Precedex Příbalová informace Informace pro použití, čtěte pozorně Precedex (Dexmedetomidini hydrochloridum) Koncentrát pro přípravu infuzního roztoku Držitel rozhodnutí o registraci Abbott Laboratories s.r.o., Praha, Česká republika Výrobce Abbott Logistics B.V., Zwolle, Nizozemsko Orion Corporation, Espoo, Finsko Složení Léčivá látka: 1 ml roztoku obsahuje 118 μg dexmedetomidini hydrochloridum, což odpovídá 100 μg dexmedetomidinum. Pomocné látky: Chlorid sodný, voda na injekci Indikační skupina Hypnotika, sedativa Charakteristika Dexmedetomidin je silný a vysoce selektivní agonista alfa 2 -adrenoreceptorů s širokou škálou farmakologických vlastností. Navozuje sedaci a analgezii bez útlumu dýchání, během které jsou pacienti při vědomí a spolupracují. Sedativní účinky dexmedetomidinu jsou zřejmě zprostředkované především postsynaptickými alfa 2 -adrenoreceptory, které následovně působí na inhibiční pertussis-toxin-senzitivní G protein a tím zvyšují vodivost přes kalciové kanály. Místo sedativního účinku dexmedetomidinu se přičítá locus ceruleus. Analgetické účinky jsou zřejmě zprostředkovány obdobným mechanismem účinku na úrovni mozku i míchy. Dexmedetomidin nemá žádnou afinitu k beta adrenergním, muskarinovým, dopaminergním nebo serotoninovým receptorům. Indikace Precedex je indikován pro sedaci intubovaných pacientů na mechanické ventilaci během léčby na jednotkách intenzivní péče. Precedex by měl být podáván jako kontinuální infuze nejdéle 24 hod. Kontraindikace Známá přecitlivělost na dexmedetomidin. Precedex by neměl být podáván pacientům mladším než 18 let, protože v současné době nejsou k dispozici žádné údaje.
Těhotenství a kojení Účinek dexmedetomidinu nebyl u žen v těhotenství a laktaci zjišťován. Ve studiích na zvířatech při podávání dexmedetomidinu samicím v rozmezí klinických dávek, snižoval dexmedetomidin tělesnou váhu plodů a mláďat. Podávání Precedexu v těhotenství se proto nedoporučuje. Není známo, zda se dexmedetomidin vylučuje do mateřského mléka. Protože do mateřského mléka se vylučuje řada léků, je nutná zvýšená opatrnost při podávání infuze Precedexu kojícím ženám. Porodnictví Bezpečnost Precedexu během porodu nebyla studována a proto v porodnictví se podávání tohoto léku nedoporučuje. Nežádoucí účinky Nežádoucí účinky jsou většinou závislé na dávce a jsou způsobeny farmakologickými účinky Precedexu. Většina nežádoucích účinků byla přechodného charakteru a z hlediska své závažnosti mírná až středně závažná. Velmi časté nežádoucí účinky (více než 1/10): kardiovaskulární: hypotenze (21%) a hypertenze (11%) Časté nežádoucí účinky (více než 1/100, méně než 1/10) srdeční frekvence a rytmus: bradykardie (6%) gastrointestinální: suchost v ústech (5%) a nausea (4%) psychiatrické: somnolence (2%) Interakce Výsledky in vitro studií naznačují, že lékové interakce zprostředkované cytochromem P450 jsou nepravděpodobné. Anestetika, sedativa, hypnotika, opioidy Současné podávání Precedexu pravděpodobně vede k posílení sedativního a/nebo analgetického účinku anestetik, sedativ, hypnotik a opiodů. Specifické studie potvrdily tyto účinky u sevofluranu, isofluranu, propofolu, alfentanilu a midazolamu. Nebyly zjištěny žádné farmakokinetické interakce mezi dexmedetomidinem a isofluranem, propofolem, alfentanilem a midazolamem. Vzhledem k farmakodynamickým účinkům při současném podávání s dexmedetomidinem však může být nezbytné snížení dávek současně podávaných anestetik, sedativ, hypnotik nebo opioidů. Neuromuskulární blokátory Nebylo pozorováno klinicky významné zvýšení velikosti neuromuskulární blokády při podání Precedexu a rokuronia; nebyl však studován obrácený účinek. Při podání rokuronia nebyly pozorovány žádné farmakokinetické interakce. Stránka 2
