MILOŠ TRAPL BRNO A OKOLÍ ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

Podobné dokumenty
Scénář. Otázka: Jak jste prožil své mládí?

Člověk musí žít tak, podle toho na co má a jaké má podmínky. Zdena Freundová

Příběhy našich sousedů

Příběhy pamětníků 2015

narodil se nám syn, jmenuje se Josef."

Příběhy našich sousedů. Božena Klusáková. Scénář k hlasové reportáži. Zpracovali: žáci z 9. A Tereza Záhrobská, Marie Součková, Daniel Bromberger

Jaký je příběh tvé mámy? Hledáme osudy lidí, na které se zapomnělo. Ptej se rodičů, prarodičů, známých a vyhraj až korun v soutěži!

Jiří Kuře Král (* 1934)

Antonyj ANTONYJ SUROŽSKIJ ( )

Věroslava Tkáčová vzpomíná. Autorský tým: Matěj Madra, Josef Pospíšil Pedagogické vedení: Mgr. Vendula Navrátilová

Stopy totality- pan Jiří Šoustar

Malý Ježíš měl také malé kamarády. Nazaretské děti si s ním rády hrály. Ježíš se vždycky nejdříve zeptal maminky a teprve potom si šel ven hrát. Chlap

V 19 letech byl odsouzen za velezradu na 10 let a byl poslán do uranových dolů v Jáchymově.

Příběhy našich sousedů Ing. EVA DOBŠÍKOVÁ

SCÉNÁŘ K ROZHLASOVÉ REPORTÁŽI PŘÍBĚHU PAMĚTNÍKA ROBERTA BIRNBAUMA

Životní příběh paní Jitky Liškové

Paměťnároda. Helena Medková

Napsal a nakreslil : SZLIN (Kata Szép)

Vladimír Ráček ČLOVĚK, KŘESŤAN, PÉTÉPÁK

SCÉNÁŘ K ROZHLASOVÉ REPORTÁŽI

Příběhy našich sousedů

Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt

Články v Křesťanských obzorech aneb mé publikační začátky PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D Následující stránky přinášejí první dva mé články,

ÚTĚK NA ZÁPAD. (Günter Götz [1])

Co byste o této dívce řekli?

Štěstí trvá jenom vteřinu

Narodila se se v Černovicích u Tábora. Tatínek byl zahradník, maminka tesala do kamene, později se také vyučila zahradnicí.

Příběhy našich sousedů

I. FOTOAPARÁT, PSÍ JÍDLO, NAKLADAČ, KAMION, PRAČKA

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

PŘÍBĚHY NAŠICH SOUSEDŮ JOSEF KAULER

ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH ROBERTA BIRNBAUMA

PŘÍBĚH PRAŽSKÉ POŠŤAČKY

- Zprávy

Scénář k rozhlasové reportáži

Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z

Tým : Jáchym Novák Lucie Holotová Veronika Veselá Nicole Foltánová Aneta Fajfrová. Radek Krejný

Tragický osud dvou kamarádek

ŽIVOTOPIS ERIKA NAVARY

Základní škola Jeseniova

Jak tak bloudila lesem, objevila se před ní najednou babička. Byla celá shrbená, na zádech nesla dříví a samotnou ji nohy sotva nesly.

Hans Christian Andersen

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen :33

Antonín Pachl se svou třídou ve školním roce 1938/1939

Příběh MUDr. Anny Pánkové

Ludmila Kubíčková rozená Třesohlavá - Hluboš (*1928)

Příběhy našich sousedů

Scénář k rozhlasové reportáži příběhu pana Nováčka

Ztroskotané sny. České školy po německé okupaci.

NEOBYČEJNÝ PŘÍBĚH OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA KARLA SUCHÉHO

Název lekce: BOJ ZA PRAVDU. Téma: DOBRO A ZLO. Klíčové kategorie: politika, historie, svoboda slova, společnost, média, válka

Jediné dovolené, o kterých vážně chci něco slyšet, jsou ty, co se NEPOVEDLY. To mi potom aspoň není líto, oč jsem přišel.

BLAŽENA HOKROVÁ. Životopis. Isabela Bouzková, Klára Němečková, Sofie Solarová, Johana Kastnerová, Ester Sarkisova

Náš třídní výlet do Jeseníků - 9.A

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.

