TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA PEDAGOGICKÁ PODMÍNKY ROZVOJE HRUBOSKALSKA V RÁMCI CHKO ČESKÝ RÁJ

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA PEDAGOGICKÁ Katedra: Geografie Studijní program: Učitelství geografie pro 2. stupeň základní školy Obor: Tělesná výchova a zeměpis PODMÍNKY ROZVOJE HRUBOSKALSKA V RÁMCI CHKO ČESKÝ RÁJ DEVELOPMENT CONDITIONS OF THE HRUBOSKALSKO AREA IN THE FRAME OF PROTECTED LANDSCAPE AREA ČESKÝ RÁJ Diplomová práce: 07 FP KGE 05 Autor: Petra MIKESKOVÁ Podpis: Adresa: Olbrachtova 601 460 15 Liberec 15 Vedoucí práce: Mgr. Klára Popková Konzultant: PhDr. Jan Mohr Počet stran slov obrázků tabulek pramenů příloh 114 21 308 16 6 66 4 V Liberci dne 2. 5. 2007

Prohlášení o původnosti práce: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a že jsem uvedla veškerou použitou literaturu. V Liberci dne 2. 5. 2007 Petra MIKESKOVÁ Prohlášení k využívání výsledků DP: Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 o právu autorském, zejména 60 (školní dílo) a 35 (o nevýdělečné užité díla k vnitřní potřebě školy). Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé diplomové práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé diplomové práce (prodej, zapůjčení, kopírování, apod.). Jsem si vědoma toho, že: užít své diplomové práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem TUL, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených univerzitou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše). Diplomová práce je majetkem školy, s diplomovou prací nelze bez svolení školy disponovat. Beru na vědomí, že po pěti letech si mohu diplomovou práci vyžádat v Univerzitní knihovně Technické univerzity v Liberci, kde bude uložena. Autor: Petra MIKESKOVÁ Adresa: Olbrachtova 601 460 15 Liberec 15 Datum: V Liberci dne 2. 5. 2007 Podpis: 4

Rozvoj Hruboskalska v rámci CHKO Český ráj Resumé: Diplomová práce se zabývá rozvojem Hruboskalska v rámci CHKO Český ráj a to jak po stránce přírodní, tak i po stránce společenské. Věnuje se přírodním a sociálním poměrům oblasti, a jejich možnému rozvoji do budoucnosti. V praktické části diplomové práce je vypracována analýza návštěvnosti, SWOT analýza, rozbor literárních a internetových zdrojů, je navrhnuta zeměpisná exkurze a jsou vypracovány pracovní listy pro výuku na základní škole. V analýze návštěvnosti jsou porovnávány dvě období rok 2001 a současnost. Počty turistů rok od roku stoupají. Projevuje se to ve zvýšené zatíženosti dané oblasti. Summary: The diploma work deals with the development of Hruboskalsko in the frame of CHKO Český ráj namely from the natural aspect and also from the social aspect. It presents the natural and social conditions of the area and thein possible development in the future. In the practical part, the visit rate analysis, the SWOT analysis, and the analysis of the literáty and internet resources are elaborated. Also the geographical excursion is suggested and the work sheets for grammar school tuition are elaborated in this part. Two period, the year 2001 and the present, are compared in the visit rate analysis. The number of tourists rises every zear. This is expressed as the increased carrying-capacity of the area. Zusammenfassung: Diese Diplomarbeit beschäftigt sich mit der Entwicklung von dem Gebiet Hruboskalsko im Rahmen des Naturschutzgebietes Böhmisches Paradies. Sie behandelt sowohl die Natur- als auch die Gesellschaftsseite. Man widmet sich den Natur- und Sozialverhätnissen in dem Gebiet und der Möglichkeit derer zukünftigen Entwicklung. In dem praktischen Teil der Diplomarbeit wurde die Besucherverkehrsanalyse, SWOT- Analyse erarbeitet, Internet- und 5

Literaturquellen verarbeitet und es wurde auch eine landeskundliche Exkursion entworfen.daneben wurden auch Arbeitsblätter für den Grundschulunterricht ausgearbeitet. In der Besucherverkehrs-Analyse werden zwei Zeitabschnitte verglichen das Jahr 2001 und die Gegenwart. Die Touristenzahl steigt Jahr für Jahr und das ist in der erhöhten Belastung des gegebenen Gebietes merkbar. 6

Obsah 1 Úvod... 10 2 Lokalizace území... 11 3 Rozdělení oblasti... 12 4 Přírodní rezervace... 14 5 Hruboskalsko v rámci CHKO Český ráj... 16 5. 1 CHKO Český ráj... 16 5. 2 CHKO Český ráj stručně... 17 5. 2. 1 Osídlení... 18 5. 2. 2 Geomorfologická charakteristika... 18 5. 2. 3 Klimatická charakteristika... 19 5. 2. 4 Vodstvo... 19 5. 2. 5 Flóra... 20 5. 2. 6 Fauna... 20 5. 2. 7 Lesy... 20 5. 3 Český ráj 25. evropským geoparkem UNESCO... 20 5. 3. 1 Evropsky významné lokality na území CHKO Český ráj... 21 6 Charakteristika okolí Hruboskalska... 23 7 Turistické a cykloturistický stezky Hruboskalska... 29 7. 1 Turistické značení... 29 7. 2 Naučné stezky... 29 7. 2. 1 Naučná stezka Hruboskalskem... 29 7. 3 Turistické stezky... 31 7. 3. 1 Angrova stezka... 32 7. 3. 2 Putování okolím Sedmihorek Skalní město... 32 7. 4 Cykloturistické stezky... 33 8 Charakteristika osídlení PR Hruboskalsko... 34 8. 1 Hrubá Skála... 34 8. 1. 1 Obyvatelstvo... 35 8. 1. 2 Zajímavosti a okolí... 36 8. 1. 3 Významné stavby v obci Hrubá Skála... 37 8. 1. 4 Ubytování v obci Hrubá Skála... 38 8. 1. 5 Spolky... 38 8. 2 Kacanovy... 41 8. 2. 1 Obyvatelstvo... 41 8. 2. 2 Památky Kacanov... 42 8. 3 Karlovice... 43 8. 3. 1 Historie obce... 44 8. 3. 2 Obyvatelstvo... 44 8. 3. 3 Památky Karlovic... 44 8. 3. 4 Ubytování v obci Karlovice... 45 8. 4 Radeč, Bukovina, Nouzov... 45 9 Fyzickogeografická charakteristika Hruboskalska... 47 9. 1 Geologické poměry... 47 9. 2 Geomorfologické členění... 48 9. 3 Klimatické podmínky... 50 9. 4 Hydrologické a hydrogeologické podmínky... 51 9. 4. 1 Řeky Českého ráje... 51 9. 4. 2 Rybníky Českého ráje... 51 9. 4. 3 Podzemní voda... 52 7

