Fluorované uhlovodíky (HFC) Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR H- a P-věty Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí Způsoby zjišťování a měření Další informace, zajímavosti Informační zdroje Vývoj ohlašovaného množství za posledních 5 let (kg/rok) Vývoj počtu ohlašovatelů za posledních 5 let Základní informace Pořadové číslo látky v IRZ/E- PRTR Další názvy Číslo CAS 4 HFC-23; trifluormethan; R-23 (chladivo); fluoroform HFC-32; difluormethan; R-32 (chladivo) HFC-125; pentafluorethan HFC-134a; 1,1,1,2-tetrafluoroethan; R-134a (chladivo) HFC-143a; 1,1,1-trifluorethan HFC-152a; 1,1-difluorethan HFC-227ea; 1,1,1,2,3,3,3-heptafluorpro-pan HFC-236fa; 1,1,1,3,3,3-hexafluorpropan HFC-245fa; 1,1,1,3,3-pentafluorpro-pan HFC-365mfc; 1,1,1,3,3-pentafluorbutan HFC-43 10mee; 1,1,1,2,2,3,4,5,5,5-dekafluorpentan 75 46 7 (HFC-23) 75 10 5 (HFC-32) 354 33 6 (HFC-125)
Chemický vzorec 811 97 2 (HFC 134a) 420 46 2 (HFC-143a) 75 37 6 (HFC-152a) 431 89 0 (HFC 227ea) molekuly obsahují C, H a F Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Úniky do ovzduší (kg/rok) 100 Úniky do vody (kg/rok) - Úniky do půdy (kg/rok) - Přenosy v odpadních vodách (kg/rok) - Přenosy v odpadech (kg/rok) - Rizikové složky životního prostředí H- a P-věty ovzduší CAS: 420-46-2 (HFC-143a); 75-37-6 (HFC-152a); 75-10-5 (HFC-32)* Standardní věty o nebezpečnosti Pokyny pro bezpečné zacházení P210 Chraňte před teplem, horkými povrchy, jiskrami, otevřeným ohněm a jinými zdroji H224 Extrémně hořlavá kapalina a páry zapálení. Zákaz kouření. pokud je bod vzplanutí < 23 C P233 Uchovávejte obal těsně uzavřený. a počáteční bod varu < 35 C P240 Uzemněte obal a odběrové zařízení. P241 Používejte elektrické/ventilační /osvětlovací/ /zařízení do výbušného prostředí. P242 Používejte pouze nářadí z nejiskřícího kovu. P243 Proveďte preventivní opatření proti H220 Extrémně hořlavý plyn výbojům statické elektřiny. P280 Používejte ochranné rukavice/ochranný oděv/ochranné brýle/obličejový štít. P303+P361+P353 PŘI STYKU S KŮŽÍ (nebo s vlasy): Veškeré kontaminované části oděvu okamžitě svlékněte. Opláchněte kůži vodou/osprchujte. H221 Hořlavý plyn P377 Požár unikajícího plynu: Nehaste, nelze-li únik bezpečně zastavit. P381 Odstraňte všechny zdroje zapálení, můžeteli tak učinit bez rizika. * Indexové číslo, harmonizovaná klasifikace dle přílohy VI, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, ve znění pozdějších předpisů.
Základní charakteristika Fluorované uhlovodíky jsou skupina látek vyznačující se tím, že obsahují uhlík, vodík a fluor. Odvozují se nahrazením několika atomů vodíku v molekule uhlovodíku atomy fluoru. Jedná se o plynné látky (HFC-134a má za normálních podmínek teplotu varu -26,2 C) bez barvy a zápachu, které jsou chemicky jen málo reaktivní. Jsou to umělé látky, které nikde v přírodě nevznikají. Teoreticky je možné fluorovaných uhlovodíků odvodit značné množství, avšak prakticky se využívají především látky uvedené v úvodní tabulce Použití Fluorované uhlovodíky začaly být používány především jako náhrada za tzv. freony (podobné látky s obsahem chloru), které díky přítomnému chloru v molekule poškozují ozonovou vrstvu Země. Hlavní oblast použití nacházejí jako chladící náplně v chladírenských a klimatizačních zařízeních. Dále jsou používané jako hnací plyny v průmyslových aerosolech (sprejích) a v poslední době i pro výrobu inhalátorů s přesným dávkováním například pro léčbu astmatu. Využívány jsou rovněž k vyfukování pěnových hmot například pro stavební práce nebo balení zboží a potravin a jako složka hasicích prostředků. V malé míře jsou využívány jako speciální rozpouštědla. Konkrétní údaje o nejčastějším použití jednotlivých látek ze skupiny fluorovaných uhlovodíků jsou uvedeny v následující tabulce: Fluorovaný uhlovodík HFC-23 HFC-32 HFC-43-10me HFC-125 HFC-134a HFC-143a HFC-152a HFC-227ea HFC-236fa HFC-245fa HFC-365mfc Nejčastější použití nízkoteplotní chladivo, hasivo složka náplní klimatizačních jednotek a komerčních chladících zařízení rozpouštědlo ke speciálním účelům složka náplní klimatizačních jednotek a komerčních chladících zařízení, hasivo složka náplní stacionárních i mobilních klimatizací a domácích chladniček a mrazniček, hnací plyn pro výrobu polystyrénových pěn složka náplní klimatizačních jednotek a komerčních chladících zařízení hnací plyn pro speciální průmyslové aerosoly, pěnící složka pro výrobu polystyrénových pěn hnací plyn pro zdravotnické aerosoly, hasivo hasivo pěnící složka při výrobě polyuretanových pěn pěnící složka při výrobě polyuretanových a fenolových pěn., součást rozpouštědel