Výborně! Těším se na setkání

Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová

O ČEM JE KNIHA. Tato kniha je o dívce, která vypravuje svůj příběh ze života. Pokut chceš, pojď se připojit k příběhu s ní. 1.

Dopis redakci Literárních novin: Pamětní deska E. Beneše v Českém Krumlově

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ / Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30

Příběhy našich sousedů: František Pakandl Scénář k audioreportáži

Příběhy našich sousedů

Velké a malé příběhy moderních dějin

Crrrr. Jeroen jede na kole k babičce. Super, že mě taky pozvali. Nazdar, přesně včas. Ester už je tady taky.

Mentální obraz Romů AKTIVITA

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice. Moje rodina

JEŽÍŠ V NEDĚLNÍCH EVANGELIÍCH

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

H T-W. Helena Tomanová-Weisová Výhled z Hradčan Argo

Návrh scénáře na video (delší než pět minut)

PES V NEBI. Dobrý den, povídá muž. Copak to tady prosím je?

1. Čím byl pan Havelka předtím, než se rozhodl stát hospodářem? 6. Proč se při soudu postavili obyvatelé vesnice proti panu Havelkovi?

Adaptační pobyt 6.B 26/2015. Penzion Jana - Mlýnky

Soutěž: Veselé zoubky. Pohádky a příběhy žáků ZŠ II.

Příběh Jiřího Zachariáše, skauta a signatáře Charty 77

To se opravdu muselo? No, tak chodili všichni až na jednu spolužačku, jejíž rodina měla hospodářství, jinak všichni.

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA SUCHOHRDLY U MIROSLAVI VYDÁVAJÍ ŽÁKOVSKÝ ČASOPIS TULIPÁNEK. Jaro 2016

GYMNÁZIUM BRNO-BYSTRC

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop

Anna Čtveráková. Střípky z žití

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA

Září Vítání prvňáčků

Všechny fotografie v této diplomové práci byly zveřejněny s laskavým svolením MŠ Raduška Kadaň a MŠ Šafaříkova Louny.

Musely jsme, byly dvě holky. Jedna musela venku pomoct hospodařit jeden tejden a ta druhá byla v kuchyně. Jít na pole, krmit dobytek.

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko

NEVŠEDNÍ VÍKEND U TOMÁŠE

Příběhy našich sousedů

PLUTONIOVÁ DÁMA PLUTONIOVÁ DÁMA. narozena v Ústí nad Labem, zemřela v Providence

Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych)

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a

Příběhy našich sousedů

č /2012 NAŠE SPOLEČENSTVÍ VOJTA SE PTÁ, PROČ

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Mikoláš Štrajt. Portfoliový certifikát z třídní cesty do Estonska

Příběhy našich sousedů

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Transkript:

MILOŠ TRAPL BRNO A OKOLÍ ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY Zpracovaly Vendula Mašíčková, Adéla Jandová pod vedením paní učitelky Mgr. Marie Hobzové