9. 5 Vznik pískovcových měst... 52 9. 5. 1 Předpoklady pro vznik skalních měst... 52 9. 5. 2 Historie vzniku skalních měst... 52 9. 5. 3 Pískovec - stavební materiál skalních měst... 53 9. 5. 4 Tvary pískovcových skalních měst... 53 9. 6 Flóra a vegetace... 55 9. 6. 1 Flóra... 55 9. 7 Fauna... 56 10 Horolezectví na území Hruboskalska... 57 10. 1 Historie horolezectví... 57 10. 2 Pravidla pískovcového lezení v CHKO Český ráj... 58 11 Analýza literárních zdrojů... 60 11. 1 Turistický průvodce... 60 11. 2 Horolezecký průvodce... 62 11. 3 Příroda... 63 11. 4 Vlastivědný sborník... 64 11. 5 Ostatní publikace... 67 12 Propagační materiály... 69 12. 1 Městské informační středisko TURNOV... 69 12. 2 Infocentrum Liberec... 71 13 Analýza internetových zdrojů... 72 14 Zhodnocení vlivu zemědělství, turistiky, rekreace a sportu na Hruboskalsko... 78 14. 1 Zemědělství... 78 14. 2 Průmysl... 78 14. 3 Turistika, rekreace a sport... 78 15 Dopravní charakteristika... 81 15. 1 Železnice... 81 15. 2 Silnice... 82 16 Analýza návštěvnosti... 86 17 Vlastní analýza návštěvnosti 2006/2007... 92 17 SWOT analýza Hruboskalska... 95 18 Didaktická část... 97 19 Závěr... 105 20 Literární zdroje... 107 21 Internetové zdroje... 112 22 Turistické mapy... 114 8

Seznam zkratek % procento o C stupňů Celsia paragraf aj. a jiné cca přibližně č. číslo č. p. číslo popisné ČR Česká republika EU Evropská unie etc. a tak dále ha hektar CHKO chráněná krajinná oblast km kilometr km 2 kilometr čtvereční m metr ml. mladší mil. milión m. n. m. metrů nad mořem např. například PR přírodní rezervace př. n. l. před naším letopočtem r. rok s. strana Sb. Sbírka zákonů stol. století sv. svatý tzv. tak zvaně www world wide web žel. železniční 9

1 Úvod Téma diplomové práce nese název Podmínky rozvoje Hruboskalska v rámci CHKO Český ráj. Při jeho zpracování se využijí poznatky získané nejen studiem na Technické univerzitě v Liberci, ale i z četných návštěv dané oblasti. Téma, které je zpracováváno zásadním způsobem koresponduje s ostatními chráněnými územími. V České republice je územní ochrana odstupňována do velkoplošných a maloplošných území. PR Hruboskalsko spadá do maloplošné ochrany a zároveň do oblasti CHKO Český ráj. Už od dětských let považuji oblast Českého ráje za nejkrásnější v Čechách. Celý život s láskou navštěvuji Skalák, vyhlídky, Trosky, hrady a zámky. S nástupem na vysokou školu se zaměřením na geografii jsem dospěla k názoru, že bych tuto část země mohla prozkoumat z různých úhlů. Jevilo se mi to jako jediné možné téma. Snaha napomoci oblasti, která je mému srdci blízká. V současnosti je velmi důležité věnovat se chráněným územím, zvláště pak PR Hruboskalsko. PR Hruboskalsko má unikátní skalní město, které je potřeba zachovat dalším generacím. Pro zájem široké veřejnosti je tato lokalita neúměrně zatěžovaná turisty, kteří ne vždy dodržují zásady chráněných oblastí. Práce se věnuje charakteristice území, ale i budoucímu rozvoji a ochraně životního prostředí. Zpracováním studie, hodnotícím návštěvnost v PR Hruboskalsko a porovnáním údajů z roku 2001 dosáhnu zjištění, jak se mění počty turistů ve Skaláku. V návaznosti na studii, se vytvoří SWOT analýza PR Hruboskalska. Porovnáním dostupnosti informací z literárních a internetových zdrojů. Rozebráním obého, jak z hlediska aktuálnosti, obsahové stránky, ale taktéž i grafického znázornění se doloží množství pramenů věnujících se této lokalitě. Stěžejní částí práce se stane didaktika. Navrhne se zeměpisná exkurze do zmiňované oblasti, doplněná o pracovní listy, které se využijí při výuce zeměpisu na základní škole. 10

2 Lokalizace území Přírodní rezervace Hruboskalsko se rozkládá na ploše 220,15 ha. Byla vyhlášena 22. 4. 1998. Rozprostírá se v nadmořské výšce 265-420 m n. m. Nachází se na katastrech obcí Karlovice, Hrubá Skála, Kacanovy a Mašov v okrese Semily v kraji Libereckém. Hruboskalské skalní město se nachází cca 4 km jihovýchodně od města Turnov, cca 20 km jihozápadně od města Jičín a cca 27 km severovýchodně od města Mladá Boleslav. Skalní město Hruboskalsko je ohraničeno od severu rozhlednou Hlavatice, zahrnuje se do něj dále hrad Valdštejn, lázně Sedmihorky a končí jihovýchodně od Turnova obcí Hrubá Skála. Je to nejrozsáhlejší maloplošné chráněné území v CHKO Český ráj. Pro bohatství malých a středně velkých skalních útvarů je řazeno k nejcennějším v České republice. Nejlépe lze charakterizovat Hruboskalsko jako plošinu se stejnojmenným skalním městem (nazývaným horolezci Skalák). Toto skalní město se vyvíjí již 18 až 20 milionů let. Díky poměrně malé odolnosti pískovce a stálému působení řady vlivů (vítr, déšť) nacházíme ve skalách nesmírné bohatství tvarů a forem (voštiny, okna, brány). Hruboskalské skalní město je tvořeno cca 400 pískovcovými věžemi dosahujícími výšky až 60 m. Skalní město je rozděleno do 3 hlavních oblastí: Dračí skály a Zámecká rokle, Kapelník, Maják a Údolíčka. Vedle řady přírodních zajímavostí (arboretum Bukovina, Myší díra ) se zde nachází cenné archeologické památky (Čertova ruka) a kulturní památky (hrad Valdštejn, zámek Hrubá Skála, Kopicův statek, skalní hrádek Kavčiny). Po vrcholové cestě vede Zlatá stezka Českého ráje s řadou vyhlídkových míst (Mariánská vyhlídka, vyhlídka Na Kapelu, vyhlídka U Lvíčka, rozhledna Hlavatice. Pod Mariánskou vyhlídkou je symbolický hřbitov zahynulých horolezců (expedice Peru - založení).[1] Hruboskalsko je jednou z nejrozsáhlejších skalních oblastí v Čechách. Své pojmenování dostalo v 19. století od výletníků z řad obrozenců. Dnes je Hruboskalsko rájem horolezců, turistů i cyklistů. [14] 11

3 Rozdělení oblasti Hruboskalské skalní město, často nazývané "Skalák" či "Hrubice" patří mezi jedno z nejkrásnějších skalních měst u nás. Horolezecky je děleno na 7 oblastí, přičemž všechny kromě Údolíček - spadají do Přírodní rezervace Hruboskalsko. Horolezecké dělení do oblastí Kapelník - oblast je ohraničena silnicemi Hrubá skála - Valdštejn a Sedmihorky - Valdštejn. Věže stojí mezi Bukovinou a Janovou vyhlídkou. Ústřední skálou oblasti a celého Hruboskalska je věž Kapelník. Proti údolní stěně Kapelníka se zvedá jedna z nejvyšších stěn celého Českého ráje - Údolní stěna Podmokelské věže. Nedaleko se tyčí další dominanta a geologická rarita - štíhlá věž Taktovka. Čertova ruka - osamocený, rozložitý masív včetně několika přilehlých věží (Šourkova věž, Velká Bašta, Malá Bašta aj.) mezi vyhlídkou u Lvíčka a Janovou vyhlídkou. Na temeni masívu byly nalezeny zbytky osídlení z doby 5 tisíc let př. n. l.. Masív byl pro svoji jedinečnou flóru a faunu (výr velký) vyhlášen přírodní památkou. Obr. 1: Čertova ruka (foto autor) Přední skalák - pokračování skal od Janovy vyhlídky směrem k hradu Valdštejnu (Monastýr, Dvojče, Zapadlé věže, Figura aj.). Maják - hustá skupina skal soustředěná okolo mohutné věže Maják. Od ostatních částí ji odděluje žlutě značená cesta ze Sedmihorek na Valdštejn. Patří sem věže jako Blatník, Brána, Ottovy věže, Čertova věž aj. 12

