LINUX ADRESÁŘOVÁ STRUKTURA Co to, hrome, je? V této lekci se budeme brouzdat adresáři.
KOŘENOVÝ ADRESÁŘ kořen = root tak se mu říká Ve skutečnosti se jmenuje / (lomítko, slash). Vše ostatní je v ubuntu vnořeno do tohoto kořenového adresáře buď přímo nebo do nějakého podadresáře rootu. Linux má striktně stromovou souborovou strukturu.
Cesty k adresářům a souborům cesta k souboru Soubory uložené v jiném než aktuálním adresáři, musíme v příkazech zapsat včetně cesty, tedy sledu průchodu adresáři k souboru, oddělenými lomítky /. absolutní cesta Od kořenového adresáře. Např. /home/host/.pulse je absolutní cesta k souboru.pulse v adresáři host. relativní cesta relativní (z právě aktuálního adresáře). V našem případě to bude pouze.pulse, kdybychom byli v adresáři home, pak by relativní cesta byla host/.pulse aktuální adresář aktuální adresář značíme./, takže předchozí relativní cestu lze zapsat i jako./host/.pulse
PŘÍKAZY PRO PRÁCI S ADRESÁŘI pwd cesta aktuálního adresáře příkaz pwd vypíše cestu aktuálního adresáře mkdir vytvoření adresáře příkaz mkdir vytváří adresář, při použití mkdir jmeno vytvoří adresář jméno v aktuálním adresáři, pokud chceme vytvořit adresář v jiném adresáři, můžeme s výhodou použít absolutní cestu. rmdir smazání prázdného adresáře prázdný adresář lze smazat příkazem rmdir jmeno
CESTUJEME PO ADRESÁŘÍCH cd příkaz pro cestování po adresářích pro změnu aktuálního adresáře lze použít příkaz cd cesta. Lze použít absolutní i relativní cestu. příkaz cd.. umožňuje skok o 1 úroveň směrem k rootu příkaz cd / je skok rovnou do rootu
VÝPIS OBSAHU ADRESÁŘE ls příkaz pro výpis obsahu adresáře syntaxe: ls cesta (ls a cesta) Příkaz ls vypisuje obsah adresáře, pokud přidáme přepínač a budou ve výpisu i skryté soubory. Bez cesty ls vypíše obsah aktuálního adresáře. Vyzkoušejte ls l nebo ls g. Přepínače lze psát samostatnně: ls l a nebo řetězit ls la
Některé adresáře najdeme v každém Linuxu. /bin základní binární spustitelné soubory, které se uplatní při zavádění systému utility, které běžně používají uživatelé (např. mkdir, cp, příkazové interprety - bash apod.). minimum potřebné k inicializaci systému do té míry, aby mohly být připojeny ostatní souborové systémy, provedena kontrola, oprava souborových systémů nebo obnova systému ze zálohy obsahuje vše potřebné k běhu systému v jednouživatelském režimu /boot obsahuje soubor vmlinuz-verze_jádra - to je kernel neboli jádro obsahuje soubory pro zavedení systému /boot/grub zavaděč systému Grub základní konfigurační soubor Grubu menu.lst
Některé adresáře najdeme v každém Linuxu. /dev speciální soubory reprezentující zařízení naleznete zde a jsou tu všechna známá dostupná zařízení (myš, klávesnice, zvukové karty, disky, mechaniky, tiskárny...) V linuxu jsou hardwarové komponenty počítače reprezentovány soubory. /home obsahuje domovské adresáře všech uživatelů systému, s výjimkou roota (administrátora) domovský adresář každého uživatele se značí ~uživatel nebo jen~ ~ pouze vlastní domovský adresář lze označit samotnou ~ je dobré mít adresář /home na samostatném disku /root domovský adresář roota
Některé adresáře najdeme v každém Linuxu. /media zde naleznete připojená multimediální zařízení (usb disky, cdrom atd.) Dříve bylo třeba všechna zařízení připojit ručně příkazem mount, ubuntu používá tzv. pmount (automatické připojení některých zařízení). /mnt zde bývají další připojená zařízení zaznamenaná v /etc/fstab /sbin Systémové nástroje které se uplatní při zavádění či konfiguraci systému, na rozdíl od nástrojů umístěných v /bin nejsou určeny pro běžné používání obyčejnými uživateli (např. nástroje pro formátování disků - fdisk, zakládání nebo opravu souborových systémů - mke2fs a e2fsck, nástroje pro konfiguraci sítě apod.)
Některé adresáře najdeme v každém Linuxu. /tmp Tento adresář slouží k vytváření dočasných pracovních souborů, obvykle je pravidelně automaticky promazáván a také může být instalován na odděleném svazku. /usr Zde jsou instalovány další aplikace a nástroje, které jsou součástí distribuce, ale které nejsou nezbytné pro start systému či běh v jednouživatelském režimu. Obsahuje mimo jiné podadresáře bin, sbin, lib podobně jako kořenový svazek, grafické rozhraní X Window System je instalováno v /usr/x11 apod.
Některé adresáře najdeme v každém Linuxu. /var Tento adresář obsahuje data, která se během provozu systému mění a nelze jej sdílet. Obsahuje např. podadresář log, ve kterém se nachází systémové logy (tj. záznamy o činnosti systému), podadresář spool, který obsahuje tiskové fronty nebo fronty zpráv elektronické pošty, schránky elektronické pošty uživatelů apod. Často bývá instalován na odděleném svazku. /var/cache/apt Sem si apt (správce balíčků v Debianu a od něj odvozených distribucí) dočasně ukládá postahované balícky, takže adresář například během aktualizací rád nabírá na objemu.
Některé adresáře najdeme v každém Linuxu. /etc Tento adresář obsahuje konfigurační soubory a nelze jej sdílet. Jsou zde např. soubory /etc/fstab (informace o tom, jaké svazky se mají připojit a kam), /etc/passwd a /etc/shadow (definují seznam uživatelů systému a jejich přístupová hesla), /etc/group (definuje skupiny uživatelů), /etc/inittab (konfigurace programu init, který řídí start systému) a řadu dalších. /etc/rc0.d až /etc/rcs.d Zde jsou umístěny takzvané init skripty (v podobě symlinků na skripty v /etc/init.d) a ty se starají o spouštění programů při zapínání a vypínání počítače, restartu apod. Do těchto složek nikdy nezasahujte, pokud přesně nevíte co děláte. /etc/init.d V této složce se nachází skripty různých programů. Jde o skripty, které vám umožní tu či onu službu (např. webový server Apache) zapnout, vypnout nebo restartovat