Dávkování Precedex smí být podáván pouze jako naředěný roztok. Precedex by měl být podáván pouze pod dohledem lékaře se zkušenostmi s léčbou pacientů vyžadujících intenzivní péči. Dávkování přípravku Precedex musí být individuální a titrováno podle klinického účinku. Dospělí U dospělých pacientů se doporučuje zahájit podávání přípravku Precedex nasycovací infuzí v dávce 1 μg/kg minimálně po dobu 10 min., po které následuje udržovací infuze v rozsahu dávek od 0,2 do 0,7 μg/kg/hod. Rychlost udržovací infuze má být nastavena tak, aby bylo dosaženo očekávaného klinického účinku. V klinických studiích byla užita jako nejnižší dávka 0,05 μg/kg/hod. Infuzní léčba by neměla trvat déle než 24 hod. Precedex lze podávat pacientům, u kterých je nutná mechanická ventilace, ale i pacientům spontánně dýchajícím po extubaci. Podávání přípravku Precedex není spojeno s útlumem dýchání. Pacienti, kteří dostali Precedex, jsou při vědomí a po stimulaci spolupracují. Tento jedinečný profil, očekávaná součást sedace po Precedexu, nelze považovat za nedostatečný sedativní nebo analgetický účinek. Precedex lze podávat jako kontinuální infuzi u mechanicky ventilovaných pacientů před extubací, během a po extubaci. Infuzi není nutné před extubací ukončit. Postižení jaterních funkcí U pacientů se zhoršenou funkcí jater lze zvažovat snížení dávky, protože dexmedetomidin je metabolizován primárně v játrech. Na základě farmakokinetických údajů se doporučuje u pacientů s mírným jaterním postižením rychlost nasycovací infuze 3 μg/kg/hod. a u pacientů se středně těžkým a těžkým jaterním postižením 2 μg/kg/hod. Postižení renálních funkcí U pacientů se zhoršenými funkcemi ledvin lze zvažovat snížení dávky. Starší pacienti Dávka by měla být titrována v závislosti na odpovědi pacienta. U starších pacientů (nad 65 let) je často nutné snížení dávek. Děti a mladiství Bezpečnost a účinnost přípravku Precedex u osob mladších 18 let nebyla stanovena. Upozornění Během infuze Precedexu se doporučuje kontinuální monitorování elektrokardiogramu (EKG), krevního tlaku a kyslíkové saturace. Monitorování EKG, krevního tlaku a kyslíkové saturace se doporučuje podle klinické indikace i po ukončení infuze Precedexu. Precedex by se neměl podávat pacientům s preexistující závažnou bradykardií (např. pokročilý srdeční blok) nebo u pacientů s preexistující těžkou poruchou funkce srdeční komory Stránka 3
(např. ejekční frakce pod 30%) včetně městnavého srdečního selhávání a srdečního selhávání, u něhož je tonus sympatiku kritický k udržení hemodynamické rovnováhy. Při podávání Precedexu může dojít k poklesu krevního tlaku a/nebo srdeční frekvence. Dexmedetomidin snižuje sympatickou nervovou aktivitu a proto lze očekávat, že tyto účinky budou nejvíce vyjádřeny u pacientů se snížením citlivosti na kontrolu autonomním nervovým systémem (tj. u starších osob, pacientů s diabetem, chronickou hypertenzí, závažným srdečním onemocněním). Před podáním Precedexu by se měla vzít do úvahy prevence hypotenze a bradykardie, aby byla zajištěna hemodynamická stabilizace pacienta a normovolémie. U pacientů s hypovolémií může dojít po podání Precedexu k hypotenzi. Z toho důvodu by se měla zajistit náhrada tekutin před podáváním a během podávání Precedexu. V situacích, kde se podávají jiné vazodilatační léky nebo léky s negativně chronotropním účinkem, může mít současné podávání Precedexu aditivní farmakodynamický účinek. Precedex by se měl v těchto situacích podávat s opatrností a za pečlivé titrace dávky. Je-li zapotřebí lékařská intervence, pak na základě klinické zkušenosti s dexmedetomidinem spočívá léčba ve snížení nebo zastavení infuze dexmedetomidinu, zvýšení rychlosti intravenózní aplikace tekutin, zvednutí dolních končetin a použití presorických látek. Bradykardie a hypotenze se mohou potencovat při současném použití dexmedetomidinu s propofolem nebo midazolamem. Pacienti nad 65 let nebo diabetici jsou po podání dexmedetomidinu náchylnější k hypotenzi. Tyto stavy odezní buď spontánně nebo při standardní léčbě. Zejména během nasycovací infuze byla pozorována přechodná hypertenze, která má souvislost s počátečními vasokonstrikčními účinky dexmedetomidinu a jeho relativně vyššími plazmatickými koncentracemi během nasycovací infuze. Je-li zapotřebí intervence, snížíme rychlost nasycovací infuze. Po ukončení nasycovací infuze převládají centrální účinky dexmedetomidinu a krevní tlak obvykle poklesne. U mladých zdravých dobrovolníků s vysokým vagotonem nebo při různých cestách podávání včetně rychlé intravenózní aplikace nebo podání bolusu dexmedetomidinu došlo ke klinickým projevům bradykardie a sinus arrest. Bezpečnost a účinnost Precedexu nebyla studována u neurochirurgických pacientů. Precedex může způsobit snížení tvorby slz. Je proto nezbytné zvlhčování očí při podávání Precedexu, aby se zabránilo vyschnutí rohovky. Stránka 4