Dračí skály oblast Dračích skal je turisticky a horolezecky nejvýznamnější částí Skaláku s velkou hustotou mohutných a vysokých věží. V centru skal se tyčí dvě monumentální věže, podle kterých celá oblast dostala název: Dračí zub a Dračí věž. Oblast se rozprostírá pod zámkem Hrubá Skála a dále směrem na severozápad, kde plynule přechází v oblast nazývanou Sahara. Uprostřed ní stojí ojediněle tvarovaná věž Lebka s hladkým, holou hlavu připomínajícím vrcholem. Oblast končí v romantickém Malebném údolí. Toto údolí se rozkládá mezi koupalištěm na Podháji a arboretem Bukovina. Zámecká rokle úzké a hluboké údolí mezi Adamovým ložem a Myší dírou. Donedávna horolezecky opomíjená oblast pro svoji ponurost a řídkou hustotu výstupů. Poté, co zde byly vylezeny nové a dlouhé cesty na věže a masivy stoupla i Zámecká rokle na významu. Oblasti vévodí impozantní štíhlá věž Oštěp. Rokle má relativně pevný pískovec a je velice vhodná k návštěvě během parných letních dnů. (Údolíčka nepatří do PR Hruboskalsko, řadíme do CHKO Český ráj. Jsou velmi zajímavou lokalitou, která je vyhledávanou turistickou lokalitou.)[14] 13

4 Přírodní rezervace Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny 33 odstavec 1 zákona popisuje přírodní rezervaci jako:" Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast." Přírodní rezervace, jakož i přírodní rezervace Hruboskalsko je území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Vyhlašovat je může orgán ochrany přírody a při tom také stanoví jejich bližší ochranné podmínky. Pravidla Na celém území přírodních rezervací je zakázáno: hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, povolovat a umisťovat stavby, povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů, Zřizovací dokument Hruboskalské skalní město představuje neúplněji vyvinutý fenomén pískovcového skalního města v CHKO Český ráj s nejvyššími a nejimpozantnějšími skalními věžemi. Současně je částí jednoho ze dvou velkých lesních komplexů Českého ráje, jelikož na jihovýchodě navazuje přes návrší Krkavinu na oblast Věžického rybníka a Trosek. 14

Ohrožení: extrémně vysoká návštěvnost s neúnosnou zátěží na přírodní prostředí skalního města Využití pro veřejnost: prezentovat pouze samotný fenomén pískovcového skalního města, bez ukázek mikroreliéfu, kvartérních pokryvů aj. využít stávající vyhlídkové body (zámek Hrubá Skála, Mariánská vyhlídka, vyhlídky nad Kapelníkem, Janova vyhlídka) regulace návštěvnosti v oblasti Údolíček včetně v současnosti turisticky přetěžované lokality Kopicova statku se skalními reliéfy ze 40.-70. let 20. století. 15

5 Hruboskalsko v rámci CHKO Český ráj Hruboskalsko je jedinečná přírodní rezervace, která spadá do chráněné krajinné oblasti Český ráj. Ochrana této oblasti začala již v 50. letech 20. století. Postupem času se stala jednou z nejvíce navštěvovaných chráněných území. Dnes se řadí mezi nejvyhledávanější střediska cestovního ruchu v České republice. Obr. 2: Durango 5. 1 CHKO Český ráj (foto autor) Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v 25, odstavci 1 popisuje chráněnou krajinnou oblast jako:"rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení." Hruboskalské skalní město zcela spadá pod CHKO Český ráj a navíc (kromě oblasti Údolíčka) je od roku 1998 přírodní rezervací. CHKO Český ráj má rozlohu 18 152 ha. Jeho geografická orientace spadá mezi 50 29-50 35 s. š., 15 02-15 15 v. d. Rozkládá se na území kraje Libereckého, Královehradeckého a Středočeského. Jeho průměrná nadmořská výška je 490 m n. m. Nejnižší bod se nachází v nadmořské výšce 234 m n. m. (Žabakor) a nejvyšší v 744 m n. m. (Kozákov). CHKO bylo vyhlášeno 1. 3. 1955 nařízením vlády ČR č. 502/2002 na rozloze 92 km 2 (181,523 km 2 po rozšíření). Pod zvláštní ochranu spadá 11 maloplošných zvláště chráněných území. Důvodem ochrany jsou skalní útvary, dubové porosty, rybníky, slatinné a mokřadní louky, pastviny, pseudokrasový systém a další. 16

Mapa 1: Odstupňovaná zonace v CHKO Český ráj (Analýza potenciálu území turistického regionu Český ráj Sdružení CHKO český ráj) 5. 2 CHKO Český ráj stručně CHKO Český ráj je nejstarším velkoplošných chráněným územím v České republice. Zahrnuje romantickou krajinu severovýchodních Čech, kde se nalézají známá pískovcová 17

skalní města. Tyto bizarní útvary jsou největší pozoruhodností Českého ráje a hlavním motivem jeho ochrany. Vlivem snadné propustnosti pískovců vznikly na mnoha místech četné prameny a bažiny. V údolí říčky Žehrovky byly na několika místech založeny rybníky, které mají nejen vodohospodářský význam, ale jsou též důležitým krajinotvorným prvkem. Polovinu území zaujímají lesy (46 %), jejich přirozená skladby byla člověkem značně pozměněna, vznikl kulturní les. Pro vrcholové partie pískovcových skal je charakteristická teplomilná a suchomilná vegetace. Bohatší na vegetaci jsou stinné rokle a doliny, kde nalezneme i javorové lesy. V rašeliništních společenstvech kolem rybníků můžeme vidět některé vzácnější druhy rostlin včetně vstavačů a rosnatky okrouhlolisté. Vodní plochy zaujímají z rozlohy 1,5 %. Nachází se zde také významné státem chráněné stromy nebo jejich skupiny. Nejznámější je Arboretum v PR Hruboskalsko. 5. 2. 1 Osídlení Území Českého ráje bylo osídleno již v pravěku, jak dokazují četné archeologické nálezy v okolí vrchu Mužský. Ze 6. - 10. století pochází osídlení Slovany. V ranném středověku zde vyrostla řada panských sídel - hradů na vysokých skalách, později pak ve formě zámeckých sídel uprostřed krásných parků. 5. 2. 2 Geomorfologická charakteristika Chráněná krajinná oblast Český ráj je geomorfologicky velice pestrá - prolínají se zde pahorkatiny, vrchoviny i kotliny. Unikátem jsou pískovcová skalní města, neopominutelné četné kaňony a údolí s vyvinutými nivami. Dominantně byl povrch modelován ve třetihorách kernými pohyby v blízkosti a i přímo na Lužické poruše, kdy vznikla řada kuest. Proniknutím pískovců vulkanickými tělesy a žilami vznikly vrchy Vyskeř či Mužský a dominanta Českého ráje - Trosky. Na modelaci terénu se výrazně 18

