PETICE sepsaná podle ust. článku 18 Listiny základních práv a svobod a podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním My, níže podepsaní členové Českomoravské myslivecké jednoty, o. s., my, jejich rodinní příslušníci i my, další spoluobčané, jimž není lhostejno, jak v České republice během posledních měsíců vznikly některé zákony, kdo a jakým způsobem je připravil, a co některé z obecně závazných právních předpisů v naší republice ve zmíněné době způsobily, vznášíme tento návrh a požadavek: Formou této petice žádáme, aby nebyla projednána novela zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, předkládaná ministrem zemědělství a nedošlo tak k dalšímu přehmatu, tentokrát na úseku myslivosti. Na květnovém zasedání vlády České republiky bude projednávána novela zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. V lednu 2013 Ministerstvo zemědělství uspořádalo v Praze seminář na téma Příprava změn myslivecké legislativy. Podkladem pro jednání byl materiál Sedm příčin stavu myslivosti v České republice. Materiál byl schválen Mysliveckou radou ministra, jako poradním sborem ministra zemědělství pro myslivost. Většinu skutečných příčin stavu české myslivosti však materiál nepojmenoval nebo je účelově zkreslil. Pro odstranění některých existujících problémů sice naznačil cestu, jako celek však byl povrchní. Postrádal řadu údajů vycházejících ze znalosti českého prostředí, fungování orgánů státní správy myslivosti aj. Skutečnosti jakými jsou narůstající výše škod způsobených zvěří, nedostatečné fungování některých orgánů státní správy myslivosti apod. v něm byly spojeny a provázány s požadavkem na snížení současné minimální výměry honitby. Časový tlak spolu s úmyslem za každou cenu zasáhnout do procesu uzavírání nových smluv o nájmu honiteb byl ze strany zpracovatele materiálu zcela evidentní. Účastníci uvedeného semináře vyjádřili své názory mj. na řadu příčin nárůstu tzv. škod působených spárkatou zvěří. Škody působené zvěří jsou problémem celé Evropy. Odborná veřejnost přitom uvádí jako její hlavní příčinu zvýšenou produkci biomasy na zemědělských pozemcích, zejména pak pěstování energetických plodin, Českou republiku nevyjímaje. Na to některé subjekty v České republice reagují opakovaným voláním po snížení minimální výměry honitby. Tento názor není veden cílem něco racionálně řešit. Je jen vyvrcholením dlouhotrvajících neúspěšných pokusů o prosazení subjektivních a lokálních potřeb několika často relativně úzkých zájmových skupin. Jestliže poznatky, podle nichž malé honitby nikde v Evropě neumožňují racionální hospodaření se zvěří, ústřední orgán státní správy ignoruje, hrozí mu i ztráta schopnosti hledat efektivní východiska ze situací vyžadujících kvalifikovaná, promyšlená a dlouhodobá řešení. Na základě porovnání velikosti honiteb s okolními státy lze průkazně doložit, že podstatně větší problémy s početními stavy spárkaté zvěře mají státy s menší výměrou honiteb než je uzákoněna v České republice. Proti Rakousku, Německu nebo Itálii, kde se myslivecky hospodaří v malých honitbách, jsou na tom naopak sousední státy s větší výměrou honiteb, např. Polsko, Slovensko nebo Maďarsko, ve vztahu k řešení problémů s vysokými stavy zvěře podstatně lépe. Jestliže návrh novely zákona o myslivosti obsahuje honitbu o výměře 250 ha, což je o polovina z výměry dosavadní (500 ha), bylo by schválení předloženého návrhu novely podle signatářů této petice krokem zpátky. Podobně je tomu na úseku výkonu státní správy myslivosti. Tvrzení, že je třeba měnit zákon za situace, kdy správní orgány jen důsledně nevyužívají svých zákonných pravomocí, 1
oslabuje důvěryhodnost zpracovatele předložené novely zákona o myslivosti. Co ve skutečnosti vede k tomu, aby byl dosavadní zákon o myslivosti novelizován nebo dokonce zcela nahrazen, proto zatím zůstává veřejnosti skryto. Jedno je však všem signatářům této petice brojící za zachování dosavadního zákona o myslivosti jasné: dokud stát hodlá setrvat na již přijaté a veřejně deklarované doktríně, že je zvěř naším obnovitelným přírodním bohatstvím, měli by jeho zákonodárci být schopni tímto úhlem pohledu vidět činnost těch, kdo jsou ochotni a schopni se o toto bohatství nás všech o zvěř, kvalifikovaně starat; od stejných zákonodárců očekáváme, že nejprve pochopí a následně rozhodnou o tom, že pro popsanou všeobecně celospolečensky prospěšnou činnost budou vytvořeny reálné podmínky; žádáme proto, aby nedošlo k jednání o novele zákona o myslivosti obsahující návrh na snížení dosavadní výměry honiteb, jakož i o dalších podobných návrzích, které nebudou výsledkem komplexních analýz, jak současného stavu zvěře a jejích životních podmínek, tak celkového stavu myslivosti, včetně státní správy myslivosti. Touto peticí současně jako voliči apelujeme na každého zákonodárce, jeho morálku i zodpovědný přístup k plnění povinností