Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy



Podobné dokumenty
Základní údaje o čistírně odpadních vod

oznamovatel Magistrát hl.m. Prahy Odbor městského investora investor Hlavní město Praha záměr ČÁST I

Nové požadavky na zpracování odborných posudků Seminář Novela vyhlášky č. 415/2012 Sb.

EXKURZE ÚSTŘEDNÍ ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD PRAHA. Katedra zdravotního a ekologického inženýrství. Stará čistírna odpadních vod Papírenská 199/6 Praha

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

ROZŠÍŘENÍ ČOV + ČKV JIH LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ

Vstupní šneková čerpací stanice

Technika a technologie jako nástroj ochrany životního prostředí

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum:

ČOV Modřice - Technický popis

REKONSTRUKCE KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ČOV S CÍLEM ZVÝŠENÍ ENERGETICKÉ SOBĚSTAČNOSTI

KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ MOTTO:

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

spol. s r.o. Podkovářská 6, Praha 9 Záměr Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy

Srovnávací analýza možných způsobů hygienizace kalů. Ing. Jan Tlolka - SmVaK Ostrava a.s. Ing. Karel Hartig, CSc. - Hydroprojekt CZ a.s.

Platné znění části zákona s vyznačením změn

Čistírny odpadních vod ČOV-AF. s dávkováním flokulantu

MŽP odbor ochrany ovzduší

DUIS S.R.O. Projektové a inženýrské služby Srbská 1546/21, B R N O ČOV PŘIBICE - INTENZIFIKACE Stupeň: DPS

Snížení emisí uhlovodíků z procesu odolejení petrochemických vod. Pavel Sláma úsek HSE&Q, UNIPETROL SERVICES, s.r.o

Možnosti energetického využívání tzv. palivového mixu v podmínkách malé a střední energetiky

KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE

Kapacity ČOV provozovaných společností: V majetku společnosti: Přerov ČOV Přerov EO. Hranice ČOV Hranice EO

Kapacity ČOV provozovaných společností: V majetku společnosti: Přerov ČOV Přerov EO. Hranice ČOV Hranice EO

vybrané referenční akce z oblasti čistíren odpadních vod Referenční akce firmy Libor DLOUHÝ - DLOUHÝ I.T.A. Čistírny odpadních vod a kanalizace

Lis na shrabky INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

KANALIZACE A ČOV KŘTĚNOV

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ

Čistírny odpadních vod ČOV-AF K

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ

Vyhodnocení provozu ČOV Ostrá 2015

ROZHODNUTÍ. a) Popis technické a technologické jednotky uvedené v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci

6. listopadu 2013 OŽPZ 865/2013 R O Z H O D N U T Í

vybrané referenční akce z oblasti čistíren odpadních vod Referenční akce firmy Libor DLOUHÝ - DLOUHÝ I.T.A. Čistírny odpadních vod a kanalizace

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

Číslo zakázky: 13 PROTOKOL O ZKOUŠCE č. 1 Číslo přihlášky: 13. Zkoušený výrobek - zařízení: domovní aktivační čistírna - typ EKO-NATUR 3-6

Kapitola 6. Stručné netechnické shrnutí údajů uvedených v žádosti 1 / 5

Novela vyhlášky č. 415/2012 Sb.

A. OBEC Batelov B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

Vyhodnocení provozu ČOV Ostrá 2014

Požadavky na zpracování rozptylových studií. Kateřina Sukdolová, Alena Kacerovská 1. prosince 2011 Hradec Králové

Voda Problematika čištění nestandardních odpadních vod v podmínkách dálničních odpočívek srovnání dvou realizovaných čistíren SBR

KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Škroupova 18, Plzeň

Jedná se o přípravu území pro výstavbu RD, přičemž výstavba RD není předmětem této dokumentace.

Marek Holba, Adam Bartoník, Ondřej Škorvan, Petr Horák, Marcela Počinková, Karel Plotěný. Ing Milan Uher

KOMBINOVANÝ PROVOZNÍ ŘÁD PRO VÝROBU BIOPLYNU V BIOPLYNOVÝCH STANICÍCH 1

O Z N Á M E N Í. o z n a m u j e

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ

PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE

Vybraná problematická ustanovení zákona o ochraně ovzduší a projednávaná řešení (201/2012 Sb.) Jakub Achrer Odbor ochrany ovzduší MŽP

ŠROUBOVÝ ODVODŇOVACÍ LIS KALOVÝCH VOD MP-DW

Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší

Novela vyhlášky č. 415/2012 Sb.

Recyklace energie. Jan Bartáček. Ústav technologie vody a prostředí

Rok / Modulové Biofermentory. Postavte si malou BPS.

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Váš dopis zn. Č. j. Vyřizuje / linka Datum MHMP /2016/EIA/3552P/Hip Ing. Hippmannová /

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

Popis stavby. Obrázek číslo 1 mapa s vyznačením umístění jednotlivých ČOV. ČOV Jirkov. ČOV Údlice. ČOV Klášterec nad Ohří ČOV Kadaň.

Váš dopis zn. SZn. Vyřizuje/ linka Datum S-MHMP /2012/2/OZP/VI Mgr. Pacner /

Závazná stanoviska vydaná v březnu 2018

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ

ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Bioplyn - hořlavý a energeticky bohatý plyn

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Teplárna E2 Integrované povolení čj. ŽPZ/10759/03/Hd/9 ze dne

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Ďáblice B. STATISTIKA - ČSÚ

Michal Pospíšil Interbrigadistů 2, Přerov IČO : DIČ : CZ DOKUMENTACE OBJEKTU PROJEKT PRO REALIZACI STAVBY

RR E F E R E N C E. Projekt CZ Region Perninský vrch integrovaný projekt řešení inženýrských sítí

Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r. o.

Věc: Výstavba plynové kotelny v panelovém domě, Vondroušova , k.ú. Řepy

V Z O R O V Á Ř E Š E N Í CENTRÁLNÍ SKLADY KEJDY PRO OBLASTI SE ZVÝŠENOU OCHRANOU VOD

Kateřina Svačinková/499 R O Z H O D N U T Í

Hradec Králové Radim Sobotík

Odborný posudek. 1.5.B.2 Komplexní systémy pro využití srážkové vody jako vody užitkové

A. Průvodní zpráva. HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR Královéhradeckého kraje nábřeží U Přívozu 122/4, HRADEC KRÁLOVÉ 3 IČ:

Elektrárny. Energetické využití bioplynu z odpadních vod

POZNATKY K PROJEKTOVÁNÍ. Ing. Stanislav Ház

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení. č.j.: KULK/2714/2003 ze dne 11. května 2004

Vyhodnocení provozu ČOV Ostrá 2016

STAVEBNÍ ÚPRAVY OBJEKTŮ č.1 VRÁTNICE, č.4 KUCHYŇ S JÍDELNOU A č. 5 UYTOVACÍ OBJEKT V BÝVALÉM VOJENSKÉM AREÁLU V OBCI KOSTELEC U HEŘMANOVA MĚSTCE

Květen 2004 Ročník XIV Částka 5 OBSAH

Množství odpadních vod Výchozí údaje Počet napojených EO Specifická potřeba vody na 1EO Denní množství ostatních vod

Palivová soustava Steyr 6195 CVT

Váš dopis zn. SZn. Vyřizuje/ linka Datum S-MHMP /2012/1/OZP/VI Ing. Pospíšilová /

odbor výstavby a ŽP nám. Svobody 29, Chropyně

RNDr. Barbora Cimbálníková MŽP odbor ochrany ovzduší telefon:

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, Ostrava

Váš dopis zn. SZn. Vyřizuje/ linka Datum S-MHMP /2012/1/OZP/VI Mgr. Pacner /

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE TUKLATY

Horní Rápotice. Název části obce

Hodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí. Lubomír Paroha Petra Borůvková

VEPASPOL Olomouc, a. s. Paseka č.p. 270, PSČ IČ:

Název části obce. Bydlící obyvatelé přechodně bydlící celkem

Vliv kalového hospodářství na odstraňování dusíku. Kalová voda. Odstraňování dusíku na biologických ČOV

Smurfit Kappa Czech s.r.o. Papírenský stroj č.2 Integrované povolení čj. MSK 208/2007 ze dne , ve znění pozdějších změn

Transkript:

Odborné posouzení zpracované v rozsahu odborného posudku dle zák. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší k záměru Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy Varianta 2 PC 1: AEROBNÍ FERMENTACE KALU A ORGANICKÝCH MATERIÁLŮ číslo 2 OP/VII/2010 Zadavatel : Ekosystem spol. s r.o. Podkovářská 6 190 00 Praha 9 Tel.: 222 531 608 Zpracovatel : Ing. Karel Vurm, CSc. autorizovaná osoba dle zákona č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší autorizace vydaná MŽP ČR č.j.1459/740/02/ms dne 9.7.2003 a prodloužená rozhodnutím MŽP ČR č.j.2146/820/07 dne 28.5.2007 Adresa : Ortenovo nám.13, 170 00 Praha 7 Tel.: 220808966, 602 772093 e-mail: karel.vurm@volny.cz IČO - 15292738 Praha 1.8. 2010 1