podílela významně se měnící řečiště toků. Zvětráváním a odnosem kvádrových pískovců vznikla skalní města. Podle regionálně-geomorfologického členění náleží území CHKO Český ráj do 2 geomorfologických celků. Dané území leží v České tabuli, přesněji v celku Jičínské pahorkatiny, severovýchodní okraj území náleží ke Krkonošsko - jesenické soustavě, celku Ještědsko-Kozákovský hřbet. 5. 2. 3 Klimatická charakteristika Území CHKO Český ráj leží ve dvou klimatických oblastech - chladné a mírně teplé. Chladnou oblast najdeme na Kozákově, je charakterizována létem velmi krátkým až krátkým, mírně chladným, vlhkým až velmi vlhkým, přechodné období je dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Největší část území je řazena do mírně teplé oblasti, charakterizované dlouhým, teplým a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátkou zimou, mírně teplou a velmi suchou, s krátkým trváním sněhové pokrývky.průměrná roční teplota je v rozmezí 7 až 8 C a průměrný roční úhrn srážek je 550-650 (700) mm. 5. 2. 4 Vodstvo CHKO Český ráj leží v povodí Labe, v dílčím povodí Jizery a s malou částí jižních svahů Prachovských skal v dílčím povodí řeky Cidliny. Jizera protéká severní částí CHKO, u Malé Skály je ve 260 m n.m., v Dolánkách má nadmořskou výšku 247 m n. m. Celkově je možné ji zařadit mezi nejvodnatější toky v povodí Labe. Charakteristickým znakem Jizery je výskyt i několika povodňových průtoků během roku. U Malé Skály má Jizera dva pravobřežní přítoky, Vranský a Frýdštejnský potok. Z levobřežních jsou významné jednak bezejmenný potok pramenící pod Michovkou, druhý pramenící pod Loučkami a ústící do Jizery v osadě Betlém. 19

5. 2. 5 Flóra Flóru Českého ráje můžeme zhruba rozdělit podle geologického podloží na dvě odlišné skupiny, a to na druhy a společenstva acidofilní, vyskytující se na kyselých kvádrových pískovcích a na druhy a společenstva bazofilní, vyskytující se na vápnitých pískovcích a slínovcích a na vyvřelinách. 5. 2. 6 Fauna Složení fauny je obrazem geografických, geologických, geomorfologických, klimatických a vegetačních poměrů a změn charakteru původního prostředí činností člověka. Z hmyzu zde žijí například svižníci a tesaříci - tesařík borový či kozlíček dazule. Pozoruhodná je jeskynní fauna. Jejich stálým obyvatelem je křižák temnostní, poprvé v Čechách nalezen na Hrubé Skále. Z motýlů tu lze pozorovat sklepnici obecnou a z netopýrů vrápence malého. K charakteristickým druhům obratlovců skalních měst patří výr velký, poštolka obecná, kavka obecná a od 80. let 20. století i krkavec velký. 5. 2. 7 Lesy Lesní ekosystémy na písčitých půdách s převahou borovice lesní jsou biotopem druhů písčin a skalních masivů a druhů vázaných způsobem života na živnou rostlinu - borovici. Převažují porosty z kategorie lesů ochranných a kategorie zvláštního určení. Hodnotné jsou reliktní bory. Značná část ostatních porostů je tvořena jehličnatými dřevinami (zejména borovicí lesní). Mezi listnáči převažuje buk lesní. Původní charakter porostů je měněn nástupem nepůvodních dřevin, které byly do Českého ráje zavedeny uměle jako hospodářské - zejména borovice vejmutovka a dub červený. Sice se již nevysazují, ale přetrvává jejich schopnost zmlazování. V některých porostech na borových či bukových stanovištích dominuje nepůvodní smrk. 5. 3 Český ráj 25. evropským geoparkem UNESCO 20

Český ráj se stal nejmladším 25. členem evropské sítě a zároveň geoparkem UNESCO dne 5. října 2005. Český ráj je tak zatím jediným v nových zemích Evropské unie. CHKO Český ráj tvoří necelou třetinu vyhlášeného geoparku. NATURA 2000 je soustava chráněných území, která jsou významná v Evropské unii. Protože i Česká republika je členem EU, je povinna sjednotit svou právní ochranu přírody s evropskými předpisy. Jedním z takových předpisů je Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích). Cílem soustavy NATURA 2000 je ochrana biologické rozmanitosti zachováním nejhodnotnějších přírodních lokalit na území Evropské unie prostřednictvím vzájemného sladění zájmů ochrany přírody se způsobem jejich obhospodařování. Zapojením do soustavy NATURA 2000 se naše cenné přírodní lokality začlení do celoevropského přírodního dědictví. 5. 3. 1 Evropsky významné lokality na území CHKO Český ráj Lokality byly vybrány z hlediska jedinečnosti flóry a fauny, která se na daném území vyskytuje. Jedná se převážně o vzácné druhy a druhy na pokraji vyhynutí. Údolí Plakánek Přírodní rezervace Údolí Plakánek zahrnuje kaňonovité údolí se zalesněnými svahy a mokřadními loukami a fragmenty lužních lesů v nivě Klenice a Veseckého potoka. Území je z evropského pohledu zařazeno pro ochranu vláskatce tajemného. Tato kapradina je vázaná na stinná místa drobných jeskyněk a zářezů v pískovcových masívech se stabilním mikroklimatem. Další lokalitou pro vláskatec tajemný je část toku Kněžmostky v úzkém údolí mezi Novou Vsí a Drhleny. Hruboskalsko, Podtrosecká údolí, Zelený důl 21

Podtrosecká údolí představují soustavu kaňonovitých údolí s fragmenty lužních lesů a komplexem mokřadních luk v nivě říček Žehrovky a Jordánky. Do soustavy NATURA 2000 jsou zařazena spolu s Hruboskalskem a Zeleným dolem jako území pro ochranu tří rostlinných druhů: vláskatce tajemného, mechu srpnatky fermežové, kriticky ohrožené orchideje hlízovce Loeselova, a pro ochranu pěti druhů živočichů: modráska bahenního, drobné rybky sekavce písečného a netopýrů vrápence malého, netopýra brvitého a netopýra černého. Hruboskalsko, Příhrazské skály, Podtrosecká údolí Kvůli netopýrům jsou kromě Příhrazských skal a Podtroseckých údolí s Hruboskalskem zařazeny další tři drobnější lokality. Pro ochranu netopýra velkého a vrápence malého je navržena jeskyně Sklepy a jedna z chalup na Podháji pod Troskami. Jedna z nejvýznamnějších letních kolonií vrápence malého, spolu s menšími koloniemi netopýra velkého a brvitého, je na hradě Kost. Průlom Jizery Průlomem Jizery je nazváno území mezi Turnovem a Malou Skálou, které zahrnuje komplex údolní nivy Jizery s jejím mohutným meandrem u Rakous, svahových bučin a suťových lesů, pískovcových skalních bludišť a teplomilných trávníků na slunných svazích. Kromě tří stávajících přírodních rezervací: Klokočské skály, Na hranicích a Bučiny u Rakous, jsou tu zahrnuty i údolí Podlouček a Besedické skály navrhované k vyhlášení přírodních památek a rezervací. Celý tento komplex je významný výskytem řady druhů orchidejí i dalších chráněných a ohrožených druhů, např. hořec křížatý, hořeček brvitý, lilie zlatohlavá nebo měsíčnice vytrvalá.[54] 22

