PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ OHŘE, DOLNÍHO LABE A OSTATNÍCH PŘÍTOKŮ LABE

PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ OHŘE, DOLNÍHO LABE A OSTATNÍCH PŘÍTOKŮ LABE IV. Cíle pro povrchové vody, podzemní vody a chráněné oblasti vázané na vodní prostředí textová část

Pořizovatel: Povodí Ohře, státní podnik Bezručova 4219, 430 03 Chomutov ve spolupráci s Krajským úřadem Ústeckého kraje Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Krajský úřadem Karlovarského kraje Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary - Dvory Krajským úřadem Libereckého kraje U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 Krajským úřadem Středočeského kraje Zborovská 11, 150 21 Praha 5 Krajský úřadem Plzeňského kraje P.O. Box 313, Škroupova 1760/18, 301 00 Plzeň a dotčenými ústředními správními úřady Ministerstvem zemědělství Ministerstvem životního prostředí Ministerstvem zdravotnictví Ministerstvem dopravy Ministerstvem obrany Ministerstvem pro místní rozvoj 2

OBSAH IV. CÍle pro povrchové vody, podzemní vody a chráněné oblasti vázané na vodní prostředí... 4 IV.1. Stanovené cíle... 4 IV.1.1. Cíle pro ochranu a zlepšování stavu povrchových vod, podzemních vod a vodních ekosystémů 4 IV.1.2. Cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb... 10 IV.1.3. Cíle pro zlepšování vodních poměrů a ochranu ekologické stability... 12 IV.1.4. Cíle pro silně ovlivněné a umělé vodní útvary... 13 IV.2. Zhodnocení dosažení cílů... 13 IV.3. Návrh zvláštních a méně přísných cílů... 14 IV.3.1. Prodloužení lhůt... 15 IV.3.2. Méně přísné cíle... 15 IV.3.3. Změny fyzikálních poměrů... 15 3

IV. CÍLE PRO POVRCHOVÉ VODY, PODZEMNÍ VODY A CHRÁNĚNÉ OBLASTI VÁZANÉ NA VODNÍ PROSTŘEDÍ IV.1. Stanovené cíle Environmentální cíle pro ochranu a zlepšování stavu povrchových vod, podzemních vod a vodních ekosystémů jsou obecně dvou typů. Jde o cíle rámcové a cíle konkrétní. Rámcové cíle jsou cíle obecné, uplatnitelné na všechny vodní útvary. Konkrétní environmentální cíle pak mají za úkol stanovit lokální podmínky, jejichž plošným splněním dosáhneme globálních rámcových cílů, nebo jsou zaměřeny na snížení konkrétního vlivu či k zajištění ochrany území apod. Jde o seznam měřitelných či jiným způsobem definovaných a vyhodnotitelných cílů, jež jsou národně nebo i nadnárodně stanoveny. Těchto cílů dosahujeme eliminací konkrétních vlivů, způsobených zejména lidskou činností a ovlivňujících stav útvarů povrchových a podzemních vod a chráněných oblastí. Pochopení a správná aplikace principu vliv-stav-dopad jsou nezbytné pro efektivní návrh opatření vedoucích ke splnění cílů. Konkrétní cíle pro jednotlivé vodní útvary či chráněné oblasti jsou stanoveny na základě hodnocení stavu a seznamu rámcových cílů. Při stanovení se postupovalo podle priority cílů, od těch nejvyšších, směrem k těm nižším. Pokud byl nadřazený cíl splněn, volil se cíl s nižší prioritou a takto postupně až do jejich vyčerpání. Pokud byly navrženy dva cíle s různými limity, rozhodoval přísnější z nich bez ohledu na to, zda šlo o cíl rámcový či konkrétní. Typickým příkladem je cíl pro chráněnou oblast či nadregionální cíl pro mezinárodní oblast povodí. Cílů stanovených pro jednotlivé územní jednotky bez zaměření na konkrétní vlivy se dosahuje aplikací opatření nejen v samotné územní jednotce, ale v celých povodích nad ní a to i v případě, že výše položené územní jednotky mají své cíle splněny. Národní cíle jsou stanoveny na národní úrovni (Národní plány povodí), které stanoví cíle pro: ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny. Předpokládá se naplňování těchto obecných cílů dosažením ostatních cílů dobrého stavu vod u všech útvarů povrchových vod, viz. kapitola III. Hodnocení vodních útvarů. IV.1.1. Cíle pro ochranu a zlepšování stavu povrchových vod, podzemních vod a vodních ekosystémů Základními podklady k vymezení rámcových a následně konkrétních environmentálních cílů byly: 1. Rámcová směrnice o vodách č. 2000/60 ES, článek IV. 2. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách. 3. Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. 4. Vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod. 5. Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod. 6. Mezinárodní plány povodí a národní strategie v oblasti vodního hospodářství a ochrany životního prostředí. 4

