Doplnění zeleně podél komunikace jižně od obce Hartmanice

Transkript

1 Obnova krajinných struktur Doplnění zeleně podél komunikace jižně od obce Hartmanice Objednatel: Obec Hartmanice, Hartmanice 22, Dolní Bukovsko Zhotovitel: Spolek pro rozvoj regionu, Jiráskova 84, Týn nad Vltavou

2 PRŮVODNÍ ZPRÁVA ÚVODNÍ ÚDAJE Objednatel: Obec Hartmanice Hartmanice Dolní Bukovsko IČ: tel/fax: Zastoupený: Jan Dudlíček starosta obce Zpracovatel: Spolek pro rozvoj regionu Jiráskova Týn nad Vltavou IČO: tel: , mob: novotna@vltavotynsko.cz Zastoupený: Ing. Kateřina Novotná projektantka Autorský tým: Ing. Kateřina Novotná V Týně nad Vltavou dne

3 Vymezení řešeného území: Kraj: Jihočeský Okres: České Budějovice Obec: Hartmanice Širší vztahy řešeného území Vymezení lokality v rámci obce

4 Charakteristika území Vltavotýnská krajina Jižních Čech je tvořena matricí polí, v menší míře jsou zde zastoupeny louky a pastviny. Plošky tvoří vodní plochy a menší lesní útvary. Koridory jsou tvořeny převážně asfaltovými komunikacemi, které jsou bohužel mnohdy bez doprovodné zeleně, a pokud jsou osázené, je tento porost často ve špatném zdravotním stavu. Dalším typem koridorů jsou polní cesty, opět většinou bez liniového porostu, a vodní toky s porosty kolem nich. Pole jsou o průměrné rozloze 40 až 60 ha bez přechodových zón u lesních porostů, na které přímo navazují. Kromě úrodných pozemků jsou využívány pro polní hospodaření i půdy podmáčené či jiným způsobem k tomuto účelu nevhodné. Toto území spadá do mírného klimatické pásu do oblasti s průměrnou roční teplotou vzduchu 7,1 8 C, průměrný roční úhrn srážek je mm. Nadmořská výška obce Hartmanice je 475 m n.m. Dotčené parcely

5 Záměr projektu Záměrem projektu je doplnění a zlepšení stavu doprovodných porostů podél komunikace. Vzhledem k tomu, že zájmová komunikace je téměř bez stávajících porostů, je navržena výsadba aleje s širším druhovým složením, aby byla podpořena biodiverzita území. Alej by měla sloužit jako spojnice mezi dvěma obcemi a to mezi Hartmanicemi a městysem Dolním Bukovskem. K účelu výsadby bude použito pouze autochtonních dřevin. Výsadba stromového patra je znázorněna v grafické příloze. Stromy jsou navrženy ve vzdálenosti 10 m od sebe, vzhledem k tomu, že se jedná o dlouholeté dřeviny, tak aby měli dostatek místa pro svůj růst a vývoj. Vzhledem k tomu, že příloha č.1 směrnice 3/2011 MŽP nevyžaduje u nově zakládaných výsadeb, kde nedochází k regeneraci stávajících vegetačních prvků inventarizaci, nebyla pro tento projekt zpracována, neboť se jedná o lokality bez stávající vzrostlé zeleně.

6 Druhy dřevin použité v návrhu: V návrhu bylo použito stejných dřevin, jako byly zjištěné při terénním průzkumu, pro upřesnění byl použit program Arboreus (Dostálek, 2001), který pracuje na základě zeměpisných souřadnic a geobotanických map. Dřeviny doporučené k výsadbě jsou: Quercus petraea (dub zimní) Sorbus aucuparia (jeřáb ptačí) Tilia cordata (lípa malolistá, lípa srdčitá) Toto druhové složení odpovídá acidofilním doubravám Jižních Čech. Složení bylo ještě oživeno ještě třešní ptačkou (Prunus avium), která má význam jak včelařský, tak estetický a snahou je navrátit alespoň částečně ovocné stromy do jihočeské krajiny. Konkrétně budou vysazeny následující dřeviny: Hartmanice - p.č. 2380/1 KN stromy počet Dub zimní 39 Lípa srdčitá 36 Třešeň ptačí 11 Jeřáb ptačí 12 Celkový počet vysazených stromů je 98 kusů. Osazovací plán jednotlivých pozemků je zakreslen v katastrálních mapách, které jsou přílohou této projektové dokumentace. U map je uvedena legenda. Rozpočet projektu je přílohou