6 Charakteristika okolí Hruboskalska Lokality, které jsou popsány v této kapitole mají blízký vztah k přírodní rezervaci. Jsou turisticky hojně navštěvované a jsou nedílnou součástí Hruboskalska. Turnov Čtyři kilometry severozápadně od Hruboskalského skalního města se nachází jedno z největších měst v okolí. Město Turnov bylo založeno v údolí řeky Jizery kolem roku 1250 sloučením vsí Turnova a Hruštice. Znovu bylo zbudováno po zničení lužickými křižáky r. 1478. V 18. a 19. století získal Turnov světový věhlas zpracováním drahých kamenů a roku 1884 zde byla založena první šperkařská škola v Evropě. K dominantám města patří barokní, empírově upravený klášterní kostel sv. Františka z Assisi a radnice, původně renesanční z roku 1526, která byla přestavěna novorenesančně r. 1894. Pod silničním nadjezdem směrem na Jičín se nachází zajímavý židovský hřbitov. Nejstarší náhrobky pocházejí ze 17. století. Mašov Další zajímavou oblastí, nacházející se v blízkosti Turnova je obec Mašov. Nad Mašovem se vypíná osamělá skála na okraji Hruboskalské plošiny, které se říká Hlavatice. Hlavatice Skála je opatřena kovovými schody a zábradlím, je zde vybudována rozhledna s přehlednou vytesanou mapou okolí. Při jasném počasí poskytuje krásný výhled na město Turnov, Ještědský hřbet, Bezděz a Ralsko. Pod rozhlednou je nově vybudovaný bufet poskytující občerstvení. Hrad Valdštejn Zajímavá pamětihodnost v PR Hruboskalsko je hrad Valdštejn. Původně gotický hrad založený koncem 13. stol. na třech pískovcových skalách. Byl rodovým hradem pánů z Valdštejna. Zpustl po požáru koncem 16. stol. Nachází se zde kopie barokních soch 23

na kamenných mostech z r. 1713. Originály jsou umístěny uvnitř hradu. Na hradě stojí barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1722. Sv. Jan Křtitel na obraze na prvém nádvoří má mít podobu K. H. Máchy. Zříceniny původního hradu jsou doplněny romantickými dostavbami a malbami z 19. stol. Valdštejn je v majetku města Turnov. Kopicův statek Nejnavštěvovanější dílo vytesané do skály je Kopicův (Jirošův) statek. Je to jedna z nejznámějších staveb lidové architektury v Českém ráji. Roubená stavba je doplněna nádhernou lidovou plastikou sv. Jiří z roku 1817 a mnoha skalními reliéfy lidového umělce, sochaře, samouka Vojtěcha Kopice. Skalní vyhlídky Po celé přírodní rezervaci jsou rozesety skalní vyhlídky na Hruboskalské skalní město (Skalák). Na hlavní trase jsou nejznámější dvě vyhlídky - vyhlídka U Lvíčka a vyhlídka Na Kapelu s dominantním Kapelníkem. Z vyhlídky u Lvíčka je směrem k Turnovu vidět Čertova ruka. Obr. 3: Vyhlídka na Kapelu Obr. 4: Mariánská vyhlídka (foto autor) (foto autor) Mariánská vyhlídka je považována za vyhlídku s nejkrásnějším výhledem v Českém ráji. V 30. letech 20. století návštěvníci lázeňského města Sedmihorky podnikali výlety na Hrubou Skálu právě přes tuto vyhlídku. Je nejstarší vyhlídkou v PR Hruboskalsko. Původně měla být přejmenována na Vyhlídku Františka Josefa, ale tento název se neosvědčil a tak se jméno Mariánská vyhlídka dochovalo dodnes. 24

Čertova ruka Čertova ruka je přírodní památka, skalní útvar z pískovcových bloků a věží ve skalním městě. Na jeho ploše je archeologické naleziště od neolitického osídlení, až po dobu římskou a zbytky středověkého hradu. Arboretum Bukovina Arboretum Bukovina, bylo založeno v letech 1860-1862 aehrentalským lesním Leopoldem Angorem. Má rozlohu 2,73 ha a jeho základem je 35 druhů stromů především ze Severní Ameriky a Orientu. V roce 2000 proběhla celková rekonstrukce a byly provedeny nové výsadby zajímavých druhů dřevin. Arboretum patří do I. zóny ochrany chráněné krajinné oblasti Český ráj. Všechny stromy, které se zde nalézají patří mezi památné stromy. Nejznámější strom, který se zde nachází je Liliovník tulipánokvětý. Další exempláře tohoto stromu se vyskytují na Obecním úřadě Hrubá Skála a v Turnově u Preciosy. Symbolický hřbitov Symbolický hřbitov horolezců se nachází pod Mariánskou vyhlídkou. Byl založen pod stěnou Nekonečné skály. Původní myšlenka sochaře a horolezce Valeriána Karouška vešla ve skutek roku 1970 po nešťastné události v Peru, při níž zahynuli horolezci pod Huascaránem pod lavinou, mezi nimi i V. Karoušek. Na jejich počest byl zde zbudován symbolický hřbitov a jsou zde vzpomínáni všichni horolezci, kteří zahynuli tragickou smrtí. Jejich jména jsou vytesána do skály. Pod jmény se zapalují svíčky, nosí se sem květiny. Je to tichá připomínka na nebezpečí, které může postihnout každého. Myší díra Tajuplná cestička mezi skalami se nazývá Myší díra. Je vyhledávanou turistickou atrakcí. Natáčela se zde pohádka Bajaja. Za Myší dírou leží oblast Dračích skal. Je zde postavena socha sv. Prokopa z 2. poloviny 18. stol..[62] 25

Adamovo lože Adamovo lože je další zajímavost, která původně sloužila jako místo k dostaveníčku pána z Aehrenthalu. Známý sochař Jan Chládek ml. vytesal v Jeskyni milenců pískovcový Oltář lásky a vedle reliéf nahé milenecké dvojice. Choulostivé dílo časem zaniklo, zůstala jen široká nízká pohovka, Adamovo lože, symbolizující tři Adamy prvního člověka, Adama z Valdštejna, zakladatele slavného rodu, a majitele panství Františka Adama. Obr. 5: Adamovo lože (foto autor) Zámek Hrubá Skála Zámek Hrubá Skála byl postavený na skalách v místě hradu Skály z pol. 14. stol., který patřil Valdštejnům. V 16. století za Smiřických byl hrad přestavěn na renesanční zámek a později byl barokně upravován. Romantickou podobu získal novogotickou přestavbou za pánů z Aehrenthalu v polovině 19. stol. Po r. 1948 sloužil jako zotavovna. Přístupné veřejnosti je nádvoří a vyhlídková věž. Na prostranství před zámkem se nalézá pseudogotický kostel sv. Josefa z r. 1812. Hrubá Skála je jedním z nejkrásnějších a nejvyhledávanějších míst na Zlaté stezce Českého ráje. Dnes zámek slouží jako ubytovací zařízení, nachází se zde hotel Štekl. Obr. 6: Zámek Hrubá Skála (foto autor) 26

Lázně Sedmihorky Původní vodoléčebné a klimatické lázně založené majitelem panství A. Lexou z Aehrenthalu a lomnickým lékařem A. Šlechtou byly otevřeny 15. 5. 1842. V sedmdesátých letech se sem sjížděla společnost v čele s Janem Nerudou, která zavedla pojem Český ráj. Uprostřed komplexu budov je busta A. Šlechty od J. V. Myslbeka. Léčebné účinky studené vody objevil prostý lidový léčitel Vincenc Priessnitz, který žil v letech 1799-1851 a který se stal tvůrcem prvního soustavného vodoléčebného systému. Lidový léčitel Priessnitz založil v roce 1832 vodoléčebný ústav v Gräfenbergu u Frývaldova (nyní Lázně Jeseník), které se staly později proslulými svými léčebnými metodami. Od těchto nových léčebných metod odvozovaly svůj vznik i vodoléčebné lázně Sedmihorky. 28. července 1841 komplex zahájil zkušební provoz a dostal název Bad Wartenberg. K oficiálnímu otevření lázní pak došlo až 15. května 1842. Nový majitel panství Jan Fridrich, v roce 1845, vytvořil dr. Šlechtovi výhodné podmínky k dalšímu rozšiřování lázní. Nakonec se rozhodl přenechat celý sedmihorský komplex za nesmírně výhodných nájemních podmínek Dr. A. Šlechtovi, až do jeho smrti. Přímo na kolonádě byl uprostřed umístěn v podobě pomníčku Janský pramen, pojmenovaný po majiteli panství. U silnice pod starým lázeňským domem byl umístěn pomníček s tekoucí vodou, označený jako Elizabetina studna, pojmenovaná druhým jménem manželky majitele panství. Nad starým lázeňským domem bylo místo pro tělocvik a pro hry. Hruboskalské lesy byly v širokém pásmu kolem Hrubé Skály ohrazeny oborou, která procházela i nad lázeňskými budovami. Tam byla v oboře vrata, kterými se vcházelo do lesa na tzv. pramenní cestu (nyní turistická Angrova stezka) vedoucí k četným lesním pramenům. I dnes pořád splňují lázně svůj původní účel, ale ne v takovém rozsahu jako v minulosti. Turisté navštěvují spíše koupaliště a autokemp, které jsou v blízkosti lázní. 27