7. Plán hlavních povodí ČR. 8. Národní plány povodí ČR. IV.1.1.1. Povrchové vody Předpokládá se naplňování těchto obecných cílů dosažením ostatních cílů dobrého stavu vod u všech útvarů povrchových vod. Rámcovými cíli dle PHP pro zlepšení stavu povrchových vod jsou: 1) Zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod. 2) Zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod (s výjimkou umělých a silně ovlivněných vodních útvarů) a dosažení jejich dobrého stavu. 3) Zajištění ochrany a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu. 4) Cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami, nutriety a organickými látkami, tj. zastavení nebo postupné odstranění emisí těchto látek a zabránění jejich vnosu z plošných zdrojů. Konkrétní cíle jsou stanoveny v souladu s odst. 3, 12 vyhl. č 24/2011 Sb., pro jednotlivé vodní útvary nebo typy vodních útvarů. Pro stanovení konkrétních cílů byl použit metodický postup definování environmentálních cílů na jednotlivé vodní útvary (MŽP). Konkrétní cíle jsou stanoveny pro každý vodní útvar a jsou převzaty z NPP. Tabulka OHL IV.1.1.a Environmentální cíle pro útvary povrchových vod ekologický stav environmentální cíle celkový počet útvarů povrchových vod dosaženy nedosaženy 130 22 108 Tabulka OHL IV.1.1.b Environmentální cíle pro útvary povrchových vod chemický stav celkový počet útvarů povrchových vod environmentální cíle dosaženy nedosaženy 130 38 92 12 11 1 IV.1.1.1.1 Zamezení zhoršení stavu Vzhledem ke změnám metodiky a limitů v hodnocení stavu útvarů povrchových vod nelze jednoznačně zhoršení stavu prokázat. Předpokládá se, že stav se nezhoršuje. Vlastní porovnání musí proběhnout na jednotných metodikách, ve stejných profilech se stejným rozsahem sledovaných parametrů. Tyto cíle nebyly hodnoceny a tudíž zatím ani nebyly stanoveny. IV.1.1.1.2 Dosažení dobrého stavu Cíle pro dosažení dobrého stavu vycházejí z hodnocení stavu útvarů povrchových vod. Tam, kde bylo při hodnocení stavu zjištěno, že není dobrý ekologický stav dosažen, byly stanoveny cíle, vedoucí k dosažení tohoto stavu, tj. limity dobrého stavu pro nesplněné ukazatele. Konkrétní cíle pro jednotlivé vodní útvary a překročené ukazatele jsou uvedeny v tabulkové příloze. Tabulka OHL_IV_1_1_2_Cíle pro dosažení dobrého stavu útvarů povrchových vod 5

IV.1.1.1.3 Dosažení dobrého ekologického potenciálu u HMWB a AWB Cíle pro dosažení dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu u HMWB a AWB vycházejí z hodnocení stavu útvarů povrchových vod. Princip stanovení cílů je obdobný jako v předchozí kapitole. Konkrétní cíle jsou uvedeny v kapitole IV.1.4. a v příslušné tabulkové příloze IV.1.1.1.4 Snížení znečištění prioritními látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků nebezpečných prioritních látek Stanovení těchto cílů pro relevantní ukazatele se dá očekávat až po dosažení limitů cílů pro dobrý stav. Vzhledem k tomu, že tyto podmínky nejsou plošně splněny a taktéž došlo mezi prvním a druhým plánovacím cyklem ke zpřísnění limitů u řady prioritních látek aktualizací evropské směrnice č. 39/2013 a ještě k rozšíření jejich počtu, se tyto cíle nestanovují. IV.1.1.2. Podzemní vody Rámcovými cíli dle NPP a PDP pro zlepšení stavu podzemních vod jsou: 1) Zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod. 2) Zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním a dosáhnout dobrého stavu těchto vod. 3) Odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných látek a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem snížení znečištění podzemních vod. 4) Sledování vývoje stavu a zásob podzemních vod a možností jejich využití. Konkrétní cíle jsou stanoveny v souladu s odst. 3, 12 vyhl. č 24/2011 Sb., pro jednotlivé vodní útvary nebo typy vodních útvarů. Pro stanovení konkrétních cílů byl použit metodický postup definování environmentálních cílů na jednotlivé vodní útvary (MŽP) nebo Model útvarů podzemních vod pro druhý cyklus plánů povodí v ČR (VÚV). Tabulka OHL IV.1.1.2c Environmentální cíle pro útvary podzemních vod kvantitativní stav environmentální cíl celkový počet útvarů podzemních vod dosažen částečně nedosažen nehodnocen 27 18 7 2 Tabulka OHL IV.1.1.2d Environmentální cíle pro útvary podzemních vod chemický stav typ cíle celkový počet útvarů podzemních vod cíle ukazatele jakosti (počty VÚ) dosaženy nedosaženy dobrý stav 27 12 15 IV.1.1.2.1 Zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných a závadných látek Tento cíl je řešen formou sledování starých ekologických zátěží (SEKM) a opatření, která na nich probíhají. Problematické látky, způsobující nedosažení dobrého chemického stavu jsou uvedeny v níže uvedené tabulce. 6

