CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Lipník nad Bečvou 2. úplná aktualizace - 2012 ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV: MĚSTO LIPNÍK EKOTOXA s.r.o. ING. KAMIL PLAČEK KOLEKTIV EKOTOXA s.r.o. KOLEKTIV Odboru regionálního rozvoje Městského úřadu Lipník nad Bečvou LISTOPAD 2012 VERZE 02 EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, 602 00 Brno Černá Pole tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail: emc@ekotoxa.cz
OBSAH 1 ÚVOD... 7 1.1 Základní informace... 7 1.2 Podklady pro RURÚ údaje o území... 7 1.3 Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Lipník nad Bečvou... 8 1.4 Použitá metodika RURÚ... 8 1.4.1 Výchozí informace právní stav... 8 1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Lipník nad Bečvou... 9 2 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY... 12 2.1 Horninové prostředí a geologie... 13 2.1.1 Geologický a geomorfologický profil území... 13 2.1.2 Těžba nerostných surovin... 14 2.1.3 Sesuvná a poddolovaná území... 15 2.1.4 SWOT analýza... 17 2.1.5 Problémy k řešení... 17 2.2 Vodní režim... 18 2.2.1 Vodní režim v krajině... 19 2.2.2 Stav povrchových a podzemních vod... 22 2.2.3 Indikátory... 27 2.2.4 SWOT analýza... 30 2.2.5 Problémy k řešení... 30 2.3 Hygiena životního prostředí... 32 2.3.1 Ovzduší... 32 2.3.2 Další vybrané hygienické závady území... 36 2.3.3 Indikátory stavu kvality ovzduší... 38 2.3.4 SWOT analýza... 40 2.3.5 Problémy k řešení... 40 2.4 Ochrana přírody a krajiny... 41 2.4.1 Chráněná území... 41 2.4.2 Územní systém ekologické stability... 43 2.4.3 Koeficient ekologické stability krajiny... 45 2.4.4 Indikátor... 46 2.4.5 SWOT analýza... 48 2.4.6 Problémy k řešení... 48 2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa... 49 2.5.1 Zemědělský půdní fond... 49 2.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa... 51 2.5.3 Indikátory... 53 2.5.4 SWOT analýza... 55 2.5.5 Problémy k řešení... 55 2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura... 56 2.6.1 Dopravní infrastruktura... 56 2.6.2 Technická infrastruktura... 63 2.6.3 Indikátory... 69 2.6.4 SWOT analýza... 73 2.6.5 Problémy k řešení... 73 2.7 Sociodemografické podmínky... 75 2
2.7.1 Populační vývoj... 76 2.7.2 Věková struktura... 78 2.7.3 Vzdělanostní struktura... 80 2.7.4 Naděje dožití... 81 2.7.5 Školy a školská zařízení... 81 2.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče... 82 2.7.7 Indikátory... 84 2.7.8 SWOT analýza SO ORP Lipník nad Bečvou... 85 2.7.9 Problémy k řešení... 86 2.7.10 Použité zkratky... 87 2.7.11 Literatura a použité vrstvy ÚAP... 87 2.8 Bydlení... 88 2.8.1 Vývoj bydlení... 88 2.8.2 Indikátory... 91 2.8.3 SWOT analýza... 92 2.8.4 Problémy k řešení... 93 2.9 Rekreace... 94 2.9.1 Turistická atraktivita... 94 2.9.2 Ubytovací kapacity... 98 2.9.3 Turisticko-rekreační zatížení... 101 2.9.4 Indikátory... 102 2.9.5 SWOT analýza pro územní plánování... 106 2.9.6 Problémy k řešení... 106 2.9.7 Použité zkratky... 107 2.9.8 Literatura a použité vrstvy ÚAP... 107 2.10 Hospodářské podmínky... 108 2.10.1 Daňová výtěžnost... 108 2.10.2 Nezaměstnanost... 108 2.10.3 Podnikatelská struktura... 110 2.10.4 Indikátory... 113 2.10.5 SWOT analýza... 117 2.10.6 Problémy k řešení... 117 2.11 Vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území... 118 2.12 Vyhodnocení vyváženosti pilířů... 118 2.12.1 Vyhodnocení environmentálního pilíře... 120 2.12.2 Vyhodnocení ekonomického pilíře... 121 2.12.3 Vyhodnocení sociodemografického pilíře... 122 2.12.4 Celkové hodnocení obcí... 123 3 HODNOCENÍ METODIKY RURÚ... 126 4 URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI OBCÍ... 127 4.1 Bohuslávky... 127 4.2 Dolní Nětčice... 128 4.3 Dolní Újezd... 129 4.4 Hlinsko... 130 4.5 Horní Nětčice... 131 4.6 Jezernice... 132 4.7 Kladníky... 133 4.8 Lhota... 134 4.9 Lipník nad Bečvou... 135 4.10 Osek nad Bečvou... 136 3
4.11 Radotín... 137 4.12 Soběchleby... 138 4.13 Týn nad Bečvou... 139 4.14 Veselíčko... 140 SEZNAM PŘÍLOH Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:20 000) 4