Zdroje úniků Emise fluorovaných uhlovodíků přímo pocházejí z oblastí jejich použití uvedených v minulé kapitole. Hlavní zdroje emisí fluorovaných uhlovodíků jsou shrnuty v následujícím výčtu: Výroba fluorovaných uhlovodíků; Plnění a úniky náplní chladících a klimatizačních zařízení; Zneškodňování vyřazených chladících a klimatizačních zařízení; Používání aerosolů (sprejů) a inhalátorů s fluorovanými uhlovodíky jako hnacími plyny; Hašení, využití ve speciálních případech jako rozpouštědla a výroba průmyslových pěn (spíše málo významné zdroje). Dopady na životní prostředí Hlavním dopadem vypuštěných fluorovaných uhlovodíků na životní prostředí je jejich působení jako skleníkové plyny (tzn. plyny přispívající k intenzifikaci skleníkového efektu a následně k oteplování planety). Koncentrace fluorovaných uhlovodíků v atmosféře je velice malá, avšak jejich potenciál přispívat k intenzifikaci skleníkového efektu (tedy schopnost molekul absorbovat unikající infračervené záření zemského povrchu) je ve srovnání s nejvíce diskutovaným oxidem uhličitým zhruba 100 3 000 x vyšší, což je ovšem podstatně méně než vykazovaly freony (s obsahem chloru), které byly fluorovanými uhlovodíky nahrazeny. Doba setrvání fluorovaných uhlovodíků v atmosféře je různá podle konkrétní látky, ale pohybuje se v řádu desítek let. Produktem rozpadu je obvykle oxid uhličitý a fluorovodík. Dopady na zdraví člověka, rizika Expozice zvýšeným koncentracím některých fluorovaných uhlovodíků může ovlivnit mozkovou a srdeční činnost. Běžné koncentrace v ovzduší jsou však natolik nízké, že prakticky žádná zdravotní rizika nepředstavují. Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí Fluorované uhlovodíky jsou látky plynné a málo reaktivní. Proto nepředstavují žádné akutní riziko pro životní prostředí či zdraví člověka. Jsou to ovšem skleníkové plyny, dokonce s výrazně vyšší schopností působit skleníkový efekt než diskutovaný oxid uhličitý. Způsoby zjišťování a měření Při výrobě lze ztráty emisemi vypočítat z bilance objemu vstupních surovin a produktů. V rámci jejich využití je možné opřít se o údaje typu množství chladící náplně v zařízení nebo náplň hnacího plynu a poté odhadnout úbytek. Ke stanovení koncentrace fluorovaných uhlovodíků je možné využít metody plynové chromatografie s detektorem ECD nebo hmotnostním spektrometrem. Dále je možné využít infračervenou absorpční spektrometrii. Stanovení nepatří mezi nejběžnější analýzy, zejména již odběr vzorku k analýze je poměrně speciální záležitost. Případné měření je třeba konzultovat buď se specializovanými pracovišti, nebo komerčními laboratořemi.
Ohlašovací práh 100 kg za rok si lze představit jako objem kapalných fluorovaných uhlovodíků přibližně 80 l, protože jejich hustota je mírně větší než 1. Ohlašovací práh lze dále přiblížit následujícím příkladem: v případě hypotetického obsahu fluorovaných uhlovodíků ve vzduchu unikajícím z výroby 100 mg.m -3 představuje ohlašovací práh objem uniklého kontaminovaného vzduchu přibližně 1 000 000 m 3 za rok (za stejné teploty a tlaku jako byl uveden koncentrační údaj). Informační zdroje European Fluorocarbons Technical Committee, http://www.fluorocarbons.org/ Encyklopedie Wikipedia, http://en.wikipedia.org/wiki/hydrofluorocarbon; https://cs.wikipedia.org/wiki/chlor-fluorovan%c3%a9_uhlovod%c3%adky Environment Agency, http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20110313212110/http://www.environme nt-agency.gov.uk/business/topics/pollution/304.aspx Scorecard, The Pollution Information Site, http://www.scorecard.org/chemicalprofiles/text-search.tcl?query_string=fluorocarbon Encyklopedie Britannica, https://www.britannica.com/science/hydrofluorocarbon
Vývoj ohlašovaného množství za posledních 5 let (kg/rok) Vývoj počtu ohlašovatelů za posledních 5 let