Tabulka OHL IV.1.1.2.1 Látky způsobující nedosažení dobrého chemického stavu ID útvaru Název útvaru Plocha (km 2 ) 11800 Kvartér Labe po Lovosice 57,8 Kvartér a neogén odravské 11900 části Chebské pánve 127,0 21100 Chebská pánev 328,6 21200 Sokolovská pánev 302,3 21310 Mostecká pánev - severní část 542,2 21320 Mostecká pánev - jižní část 487,7 45220 Křída Liběchovky a Pšovky 335,2 Křída Obrtky a Úštěckého 45230 potoka 309,0 SEKM kontaminant Stoupající trend Stoupající trend ukazatel Al, Antr, As, BaP, BbF, BgP, BkF, Benz, Cd, Flu, Idp, Nfl, Pb A AL BaP, BbF, Benz, BgP, BkF, Cd, Flu, Idp, Ni, Nfl, Pb, PCE, TCE, TriCM Antr, BaP, BbF, BgP, BkF, Benz, Flu, Idp, Nfl 45300 Roudnická křída 405,8 A PO4 45400 Ohárecká křída 476,2 A NO2 45500 Holedeč 27,8 46110 Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, jižní část 280,1 A NO3 46120 Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, severní část 331,8 46200 Křída Dolního Labe po Děčín - pravý břeh 289,6 46300 Děčínský Sněžník 97,7 A NI 46400 Křída Horní Ploučnice 833,0 BaP, BgP, Flu, Hg, Idp, Nfl, Pb 46500 Křída Dolní Ploučnice a Horní Kamenice 481,4 Antr, BaP, BbF, BgP, BkF, Benz, Cd, Idp, Nfl, PCE, TCE A AL 46600 Křída Dolní Kamenice a Křinice 180,3 47200 Bazální křídový kolektor od Hamru po Labe 1 339,7 47300 Bazální křídový kolektor v benešovské synklinále 948,9 61110 Krystalinikum Smrčin a západní části Krušných hor 700,8 Antr, As, BaP, BbF, BgP, BkF, Benz, Cd, Idp, Nfl, Pb, PCE, TCE 61120 Krystalinikum Slavkovského lesa 523,3 61200 Krystalinikum v mezipovodí Ohře po Kadaň 990,6 61310 Krystalinikum Krušných hor od Chomutovky po Moldavu 457,4 61320 Krystalinikum východní části Krušných hor 101,0 61330 Teplický ryolit 134,4 Pb Krystalinikum Šluknovské 64110 pahorkatiny 188,8 Cd, Pb, PCE, TCE 7

IV.1.1.2.2 Zamezení zhoršení stavu Vzhledem ke změnám metodiky a limitů v hodnocení stavu útvarů podzemních vod nelze jednoznačně zhoršení stavu prokázat. Předpokládá se, že stav se nezhoršuje. Vlastní porovnání musí proběhnout na jednotných metodikách, ve stejných profilech se stejným rozsahem sledovaných parametrů. V dílčím povodí nebyly tyto cíle hodnoceny, a tudíž nejsou stanoveny. IV.1.1.2.3 Dosažení dobrého stavu Cíle pro dosažení dobrého stavu vycházejí z hodnocení stavu útvarů podzemních vod. Jedná se o nevyhovující ukazatele jakosti v podzemních vodách, dále nevyhovující amoniak a dusičnany v povrchových vodách a nevyhovující ukazatele sledované v rámci starých ekologických zátěží (SEKM). U kvantity byly zjištěny útvary, kde je stav jen částečně nevyhovující. IV.1.1.2.4 Odvrácení významných vzestupných trendů Významné vzestupné trendy byly zjištěny při zpracování hodnocení stavu útvarů podzemních vod. Jejich výčet je uveden v následující tabulce. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny kovy (Al, Ni), které pocházejí z přirozeného pozadí a z velkou pravděpodobností jejich stoupající trend nebude možné ovlivnit. Vzestupný trend ukazatele PO 4,NO 2 a NO 3 bude možné odvrátit aplikací navržených opatření typu C. Tabulka OHL IV.1.1.2.4 Seznam VÚ a ukazatelů jakosti, u kterých je aplikován cíl zvrácení stoupajícího trendu ID útvaru Název útvaru Ukazatel jakosti, u kterého byl identifikován stoupající trend 21200 Sokolovská pánev AL 45300 Roudnická křída PO4 45400 Ohárecká křída NO2 46110 Křída dolního Labe po Děčín - levý břeh, jižní část NO3 46300 Děčínský Sněžník NI 46500 Křída Dolní Ploučnice a Horní Kamenice AL IV.1.1.3. Chráněné oblasti vázané na vodní prostředí Cílem je dosáhnout do roku 2015 souladu se všemi normami a cíli RSV v chráněných oblastech, pokud právní předpisy, podle kterých byly jednotlivé chráněné oblasti zřízeny, nestanoví jinak (čl. 4 odst. 1c RSV). U útvarů povrchových a podzemních vod, které se nacházejí v chráněných oblastech, je proto třeba vedle environmentálních cílů RSV zohlednit i ty cíle, které vyplývají z dalších právních předpisů Společenství, jako například nařízení o chráněných oblastech, pokud se týkají jakosti vody. Tomu musí být přizpůsoben monitoring i případná opatření k dosažení cílů. Zlepšování stavu povrchových a podzemních vod ve smyslu RSV zpravidla podporuje i dosažení specifických ochranářských cílů v těchto územích. Ve všech chráněných oblastech jsou zpravidla sledovány cíle, které podporují dosažení dobrého stavu vodních útvarů, popřípadě jsou z právních předpisů odvozeny ještě další přísnější požadavky. Zejména ve vazbě na oblasti vymezené pro odběr vody určené k lidské spotřebě mají specifické cíle ochrany těchto území přímou souvislost s environmentálními cíli RSV. IV.1.1.3.1 Území vyhrazená pro odběry pro lidskou spotřebu V oblastech využívání vodních zdrojů pro zásobování pitnou vodou je rámcovým cílem: Dosažení požadavků na jakost vod odebíraných z vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou 8

