Plemeno: Český strakatý skot
|
|
- Erik Sedláček
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Metodika uchování genetického zdroje zvířat Plemeno: Český strakatý skot Autor: Ing. František Hřeben, CSc.
2 I. PLEMENO, jeho chov a šlechtění (1) Původ a vývoj plemene Český strakatý skot patří fylogeneticky do skupiny plemen evropského strakatého skotu, která je nejpočetnější a nejvýkonnější světovou populací skotu dvoustranného produkčního zaměření. Oblastí hlavního rozšíření byly zejména výše položené a horské oblasti střední Evropy. Původní domácí plemena (převážně středoevropského červeného brachycerního skotu) byla od 19. století křížena býky švýcarského skotu různých rázů a také nahrazována přímými importy samičích zvířat. Ze všech rázů ovlivnil české strakaté plemeno nejvíce na Moravě a ve východních Čechách skot bernsko-hanácký, který se vytvářel na základě importů bernské červené strakaté varianty alpského strakatého skotu. V oblasti severovýchodní Moravy a Slezska byl nejvíce rozšířen skot kravařský, typický svou bělohřbetostí, která měla příčinu ve využívání býků pincgavského plemene. Na Moravě se vytvářel krajinný ráz hřbíneckého skotu, s plášťovou červenou barvou, bílou hlavou s barevnými skvrnami kolem očí. Samostatná plemenitba v chovné hřbínecké oblasti severozápadní Moravy byla udržována až do roku Z hřbíneckého rázu se proto do současnosti podařilo v genových zdrojích uchovat linii LUCIAN. Kromě jmenovaných vznikla celá řada regionálních rázů červenostrakatého plemene, které byly ve 20. století postupně unifikovány. Plemenitba v ČR byla zajišťována převážně uvnitř plemene a ojedinělým importem strakatého plemene z Německa. Postupně se tak formovalo samostatné plemeno český strakatý skot (ČESTR) původově do značné míry izolované od ostatních evropských strakatých simmentalizovaných plemen. Jeho výlučnost byla ovlivněna odlišným chovným cílem a směrem šlechtění přizpůsobeným našim podmínkám, se zdůrazněním mléčné užitkovosti a hospodárnosti v rámci kombinovaného užitkového zaměření. Tento směr se odrazil také v morfologických znacích plemene, zejména ve středním rámci, nižším stupni osvalení, celkové jemnosti a ušlechtilosti a v příznivějším utváření vemene. Po roce 1950 bylo využíváno různých forem křížení ČESTR za účelem zlepšení především mléčné užitkovosti, která se v té době pohybovala okolo kg mléka při 3,85 % tuku. Jako nejvhodnější plemeno bylo zvoleno plemeno ayrshire. V roce 1949 byl z Anglie dovezen býk Elsted Buffon H 4078 a první inseminace tímto býkem se uskutečnily v roce 1951 v Rokytnici v Orlických horách a Sedloňově. Od roku 1959 byly postupně do křížení zapojeny další zemědělské podniky z oblasti Orlických hor. V únoru 1959 bylo z Anglie dovezeno dalších 10 čistokrevných býků. Plemeno ayrshire a především jeho kříženci s červenostrakatým skotem si získali u chovatelů ve východních Čechách značnou oblibu. V oblasti Českomoravské vrchoviny, zejména v okolí Žďáru nad Sázavou a v oblasti Českého lesa bylo využito v zušlechťovacím křížení plemeno švédské červenobílé, které stejně jako dánská červinka bylo ale v dalším zušlechťovacím procesu později odmítnuto. Od sedmdesátých let významná část populace ČESTR prošla převodným křížením s černostrakatým skotem a vytvořila základnu populace černostrakatého skotu v ČR. Býci červeného holštýnského skotu spolu s býky plemene ayrshire se stali součástí komplexního šlechtitelského programu ČESTR navrženého v letech V rámci tohoto programu byly pro produkci synů realizovány importy inseminačních dávek nejlepších býků plemene fleckvieh z Rakouska a Německa, a z Francie plemene montbeliarde, které začalo být v populaci ČESTR 1
3 využíváno především po roce Ze švýcarských býků se u nás prosadili především vysokopodíloví kříženci s červeným plemenem holštýnským. Využívání importovaných býků zušlechťujících plemen vedlo k výraznému zvýšení účinnosti selekčního programu a dosahovaného genetického zisku zejména v oblasti mléčné užitkovosti. Zároveň ale způsobilo postupné vytěsnění původních českých linií z populace plemene ČESTR. Původní projekt uchování ( ) Cílem projektu bylo vytvořit a uchovat rezervu biologického materiálu našeho nejrozšířenějšího dojeného plemen pro případ nepříznivého vývoje v populaci, v rozsahu a skladbě postačující pro potenciální obnovu plemene v případě poklesu stavů živé populace pod kritickou mez. Zdrojem rezervy zmrazených embryí a spermatu byla zvířata kategorie C100, tj. s podílem krve původního českého strakatého plemene >87,5%. Z řízeného připařování byli odchováni plemenní býci, kteří budou schopni obnovit ohrožené české linie. Projekt probíhal v následujících krocích: individuální výběr plemenic C100 z kvalitních chovů s vyšší užitkovostí podle rodokmenové a věkové stavby, plemenné hodnoty, zevnějšku, typu a plodnosti, výběr plemeníků C100 v kategorii býků se známou plemennou hodnotou, podle potřeby doplněný mladými, dosud neprověřenými býky, rozčlenění vybraných jedinců do nepříbuzných připařovacích skupin a zpracování individuálních připařovacích plánů, superovulace, inseminace, výplachy a produkce embryí, jejich kryokonzervace, produkce inseminačních dávek od vybraných plemeníků a jejich kryokonzervace. V roce 2003 byla dokončena záměrná produkce plemenných býků a tvorba zásob embryí a inseminačních dávek. Bylo uskladněno inseminačních dávek 22 býků osmi původních linií a 993 embryí. Tento počet umožňuje v případě potřeby vytvořit stádo v počtu 250 jedinců původních českých linií. U dárkyň je v pozici otce zastoupeno 10 českých linií a 23 býků, v šesti případech se tyto linie kryjí s liniemi býků, jejichž inseminační