O B S A H P O S O U Z E N Í Strana 1. Účel odborného posouzení 3 2. Obecné údaje 4 2.1. Podklady odborného posouzení 4 2.2. Identifikační údaje 4 3. Charakteristika stavby (zdroje) 6 3.1. Stavební a technologické řešení 6 3.2. Kapacita zpracování kalu, další údaje 7 3.3. Směnnost, zaměstnanci 8 4. Popis zdroje znečišťování ovzduší 9 4.1. Stručný popis zdroje znečišťování a instalované technologie 9 4.2. Popis zařízení k omezování emisí pachových látek 18 5. Specifikace používaných surovin, materiálů a paliv 20 5.1. Suroviny, chemikálie, pomocné látky 20 5.2. Paliva 22 6. Výstupy do ovzduší, emise 23 7. Legislativní stav v ochraně ovzduší, kategorizace zdrojů, prováděcí právní předpisy, porovnání zdroje s jejich požadavky 28 7.1. Technologie KH Drasty 29 7.2. Plynová kotelna 29 7.3. Náhradní zdroj el. energie 30 7.4. Problematika pachových látek 32 7.5. Fugitivní emise 34 8. Zhodnocení KH Drasty z hlediska ochrany ovzduší 34 8.1. Porovnání zvoleného řešení s obdobnými technologiemi 34 8.2. Schopnost zdroje plnit emisní limity 34 8.3. Zdůvodnění nejvýhodnějšího řešení 35 8.4. Vliv na imisní situaci okolí 35 9. Měření, návrhy na opatření 40 9.1. Jednorázové autorizované měření ve zkušebním provozu 40 9.2.. Návrh opatření ke snížení emisí 41 10. Shrnutí 43 11. Údaje o zpracovateli odborného posouzení 44 2

1. ÚČEL ODBORNÉHO POSOUZENÍ Toto odborné posouzení je zpracované jako příloha k dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí dle zák.100/2001 Sb. v platném znění pro záměr Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy - Varianta 2 PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů (dále jen dokumentace EIA). Jeho účelem je posoudit stacionární zdroje znečišťování ovzduší, které mají být vybudovány v rámci uvedeného záměru, ve vztahu k platné legislativě ochrany ovzduší. Naopak hodnocení emisí z vyvolané dopravy resp. automobilů mobilních zdrojů není předmětem tohoto odborného posouzení, neboť v 4 odst.2 zákona č. 86/2002 Sb. je uvedeno, že podmínky ochrany ovzduší před znečišťováním způsobených mobilními zdroji znečišťování ovzduší upravují zvláštní právní předpisy. Obsahově je toto odborné posouzení zpracováno v rozsahu odborného posudku dle 17 odst. 5 a 6 zák. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, ale formálně se nejedná o odborný posudek dle zák. 86/2002 Sb., který bývá zpracováván jako součást žádostí - o vydání závazného stanoviska příslušného orgánu ochrany ovzduší k umístění stavby nebo povolení stavby podle 17 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 86/2002 Sb. - o povolení příslušného orgánu ochrany ovzduší podle odstavce 2 písm. a), b), d) a e), zákona č. 86/2002 Sb. Předmětem posouzení není vyhodnocení rozptylu znečišťujících látek z KH Drasty podle 17 odst. 5 zákona 86/2002 Sb., tuto problematiku řeší rozptylová studie zpracovaná autorizovanou osobou ing. V. Bílkem, která je samostatnou přílohou dokumentace EIA. Z rozptylové studie jsou v tomto odborném posouzení uvedeny jen vybrané informace. Posouzení variantních řešení záměru: Předkládané odborné posouzení je zpracováno k dokumentaci EIA pro záměr Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy, tato dokumentace EIA je zpracovaná v jedné předložené variantě technologie úpravy surového kalu a org. materiálů aerobní fermentací a bez energetického využití produktu (upraveného surového kalu) aerobní fermentace na lokalitě Drasty. Proto není předkládané odborné posouzení zpracováno variantně. Na základě Závěrů zjišťovacího řízení k Oznámení a v důsledku vývoje technické a legislativní přípravy záměru byla zvolena varianta: Varianta 2 PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů (s využitím doplňkové organické biomasy vč. odpadů převážně komunálního charakteru jako procesního substrátu) a bez technologie ANAMMOX zajišťující snižování obsahu N- NH 4 ve fugátu. Vstupní surovinou pro předmětný záměr bude po rekonstrukci ÚČOV tzv. surový kal zahrnující nestabilizovaný primární kal (PK), přebytečný biologický (resp. aktivovaný) kal (BK, resp. AK) a kaly z denitrifikačních filtrů a chemického srážení fosforu. Uvedená směs kalů (surový kal) bude produkována technologií rekonstruované ÚČOV. 3

Zpracovatel tohoto posouzení upozorňuje, že předmětem dokumentace EIA je pouze technologie úpravy surového kalu bez energetického využití produktu na lokalitě Drasty s vyhodnocením základních možností využití produktu technologie aerobní fermentace mimo lokalitu Drasty a stanovení zásadních podmínek pro nakládání s tímto produktem. Pro uvedenou technologii úpravy surového kalu aerobní fermentací na lokalitě Drasty bude dále používán výraz Kalové hospodářství Drasty zkráceně KH Drasty. Dokumentace EIA záměru Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy - Varianta 2 PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů je zpracována jako součást řešení problematiky ÚČOV Praha, která komplexně zahrnuje stavbu č. 6963 Celková přestavba a rozšíření ústřední čistírny odpadních vod v Praze na Císařském ostrově. Pro uvedenou přestavbu a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod v Praze bude dále používán zkrácený výraz rekonstrukce ÚČOV. 2. OBECNÉ ÚDAJE 2.1. Podklady odborného posouzení Popis šetření na místě : Místní šetření na lokalitě Drasty a v jejím okolí bylo uskutečněno 28.7.2010. Použité podklady: Pro zpracování tohoto odborného posouzení byly použity tyto podklady : 1) Dokumentace EIA Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy - Varianta 2 PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů s hodnocením vlivů stavby na životní prostředí v rozsahu dle přílohy č. 4 zák.100/2001 Sb. v platném znění, vypracoval Ekosystém spol. s r.o., ing. V. Hammer, srpen/2010. 2) Informace o pachových emisích z BČOV, EVECO, s.r.o., 18.2.2003 3) Informace k problematice energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy poskytnuté zpracovatelem dokumentace EIA. 4) J. Chudoba, F.Tuček a Z.Koníček, Základní procesy a výpočty v technologii vody, SNTL Praha, 1988 5) Požadavky a doporučení MŽP pro zpracování odborných posudků, zveřejněných na internetových stránkách MŽP ČR www.env.cz. 4

2.2. Identifikační údaje Název zdroje : Zařízení pro aerobní fermentaci organických odpadů a kalů z Prahy lokalita Drasty. Stavebník a investor: Hlavní město Praha zastoupené Odborem městského investora MHMP Mariánské náměstí 2 110 01 Praha 1 IČ: 00064581 Umístění záměru (stavby) - Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy - Varianta 2 PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů Kraj : Středočeský Okres : Praha - východ Obec: město Klecany - městská část Drasty k.ú.: Drasty Navrhovaný záměr (stavba) je situován na lokalitu Drasty, do stávajícího areálu již neprovozovaného Kalového hospodářství ÚČOV (dále jen areál KH) ve vlastnictví hl. m. Prahy, provozovaný PVK, a.s.. Areál KH se nachází cca 3 km od Klecan a jsou v něm umístěny objekty se strojním zařízením pro odvodňování kalu (3 ks sítopásových lisů) a dále objekty kalových polí o celkové disponibilní ploše 12,7 ha. V současné době je areál KH mimo provoz, pouze někdy zde dochází k provizornímu ukládání kalu. Celková plocha areálu využitelná pro KH vč. výhledových doplňků je 17,2 ha, pro vlastní záměr bude využita pouze část plochy bývalých kalových polí v rozsahu 12,1 ha u zvolené a posuzované Varianty 2 PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů Areál KH sousedí v severním směru ve vzdálenosti cca 350 m s obcí Drasty, na jihu ve vzdálenosti cca 1 000 m s hlavní obytnou zástavbou obce Klecany, na západě ve vzdálenosti cca 350 m s obcí Větrušice a na východě až k silnici č. II/608 se zemědělsky využívanými pozemky (především jako louky). V areálu stávajícího KH je umístěno 5 rodinných domků obydlených bývalými zaměstnanci ÚČOV pracujícími v provozu KH. Z hlediska terénu lze lokalitu charakterizovat jako rovinnou s velmi příznivými rozptylovými podmínkami. Umístění areálu KH. Drasty je vyznačeno na situaci širších vztahů v přílohách č.1.a 3 dokumentace EIA. 5