Prameny Prvním pramenem v okolí lázní je velmi silný pramen Sedmihorka, nazývaný též Aloisův po majiteli panství. Dnes je zde vybudováno prameniště napájející vodojem veřejného vodovodu pro osadu Sedmihorky a autokempink. Naproti tomuto pramenu byl pramen Hermínin, později přejmenován na Husův pramen (nezachoval se). Cestou dále (směrem na Valdštejn) je pramen Barbořin, pojmenovaný po manželce dr. Šlechty. Blízko něho je pramen Antonínův, nazvaný po zakladateli lázní. Je památný tím, že se u něho dohodl v roce 1839 Dr. Šlechta s majitelem panství na založení lázní. Dále pak následují prameny Josefův, Felixův (prameniště vodovodu pro areál lázní Sedmihorky; kaskádová úprava provedena v r. 1996) a Vilém Vojtěchův, který byl v roce 1928 přejmenován na pramen Kořenského, u příležitosti osmdesátých narozenin slavného cestovatele a častého hosta Sedmihorek Josefa Kořenského (1847-1938).[61] Kavčiny Jeden kilometr východně od hradu Valdštejna je zřícenina nevelkého skalního hrádku, který byl založen pravděpodobně v průběhu 14. století a sloužil jako týlové opevnění hradu Valdštejna. Hrádek byl zničen v roce 1440 Jetřichem z Miletína, hejtmanem Hradeckého kraje, protože byl v té době v rukách loupeživých tlup. 28

7 Turistické a cykloturistický stezky Hruboskalska Turistické a cykloturistický značení je velmi důležité pro správnou orientaci v terénu. Česká republika má jedno z nejlepších turistických značení na světě. 7. 1 Turistické značení červená značka Zlatá stezka Českého ráje. Začíná zámkem Hrubá Skála, pokračuje přes hrad Valdštejn a končí vyhlídkou Hlavatice. modrá značka Začíná v Turnově, pokračuje přes Valdštejn, Skalní město, lázně Sedmihorky a končí na Hrubé Skále. Začíná v Kacanovech, vede přes Kopáčův statek a končí na hradě Valdštejn. žlutá značka Začíná ve vesnici Podháj, vede přes Sedmihorky, Symbolický hřbitov na Mariánskou vyhlídku a končí na zámku Hrubá Skála. zelená značka Začíná na hradě Valdštejn, pokračuje přes Radeč a její konec je v Podtroseckém údolí. 7. 2 Naučné stezky Vzhledem k extrémní zatíženosti PR Hruboskalsko návštěvníky a sportovci během letních měsíců je nutné regulovat pohyb ve volné přírodě. Proto byly vybudovány naučné stezky, cyklostezky a další turistické značení, aby se zamezilo pohybu mimo vyznačené trasy. 7. 2. 1 Naučná stezka Hruboskalskem Naučná stezka byla založena 1. 6. 1979. Její délka je 4 km. Začíná na Hrubé Skále, pokračuje přes Valdštejn a končí na Hlavatici. Celá cesta je lemována 12 zastávkami. Každá je označena číslem a informačním panelem. 29

Popis jednotlivých zastávek naučné stezky Hruboskalskem 1. zastávka úvodní - informace o trase 2. zastávka u rozcestí z Mariánské vyhlídky vysvětlení geologické minulosti 3. zastávka arboretum Bukovina lesní park, informace z historie založení arboreta 4. zastávka vyhlídka Na Kapelu skalní město 5. zastávka vyhlídka U Lvíčka informace o horolezectví v PR Hruboskalsko 6. zastávka vyhlídka na skalní masiv Čertova ruka pravěké osídlení 7. zastávka rozcestí k Jarošovu statku lidová architektura 8. zastávka vyhlídka na Trosky lesní porosty 9. zastávka - informace o zvířeně 10. zastávka semenná lesní plantáž lesní plantáže, myslivost 11. zastávka - informace o rostlinstvu 12. zastávka skalní vyhlídka Hlavatice výhled na Turnov, město drahokamů 30

Mapa 2: Naučná stezka Hruboskalskem (Analýza potenciálu území turistického regionu Český ráj Sdružení CHKO český ráj) 7. 3 Turistické stezky 31

Turistické stezky jsou vedeny po turistickém značení, většinou částečně kopírují stezky naučné. 7. 3. 1 Angrova stezka Délka a směr trasy: Sedmihorky - Janova vyhlídka (2 km) - Valdštejn (3 km) - Hlavatice vyhlídka (5 km) - Turnov - město, žel. st. (7 km) Modře značená turistická trasa spojující zříceninu hradu Valdštejn s rekreačním střediskem Sedmihorky. Je pojmenovaná po lesním radovi Leopoldu Angrovi. Prochází skalními roklemi Kapelníka. Cesta vede okolo těchto skal - Podmokelská, Sfinga, Dominstein. Je na ní Janova vyhlídka, odkud je krásný pohled na panoráma Skalního města (oblast Majáku a Čertova ruka) v pozadí lze spatřit dominanty Českého ráje Kozákov, Tábor, Trosky. Z Janovy vyhlídky vede cesta na Valdštejn. Pokračuje po červené značce směrem k Hlavatici. Hlavatice je osamocená pískovcová skála, na které je vybudována rozhledna. Rozhled do kraje je směrem na Ralsko, Bezděz, Ještědský hřbet, Jizerské hory a na Turnov. Trasa končí po sestupu do Turnova. 7. 3. 2 Putování okolím Sedmihorek Skalní město Délka a směr trasy: Sedmihorky - Hrubá Skála (1,5 km) - U Adamova lože (2 km) - Mariánská vyhlídka (3,5 km) - symbolický památník horolezců - U Adamova lože (5 km) - arboretum Bukovina - Valdštejn (8,5 km) - Pod Majákem (10 km) - Sedmihorky (12 km) Jedna z nejznámějších tras v Českém ráji. Výchozí místo jsou Sedmihorky. Po zelené směr skalní město. Cesta vede kolem skály Osudová (vlevo od cesty) k Prokopské jeskyni se soškou sv. Prokopa z r.1735. Trasa prochází Dračími skalami směrem do Zámecké rokle. Myší dírou směrem k zámku Hrubá skála. Dále po modré a červené značce po silnici až k turistickému rozcestí a zastávce naučné stezky. Po žluté k Mariánské vyhlídce, nejproslulejší vyhlídce Českého ráje. Z vyhlídky po schodišti směrem k Sedmihorkám k symbolickému hřbitovu horolezců. 32

