Využití ručních jamkovačů

Podobné dokumenty
SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ

Obnova lesních porostů. Přirozená a umělá obnova

Aktuální poznatky výzkumu v problematice kvality sadebního materiálu lesních dřevin. Antonín Jurásek

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin

Hodina Umělá obnova lesa a zakládání lesních porostů

Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy

Katedra pěstování lesů (KPL)

Hodina Umělá obnova lesa a zakládání lesních porostů

AGERIS s. r. o., Jeřábkova 5, Brno

Hodina 21 Lesní školkařství

Pěstování dřevin na zemědělské půdě

ČÁST B Specifické podmínky pro poskytnutí pomoci na základě OP Zemědělství.

D. PROPOČET NÁKLADŮ NA REALIZACI OBNOVA PALACKÉHO SADŮ - SEMILY Vegetační úpravy

Škôlkar. Ľudia pre lesy, lesy pre ľudí MAREC 2017

Pěstování lesů IV. ročník. Modul 6 Hodina 42. Diferencovaná pěstební technika lesních porostů

Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE?

Pěstování dřevin na zemědělské půdě přednáška

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy

Ú P L N É Z N Ě N Í P R Á V N Í H O P Ř E D P I S U K

I lesní stromky chodí do školky

Hodina Lesní školkařství

Příloha T7: Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů

Vyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi

Ú P L N É Z N Ě N Í P R Á V N Í H O P Ř E D P I S U K ( s e z a h r n u t í m z m ě n ú č i n n ý c h o d 1. 9.

Příloha č. 9 k zákonu č.../2008 Sb.

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 13 Rozeslána dne 28. února 2014 Cena Kč 90, O B S A H :

ÚPL N É Z N Ě N Í P R Á V N Í H O P Ř E D P I S U K

139/2004 Sb. VYHLÁŠKA

Výstupy NIL2. Obnova lesa. Radim Adolt. I Informace o lesích

Příloha č. 1 - Specifikace pěstebních činností v kategorii Pěstební činnosti

Ú P L N É Z N Ě N Í P R Á V N Í H O P Ř E D P I S U K

Příloha III. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 13 Rozeslána dne 28. února 2014 Cena Kč 90, O B S A H :

Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice

Nízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý

Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví

file:///home/moje/dokumenty/prace/olh/pred...

NEJČASTĚJI KLADENÉ DOTAZY OPATŘENÍ ZALESŇOVÁNÍ A ZAKLÁDÁNÍ LESŮ

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Vytvoření zahrady PRM/KHT. Jan Bobek. Rok 2009/10. Fakulta textilní Technická univerzita v Liberci Stránka 1

INFORMACE PRO ŽADATELE

Ú P L N É Z N Ě N Í P R Á V N Í H O P Ř E D P I S U K ( s e z a h r n u t í m i z m ě n ú č i n n ý c h o d 1. 9.

MATERIÁL PRO RADU MĚSTA č. 9

Obchodní a dodací podmínky pro sazenice lesních dřevin

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK

8

SPECIFIKA PĚSTOVÁNÍ SADEBNÍHO MATERIÁLU SMRKU PRO HORSKÉ OBLASTI

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

Úprava krajiny pro zvěř

Hodnoticí standard. Lesní dělník v pěstební činnosti (kód: E) Odborná způsobilost. Platnost standardu

INFORMACE PRO ŽADATELE

Zásady pro použití plastových chráničů sadebního materiálu při zalesňování Antonín Jurásek

Pěstování dřevinné vegetace na zemědělských půdách

Zpráva o hospodaření Městských lesů Kostelec nad Orlicí spol.s.r.o.v roce 2011

Nejčastěji kladené dotazy Opatření Zalesňování a zakládání lesů

Použití listnatých poloodrostků a odrostků nové generace v lesnictví

Program rozvoje venkova environmentální podpory v lesním hospodářství

Doplnění zeleně podél komunikace jižně od obce Hartmanice

Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin

První etapa výsadeb (podzim 2008) Termín realizace výsadeb: až Použitý sadební materiál:

Pěstování lesů IV. ročník. Modul 6 Hodina 44. Diferencovaná pěstební technika lesních porostů

NEJČASTĚJI KLADENÉ DOTAZY OPATŘENÍ ZALESŇOVÁNÍ A ZAKLÁDÁNÍ LESŮ

Katalog sadebního materiálu lesních dřevin

Zlepšení druhové skladby a rekonstrukce porostů NRBC Žehuňská obora I. etapa

VY_32_INOVACE_381. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Realizace ochranných opatření výsadba zeleně a pěstební péče v okolí lomu Bílina v roce

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 44/2010 Sb.