dávky jsou uloženy v genobance (počet embryí a inseminačních dávek díky dostatečnému zastoupení linií zaručuje nepříbuznost mezi jednotlivými zvířaty při případném vytváření nového stáda). Po roce 2000 s masivním využíváním plemen fleckvieh a montbeliarde v populaci ČESTR se velmi omezil výskyt krav původních českých linií v jednotlivých chovech. Chovatelé nebyli motivováni k tomu, aby vytvářeli čistá stáda strakatého plemene pouze z českých linií. Průběžný monitoring populace zajišťovaný v rámci šlechtitelského programu PK českého strakatého skotu ukázal, že došlo zároveň k výraznému snížení variability linií. Z původních českých linií se v samčí části populace v důsledku striktních požadavků na plemennou hodnotu a vyšší poptávce po podílu krve mléčných plemen tito býci vyskytují již jen sporadicky, jsou používáni v rozsahu 26%, a to pouze dva býci zástupci českých linií Cesar a Brok. Ze žijících plemenic je téměř nemožné vytvořit skupinu, která by měla alespoň dvě generace zpět ze strany otce i matky zastoupeny pouze české linie. Jako původní genetický zdroj ČESTR tak de facto zůstal pouze materiál uchovaný in vitro v první fázi projektu. Při revizi tohoto materiálu bylo jako vlastní původní zdroj vybráno 346 embryí, jejichž původci pocházeli z českých linií a byli bez podílu cizích genů (resp. s podílem nižším než 12%). 2
4 Inovace projektu 2009 Podle šetření ČMSCH (2008) počet reprodukčně schopných krav původních českých linií poklesl na 63 kusů. Projekt genetické rezervy ČESTR byl tedy opět otevřen, za účelem obnovení chovu části populace v původním typu in vivo a doplnění kryokonzervovaného materiálu. Ze zjištěných krav bylo vykoupeno 23 kusů na hospodářství VÚŽV Uhříněves, kde se zřídil konzervační nukleus populace v původním užitkovém zaměření a s udržením co největší genetické proměnlivosti. Všechna zvířata pocházejí z chovů prostých na IBR, zdravotním stavem, konstitucí a stavem reprodukčních orgánů mají předpoklad k využití v plemenitbě. Zbylé plemenice, které nemohly být vykoupeny z veterinárních důvodů nebo kvůli nesouhlasu majitele, byly zahrnuty do připařovacího plánu v zemském chovu a jejich potomstvo nebo zárodky budou v budoucnu použity k rozšíření genetického zdroje. (2) Charakteristika plemene a chovný cíl Plemeno je dlouhodobě šlechtěno vedle mléčné užitkovosti i na užitkovost masnou a v ukazatelích masné užitkovosti dosahuje velmi dobrých výsledků, srovnatelných s masnými plemeny a jejich kříženci. Bude i nadále šlechtěno na kombinovaný užitkový typ, který tvoří společný základ pro využití jak ve stádech dojeného skotu, tak pro výběr zvířat pro specializovaný masný program. Do budoucna se předpokládá rozšíření oddílu M plemenné knihy (směr masné produkce) a využívání části populace v systémech bez tržní produkce mléka. Základní parametry chovného cíle - mléčná užitkovost: u prvotelek kg, dospělých krav kg, obsah bílkovin v mléce nejméně 3,5 %, obsah tuku v mléce 4,0 4,1 % - délka produkčního využití dojnic 4 5 laktací - masná užitkovost: denní přírůstek ve výkrmu býků g a vyšší, s jatečnou výtěžností % třída klasifikace zmasilosti nejhůře R, optimálně U - ranost: věk při 1. zapuštění měsíců Standard plemene - hmotnost jalovic ve věku 12 měsíců kg - hmotnost býků ve věku 12 měsíců kg - hmotnost jalovic při prvním zapuštění kg - hmotnost v dospělosti krav kg, býků kg - výška v kříži dospělých krav cm, býků cm (3) Důvod zařazení plemene do NP, specifické vlastnosti Do Národního programu je jako genetický zdroj zařazena vymezená část populace plemene, která má za cíl uchovat in vivo populaci původních linií z doby před započetím zušlechťovacího křížení v polovině 60 let minulého století plemenem ayrshire a red holstein. (4) Hlavní zásady šlechtění plemene Šlechtění populace českého strakatého skotu, mimo genový zdroj, je realizováno podle schváleného šlechtitelského programu, jehož nositelem je Svaz chovatelů českého strakatého 3
5 skotu, jako uznané chovatelské sdružení pro český strakatý skot, které plní své povinnosti v souladu s 5 zákona č. 154/2000 Sb. Strakatý skot se plně osvědčil, pro svoje všestranné produkční využití, menší náročnost, hospodárnost chovu a přizpůsobivost, ve všech výrobních oblastech a technologických systémech i pro všechny produkční směry. Plemeno bude proto i nadále šlechtěno na kombinovaný užitkový typ, který tvoří společný základ pro využití jak ve stádech dojeného skotu, tak pro výběr zvířat pro specializovaný masný program. Podstatně větší důraz bude kladen v procesu šlechtění na účinné zlepšování kvalitativních parametrů mléka a masa a na soubor vlastností a znaků, které napomáhají snižování nákladů a zvyšování hospodárnosti chovu (funkčních znaků). V chovu strakatého skotu se budou stále více prosazovat hlediska fitness, zejména dlouho výkonnost, plodnost, průběh porodů, ztráty a vitalita telat apod., jako předpoklad zefektivnění chovu. Významnou rezervou pro zlepšení celkové efektivnosti chovu skotu je všestranné snižování výrobních nákladů u všech kategorií skotu. Rozhodujícím nástrojem v tomto směru je úroveň řízení jednotlivých chovů. Český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná plemena jsou využívána i v systémech bez tržní produkce mléka. České strakaté plemeno je dlouhodobě šlechtěno, vedle mléčné užitkovosti, i na užitkovost masnou a dosahuje v ukazatelích masné užitkovosti velmi dobrých výsledků, srovnatelných s masnými plemeny a jejich kříženci. Do budoucna se předpokládá rozšíření oddílu M plemenné knihy českého strakatého skotu a využívání části populace v systémech bez tržní produkce mléka. Za výběr zvířat genového zdroje s ohledem