Hlavní trasa pokračuje po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje ke hradu Valdštejnu. Cesta vede přes vyhlídky na Kapelu a U Lvíčka. Od Valdštejna vykročíme po žluté značce. Po několika minutách chůze dojdeme na rozcestí Pod Majákem. Po pravé ruce je skalní útvar Čertova ruka, po levé straně je Blatník, Maják, Brána a další skály. Začneme klesat Krokodýlí cestou až ke Smíchousovu rybníčku. Zprava se k nám přidá modrá značka a my pokračujeme po dřívějším lázeňském okruhu kolem pramenů a potůčků do Lázní Sedmihorky, kde stezka končí. 7. 4 Cykloturistické stezky Cykloturistika je provozována na cestách určených pro cyklisty. Většinou se jedná o silnice nebo polní cesty. Některé protínají nebo kopírují stezky pěší. Ostatní stezky jsou pro jízdu na kole nevhodné a zakázané. Cyklistů každým rokem přibývá. Cykloturistické stezky jsou vedeny třemi směry v této lokalitě. Každá je značena pomocí cykloturistických značek. Turnov Valdštejn Zlatá stezka Českého ráje Hrubá Skála Doubravice Doubravice Sedmihorky Valdštejn Turnov Doubravice Bukovina - Kacanovy 33

8 Charakteristika osídlení PR Hruboskalsko Z hlediska osídlení patří do PR Hruboskalsko tyto obce: Hrubá Skála, Kacanovy a Karlovice. Z historického hlediska do této oblasti patřily, dnes již neexistující, vesnice Bukovina, Nouzov, Konice, Radeč a Žantov. 8. 1 Hrubá Skála Obr. 7: Letecký snímek Hrubé skály Obr. 8: Hrubá skála (http://www.karlovice-sedmihorky.cz) (foto autor) Obec Hrubá Skála se rozprostírá na ploše 1383 ha. Je rozdělena do 8 částí Bohuslav, Borek, Doubravice, Hnanice, Hrubá Skála, Krkovice, Rokytnice, Želejíc. Počet obyvatel je 525. Hustota osídlení je 38 ob./km 2. Graf 1: Retrospektivní vývoj počtu obyvatel obce Hrubá Skála Retrospektivní vývoj počtu obyvatel počet obyvatel 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 1357 1137 947 708 658 584 525 1900 1930 1950 1970 1980 1991 2001 roky (http://www.karlovice-sedmihorky.cz) 34

8. 1. 1 Obyvatelstvo Regresivní vývoj počtu obyvatelstva zapříčinily mnohé události, které se na území Hruboskalska udály. V letech 1913 1914 došlo k masivnímu vylidnění mladých mužů, kteří rukovali do armády (1. světová válka). Historie je plná tragických úmrtí a sebevražd. V roce 1930 postihla celý stát hospodářská krize. Nastala hromadná emigrace, která se nevyhnula ani území Hruboskalska, do zahraničí. Velké množství lidí se stěhovalo za prací do větších měst Mladá Boleslav, Turnov, Liberec. Dále docházelo k násilnému vysidlování pohraničních oblastí. V 80. letech 20. století dochází k rozvoji automobilového průmyslu. Lidé se stěhují do Mladé Boleslavi automobilka Škoda. Vzhledem k rozvoji textilního průmyslu měli mladí lidé šanci získat lepší práci, proto docházelo ke stěhování do Liberce. Popřípadě dochází k dennímu dojíždění za prací. V roce 1989 dochází k zrušení JZD, které mělo pobočky v Rovensku pod Troskami, na Hrubé Skále, v Sedmihorkách a hlavní sídlo vedení bylo v Radvánovicích. Bylo propuštěno okolo 300 lidí. Dnes je malý počet stálých obyvatel dán tím, že studenti dojíždějící do škol blízkých měst Liberec, Praha, Hradec Králové, kde si nachází i místa pro budoucí kariéru. Na vesnicích zůstávají pouze staří lidé a lidé, kteří do této oblasti jezdí za rekreací převážně o víkendu a svátcích. Do roku 1992 byla obec střediskem kultury a zábavy a to také pro okolní obce a osady. V místním pohostinství, ve kterém byl svépomocí zrekonstruovaný sál s kapacitou téměř 250 míst, byly pravidelně pořádány kulturní akce - přednášky, taneční zábavy, plesy, oslavy, výroční schůze místních organizací, veřejná zasedání obecního zastupitelstva a další. Po navrácení hostince původnímu majiteli a jeho následném prodeji v roce 1993 byl hostinec novým majitelem zbourán, s příslibem stavby nového zařízení. K tomu však už nedošlo, takže v současné době nemají občané Hrubé Skály a Doubravic žádné prostory, kde by se mohli scházet a kulturně vyžít. Proto jsou odkázáni na návštěvu kulturních zařízení v blízkém či vzdálenějším okolí, především v obcích Karlovicích a Rovensku pod Troskami. Menší kulturní akce se uskutečňují v osadě Hnanice, kde byla zrekonstruována hasičská 35

zbrojnice. V ní se vybudovala společenská místnost s knihovnou. Toto zařízení využívají především občané Hnanic a Borku. Na kulturním a společenském vyžití se v obci podílejí zejména Sbor dobrovolných hasičů, který je zároveň největší organizací v obci, dále pak Český svaz Červeného kříže a v neposlední řadě Horolezecký oddíl TJ Český ráj.[60] 8. 1. 2 Zajímavosti a okolí Zámek Hrubá skála Předpokládá se, že zámek Hrubá skála byl založen kolem r. 1350 Hynkem z Valdštejna. Původně se hrad nazýval pouze Skály. Husitské války Hrubou Skálu nezničily a její majitelé sehráli v Čechách dost důležité role (např. Zikmund Smiřický a Albrecht Jan Smiřický). Koncem 16. století nechali přestavět skalní hrad v renesanční zámek. Plán Albrechta z Valdštejna, aby Hrubá Skála tvořila hlavní strategický uzel celého Frýdlantského vévodství, zůstal však nesplněn. Po požáru v r. 1710 došlo k jeho nové barokní úpravě. Roku 1821 jej od Valdštejna koupil pan Lexa z Aehrentalu. Zámek, jehož současná podoba je novogotická, sloužil od r. 1960 jako rekreační zařízení. Nyní je provozován jako hotel s ubytováním. Obr. 9: Nákres zámku Hrubá skála Obr. 10: Nádvoří zámku Hrubá Skála (http://www.karlovice-sedmihorky.cz) (http://www.karlovice-sedmihorky.cz) 36

Arboretum Bukovina K pozoruhodným místům Českého ráje patří arboretum na Hrubé Skále (Bukovina). Na mírném téměř tříhektarovém svahu tu najdeme na stovku vzácných stromů, jejichž nejstarší exempláře zde zasadil lesník Leopold Anger, když na příkaz Aehrentalů v letech 1860-1862 arboretum zakládal. Několik druhů dubů, buků, borovic, jedlí, smrků i dalších okrasných a lesních stromů, jež pocházejí z větší části ze Severní Ameriky a jiných států, tvoří zajímavé a vyhledávané společenství, kde stráví příjemné chvíle odborník i laik. Lesní hřbitov na Hrubé Skále je vzdálen od prostoru před zámkem po silnici k Troskám asi 200 m na rozcestí silnic do Doubravice a Borku. Je to krásný a tichý kout pro věčný odpočinek zemřelých a vzpomínky na ně. Mezi další zajímavosti patří arboretum Mariánská vyhlídka, Adamovo lože, Myší díra o kterých pojednává kapitola č. 6: Okolí Hruboskalska. Skalní město Maloplošné území Hruboskalsko, horolezci nazývané "Skalák". Skalák je historicky jednou z nejvyužívanějších horolezeckých oblastí Čech. Zde se vytvářela česká lezecká komunita a elita pískovcového lezení. Vedla odtud i cesta těch nejaktivnějších do hor a velehor. Skalní útvary patří k nejkrásnějším a nejrozmanitějším koutům naší přírody. Vždy přitahovaly básníky, snílky, dobrodruhy a poskytovaly útočiště. Skalákem procházel K. H. Mácha.[60] 8. 1. 3 Významné stavby v obci Hrubá Skála Řezníčkova vila Obecní úřad sídlí v překrásné "Řezníčkově vile", která je majetkem obce. Tuto vilu daroval obci p. Ing. Horáček, rodák z Radvánovic. Vila je chráněná kulturní památka a právem se řadí ke skvostům Českého ráje. Pořádají se zde svatební obřady, o které je velký zájem jak domácí, tak i zahraniční klientely. 37