Povrchové a podzemí vody se chrání v zájmu současného a budoucího zásobování vodou především za účelem ochrany těchto vodních útvarů před negativními vlivy a pro zajištění trvalého zásobování pitnou vodou. U útvarů povrchových a podzemních vod sloužících k odběru pitné vody je nutné v prvé řadě usilovat o dosažení cílů dobrého chemického a ekologického stavu (povrchové vody), případně dobrého kvantitativního stavu (podzemní vody). Vodní útvary sloužící k odběru vody musí splňovat nejen požadavky RSV uvedené v článku 4 (včetně norem environmentální kvality stanovených na úrovni Společenství podle článku 16), nýbrž odebíraná surová voda musí v závislosti na použitém postupu při úpravě vody a v souladu s právem Společenství splňovat požadavky směrnice o pitné vodě 80/778/EHS ve znění upraveném směrnicí 98/83/ES. Cíle naplnění požadavků směrnice o pitné vodě tím platí pro útvary vod společně s požadavky RSV. Dosažení dobrého stavu vodních útvarů v souladu s požadavky směrnice RSV podporuje snižování nákladů na úpravu surové vody. Konkrétní cíle jsou stanoveny na základě limitů předepsaných vyhláškou č. 428/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve vodních útvarech, vymezených podle článku 7 RSV. Ve stanovení konkrétních cílů jsou zohledněny vazby mezi vodními útvary ležícími nad odběry, tudíž i v nich jsou cíle patřičně upraveny a zpřísněny. V případě, že ve vodním útvaru využívaném pro odběr vody pro lidskou potřebu není splněn cíl, je tento cíl stanoven i pro vodní útvary ležící nad odběry. IV.1.1.3.2 Citlivé oblasti Cíle pro citlivé oblasti jsou převzaty z NV 61/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Oblasti citlivé na živiny zahrnují zranitelné oblasti a citlivé oblasti. Cílem ve zranitelných oblastech je dle nitrátové směrnice snížení znečistění vodních útvarů způsobené nebo vyvolané dusičnany ze zemědělských zdrojů. Pro citlivé oblasti - celou ČR jsou cíle (příslušné emisní standardy) pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech v ukazatelích znečištění celkový dusík a sloučeniny dusíku a celkový fosfor uvedeny v tabulkách 1a a 1b v příloze č. 1 v NV 23/2011 Sb., ve znění NV č. 227/2007 Sb. Cíle a provedení nitrátové směrnice a směrnice o čištění městských odpadních vod představují významný základ hospodaření v útvarech povrchových a podzemních vod s cílem dosažení dobrého stavu podle RSV. IV.1.1.3.3 Zranitelné oblasti Cílem pro zranitelné oblasti je snížit znečištění dusičnany ze zemědělských zdrojů na přípustnou míru. Environmentální cíle pro zranitelné oblasti vycházejí z požadavků nitrátové směrnice 91/676/EHS a jsou pravidelně revidovány ve čtyřletých cyklech. Výsledkem poslední revize je NV č. 262/2012 Sb. IV.1.1.3.4 Povrchové vody využívané ke koupání Hodnocení stavu povrchových vod využívaných ke koupání je uvedeno v tabulce OHL_III.2.3.3., kde jsou vyhodnoceny rizikové koupací vody. Cíle ke zlepšení stavu rizikových koupacích oblastí jsou úzce spjaty se snahou dosáhnout dobrého stavu v útvarech povrchových vod obecně. Environmentální cíle proto nejsou na konkrétní koupací oblasti stanoveny. IV.1.1.3.5 Rybné vody Oblasti vymezené nařízením vlády 71/2003 Sb. nespadají mezi chráněné oblasti určené přílohou IV rámcové směrnice. Z tohoto důvodu není u těchto oblastí stanoven žádný environmentální cíl. 9