PANE TRAPLE, MŮŽETE SE NÁM PŘEDSTAVIT, KDE A KDY JSTE SE NARODIL? JMÉNO JE JEDNODUCHÉ, MILOŠ TRAPL SE JMENUJI. 15. LEDNA 1935, TO JE PŘED 81 LETY A UŽ NĚKOLIKATI DNY. NARODIL JSEM SE V HUSTOPEČÍCH U BRNA NA JIŽNÍ MORAVĚ. POVĚZTE NÁM O VAŠEM DĚTSTVÍ A MLÁDÍ, JAK VZPOMÍNÁTE NA ŠKOLNÍ LÉTA? JAK VZPOMÍNÁM NA SVÁ DĚTSKÁ LÉTA DĚTSKÁ LÉTA BÝVAJÍ NĚCO, NA CO ČLOVĚK VZPOMÍNÁ RÁD, ALE BYLO TO DOST KOMPLIKOVANÉ. Z TOHO DŮVODU, ŽE JSEM V DĚTSKÝCH LETECH ŽIL ZA NACISTICKÉ OKUPACE. ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY JSTE BYL ŠKOLÁK. JAK NA OBDOBÍ VÁLKY VZPOMÍNÁTE? VÁLKU JSME PROŽÍVALI V JEDNÉ MÍSTNOSTI, PROTOŽE NEBYLO MOC ČÍM TOPIT, TAK JSME BYDLELI V KUCHYNI, MĚLI JSME SICE TAM DVOUPOKOJOVÝ BYT, ALE V TĚCH POKOJÍCH SE NETOPILO, PROTOŽE SE ŠETŘILO UHLÍM. SAMOZŘEJMĚ ŽÁDNÉ PLYNY A TAKOVÉ VĚCI NEBYLY. TO JEDINĚ UHLÍ BYLO A TÍM SE TOPILO. DŘEVO SE VE MĚSTĚ TĚŽKO SHÁNĚLO, TAK TO BYLO JENOM NA PODPAL. NO A TAK V TÉ JEDNÉ MÍSTNOSTI JSEM BYDLEL JÁ S MAMINKOU, TATÍNEK TAM SAMOZŘEJMĚ TAKÉ PŘEBÝVAL, ALE ON MĚL SVOJI TAKOVOU MALOU SVĚTNIČKU, KDE VĚDECKY PRACOVAL. BOHUŽEL TAM MĚL VELKÝ PROBLÉM, PROTOŽE NAPSAL ČLÁNEK O T. G. MASARYKOVI ZA VÁLKY. V KTERÉM ROCE VYŠEL TATÍNKOVI ČLÁNEK O T. G. MASARYKOVI? ON VYŠEL V ROCE 1940, ZROVNA KDYŽ NĚMCI ZAHÁJILI VELKOU PROTIMASARYKOVSKOU KAMPAŇ, TAK JSME MĚLI HROZNÝ STRACH, Z TOHO ŽE, PŘÍJDE PROHLÍDKA, SE DĚLALY DOMOVNÍ PROHLÍDKY, A KDYBY JI UDĚLALI U NÁS, TAK BY NAŠLI U OTCE, TY MASARYKOVY SPISY, TAK BY HO VZALI HNED DO KONCENTRAČNÍHO TÁBORA, ČILI ZAVŘELI. A MOŽNÁ I NÁS JAKO RODINU. V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH SE TO DĚLALO I S CELOU RODINOU, ŽE BYLI ZATČENI. A MY JSME MĚLI TO ŠTĚSTÍ PRAVDĚPODOBNĚ, ŽE SI SPLETLI NĚMCI DOKTORA TRAPLA, MÉHO OTCE MIROSLAVA TRALA, S DOKTOREM JANEM TRAPLEM, COŽ BYL MÉHO OTCE STRÝC A MŮJ PRASTRÝC, KTERÝ MĚL SAMOSTATNOU VILKU V MASARYKOVĚ ČTVRTI, BÝVALÝ SOUDCE OKRESNÍ. TAK U NĚHO UDĚLALI TU VELKOU PROHLÍDKU A NENAŠLI ŽÁDNÉ MASARYKOVI SPISY, PROTOŽE ON MASARYKA NEDĚLAL. ZABAVILI MU SPISY MACHAROVI.

