Martin Barus, Pavel Bělina, Zuzana Bláhová-Sklenářová, Michael Epkenhans, Ivan Fuksa, Petr Hejhal, Lothar Höbelt, Šárka Höbeltová, Jiří Hofman, Matouš Holas, Jiří Hutečka, Jitka Jonová, Michal Kamp, Vojtěch Kessler, Ondřej Kolář, Ondřej Král, Marek Krejčí, Eduard Kubů, Jana Kudrnová, Thorsten Loch, Marie Macková, Andor Mészáros, Zdeněk R. Nešpor, M. Christian Ortner, Jiří Pavlík, Tomáš Petráček, Radek Pokorný, Ethan S. Rafuse, Martin Rája, Joel Ratcliff, Miloš Řezník, Dennis Showalter, Josef Šrámek, Miroslav Svoboda, Geoffrey Wawro, Lars Zacharias Muzeum východních Čech v Hradci Králové Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové
Publikace vyšla za podpory Ediční rady Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové pro rok 2018 Lektorovali: Prof. PhDr. Milan Hlavačka, CSc. Prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D. Texty Martin Barus, Pavel Bělina, Zuzana Bláhová-Sklenářová, Michael Epkenhans, Ivan Fuksa, Petr Hejhal, Lothar Höbelt, Šárka Höbeltová, Jiří Hofman, Matouš Holas, Jiří Hutečka, Jitka Jonová, Michal Kamp, Vojtěch Kessler, Ondřej Kolář, Ondřej Král, Marek Krejčí, Eduard Kubů, Jana Kudrnová, Thorsten Loch, Marie Macková, Andor Mészáros, Zdeněk R. Nešpor, M. Christian Ortner, Jiří Pavlík, Tomáš Petráček, Radek Pokorný, Ethan S. Rafuse, Martin Rája, Joel Ratcliff, Miloš Řezník, Dennis Showalter, Josef Šrámek, Miroslav Svoboda, Geoffrey Wawro, Lars Zacharias Překlad summary Jiří Hutečka Text rejstřík Barbora Fišerová Text bibliografie Milan Hanzl Obrazový materiál Archiv Muzea východních Čech v Hradci Králové a archiv autorů 2018 Muzeum východních Čech v Hradci Králové ISBN 978-80-87686-22-5
Obsah I. Úvodní slovo Ve stínu jubilea (Jiří Hutečka Josef Šrámek)... 6 II. Prolog II.1. 1866: Crisis of Federation (Dennis Showalter)... 10 II.2. Ve stínu ideologie: Válka roku 1866 v českém předlistopadovém dějepisectví (Pavel Bělina).... 15 III. Politika roku 1866 III.1. Why did the Austrians risk war in 1866? (Lothar Höbelt)... 22 III.2. 1866 The Battle of Königgrätz: A turning point in German and European history? (Michael Epkenhans).... 27 III.3. Prusko-rakouská válka a bitva u Hradce Králové pohledem Svatého stolce (Jitka Jonová)... 39 III.4. Loajální poddaní, nepřátelští souvěrci aneb Jak čeští evangelíci v prusko-rakouské válce 1866 nic nezískali (Zdeněk R. Nešpor)... 46 III.5. Tisková polemika po bitvě u Hradce Králové 1866 (Šárka Höbeltová)... 51 III.6. The Königgrätz Battle and the Hungarian public opinion, on the road to Compromise (Andor Mészáros)... 55 III.7. El Albatros: The Role of Mexico in Neutralizing France during the Austro-Prussian War of 1866 (Joel Ratcliff).... 59 IV. Tvář války v roce 1866 IV.1. Uniformierung und Bewaffnung der k.k. österreichischen Armee im Krieg von 1866 (M. Christian Ortner)... 68 IV.2. The Fog of Chlum : Myths and Realities of the Austro-Prussian War (Geoffrey Wawro)... 78 IV.3. The Königgrätz Myth: On the Political Construct of the Battle of 1866 (An operations history analysis) (Thorsten Loch Lars Zacharias)... 86 IV.4 Zaitsek von Egbell otec a syn v prusko-rakouské válce 1866 (Jaroslav Krátký)...104 IV.5. Údernou silou pěchoty se rozhodují války nového věku. Srážka jezdectva u Střezetic v roce 1866 jako ilustrace přelomu v dějinách vojenství (Vojtěch Kessler Josef Šrámek)...123 IV.6. Mobilizace a koncentrace Severní armády z pohledu geografie (Ondřej Král)...140 IV.7. Pevnost Terezín ve válce 1866 optikou stavební historie (Ivan Fuksa)...162 IV.8. Déšť, napětí a ticho pevnost Terezín ve válce 1866 (Jiří Hofman)....173 IV.9. The days are gone : Helmuth von Moltke, William T. Sherman, and the Challenges of Command in Peace and War (Ethan S. Rafuse)...181
