METODIKA CHOVU - ČESKOMORAVSKÝ BELGICKÝ KŮŇ (ČMB) Popis vývoje plemene Populace ČMB koní v Čechách a na Moravě se utvářela, ve specifických klimatických a půdních podmínkách, v posledních cca 120 letech, a to na bázi importů především originálních belgických (období let 1880-1930) a v menší míře valonských (období let 1880-1900) hřebců a několika originálních belgických klisen. Zpočátku tj. v letech 1880 až 1900-10 bylo realizováno, v různých generačních úrovních, převodné křížení pomocí importovaných belgických hřebců na klisny domácí provenience, většinou s neznámým chl. původem a později (1900-1920) na klisny se známým belgickým genovým základem v jejich prvé a druhé generaci rodokmenu. Souběžně byla mezi samčími a samičími produkty těchto páření realizována vzájemná plemenitba inter se, která v období 20-tých až 40-tých let nabývala výrazně na intenzitě a se slábnoucími importy se stala jedinou formou plemenitby v nově vytvořené a cíleně šlechtěné populaci českých a moravských chlad. koní s genovým základem originálních belgiků. Intenzivní, cílenou a promyšlenou prací moravských a českých chovatelů, především v období let 1920 až 1960, ale i v následujících desetiletích, se postupně utvářela populace chladnokrevných koní - plemene českomoravského belgika (dále jen ČMB), která genotypovými, fenotypovými a užitkovými znaky svých aktuálních příslušníků splňuje aspekty zootechnických a genetických teorií o vzniku plemen, kdy u genově nejkvalitnějších jedinců plemene ČMB, zařazených do genetických zdrojů, je nejméně po 5 až 6 generací realizována čistokrevná plemenitba mezi samčími a samičími produkty původního převodného křížení. Každý z aktuálních žijících jedinců - hřebců a klisen plemene ČMB, zapsaných ve hlavní plemenné knize (dále jen HPK) a v plemenné knize (dále jen PK) má nejméně 6 známých a úplných generací původu a 8 až 12 částečně neúplných generací původu. Na utváření plemene ČMB koní se největší mírou podíleli hřebci tohoto plemene (synové, vnuci, pravnuci atd. importovaných originálních belgických hřebců), kteří přísluší k následujícím významným liniím. Tyto byly založeny originálními belgickými hřebci a to 50 Corale (* 1909), 51 Bayard de Heredia (* 1920), 9 Marguis de Vraimont (* 1920), 426 Aglae 24/1196 (*1920), 396 Bourgogne de Monti (* 1920), lic. Hans - 428 Branibor (ČMB) (* 1922), 26 Miroš (* 1923) a 113 Successeur de Boneffe 32/3274 (* 1928). Dalších, více než 50, méně významných a v současné době již neaktuálních linií bylo založeno importovanými originálními belgickými hřebci jako např. : 222 Prince de Gages, 473 Positiv d Hor,380 Conguerant de Bassilly, 20 Dauphin des Kentures, 473 Adrien de Beaussart, 142 Aviateno de Rognon, 316 Nankin, 497 Brennus, 63 Coguerant de Braine atd.. Současná, reprodukčně aktivní nejkvalitnější část populace plemene ČMB koní, tj. hřebci a klisny zapsané v HPK a PK, je z pohledu čistoty a homogenity své rodokmenové genové skladby. Tato populace ČMB koní je tedy obdobně, jako populace koní starokladrubských, genetickým zdrojem, který musí být zachován pro příští generace chovatelů. Chovná populace zahrnuje v roce 2007 1130 jedinců zapsaných v plemenné knize ČMB. Z tohoto počtu je v GZ zapsáno 313 klisen a 43 hřebců. Díky finanční podpoře MZe se početní stavy mírně zvyšují. 1