IV.1.2. Cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb Rámcovými cíli ve vodohospodářských službách dle NPP jsou: V okruhu rozvoje a obnovy vodohospodářské infrastruktury Zvyšovat počet obyvatel připojených na vodovody pro veřejnou potřebu v souladu s cíli Protokolu o vodě a zdraví a zajistit přístup k pitné vodě pro všechny, zejména podporovat, aby se na vodovod pro veřejnou potřebu mohli připojit i obyvatelé v okrajových místech měst a obcí a obyvatelé malých obcí. Podporovat zajištění kvalitních zdrojů pitné vody pro individuální zásobování domácností, pro které z technických nebo ekonomických důvodů není možné připojení na vodovod pro veřejnou potřebu. Urychlit obnovu poruchových a zastaralých vodovodních sítí a tím snížit jak ztráty pitné vody ve vodovodních sítích pod úroveň 5.000 l/km/den, dlouhodobě pak na úroveň nejvyspělejších států Evropské unie, tak i snížit počty havárií a související negativní důsledky, zejména na infrastrukturu měst. Zvyšovat počet obyvatel připojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu. Zajistit rychlé dokončení investičních akcí pro splnění požadavků směrnice 91/271/EHS o čištění odpadních vod tak, aby bylo odvráceno nebezpečí žaloby Evropského soudního dvora. Zabezpečit potřebné finanční prostředky pro vodní hospodářství diverzifikací finančních zdrojů účinným uplatněním principu uživatel platí za nakládání s vodami, ti za využívání vodních zdrojů. Zajistit pokračování investičních podpor pro rozvíjení vodohospodářské infrastruktury vodovodů a kanalizací s akcentem na malé obce. V okruhu zlepšování kvality a zabezpečenosti vodohospodářských služeb Vytvářet podmínky pro povolená nakládání s vodami k umožnění spolehlivého poskytování vodohospodářských služeb, aby voda používaná pro úpravu na vodu pitnou splňovala požadavky na její jakost v souladu s vyhláškou č. 428/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Zabezpečit vysokou míru spolehlivosti provozu vodních děl pro poskytování vodohospodářských služeb včetně zajištění jejich bezpečnosti; jde zejména o přehrady, jezy a další vodní díla, která jsou v trvalém provozu 30 až 100 i více let a budou ve střednědobém a dlouhodobém výhledu vyžadovat zásadní rozsáhlé opravy a rekonstrukce (k těmto opravám a rekonstrukcím přistupovat šetrně s ohledem na ochranu přírody a krajiny). V souvislosti s klimatickou změnou pravidelně vyhodnocovat na základě nových monitorovaných dat míru zabezpečenosti vodních zdrojů a snažit se zajistit její udržitelnost. Podporovat propojování vodovodů do vodárenských soustav s kapacitními a kvalitními vodními zdroji. Omezit případy nedodržování limitních hodnot jakosti pitné vody (vyjádřené jako % nedodržování limitních hodnot): u vodovodů nad 5000 obyvatel do 0,1 % u ukazatelů, s nejnižší mezní hodnotou (NMH) a do 1,0 % u ukazatelů s mezní hodnotou (MH), u vodovodů do 5000 obyvatel do 1,0 % u ukazatelů s NMH, do 3,0 % u ukazatelů s MH. Zdokonalovat systémy zabezpečení vodohospodářských služeb za mimořádných a krizových situací. Vytvářet efektivní regulační nástroje veřejné správy, se záměrem dosáhnout korektních vztahů mezi poskytovateli a odběrateli vodohospodářských služeb. V souladu s koncepcí vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015 vyplývají pro oblast rozvoje a obnovy vodohospodářské infrastruktury následující koncepční úkoly: 10

