1(, 11 GENOTYPY: 1. BELGICKY OBR (BO) SK: Belgicky obor D: Deutsche Riesen GB: Flemish Giant AA BB C DD GG = divoce zbarveny (div) AA BeB CC DD GG =.lelezity (.lei) AA bb CC DD GG (yy) =.lluty (.l) AA BB CC dd GG = modre divoce zbarveny (divm) AA BB CC DD gg = cerny (c) AA BeB, CC DD GG =.lelezite cerny (c) AA BB CC dd gg = modry (m)
[621 AA BB cc DD gg 3,",3,h, BB CC DD GG = havanovity (hav) = eineilovy (ei) Mesicnf pffrustky hmotnosti: Mesic 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Kg 0,7 1,6 2,6 3,6 4,6 5,5 7,0 Bodovacf stupnice: 1. Hmotnost 2. Tva r 3. Typ 4. Srst 5. Barva krydho chlupu 6. Barva podsady, pi'ip. i mezibarva 7. Peee a zdravi Pozice 1. - hmotnost 6,00 6,49 kg 6,30 6,99 kg 7,00 kg a vice 8 bodu 9 bodu 10 bodu Pozice 2. - tvar Viz Vseobecna cast. 10 bodu 20 bodu 20 bodu 1 S hoclu 20 bodu 10 bodu 5 bodu 100 bodu Pozice 3. - typ Telo je dlouhe a mohutne, valcovite se silnou kostrou. Postoj na silnych, vzpi'imenych, zesiroka postavenych hrudnich koneetinach je polovysoky. Delka tela je 70 cm a vice, mei'i se vsak jen ve spornych pi'ipadech. Hlava je silna, velka, u samcu mirne klabonosj, u kralic jemnejsf. Krk je mirne znatelny. Pirko je dlouhe a robustni. Usi jsou masite, se si lnym zakladem, u sebe nesene, dobi'e osrstene, Izickovite otevrene, s delkou 19 cm a vice. Pozice 4. - srst Srst je husta v podsade, se stejnomernymi vyraznymi pestiky. Delka krydho chlupu je 3 az 4 cm. Pozice 5. - barva kryciho chlupu Svetle divoce zba rveny Jde 0 nejsvetlej si z divokych barevnych razu. Kryci chlup, tvoi'ici tzv. stinovani ( housenkovani ), se sklada z eernych a nahnedle zlutych koneeku
[63 1 chlupu, pricemz nahnedle zlute silne prevladaji. Kryci barva na brise, vn itrni strany koncetin a skranova obruba jsou bile. Zatylkovy kiln a skvrny u pohlavi jsou vyrazne nahnedle cervene. Usi jsou cerne lemova ne, pirko je na povrchu tmave, na spodine bile. Barva oci je hncda, drapy tmave rohovite. Stfedne divoce zbarveny Kryci chlup je tvoren cernymi a nahnedle zlutymi konecky chlupli, pricemz oboje jsou zastoupeny priblizne stejnym dflem. Ostatnl jako u svctlc divoce zbarvenych. Tm ave divoce zbarveny Kryci chlup je tvoren ccrn ymi a tmavos edymi konecky chlupu, prlcemz oboje jsou zastoupeny priblizne stejnym dflem. Zatylkovy kiln je jen naznacen. Divo ke znaky jsou 0 neco svetlejsi nez je barva kryciho chlupu na povrchu tela. Ostatnl jako u svetle a stredne divoce zbarvenych. Zelezity Kryci chlup je tvoren cern ymi a i lutymi konecky chlupu, pricemz cerne mfrne prevladaji. Zatylkovy klin je naznace n jen velmi slabe'. Divo ke znaky jsou temer nezn atelne, tmavosede az nacerna le. Povrch pirka velmi tma vy az cerny. Oci jsou tmavohnede, drapy tmave rohovite az ce rne. Ziuty Jako Bu. Modfe divoce zbarveny Jako Pe 5 prihleclnutim k vyss i hmotnosti. Cerny a zelezite cerny Jako VC. Modry Jako Vm. Havanivity Jako Ha. CinCilovy Jako Cv.