7 Výsadba Pro výsadbu doporučuji použít sazenice 3 až 8letých stromků, zabráníme tak stejnověkosti porostu. Mladší sazenice mají větší schopnost ujmutí, starší rostliny jsou odolnější vůči okusu. Výsadbové práce Výsadbová jáma bude minimálně 1,5krát větší než je velikost kořenového systému dřeviny či kořenového balu. Na stanovištích, kde to bude technicky možné, pak tato velikost bude 2krát větší. Na velikosti výsadbové jámy závisí rychlost růstu, který se citelně zpomalí při prorůstání kořenového systému okolní půdou. Stěny výsadbové jámy zdrsníme rýčem, aby se usnadnilo prorůstání kořenů do okolní půdy, zabráníme tak květináčovému efektu. Výsadbová jáma musí být širší než hlubší a směrem ke dnu se postupně zužovat. Ošetření kořenů před výsadbou U prostokořenných sazenic musíme před výsadbou odstranit uschlé a poraněné části kořenů. Tyto řezy provádíme kolmo, aby vznikly co možná nejmenší plochy poranění. U kontejnerovaných rostlin spirálovitě stočené, zaškrcené a uzlovité kořeny prořízneme 2-3krát podélně a kořenovou plsť odstraníme. Vytvoříme tak rány, z nichž kořeny snadno a rychle regenerují a které zamezí tvorbě rotujících kořenů v budoucnosti. Manipulace nesmíme provádět na přímém slunci.

8 Postup sázení Při výsadbě musíme kořeny dřevin rozprostřít do jejich přirozené polohy. U rostlin s kořenovým balem rozvážeme uzly obalového materiálu na vrchní straně obalu a uvolníme úvazek na kořenovém krčku. Je-li kořenový bal obalen přírodní jutou, můžeme ji ponechat ve výsadbové jámě. Přibližně do roka se tento materiál přirozeně rozloží. Hloubka výsadby odpovídá hloubce, ve které rostly rostliny na původním stanovišti. Pouze u opadavých keřů bude výsadbová hloubka o pět centimetrů větší. Při výsadbě vzrostlejších alejových stromů dbáme světových stran původního růstu. Před vyjmutím ze školky je nutno označit sever a zvolit stejné umístění při výsadbě. Kořeny či kořenové baly prosypeme ze všech stran, popř. obsypeme zeminou či substrátem, který pečlivě zhutníme. Přitlačování zeminy ke kořenům věnujeme dostatečnou pozornost, dbáme na to, abychom nepoškodili bal či kořeny, popř. kořenový krček. Tato činnost je nutná pro eliminaci vzduchových kapes v jámě, které způsobují vysoušení kořenů. Při výsadbě počítáme i se sedáním země, a proto dřevinu sázíme mírně výš, aby po slehnutí byla v požadované úrovni. Sesedání půdy po výsadbě trvá přibližně půl roku. Po prosypání zeminou rostliny zalijeme dostatečným množstvím vody, pokud po zalití zem slehne, ještě ji doplníme do potřebné mocnosti. U výsadeb stromů vytvoříme závlahovou mísu. Její plocha bude o 1/3 větší než výsadbová jáma, tvar kruhový, bude mírně vyvýšena nad okolní terén. Po dva roky zamezíme růstu travního drnu a buřeně na jejím povrchu mulčováním. Kotvení provedeme u vysokokmenů, zejména u výsadeb podél cest a soliterů, z důvodu fixace stromu při silnějších větrech, kdy vlivem pohybu koruny dochází k poškozování nových kořínků. Zabráněno musí být pouze pohybu do stran, nikoliv dolů, aby kořenový bal mohl sesedat spolu se substrátem ve výsadbové jámě. Použijeme nadzemní kotvení holandského typu tj. tři odkorněné kůly zatlučené do dna výsadbové jámy, nahoře spojené půlkulatými dřevěnými příčkami, ke kterým se pomocí juty upevní kmen zhruba 25cm pod korunou stromu. Pod úvazkem bude vložen samostatný pruh jutoviny proti oděru kmene při jeho případném uvolnění. Úvazek bude proveden osmičkovým uzlem a na kmeni zajištěn proti posunu. Úvazek kontrolujeme a včas převážeme, případně odstraníme, aby nedocházelo k jeho zarůstání do kůry. Řez nadzemní části dřevin budeme při výsadbě provádět minimálně. Provedeme pouze již zmíněný řez při ošetření kořenů. Pokud bude nutno do kořenů více zasáhnout, snížíme plochu i u nadzemní části. Tento zásah je třeba provést citlivě. Odstraníme zejména