3. CHARAKTERISTIKA ZÁMĚRU (STAVBY) Dále uváděná charakteristika záměru (stavby) v této kapitole 3 i následující popis zdroje resp. záměru (následující kap. 4) vycházejí z dokumentace EIA záměru Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy - Varianta 2 PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů /1/. Tento záměr řeší především základní problematiku a podmínky umístění nového kalového hospodářství ÚČOV Praha, přičemž umístění kalového hospodářství je navrhováno na lokalitu Drasty u Klecan tzn. mimo prostor areálu stávající ÚČOV na Císařském ostrově v Praze 6. Z hlediska legislativy ochrany ovzduší to znamená, že záměr Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy - Varianta 2 PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů jako celek nespadá do působnosti bodu 6.9. Čistírny odpadních vod část III, přílohy č.1 k NV 615/2009 Sb. 3.1. Stavební a technologické řešení záměru A. Stavební řešení Varianta 2 PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů V příloze č.i.8 dokumentace EIA je výkres Zastavovací plán stavby: Varianta 2-PC 1: Dispoziční řešení Varianty 2-PC 1 vychází z logických návazností jednotlivých technologických celků. Zastavěná plocha v této variantě je cca 12,1 ha. Plošné rozměry jsou (390 x 280 m) + (140 x 80 m) = 120 400 m 2 (cca 12,1 ha), nejvyšší stavbou je objekt SO 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu a objekt SO 1-30 Těžní šachta s výškou cca 10 m. Navržené řešení má ve vztahu k celkové disponibilní ploše lokality 17,2 ha dostatečné prostorové rezervy, což vzhledem k rozsahu stavby, jejímu významu a dalším případným doplňujícím stavbám zajišťujícím výhledové komplexní řešení lokality Drasty lze pokládat za nezbytné. B. Variantní technologické řešení záměru Dokumentace EIA je zpracována v jedné variantě technologie úpravy surového kalu a bez energetického využití produktu (upraveného surového kalu) z procesu aerobní fermentace na lokalitě Drasty. Zvolen byl proces společného zpracování čistírenských kalů z komunálních ČOV a vybraných kategorií komunálního odpadu: - proces aerobní fermentace kalu a organických materiálů (s využitím doplňkové organické biomasy vč. odpadů převážně komunálního charakteru jako procesního substrátu). 6

Varianta 2. PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů V příloze č.9a dokumentace EIA je zařazeno Blokové technologické schéma záměru pro Variantu 2, tato varianta zahrnuje následující základní procesní operace záměru příjem surového kalu ze spojovacího raženého technologického kanálu (dále RTK) a vstupní homogenizace surového kalu v akumulačních nádržích zahušťování surového kalu na odstředivkách příjem organického substrátu navážených nákladní dopravou a RTK (shrabky z ÚČOV) skladování a úprava organického substrátu a kalu, příprava fermentační směsi proces aerobní fermentace ve fermentorech skladování výstupního produktu v zásobnících spalování zemního plynu v kotelně (výroba tepla pro zateplení objektů a sociální účely) čerpání odpadních vod vč. fugátu do spojovacího RTK a na ÚČOV čištění vzdušin s obsahem pachových látek příslušné chemické hospodářství Na základě vývoje technické přípravy záměru bylo ve var. 2 rozhodnuto z důvodu nízké efektivnosti a vybavení rekonstruované ÚČOV nevyužít technologie ANAMMOX. 3.2. Kapacita zpracování kalu, další kapacitní údaje Varianta 2 PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů U varianty 2 bude v aerobní fermentaci zpracován surový kal z ÚČOV a také doplňková organická biomasa. Návrhová kapacita technologie KH vychází z výstupu směsného surového kalu z technologie rekonstruované ÚČOV a požadavku zajištění nepřetržitého provozu ÚČOV. Kapacita čerpání surového kalu z ÚČOV do KH je zvolena ve výši max. 250 m 3 /h kalu se 6 % sušiny. Vstupní bilance surového kalu 250 t/d kalu sušiny 100 % (0 % vlhkosti) max. 10,96 t/h kalu sušiny 100 % (0 % vlhkosti) 4 167 t/d kalu 6 % sušiny (94 % vlhkosti) max. 182,6 t/h kalu 6 % sušiny (94 % vlhkosti) Vstupní bilance doplňkového organického substrátu (organických odpadů a ostatních materiálů) 500 t/d s průměrnou sušinou 55 % (vlhkostí 45 %) Seznam možných organických materiálů a odpadů využitelných v technologii aerobní fermentace je uveden v kap. B.II.3 a příloze 7b dokumentace EIA. 7

Výstupní bilance cílového produktu Konečným hlavním výstupním produktem záměru v posuzované variantě 2 bude produkt aerobní fermentace s cca 80% sušiny. Tento produkt bude kategorizován v souladu s legislativou a dle jeho skutečně zjištěných vlastností s jednoznačnou prioritou pro energetické využití. Kapacita výroby cílového produktu vychází z roční bilance upraveného kalu při nepřetržitém provozu s návrhovou denní kapacitou 250 t 100 % ní sušiny kalu z ÚČOV a denní kapacitou 500 t zpracování organických odpadů, a z charakteru procesu aerobní fermentace a z něho vyplývajících změn vstupních médií. 610 t/d s průměrnou sušinou 80 % (vlhkostí 20 %) 225 650 t/ rok s průměrnou sušinou 80 % (vlhkostí 20 %) FPD (z požadavku zajištění nepřetržitého provozu ÚČOV plyne následující FPD kalového hospodářství Drasty při posuzované variantě 2) 8 760 h/rok 365 dní/rok 24 h/d Zemní plyn roční spotřeba (včetně zkoušek NZE) max. hodinová spotřeba (bez NZE) 3.3. Počet zaměstnanců, směnnost cca 150 000 m 3 /rok (vč. určité rezervy) 118 m 3 /hod. Předpokládaný počet přímých zaměstnanců: 45 Provoz KH Drasty nepřetržitý třísměnný provoz. 4. POPIS ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ 4.1 Stručný popis stavby zdroje znečišťování ovzduší a instalované technologie Popis zdroje v této kapitole 4.1. vychází z účelu tohoto odborného posudku dle zák.86/2002 Sb. v platném znění a uvádí informace jen o těch částech stavby (záměru), které souvisejí s problematikou ochrany ovzduší. Na celkový popis záměru odkazuje zpracovatel posudku na dokumentaci EIA, kap. B.I.6. Varianta 2 PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů Zastavovací plán stavby KH Drasty a blokové bilanční schéma KH Drasty jsou v příloze č.i.8 a příloze I.9. Surový 6%-ní kal z ÚČOV bude čerpán na lokalitu Drasty novou potrubní trasou - výtlačným potrubím vedeným v podzemním RTK do čerpací jímky surového kalu. 8