a úkolů vyplývajících z funkce do níž byl zvolen: - nenechte myslivce, zaměstnance orgánů státní správy myslivosti, ani samotnou zvěř v České republice, na pospas unáhleným, nepodloženým nebo jinak negativně zatíženým rozhodnutím na úseku myslivosti; - nezasahujte do zákona o myslivosti, zvláště pak ne v době, kdy bude po dobu tří let probíhat transformace občanských sdružení na spolky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; - zabraňte rozhodnutím, která mohou v dnešních podmínkách významně poškodit jméno české myslivosti i její dlouholetou tradici, ztížit podmínky péče o zvěř a v neposlední řadě též přispět k dalšímu úbytku těch, kteří jsou s myslivostí aktivně spojeni a v plném nasazení se jí věnují, protože stále věří v její hluboký smysl. Věříme a děkujeme všem, kdo tuto petici podpoří. Členové petičního výboru: Ing. Jaroslav Palas Mikulášská 2280/27, 794 01 Krnov-Pod Bezručovým vrchem Ing. Jiří Papež Nerudova 1168, 334 01 Přeštice Ing. Jiří Chmel Tř. 5.Května 223/102, 373 72 Lišov Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn : (viz ust. 3 odst. 3 a ust. 5 odst. 1 zákona č. 85/1990 Sb.). Připojené, vyplněné a podepsané petiční archy č. 1 a č. 2, prosím, zasílejte nejpozději do 30.4.2013 na adresu: Českomoravská myslivecká jednota, o. s., Lešanská 1176/2a, 141 00 Praha 4, Chodov. 2
Podpisový arch č. 1 k petici Kompletní text petice je umístěn na prvních dvou stranách této složky, která má i se dvěma podpisovými archy a přílohou celkem šest stran, tzn. text petice se nachází v těsné blízkosti tohoto podpisového archu, s nímž je neoddělitelně spojen. Podle ust. 4 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, uvádíme, že podpisový arch se týká petice za zachování zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti, v současném znění a neprojednávání jeho novely. Dále uvádíme, že přílohou každé složky obsahující úplný text petice o dvou stranách a dva podpisové archy, jsou příslušné výňatky ze zákona č. 85/1990 Sb. Za petiční výbor: Jméno, příjmení (hůlkovým pís.) Trvalý pobyt -bydliště (ulice, č.p., PSČ) Podpis 3
Podpisový arch č. 2 k petici Kompletní text petice je umístěn na prvních dvou stranách této složky, která má i se dvěma podpisovými archy a přílohou celkem šest stran, tzn. text petice se nachází v těsné blízkosti tohoto podpisového archu, s nímž je neoddělitelně spojen. Podle ust. 4 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, uvádíme, že podpisový arch se týká petice za zachování zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti, v současném znění a neprojednávání jeho novely. Dále uvádíme, že přílohou každé složky obsahující úplný text petice o dvou stranách a dva podpisové archy, jsou příslušné výňatky ze zákona č. 85/1990 Sb. Za petiční výbor: Jméno, příjmení (hůlkovým pís.) Trvalý pobyt -bydliště (ulice, č.p., PSČ) Podpis 4
Příloha výňatek z Listiny základních práv a svobod Čl. 18 (1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. Příloha - výňatek ze zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním Úvodní ustanovení 1 (1) Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen "petice"). (poznámka: zákon umožňuje podat petici i jedinému člověku) 2 Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva nesmí být nikomu na újmu. 3 Petiční výbor (1) K sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni, doručení petice státnímu orgánu a jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výbor. (poznámka: znamená to, že občané nemusí mít petiční výbor, pokud jej nepotřebují, například když není nutné další jednání se státním orgánem) (3) Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se státními orgány. 4 Shromažďování podpisů pod petici (1) Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen. (2) Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat. (3) K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a podpisové archy vystaveny též na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku. (4) Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let. 5 Podání a vyřízení petice (1) Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podává-li petici petiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat. (2) Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal. 5
(3) Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení. Společná ustanovení 9 Ustanovení jiných právních předpisů upravující řízení před státními orgány a přijímání a vyřizování stížností, oznámení a podnětů neplatí pro přijímání a vyřizování peticí podle tohoto zákona. Kompletní petici, tzn. vlastní text petice (2 strany) s podpisovými archy (2 strany) a přílohou (2 strany) najdete na na: www.cmmj.cz Je možno si ji vytisknout a všech 6 stran neoddělitelně spojit (sešít). Teprve poté je možno s takto připravenou peticí seznamovat zájemce a na arších shromažďovat jejich podpisy. 6