SEZNAM ZKRATEK AOT40 expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. BPEJ bonitovaná půdně-ekologická jednotka BRKO biologicky rozložitelný komunální odpad ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální DPS dům s pečovatelskou službou DV daňová výtěžnost EKO ekonomický pilíř ENV environmentální pilíř EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita GIS geografický informační systém. HEIS VÚV T.G.M. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. HP1 hlavní parametr 1 CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné ložiskové území KES koeficient ekologické stability krajiny KO komunální odpad KPÚ komplexní pozemkové úpravy Ldvn hladina hluku celodenní MMR Ministerstvo pro místní rozvoj Mze Ministerstvo zemědělství MZCHÚ maloplošně zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NP národní park NR nadregionální OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností ORP obec s rozšířenou působností OZKO oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PLO přírodní lesní oblast PP přírodní památka PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje Q vydatnost zdroje (vodního) Q 100 průtok při stoleté vodě R regionální RBC regionální biocentrum RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje území SEZ stará ekologická zátěž SFŽP Státní fond životního prostředí 5
SKO SLDB SO SO ORP SOC SWOT ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP ZPF ZÚR ŽP směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů správní obvod správní obvod obce s rozšířenou působností sociodemografický pilíř Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP, B(a)P Cd Cl CO 2 N 2 O NO NO 2 NO 3 - NO x + NH 4 O 3 PM 10 SO 2 SO x TZL arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonné ionty přízemní (troposférický) ozon pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé znečišťující látky 6
1 ÚVOD 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tento dokument navazuje na Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Lipník zpracovaný v roce 2008 a 2010. Tato práce byla provedena na základě smlouvy uzavřené mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a městem Lipník nad Bečvou podepsané dne 19. 3. 2012. Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Lipník nad Bečvou postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Při zpracování bylo přihlédnuto i k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010. Nedílnou součástí této zprávy jsou i příloha, která má za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci: Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:15 000) 1.2 PODKLADY PRO RURÚ ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti příloha č. 1. část A a část B. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Olomouckého kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená ve Stavu ŽP v Olomouckém kraji v posledních letech) a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je Město Lipník (tj. podkladová data - územně analytické podklady získané od jednotlivých poskytovatelů) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb. 7
1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP LIPNÍK NAD BEČVOU Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007 a jeho prováděcí vyhlášky. Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí byly ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od 1. 1. 2007 potom schválené ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje, v tomto případě kraje Olomouckého. 1.4 POUŽITÁ METODIKA RURÚ 1.4.1 Výchozí informace právní stav Územně analytické podklady se od 1.1.2007 staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ. 8
1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Lipník nad Bečvou Zpracovatel na základě svých předchozích zkušeností a doporučení MMR přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vycházela ze sady stanovené v roce 2008. Zařazení indikátorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje proběhlo v souladu s metodikou MMR z 05/2010 (neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších, zejména internetových zdrojů informací. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v obvyklém rozsahu 10-15 stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). Pro doplnění (v jistých případech bohužel i k získání rozporuplných a nepřesných informací) byl ve většině témat využit dotazníkový průzkum s představiteli obcí (starostové), ale i s dalšími pracovníky (pracovníci odborů ŽP, pracovníky odborů územního plánování apod.). Dotazník byl zaměřen, mimo jiné, na problémy v území. 4. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů. Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení vyváženosti je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Při zpracování bylo přihlédnuto k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010, který požaduje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií vyváženosti. 5. Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky RURÚ, v další části jsou uvedeny problémy k řešení za celé území SO ORP. 9
6. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1:15 000 včetně jednotných legend a jednoduchého popisu vybraných problémů a závad na území SO ORP ve zprávě. 10
Základní údaje řešeného území SO ORP Lipník nad bečvou Tabulka č. 1.4.1: Základní charakteristiky správního obvodu obce s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou pro rok 2011 Obce Počet obyvatel k 31. 12. 2011 Rozloha [km 2 ] Hustota zalidnění [obyv./km 2 ] Bohuslávky 337 2,9 117 Dolní Nětčice 272 4,2 65 Dolní Újezd 1 205 7,9 152 Hlinsko 216 5,0 43 Horní Nětčice 232 4,5 51 Jezernice 649 9,3 70 Kladníky 163 3,5 47 Lhota 322 3,2 100 Lipník nad Bečvou 8 250 30,6 270 Osek nad Bečvou 1 207 13,0 93 Radotín 179 2,6 68 Soběchleby 603 6,6 91 Týn nad Bečvou 853 12,0 71 Veselíčko 882 13,2 67 SO ORP Lipník nad Bečvou 15 370 118,6 130 Jádro 8 250 30,6 270 Zázemí 7 120 88,0 81 Zdroj: ČSÚ 2012; vlastní výpočty Pozn.: Jádro = sídlo SO ORP (Lipník nad Bečvou), zázemí = ostatní obce SO ORP 11
2 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: Olomoucký kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Lipník nad Bečvou ostatní SO ORP Olomouckého kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP, okres Přerov okresy jsou základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit. 12
2.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 2.1.1 Geologický a geomorfologický profil území Obec s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou leží ve střední části Moravy v úvalu Moravské brány. Ze západu zasahuje do spádového území výběžek Nízkého Jeseníku (Tršická pahorkatina a Oderské vrchy), z východu výběžky Západních Karpat (Podbeskydská pahorkatina). Oblast Hercynská a Karpatská je oddělena Moravskou branou (respektive řekou Odrou). Nízký Jeseník je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy. Navazuje na východní část Hrubého Jeseníku, rozprostírá se mezi severní Slezskou nížinou a jižním Hornomoravským úvalem. Na východě přechází v Moravskou bránu a Ostravskou pánev. Je plochou vrchovinou s pozůstatky sopečné činnosti. Je tvořen především prvohorními, kulmskými sedimentovanými horninami, spočívající na předchozích sedimentech a vulkanitech, vzniklých intenzívní sopečnou činností na dně devonského moře. Jeho nadmořská výška se pohybuje pouze mezi 400 až 600 metry. Nejvyšší část Nízkého Jeseníku na západě dosahuje až 800 metrů. Směrem k východu jeho výška klesá až na 350 metrů n. m. Oblast Nízkého Jeseníku byla vždy známa těžbou barevných a drahých kovů. Oderské vrchy se nacházejí severovýchodně od Olomouce a jsou součástí geomorfologického celku Nízký Jeseník. Jméno jim dala řeka Odra, která pramení nedaleko Fidlova kopce (680 m n.m.), jejich nejvyššího vrcholu. Moravská brána představuje samostatný geomorfologický celek, začleněný do soustavy Vněkarpatských sníženin, podsoustavy Západní, tvořený JZ-SV směrem protaženým pruhem plochého nížinového a pahorkatinného reliéfu na málo odolných neogenních horninách. Na JZ přechází Moravská brána u Přerova plynule do Hornomoravského úvalu, na SV rovněž plynule do Ostravské pánve. Severozápadní hranice je dána zlomovým svahem Nízkého Jeseníku, na JV hraničí s Kelečskou a Příborskou pahorkatinou. Za teplickým kaňonem z devonských a kulmských hornin vtéká Bečva ve svém dolním toku do bečevské části Moravské brány, která přechází v soutokové oblasti s Moravou do Hornoslezského úvalu. Nejvyšším bodem je Lučická Stráž - 339 m n. m. Tvoří ji plochá pahorkatina vyplněná neogenními sedimenty s pokryvem uloženin pevninského ledovce a s rozsáhlými sprašovými pokryvy. Protisměrně jí protékají řeky Bečva a Odra - prochází tudy hranice jejich povodí. Jedná se o výraznou sníženinou kerného původu. Také její mírně zvlněný nížinný georeliéf kontrastuje s příkrými zlomovými svahy okolních kerných struktur Nízkého Jeseníku. Zlomový svah oddělující právě tyto dva geomorfologické útvary ostře prořezávají pravostranné přítoky Bečvy. Jihovýchodní omezení Moravské brány tvoří kerná struktura Maleník. Jeho nejvyšší partie mezi Lipníkem nad Bečvou a Hranicemi tvoří plochý hřbet, na kterém nalezneme krajinnou dominantu zříceninu Helfštýna. Novodobý antropogenní reliéf souvisí zejména s těžbou nerostných surovin zbytky štol, důlních jam a odvalů, stopy po sobě zanechala těžba štěrkopísků a cihlářských surovin (umělá jezera), stavebního kamene, vápence a stavebních písků. Podél toku řeky Bečvy se rozkládají nivní usazeniny třetihorního původu, které na severozápadě přecházejí do teras, tvořených štěrkovitými písky. Jihovýchodní část území je tvořena prvohorními devonskými vápenci. Podbeskydská pahorkatina zaujímá největší část Západních Beskyd. Nejvyšší její část tvoří východní okraj Štramberské vrchoviny s horou Skalka (964 m n. m.). 13