NÁVRH ZELENĚ. Obnova alejí na Ústředním hřbitově v Brně. Ing. Petr FÖRCHTGOTT

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Revitalizace sídelní zeleně v obci Lhotka

RŮST SADEBNÍHO MATERIÁLU SMRKU A BUKU Z INTENZIVNÍCH ŠKOLKAŘSKÝCH TECHNOLOGII PO VÝSADBĚ V HORSKÝCH PODMÍNKÁCH

NOVÁ VARIANTA OBALOVANÝCH SAZENIC patrik system

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA Bc. Pávek

Finanční příspěvky na hospodaření v lesích

NALEZENÍ A OVĚŘENÍ PROVOZNĚ VYUŽITELNÉ

A/ Popis činností projektu stabilizace lesních ekosystémů technické podmínky provedení prací

Škody zvěří na lesních porostech

MATERIÁL. pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne Odbor správy majetku

Finanční příspěvky na hospodaření v lesích poskytované jednotlivými kraji v roce 2010

Název prezentace. Zásady pro poskytování finančních příspěvků. Moravskoslezského kraje. Ing. David Mlčoch, Ing. Anna Bulová

Program rozvoje venkova na období

Mechanizátor pro výrobu sazenic v lesních školkách

Stát podporuje hospodaření v lesích finančními příspěvky na základě 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.


Výsledky NIL2. Jaromír Vašíček

Příloha P3 ke Smlouvě o provádění komplexních lesnických činností a prodeji dříví

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava

Ekonomická efektivnost LH

Prezentace projektu na vybraném biocentru.

Výstup: 1.1 Zvýšená kvalita dlouhodobého plánování rozvoje lesů dle zásad TUH

Podklad pro jednání Zpracoval dne Ing. Petr Jakobe, CSc.

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ

Kontaktní osoba: Prof. Ing. Oldřich Mauer, DrSc.,

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

Příloha III. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ

11. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 732 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 19.

KATALOG SADEBNÍHO MATERIÁLU LESNÍCH DŘEVIN

Výsadby a zajištění vodních prvků v biocentrech

Transkript:

Využití ručních jamkovačů při obnově lesa

Nově osázená plocha motorovými půdními vrtáky Umělá obnova lesa se v posledních letech na mnoha majetcích potýká s problémem pomalého odrůstání založených kultur. Dlouhou dobu se předpokládalo, že na vině je špatná kvalita sadebního materiálu, ale problémy často přetrvávají i po výrazném zvýšení kvality sadby. Příčina je ve špatně provedené výsadbě sazenic, a to jak v nevhodně zvolené technologii výsadby, tak v nekvalitně provedené práci. Bez kvalitních sazenic, které jsou správně zasazené, kultury zkrátka neodrůstají. Podzimní výsadba buku lesního

Jarní výsadba smrku ztepilého Dlouhodobým a stále se prohlubujícím problémem pěstebních prací je nedostatek kvalitních pracovníků, který postihuje lesní hospodářství napříč celým spektrem vlastníků. Záleží na vedení lesnických provozů, zda se při obhospodařování majetků budou ubírat cestou organizační jednoduchosti a obracet se na cizí pracovníky bez zájmu, či zvolí, možná složitější cestu spolupráce s místními lidmi. Jsem osobně přesvědčen, že žádný zahraniční pracovník ze spřátelených evropských zemí nebude mít o naše lesy a naši krajinu takový zájem, jako lidé z místních vesnic a okolí lesních majetků, kteří v prostředí českého venkova vyrostli a jsou s ním vnitřně spjati.

Volba velikosti sazenic a technologie výsadby Na vysychavá stanoviště bez buřeně je vhodné sázet menší sazenice. K výsadbě lze úspěšně využít štěrbinovou technologii výsadby. Se vzrůstající živností stanovišť a pro vylepšování je potřeba volit větší sazenice. Pro zalesnění extrémně zabuřeněných lokalit používáme největší dostupné dimenze sazenic. Pro tyto výsadby se doporučuje jamková sadba, která je samozřejmě ideální. Ovšem velkým problémem současné praxe je její nekvalitní realizace. Jamky nemají odpovídající velikost, nejsou prokopány a kořeny sazenic trpí často fatálními deformacemi. Kultury vysázené nekvalitní jamkovou sadbou často dlouhé roky stojí, protože mají zdeformovaný kořenový systém, neodrůstají, snaží se překořenit, a tím se pěstební péče neúměrně prodlužuje a prodražuje. Na jedné ploše lze použít i více velikostí sadebního materiálu. Živnější část plochy je zde osázena listnáči 51-70 cm, vysychavá vrcholová partie sadbou 26-35 cm

Větší sazenice na živnější půdy Menší sazenice na vysychavější stanoviště

Nasazení motorových jamkovačů Pro všechny obory platí, že žádné řešení není univerzální. Stejné je to i v lesním hospodářství, kdy technologické postupy fungující na jednom území, nemusejí být řešením pro jinou lokalitu. Provozně odzkoušené půdní vrtáky značky STIHL s vrtákem o průměru 15 cm a 12 cm

Jamka vyvrtaná motorovým jamkovačem Nicméně, vzhledem k výše popsaným problémům se současnou úrovní jamkových výsadeb, se zdá být řešením využití půdních vrtáků při obnově lesa tzv. využití vrtaných jamek. Provozně odzkoušené jsou motorové jamkovače firmy STIHL, které jsou vybavené bezpečnostní brzdou, která zastaví stroj při nárazu na překážku v půdě. K jamkovači lze zakoupit celou řadu vrtáků různých průměrů, které se nechají v provozu využít např. také ke stavbě oplocení.