na užitkovost, původ a exteriér je zodpovědný garant GZ. V rámci plemene jsou pověřeni výběrem plemenných býků určení pracovníci Svazu. Ostatní věkové kategorie zvířat jsou zapisovány do plemenné knihy podle řádu PK, který je zpracován v souladu se směrnicí Rady ze dne 25. července 1977 o čistokrevné plemenitbě skotu (77/504/EHS) a souvisejícími předpisy rady a komise Evropské unie. Aktualizace projektu v roce 2015 stanovila následujících zásady: - Velikost základního nukleového stáda VÚŽV Uhříněves se bude držet na úrovni 20-30kusů ve věkové kategorii nad dvanáct měsíců stáří. - Na základě dat z plemenných knih bude provedena inventarizace všech žijících zvířat ČESTR, vyhovující jedinci budou začleněni do Národního programu u stávajících chovatelů a bude jim vypracován připařovací plán na základě doporučení garanta plemene tak, aby se zabránilo nejužší příbuzenské plemenitbě. - Počet býků v rámci jednotlivých linií zařazených do připařovacích skupin umožňuje eliminovat vyšší koeficient příbuzenské plemenitby Fx pomocí připařovacích skupin. - Populace GZ ČESTR bude chována jako uzavřená bez přílivu genů zvenčí. K tomu bude využívána inseminace co největším počtem plemeníků. Budou zapuštěny všechny plemenice nukleu VÚŽV i ostatní plemenice v původních chovech. Pro navýšení stavu zvířat bude využit i přenos embryí. Přenosy budou realizovány ve větších podnicích s dostatečným množstvím jalovic. Přednostně budou využívána embrya především po mladých býcích vybraných do plemenitby v odchovně plemenných býků. - Odchovávány budou všechny chovu schopné jalovice i býci. 4
6 - Od každého k plemenitbě vybraného býka bude odebráno sperma pro vytvoření zásoby 1200 ID. Z této zásoby bude 1/3 uchovávána v bance GZ jako rezerva pro použití v následných letech, ostatní je možné použít, po dohodě s oprávněnou osobou, k testovacímu připařování pro potřeby ohodnocení býků kontrolou dědičnosti ve smluvních chovech mimo GZ. Býka lze po vytvoření zásoby ID prodat chovateli mimo chov GZ. - U dlouhodobě uchovaných ID nelze v potřebné kvalitě izolovat DNA pro potřeby genomické selekce. Je proto nutné, aby byla u všech nově vybraných býků do plemenitby provedena genotypizace na základě analýzy SNP, včetně odhadu PH. To umožní rozšíření referenční databáze genomické selekce a případné využití původních linií k rozšíření variability českého strakatého plemene. - Genomická selekce je prováděná na základě metodiky stanovené Svazem českého strakatého skotu v souladu se šlechtitelským programem plemene. (5) Čistokrevná populace plemene a jeho genová rezerva (genetický zdroj) Populace plemene ČESTR, která je v současné době přímo propojená s populací rakouskou a německou, má k počet krav zapsaných do plemenné knihy ks a nepředpokládá se nárůst v dalších letech. Rozsah subpopulace GZ rok celkem populace in vivo jedinci GZ v chovech nukleus VÚŽV počet chovů Efektivní velikost subpopulace GZ při započítání využitelných inseminačních dávek býků je 82, subpopulace tedy spadá do kategorie kriticky ohrožená. Při zohlednění počtu uložených embryí s vyhovujícím genotypem (600) s předpokladem úspěšnosti zabřeznutí (40%), poměru pohlaví narozených potomků 1:1 a úspěšnosti jejich odchovu 80% lze odhad počtu samic zvýšit o 96, tedy efektivní velikost se zvýší na 230, tj. kategorii ohrožení. Minimální udržitelný rozsah populace Za minimální udržitelný rozsah populace schopné reprodukce v řízeném režimu lze považovat stav cca 800 plemenic za předpokladu, že je k dispozici minimálně 10 býků tří až pěti liniových skupin, které umožní zabezpečit nepříbuzenskou plemenitbu (včetně využití inseminace). Cílem řízené plemenitby pro období je kromě rozšíření stavu plemenic na 200 jedinců s minimalizací příbuzenské plemenitby odchov nových býků. II. GENETICKÝ ZDROJ, jeho chov a stabilizační šlechtění (6) Kritéria zařazení zvířat do GZ Jako genetický zdroj jsou v PK ČESTR evidovány všechny nově narozené jalovice ČESTR po matkách uznaných za GZ v roce 2009, pocházející z řízené plemenitby. Dále mohou být do GZ zařazeny jalovice a býci plemene C100, kteří pocházejí od krav nezařazených do GZ, ale které mají v pozici otce a otce matky býka zařazeného do GZ. 5
7 S ohledem na malý počet zvířat v GZ nebudou do CZ-ČESTR zařazována pouze zvířata s velmi nízkou užitkovostí (v porovnání s užitkovostí 70 let minulého století), reprodukčními poruchami a hrubými vadami zevnějšku s důrazem na stavbu, mechaniku končetnin a utváření vemene. Některé nedostatky zevnějšku (z dnešního pohledu) související s rámcem, horní linií a utvářením zádě je třeba při výběru tolerovat. Plemenitba (přidělení plemeníků) je řízena koordinačním pracovištěm VÚŽV Uhříněves na podkladě rodokmenu matek pro potřeby rozmnožení jedinců žádoucího genotypu/linie býků. Pro plemenné býky GZ předvedené při základním výběru v odchovném zařízení platí stejné požadavky pro exteriér jako pro ostatní býky českého strakatého plemene. (7) Evidence GZ Jedinci subpopulace genetického zdroje jsou evidováni v plemenné knize a označeni příznakem GZ. (8) Odlišnosti ve šlechtění GZ Plemenitba a kontrola užitkovosti GZ - V subpopulaci GZ ČESTR nejsou využíváni býci v přirozené plemenitbě. - K produkci nových býků jsou využívány matky býků doporučené garantem plemene. Matky býků GZ nemusí splňovat kritéria pro užitkovost a zevnějšek, stanovená Svazem chovatelů českého strakatého skotu. - Býčci vybraní ve věku 6 měsíců bonitérem plemene jsou odchováni v uznané odchovně plemenných býků. - Před vypracováním připařovacího plánu je u každé jalovice GZ proveden lineární popis zevnějšku. - Po otelení je u všech krav povinná forma kontroly