V. Sociální a hospodářský kontext válečného roku 1866 V.1. Průchod pruské armády německobrodským regionem (Michal Kamp)...192 V.2. Smrt pruského generála jezdectva. Slavkov u Brna v době prusko-rakouské války 1866 (Jan Rája)...202 V.3. V litanii prosíme Boha, aby nás od hladu, moru a vojny osvobodil. Prusko-rakouská válka na stránkách moravských kronik (Miroslav Svoboda)...207 V.4. Důsledky války 1866 pro další rozvoj města Hradce Králové v 60. a 70. letech 19. století (Jiří Pavlík Radek Pokorný)...220 V.5. Voják po válce (Marie Macková)....232 VI. Paměť na válečný rok 1866 VI.1. Prusko-rakouská válka 1866 ve světle pamětních medailí a vyznamenání (Jana Kudrnová)...242 VI.2. Válka roku 1866 jako zdroj plukovní tradice příklad rakouského 54. pěšího pluku (Ondřej Kolář)...246 VI.3. Opět na špatné straně? Rakousko-pruská válka v saském dějepisectví a paměti (Miloš Řezník)...250 VI.4. Jeden národ ve dvou armádách Lužičtí Srbové v prusko-rakouské válce 1866 (Zuzana Bláhová-Sklenářová)..267 VI.5. Václav Sochor a jeho heroická malířská epopej války 1866 (Marek Krejčí)...276 VI.6. Němci v lese. Literární bagatela A. F. Rosenfelda na velké téma (Prusko-rakouská válka 1866) (Eduard Kubů)..284 VI.7. Vznik, fundátoři, specifika a současný stav hrobů a pomníků z prusko-rakouské války (Martin Barus)...292 VI.8. Válečné hroby padlých v prusko-rakouské válce z roku 1866 na Královéhradecku v archeologickém kontextu (Matouš Holas)...306 VI.9. Archeologický nedestruktivní průzkum dělostřeleckých polních opevnění na královéhradeckém bojišti (Petr Hejhal Matouš Holas)....324 VI.10. Interpretační rámce bitvy u Hradce Králové a její odkaz: Dvě marginální metahistorické glosy (Tomáš Petráček)...330 VII. Závěrečné slovo Válka roku 1866 na prahu 21. století (Jiří Hutečka Josef Šrámek)...336 VIII. Prameny a literatura...340 IX. Rejstřík...366 X. Summary...377
> I. Úvodní slovo: Ve stínu jubilea Jiří Hutečka Josef Šrámek Rok 2016 se nejen ve východních Čechách nesl ve znamení 150. výročí událostí prusko-rakouské války z roku 1866, kdy se především na českém a moravském území rozhodovalo o dalším vývoji v širší střední Evropě. Číslovka 150 samozřejmě podněcuje imaginaci a sama se nabízí k marketingovému uchopení, co je však důležitější, vyzývá také ke kritické reflexi. Provést inventuru toho, co bylo dosud na poli bádání o válce z roku 1866 vykonáno, a zároveň se pokusit nabídnout možné cesty dalšího směřování, je ambicí této knihy. Prusko-rakouská válka vzbuzovala zájem už u svých současníků. Díky spanilé jízdě pruské armády, korunované vznikem Německého císařství v lednu roku 1871, se dostala do popředí celosvětového povědomí i bitva na Chlumu u Hradce Králové (resp. u Sadové) z 3. července 1866, a hrůzy Velké války tento zájem o válku z léta 1866 jen umocnily. Prusko-rakouská (také bratrská, německá či sedmitýdenní) válka se tak stala pevnou součástí evropského historického příběhu, samozřejmě v různých dobách akcentovaného s různou intenzitou. Potvrzují to i bojiště z roku 1866, která se ještě v průběhu druhé poloviny 19. století začala proměňovat ve specifická místa historické paměti, a fungují tak dodnes. Je tak logické, že i historiografie prusko-rakouské války je velmi bohatá. Minulé generace badatelů vykonaly mnoho v oblasti postižení příčin prusko-rakouského soupeření i jeho důsledků, detailně byla popsána taktika a strategie znepřátelených stran, mnoho energie bylo věnováno snaze vysvětlit důvody rakouské porážky, resp. najít pomyslného viníka, do hloubky jsme obeznámeni s charakterem výzbroje a výstroje jednotlivých armád, historikům se během uplynulých 150 let podařilo vytvořit i následně relativizovat řadu mýtů. Lze přitom konstatovat, že i po 150 letech se zdánlivě dávná válka, která by měla být již zastíněna moderními vojenskými konflikty, stále těší velkému zájmu veřejnosti. Při hlubším vhledu však musíme konstatovat, že situace není optimální. Bylo již opakovaně konstatováno, že především v českém prostředí tematika vojenských dějin stagnuje, co se recepce moderních teoretických a metodologických trendů týče, a v konečném důsledku se tak uzavírá do těžko prostupného ghetta. Výsledkem je rozevírání pomyslných nůžek mezi zmíněným zájmem laické veřejnosti o tematiku válečného roku 1866 a