Obrázek č. 2.1.1: Geologická struktura území SO ORP Lipník nad Bečvou Vysvětlivky: jemně žlutá terciérní horniny (písky, jíly) žlutá terciérní horniny alpínsky zvrásněné (pískovce, břidlice) šedá barva kvartér (hlíny, spraše, písky, štěrky) fialová paleozoické horniny zvrásněné nemetamorfované (břidlice, droby, křemence, vápence) Zdroj:www.geoportal.cenia.cz, 2012 2.1.2 Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Lipník nad Bečvou se nachází několik ložisek nerostných surovin. V současné době jsou evidované tři, z nichž na dvou probíhá těžba jedná se o stavební kámen. Tato území nejsou plošně příliš rozsáhlá. U dvou z nich je stanoveno chráněné ložiskové území. Tabulka č. 2.1.1: Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Lipník nad Bečvou Obec Název ložiska Ev. číslo Období těžby Těžba Nerost Surovina Hlinsko Podhůra- 303330 Současná Povrchov droba Stavební Lipník nad 0 á kámen Bečvou Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou Veselíčko Nové Dvory 300870 0 Veselíčko u Lipníka n.beč. Zdroj: Data ÚAP, 2012 303320 0 Dřívější Z vody psamity,štěr k Současná Povrchov á droba Plocha (ha) 18,3 Štěrkopísky 17,3 Stavební kámen 14,1 14
Dále jsou zde vymezena 4 nevýhradní ložiska nerostných surovin, a to pro těžbu štěrkopísku v blízkosti řeky Bečvy. Tabulka č. 2.1.2: Nevýhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Lipník nad Bečvou Obec Název ložiska Ev. číslo Surovina Plocha (ha) Jezernice, Týn nad Bečvou ST5-5 - Týn nad Bečvouseverovýchod 32210000 šterkopísek 35,5 0 Lipník nad Bečvou, Osek nad ST5-3 - Oldřichov na 32205000 šterkopísek 68,3 Bečvou Moravě 0 Osek nad Bečvou ST5-2 - Sušice u Přerova 32209000 šterkopísek 41,2 0 Lipník nad Bečvou, Týn nad Bečvou ST5-4 - Týn nad Bečvou 32206000 šterkopísek 46,7 0 Zdroj: Data ÚAP, 2012 V Oseku nad Bečvou a Lipníku nad Bečvou jsou dále vymezeny čtyři prognózní zdroje nerostných surovin pro těžbu štěrkopísku. Tabulka č. 2.1.3: Prognózní zdroje nerostných surovin v SO ORP Lipník nad Bečvou Obec Název ložiska Ev. číslo Surovina Plocha (ha) Osek nad Bečvou ST5-10 - Osek nad Bečvou 520800000 štěrkopísky 5,9 Osek nad Bečvou ST5-9 - Osek nad Bečvou 520620000 štěrkopísky 10,3 Osek nad Bečvou ST5-8 - Lipník nad Bečvou 505270001 štěrkopísky 26,8 Lipník nad Bečvou ST5-11 - Lipník nad Bečvou 505270002 štěrkopísky 18,4 Zdroj: Data ÚAP, 2012 Na území SO ORP Lipník jsou dále evidovány dva dobývací prostory v rámci ložiska Podhůra-Lipník nad Bečvou (Lipník nad Bečvou a Hlinsko) a Veselíčko. Ve všech dnes probíhá těžba stavebního kamene. 2.1.3 Sesuvná a poddolovaná území Poddolované a sesuvné území může představovat omezení pro rozvoj obcí, například pro výstavbu. Na území SO ORP Lipník nad Bečvou je evidováno dle dat ÚAP jedno poddolované území plošně malého rozsahu, a to Podhůří-Špirutka v Lipníku nad Bečvou. Nachází se zde několik sesuvných území bodových i plošných. V Týně na Bečvou a Jezernici se nachází dvě sesuvná území plošně většího rozsahu. Bodové sesuvné území se nachází v obcích Dolní Nětčice (aktivní), Hlinsko (aktivní) a Soběchleby (potenciální). Jedno ze sesuvných území zasahuje v Jezernici do blízkosti zástavby, stejně tak v obci Hlinsko. Tato území je nutno evidovat, prověřit míru rizika a najít pro dané lokality vhodný způsob využití. Tabulka č. 2.1.4: Plošná sesuvná území v SO ORP Lipník nad Bečvou Obec Aktivita Plocha (ha) Obec Aktivita Plocha (ha) Dolní Nětčice Potenciální 0,8 Jezernice Potenciální 0,7 Jezernice Potenciální 0,6 Jezernice Potenciální 1,4 Jezernice Potenciální 1,2 Týn nad Bečvou Aktivní 43,3 Jezernice Potenciální 9,9 Lipník nad Bečvou Potenciální 1,6 Zdroj: Data ÚAP, 2012 15
Obrázek č. 2.1.2: Důlní činnost a sesuvná území v SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP, 2012 16
2.1.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimální výskyt poddolovaných území malé omezení pro rozvoj obcí. Vyšší výskyt zdrojů nerostných surovin (stavebního kamene a štěrkopísku), především podél řeky Bečvy v obcích Lipník na Bečvou a Osek nad Bečvou, a dále v obcích Týn nad Bečvou, Hlinsko, Jezernice a Veselíčko. PŘÍLEŽITOSTI Nalezení vhodné využití území na lokalitách po ukončení těžby stavebního kamene a štěrkopísku (vytvoření VKP, plocha zeleně, rekreace ) a využití dotačních programů. SLABÉ STRÁNKY Sesuvná území v obcích Jezernice a Hlinsko zasahují do blízkosti zastavěného území a mohou představovat riziko pro rozvoj území. HROZBY Negativní ovlivnění životního prostředí těžbou nerostných surovin (prašné znečištění, ovlivnění vodního režimu ) Aktivace sesuvných území. 2.1.5 Problémy k řešení Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry omezení využití území především v obcích Jezernice a Hlinsko. Určení vhodného využití území nevhodného pro zástavbu. Najít vhodné využití území po ukončení těžby. 17