mléčné užitkovosti typu A. - Od roku 2013 jsou pod vedením ČMSCH, a.s. Hradišťko revidovány všechny chovy přihlášené do Národního programu. Písemný zápis revize obsahuje hodnocení korektnosti tělesné stavby, návrh na vyřazení zvířat nevhodných k chovu a doporučení organizace plemenitby pro další období. (9) Zařazení účastníka (chovu) do Národního programu Chovatel se předem seznámí s metodikou uchování daného plemene a předem zváží své technologické možnosti, personální kapacity a další okolnosti nezbytné pro komplexní dodržování této metodiky. Technologie, ustájení a výživa zvířat musí odpovídat požadavkům na plnou realizaci a manifestaci genofondu. Neplnění příslušných ustanovení zákona, vyhlášky a Metodiky je považováno za závažné nedostatky, které vedou k vyřazení chovu z GZ (z Národního programu) (10) Základní povinnosti účastníka NP při práci s GZ zvířete Chovatel je povinen dodržovat metodický postup zaslaný písemnou formou, případně em. Chovatel je povinen udržovat kontaktní adresy v aktuálním stavu. Povinnosti v rámci metodického postupu: 6
8 - Chovat zvířata v čistokrevné plemenitbě a dodržovat připařovací plán, který obdrží na základě lineárního popisu pro věkovou kategorii jalovic starších 12 měsíců od koordinátora projektu. - Chovatel zajistí optimální vývoj zvířat zařazených do GZ tak, aby se věk jalovic při prvním zapuštění pohyboval mezi 16 až 18 měsíci při hmotnosti kg. - U zvířat zařazených do genového zdroje je požadována metoda kontroly užitkovosti A. Aktualizované výsledky kontroly užitkovosti krav zařazených do genového zdroje lze poskytnout koordinačnímu pracovišti VÚŽV Uhříněves prostřednictvím aplikace Internet pro chovatele. Souhlas se zveřejněním výsledků udělí Národnímu koordinačnímu centru chovatel, kterému byla zvířata zařazena do genového zdroje. - Dvakrát do roka (březen a srpen) poslat kopie průvodních listů skotu všech narozených telat koordinačnímu pracovišti VÚŽV Uhříněves pro zápis zvířat do PK - Přesuny zvířat (prodej, úhyn) hlásit koordinačnímu pracovišti VÚŽV Uhříněves. - Od všech jalovic, nejpozději do věku jednoho roku (do dvanácti měsíců po narození), musí být uložený vzorek krve v genobance VUŽV. Postup předání vzorku biologického nebo genetického materiálu s příslušnou dokumentací dle 14 f, odst. (1) písm. d), plemenářského zákona: Poskytnutí vzorku na vyžádání koordinačního pracoviště se uskuteční po předchozí dohodě s chovatelem o podmínkách a termínu odběru, osobě zajišťující odběr, a o způsobu předání odebraných vzorků, na základě písemné Dohody o poskytnutí vzorku. Koordinační pracoviště zároveň poskytne potřebný materiál a instrukce ke způsobu označení, ošetření a doručení vzorků a následně potvrdí příjem. (11) Kryokonzervace V současné době je k dispozici v genobance na inseminačních dávek 27 býků osmi původních linií a uloženo 580 embryí po původcích s vyhovujícím genotypem (tj. bez příměsi cizích plemen). Do genobanky budou v příštím období ukládány inseminační dávky od každého nově odchovaného býka s přiděleným registrem a embrya pocházející od maximálně možného počtu rozdílných rodičovských párů. Výběr dárkyň bude na základě fenotypového hodnocení (12) Praktická využitelnost plemene, tradiční produkty, návrh alternativního využití Jedince GZ ČESTR je možné zařadit bez omezení do běžného komerčního provozu v chovech účastníků programu. (13) Současné problémy plemene a očekávaná budoucí rizika Jedinci GZ jsou chováni ve stádech účastníků programu, s běžnou technologií a standardní formou kontroly mléčné užitkovosti. Subpopulace GZ má větší variabilitu především v mléčné užitkovosti, než ostatní běžně šlechtěná plemena. Jejich užitkovost dosahuje v průměru o kg na laktaci méně než je průměr zemské populace ČESTR. 7
9 Při omezení selekce zvířat na užitkovost lze proto dále předpokládat stále větší zpožďování za ostatními plemeny, což s sebou ponese nižší ekonomickou výkonnost a nároky na peněžní podporu. Riziko ztrát spojených s výskytem produkčních (ekonomických) nákaz např. paratuberkulózy nelze predikovat, vzhledem k absenci dat o skutečném výskytu v ČR. (14) Opatření na eliminaci rizik, návrh projektů pro řešení aktuálních problémů plemene Dosažení a udržení potřebného rozsahu populace GZ bude i nadále nezbytné podpořit kompenzací ekonomické ztráty a víceprací spojených s povinnostmi účastníka programu. Pro podporu stabilizace genového zdroje lze krávy na 3. a dalších laktacích převést do systému bez tržní produkce mléka. Podpora je zaměřena na: - chov živých zvířat a rozšiřování stavu zvířat pomocí přenosu zárodků - odchov plemenných býčků a chov plemenných býků na ISB - odběr a kryokonzervaci ID a zárodků (15) Regenerace Celý projekt GZ ČESTR je regenerací, jediným možným způsobem regenerace původních linií je využívání kryokonzervovaného materiálu. Použití jiných plemen by vedlo ke splynutí s celou rozsáhlou evropskou červenostrakatou populací skotu a ztratil by se tak důvod, proč je genetický zdroj uchováván. (16) ZÁVĚR Autoři metodiky: Ing. František Hřeben, CSc., odborný garant plemene Rozsah působnosti metodiky, platnost metodiky a období její platnosti Metodika je závazná pro všechny chovatele genetického zdroje příjemce podpory z dotačního titulu B český strakatý skot a pro pracovníky příslušného uznaného chovatelského sdružení, administrativních a řídících orgánů Národního programu v rozsahu jejich aktivit s genetickým zdrojem český strakatý skot, na období Popis projednání metodiky a způsob pro schválení případných změn Metodika byla projednána ve VÚŽV v.v.i., Uhříněves za účasti zástupce UCHS, garantů plemen skotu, MZe a koordinačního pracoviště VÚŽV. Změny metodiky v případě potřeby navrhuje garant plemene nebo koordinační pracoviště, a jsou projednávány za účasti zástupce UCHS, garanta plemen a koordinačního pracoviště VÚŽV. 8