URČITĚ JSTE SI ODDYCHLI, OPRAVDU UŽ BYLO PO PROBLÉMECH? PŘÍMO TY MASARYKOVY SPISY TEN PRASTRÝC NEMĚL. TAKŽE OTCOVA SITUACE SE ZLEPŠILA. MY JSME MĚLI V DOMĚ ZEMSKÝHO ŠKOLNÍHO INSPEKTORA, BRNĚNSKÝHO, KTERÝ ŘÍKAL OTCI: JE TO S VÁMI VELMI NAHNUTÉ, MÁTE TO U UŘÁDU NĚMECKEJCH VELMI ŠPATNÉ.'' TAK TO VYPADALO ŠPATNĚ. DO BOSKOVIC SE VOZILY KNIHY, OTEC SPALOVAL VŠECHNY KNIHY A MNOHO SPISŮ O MASARYKOVI, NA KTERÉ DVAKRÁT DOPLATIL. POTOM SAMOZŘEJMĚ JSME MĚLI STRACH I Z TOHO DŮVODU, PROTOŽE TOHO JÍDLA MOC NA LÍSTKY NEBYLO, TAK SE KAŽDÝ SNAŽIL NĚJAKÝM ZPŮSOBEM SI ZLEPŠIT TU ŽIVOTNÍ SITUACI. TÍM ŽE SE NĚKDE Z VENKOVA NĚCO SEM TAM DOVEZLO. ALE MY JSME MĚLI VÝHODU, ŽE OTCŮV STÝC BYL MLYNÁŘEM. TAK JSME Z TÉ DOUBRAVICE NĚKDY PŘIVEZLI MOUKU. TEĎ BYL ALE STRAŠNÝ STRACH NA NÁDRAŽÍ, PROTOŽE NA NÁDRAŽÍ PROBÍHALY KONTROLY. NĚMCI DĚLALI PROHLÍDKY, VOJÁCI A GESTAPO DĚLALI PROHLÍDKY ZAVAZADEL. KDE SE NEJČASTĚJI DĚLALYPROHLÍDKY? ČASTO NA TOM NÁDRAŽÍ, A KDYŽ NĚCO NAŠLI, TAK OKAMŽITĚ DOTYČNÉHO TOHO ZBAVILI. KDYŽ JSME MĚLI TŘEBA PROFESORA NA GYMNÁZIU POZDĚJI, KTERÝ BYL ZAVŘEN V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE. BYL V TOM KONCENTREČNÍM TÁBOŘE, PROTOŽE VEZL V TRAMVAJI ZAVAZADLO SE ZABIJAČKOU A PRÁVĚ PŘIŠLA NĚMECKÁ KONTROLA. ON VYSKOČIL Z TRAMVAJE A UTEKL. ALE ZAVAZADLO TAM SE ZABIJAČKOU NECHAL. NA ZAVAZADLE BYLA JEHO ADRESA. JEHO ÚTĚK MU BYL K NIČEMU, PROTOŽE HO PAK CHYTLI A ODVEZLI DO KONCENTRAČNÍHO TÁBORA ZA PORUŠENÍ HOSPODÁŘSKÝCH PŘEDPISŮ. STEJNĚ JAKO SE ZABAVOVALY POTRAVINY NA VENKOVĚ. VY JSTE ČASTO JEZDÍVAL NA VENKOV K DĚDEČKOVI, VZPOMÍNÁTE SI NA NĚCO Z TOHOTO OBDOBÍ? KDYŽ NĚKDO CHTĚL CHOVAT PRASE, MOHL CHOVAT JEN JEDNO. A HNED KRASNÝ ZÁŽITEK MÁM S MÝM DĚDEČKEM, KTERÝ MĚL DVĚ PRASATA. TO NEMOHL NIKDE ŘÍCT. JEDNOU SE STALO, ŽE JEDNO PRASE STRAŠNĚ ŘVALO HLADY. A JÁ JSEM SE ZEPTAL: PROČ DÁVATE NAPŘED TOMU PRVNÍMU PRASETI A NE TOMU KTERÉ TAK ŘVE?. ŘEKL: PROTOŽE BY PAK BYLO SLYŠET, ŽE JSOU DVĚ. A PAK BY ZA TO ŠEL NĚKAM DO VĚZENÍ. V HOSPODÁŘSKÉ ROVINĚ TO BYLO VELMI SLOŽITÉ A TĚŽKÉ. KDYŽ JSEM BYL MALÝ, TAK JSEM DĚLAL SKOPIČINY. ONI HNED DRUHÝ DEN KŘIČELI NA NÁS KLUCI S AKTOVKAMA NA PRSOU, JAKO ŠTÍTY. CO NA VÁS KLUCI KŘIČELI? HURÁ NA NĚ, TO JSOU BOLŠEVICI! A JÁ JSEM ŘEKL: A VY JSTE NĚMCI A TO JE JEŠTĚ HORŠÍ!!! ONI BYLI