Jedná se dvojitou podzemní železobetonovou zakrytou nádrž o užitném obsahu 2 x 500 = 1 000 m 3, vybavenou provzdušňovacími aerátory, které vytváří žádoucí oxické podmínky akumulace surového kalu. U akumulační nádrže se předpokládá odtah vzdušiny k přečištění na dezodorizačních biofiltrech v PS 1-09 umístěných vedle nádrže. Kal z akumulační jímky je čerpán dvěma ponornými kalovými čerpadly (1+1 ks rezerva) dvěma výtlačnými větvemi do dvojice flokulačních nádrží. Obě větve výtlačného potrubí jsou osazeny směšovači před které je dávkován 0,2 % POF. Upravený kal je z flokulačních nádrží čerpán 3 objemovými vřetenovými čerpadly do dekantačních odstředivek (každá odstředivka je plněna samostatným čerpadlem, 1 ks je společná rezerva). Zahuštěný kal min. 25 % sušiny vypadává z odstředivek na vynášecí šnekové dopravníky a je transportován auty s vyklápěčkou do provozu aerobní fermentace (PS 1-05). Fugát z odstředivek je veden do dvojité akumulační jímky fugátu (SO 1-08). Jímka bude vybavena ponornými míchadly (2 ks) pro zabránění vytváření sedimentů, homogenizaci fugátu a alkalizaci louhem sodným. Fugát je veden z odstředivek do čerpací jímky fugátu do které jsou svedeny rovněž i ostatní odpadní vody z areálu Drasty vč. splaškových ze sociálních zařízení (na splaškové kanalizaci budou osazeny jemné česle pro odstranění hrubších nečistot) a části srážkových vod ze zpevněných ploch s možnou kontaminací. Tyto jsou odtud čerpány přes objekt těžní šachty do odtokového potrubí kolektoru vedeného na ÚČOV Praha. Aerobní fermentace kalu PS Aerobní fermentace bude předmětem kompletní dodávky vybraného dodavatele a podrobně bude zpracován v nabídkách potenciálních dodavatelů v rámci výběrového řízení a v následných technických projektech. Zařízení aerobní fermentace (aerobní tunelové fermentory) navazují na předřazený provoz skladování a úpravy organického substrátu a kalu ze kterého je do fermentorů dopravníkovým systémem (soubor dopravníků) podávána směs biomasy připravovaná v tomto provozu. Ve fermentorech probíhá při teplotě cca 55 C, přítomnosti nutrientů a vhodných mikroorganismů aerobní rozklad organických látek při výrazné redukci hmotnosti a mineralizaci především upravovaného kalu a odstraňování vlhkosti a případné změny struktury organických odpadů (v závislosti na jejich druhu a charakteru). Oxické prostředí je zajišťováno provzdušňováním biomasy ventilátory a jejím mechanickým promícháváním. V koncové části tunelu (sušící zóně) je využita produkce tepla z fermentace k sušení produktu při teplotě až 80 C na obsah vlhkosti cca 20 %. Uvedené procesní teploty zajišťují rovněž sterilizaci a z mikrobiologického hlediska zdravotní nezávadnost produktu. Výstupní produkt z tunelů fermentorů je dalším dopravníkovým systémem (soubor výstupních dopravníků z fermentačních tunelů) dopravován do skladovacích sil. Výstup vzdušiny z fermentorů je veden do systému půdních biofiltrů, kde jsou zachycovány a biochemicky odstraňovány případné pachové látky, které mohou v omezeném množství vznikat především v počáteční fázi fermentace ve vstupní části fermentorů. Ve vypouštěné vzdušině pak je obsažen především CO 2 a vodní pára vedle dusíku a zbytkového kyslíku. Proces aerobní fermentace produkuje i omezené množství odpadních vod vedených do koncové čerpací jímky, které jsou společně s ostatními vodami čištěny zpět na ÚČOV. 9

Odtahy a čištění vzdušin Odtahy a čištění vzdušin bude prováděno z objektu SO 1-03 (Akumulační nádrž surového kalu), SO 1-04 (Zahušťování surového kalu), SO 1-08 (Akumulační jímka fugátu) a z flokulačních nádrží PS 04, tedy z objektů a zařízení nakládajících s nestabilizovaným surovým kalem a fugátem s produkcí pachových látek. Fermentory mají samostatné čištění vzdušin v rámci svojí dodávky v PS 1-05, na biofiltry fermentorů budou v případě potřeby přivedeny rovněž odtahy z případných bodových zdrojů emisí pachových látek v SO 1-06 (Skladování a úprava org. substrátu a kalu). Příslušné vzduchotechnické rozvody jsou napojeny na sání dvou ventilátorů s výstupním přetlakem 3 kpa. Výtlak ventilátorů je veden do dvou biofiltrů s min. 85 % účinností odstranění pachových látek. Přečištěná vzdušina s minimalizovaným obsahem pachových látek je vypouštěna do ovzduší. Členění stavby : varianta 2 - PC 1- Aerobní fermentace kalu a organických materiálů Seznam provozních souborů a stavebních objektů Stavební objekty (SO): SO 1-01 Přeložky, demolice SO 1-02 Příprava území SO 1-03 Akumulační nádrž surového kalu SO 1-04 Zahušťování surového kalu a úprava fugátu SO 1-05 Aerobní fermentace kalu SO 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu SO 1-07 Skladování produktu SO 1-08 neobsazeno SO 1-09 Odtahy a čištění vzdušin SO 1-10 Kotelna na zemní plyn SO 1-11 Spojovací potrubí a kolektory SO 1-12 Přípojka zemního plynu...není součástí záměru SO 1-13 Přípojka vn 24 kv...není součástí záměru SO 1-14 Přípojka pitné a užitkové vody...není součástí záměru SO 1-15 neobsazeno SO 1-16 Provozní budova SO 1-17 Transformační stanice, rozvodny SO 1-18 Terénní a sadové úpravy SO 1-19 Komunikace a zpevněné plochy SO 1-20 Venkovní osvětlení SO 1-21 Slaboproud SO 1-22 Oplocení SO 1-23 Sklad SO 1-24 Dílna SO 1-25 Garáž SO 1-26 Doplňkový sklad organického substrátu SO 1-27 Vrátnice SO 1-28 neobsazeno SO 1-29 Čerpací jímka fugátu SO 1-30 Těžní šachta SO 1-31 Dešťová zdrž 10

Provozní soubory (PS): PS 1-01a 02 neobsazeno (odpovídající SO nezahrnuje technologické vybavení) PS 1-03 Akumulační nádrž surového kalu PS 1-04 Zahušťování surového kalu a úprava fugátu PS 1-05 Aerobní fermentace kalu PS 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu PS 1-07 Skladování produktu PS 1-08 neobsazeno PS 1-09 Odtahy a čištění vzdušin PS 1-10 Kotelna na zemní plyn PS 1-11až 16 neobsazeno (odpovídající SO nezahrnuje technologické vybavení) PS 1-17 Transformační stanice, rozvodny PS 1-18 až 20 neobsazeno (odpovídající SO nezahrnuje technologické vybavení) PS 1-21 ASŘ, SŘTP, MaR PS 1-22 až 25 neobsazeno (odpovídající SO nezahrnuje technologické vybavení) PS 1-26 Doplňkový sklad organického substrátu PS 1-27 neobsazeno (odpovídající SO nezahrnuje technologické vybavení) PS 1-28 neobsazeno PS 1-29 Čerpací jímka fugátu PS 1-30 Těžní šachta PS 1-31 Dešťová zdrž Členění stavby uvedené pro rozsah záměru - varianta 2 představuje základní rozsah hodnocené stavby bez vnějších vazeb na lokalitu umístění stavby s tím, že v rámci následné projektové dokumentace bude tento rozsah PS a SO v souvislosti s konkrétními podmínkami lokality a jejího okolí doplněn o další navazující části stavby (dopravní trasy, přípojka elektrické energie, zemního plynu, pitné vody, terénní úpravy, spojovací RTK na ÚČOV apod.), či dále rozšířeny o další detailní části uvedených PS a SO. Z hlediska vlivu na ovzduší je pozitivně významné řešení výroby tepla pro vytápění provozních objektů ze zemního plynu a technologie aerobní fermentace provozovaná v oxických podmínkách s minimálními emisemi pachových látek. Dále je věnována pozornost vzduchotechnice pro odsávání vzdušin z vybraných technologických procesů a zařízení s potenciální produkcí emisí pachových látek a jejich čištění na odpachovacích biofiltrech před jejich vypouštěním do ovzduší (vč. vzdušiny z fermentorů, kde odpachovací filtry mají spíše pojistnou funkci). Popis vybraných stavebních a provozních objektů varianty 2 SO 1-03 Akumulační nádrž surového kalu Jedná se dvojitou podzemní železobetonovou zakrytou nádrž o užitném obsahu 2 x 500 = 1 000 m 3, vybavenou provzdušňovacími aerátory pro míchání obsahu nádrže a vytvoření oxického prostředí pro následný aerobní proces zpracování kalu a fugátu. V nádržích budou umístěna ponorná kalová čerpadla. U akumulační nádrže se předpokládá odtah vzdušiny k přečištění na dezodorizačních biofiltrech v PS 1-09 umístěných vedle nádrže. 11