9 poškozené a křížící se větve, případně dvojáky. Vzhledem k tomu, že výsadbu provedeme na podzim, není nutné asimilační plochu snižovat zásadnějším způsobem. Po výsadbě provedeme zálivku minimálně 20l na jednotlivý strom. Povýsadbová péče Povýsadbová péče spočívá v následujících opatřeních: zálivka kontrola kotvení, úprava úvazků a jejich následné odstranění mulčování Zálivku provedeme u výsadeb stromů podél cest. A to jedenkrát týdně, v případě velkého sucha přibližně po pěti dnech. U stromů vysazených podél vodního toku budeme kontrolovat stav půdní vláhy. Zálivku provedeme pouze v případě potřeby. Zálivku je nutné provést, pokud půdní horizont není dostatečně provlhčen alespoň do hloubky 5cm. Mulčování provedeme kůrou u výsadeb stromů podél cest.vrstva mulče bude kolem 10cm, šířka bude přesahovat o 1/3 výsadbovou jámu, do 10cm kolem kořenového krčku mulč nebude, abychom nevytvořili podmínky pro rozvoj houbových chorob a nezvyšovali výskyt hlodavců. Mulč budeme obnovovat po dobu 10let, a to jedenkrát za 2-3roky podle potřeby. U keřových výsadeb v prostoru lze místo mulče použít travní směs nízce rostoucích travin či obilovin (ječmen), které působí proti zarůstání výsadby plevelem stejně jako mulč, a přitom dřeviny nepřerůstají. Seznam příloh Rozpočet projektu Katastrální mapy s výsadbovým plánem výkres doplnění zeleně podél komunikace, jižně od obce Hartmanice

10

11 Obnova krajinných struktur Doplnění zeleně podél komunikace jižně od obce Hartmanice Objednatel: Obec Hartmanice, Hartmanice 22, Dolní Bukovsko Zhotovitel: Spolek pro rozvoj regionu, Jiráskova 84, Týn nad Vltavou

12 PRŮVODNÍ ZPRÁVA ÚVODNÍ ÚDAJE Objednatel: Obec Hartmanice Hartmanice Dolní Bukovsko IČ: tel/fax: Zastoupený: Jan Dudlíček starosta obce Zpracovatel: Spolek pro rozvoj regionu Jiráskova Týn nad Vltavou IČO: tel: , mob: novotna@vltavotynsko.cz Zastoupený: Ing. Kateřina Novotná projektantka Autorský tým: Ing. Kateřina Novotná V Týně nad Vltavou dne

13 Vymezení řešeného území: Kraj: Jihočeský Okres: České Budějovice Obec: Hartmanice Širší vztahy řešeného území Vymezení lokality v rámci obce

14 Charakteristika území Vltavotýnská krajina Jižních Čech je tvořena matricí polí, v menší míře jsou zde zastoupeny louky a pastviny. Plošky tvoří vodní plochy a menší lesní útvary. Koridory jsou tvořeny převážně asfaltovými komunikacemi, které jsou bohužel mnohdy bez doprovodné zeleně, a pokud jsou osázené, je tento porost často ve špatném zdravotním stavu. Dalším typem koridorů jsou polní cesty, opět většinou bez liniového porostu, a vodní toky s porosty kolem nich. Pole jsou o průměrné rozloze 40 až 60 ha bez přechodových zón u lesních porostů, na které přímo navazují. Kromě úrodných pozemků jsou využívány pro polní hospodaření i půdy podmáčené či jiným způsobem k tomuto účelu nevhodné. Toto území spadá do mírného klimatické pásu do oblasti s průměrnou roční teplotou vzduchu 7,1 8 C, průměrný roční úhrn srážek je mm. Nadmořská výška obce Hartmanice je 475 m n.m. Dotčené parcely