V okruhu uplatňování principu návratnosti nákladů vodohospodářských služeb Zabezpečit potřebné finanční prostředky pro vodní hospodářství diverzifikací finančních zdrojů účinným uplatněním principu uživatel platí za nakládání s vodami, tj. za využívání vodních zdrojů, a za ochranu před povodněmi. Vytvářet podmínky pro zajištění trvalé udržitelnosti investic obnovou podle racionálních plánů financování obnovy za podmínek sociálně přijatelné ceny pro vodné a ceny pro stočné a zajistit pokračování investičních podpor pro rozvíjení vodohospodářské infrastruktury vodovodů a kanalizací s akcentem na malé obce. V okruhu plánování v oblasti vod a koncepce rozvoje vodovodů a kanalizací Dále rozvíjet obsah a integraci informací v databázích Informačního systému veřejné správy rozběhnutím II. fáze projektu Informačního systému VODA České republiky. Do konce roku 2007 byl zpracován Plán rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky. Tento materiál, respektive jeho podrobnější krajské verze, sloužily jako podklad pro plány oblastí povodí a slouží jako podklad pro plány dílčích povodí, jsou každoročně aktualizovány formou schválených změn v jednotlivých obcích. Cílem je nadále průběžně aktualizovat tuto koncepci rozvoje, aby se vzájemně respektovaly úzce související cíle a navržená opatření. IV.1.2.1. Ochrana a užívání vodních zdrojů s ohledem na očekávané dopady klimatické změny V rámci projektu TAČR vznikla v roce 2014 Metodika na posuzování vlivu klimatické změny na útvary povrchových vod. Jejím cílem je v třetím plánovacím cyklu tento vliv posoudit a zjistit možné dopady na množství, jakost i VH služby. Dále je možné vyhodnotit odolnost navržených opatření a vybrat případně některé adaptační opatření z nabídnutého přehledu. Metodika neklade vysoké požadavky na data, u posouzení odběrů jsou to měsíční množství a průtoky (historické a predikční řady). V současnosti je vliv klimatické změny zohledněn použitím co nejdelší hydrologické řady používané například pro vodohospodářské řešení nádrží (požadovaná zabezpečenost odběru). U podzemních vod je v současnosti zpracována rebilance zásob podzemní vody. Vzhledem k celkovému zpoždění rozsáhlé zakázky budou výstupy zohledněny až ve třetím plánovacím cyklu namísto druhého. IV.1.2.2. Stanovení požadované míry zabezpečení vodních zdrojů Míra zabezpečenosti udává požadovanou pravděpodobnost bezporuchové dodávky vody. Lze ji vyjádřit buď pouhým počtem výskytu poruch nebo jejich trváním (dny, měsíce) anebo podle dodaného/nedodaného objemu. Norma ČSN 75 2405 VH řešení vodních nádrží obsahuje kategorizaci odběrů podle významnosti a k nim doporučené hodnoty zabezpečenosti. Tyto hodnoty byly převzaty jako cíle: Třída A > 99,5 % (přípustné omezení odběru při poruše do 30%) Vodovody pro více než 150 tisíc obyvatel tepelné elektrárny nad 500 MW a jaderné elektrárny Třída B > 98,5 % (přípustné omezení odběru při poruše do 30%) vodovody pro 50 150 tisíc obyvatel tepelné elektrárny nad 500 MW průmysl celostátního významu minimální zůstatkový průtok ve vodním toku pod nádrží a v určených profilech vodního toku 11

Třída C > 97,5 % vodovody do 50 tisíc obyvatel průmysl krajského významu živočišná výroba mimo ryb a drůbeže Třída D > 95% vodní elektrárny (dohodnutý průtok) místní průmysl závlahy chov ryb lesnictví rekreace IV.1.3. Cíle pro zlepšování vodních poměrů a ochranu ekologické stability Do NPP Labe jsou navrženy následující rámcové cíle: a) zajištění ochrany vodních poměrů v krajině, b) obnova vodního režimu a zlepšování přirozené retenční schopnosti krajiny, c) zajištění ochrany morfologie přirozených koryt vodních toků a ochrany všech typů mokřadů podle Ramsarské úmluvy, d) zlepšení hydromorfologických ukazatelů v korytech vodních toků a v údolních nivách, e) zlepšování kvality a stability vodních a na vodu vázaných ekosystémů, f) udržení a systematické zvyšování biologické rozmanitosti původních druhů, zachování či zlepšení migrační prostupnosti vodních toků pro vodní a na vodu vázané živočichy, g) obnova a vytváření přírodních a přírodě blízkých biotopů (revitalizace), podpora přirozených ekologických procesů (samovolná renaturace), h) zajištění uplatňování a dodržování standardů zemědělského hospodaření týkající se ochrany životního prostředí (cross compliance), i) zajištění ochrany a obnova trvalých porostů na březích vodních toků a rybníků v šíři minimálně 3 m od břehové čáry. Konkrétní cíle byly navrženy na celorepublikové úrovni ve smyslu zajistit a zpracovat jednotný přístup k této problematice formou koncepce. Do doby zpracování koncepce je doporučeno zaměřit se na problematické lokality (oblasti s urychleným odtokem, s nízkou retenční schopností, nadměrnou erozí, technicky upravené toky, nerozčleněná rozsáhlá zemědělská území, zatrubněné toky a meliorace) a v nich hledat plošná ucelená řešení a nikoliv pouze lokální opatření. IV.1.3.1. Zásady tvorby nových biotopů (definovány v Národním plánu povodí) IV.1.3.2. Zvýšení kvality a stability vodních a na vodu vázaných ekosystémů (definováno v Národním plánu povodí) IV.1.3.3. Zlepšení hydromorfologických ukazatelů v korytech vodních toků a v údolních nivách (definovány v Národním plánu povodí) 12