Předávkování V případě předávkování s klinickou symptomatologií, by měla být infuze Precedexu zpomalena nebo zastavena. Lze očekávat hlavně kardiovaskulární projevy předávkování, které by se měly léčit symptomaticky (viz kapitola Upozornění). Případy bradykardie v klinických studiích indukované přípravkem Precedex reagovaly na léčbu atropinem a glykopyrolátem. V ojedinělém případě těžkého předávkování byla nutná resuscitace. Způsob použití Při zacházení s infuzí Precedexu je třeba vždy dodržovat přísné aseptické podmínky. K intravenóznímu podání Precedexu, a to jak pro nasycovací, tak i pro udržovací infuzi je zapotřebí použít řízené infúzní zařízení. Precedex se smí podat pouze jako naředěná infuze. K přípravě infuze odeberte příslušný objem Precedexu koncentrátu pro roztok pro infuzi (100 μg/ml) a rozpusťte ho v příslušném objemu 0,9% roztoku chloridu sodného na roztok obsahující 4 μg/ml dexmedetomidinu (např. odeberte 2 ml Precedexu koncentrátu pro roztok pro infuzi a rozpusťte ho na 50 ml v 0,9% roztoku chloridu sodného). Jemně třepejte, aby se roztok dobře promíchal. Precedex je po naředění určen k okamžitému použití. Po uplynutí 24 hod. je třeba přípravek znehodnotit. Níže jsou uvedeny tabulky s doporučeními pro rychlost nasycovací i udržovací infuze, které jsou vypočítané podle váhy pacienta v kg. Nasycovací Infuze (μg/kg/hod.) Nasycovací infuze (konečná koncentrace 4 μg/ml ) Váha pacienta (kg) 40 50 60 70 80 90 100 110 120 Rychlost infuze (ml/hod.) 6,0 60 75 90 105 120 135 150 165 180 Pozn.: Úpravy dávek u pacientů s jaterním postižením viz kapitola Dávkování Stránka 5
Udržovací Infuze (μg/kg/hod.) Udržovací infuze (konečná koncentrace 4 μg/ml ) Váha pacienta (kg) 40 50 60 70 80 90 100 110 120 Rychlost infuze (ml/hod.) 0,2 2,0 2,50 3,0 3,50 4,0 4,50 5,0 5,50 6,0 0,3 3,0 3,75 4,5 5,25 6,0 6,75 7,50 8,25 9,0 0,4 4,0 5,0 6,0 7,0 8,0 9,0 10,0 11,0 12,0 0,5 5,0 6,25 7,5 8,75 10,0 11,25 12,50 13,75 15,0 0,6 6,0 7,50 9,0 10,5 12,0 13,50 15,0 16,50 18,0 0,7 7,0 8,75 10,5 12,25 14,0 15,75 17,50 19,25 21,0 Pozn.: Úpravy dávek u pacientů s jaterním postižením viz kapitola Dávkování Hladina dosažené sedace je přímo úměrná podané dávce Precedexu. Léky k parenterálnímu podávání je nutné před podáním vizuálně prohlédnout na případnou přítomnost drobných částic a změnu zbarvení. Precedex je dodáván jako čirý bezbarvý roztok. Ampule i lahvičky jsou určeny k použití pouze pro jednoho pacienta. Bylo prokázáno, že Precedex je kompatibilní po vizuální zkoušce s těmito intravenózně podanými tekutinami a látkami: Ringerův roztok, 5% roztok glukózy, 0,9% roztok chloridu sodného, 20% roztok mannitolu, thiopental sodný, etomidát, vekuronium bromid, pankuronium bromid, sukcinylcholin, atrakurium besylát, mivakurium chlorid, glykopyrroniumbromid, fenylefrin HCl, atropin sulfát, midazolam, morfin sulfát, fentanyl citrát a náhražky plazmy. Tukové emulze (např. propofol) se obecně považují za inkompatibilní s 0,9% roztokem chloridu sodného. Nedoporučuje se podávat Precedex s tukovými emulzemi. Uchovávání Uchovávejte při teplotě do 30 C. Po naředění lze použít do 24 hodin při teplotě 2-8 C. Chemická a fyzikální stabilita při užívání byla prokázána po dobu 48 hodin při 20 C. Z mikrobiologického hlediska by měl být Precedex použit bezprostředně po naředění. Pokud se nepoužije ihned po naředění, za dobu použití a podmínky skladování zodpovídá uživatel a neměly by být delší než 24 hod. při teplotě 2 C-8 C. Varování Přípravek nesmí být používán po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu. Uchovávejte mimo dosah dětí. Balení Ampule Lahvičky 5 x 2 ml 25 x 2 ml 1 x 2 ml Datum poslední revize 30.4.2004 Stránka 6