15 Záměr projektu Záměrem projektu je doplnění a zlepšení stavu doprovodných porostů podél komunikace. Vzhledem k tomu, že zájmová komunikace je téměř bez stávajících porostů, je navržena výsadba aleje s širším druhovým složením, aby byla podpořena biodiverzita území. Alej by měla sloužit jako spojnice mezi dvěma obcemi a to mezi Hartmanicemi a městysem Dolním Bukovskem. K účelu výsadby bude použito pouze autochtonních dřevin. Výsadba stromového patra je znázorněna v grafické příloze. Stromy jsou navrženy ve vzdálenosti 10 m od sebe, vzhledem k tomu, že se jedná o dlouholeté dřeviny, tak aby měli dostatek místa pro svůj růst a vývoj. Vzhledem k tomu, že příloha č.1 směrnice 3/2011 MŽP nevyžaduje u nově zakládaných výsadeb, kde nedochází k regeneraci stávajících vegetačních prvků inventarizaci, nebyla pro tento projekt zpracována, neboť se jedná o lokality bez stávající vzrostlé zeleně.

16 Druhy dřevin použité v návrhu: V návrhu bylo použito stejných dřevin, jako byly zjištěné při terénním průzkumu, pro upřesnění byl použit program Arboreus (Dostálek, 2001), který pracuje na základě zeměpisných souřadnic a geobotanických map. Dřeviny doporučené k výsadbě jsou: Quercus petraea (dub zimní) Sorbus aucuparia (jeřáb ptačí) Tilia cordata (lípa malolistá, lípa srdčitá) Toto druhové složení odpovídá acidofilním doubravám Jižních Čech. Složení bylo ještě oživeno ještě třešní ptačkou (Prunus avium), která má význam jak včelařský, tak estetický a snahou je navrátit alespoň částečně ovocné stromy do jihočeské krajiny. Konkrétně budou vysazeny následující dřeviny: Hartmanice - p.č. 2380/1 KN stromy počet Dub zimní 39 Lípa srdčitá 36 Třešeň ptačí 11 Jeřáb ptačí 12 Celkový počet vysazených stromů je 98 kusů. Osazovací plán jednotlivých pozemků je zakreslen v katastrálních mapách, které jsou přílohou této projektové dokumentace. U map je uvedena legenda. Rozpočet projektu je přílohou

17 Výsadba Pro výsadbu doporučuji použít sazenice 3 až 8letých stromků, zabráníme tak stejnověkosti porostu. Mladší sazenice mají větší schopnost ujmutí, starší rostliny jsou odolnější vůči okusu. Výsadbové práce Výsadbová jáma bude minimálně 1,5krát větší než je velikost kořenového systému dřeviny či kořenového balu. Na stanovištích, kde to bude technicky možné, pak tato velikost bude 2krát větší. Na velikosti výsadbové jámy závisí rychlost růstu, který se citelně zpomalí při prorůstání kořenového systému okolní půdou. Stěny výsadbové jámy zdrsníme rýčem, aby se usnadnilo prorůstání kořenů do okolní půdy, zabráníme tak květináčovému efektu. Výsadbová jáma musí být širší než hlubší a směrem ke dnu se postupně zužovat. Ošetření kořenů před výsadbou U prostokořenných sazenic musíme před výsadbou odstranit uschlé a poraněné části kořenů. Tyto řezy provádíme kolmo, aby vznikly co možná nejmenší plochy poranění. U kontejnerovaných rostlin spirálovitě stočené, zaškrcené a uzlovité kořeny prořízneme 2-3krát podélně a kořenovou plsť odstraníme. Vytvoříme tak rány, z nichž kořeny snadno a rychle regenerují a které zamezí tvorbě rotujících kořenů v budoucnosti. Manipulace nesmíme provádět na přímém slunci.