IV.1.4. Cíle pro silně ovlivněné a umělé vodní útvary Rámcové cíle jsou zakotveny v RSV a jsou totožné jako u povrchových vod. Konkrétní cíle jsou stanoveny individuálně dle schválené metodiky pro určení ekologického potenciálu. Při jejich určení se vychází z přílohy č. 3, tabulky 1b v NV č. 23/2011 Sb. ve znění NV č. 229/2007. Konkrétními cíli v umělých a silně ovlivněných útvarech povrchových vod je dosažení dobrého chemického stavu a dosažení dobrého ekologického potenciálu Tabulka OHL IV.1.4.a Cíle pro umělé útvary povrchových vod celkový počet vodních útvarů dosaženy cíle nedosaženy 4 VÚ jezero 0 4 (neznámý stav) 1 VÚ řeka 0 1 V kategorii jezero je znám pouze chemický stav, který je ve všech 4 VÚ v dobrém stavu. Hodnocení ekologického potenciálu a z něho vycházející celkový stav nejsou známy. Tabulka OHL IV.1.4.b Cíle pro silně ovlivněné útvary povrchových vod Kategorie Celkový počet vodních útvarů řeka 2 řeka 2 jezero 8 jezero 8 Stav Chemický stav Ekologický potenciál Chemický stav Ekologický potenciál Cíle ukazatele jakosti složky stavu (počty VÚ) Dosaženy Nedosaženy Nelze hodnotit 2 0 0 0 2 0 7 1 0 5 2 1* *VÚ Máchovo jezero byl vyhodnocen jako neznámý z důvodu absence dat pro ekologický monitoring. Konkrétní seznam cílů v jednotlivých vodních útvarech se nachází v příslušné tabulkové příloze vycházející z hodnocení vodních útvarů. Tab. OHL_IV.1.4_Cíle pro silně ovlivněné útvary povrchových vod IV.2. Zhodnocení dosažení cílů Zatímco kapitola IV.1 zahrnuje stanovení cílů pro druhé plánovací období, tato kapitola má za úkol vyhodnotit stav na konci tohoto období, tj. k roku 2021, po aplikaci programu opatření. Program opatření byl sestaven na úrovni Národních plánů povodí jako nejefektivnější kombinace navržených opatření v těchto Plánech dílčích povodí, která maximálně povede k dosažení většiny cílů. Ve vodních útvarech, kde nebylo možné cílů dosáhnout z důvodu nedoporučení realizace opatření (neúměrné náklady, nízký efekt) či jeho dlouhého náběhu, musí být uvedeny povolené výjimky dle RS 2000/60/ES. Z uvedených principů vyplývá, že části Kapitol IV.2 a IV.3 jsou předmětem zejména Národních plánů povodí v návaznosti na kapitolu VII. Ekonomická analýza, a jejich plnohodnotné naplnění není vzhledem k časovému předstihu odevzdání Plánů dílčích povodí jako podkladu pro zpracování Národních plánů povodí možné. Kompletní výstupy této kapitoly jsou uvedeny v NPP Labe. 13