pozorností, kterou jí věnuje akademická historiografie. Zjišťujeme, že lze hovořit pouze o jednotlivcích, nefunguje tedy přirozená kontinuita výzkumu a předávání poznatků. Vojenské dějiny jsou povětšinou chápány a provozovány výhradně v rovině pozitivisticky koncipovaných událostních dějin, dějin operačních a takticko-strategických. To vše je samozřejmě legitimním objektem zájmu vojenských dějin. Nikoliv však výhradním, jak dobře ukazují témata, řešená v zahraničním dějepisectví. Pohled přes hranice ukazuje, že i problematika vojenských dějin může být mnohem barvitější, než se může při znalosti domácího pojetí zdát. A oprávněně. Válka je přece kulturně- -historický fenomén, který zasahuje do širokého spektra historických specializací, a lze ji tedy studovat různou optikou a volit přitom různé přístupy. Válka se nedotýká jen armády, ovlivňuje také životy civilního obyvatelstva, povětšinou všech společenských vrstev, válečný stav neznamená jen vlastní bojové operace, ale má svoje důsledky politické, hospodářské i sociální. V neposlední řadě mají válečné dějiny svůj tzv. druhý život v podobě udržování paměti na válku a ty, kteří v ní padli. > 6
A právě tuto šíři jsme se pokusili zachytit v této knize. Ta je výsledkem spolupráce několika desítek badatelů, kterým byla dána volnost uchopit téma válečného roku 1866 co nejšířeji, aby tak byl naplněn záměr postihnout historický fenomén války v co největší komplexnosti. Třebaže gros představuje tematika klasických vojenských dějin, tedy dějiny operační, způsob uchopení už tak klasický není. Už proto, že se zde setkávají rozličné přístupy historiků různých generací i badatelských škol. Co však pokládáme za obzvláště důležité, pozornost je věnována i dalším aspektům válečného roku 1866, počínaje soudobou politikou, přes okolnosti konfesijní, ekonomické a sociální až po problematiku fungování a udržování historické paměti na válečné události. Považujeme za vhodné zdůraznit, že poprvé v historiografii prusko- -rakouské války se stalo toto téma předmětem soustavné badatelské pozornosti archeologie, která přináší závěry, které historikové nemohou ignorovat. Ceníme si také skutečnosti, že publikace je kolektivním dílem nejen českých, ale také německých, rakouských, maďarských a amerických historiků. Doufáme, že výsledek této spolupráce bude čtenáři shledán jako svěží a pestrý počin, který plní nejen úlohu bilančního ohlednutí, možná ještě spíše sehraje roli inspirace pro nový budoucí výzkum. Potenciál prusko-rakouské války totiž jistě není vyčerpán. 7 <
> VII. Závěrečné slovo: Válka roku 1866 na prahu 21. století Jiří Hutečka Josef Šrámek Události prusko-rakouské války roku 1866 se těšily zájmu současníků již záhy poté, co vychladly hlavně děl a pušek. Tato válka, zosobněná především osudovou bitvou u Hradce Králové (či u Sadové, případně na Chlumu), byla správně rozpoznána jako klíčová událost 19. století s dalekosáhlými důsledky. Tomu odpovídá i pozornost, kterou válce z roku 1866 věnovalo dosavadní dějepisectví. Válečné tažení bylo pojednáno historiky německými, rakouskými, českými, slovenskými, maďarskými, ovšem i anglosaskými a americkými, jak ukazuje poznámkový aparát této knihy. Ambicí této knihy bylo zamyslet ve při příležitosti 150. výročí prusko-rakouského konfliktu nad postavením této historické události v současném dějepisectví. Cílem redaktorů bylo pojednat tuto problematiku v největší možné pestrosti a šíři. Kniha proto obsahuje jak příspěvky tradičního vojensko-historického rázu, tj. kladoucí důraz na operační dějiny války, i pokusy o nové uchopení tématu válečných dějin. Znovu otevírána jsou jak témata klasická, u nichž se autoři snaží o novou interpretaci známých událostí, tak témata inovativní, která lze s lehkou nadsázkou označit na pole neorané. Na vzniku knihy se podílely více než tři desítky badatelů různých specializací (historie, dějiny umění, archivnictví a pomocné vědy historické, archeologie, geografie), pocházejících nadto nejen z České