Charakteristika plemene Chovný standard Minimální tělesné rozměry ve 2,5 letech stáří : Hřebci Klisny KVH (cm) 156 155 KVP (cm) 166 165 Obvod hrudi (cm) 187 192 Obvod holeně (cm) 23 22 Barva Převážně ryzáci až tmaví ryzáci se světlu hřívou a ohonem, v menší míře hnědáci, vraníci a nevybělující bělouši. Výskyt bílých odznaků na hlavě a končetinách. Kůže tmavě pigmentovaná. Znaky exteriéru - tělesné stavby Hlava - ušlechtilá, rovná až mírně štičí v profilu, s živým okem, s jasně zřetelnými konturami krajin. Krk - kratší, vysoko nasazený a dobře osvalený. Kohoutek - méně znatelný, dobře utvářený. Hřbet a bedra - kratší pevný s dobrou vazbou beder, pevná bedra. Hrudník - hluboký široký, prostorný hrudník, mírně strmá a středně dlouhá lopatka. Záď - mohutná, středně dlouhá, široká, skloněná, štěpená, dobře osvalená. Končetiny - korektní, suché, kostnaté, klouby výrazné, spěnka kratší a pružná, kopyta pevná a prostorná. Chody - pravidelné, prostorností odpovídající užitkovému zaměření plemene. Užitkové vlastnosti Plemeno se vyznačuje ranějším dospíváním cca ve 3 letech stáří, dlouhověkostí, dobrou plodností, pevnou konstitucí, adaptabilitou pro různá prostředí a dobrou krmitelností. Psychické vlastnosti Zvířata jsou přiměřeného temperamentu, dobrého charakteru, snadno ovladatelná, učenlivá, pracovitá a dobře spolupracující s lidmi. Zařazování jedinců do programu a způsoby uchování Do národního programu jsou zařazeni jedinci genové rezervy se známým původem po absolvování zkoušek výkonnosti, jejichž oba rodiče jsou zapsáni v Hlavní plemenné knize, nebo plemenné knize ČMB. Limitujícími faktory pro zařazení jedince do GZ jsou především výkonnost (mechanika pohybu, ochota, pracovitost viz Zkušební řád ČMB), původ (ve třetí generaci max. 1 předek jiného plemene nežli ČMB) a exteriér (stavba těla, končetin, typ, rámec viz. Řád PK ČMB). Uchování In situ Program uchování a využití genetického zdroje vychází ze šlechtitelského programu plemene Českomoravský belgický kůň, stanoveného Asociací svazů chovatelů koní ČR. Cílem šlechtění je zachování specifických vlastností plemene. Zároveň je však naší snahou zachování pokud možno co nejširšího spektra genů vyskytujících se v populaci. 2
Chovný cíl Chovným cílem je chladnokrevný kůň dospívající v pěti až šesti letech stáří, delšího rámce, s dobrým osvalením. Hlava velká, suchá, ušlechtilá s oválnou očnicí, krk vysoko nasazený, střední až dlouhý, klenutý, často s mírně výrazným kohoutkem, dlouhá, dobře úhlovaná delší šikmá lopatka, umožňující vydatný a prostorný chod, hrudník středně hluboký, široký, oválný, středně dlouhý, delší pevný dobře s bedry vázaný hřbet, středně dlouhá, dobře vázáná pevná bedra, mohutná, delší, skloněná, široká a silně osvalená záď, s náznakem šavlovitého postoje pánevních končetin. Fundament suchý, kostnatý, klouby a šlachy výrazné, suché. Přiměřeně dlouhé a správně úhlované spěnky. Kopyta pevná, pružná, prostorná dobře utvářená. Pracovitý a dobře ovladatelný kůň přiměřeného temperamentu, dobrého charakteru, dobře živitelný, pohyblivý, s výraznými prostornými chody. Cíl šlechtění genetického zdroje ČMB vychází z obecného cíle, ale jeho smyslem je uchovat diverzitu plemene prostřednictvím posuzování exteriéru, zkouškami výkonnosti, či alternativním připařováním. Prvotní snahou je udržet vlastnosti pro plemeno typické. Především pracovní ochota, konstituční tvrdost, plodnost a dobrá krmitelnost. Za tímto účelem probíhá