IV.3. Návrh zvláštních a méně přísných cílů Dle Rámcové směrnice je účelem výjimek obecné prodloužení termínů za účelem postupného dosahování cílů pro vodní útvary. Zhodnocení dosažených cílů nelze provést bez ekonomické analýzy a do doby dokud není známo co bude vybráno do programu opatření. Návrh zvláštních a méně přísných cílů je tedy nutno provést v rámci NPP. V tomto návrhu PDP je možno vyjmenovat pouze vodní útvary, u kterých není zřejmé, kde je původ limitujícího ukazatele. U těchto vodních útvarů je navrženo opatření průzkumný monitoring a tedy lze předpokládat, že k roku 2021 se podaří pouze objevit původ znečištění, nikoliv ho odstranit. U těchto vodních útvarů tedy lze již v této fázi navrhnout výjimku k prodloužení lhůty pro dosažení dobrého stavu. Vzhledem k tomu, že v metodice pro hodnocení vodních útvarů nebylo zohledněno přirozené přírodní pozadí zejména v ukazatelích těžké kovy, lze zároveň na základě existující studie VUV TGM řešící rizikovost ovlivnění stavu vodních útvarů přirozeným pozadím těžkých kovů sestavit seznam vodních útvarů, u kterých je špatný chemický stav ovlivněn přírodním výskytem těchto kovů. U těchto vodních útvarů pak lze vzhledem k tomu, že dosažení cílů není možné z důvodu přírodních podmínek, uvést výjimku prodloužení termínu a v příštím plánovacím cyklu případně stanovit méně přísné cíle. Dělení výjimek podle RS RS stanovuje ve svém článku 4 následující typy a rozdělení výjimek: PRODLOUŽENÍ LHŮT (čl. 4 odst. 4 RS) postupné dosahování cílů. Tato výjimka je aplikována v případě, že dosažení environmentálních cílů do konce druhého plánovacího cyklu (r. 2021): není technicky proveditelné, neúměrně nákladné (stanoveny v rámci NPP Labe), neumožňující přírodní podmínky. Prodloužení lhůt lze aktualizovat ještě během třetího plánovacího cyklu. Za rok 2027 lze prodlužit lhůty pouze z důvodů přírodních podmínek. Do roku 2027 by tedy mělo být definitivně jasné, jestli je dosažení environmentálních cílů trvalého charakteru možné či nikoliv. V dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe nedošlo vznikem mimořádných okolností ke zhoršení stavu útvarů povrchových a podzemních vod, z těchto důvodů nejsou stanoveny žádné výjimky. MĚNĚ PŘÍSNÉ CÍLE (čl. 4 odst. 5 RS). Členské státy mohou připustit pro specifické vodní útvary dosažení méně přísných environmentálních cílů než těch, které jsou uvedeny v odstavci 1, pokud jsou tyto vodní útvary ovlivněny lidskou činností do míry určené v souladu s čl. 5 odst. 1, nebo pokud jsou jejich přírodní podmínky takové, že by dosažení těchto cílů bylo neproveditelné nebo neúměrně nákladné, a pokud jsou splněny všechny následující podmínky: environmentální a sociálně-ekonomické potřeby zajišťované takovou lidskou činností nemohou být dosaženy jinými prostředky, které by z hlediska životního prostředí byly významně lepší a nevyžadovaly by neúměrné náklady; členské státy zajistí, pro povrchové vody, že bude dosaženo nejvyššího možného ekologického a chemického stavu, při daných vlivech, kterým nebylo možné se rozumně vyhnout v důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění; pro podzemní vody, nejmenší možné změny oproti dobrému stavu podzemní vody přidaných vlivech, kterým nebylo možné se rozumně vyhnout v důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění; nedojde k dalšímu zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru; 14

Stanovení méně přísných environmentálních cílů a příslušné důvody budou jmenovitě uvedeny v plánu povodí podle článku 13 a tyto cíle budou každých šest let přezkoumány. DOČASNÉ ZHORŠENÍ STAVU (čl. 4 odst. 6 RS) výjimku aplikujeme, pokud dojde ke zhoršení stavu vodního útvaru v důsledku okolností přírodní povahy nebo vyšší moci, které jsou výjimečné nebo nemohly být rozumně předpokládány (jedná se např. o extrémní povodně, déletrvající suchá období či havárie). ZMĚNY FYZIKÁLNÍCH POMĚRŮ A ROZVOJOVÁ ČINNOST ČLOVĚKA (čl. 4 odst. 7 RS) výjimku aplikujeme, pokud dojde k nedosažení dobrého stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavu nebo, kde je to relevantní, dobrého ekologického potenciálu nebo neúspěch při předcházení zhoršování stavu útvaru povrchové nebo podzemní vody, jsou důsledkem vlivu nově změněných fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změn hladin útvarů podzemní vody, nebo neúspěch při zamezení zhoršení z velmi dobrého na dobrý stav útvaru povrchové vody je důsledkem nových trvalých rozvojových činností člověka. IV.3.1. Prodloužení lhůt Plán dílčího povodí stanovuje výjimky tohoto typu pouze v těch VÚ, kde je opatření k dosažení cílů dočasně technicky neproveditelné, resp. u kterých není zřejmé, kde je původ limitujícího ukazatele (u těchto vodních útvarů je navrženo opatření průzkumný monitoring ), nebo není možné z důvodu přírodních podmínek (přirozené přírodní pozadí těžkých kovů). Kompletní výstupy této kapitoly (včetně uvedení výjimky typu neúměrné nákladnosti atd.) jsou uvedeny v Národním plánu povodí Labe. Tabulka OHL IV.3.1 Prodloužení lhůt Útvary Celkem Použito prodloužení lhůt Povrchových vod 142 Podzemních vod 27 IV.3.2. Méně přísné cíle Plán dílčího povodí stanovuje výjimky tohoto typu pouze v těch VÚ, kde je opatření k dosažení cílů trvale technicky neproveditelné. Kompletní výstupy této kapitoly (včetně uvedení výjimky typu neúměrné nákladnosti) jsou uvedeny v NPP Labe. Tabulka OHL IV.3.2 Méně přísné cíle Útvary Celkem Použito méně přísných cílů Technická proveditelnost Povrchových vod 142 0 0 Podzemních vod 27 0 0 IV.3.3. Změny fyzikálních poměrů Tabulka OHL IV.3.3 Zdůvodnění změn cílů v důsledku změn fyzikálních poměrů Náklady Útvary Celkem Použita výjimka v důsledku změn fyzikálních poměrů Důvod Povrchových vod 142 0 Podzemních vod 27 0 15