republiky, ale také z Rakouska, Německa, Maďarska, ale i Spojených států amerických. Především tento fakt tak naplňuje ambici různosti autorských přístupů, ale i témat. Ambicí autorského kolektivu bylo totiž upozornit i na témata, která klasické vojenské dějepisectví tradičně opomíjí. Publikace tak přináší zamyšlení nad historiografií prusko-rakouské války, představuje různé politické aspekty kořenů prusko-rakouského konfliktu i jeho důsledků a širšího kontextu. Gros samozřejmě představují vlastní průběh válečných událostí, přičemž v popředí stojí klíčová rozhodující bitva u Hradce Králové. Vedle toho se však jednotliví autoři zamýšlejí nad proměnami vojenství na přelomu starého a nového věku, diskutována je role bastionových pevností či je analyzována mobilizace rakouské armády optikou geografie. Válka však také nemalou tíhou dolehla na bedra civilního obyvatelstva a poznamenala také hospodářství válčících států. Proto se legitimní pozornosti těší také sociální a ekonomické důsledky války z roku 1866. Poslední tematická část je pak věnována neméně důležité otázce budování, formování a udržování paměti na válku z roku 1866. Především královéhradecké bojiště, čítající dnes na pět set pomníků a válečných hrobů, se proměnilo v unikátní památkovou zónu ještě v závěru 19. století, a zdejší pomníky významně ovlivnily tvář zdejší krajiny. Tedy i odraz historických událostí v literatuře, malířství, sochařství, ale i dějepisectví nemůže přijít zkrátka. Obzvláště cenným příspěvkem je uchopení problematiky války z roku 1866 archeology, neboť otevírá zcela nový úhel pohledu. Výročí prusko-rakouského konfliktu, které se stalo podnětem pro tuto publikaci, je tak příležitostí nejen k bilančnímu ohlédnutí zpět za tradicí bádání o válečném roce 1866, ale také výzvou k pokusu vytyčit cesty, kterými by se studium mohlo vydat kupředu. Velký rozvoj prodělalo v nedávných desetiletích studium historické a kolektivní paměti, přesto v českém prostředí představují > 336
paměťová studia pole, kde je stále možno se angažovat a přinášet nové poznatky. Jsou to i témata, spjatá s válkou z roku 1866, které v tomto směru skýtají nemalý potenciál. Tzv. druhý život nejen královéhradecké bitvy, odraz válečných událostí v kultuře, proměna bojišť v místa historické paměti, pomníková kultura, to vše jsou témata, která prozatím stojí ve stínu faktograficky koncipovaných dějin vojenské kampaně. Jako potřebné se ukazují regionální sondy, které by pomohly tematizovat faktory jak unikátní, tak společné, a napomohly tak eliminovat vynášení generalizujících, a tedy v mnohém zavádějících soudů o každodennosti horkého léta 1866. Nedostatečná pozornost byla zatím věnována válečnému prožitku civilního obyvatelstva, které třebaže se neúčastnilo bojových střetů se muselo se s válečným časem a strázněmi s ním spojenými také vyrovnávat. Ostatně ani o pocitech a náladách těch, kteří absolvovali tažení z roku 1866 se zbraní v ruce, mnoho nevíme. S tím se úzce pojí otázka analytické recepce ego dokumentů a obecně vzpomínkových (často zpětně psaných) pramenů, které se často ještě skrývají v přítmí archivních a muzejních depozitářů, jak lze předpokládat. Ukazuje se tak, že i po 150 letech představuje problematika prusko-rakouské války téma s velkým potenciálem, zvláště uchopí-li se moderním způsobem a interdisciplinárně. Neplatí tedy, že vše již bylo řečeno. Pokud by tato publikace přispěla k tomu, že se stane inspirací k dalšímu promýšlení problematiky prusko-rakouské války, byl by její účel naplněn. 337 <
> X. Summary