přísná klasifikace při zápisech, sledovány jsou růstové standardy a krmitelnost v odchovnách hřebečků. Postup šlechtění Postup šlechtění se řídí šlechtitelským programem, který vychází ze systémových opatření, směřujících k zajištění šlechtitelského cíle. Jedná se o tato systémová opatření: Informační systém údajů o zvířatech Označování a identifikace zvířat Evidence, registrace a ověřování původu zvířat Kontrola užitkovosti (vlastnosti produkční - růst a vývin, vlastnosti reprodukční samčí a samičí plodnost a dlouhověkost, kontrola /dědičnosti/zdraví) Kontrola výkonnosti (zkušební systém zkoušky výkonnosti) Popis, evidence a vyhodnocení znaků lineárního popisu Ocenění genetické hodnoty (odhad plemenné hodnoty) Selekce Sestavení a realizace připařovacích plánů Postup šlechtění se týká všech jedinců zapsaných do PK ČMB. U koní zařazených do GZ je kladen důraz především na body 4 9. Nadále bude realizován následující systém chovu plemene tj. - chov hřebců a klisen u privátních chovatelů a držení státních hřebců Zemskými hřebčinci/písek, Tlumačov/ - bude realizován systém rotačního využívání nejkvalitnějších hřebců, zástupců jednotlivých linií v jednotlivých oblastech s chovem ČMB klisen - nejkvalitnější mladí remontní hřebci budou po udělení výběru k plemenitbě využiti intenzivně v plemenitbě - bude snahou docílit kontinuitního stavu minimálně 5 hřebců v každé linii a minimálně počtu 10 klisen v rodině. Snahou bude postupně přecházet na cílené připařování. 3
Uchování ex situ Kryokonzervace (konzervace ex situ) je důležitou součástí konzervace genetických zdrojů za doplňkem konzervace in situ. Kryokonzervace (zmrazení) biologického materiálu je funkcí cílů specifických kryokonzervačních programů, které se opírají o strategii a taktiku. Naším cílem je především odběr a zmrazení spermatu hřebců, a to: přednostně u ohrožených linií - minimálně 50 100 inseminačních dávek od každého hřebce v ohrožené linii, od genově nejkvalitnějších hřebců těchto linií, 100-150 inseminačních dávek od hřebce, od každého hřebce zařazeného do plemenitby 50 100 inseminačních dávek. Samičí biologický materiál nebude vzhledem k technologické náročnosti jeho získávání uchováván. Povinnosti chovatele účastníka programu Respektovat sestavování rodičovských párů navržené garantem programu. Umožnit odběr vzorků semenných dávek pro genobanku event. testační inseminaci za podmínek daných Smlouvou o zajištění činnosti. Umožnit na požádání VÚŽV odběr vzorků biologického materiálu (krev, chlupy, somatické tkáně) podle vyhlášky 447/2006 Sb. o genetických zdrojích Vést a každoročně poskytovat údaje o genetickém zdroji podle vyhlášky 447/2006 Sb. o genetických zdrojích Aktivity zajišťované v rámci programu UCHS Organizace svodů a zkoušek výkonnosti klisen a hřebců, včetně zajištění komisí Poskytování vyžádaných údajů z plemenné knihy Sestavení rodičovských párů Školení posuzovatelů Publikace výsledků a výstavní činnost Odpovědnost za realizaci programu Realizace programu chovu in situ UCHS ve spolupráci s VÚŽV. Program ex situ (kryokonzervace) jednotliví chovatelé ve spolupráci s VÚŽV. Autoři metodiky: Blahoslav Políček, Ing. Vladimír Teplý, Ing. Josef Volenec Oponenti: doc.ing. Drahoslav Misař, CSc., doc.ing. Miroslav Maršálek Metodika byla oponentně projednána Radou GZ dne 18. 10.2006 Metodika schválena dne Garant NP za MZe. Za VÚŽV dne 4
5