svetovém merítku. (9) 25
MÍSTNÍ ODRUDY A LIDOVÉ NÁZVY HRUŠNÍ Baby všeobecný název pro banaté plody, snad dle otylé staré ženy, odpovídá odruda Nelisova zimní Bachracky dle slova bachratý (tlustý). Bartolomk y dle dozrávání na sv- Bartolomeje Bergamotky plody kulovitého, bergamotkovitého tvaru Bulky všeobecný název pro kulaté plody hrušek Cibulky dle tvaru cibule. Cukrovky dle sladké chuti. Cáslavky snad dle názvu odrudy Williamsova caslavka. Cervinky nacervenalé hrušky, taktéž s cervenou dužninou, muže to být typ skupiny krvavek. Dule velké plody, máslovité dužniny. Dukáty žluté až zardelé okrouhlé menší plody. Džbánky dle lahvicovitého, džbánkovitého tvaru plodu. Snad odruda Boscova lahvice. Funtovky všeobecný název pro velké plody. Hnilicky všeobecný název pro místní semenáce i odrudy, které hnilicí a dají se sušit. Jakubinky dle doby zrání na sv. Jakuba. Jacmenky odrudy dozrávající o žních. Kocicí hlavy název pro vetší, kulatejší hrušky. Konské hlavy velké hrušky. Kožušice dle rezavých plodu. Krvavka odlišné typy s cervenou dužninou nebo slupkou. Krivule snad pro odrudu Kivice ci jiné odrudy se zakrivenými plody. Kyselk y oznacení pro kyselé hrušky. Letnicky dle doby dozrávání. Limónky název pro hrušky tvarove nebo barevne podobné citrónu. Majdalenky dozrávají na sv. Magdalénu, snad Magdalenka. Markétky doba dozrávání na sv. Markétu. Máslovky odrudy s rozplývavou, jemnou máslovitou dužninou. Medovky sladké plody hrušek. Moucnice oznacení pro moucnaté plody. Ovesnacky název pro ruzné místní semenáce k sušení, konzumu, i do kvasu, dozrávající na konci žní. Pergaminky hrušky bergamotkového tvaru. Planušky drobné plody, sladké, nebo i špatné chuti, používají se zejména k destilaci alkoholických nápoju. Polnicka strom stojící v poli, nejcasteji planka. Hrušen polnicka je ceský název pro puvodní druh hrušne. Pomorancky vzhledné hrušky s oranžovým líckem. Praskula pri padání ze stromu se rozbíjejí, praskají. 26
Pražanky malé, hodí se k pecení a sušení. Pstružka, Kropenatka dle pstruhovité struktury zabarvení s cerveným líckem. Režnacky dle doby dozrávání rži. Rozmarýnky dle rozmarýnové vune. Salcburky snad odruda Solnohradská. Šedivinky pro našedlé plody. Šidla název pro úzké, dlouhé plody, odruda Šídlenka. Škaredky dle hnedé, kožovité slupky, prevážne Špinka. Špicky dle dlouhého, tenkého hrdla a dlouhé stopky. Štepky nekterá z kulturních odrud, naštepovaná na semenáci. Šterberky dle mesta Šternberk. Trpula dle trpké chuti plodu, po prejití mrazem vhodné ke konzumu. Tvaružky podle zploštelého tvaru plodu. Václavky dle doby zrání, nekde s nacervenalým líckem. Odruda Krehula. Vavrinecka odruda Praskule, dle doby zrání na sv. Vavrince. Vonné dle vonících plodu. Žitnicky dozrávají o žních. Žluticky dle cisté žluté stopky. 27
Zdroje informací: Cifranic, Pavol. Pomológia. Pavol Cifranic. Bratislava: Príroda, 1982. Cerník, Václav, 1910-1986, Bocek Otto, 1893-1964, Vecera, Ludvík. Hrušky. Malá pomologie 2. Václav Cerník, Otto Bocek, Ludvík Vecera. Praha: Státní zemedelské nakladatelství, 1961. Dvorák, Antonín, Vondrácek, Jirí, Kohout, Karel, Blažek, Jan. Jablka. Praha. Academia, 1976. Hrdoušek, Vít a kol.; Tradicní ovoce jihu Bílých Karpat, Joker print Uherské Hradište, 2012. Kamenický, Karel, Kohout, Karel. Atlas tržních odrud ovoce. Kamenický Karel, Karel Kohout. Praha: Státní zemedelské nakladatelství, 1957. 345 s. Kohout, Karel, 1900-1967. Jablka. Karel Kohout. Praha: Státní zemedelské nakladatelství, 1960. Suchý, František. Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrudách doporucených ku pestování v ceských krajích Markrabství moravského. Brno: Ceský odbor zemedelské rady pro Markrabství moravské, 1907. Tetera, Václav, 1947. Ovoce Bílých Karpat: [Jižní Valašsko : Luhacovské Zálesí : Slovácko Bojkovicko, Dolnácko, Hornácko, Moravské Kopanice, Uherskobrodsko, Uherskohradištsko]. Václav Tetera a kolektiv. Vyd. 1. Veselí nad Moravou: Základní organizace Ceského svazu ochráncu prírody Bílé Karpaty, 2006. 309 s. ISBN 80-903444-5-3. Zdroje obrázku: (titulní strana), úprava titulní strany Atelier König, Vít Hrdoušek, 2014 (1) König, 2008 (2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9) Hrdoušek, 2008 28