2.2 VODNÍ REŽIM Vodní zdroje v území SO ORP Lipník nad Bečvou zasahují do povodí Moravy. Nejvýznamnějším tokem ve sledovaném území je Bečva, která je největším levostranným přítokem Moravy. Na území SO ORP nejsou významné vodní plochy (stojaté). Rovněž na území SO ORP není vyhlášená žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod. Území povodí Moravy zasahuje z hlediska regionální geologie do obou základních geologických jednotek České republiky Českého masivu i Západních Karpat. Na území povodí Moravy lze rozlišit několik hydrogeologicky odlišných oblastí podmíněných geologickou stavbou. Jsou to západní, jesenická a beskydsko-karpatská oblast. Zájmové území spadá pod jesenickou a beskydskokarpatskou oblast. Oblast jesenická vyplňuje pramennou část povodí Moravy a povodí levostranných přítoků až po Bečvu. Horniny této oblasti nepředstavují vhodné prostředí pro akumulace podzemních vod. V dobře zalesněné oblasti Jeseníků přesahují specifické odtoky i 10 l.s -1.km -2 a směrem k Hornomoravskému úvalu klesají pod 5 l.s -1.km -2. Beskydsko-karpatská oblast vyplňuje východní část povodí Moravy počínaje Bečvou a podloží tvoří převážně flyšové horniny Vnějších Karpat. V souladu s rozložením srážek a morfologickými poměry klesá specifický odtok z extrémních hodnot nad 20 l.s - 1.km -2 až pod 3 l.s -1.km -2 v Dolnomoravském úvalu. Zalesnění nestačí upravovat nepravidelné odtoky, které jsou pro flyš charakteristické, protože jeho horniny mají propustnost omezenu flyšovým charakterem souvrství - soustavným výskytem pelitických vložek. V Předběžném přehledu významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Moravy (únor 2008) jsou pro území SO ORP identifikovány tyto problémy: Rizikovost podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu z důvodu nepříznivého poměru odběru a základního odtoku. Rizikovost podzemních vod z hlediska chemického stavu z důvodu přímého stanovení nebezpečných látek z bodových zdrojů a z důvodu prokázání dusíku v podzemní vodě. Příčné překážky ve vodních tocích, jejichž negativním projevem pro ekosystémy vodních toků je nepropustnost pro vodní organismy, změna hydrologického režimu toku a potamalizace (zavzdutí dlouhých úseků vodních toků). Příčné překážky jsou na celém území povodí Moravy. Řešením je budování rybích přechodů, minimalizování výšky objektů. Nelegální špičkování vodních elektráren, zadržování vody a minimální vypouštění vody v období sucha (odvádění vody náhony). Problémy obcí a subjektů bez ČOV mnoho obcí s počtem obyvatel pod 2000, které nemají vyřešené čištění odpadních vod, kde je časté přímé vypouštění odpadních vod do toků (přímo nebo přes septiky, nevyvážené žumpy atd.). Problémy obcí a subjektů vybavených ČOV: o o o o o o Srážková voda a řešení jejich odvodu a případně čištění. Neplnění limitů pro vypouštění odpadních vod. U malých obcí a průmyslových podniků často neprofesionálně zabezpečený provoz ČOV. Nevyhovující technologie u některých ČOV. Větší využití jiných druhů čištění. Chybějící kontrola stavu povoleného nakládání s odpadními vodami u fyzických osob, rekreačních objektů, provozoven i menších podniků (koželužny, výrobny uzenin, drůbežárny). 18
V Plánu oblasti povodí Moravy 2010-2015 (prosinec 2009) nejsou v tomto plánovacím období pro SO ORP Lipník nad Bečvou navržena opatření k dosažení cílů ochrany vod pro jednotlivé vodní útvary povrchových vod. V posledních letech dochází často k povodním a proto je kladen důraz na řešení protipovodňových opatření. Povodňová problematika je řešena v Plánu oblasti povodí Moravy 2010-2015 (prosinec 2009). Ve SO ORP Lipník nad Bečvou nejsou v tomto plánovacím období navrhována žádná opatření. Obrázek č. 2.2.1: Hydrografická síť SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP, 2012 2.2.1 Vodní režim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je především vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. 19