[G4i Pozice 6. - barva podsjcly a mez ibarva 5V(~ tle divoce zbarveny Pod sada je modra, ostl'e ohranicena, mezibarva je rez ave hnedocervena, sirob a vyrazn,i Stiedne divoce zbarveny Podsada je modra, m ezibarva 0 need mene siroka nei u svelie divoee zbarvenyeh a take 0 slabsl' vyraznosti hneclocervene bar vy. Tmave divoce zbarveny Podsada je lmavomoclra, mezibarva Je slabe naznacena bez ostreho ohraniccnf a bez vyrnnosti. t el z ity Pocl sacla je na ec lcm tele tm<)v(~ moclrosecla. Mezibarva je jen velmi slabe nazn<1ce nd zeela bez pres nejsiho ohraniceni a zeela bez vyraznosti. ill/ty jjko Bu. Moc/Fc' divocf' zbarveny jako Pe. Cerny a i elezite cerny jjko VC. Modry Jako Vm. Havanovity J;1ko Ha. Cin(iluvy Jako Cv. Pozice 7. - pece a zdravi Viz Vseobecnj cas t.
1651 PHpustne vady Pozice 1.: Viz stupniee hmotnosti. Pozice 2.: Viz Vseobeena ~a s t. Pozice 3. : Vi z Vseobecna cast a dille: Delka tela 65-69 em, mirne odehylky od pre depsa ncho typu tela a hlavy, slabs! (tend) koncetiny, delka usi 17-18,5 em. Siab si struktura us!. Pozice 4. : M ene husla podsoda, mene pruzna srst, mckk 6 nevyrn ne pesfk y, mensf odehylky od stanovene dclky srsti. Pozice 5. : U divokyeh barevnyeh razlj ncslejn omem e nebo Jll(~ ne vyrazne stfnovanf, svetlej s! boky a kycle, svetl jsi pas ky na hrudn!eh koncetin ach, sverl ejsi pr sa a svetl jl; i koncetiny. Ojedinele bil e ehl oupky na povrehu tela. U zelezi teho razu jd t" svetlejs! povrch pfrka a vyrazn)! zatylkovy kiln. U divokyeh i ze lez ityeh mens! odehylky od stanovene bclrvy od a drapu. Tyto odehy lky moholi byt jen odstinove. U ostatn!eh barevnych raz u j sou prffjustne vady v p;ite pozi ei shodne s pfl pu 'lnymi vadami odpoviclajicieh pl emcn. Pozice 6. : U divokyeh barevnyeh razu svetl ejsi pocls ada a ojeclinele bile ehloupky v pocl sade. Slab. { sitka a mens f vyraznost mez ibarvy. U ze lezityeh zvirat svetl ejs! podsa da a vyraz Jl ~ j si nahnecllci mez ibarva. U te tn ie h barevnye h raz u jsou pripustn e va cly v ses te poziei sh oclne s prfpustnymi vadjmi oclpov iclaj fcieh plemen, Pozice 7. : Viz Vseobecna cas t. Nepflpustne vady Pozice 'I. : Hmotnost nig f nez 6 kg (nek lasifikova n),
[66 1 Pozice 2. : Viz Vseobeena cast. Pozice 3. : Viz Vseobcena cast a dale: postoj vyrazne pripominajici typ zajeciho krali ka. Telo kratsi nez 65 em (vyluka). Usi kratsi nez 17 em (vyluka). Ve lmi krat ke pirko (vyluka). Pozice 4. : Srst temei' be z podsady nebo temer bez pcstiku(vyl u ka). Vyrazne odehyl ky od stanovene delky srsti (vyluka). Pozice 5. : Silne promiseni kryciho ehlupu bily mi ehloupky (vyluka), skupiny bflyeh ehloupku (vyluka), zcela chybejici stinovani (vyluka), bile pjsky na hrucl nieh kon Cctinaeh sahajici az ke kuzi (vyluka). Zeela cerna hlava u z lez i tyeh kraliku (vylukal. Plati pro divoee zbarvene a zelez ite BO. U ostatnieh barevnyeh razu jsou nepi'ipustne va dy v pate poziei shoclne s nepi'ipustnymi vaclami oclpovidajicieh plemen. U vseeh barevnyeh razu plati za nepripustne vady bily drap a jinak zbarvene oci (vy luka). Pozice 6. : U divoee zbarvenyeh a zelezityeh zv ii'at velmi svetla podsada (vyluka), jinak zbarvena podsa da (vyluka) nebo podszlcl a silne promisena bilymi ehloupky (vyluka). Zeela ehybejici mezibarva u svetle a strcdne divoee zbarvenyeh zvirat (vyluka), jakoz i u tmave divoee zbarvenyeh zvirat (vy lukal. U vseeh ostatnieh barevnych razu jsou nepi'ipllstne vady v seste poziei shodne 5 nepripllstnymi vadami odpovidajicieh plemen. Pozice 7. : Viz Vs eobeena cas t.