Hotel Štekl Postaven v roce 1893 v novorenesančním slohu. Hodiny na věži bily každou hodinu vlastenecké písně (Hej Slované...) natruc baronovi Alexovi von Aehrental, majiteli hruboskalského panství. Pivovar Vystavěn v roce 1564. Zachovala se pouze sladovna a hlavní správní budova pivovaru (kamenná stavba naproti).[60] Obr. 11: Pivovar (foto autor) 8. 1. 4 Ubytování v obci Hrubá Skála Možností ubytování jsou rozmanité. Pro zahraniční i domácí klientelu jsou připraveny hotely, penziony, ubytování v soukromí nebo tábořiště. Z těch významných to je hotel Zámek Hrubá Skála, hotel Štekl Hrubá Skála, Penzion Míra Hnanice, Penzion JANA Hrubá Skála, Penzion OLDA Hrubá Skála a tábořiště VIDLÁK Bohuslav. 8. 1. 5 Spolky Cílem dobrovolných sdružení je zvýšit kulturní povědomí obyvatelstva. Většina spolků zahájila svou činnost na počátku 20. století. 38

Sbor dobrovolných hasičů Hrubá Skála Byl založen v r. 1891 a v současné době má 136 členů. Členové sboru jsou nejaktivnější složkou obce. Každoročně pořádají tradiční hasičský bál, sběr železného šrotu, kterým nejen přispívají do své pokladny, ale také pomáhají obci při likvidaci černých skládek Jejich hlavní náplní je však prevence a likvidace požárů. V minulých letech tak výrazně napomohli k likvidaci mnoha požárů, zejména lesních porostů. Sbor je počtem členů největším v okrese Semily. Vyniká také v požárním sportu. V letech 1993, 1994, 1996, 1999 byl vítězem východočeského regionu a v roce 1994 mistrem ČR v požárním sportu v Havlíčkově brodě. Lukáš Vaníček se stal mistrem ČR v běhu na 100 m překážek v požárním sportu v r. 1997. Sbor dobrovolných hasičů Hnanice Byl založen v r. 1909. Rok poté byla postavena zbrojnice a v devadesátých letech byla rekonstruována. V patře byl postaven sál s knihovnou, v přízemí garáž. Za tři roky zde odpracovali členové zdarma téměř šest tisíc hodin. Provádějí rovněž preventivní prohlídky, zúčastňují se likvidace požárů a soutěží v požárním sportu. Vzorná je i práce s dětmi. Sbor dobrovolných hasičů Krčkovice Členskou základnu tvoří chataři a chalupáři. Pořádají v letních měsících taneční zábavy v přírodě. K tomuto účelu zbudovali brigádnicky taneční parket, stoly a lavice z materiálu OÚ pro 250 lidí. Toto zařízení bude sloužit všem osadám obce Hrubá Skála. Český svaz Červeného kříže Hrubá Skála Provádí v průměru 3 akce ročně - většinou zájezdy a osvětovou činnost. Horolezecký oddíl TJ Český ráj Pořádá otevírání (1. 4.) a zavírání Skaláku pro horolezce období, ve kterém mohou lézt na skály - při kterém se zúčastňuje v průměru asi 120 brigádníků, provádějí úklid po turistech, opravy turistických cest, vyhlídek a přípravu cest ke sklaním masivům. Dbají na ekologii krajiny, protože se pohybují v přírodní rezervaci. 39

Myslivecké sdružení Myslivecké sdružení Valdštejn a MS Radeč má 25 členů a hospodaří na 1680 ha. Hlavní úkol je péče o zvěř, hlavně v zimním období. Na rybníky v honitbě nasazují zakoupená kachňata. Obnovují a staví nová myslivecká zařízení. Pořádají hony na drobnou zvěř a kachny. V zimě pak naháňky na divočáky a lišky. Připravují tradiční myslivecký ples a Hubertskou zábavu.[60] 40

8. 2 Kacanovy Obr. 12: Letecký pohled na vesnici Kacanovy (www.kacanovy.cz) Obec Kacanovy se rozkládá na ploše 600 ha. Počet obyvatel obce byl k roku 2001 160. Hustota osídlení je 26,7 ob./km 2. Graf 2: Retrospektivní vývoj obyvatelstva obce Kacanovy Retrospektivní vývoj počtu obyvatel počet obyvatel 400 350 300 250 200 150 100 50 0 375 359 266 203 179 180 160 1900 1930 1950 1970 1980 1991 2001 roky (www.kacanovy.cz) 8. 2. 1 Obyvatelstvo Do roku 1924 se obec jmenovala Vrchy a byla složena z osad Vrchy, Kacanovy a Radeč. Výnosem ministerstva vnitra ze dne 5. 12. 1923 č. 83914 byly tyto tři osady sloučeny v obec Kacanovy. První zmínka o osadě je z roku 1514. Jméno této osady pochází zřejmě od své polohy. Stavení jsou zde roztroušena po návrší zvaném Chlomek. 41

První zmínka o počtu obyvatel je z roku 1723, kdy k farnímu obvodu Všeňskému patřilo 48 obyvatel. V roce 1915 se zde nachází 200 stavení. Vesnice je postavena převážně ze dřeva, ulice jsou široké, uprostřed stojí kostel a škola. 26. 5. 1927 byla otevřena Angorova stezka z Valdštejna do Sedmihorek. Pořadatelem byl Turistický klub v Turnově. Stezka byla pojmenována po řediteli panství Leopoldu Angrovi. V období od 14.-19. století se v této oblasti vystřídalo 34 krutých zim. Nejvíce kruté byli v 15.-16. století. Nejnižší teplota byla v roce 1928 34 C. K 1. 1. 2004 žilo v Kacanovech 163 obyvatel, z toho 84 mužů a 79 žen. Nejstarší občankou je p. Johana Migrénová z č. p. 45, která se v roce 2006 dožila 93 let. Od roku 1955 je celý katastr obce součástí CHKO Český ráj. V obci jsou vyhlášeny dvě přechodné chráněné plochy: Podmoklice chráněna populace úpolínu nejvyššího, Jezírka chráněna populace vachty třílisté. V letech 1948 a 1968 dochází k hromadnému odchodu Čechů do zahraničí, převážně Německa. V této oblasti je nedostatek pracovních míst.[59] 8. 2. 2 Památky Kacanov Mezi nejvýznamnější památky obce Kacanovy patří Kopicova chalupa, kaplička se sochou panny Marie, Boží muka se sv. Janem Nepomuckým, kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého. Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z druhé třetiny 18. století. Na hlavici z pískovce jsou reliéfy ukřižování, sv. Kateřiny, sv. Doroty a sv.barbory. Sloup se nachází v blízkosti bývalého penzionu "Králíček".[59] 42