Tabulka č. 2.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Obec Plocha sklonité orné půdy (ha) Plocha orné půdy (ha) Procento sklonité orné půdy z orné celkově Bohuslávky 0,00 66,62 0,00 Dolní Nětčice 16,84 319,95 5,26 Dolní Újezd 0,00 397,91 0,00 Hlinsko 3,91 175,52 2,23 Horní Nětčice 0,00 355,65 0,00 Jezernice 0,00 656,63 0,00 Kladníky 3,44 256,68 1,34 Lhota 1,22 251,63 0,48 Lipník nad Bečvou 1,11 1 576,65 0,07 Osek nad Bečvou 0,00 968,19 0,00 Radotín 0,71 211,61 0,34 Soběchleby 2,58 494,45 0,52 Týn nad Bečvou 0,09 142,36 0,06 Veselíčko 0,81 306,55 0,26 SO ORP Lipník nad Bečvou 30,72 6 180,40 0,50 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012 Poznámka: LPIS (registr půdy) je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy. LPIS vznikal na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství na přelomu let 2003 a 2004. Ke spuštění došlo 21. března 2004. Data v původním RURÚ (2008) vznikla nad tehdy jedinými dostupnými daty z přelomu let 2003 a 2004, kdy LPIS teprve začínal. Z toho pramení rozdíly v analýze sklonité orné půdy ve srovnání s dnešním aktuálním stavem. Pro tuto aktualizaci byl použity data z již veřejně přístupného registru půdy (plpis) aplikace určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23.10.2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost. Plochy sklonité orné půdy jsou půdní bloky orné půdy s více než 25% podílem půdy se sklonem 7. Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Dolní Nětčice a to necelých 31 ha. Větší množství těchto pozemků se nachází na území obcí Lipník nad Bečvou (27,01 ha) a Horní Nětčice (20,54 ha). V těchto uvedených obcích by bylo vhodné identifikovat tyto pozemky a pokud ohrožují zastavěnou část obce, navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Záplavové území S množstvím sklonité orné půdy souvisí také vznik povodňových stavů a stanovení záplavových území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. 20
Na území SO ORP Lipník nad Bečvou zasahuje záplavovým územím Q 100 řeka Bečva a Jezernice. Záplavové území zasahuje 1057,58 ha na území obce Jezernice, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou a Týn nad Bečvou. Tabulka č. 2.2.2: Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí Obec Vodní tok (Q 100 ) Zaplavená plocha při Q 100 [ha] Bohuslávky - - Dolní Nětčice - - Dolní Újezd - - Hlinsko - - Horní Nětčice - - Jezernice Jezernice, Bečva 154,21 Kladníky - - Lhota - - Lipník nad Bečvou Bečva 510,01 Osek nad Bečvou Bečva 317,54 Radotín - - Soběchleby - - Týn nad Bečvou Bečva 75,82 Veselíčko - - Zdroj: Data ÚAP, 2012 Obrázek č. 2.2.2: Záplavové území Q 100 na území SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP, 2012 21
Zemědělské meliorace S vodním režimem souvisí také existence odvodňovacích a zavlažovacích zařízení v území. Tato zařízení vodní režim v nemalé míře ovlivňují. Ve velkém se prováděla plošná odvodnění půd v šedesátých až osmdesátých letech minulého století v důsledku intenzifikace zemědělské výroby. Odvodnění se skládalo z hlavních otevřených nebo zatrubněných kanálů a z vlastní plochy odvodněné plošnou drenáží, která do hlavních kanálů ústila. Otevřené a trubní kanály dnes spravuje Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS) a udržuje je funkční. Funkčnost plošných drenážních systémů je v současné době záležitostí vlastníků nebo nájemců pozemků a je víceméně problematická. Na území SO ORP Lipník nad Bečvou je plošně odvodněno 59 % zemědělské půdy. Obrázek č. 2.2.3: Plošné odvodnění na území SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP, 2012 2.2.2 Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Situace na území SO ORP Lipník nad Bečvou není výjimkou, stav povrchových a podzemních vod není uspokojivý. 22
2.2.2.1 Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích. Tabulka č. 2.2.3: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích Obec Ekologický stav Chemický stav "nerizikový" "rizikový" "nerizikový" "rizikový" Bohuslávky 100 0 100 0 Dolní Nětčice 0 100 100 0 Dolní Újezd 83 17 100 0 Hlinsko 89 11 100 0 Horní Nětčice 0 100 100 0 Jezernice 100 0 100 0 Kladníky 0 100 100 0 Lhota 6 94 100 0 Lipník nad Bečvou 100 0 100 0 Osek nad Bečvou 100 0 100 0 Radotín 0 100 100 0 Soběchleby 0 100 100 0 Týn nad Bečvou 69 31 100 0 Veselíčko 78 22 100 0 SO ORP Lipník n/b 68 32 100 0 Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2012 Pozn.: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích je hodnocena z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením rizikový a nerizikový. Na území SO ORP je 68 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako nerizikový a 32 % jako rizikový z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu. Z hlediska chemického stavu je 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako nerizikový. Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí. 23