Technologická zařízení (dmychadla, rozvaděč) budou instalována v objektu SO 1-04 nebo vedle nádrže (dmychadla a rozvaděč v lehkém zakrytí). Vliv na ŽP - ovzduší Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem únik emisí pachových látek, které v tomto objektu vznikají. Úroveň tohoto úniku závisí na řešení zakrytí nádrží a vytvořeném podtlaku a dále na dostatečné účinnosti dezodorizačního biofiltru. Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při kvalitním řešení konstrukce nádrží a příslušné vzduchotechniky s kvalitním biofiltrem považovat vliv pachových látek za nevýznamný. SO 1-04, PS 1-04 Zahušťování surového kalu a úprava fugátu Objekt zahušťování surového kalu je jednopodlažní budova s přízemím, s půdorysnými rozměry 55 x 20 m, celkovou výškou 7,0 m a zastavěnou plochou 1 100 m 2. Zahušťování surového kalu je prováděno za účelem zajištění jeho min. sušiny 25 % před vstupem do procesu aerobní fermentace a zahrnuje následující procesy: 1. Flokulace kalu ve 2 ks mechanicky míchaných flokulačních nádržích o celkovém užitečném objemu 2 x 38,5 m 3 = 70 m 3. 2. Zahušťování kalu na dekantačních odstředivkách ( v počtu 3 + 1 ks - provozní rezerva). 3. Příprava a dávkování POF (polyflokulantu) Z procesu zahušťování se předpokládají tyto výstupy vztažené na kapacitní produkci surového kalu: - kal min. 25 % sušiny v množství 47,6 t/h, tj. 1000 t/d - fugát (kalová voda) v množství cca 184 m 3 /h, tj. 4 416 m 3 /d vč. přídavku 0,2% POF V přízemí objektu bude umístěno 6 nádrží polyflokulantu (dále jen POF), 4 čerpadla POF, 4 podávací čerpadla kalu, 4 odstředivky a el. rozvaděče. V přízemí budou dále umístěny 4 výstupní dopravníky zahuštěného kalu. Objekt bude temperovaný na + 5 C. Objekt zahušťování surového kalu bude vybaven příslušnou vzduchotechnikou s odtahem vzdušiny z prostoru odstředivek a výstupních dopravníků k přečištění na dezodorizačních biofiltrech v PS 1-09 a s odpovídající výměnou vzduchu v ostatních částech objektu. Vliv na ŽP - ovzduší Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem únik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat ze surového nestabilizovaného kalu (s úrovní dle stavu vyplývajícího ze způsobu nakládání s ním před vstupem na lokalitu Drasty) z příslušných rozvodů a zařízení. Předpokládané zamezení tohoto úniku závisí na kvalitním řešení konstrukce odstředivek a rozvodů kalu, a dále na kvalitním řešení vzduchotechniky objektu SO 1-04 a dostatečné účinnosti dezodorizačního biofiltru. Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při kvalitním řešení konstrukce zařízení a rozvodů kalu a příslušné vzduchotechniky a při kvalitním biofiltru považovat vliv pachových látek za nevýznamný. 12

SO 1-05, PS 1-05 Aerobní fermentace kalu V tomto SO a PS 1-05 je - 33 fermentačních tunelů (biosušičky)-technologie Biodryers: Součástí tunelů je příslušná vzduchotechnika se vstupními a výstupními ventilátory. - 11 biofiltrů umístěných pod terénem vybavených ventilátory., rozměry 1 ks biofiltru: délka x šířka = 79 x 8 m Náplň biofiltrů zahrnuje 0,4 m podkladovou vrstvu z říčního štěrku 25-50 mm a biofiltrační médium (patentovaná směs) o tloušťce 1,3 m. - doplňující zařízení - 55 ks mezioperačních dopravníků Vliv na ŽP - ovzduší Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem únik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat z fermentačního procesu při jeho případných nestandardních stavech či poruchách, zejména ve vstupní zóně fermentorů. Pro zamezení tohoto úniku je součástí dodávky technologie aerobní fermentace systém vzduchotechniky se soustavou biofitrů jako bezpečnostního zařízení proti emisím pachových látek do ovzduší. Z hlediska ostatních emisí se jedná o zbytkový vzduch z provzdušňování fermentorů se zvýšeným obsahem CO 2 a vodní páry. Z hlediska vlivu na ovzduší je v technologii PS 1-05 potenciálně nakládáno s nevýznamným množstvím netěkavých látek (případné nutrienty, chemikálie se stopovými prvky) a vliv těchto chemikálií lze považovat za zanedbatelný. Potřeba uvedených látek není ale reálná vzhledem k jejich obsahu v kalech z čištění komunálních vod. Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při kvalitním řešení uvedené vzduchotechniky a biofiltrů považovat vliv PS 1-05 na ovzduší za nevýznamný. SO 1-06, PS 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu ) V tomto provozu probíhá úprava doplňkového organického substrátu drcením v drtičích, tříděním v třidičích a dále příprava vstupní biomasy pro fermentory z upraveného organického substrátu a zahuštěného kalu v mixerech. Zařízení pro předúpravu organických materiálů bude řešeno i pro třídění shrabků z ÚČOV, potenciálně využitelných v procesu fermentace. Z mixerů je biomasa zakládána do fermentorů dopravníkovým systémem (soubor dopravníků). Provoz navazuje technologicky na PS 1-05 Aerobní fermentaci kalu. Zahrnuje jednopodlažní objekt nevytápěný, lehké panelové nebo ocelové konstrukce typu skladové haly s tepelnou a protihlukovou izolací s celkovými rozměry 358 x 50 m a výškou 10 m. V objektu bude 5 ks drtičů, 11 mixerů a 55 mezioperačních dopravníků. V návaznosti na případné emise zapáchajících látek bude objekt vybaven vedle přirozeného větrání vzduchotechnikou s bodovými odtahy vzdušin u zařízení a prostorů s potenciální produkcí zvýšených emisí zapáchajících látek. Tato vzdušina bude vedena na odpachovací biofiltry fermentorů. Vliv na ŽP - ovzduší Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem provozu objektu SO 1-06 vznik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat ze surového nestabilizovaného kalu a případně z některých organických materiálů (s úrovní dle stavu vyplývajícího ze způsobu nakládání s nimi před vstupem na lokalitu Drasty) v zařízeních pro jejich úpravu. 13

Součástí technologie PS 1-06 bude úprava biomasy s min. zdržením jednotlivých vstupních komponent a tím potlačení případných hnilobných procesů se vznikem pachových látek. Předpokládaná minimalizace úniku pachových látek do ovzduší závisí na řešení vzduchotechniky objektu SO 1-06 a dostatečné účinnosti dezodorizačních biofiltrů využitých pro čištění odtahované vzdušiny. Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při kvalitním řešení vzduchotechniky s účelným lokálním odtahem vzdušin z prostoru objektu a při kvalitních biofiltrech lze považovat vliv pachových látek z provozu objektu SO 1-06 za nevýznamný. SO 1-07, PS 1-07 Skladování produktu Tento provoz zajišťuje skladování cílového (výstupního) produktu fermentace, kterým je upravená biomasa o cca 20 % vlhkosti s charakterem rypného a granulovaného stavu. Produkt bude skladován ve čtveřici skladovacích sil (zásobníků produktu) o průměru 10 m a výšce 6 m, objemu á 382 m 3 a celkovém skladovacím objemu 1 528 m 3, doplněných příslušnými manipulačními dopravníky. Vyprazdňování sil do nákladních automobilů bude prováděno ve dvojici nakládacích tunelů. Doprava cílového produktu do skladovacích sil je zajišťována dopravníky, které navazují na soubory dopravníků, které zajišťují transport produktu z výstupu z fermentorů na zdvihací dopravníky a plnící dopravníky pro dopravu produktu do skladovacích sil. Ze sil je produkt odebírán vyprazdňovacími dopravníky a navážen na plnící dopravníky distribuce produktu. Z dopravníků distribuce jsou plněna nákladní auta zajišťující odvoz produktu ke spotřebitelům k jeho využití či odvoz oprávněnou osobou k jeho odstranění. Vliv na ŽP - ovzduší Skladování produktu v objektu SO 1-07 vzhledem k jeho charakteru nebude negativně ovlivňovat ŽP. SO 1-09, PS 1-09 Odtahy a čištění vzdušin Odtah a čištění vzdušin v PS 1-09 bude prováděno z objektu SO 1-03 (Akumulační nádrž surového kalu), SO 1-04 (Zahušťování surového kalu), SO 1-29 (Čerpací jímka fugátu), potenciálně z SO 1-26 (Doplňkový sklad organického substrátu), a dále z flokulačních nádrží PS 1-04, tedy z objektů a zařízení nakládajících s nestabilizovaným kalem, fugátem a materiálem s možnou produkcí pachových látek. Odtah a čištění vzdušin z dalších objektů v KH Drasty - SO 1-06, PS 1-06 a SO 1-05, PS 1-05 (technologie aerobní fermentace) budou zajištěny v rámci komplexní dodávky aerobní fermentace (PS 1-05, PS 1-06), tedy mimo PS 1-09. Pro čištění vzdušiny odtahované z objektů SO 1-03, SO 1-04, SO 1-08 a případně i z SO 1-26 budou instalovány 2 dezodorizační biofiltry. Každý biofiltr je vybaven ventilátorem pro odtah vzdušin z uvedených objektů a zařízení s objemovým průtokem vzdušiny max. 1 260 m 3 /hod. Biofiltrační jednotky jsou dodávány jako individuálně konstruovaná zařízení, přizpůsobená na charakter vzdušiny i prostorové a provozní podmínky. 14

