Přírodovědecká fakulta University Palackého v Olomouci Seminární práce Katedra ekologie a životního prostředí Akademický rok 2013/2014 Předmět: Systém strunatců Ročník: 1 Autor/autorka: Název: Datum přijetí tématu: Datum odevzdání: -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Vlastní text strukturovaný na Úvod, Metodika, Popis lokality (byla-li práce vykonána v terénu), Výsledky, Zdroje (Literatura aj.), Přílohy. V textu se vyjadřujte maximálně stručně bez slovního balastu a opisovaných pasáží z knih či webu, soustřeďte se na jasnou a přehlednou prezentaci vlastních výsledků a jejich vyhodnocení.
OBECNÉ POZNÁMKY A DOPORUČENÍ K SEMINÁRNÍM PRACÍM Seminární práce vypracované k přednášce Systém obratlovců mají různou úroveň zpracování, kterou zhodnotíme při závěrečné prezentaci. Nicméně pro další písemné projevy tohoto typu v rámci studia bych doporučil studentům věnovat pozornost následujícím bodům. Zadání práce Je dobré se seznámit a zapamatovat se základním zadáním práce a toho se pokud možno držet. Je li v zadání, že práce má být odevzdána ve formátu pdf, pak je žádoucí toto dodržet (ne všichni zadání splnili). Totéž se týká i tématu a obsahu práce; jestliže v zadání máte uveďte druhy obratlovců, které jsou v expozici pro daný ekosystém prezentovány pro Olomoucko a doplňte další, které v daném typu prostředí žijí i jinde v ČR (nebo i též ještě na Olomoucku), pak práci, do které vložíte minimální až nulový vlastní analytický přístup (jen vypíšete z nějaké knížky pár druhů, které se u v daném prostředí vyskytují, aniž je z toho patrné, co žije na Olomoucku a co jinde), rozhodně nelze považovat za splnění zadání (a takových bohužel bylo dost). Formální úprava práce Je samozřejmě žádoucí, aby práce měla kromě vlastního odborného obsahu i dobrou formální úroveň. Na druhé straně přílišné (a mnohdy zbytečné) členění práce s množstvím odsazování, zvětšování mezer apod. bývá někdy spíše ke škodě; o kvalitě práce nesvědčí její délka, ale její faktický obsah čím je sdělení stručnější a výstižnější bez zbytečné omáčky, tím má větší šanci na příznivé přijetí (a naopak). Doporučuji proto v budoucnu se v pracích podobného typu držet jednoduchého uspořádání tak, aby byl text s přílohami názorný a přehledný. Zbytečné prodlužování práce bývá často pro recenzenta signálem, že autor se snaží nahradit nedostatek vlastních poznatků a přínosů lacinými efekty. Velká část dodaných seminárních prací postrádala stránkování rukopisu, což je poměrně vážné opomenutí, neboť znesnadňuje orientaci čtenáře a zejména při tisku obsažnějších sdělení může dojít v tiskárně k přeházení stránek a zbytečných časových ztrátám při jejich kompletaci. Doporučuji proto v dalších vašich výtvorech na stránkování NEZAPOMÍNAT. Citace literatury Vcelku podle očekávání se v pracích objevily nejrůznější způsoby citování literatury, což je v 1. ročníku mírně přijatelné (i když by samozřejmě nebyl problém si správné citování ověřit v nějaké magisterské či jiné práci). Pro Vaši další obdobnou aktivitu připojuji ukázky několik základních příkladů, jak literaturu citovat.
Citování zdrojů v textu a) v textu se autoři použitých zdrojů citují zásadně bez osobních jmen, tedy Gaisler (2007) a nikoli Gaisler Jiří (2007); letopočet může a nemusí být v závorce, záleží na zvyklosti v časopise či knize, do které píšete; b) jsou-li dva autoři, uvedou se oba, tedy Gaisler & Zima (2007); c) jsou-li tři či více autorů, obvykle se při první citaci v textu uvedou všichni autoři, tedy Gaisler, Zima & Zejda (2007) a dále už pouze Gaisler et al. (2007), je-li autorů příliš nebo žádá-li si to redakce, lze zkrácenou citaci uvést i při prvním použití.
Citování v seznamu použité literatury knihy Gaisler J. & Zima J., 2007: Zoologie obratlovců. Academia, Praha, 692 pp. místo vydání počet stran (někdy též str.) nakladatelství ISBN není obvykle podmínkou, záleží na požadavcích redakce
Citování v seznamu použité literatury článek v časopisu Hanák V. & Gaisler J., 1976: Pipistrellus nathusii (Keyserling et Blasius, 1839) (Chiroptera: Vespertilionidae) in Czechoslovakia. Věstník Československé společnosti zoologické, 40(1): 7 23. rozsah stran ročník číslo v rámci ročníku (je-li časopis číslován) název časopisu
Citování v seznamu použité literatury článek ve sborníku Hanák V., Anděra M., Uhrin M., Danko Š. & Horáček I., 2010: Bats of the Czech Republic and Slovakia: distributional status of individual species. Pp. 143 254. In: Horáček I., Uhrin M. (eds.): A tribute to bats. Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, 400 pp. nakladatelství, resp, kdo sborník vydal editor/editoři sborníku název sborníku rozsah stran místo vydání sborníku celkový počet stran sborníku
Citování v seznamu použité literatury nepublikovaný zdroj (závěrečná zpráva, diplomová práce apod.) Horová I., 1987: Drobní savci Liberce a okolí. Diplomová práce, Katedra zoologie Přírodovědecká fakulta UK, Praha, 90 pp (nepubl). druh zdroje název zdroje místo pracoviště celkový počet stran pracoviště, kde zdroj vznikl poznámka, že jde o nepublikovaný zdroj
Citování v seznamu použité literatury citace z internetu Harris, R. B., 2010: Cervus nippon. In: IUCN Red List of Threatened Species. Version 2010.4. (www.iucnredlist.org); staženo 3. 2. 2011 název webové stránky datum stažení či přečtení materiálu název článku adresa webové stránky
STRUČNÝ NÁVOD POSTUPU PŘI ZPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍCH PRACÍ TYPU OCH (RED LIST IUCN). 1) načíst stránky mezinárodního Červeného seznamu IUCN - www.iucnredlist.org. 2) Na spodní straně lišty úvodní stránky vybrat kategorii stupně ohrožení 3) V dalším dialogu otevřít Keywords a do Text search zapsat skupinu, kterou máte analyzovat
4) Po odklepnutí se vám objeví seznam druhů z dané skupiny s daným stupněm ohrožení; Dále je třeba každý druh otevřít a zde zjistíte jak jeho zařazení v systému (čeleď, řád), tak jeho rozšíření, tak i předpokládaný (-é) příčiny ohrožení (vyhubení) a tyto faktory následně analyzovat a shrnout formou grafů či tabulek, tj. jaké je počtení zastoupení druhů (absolutní i relativní) v nadřazených taxonech, jaký je geografický původ druhů (buď podle kontinentů nebo lépe podle zoogeografických oblastí viz http://cs.wikipedia.org/wiki/zoogeografie) a obdobně sestavit přehled hlavních (předpokládaných příčin ohrožení/vyhubení. Pokud v zadání máte více kategorií ohrožení, je třeba celý postup opakovat pro jednotlivé kategorie postupně. Nakonec seminární práce můžete připojit bližší seznámení s některým vybraným druhem (druhy).