METODIKA CHOVU - ČESKÝ STRAKATÝ SKOT
METODIKA CHOVU - ČESKÝ STRAKATÝ SKOT Vznik, vývoj a charakteristika plemene Český strakatý skot (ČESTR) patří fylogeneticky do skupiny plemen evropského strakatého skotu, která je nejpočetnější a nejvýkonnější
CHOVNÝ CÍL A STANDARD
SVAZ CHOVATELŮ Č ESKÉHO STRAKATÉHO SKOTU CHOVNÝ CÍL A STANDARD ŠLECHTITELSKÝ PROGRAM Č ESKÉHO STRAKATÉHO SKOTU b ř ezen 2012 1 Chovný cíl a šlechtitelský program se vztahují na období nejbližších pěti
Metodika uchování genetického zdroje zvířat
Metodika uchování genetického zdroje zvířat Plemeno: Bílá krátkosrstá koza Autoři metodiky: Ing. Věra Mátlová, Ing. Richard Konrád 1 PLEMENO, jeho chov a šlechtění 1. Stručný historický vývoj plemene Bílá
8.2 PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE V CHOVU SKOTU
8.2 PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE V CHOVU SKOTU A. SELEKCE SKOTU Zákon č. 154/2000Sb O šlechtění,plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat ( plemenářský zákon ) Organizace zabývající se šlechtěním: Plemo a.s., ČMSCH
Metodický pokyn pro odchovná zařízení plemenných býků
Svaz chovatelů českého strakatého skotu, z. s. Rada plemenné knihy U Topíren 2, 170 41 PRAHA 7 Věc: Metodické pokyny pro odchovná zařízení plemenných býků, pro odchov a výběr býků u chovatele a pro zápis
Kombinovaná plemena skotu. Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze
Kombinovaná plemena skotu Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Kombinovaná plemena skotu : Plemena strakatá horská : překřížením původních evropských plemen býky simenského, bernského plemene
Členské shromáždění Jiří Motyčka. Novelizace svazových dokumentů
Členské shromáždění 25. 4. 2019 11. 4. 2017 Jiří Motyčka Novelizace svazových dokumentů Důvod změn Nařízení EU 1012/2016 Nové podmínky uznávání chovatelských organizací Pro jedno plemeno více organizací,
METODIKA CHOVU ČESKÉ ČERVINKY
METODIKA CHOVU ČESKÉ ČERVINKY Úvod Původní plemeno chované na území Čech a Moravy byl brachycerní skot, označovaný názvy české červinky, slezské červinky, líštňanské červinky apod. Podle Bílka (1955) bylo
Metodika uchování genetického zdroje zvířat. Plemeno: Hnědá krátkosrstá koza. Autoři metodiky: Ing. Věra Mátlová, Ing.
Metodika uchování genetického zdroje zvířat Plemeno: Hnědá krátkosrstá koza Autoři metodiky: Ing. Věra Mátlová, Ing. Richard Konrád 1 PLEMENO, jeho chov a šlechtění 1. Stručný historický vývoj plemene
Plemeno: Česká červinka
Metodika uchování genetického zdroje zvířat Plemeno: Česká červinka Autor: doc. Ing. Mgr. Ivan Majzlík, CSc I. PLEMENO, jeho chov a šlechtění (1) Původ a vývoj plemene Původní plemeno chované na území
Plemena dojeného skotu. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Plemena dojeného skotu Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. řád: sudokopytníci podřád: sudokopytníci, přežvýkaví čeleď: turovití podčeleď:
Schváleno členským shromážděním dne ŠLECHTITELSKÝ PROGRAM ČESKÉHO HOLŠTÝNSKÉHO SKOTU
Schváleno členským shromážděním dne 25. 4. 2019 ŠLECHTITELSKÝ PROGRAM ČESKÉHO HOLŠTÝNSKÉHO SKOTU BŘEZEN 2019 Šlechtitelský program českého holštýnského skotu 1. Úvod Na základě ustanovení zákona 154/2000Sb.
Budoucnost chovu chladnokrevných koní v ČR
Budoucnost chovu chladnokrevných koní v ČR Změna v chovu koní za posledních 23 let 1989-28 000 koní 1995-18 000 koní 2011-77 000 koní Nárůst počtů Nárůst kvality??? Cesty ke zlepšení Plemenitba V chovu
M e t o d i k a. kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena
M e t o d i k a kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena Kontrola masné užitkovosti se provádí: 1) staniční metodou a) v odchovných zařízeních plemenných
SVAZ CHOVATELŮ Č ESKÉHO STRAKATÉHO SKOTU Ř ÁD PLEMENNÉ KNIHY Č ESKÉHO STRAKATÉHO SKOTU
SVAZ CHOVATELŮ Č ESKÉHO STRAKATÉHO SKOTU Ř ÁD PLEMENNÉ KNIHY Č ESKÉHO STRAKATÉHO SKOTU 1 1. Základní východiska řádu plemenné knihy 1.1. Právním základem řádu plemenné knihy (dále jen PK) je zákon č. 344/2006
1) Je vydána na základě a v mezích zákona, do něhož již byly příslušné směrnice Evropských společenství promítnuty.
448/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 1. září 2006 o provedení některých ustanovení plemenářského zákona ve znění vyhlášky č. 57/2011 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle 33 zákona
s k o t u Č R, z. s. Benešovská 123, Hradištko
S v a z c h o v a t e l ů h o l š t ý n s k é h o s k o t u Č R, z. s. Ř Á D P L E M E N N É K N I H Y Benešovská 123, 252 09 Hradištko 1 ŘÁD PLEMENNÉ KNIHY ČESKÉHO HOLŠTÝNSKÉHO SKOTU 1. Základní východiska
M e t o d i k a. kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena
M e t o d i k a kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena Kontrola masné užitkovosti se provádí: 1) staniční metodou a) v odchovnách plemenných býků
Šlechtitelský program plemene Aberdeen Angus
Šlechtitelský program plemene Aberdeen Angus 1. Historie a základní charakteristika plemene Domovem jednoho z nejrozšířenějších masných plemen skotu na světě je severovýchodní Skotsko. Již na počátku 18.
SVAZ CHOVATELŮ ČESKÉHO STRAKATÉHO SKOTU Č E S K É H O S T R A K A T É H O S K O T U
SVAZ CHOVATELŮ ČESKÉHO STRAKATÉHO SKOTU Ř Á D P L E M E N N É K N I H Y Č E S K É H O S T R A K A T É H O S K O T U 1 1. Základní východiska řádu plemenné knihy 1.1. Právním základem řádu plemenné knihy
Vzor žádosti o zařazení osob a genetických zdrojů zvířat do Národního programu je uveden v příloze k této vyhlášce.