Přečištěná vzdušina s minimalizovaným obsahem pachových látek je vypouštěna do ovzduší. Vliv na ŽP - ovzduší Z hlediska vlivu na ovzduší bude provoz biofiltrů při jejich kvalitním provedení s min. účinností 85% a vzdálenosti obytné zástavby zajišťovat dostatečnou minimalizaci emisí pachových látek. SO 1-10, PS 1-10 Kotelna na zemní plyn, NZE Kotelna na zemní plyn - bude zajišťovat horkovodní vytápění SO 1-16 (Provozní budova), SO 1-24 (Dílna) a temperaci SO 1-04 (Zahušťování surového kalu), SO 1-17 (Transformační stanice, rozvodny), SO 1-23 (Sklad) a SO 1-25 (Garáž). Dále bude zajišťovat přípravu teplé vody pro sociální zařízení. Plynová kotelna, která bude situovaná v samostatném objektu půdorysných rozměrů 10,0 x 15,0 m, výšky 6,0 m, výška komínu 9 m, bude osazena třemi plynovými kotli pro spalování zemního plynu a bioplynu s celkovým instalovaným tepelným výkonem 3 x 330 = 990 kw resp. 3 x 0,33 = 0,99 MW (viz dále). Kotelna bude mít následující parametry a spotřeby ZP: a) Kotelna pouze pro vytápění objektů Kotel článkový o tepelném výkonu 330 kw tep. 3 ks Projektovaná roční spotřeba zemního plynu: 151 300 Nm 3 Maximální hodinový odběr ZP v zimním období: 118 Nm 3 /h Celkový instalovaný tepelný výkon kotelny bude 990 kw. Reálný provozní výkon kotelny bude 2 x 330 = 660 kw (1 kotel slouží jako provozní rezerva, nikdy nepojedou 3 kotle najednou). Uvedený reálný provozní výkon kotelny 660 kw pokryje potřebu tepla pro zateplení objektů a sociální zařízení. Ve fázi dokumentace a procesu EIA není specifikován výrobce, druh plynových kotlů ani hořáky. Vliv na ovzduší : Kotelna s navrženou výškou komína 9 m bude zdrojem emisí SO 2, NO x, CO a malých množství TZL a org. látek. Výška komína vychází z rozptylové studie zpracované v rámci procesu EIA ve fázi dokumentace EIA s tím, že potřebná výška je stanovena vůči okolnímu terénu bez vlivu výškového řešení (zahloubení) založení objektů záměru. Náhradní zdroj el. energie (NZE) PS 1-10 by měl zahrnovat i náhradní zdroj elektrické energie (generátor na zemní plyn), pokud tato problematika nebude řešena jiným způsobem (např. náhradní přípojkou z jiného externího zdroje). Výstup z generátoru bude napojen do PS 1-18. Ve fázi dokumentace EIA se předpokládá, že náhradní zdroj el. energie bude tvořit generátor s pístovým zážehovým spalovacím motorem na zemní plyn, s elektrickým výkonem soustrojí NZE do 3000 kva. Spotřebu ZP pro pístový spalovací zážehový 15

motor na zemní plyn v generátoru s s elektrickým výkonem 2,4 MW lze při měrné spotřebě ZP 0,256 Nm 3 /kwh prognózovat na úrovni cca 615 Nm 3 /hod. Dle údajů Pražské plynárenské a.s. má ZP spalné teplo 37,82 MJ/m 3 a výhřevnost 34,08 MJ/m 3. Plynový spalovací pístový motor se spotřebou ZP na úrovni 615 Nm 3 /hod. má tepelný výkon cca 6 MW a tepelný příkon cca 6,6 MW. Pozn. Přesný elektrický výkon generátoru bude určen v dalším projektovém zpracování na základě spotřeby vybraných zařízení nezbytných pro udržení základní funkce KH po dobu krátkodobého výpadku na externím zdroji elektrické energie. Vliv na ŽP - ovzduší Z hlediska vlivu na ovzduší je významnějším objektem komín kotelny s vyústěním spalin zemního plynu, a to zejména ve vztahu k emisím NO x a SO 2. Potenciální únik zemního plynu do ovzduší vlivem netěsnosti rozvodů a z kotlů lze považovat pouze za havarijní stav. SO 1-26 Doplňkový sklad organického substrátu Tento nezateplený objekt o celkových půdorysných rozměrech cca 65 x 20 m s plochou 1 300 m 2, výškou cca 6 m. bude sloužit jako mezideponie organických odpadů včetně shrabků a může sloužit i jako záložní nouzová mezideponie zahuštěného kalu. Strojně technologické vybavení zahrnuje pouze základní vybavení zařízením pro překládání a předúpravu substrátu vytříděním hrubých nečistot. Vzhledem ke konstrukci a využití bude v návaznosti na případné emise pachových látek objekt vybaven vedle větrání přirozeným prouděním i vzduchotechnikou s odtahy vzdušin s případnou produkcí zvýšených emisí pachových látek. Tato vzdušina bude vedena na odpachovací biofiltry SO 1-09. Vliv na ŽP - ovzduší Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem vznik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat z případně přechodně ukládaného surového nestabilizovaného kalu a z některých organických materiálů (s úrovní dle stavu vyplývajícího ze způsobu nakládání s nimi před vstupem na lokalitu Drasty). Předpokládaná minimalizace úniku pachových látek do ovzduší závisí na řešení vzduchotechniky objektu SO 1-26 a dostatečné účinnosti dezodorizačních biofiltrů využitých pro čištění odtahované vzdušiny. Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při kvalitním řešení vzduchotechniky s účelným lokálním (dle členění prostoru ve vztahu k charakteru ukládaného materiálu) odtahem vzdušin z prostoru objektu a při kvalitních biofiltrech považovat vliv pachových látek za nevýznamný. SO 1-29 Čerpací jímka fugátu Fugát z odstředivek bude veden do nové čerpací jímky, což je podzemní objekt 8 x 6 m s celkovou hloubkou 6 m a užitečném objemu 150 m 3 s míchadly a ponornými čerpadly. Do jímky budou svedeny rovněž ostatní odpadní vody z areálu Drasty (splašková kanalizace se splašky ze sociálních zařízení, technologická kanalizace z ostatních objektů jde především o úkapy, oplachy apod., pokud nebudou svedeny do SO 1-03 Akumulační nádrž surového kalu). Dále bude do jímky řízeně čerpána z dešťové zdrže část srážkových vod z loch s možnou kontaminací. 16

Z jímky bude její obsah čerpán ponornými čerpadly do objektu SO 1-30 Těžní šachta (vyústění kolektoru vedeného z ÚČOV na lokalitu Drasty). Mimo fugát budou ostatní odpadní vody tvořit méně významný podíl z vod odváděných z areálu Drasty na ÚČOV (odhad cca do 40 m 3 /h). Vliv na ŽP - ovzduší Z hlediska ochrany ovzduší je vznik emisí pachových látek potlačen krátkou dobou zdržení fugátu a ostatních odpadních vod. Jímka bude rovněž odsávána vzduchotechnikou a odtahovaný vzduch odváděn k čištění na dezodorizačních biofiltrech v PS 1-09. SO 1-30, PS 1-30 Těžní šachta Jedná se o jednopodlažní objekt vyústění nového kolektoru vedeného z ÚČOV na lokalitu Drasty o rozměrech 60 x 40 m a výšce 10 m.. Kolektorem je vedeno potrubí směsného surového kalu a doprava shrabků do areálu Drasty a potrubí směsi odpadních vod z areálu Drasty (splaškové vody, fugát z odstředivek, část srážkových vod) na ÚČOV. Technologické vybavení tvoří jeřáb a zařízení pro překlad obsahu přepravních kontejnerů kolektoru na areálové dopravní prostředky a příslušné manipulační vybavení. Vliv na ŽP - ovzduší Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem únik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat z dopravovaného surového kalu a shrabků (pokud nebudou v čerstvém stavu) z netěsností příslušných rozvodů a zařízení (jedná se ale spíše o havarijní stavy než standardní provoz). Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při standardním provozu SO 1-30 považovat vliv pachových látek za zanedbatelný. SO 1-31 Dešťová zdrž Navržena je dešťová zdrž o užitečném objemu 6 400 m 3 dělená na tři sekce s členěním na celkový retenční objem 5 000 m 3 a akumulační objem (využití vod na lokalitě) 1 400 m 3. Vliv na ŽP - ovzduší Z hlediska ochrany ovzduší vylučuje charakter srážkových vod v SO 1-31 a systém nakládání se zadrženou srážkovou vodou vznik emisí pachových látek. 4.2. Popis zařízení a opatření k omezování emisí pachových látek Varianta 2 - PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů SO 1-05, PS 1-05 Aerobní fermentace kalu Výstup vzdušiny z fermentorů resp. ze 33 fermentačních tunelů je veden do systému 11 půdních biofiltrů umístěných pod terénem vybavených ventilátory., rozměry 1 ks 17