ÚPLNĚ ZKOPRNĚLÍ PROTOŽE NÁM VYKLÁDALI, JAK JSOU NĚMCI PŘÁTELÉ. NAŠTĚSTÍ BYLI TAK ZARAŽENÍ, ŽE TO MOŽNÁ DOMA ANI NEŘEKLI, TEDA POKUD RODIČE NEBYLI UDAVAČI. KDYŽ RODIČE NEBYLI DOMA, TAK JSEM SI PŘIVEDL KAMARÁDA, SE KTERÝM JSEM BYL NAPADÁN JAKO BOLŠEVIK. A POSLOUCHALI JSME LONDÝN. POSLOUCHÁNÍ ZAHRANIČNÍHO ROZHLASU JE ZAKÁZÁNO, TRESTÁ SE AŽ SMRTÍ. KDYŽ NAŠI PŘIŠLI DOMŮ, TAK SE Z TOHO ÚPLNĚ ZHROUTILI. NAŠTĚSTÍ NÁS NIKDO NEUDAL. ZA TÉ VÁLKY MUSEL MÍT ČLOVĚK I ŠTĚSTÍ. JAKO DEVÍTILETÝ JSTE ZAŽIL I BOMBARDOVÁNÍ BRNA, POVĚZTE NÁM, PROSÍM, JAKÉ JSOU VAŠE VZPOMÍNKY NA TYTO UDÁLOSTI? JEŠTĚ ZA VÁLKY JSEM PROŽIL VELKÉ BOMBARDOVÁNÍ BRNA AMERIČANY, 20. LISTOPADU 1944. TO NAŠI UDĚLALI DOBROU VĚC, ŽE MĚ VZALI DO BOSKOVIC, KDE JSME JEZDILI ZA PŘÍBUZNÝMI A PŘES PRÁZDNINY JSEM TAM VŽDY BÝVAL, MĚL JSEM TAM HODNĚ KAMARÁDŮ. TAK MĚ TAM V TOM ČTYŘIAČTYŘICÁTÉM ROCE NECHALI, KDYŽ PROBÍHALO BOMBARDOVÁNÍ, TEHDY BRNĚNSKÝCH PŘEDMĚSTÍ V SRPNU ČTYŘICET ČTYŘI. TAK MĚ NECHALI CHODIT DO ŠKOLY V BOSKOVICÍCH. NO, A PROTOŽE POTOM DLOUHO ŽÁDNÉ BOMBARDOVÁNÍ NEBYLO, TAK MĚ ASI V POLOVINĚ LISTOPADU VZALI ZPÁTKY DO BRNA, COŽ MI Z HLEDISKA ŠKOLY VYHOVOVALO, PROTOŽE TAM JSEM MĚL TAKOVÉ, ŘEKL BYCH, VÝJMEČNÉ POSTAVENÍ JAKO NEJLEPŠÍ ŽÁK V BRNĚ, COŽ V TĚCH BOSKOVICÍCH TO TAK JEDNOZNAČNÉ NEBYLO A TAKY JSEM SE TAK NEUČIL. STALO SE, ŽE JSEM PŘIJEL DO BRNA A HNED PĚT DNÍ NA TO BYLO NEJVĚTŠÍ BOMBARDOVÁNÍ MĚSTA BRNA. VÍTE, CO TO BYLY KOBERCOVÉ NÁLETY? POSTUPNÉ BOMBARDOVÁNÍ URČENÉHO MÍSTA. BYLO TO PĚKNÉ DUNĚNÍ. ALE PŘIZNÁVÁM, ŽE TO JSEM SE TOLIK NEBÁL. TAKY JSME MĚLI ŠTĚSTÍ, ŽE NÁS BOMBARDOVÁNÍ NEPOSTIHLO, ANI PAK RUSKÝM LETECTVEM, KDYŽ SE DOBÝVALI RUSOVÉ BRNA. TAK DŮM O JEDNU ULICI DÁL DOSTAL PŘÍMÝ ZÁSAH, TAKY ROHOVÝ, JAKO BYL NÁŠ. NA NÁDRAŽÍ NÁM ŘÍKALI: VÁŠ DŮM JE ROZBITÝ. ALE NAŠTĚSTÍ TO BYLO O ROŽÁK. NEZBYLO BY TAM PO TOM, CO JSME MĚLI VŮBEC NIC. POTOM MĚ ODSTŘELOVALI KOTLAŘI. KDO NEBO CO TO BYLI KOTLAŘI? TO BYLA AMERICKÁ LETADLA, KTERÁ PODNIKALA KE KONCI VÁLKY ÚTOKY NA LOKOMOTIVY, HLAVNÍ ÚČEL BYL STŘÍLET NA KOTLE LOKOMOTIVY, TAK PROTO SE JIM ŘÍKALO KOTLAŘI. ČASTO DĚLÁVALI TAKOVOU AKCI, ŽE PŘELETĚLI, ABY LIDI MOHL UTÉCT Z VLAKU A PAK TEPRVE DO NĚJ STŘÍLELI. V TOM NAŠEM PŘÍPADĚ SE TO NEPODAŘILO, PROTOŽE SE VRÁTILI MOC BRZO, NEŽ SI TO VŮBEC NĚKDO UVĚDOMIL, ŽE JSOU TO AMERIČANÉ. TY DVĚ LETADLA CO PŘELETĚLA TEN VLAK, TAK SE PAK VRACELA A TO UŽ BYLY OHNIVÉ KRUHY. PANE TRAPLE, POVĚZTE NÁM, CO SE STALO? STRÝC, SE KTERÝM JSEM JEL DO BOSKOVIC, MĚ STRHL POD LAVICI, BYLO TO ASI DOBŘE I KDYŽ NAD NÁMI TAM NIC NEPŘELETĚLO, ALE VEDLE ZŮSTAL JEDEN PÁN SEDĚT, ABY NEDĚLAL PANIKU A DOSTAL TO DO