Technologie motorových jamkovačů Jedná se o mechanizovaný pracovní postup, proto se výrazně odbourává vliv nedokonalosti provedené práce. Jinými slovy, pokud personál navrtává jamky, navrtává je pořad stejné, ráno jako odpoledne a lesní hospodář má jistotu, že půdní profil je pro každou zasazenou sazenici řádně připraven. Podle velikosti sadby a mohutnosti kořenů se snadno použitím různých průměrů vrtáků mění velikost vrtaných jamek. Vlastní výsadba do vrtaných jamek prakticky vylučuje tvorbu ohnutí, motání a deformace kořenů. Kořeny sazenic jsou vkládány do vyvrtané jamky, tedy do volného prostoru, snadno se nasměrují směrem dolů čili v přirozeném růstovém směru a zasypou se zeminou vyvrtanou z jamky. Technologie jako taková nedává příliš možností k vytvoření chybných postupů, což je její obrovskou předností. Navrtávání jamek není nutně spjato s okamžitou výsadbou. Jamky se mohou několik dnů dopředu předvrtat a následně do nich sázet.

Použití půdních vrtáků je vhodné na živnějších půdách, až po stanoviště silně zabuřeněné. Důležité je dostatečné množství země v půdním profilu a malé množství překážek v půdě (kameny). Pro výsadbu sazenic velikostí 36-50 cm (při méně rozvětvených kořenech i 51-70 cm) lze použít vrtáky o průměru 12 cm. Vrtáky o průměru 15 cm lze vysazovat rostliny cca 50-100 cm. Pro rostliny nad 100 cm je potřeba použít vrták o průměru 20 cm. Celá technologie je relativně jednoduchá, realizovaný způsob výsadby respektuje růstové potřeby rostlin. Kořeny sazenic jsou nasměrovány dolů, do vyvrtané jamky, a obsypány zeminou. Sadba prakticky okamžitě koření a v ten moment kultura začne odrůstat. Dobře odrůstající kultura snižuje náklady na ochranu, na nutné minimum, a je zárukou stability a budoucí produkce lesa. Technologie motorových jamkovačů má svá omezení a limity, nicméně v provozu přináší mnohá řešení.

Navrtaná jamka s ukázkou výsadby sazenice dubu letního Kořeny sazenic nejsou při výsadbě deformovány a jsou svisle směrem dolů

Limity pro nasazení půdních jamkovačů 1. Mělké a kamenité půdy 2. Není určeno pro malé dimenze sazenic 15 25 cm, 26 35 cm, protože mají malé kořeny, pro které není dostatek zeminy na umáčknutí v půdě. 3. Podmáčená stanoviště, kde se vyvrtaná jamka zaplaví spodní vodou. Praktické rady pro práci s motorovými vrtáky 1. Šroubovici vlastního vrtáku po obvodu navařte tvrdokovem. Pracovní nástroj pak vydrží proti otěru několikanásobně delší dobu. Navaření se nechá po obroušení zopakovat. Prodloužíte tak životnost vrtáku na neuvěřitelně dlouhou dobu. Tvrdokovem se mohou navařit i výměnná ostří a následně je dobrousit. Opět se tím prodlouží životnost ostří. 2. Na protilehlé strany šroubovice vrtáku nechte, z tvrdokovu na první a druhý závit, navařit dva trojúhelníkovité výstupky cca 2x2x2 cm. Tyto výstupky rozruší stěny vrtané jamky a umožní tak prorůstání novými kořeny (nedochází k ohlazení stěny jamky). 3. Na standardních plochách je ideální tříčlenná pracovní skupina. Jeden pracovník vrtá, další dva za ním jamky osazují rostlinami. 4. Na zabuřeněných plochách je lepší čtyřčlenná skupina. První pracovník jde s motykou a strhne na místě budoucí jamky drn s buření. Následně proběhne vyvrtání a osázení jamek. Pokud by se buřeň před vrtáním nestrhla, bude se motat na vrták a ten nedokáže vytvořit odpovídající jamku. 5. Velké množství kamení v půdě je limitujícím faktorem pro nasazení půdních vrtáků, proto se na kamenitých plochách musí zvolit jiná technologie výsadby. 6. Půdní vrtáky nelze používat na plochách ovlivněných spodní vodou, protože vyvrtané jamky se zaplavují vodou. Elektrody vhodné k navaření vrtáků Šroubovice vrtáku s navařenými výstupky z tvrdokovu

Naše produkty Semenáčky a sazenice lesních dřevin Poloodrostky a odrostky listnatých dřevin, krajinná zeleň Sazenice pro plantáže vánočních stromků Vánoční stromky z vlastních plantáží Zakládání plantáží vánočních stromků a porostů rychlerostoucích dřevin Zalesňování zemědělských půd a pěstební činnost v lesích, stavba oplocenek Poskytování služeb spojených se zemědělskou a lesnickou činností Palivové dřevo Zelenina Informační servis v oblasti lesního hospodářství e-mail: odbyt@pavelburda.cz GPS: 49 27 04.78``N, 14 23 30.61``E www.pavelburda.cz tel.: 727 940 970