The 150th anniversary of the Austro-Prussian war of 1866, a war that decided the future of Central Europe on the battlefields of Bohemia and Moravia, became a welcome impulse to rethink not only the event itself, but especially the way it has been treated in historical writing so far. Thus, summarizing the past and current research, its ways and methods, on the war of 1866, and pointing out any paths in may be worth taking in the future, has become a key ambition behind this book. The war between the Kingdom of Prussia and Austrian Empire already became a widely discussed talking point when it was barely over. The way Prussia had defeated its longtime adversary with apparent ease, opening a path to the declaration of the German Empire in January 1871 after one more war brought the world s attention also to the Bohemian town of Hradec Králové (or, as it is called in German, Königgratz), where the Prussian school of military thought for the first time successfully realized its concept of decisive battle (Hauptschlacht) on July 3, 1866. With the coming of the Great War in 1914, interest in the origins of its horrors only led to more interest in the so-called Wars of German Unification. Through this logic, the Austro-Prussian War found its strong place in European historical narrative, with different emphasis being used according to contemporary needs, of course. We can see this process almost physically on the very battlefields of 1866, turned right away into specific sites of memory and evolving as such ever since. Thanks to this development, the historical writing on the Austro-Prussian war covers many decades of effort looking at the topic from various perspectives. Past generations of researchers have done a lot to help us understand the origins of the conflict between the two German powers as well as its consequences; they went to great lengths in analyzing and describing tactics and strategy of both sides; many pages were spent on explaining why Austria lost, why it was even bound to lose, and who is to blame for the defeat. Also, thorough research has been invested into weaponry and equipment of the participants, and during the past few decades there was even time to debunk many myths that surround the war in a way myths tend to do with every historical event of a slightest importance. Moreover, the war of a century and half ago still attracts interest of the general public. However, looking closer at the volumes that cover the war of 1866, it is clear that the situation is far from optimal. It has been said many times before and it has to be stated again, that especially Czech historical writing (i.e. the one with somewhat closest ties to the war as it happened) in the area of military history is undergoing a decades-long stagnation, where surprisingly little from contemporary theoretical or methodological approaches is being borrowed from the wider field and military history is starting to resemble a sort of a self-imposed ghetto. Meanwhile, the academic historical writing as it is practiced at the universities and other research institutions mostly disregards warfare as something not worth attention, leaving the field either to more-or-less obsolete methods of military historians, or to authors of popular histories who are the only ones feeding the ever- -present interest of the general public. As a result, military history is generally understood and practiced here a pure descriptive effort with tentative looks into operational history. These are, of course, legitimate approaches in the field; however, in 2016 it is difficult to argue they are the sole method of dealing with the topic of warfare in the past. Even military history can be understood and analyzed in much more different perspectives, as war is indeed a cultural as well as social phenomenon that can be viewed with a different optics, different approaches, and indeed through the lens of different fields of study. War is not just a business of armies and general staffs; it deeply influences lives of civilians of all classes. State of 377 <