18 Postup sázení Při výsadbě musíme kořeny dřevin rozprostřít do jejich přirozené polohy. U rostlin s kořenovým balem rozvážeme uzly obalového materiálu na vrchní straně obalu a uvolníme úvazek na kořenovém krčku. Je-li kořenový bal obalen přírodní jutou, můžeme ji ponechat ve výsadbové jámě. Přibližně do roka se tento materiál přirozeně rozloží. Hloubka výsadby odpovídá hloubce, ve které rostly rostliny na původním stanovišti. Pouze u opadavých keřů bude výsadbová hloubka o pět centimetrů větší. Při výsadbě vzrostlejších alejových stromů dbáme světových stran původního růstu. Před vyjmutím ze školky je nutno označit sever a zvolit stejné umístění při výsadbě. Kořeny či kořenové baly prosypeme ze všech stran, popř. obsypeme zeminou či substrátem, který pečlivě zhutníme. Přitlačování zeminy ke kořenům věnujeme dostatečnou pozornost, dbáme na to, abychom nepoškodili bal či kořeny, popř. kořenový krček. Tato činnost je nutná pro eliminaci vzduchových kapes v jámě, které způsobují vysoušení kořenů. Při výsadbě počítáme i se sedáním země, a proto dřevinu sázíme mírně výš, aby po slehnutí byla v požadované úrovni. Sesedání půdy po výsadbě trvá přibližně půl roku. Po prosypání zeminou rostliny zalijeme dostatečným množstvím vody, pokud po zalití zem slehne, ještě ji doplníme do potřebné mocnosti. U výsadeb stromů vytvoříme závlahovou mísu. Její plocha bude o 1/3 větší než výsadbová jáma, tvar kruhový, bude mírně vyvýšena nad okolní terén. Po dva roky zamezíme růstu travního drnu a buřeně na jejím povrchu mulčováním. Kotvení provedeme u vysokokmenů, zejména u výsadeb podél cest a soliterů, z důvodu fixace stromu při silnějších větrech, kdy vlivem pohybu koruny dochází k poškozování nových kořínků. Zabráněno musí být pouze pohybu do stran, nikoliv dolů, aby kořenový bal mohl sesedat spolu se substrátem ve výsadbové jámě. Použijeme nadzemní kotvení holandského typu tj. tři odkorněné kůly zatlučené do dna výsadbové jámy, nahoře spojené půlkulatými dřevěnými příčkami, ke kterým se pomocí juty upevní kmen zhruba 25cm pod korunou stromu. Pod úvazkem bude vložen samostatný pruh jutoviny proti oděru kmene při jeho případném uvolnění. Úvazek bude proveden osmičkovým uzlem a na kmeni zajištěn proti posunu. Úvazek kontrolujeme a včas převážeme, případně odstraníme, aby nedocházelo k jeho zarůstání do kůry. Řez nadzemní části dřevin budeme při výsadbě provádět minimálně. Provedeme pouze již zmíněný řez při ošetření kořenů. Pokud bude nutno do kořenů více zasáhnout, snížíme plochu i u nadzemní části. Tento zásah je třeba provést citlivě. Odstraníme zejména

19 poškozené a křížící se větve, případně dvojáky. Vzhledem k tomu, že výsadbu provedeme na podzim, není nutné asimilační plochu snižovat zásadnějším způsobem. Po výsadbě provedeme zálivku minimálně 20l na jednotlivý strom. Povýsadbová péče Povýsadbová péče spočívá v následujících opatřeních: zálivka kontrola kotvení, úprava úvazků a jejich následné odstranění mulčování Zálivku provedeme u výsadeb stromů podél cest. A to jedenkrát týdně, v případě velkého sucha přibližně po pěti dnech. U stromů vysazených podél vodního toku budeme kontrolovat stav půdní vláhy. Zálivku provedeme pouze v případě potřeby. Zálivku je nutné provést, pokud půdní horizont není dostatečně provlhčen alespoň do hloubky 5cm. Mulčování provedeme kůrou u výsadeb stromů podél cest.vrstva mulče bude kolem 10cm, šířka bude přesahovat o 1/3 výsadbovou jámu, do 10cm kolem kořenového krčku mulč nebude, abychom nevytvořili podmínky pro rozvoj houbových chorob a nezvyšovali výskyt hlodavců. Mulč budeme obnovovat po dobu 10let, a to jedenkrát za 2-3roky podle potřeby. U keřových výsadeb v prostoru lze místo mulče použít travní směs nízce rostoucích travin či obilovin (ječmen), které působí proti zarůstání výsadby plevelem stejně jako mulč, a přitom dřeviny nepřerůstají. Seznam příloh Rozpočet projektu Katastrální mapy s výsadbovým plánem výkres doplnění zeleně podél komunikace, jižně od obce Hartmanice

20