HLAVY A BYLO TAM ASI OSM MRTVÝCH. TAK TO BYL TAKOVÝ MŮJ ZÁŽITEK, KTERÝ NEMĚL ŽÁDNÝ Z MÝCH KAMARÁDŮ. VÁLKA SKONČILA V KVĚTNU 1945. BYLO VÁM DESET ROKŮ. MŮŽETE NÁM, PROSÍM, ŘÍCT JAK JSTE PROŽÍVAL POVÁLEČNÉ OBDOBÍ A JAK JSTE POKRAČOVAL VE STUDIU? TAK JSEM SE PO VÁLCE VRÁTIL Z BOSKOVIC A STAL SE DOST SLAVNÝM A BYL ZVOLEN STAROSTOU TŘÍDY, COŽ ZA VÁLKY NESMĚLA BÝT ŽÁDNÁ SPOLKOVÁ ČINNOST, SAMOSPRÁVA, KROUŽKY ŽÁDNÉ BYLY. BYLA JEN ŠKOLA A PAK DOMŮ, NEBYLY ŽÁDNÉ DRUŽINY, ŽÁDNÉ SPOLEČNÉ STRAVOVÁNÍ NEBYLO, TO SE VŠICHNI STRAVOVALI DOMA. V ROCE 1946 JSEM JĚŠTĚ DOKONČIL ZÁKLADNÍ ŠKOLU A DOKONCE JSME SE NA ZÁVĚR VRÁTILI DO TÉ NAŠÍ PŮVODNÍ ŠKOLY, KDYŽ JU OPRAVILI PO TĚCH NĚMCÍCH, KDE JSME PRVNÍ PŮL ROK ZAČÍNALI. A POTOM JSEM SE PŘIHLÁSIL NA GYMNÁZIUM, CHODIL JSEM NA TŘETÍ RG (REÁLNÉ GYMNÁZIUM). CHVÍLI MI TRVAL TEN PŘECHOD Z OBECNÉ ŠKOLY NA GYMNÁZIUM. JENOMŽE, CO SE STALO, NAŠE GYMNÁZIUM PŘEJMENOVALI NA GYMNÁZIUM DOKTORA ZDEŇKA NEJEDLÉHO, COŽ BYL KOMUNISTICKÝ MINISTR ŠKOLSTVÍ. MY JSME HO NADŠENĚ VÍTALI, PROTOŽE ON NÁM DAL VOLNO, ALE MĚSÍC POTÉ JSME HO PROKLÍNALI, PROTOŽE ON A KOMUNISTI PROSADILI TAK ZVANOU JEDNOTNOU ŠKOLU. JÁ JSEM ABSOLVENT VYSOKÉ ŠKOLY PEDAGOGICKÉ, FAKULTY SPOLEČENSKÝCH VĚD. PANE PROFESORE A PO VYSOKÉ ŠKOLE JSTE ŠEL UČIT NEBO JSTE HNED ZŮSTAL NA FAKULTĚ? JEŠTĚ PŘED STÁTNICEMI JSEM BYL ZAMĚSTNÁN NA ARCHIVNÍ SPRÁVĚ OLOMOUC. TAKŽE JSEM UČIT NEŠEL. UČIT JSEM ZAČAL, AŽ KDYŽ JSEM SEM PŘIŠEL V ROCE 1964, NA KATEDRU HISTORIE, FILOZOFICKÉ FAKULTY. DĚKUJEME PANU TRAPLOVI ZA OCHOTU PODĚLIT SE S NÁMI O VZPOMÍNKY NA JEHO DĚTSTVÍ, KTERÉ JE ÚPLNĚ JINÉ NEŽ NAŠE. DĚKUJEME TAKÉ MICHALU PREISSOVI Z POST BELLUM ZA TO, ŽE JSME SE MOHLI ZAPOJIT DO PROJEKTU PŘÍBĚHY NAŠICH SOUSEDŮ.