biofiltru: délka x šířka = 79 x 8 m Náplň biofiltrů zahrnuje 0,4 m podkladovou vrstvu z říčního štěrku 25-50 mm a biofiltrační médium (patentovaná směs) o tloušťce 1,3 m. V půdních biofiltrech jsou zachycovány a biochemicky odstraňovány případné pachové látky, které mohou v omezeném množství vznikat především v počáteční fázi fermentace ve vstupní části fermentorů. Ve vypouštěné vzdušině pak je obsažen především CO 2 a vodní pára vedle dusíku a zbytkového kyslíku. Zásadním opatřením proti vzniku pachových látek je standardní provoz fermentace v oxickém režimu a aerobních podmínkách, ve kterých není možný rozvoj anaerobních mikroorganismů jako původců emisí pachových látek včetně jejich rychlého zániku i v případě jejich přítomnosti ve vstupních materiálech. PS 1-09 Odtahy a čištění vzdušin Odtah a čištění vzdušin v PS 1-09 bude prováděno z objektu SO 1-03 (Akumulační nádrž surového kalu), SO 1-04 (Zahušťování surového kalu), SO 1-29 (Čerpací jímka fugátu), potenciálně z SO 1-26 (Doplňkový sklad organického substrátu), a dále z flokulačních nádrží PS 1-04, tedy z objektů a zařízení nakládajících s nestabilizovaným kalem, fugátem a materiálem s možnou produkcí pachových látek. Odtah a čištění vzdušin z SO 1-06, PS 1-06 a SO 1-05, PS 1-05 (technologie aerobní fermentace) budou zajištěny v rámci komplexní dodávky aerobní fermentace (PS 1-05, PS 1-06), tedy mimo PS 1-09. Z technického řešení uvedených SO a PS vyplývá požadavek na dodávku 2 ks dezodorizačních biofiltrů, každý pro objemový průtok vzdušiny max. 1260 m 3 /hod. Biofiltrační jednotky jsou dodávány jako individuálně konstruovaná zařízení, přizpůsobená na charakter vzdušiny i prostorové a provozní podmínky. Každý biofiltr je vybaven ventilátorem pro odtahy vzdušin z uvedených objektů a zařízení. Specifikace zařízení: Parametry biofiltru: Vnější celkové rozměry každého biofiltru: délka x šířka x výška = 6 000 x 2 500 x 2000 mm Vstupní přetlak: 3 000 Pa Účinnost zařízení: min. 85 % Celkový objem: 30 m 3 Objem náplně každého biofiltru 16 m 3, perioda výměny náplně cca 24 měsíců, Parametry ventilátoru pro odtahy vzdušin: Q max. = 1 260 m3/h přetlak = 3,4 kpa P i = 3 kw Vliv na ŽP - ovzduší Z hlediska vlivu na ovzduší bude provoz biofiltrů při jejich kvalitním provedení s min. účinností 85% a vzdálenosti obytné zástavby zajišťovat dostatečnou minimalizaci emisí pachových látek. 18

5. SPECIFIKACE POUŽÍVANÝCH SUROVIN, MATERIÁLŮ A PALIV 5.1. Suroviny, chemikálie a pomocné látky Surový kal z ÚČOV Základní surovinou pro KH Drasty u záměru posuzovaného v dokumentaci EIA (varianta 2) je surový kal čerpaný z ÚČOV. Surový směsný kal je směs primárního, přebytečného aktivovaného kalu a chemického kalu z chemického srážení fosforu, předsrážení a simultánního srážení. Surový kal je nestabilizovaný, podléhající samovolnému rozkladu při současném vzniku zápachu a rozpuštěného znečištění. Je rovněž silně mikrobiologicky oživen s reálným nebezpečím přítomnosti patogenních mikroorganizmů. Stabilizace surového kalu je navržena anaerobním vyhníváním při termofilní teplotě s produkcí bioplynu. Primární kal se společně s chemickým kalem gravitačně zahušťují a přebytečný aktivovaný kal je na ÚČOV odděleně zahušťován v zahušťovacích odstředivkách s lyzátovacím efektem. Množstevní bilance surového směsného kalu Údaje o produkovaném množství kalů z ÚČOV vstupujících do KH Drasty jsou v následující tabulce. Množství kalů z ÚČOV v průběhu roku kolísá. Tab. č.1 Základní údaje o vstupním množství kalů Produkce surového kalu Den (max. kg/d) Týden (max. kg/d) Měsíc (max. kg/d) Rok (Ø kg/d) Sušina kalu (kg/d) 263 055 247 915 223 862 163 924 Koncentrace kalu (kg/m 3 ) 60,0 60,0 60,0 60,0 Hmotnost kalu (t/d, cca m 3 /d) 4 384 4 132 3 731 2 732 Další významnou surovinou vedle surového kalu jsou u posuzované varianty 2 organické materiály dodávající do technologie aerobní fermentace potřebný organický substrát upravující zároveň vstupní sušinu směsné biomasy pro fermentaci. Jedná se o shrabky z ÚČOV a další organické materiály (org. substrát). Shrabky z ÚČOV - jedná se o shrabky z čištění komunálních vod velkoměsta, tomu bude odpovídat i jejich charakter. Shrabky budou naváženy novým kolektorem z ÚČOV na lokalitu Drasty v odvodněném stavu cca 25-30 % sušiny. Množství shrabků: cca 35 t/den cca 12 775 t/rok Využití shrabků v technologii aerobní fermentace je podmíněno dostupností vhodného zařízení pro jejich třídění s odstraněním materiálově nežádoucích složek. Organické materiály (org. substrát) Jedná se o odpady převážně organického charakteru s vhodným složením a charakteristikou, využitelné jako doplňkový organický substrát se zdrojem uhlíku (případně i nutrientů), a pro úpravu optimální konzistence biomasy v procesu aerobní fermentace ve vztahu k dosahované sušině zahuštěného kalu. 19

Přehled hlavních možných využitelných tuhých organických odpadů: - odpady ze zpracování dřeva a dřevného charakteru (třísky, piliny, kůra, větve, smetky, listí atd.) - odpady papírenského charakteru (sběrový papír, novinový papír, kartony, lepenky, odpady ze zpracovatelské činnosti, vláknité kaly z čištění papírenských odpadních vod) - zbytky ze zpracování potravinářských komodit (zbytky zrní, seno, zelená píce, siláž, sláma, rýžové slupky apod.) - odpady z obchodních činností (zbytky zeleniny, ovoce, ostatního zboží apod.) - případné další organické odpady např. z potravinářského průmyslu Přehled odpadů reálně využitelných v podmínkách ČR dle Katalogu odpadů jsou uvedeny v kap. B.II.3 dokumentace EIA. Odpady budou za účelem dosažení potřebného množství pro proces fermentace účelně doplněny komerčně pěstovanou vegetativní biomasou a zbytky rostlinných zemědělských produktů. Údaje o předpokládaném množství organických odpadů vstupujících do KH Drasty v případě realizace posuzované varianty 2 jsou v následující tabulce. Tab.č. 2 - Základní souhrnná vstupní bilance org. odpadů do kalového hospodářství Potřeba souhrnných Hodinová bilance Denní bilance Roční odpadů Ø max. Ø max. bilance Hmotnost odpadů (t) 13,66 21,92 327,85 526,1 119 665,3 Kvalitativní parametry org. odpadů Z hlediska kvalitativních parametrů budou tyto konkrétně stanoveny a ve vybraných ukazatelích limitovány v provozním řádu na základě zkušebního provozu. Základním ukazatelem bude obsah biologicky rozložitelného organického uhlíku a dále obsahy nutrientů (odpady s obsahem sloučenin P a N, stopové prvky). Dalšími důležitými parametry odpadů z hlediska optimální sušiny aerobní fermentací zpracovávané směsné biomasy bude např. výhřevnost, vlhkost, zrnitost, rozměry částic odpadů, homogenní charakter, nezpracovatelné nečistoty a podobné vlastnosti. Chemikálie, procesní a pomocné látky Chemikálie a procesní látky Surový kal bude před odvodněném na odstředivkách upraven přídavkem organického polyflokulantu. Tabulka č.3 Spotřeba chemikálií a procesních látek Denní spotřeba organického flokulantu (roční průměr) 1 639,2 kg/d Roční spotřeba organického flokulantu 100% 598,3 t/rok Max. roční spotřeba nutrietů a stopových prvků (produkt VITHANE) - pokud budou potřeba 77 t/rok 20