Obrázek č. 2.2.4: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 Obrázek č. 2.2.5: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 24
2.2.2.2 Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Tabulka č. 2.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu Obec % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" kvantitativní stav chemický stav Bohuslávky 0 100 Dolní Nětčice 0 0 Dolní Újezd 0 100 Hlinsko 0 0 Horní Nětčice 0 0 Jezernice 0 100 Kladníky 0 0 Lhota 0 0 Lipník nad Bečvou 0 99 Osek nad Bečvou 0 100 Radotín 0 0 Soběchleby 0 2 Týn nad Bečvou 0 16 Veselíčko 0 100 SO ORP Lipník nad Bečvou 0 66 Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 Plochy útvarů podzemních vod s klasifikací rizikový z hlediska kvantitativního stavu se na území SO ORP nenacházejí. Z hlediska chemického stavu jsou největší plochy útvarů podzemních vod s klasifikací rizikový na území obcí Bohuslávky, Dolní Újezd, Jezernice, Veselíčko, Osek nad Bečvou a Lipník nad Bečvou. Na celém území SO ORP je 66 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako rizikový z hlediska chemického stavu. 25
Obrázek č. 2.2.6: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 Obrázek č. 2.2.7: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu 26
Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 2.2.3 Indikátory Vodní režim v krajině Celkem se v SO ORP Lipník nad Bečvou nachází 180,28 ha pozemků se sklonitou ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Lipník nad Bečvou (5 719,56 ha) tyto nevhodné pozemky činí 3,15 %. Ve dvou obcích (Týn nad Bečvou a Bohuslávky) se nenachází ani jeden sklonitý pozemek využívaný jako orná půda, což by měl být cílový stav pro ostatní území. Tím by bylo dosáhnuto z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích ideálního stavu a přispělo by se ke zlepšení vodního režimu v krajině a ke snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Hodnocení indikátoru vodní režim: -2 na území obce se nachází více než 20 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází 14 20 ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 7 13,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 6,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy Stav povrchových a podzemních vod Na území SO ORP je zaznamenán výskyt útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací rizikový i nerizikový a ve smyslu hodnocených indikátorů nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu na území obcí Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Kladníky, Lhota, Radotín a Soběchleby. Na území SO ORP není identifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích s klasifikací nejistý. Na sledovaném území nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického stavu na území obcí Bohuslávky, Dolní Újezd, Jezernice, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou a Veselíčko. Hodnocení indikátoru stav povrchových a podzemních vod (subjektivně): -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podz. vod s klasifikací nejistý 1 na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2 na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů je přijatelný na území obce Hlinsko a obce Týn nad Bečvou. Na území těchto obcí převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový. Na území ostatních obcí je stav nepřijatelný. Tabulka č. 2.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Obec Vodní režim Stav povrchových a plocha sklonité orné půdy Hodnocení indikátoru podzemních vod (ha) Bohuslávky 0,00 2-1 Dolní Nětčice 16,84-1 -1 Dolní Újezd 0,00 2-1 Hlinsko 3,91 1 2 27
Horní Nětčice 0,00 2-1 Jezernice 0,00 2-1 Kladníky 3,44 1-1 Lhota 1,22 1-1 Lipník nad Bečvou 1,11 1-1 Osek nad Bečvou 0,00 2-1 Radotín 0,71 2-1 Soběchleby 2,58 1-1 Týn nad Bečvou 0,09 2 2 Veselíčko 0,81 2-1 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012 Obrázek č. 2.2.8: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012 28
Obrázek č. 2.2.9: Hodnocení obcí dle stavu povrchových a podzemních vod Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012 29