war does not bring with it only maneuvers and military operations, as it has its political, economic and social context. And, last but not least, history of warfare is one of the most prolific areas of memory-making, creating a vast space or remembrance for those who fought and died in the process. It is this width of analysis that this collection of essays tries to reflect and bring together. It represents efforts of several dozens of scholars who were asked to approach the topic of the war of 1866 freely in terms of method or specific theme, with the purpose to collect the historical phenomenon in all its historical as well as historiographical complexity. Although the core of the chapters presented can still be labelled, in broader sense, as a traditional military, or operational, history, the way many authors treat the subject is, fortunately, far from traditional indeed. One of the reasons it is so is that the range of authors this book brings together comprises of several generations of scholars from various geographical backgrounds key authors from the Czech Republic, Germany, Austria, Hungary, as well as the United States are represented here. However, the key fact here is that many of the chapters take different paths to analyze the year of 1866, starting with the contemporary politics both international and local, through confessional, economic, and social context, all the way to memory and commemoration of the war. Also, for the first time in historiography of the Austro-Prussian war, scholarly effort is being put here into analyzing the war s archaeological record, bringing to light many new conclusions that are hard to ignore even in more general histories. The resulting text as a whole brings about some long-needed (re)evaluation of current scholarship on the Austro-Prussian War, presenting different perspectives on the origins and widest consequences of the conflict. Of course, its key parts deal with the very events of the war, bringing battle of Königgratz into to foreground. Besides that, there are many chapters that deal with a more contextual changes in 19th century warfare, fortifications, or the logistics in the context of geography. As the war also deeply influenced the civilian populations of Bohemia and Moravia, or even wider Central Europe through its economic strains, it is only legitimate that several chapters deal with social and economic context of the war. And, the final chapters deal with the questions of how the memory of 1866 had been built, formed, and kept alive during the past century and half. Special attention is, perhaps naturally, given here to the battlefield of Königgratz, an exemplary site of memory dotted today with more than five hundred monuments and war graves changing the landscape ever since the final decades of 19th century. Besides these physical sites of memory, literary and visual cultural spaces are covered here as well, as is a summary of scholarly histories that represent a part of the memory-making process as well. This book represents only a last, but definitely not a final word to be set in this memory. A memory that is, as we can see here, still very much alive and carrying substantial scholarly potential into the future. > 378
MLHY NA CHLUMU / PRUSKO-RAKOUSKÁ válka V OPTICE MODERNÍ HISTORIOGRAFIE Vydavatel: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 Texty Martin Barus, Pavel Bělina, Zuzana Bláhová-Sklenářová, Michael Epkenhans, Ivan Fuksa, Petr Hejhal, Lothar Höbelt, Šárka Höbeltová, Jiří Hofman, Matouš Holas, Jiří Hutečka, Jitka Jonová, Michal Kamp, Vojtěch Kessler, Ondřej Kolář, Ondřej Král, Marek Krejčí, Eduard Kubů, Jana Kudrnová, Thorsten Loch, Marie Macková, Andor Mészáros, Zdeněk R. Nešpor, M. Christian Ortner, Jiří Pavlík, Tomáš Petráček, Radek Pokorný, Ethan S. Rafuse, Martin Rája, Joel Ratcliff, Miloš Řezník, Dennis Showalter, Josef Šrámek, Miroslav Svoboda, Geoffrey Wawro, Lars Zacharias Text rejstřík Barbora Fišerová Text bibliografie Milan Hanzl Překlad summary Jiří Hutečka Obrazový materiál Archiv Muzea východních Čech v Hradci Králové a archiv autorů Grafická úprava: Jiří Šinták Sazba a zlom: Repropaint s.r.o., Hradec Králové Tisk: H.R.G. spol. s r.o., Litomyšl Náklad: 500 ks První vydání 2018 Muzeum východních Čech v Hradci Králové ISBN 978-80-87686-22-5