Bližší informace o uvedených chemikáliích a látkách jsou uvedeny v bezpečnostních listech na CD nosiči v příloze č.i.26 dokumentace EIA. Pomocné materiály Náplně biofiltrů Zhruba 1x za 3 roky bude třeba měnit náplň do biofiltrů PS 1-09. Obsah náplně obou filtrů činí cca 32 m 3. Maximální množství náplně biofiltrů PS 1-09 k výměně: prům. cca 10 m 3 /rok Dále budou měněny cca 1 x za 5 let, případně i za výrazně delší období, náplně biofiltrů fermentorů PS 1-05. Celkový obsah náplně všech filtrů činí cca 11 x 832 m 3 = 9 152 m 3. Maximální celkové množství náplně všech biofiltrů k výměně: prům. cca 1 840 m 3 /rok 5.2. Paliva Zemní plyn Zemní plyn se používá u záměru posuzovaného v dokumentaci EIA (tzn. výlučně varianty 2) v kotelně k výrobě tepla pro vytápění objektů a k výrobě teplé vody pro sociální účely. Dále bude zemní plyn používán k provozu NZE během pravidelných zkoušek NZE, které se předpokládají 1x měsíčně po dobu 0,5 hodiny tzn. po dobu 6h/rok a. v případě výpadku el. proudu (ty nelze předvídat). Tabulka č.4 Spotřeba zemního plynu u varianty 2 Spotřeba zemního plynu max. 118 m 3 /h (bez NZE) Spotřeba zemního plynu 615 m 3 /h NZE 1) Roční spotřeba zemního plynu (včetně zkoušek NZE) 151 307 m 3 /rok 1) NZE bude tvořen zařízením agregátem se zážehovým plynovým pístovým spalovacím motorem o jmen. tepelném příkonu 6,6 MW. Celková spotřeba zemního plynu bude závislá na venkovní teplotě. Poznámka: Realizace technologie ANAMMOX ve variantě 2 byla z řady důvodů zrušena. Pokud se realizuje varianta 2 bez energetického využití jejího produktu na lokalitě Drasty, bylo by nutno pro technologii ANAMMOX zajistit ohřev fugátu na cca 30 C, což by vedlo k výraznému zvýšení spotřeby ZP - o cca 3 600 000 m 3 /rok. V tomto případě zřejmě není její přínos ve snížení bilance N-NH 4 pro ÚČOV adekvátní ceně za ZP, řešení technologie rekonstruované ÚČOV navíc počítá s vyšším obsahem N-NH 4 v kalové vodě (odpovídajícímu stávajícímu obsahu z procesu vyhnívání kalu). 21

Zásobování zemním plynem Plyn bude do KH Drasty dodáván externím VTL či NTL plynovodem, kapacita přípojky bude předběžně ve výši 1 000 m 3 /h. Zásobování zemním plynem externím VTL či NTL plynovodem není součástí předloženého záměru. Vzhledem k důležitosti nepřetržitého provozu KH je jako možné řešení alternativy za náhradní zdroj zemního plynu vybudování dvou nezávislých přípojek el. energie ze dvou nezávislých zdrojů. Složení a parametry ZP - složení cca: metan 98,0% obj. vyšší uhlovodíky 1,16% obj. CO 2 0,05% obj. N 2 0,79% obj. S - 0,20 mg/m 3 - výhřevnost 9,5 kwh/m 3 - spalné teplo 10,5 kwh/m 3 - měrná hmotnost 0,69 kg/m 3 Pohonné hmoty Spotřeba nafty pro vnitroareálovou dopravu (zejména přesun zahuštěného kalu a shrabků do technologie aerobní fermentace): 10 220 l/rok. 6. VÝSTUPY DO OVZDUŠÍ, EMISE Zdroje emisí: Emise škodlivin do ovzduší v areálu KH Drasty u posuzované varianty 2 (aerobní fermentace) vznikají ve stacionárním technologickém zdroji znečišťování ovzduší (kalové hospodářství Drasty) a stacionárních spalovacích zdrojích plynová kotelna a NZE, škodliviny jsou do ovzduší vypouštěny následujícími výduchy: a) výduchy biofiltrů v PS 1-05 Aerobní fermentace kalu b) výduchy biofiltrů v PS 1-09 Odtah a čištění vzdušin c) komín kotelny se třemi kotly na zemní plyn d) na ploše areálu KH Drasty - zdroje fugitivních emisí e) emise pachových látek z SO 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu f) emise pachových látek z SO 1-30 Těžní šachta g) výduch náhradního zdroje energie (NZE agregát se spalovacím pístovým motorem spalujícím ZP) a) Výduchy biofiltrů v PS 1-05 Aerobní fermentace kalu Pro čištění vzdušin odtahovaných ze 33 tunelových fermentorů (PS 1-05) bude instalováno 11 velkorozměrových biofiltrů umístěných pod terénem vybavených ventilátory., rozměry 1 ks biofiltru: délka x šířka = 79 x 8 m s biofiltračním médiem (patentovaná směs) o tloušťce 1,3 m. 22

Objemové množství celkového odpadního vzduchu z biofiltrů v PS 1-05: 897 138 m 3 /h 21 531 312 m 3 /d Emise pachových látek - při minimální až potenciální produkci plynných pachových látek (zejména sirných sloučenin) v procesu aerobní fermentace a min. reálné účinnosti biofiltrů na odstranění pachových látek 85 % lze předpokládat zbytkové koncentrace pachových látek ve vyčištěné vzdušině vystupující z biofiltrů na zcela nevýznamné úrovni. Emise CO 2 - v procesu aerobní fermentace vzniká jako hlavní plynný produkt CO 2, který prochází biofiltry a je emitován v množství cca 37 t/den a 13 505 t/rok. b) Výduchy biofiltrů v PS 1-09 Odtah a čištění vzdušin Pro čištění vzdušin odtahovaných z akumulační nádrže surového kalu (SO 1-03), části objektu zahušťování kalu (SO 1-04) a jeho venkovních flokulačních nádrží (PS 1-04), a z čerpací jímky fugátu (SO 1-29) budou instalovány instalovány 2 dezodorizační biofiltry vybavené ventilátory, každý biofiltr je pro objemový průtok odtahované vzdušiny max. 1 260 m 3 /hod. Pozn. Z objektu SO 1-04 bude ve vztahu k vnitřním úpravám jeho prostoru zajištěn odtah vzdušiny z omezeného prostoru odstředivek a výstupních dopravníků zahuštěného kalu. V ostatním prostoru objektu je se surovým kalem nakládáno v uzavřených zařízeních. Objemové množství celkového odpadního vzduchu z biofiltrů: max.2 520 m 3 /h max. 48 000 m 3 /d max. 730 000 m 3 /rok Z hlediska emisí lze předpokládat za dále uvedených podmínek technologie KH potenciální minimální produkci plynného sulfanu. Z analýzy surového kalu vyplývá obsah celk. síry prům. cca 6 120 mg/kg sušiny kalu s bilančním vstupem v surovém kalu 1 530 kg/d síry. Hlavní část síry se nachází v oxidovaných formách (především sírany o prům. obsahu 0,25% sušiny, tj. 2 500 mg/kg SO 4 2-, tj. 833 mg S/kg). Dále byly analyzovány sulfidy o prům. obsahu 723 mg/kg, tj. 723 mg spalitelné síry /kg. Celkové množství síry v uvedených sloučeninách činí cca 1 556 mg/kg. Za max. obsah spalitelné síry v sušině kalu s produkcí SO 2 (nebyly ale stanoveny další sirné sloučeniny, např. siřičitany) lze považovat zbytek síry+ sulfidickou síru, tj. 3 620 mg/kg, tj. max. obsah spalitelné síry v sušině kalu cca 0,36%. Při zajištění dále uvedených opatření na ÚČOV a oxických podmínek v akumulační nádrži surového kalu lze předpokládat ve výše uvedených objektech a zařízeních minimální přechod síry ze sušiny kalu na plynný sulfan. Další vznik sulfanu by mohl nastat redukcí síranů z fugátu. Při nízkém obsahu síranů ve fugátu s průměrem cca 15 mg/l a za určitých podmínek (ph nad 7, oxické prostředí, krátká doba zdržení) lze předpokládat zamezení významnější produkce sulfanu ve fugátu. Čerpací jímka fugátu bude zakryta a odsávána na biofiltr. Za těchto podmínek produkce plynných pachových látek a sulfanu v procesu nakládání se surovým kalem a s jeho fugátem a při min. účinnosti biofiltrů na odstranění zapáchajících látek 85% lze předpokládat na základě zkušeností s čištěním vzdušin na ČOV 23