2.2.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Příznivý stav vodního režimu z hlediska minimálního množství sklonité orné půdy = minimalizace rizika lokálních povodní a půdní eroze v obcích Týn nad Bečvou a Bohuslávky. Přijatelný stav z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody je na území obcí Hlinsko a Týn nad Bečvou. PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření v krajině (vyjma vodního díla většího rozsahu). SLABÉ STRÁNKY Nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod a podzemních vod na většině území SO ORP. Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích na území obcí Dolní Nětčice, Horní Nětčice a Lipník nad Bečvou. Na území obcí Jezernice, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou a Týn nad Bečvou zasahuje záplavovým územím Q 100 řeka Bečva a Jezernice. Nízký podíl vodních ploch na celkové výměře obcí ORP. HROZBY Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy území obce Dolní Nětčice, Horní Nětčice a Lipník nad Bečvou. Nárůst návalového množství dešťových vod v často poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech. Negativní důsledky působení vodní eroze. Absence údržby drenážních systémů (meliorace odvodnění). 2.2.5 Problémy k řešení V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž,...). Jedná se především o obce Dolní Nětčice, Horní Nětčice a Lipník nad Bečvou, dále pak Jezernice, Radotín a Kladníky. V obcích, kde hladina Q 100 zasahuje do zastavěného území navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a podporovat jejich hospodárné využívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti. 30
31
2.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2.3.1 Ovzduší Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). 2.3.1.1 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO 2, PM 10, NO 2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, benzo(a)pyren, O 3. Na 100 % území SO ORP došlo v roce 2010 k překročení hodnot imisních limitů pro ochranu zdraví lidí. Byly překročeny imisní limity pro ochranu zdraví lidí pro 24 hodinové koncentrace suspendovaných částic frakce PM 10 (polétavý prach 100%) a polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (91,5 %). Na téměř celém území SO ORP došlo v roce 2010 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon (98 %). Nebyly překročeny cílové imisní limity pro SO 2, PM 10 (roční), NO 2, benzen a arsen. Ve srovnání s rokem 2008 byla situace v roce 2010 výrazně nepříznivější. Dá se předpokládat zhoršení rozptylových podmínek, které způsobily nadlimitní koncentrace suspendovaných částic frakce PM 10 na celém území SO ORP. Tabulka č. 2.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2010 SO ORP Lipník nad Bečvou % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Obec Imisní limit Cílový imisní limit PM 10 (24h) B(a)P O 3 _8h Bohuslávky 100,0 86,0 100,0 Dolní Nětčice 100,0 100,0 100,0 Dolní Újezd 100,0 75,0 100,0 Hlinsko 100,0 100,0 100,0 Horní Nětčice 100,0 100,0 100,0 Jezernice 100,0 100,0 100,0 Kladníky 100,0 100,0 100,0 Lhota 100,0 100,0 100,0 Lipník n. B. 100,0 90,0 93,5 Osek n. B. 100,0 100,0 100,0 Radotín 100,0 100,0 100,0 Soběchleby 100,0 100,0 100,0 Týn n. B. 100,0 100,0 100,0 Veselíčko 100,0 65,0 100,0 32
SO ORP Lipník nad Bečvou 100,0 98,0 98,0 Zdroj dat: ČHMÚ, 2012 Pozn.: V tabulce jsou uvedena % plochy obcí, na kterých došlo k překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví v roce 2010 (uvedeny jsou jen látky znečišťující ovzduší, u kterých bylo v příslušném roce zaznamenáno překročení imisních limitů) Obrázek č. 2.3.1: Překročení hodnot imisního limitu pro PM 10 (24 h.) pro ochranu zdraví lidí Zdroj dat: ČHMÚ, 2012 Obrázek č. 2.3.2: Překročení hodnot cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren pro ochranu zdraví lidí 33
Zdroj dat: ČHMÚ, 2012 34
2.3.1.2 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40) Na území všech obcí, tj. na 98 % území SO ORP došlo v roce 2010 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Pouze na velmi malé ploše území (část obce Lipník nad Bečvou) byl překročen imisní limit pro NO x. Platný imisní limit pro SO 2 nebyl v roce 2010 překročen. Obrázek č. 2.3.3: Překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40) Zdroj dat: ČHMÚ, 2012 2.3.1.3 Staré ekologické zátěže a Brownfields Za starou ekologickou zátěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci můžeme považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám. Kontaminovanými lokalitami mohou být například skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny nebo území postižená těžbou nerostných surovin. Podle dat ÚAP týkajících se starých ekologických zátěží, jejichž správcem a poskytovatelem je MŽP jsou na území SO ORP Lipník nad Bečvou evidovány tyto staré ekologické zátěže: 35