447/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 1. září 2006 o genetických zdrojích zvířat Ministerstvo zemědělství stanoví podle 33 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských
Selekční indexy v praxi. Josef Kučera
Selekční indexy v praxi Josef Kučera Selekce Cílem selekce je výběr zvířat k produkci potomstva pro obměnu stáda nebo v celé populaci k produkci další generace zvířat na všech úrovních šlechdtelského programu
Plemeno: Šumavská ovce
Metodika uchování genetického zdroje zvířat Plemeno: Šumavská ovce Autor: Ing. Michal Milerski, Ph.D. I. PLEMENO, jeho chov a šlechtění (1) Původ a vývoj plemene Původ českých selských ovcí, ze kterých
Šlechtitelský program plemene charolais
Šlechtitelský program plemene charolais 1. Charakteristika a historie plemene Plemeno vzniklo na přelomu 18. a 19. století z původního žlutého skotu chovaného v té době ve Francií. Některé literární prameny
Šlechtitelský program plemene limousine
Šlechtitelský program plemene limousine 1. Historie chovu plemene limousine Plemeno vzniklo v limousinské oblasti jihozápadní Francie.Tato oblast je klimaticky poměrně drsná, nadmořská výška dosahuje až
Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat
METODIKA CHOVU GENETICKÝCH ZDROJŮ KRÁLÍKŮ První zmínky o chovu králíků na území Čech pocházejí ze 13. století, chovatelství jako takové se však začíná rozvíjet na počátku 19. století. V polovině 19. století
Hodnocení plemenných + chovných + užitkových prasat
Hodnocení plemenných + chovných + užitkových prasat Metodické pokyny SCHP Hodnocení plemenných prasat Cíl hodnocení stanovit předpoklad využití zvířat v plemenitbě k dalšímu šlechtění populace k masovému
Svaz chovatelů českého strakatého skotu
Svaz chovatelů českého strakatého skotu chovný cíl a standard šlechtitelský program českého strakatého skotu duben 2007 brozura.indd 16 24.7.2009 9:56:59 Chovný cíl a šlechtitelský program se vztahují
Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha. Šlechtění masného skotu v ČR
Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha Šlechtění masného skotu v ČR Testování a posuzování užitkových vlastností krav bez tržní produkce mléka KUMP Kontrola užitkovosti masných plemen KUMP zajišťují
Mléčná plemena skotu. Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze
Mléčná plemena skotu Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Plemena skotu Nejvíce zvířat v Asii a Americe, stavy skotu v Evropě tvoří přibližně 9 %, populace skotu = 300-350 plemeny (mléko,
Metody plemenitby. plemenitba = záměrné a cílevědomé připařování + rozmnožování zvířat zlepšování tvarových + především užitkových vlastností
Metody plemenitby plemenitba = záměrné a cílevědomé připařování + rozmnožování zvířat zlepšování tvarových + především užitkových vlastností Metody plemenitby využívající 1. podobnosti rodičů + jejich
Analýza růstové kapacity jalovic českého strakatého plemene skotu. Chládek, Andrýsek, Falta MENDELU
Analýza růstové kapacity jalovic českého strakatého plemene skotu Chládek, Andrýsek, Falta MENDELU Odchov jalovic základ úspěchu Při odchovu telat a jalovic si musíme uvědomit, že náklady na jejich odchov
Šlechtitelský program plemene parthenaise
Šlechtitelský program plemene parthenaise 1. Historie a základní charakteristika plemene Původním domovem plemene parthenaise je oblast středozápadní Francie, ale největšího rozvoje se mu dostalo na severozápadě.
Základy šlechtění skotu. Chov skotu a ovcí
Základy šlechtění skotu Chov skotu a ovcí Postupy při šlechtění Testování a posuzování vlastností zvířat Kontrola dědičnosti Šlechtitelské programy Šlechtění stád Systém testování vlastností dojeného skotu
Šlechtitelský program plemene highland
Šlechtitelský program plemene highland 1. Charakteristika a historie plemene Highland, neboli skotský náhorní skot, pochází z oblastí severozápadní skotské vysočiny a centrálního Skotska. Toto plemeno
Šlechtitelský program plemene parthenaise
Šlechtitelský program plemene parthenaise 1. Historie a základní charakteristika plemene Původním domovem plemene parthenaise je oblast středozápadní Francie, ale největšího rozvoje se mu dostalo na severozápadě.
Realizace ŠP, Rada PK, ŠK
Realizace ŠP, Rada PK, ŠK 25. 4. 2019 Vývoj stavů a ukazatelů výkonnosti holštýnských krav od roku 1995 Ukazatel Ukazatel 1995 1995200020002005200520102010201520132018 Rozdíl Rozdíl Počet Počet krav krav
GZW / SIC. Kdo, nebo co určuje směřování plemene?
CHD IMPULS Chovatelské družstvo Impuls, družstvo je osob založeným 21.03.2001 za účelem společného GZW / SIC Komu celkový selekční index slouží? Chovateli? Inseminačním stanicím? Kdo, nebo co určuje směřování
Šlechtitelské + hybridizační programy
Šlechtitelské + hybridizační programy Plemenářská práce širší pojetí souhrn zootechnických + organizačních + ekonomických opatření cíl všestranné zvyšování užitkovosti prasat užší pojetí zásahy do genotypové
Řád plemenné knihy plemene Aberdeen Angus
Řád plemenné knihy plemene Aberdeen Angus l. Základní východiska plemenné knihy 1.1. Právním základem řádu plemenné knihy (dále jen Řád PK) je zákon ČR č. 344/2006 Sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci
Selekce. Zdeňka Veselá
Selekce Zdeňka Veselá vesela.zdenka@vuzv.cz Selekce Cílem změna genetické struktury populace 1. Přírodní 2. Umělá Selekce 1. Direkcionální (směrovaná) Nejčastější Výsledkem je posun střední hodnoty populace
Experiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.
Experiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Z chovatelské praxe a z celé řady vědeckých experimentů
Řád plemenné knihy pro masná plemena skotu
l. Základní východiska plemenné knihy Řád plemenné knihy pro masná plemena skotu 1.1. Právním základem řádu plemenné knihy (dále jen PK) je zákon ČR č. 154/2000 Sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských
Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR, z.s. ŘÁD PLEMENNÉ KNIHY. Benešovská 123, Hradištko
Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR, z.s. ŘÁD PLEMENNÉ KNIHY Benešovská 123, 252 09 Hradištko 1 ŘÁD PLEMENNÉ KNIHY HOLŠTÝNSKÉHO SKOTU 1. Základní východiska Řádu plemenné knihy 1.1. Právním základem Řádu
Genetické hodnocení rodní? Josef Kučera
Genetické hodnocení národní nebo mezinárodn rodní? Josef Kučera Legislativa Plemenářský zákon Pověřená osoba zajišťuje ve spolupráci s uznaným chovatelským sdružením Pravomoc a zodpovědnost uznaného chovatelského
Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha
Šlechtění dojeného skotu v ČR Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha Postupy při šlechtění Testování a posuzování vlastností zvířat Kontrola dědičnosti Šlechtitelské programy Šlechtění stád Testace
Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě
Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Centrální plemenná kniha Metodické zásady pro práci se šlechtitelskou základnou v chovu prasat Zpracoval: Ing. Čestmír Pražák, CSc. Platnost: od 14.4.2006 V
Řád plemenné knihy plemene piemontese
Řád plemenné knihy plemene piemontese l. Základní východiska plemenné knihy 1.1. Právním základem řádu plemenné knihy (dále jen Řád PK) je zákon ČR č. 344/2006 Sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských
Zdeňka Veselá Tel.: Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.
ZÁKLADNÍ ZÁSADY ŠLECHTĚNÍ Zdeňka Veselá vesela.zdenka@vuzv.cz Tel.: 267009571 Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. Význam šlechtění Nejefektivnější činnost chovatele Soustavné zlepšování genetických
Šlechtitelský program plemene belgické modrobílé
Šlechtitelský program plemene belgické modrobílé 1. Historie a základní charakteristika plemene První zmínky o modře zbarveném skotu sahají do 19. století do oblasti řek Meuse a Escaut. Plemeno vznikalo
Řízení stáda dojnic. pro zlepšení ekonomiky výroby mléka. Ing. Mojmír Vacek, CSc., Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc.
Řízení stáda dojnic pro zlepšení ekonomiky výroby mléka Ing. Mojmír Vacek, CSc., Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc. Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha - Uhříněves Kde hledat možnosti zlepšení ekonomiky
Šlechtitelský program plemene galloway
Šlechtitelský program plemene galloway 1. Charakteristika a historie plemene Plemeno Galloway je zmiňováno již v písemnostech z dob římské okupace britských ostrovů. Bylo tehdy popisováno jako podivné,
Hodnocení plemenných + chovných + užitkových prasat
Hodnocení plemenných + chovných + užitkových prasat Metodické pokyny SCHP Hodnocení plemenných prasat Cíl hodnocení stanovit předpoklad využití zvířat v plemenitbě k dalšímu šlechtění populace k masovému
METODIKA CHOVU VALAŠSKÉ OVCE
METODIKA CHOVU VALAŠSKÉ OVCE PLEMENO, jeho chov a šlechtění 1. Stručný historický vývoj plemene Valašské ovce se na území ČR dostaly spolu s valašskou kolonizací Karpat, která začala ve 14. století a v
154/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 17. května 2000. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů
154/2000 Sb. ZÁKON ze dne 17. května 2000 o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů Změna: 162/2003 Sb. Změna: 282/2003 Sb. Změna: 282/2003 Sb. (část)
HODNOCENÍ ZEVNĚJŠKU SKOTU A JEHO VYUŽITÍ. Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha
HODNOCENÍ ZEVNĚJŠKU SKOTU A JEHO VYUŽITÍ Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha Účel hodnocení zevnějšku Porovnání zvířat mezi sebou Zlepšování vlastností zevnějšku Lineární popis zevnějšku Cíl:
- úhyn - převod do starší kategorie
OBRAT STÁDA vyjadřuje kvantitativní vztahy mezi jednotlivými kategoriemi a skupinami skotu stejný pro dojné a masné z obratu stáda je možné určit trvání pobytu a počet zvířat v jednotlivých kategoriích,
Šlechtitelský program plemene salers
Šlechtitelský program plemene salers 1. Historie a základní charakteristika plemene Toto původem francouzské plemeno pochází z oblasti vulkanického pohoří v Centrálním masivu (oblast Auvergne). Bylo vyšlechtěno
Kontrola mléčné užitkovosti krav v kontrolním roce 2006/2007 Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.
Kontrola mléčné užitkovosti krav v kontrolním roce 2006/2007 Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Kontrola užitkovosti (KU) dojených plemen skotu je v České republice prováděna podle
Působení býků v přirozené plemenitbě ve stádě masného skotu
Působení býků v přirozené plemenitbě ve stádě masného skotu Strategie zakládání stáda Louda F. Agrovýzkum Rapotín s.r.o. 1 Podnikatelský záměr obsahuje : strategické postupy všech prací a ekonomickou rozvahu
Ekonomické hodnoty znaků masného skotu
Ekonomické hodnoty znaků masného skotu Krupa E., Wolfová M., Wolf, J., Krupová, Z. I Výzkumný Ústav Živočišné Výroby, v.v.i., Praha - Uhříněves Obsah přednášky Celková plemenná hodnota Co to je Ekonomická
Šlechtitelský program plemene hereford
Šlechtitelský program plemene hereford 1. Charakteristika a historie plemene Herefordský skot patří mezi jedno z nejstarších a nejrozšířenějších masných plemen skotu, které je schopno i v extrémních klimatických
METODIKA CHOVU - SLEZSKÝ NORIK (SN)
METODIKA CHOVU - SLEZSKÝ NORIK (SN) Popis vývoje plemene Populace slezských noriků se utvářela, ve specifických klimatických a půdních podmínkách Slezska, v posledních cca 100 letech, a to zpočátku (období
Šlechtitelský program plemene gasconne
Šlechtitelský program plemene gasconne 1. Historie a základní charakteristika plemene Současná podoba plemene gasconne byla vytvořena z původní populace skotu chovaného ve francouzských Pyrenejích, kde
Šlechtitelský program plemene piemontese
Šlechtitelský program plemene piemontese 1. Historie a základní charakteristika plemene Piemontský skot pochází ze severozápadní části Itálie z podhůří Savojských Alp z oblasti označované jako Piemonte
Pokyny. Šlechtitelský program je souhrn zásad a metodických postupů, podle kterého se oprávněné osoby, šlechtitelé a chovatelé řídí.
Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR IČO 63109859, DIČ 290-63109859, bankovní spojení - VOLKSBANK, číslo účtu 4100004058/6800 sídlo: VFU Brno, Palackého 1-3, 612 42 Brno, a fax 541 243 4 81, e-mail: schok@atlas.cz,
Mezinárodní genetické hodnocení masného skotu
Mezinárodní genetické hodnocení masného skotu Zdeňka Veselá Oddělení šlechtění hospodářských zvířat VÚŽV 25.9.2012, Skalský Dvůr INTERBEEF Příklady genetického hodnocení masného skotu v některých členských
Plemeno: Přeštické černostrakaté prase
Metodika uchování genetického zdroje zvířat Plemeno: Přeštické černostrakaté prase Autor: Ing. Jan Stibal I. PLEMENO, jeho chov a šlechtění (1) Původ a vývoj plemene Přeštické černostrakaté prase je původním
Šlechtitelský program plemene vosgienne
Šlechtitelský program plemene vosgienne 1. Historie a základní charakteristika plemene Místem původu a vzniku rustikálního plemene vosgienne je alsaské pohoří Vosges (známé pod českým názvem Vogézy), podle
METODIKA CHOVU - ČESKOMORAVSKÝ BELGICKÝ KŮŇ (ČMB)
METODIKA CHOVU - ČESKOMORAVSKÝ BELGICKÝ KŮŇ (ČMB) Popis vývoje plemene Populace ČMB koní v Čechách a na Moravě se utvářela, ve specifických klimatických a půdních podmínkách, v posledních cca 120 letech,
Možnosti selekce na zlepšenou konverzi krmiva u ovcí
Možnosti selekce na zlepšenou konverzi krmiva u ovcí Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a. s. Příspěvek byl publikován v upravené podobě v časopise Farmář Z praxe a celé řady výzkumných
Hodnocení masné užitkovosti a KUMP
Hodnocení masné užitkovosti a KUMP Chov skotu a ovcí - cvičení č. 3 Porážka skotu Před vlastní porážkou Porážka minimalizovat podmínky pro rozrušení, úzkost a bolest zvířat (zhoršují kvalitu a vaznost
Šlechtitelský program plemene shorthorn
Šlechtitelský program plemene shorthorn 1. Historie a charakteristika plemene Původně kombinované plemeno bylo vyšlechtěno před více než 200 lety v severovýchodní Anglii z původního Teeswatera, později
1. Úvod. 4. doplněné vydání. V Hradištku dne 4.6.2007. Ing. Zdeněk Růžička. ředitel ČMSCH, a.s.
1. Úvod Kontrola mléčné užitkovosti u krav v jednotlivých chovech je jedním ze základních chovatelských opatření, které slouží chovatelům a šlechtitelům, pro selekci zvířat, práci se stádem, a je zároveň
Šlechtitelský program plemene vosgienne
Šlechtitelský program plemene vosgienne 1. Historie a základní charakteristika plemene Místem původu a vzniku rustikálního plemene vosgienne je alsaské pohoří Vosges (známé pod českým názvem Vogézy), podle
Řád plemenné knihy haflinga
Řád plemenné knihy haflinga 1. Základní aspekty řádu plemenné knihy 1. 1. Právním základem řádu plemenné knihy (dále jen PK) je zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění a plemenitbě a evidenci hospodářských
Aktuality ze Svazu. Vyhodnocení soutěže šlechtitelských chovů. Josef Kučera
Aktuality ze Svazu Vyhodnocení soutěže šlechtitelských chovů Josef Kučera Výsledky kontroly užitkovosti NORM. LAK MLÉKO T U K BÍLKOVINA VĚK I.OT. LAKTACÍ DNY KG % KG % KG MD ČESKÉ STRAKATÉ CELKEM 1.LAKTACE
o realizaci šlechtitelského ho programu ení Svazu v roce 2007 a hospodařen Dr. Ing. Josef KUČERA ředitel Svazu
ZPRÁVA o realizaci šlechtitelského ho programu a hospodařen ení Svazu v roce 2007 Dr. Ing. Josef KUČERA ředitel Svazu Vývoj mléčné užitkovosti a délky d MD 6400 6200 6000 5800 mléko kg mezidobí 403 401
Úřední věstník L 109. Evropské unie. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Ročník dubna České vydání. Obsah NAŘÍZENÍ
Úřední věstník Evropské unie L 109 České vydání Právní předpisy Ročník 60 26. dubna 2017 Obsah II Nelegislativní akty NAŘÍZENÍ Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/716 ze dne 10. dubna 2017, kterým se stanoví
Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita
Mgr. et Mgr. Lenka Falková Laboratoř agrogenomiky Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita 9. 9. 2015 Šlechtění Užitek hospodářská zvířata X zájmová zvířata Zemědělství X chovatelství
1.9.2 Selekce 47 1.9.3 Metody plemenitby 50
Obsah ÚVOD 10 1 OBECNÉ ZÁKLADY CHOVU HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT 11 1.1 Chov hospodářských zvířat v podmínkách konvenčního a ekologického zemědělství 11 1.2 Domestikace hospodářských zvířat 12 1.2.1 Průběh domestikace
VYHLAÂ SÏ KA ze dne 1. zaârïõâ 2006 o provedenõâ neïkteryâch ustanovenõâ plemenaârïskeâho zaâkona
Strana 6173 448 VYHLAÂ SÏ KA ze dne 1. zaârïõâ 2006 o provedenõâ neïkteryâch ustanovenõâ plemenaârïskeâho zaâkona Ministerstvo zemeïdeïlstvõâ stanovõâ podle 33 zaâkona cï. 154/2000 Sb., o sïlechteïnõâ,
Zemědělská akciová společnost Koloveč MVDr. Mar2n Zdvořák
Success story - skot Zemědělská akciová společnost Koloveč MVDr. Mar2n Zdvořák 12.3.2015 ZAS Koloveč Chov skotu - plemeno Montbélliarde (cca 928 dojnic) - zaměřeno na: produkci mléka výkrm skotu prodej
Šlechtitelský program plemene masný simentál
Šlechtitelský program plemene masný simentál 1. Historie chovu simentálského skotu Podle archeologických nálezů získaných na kolových stavbách v oblasti švýcarských jezer je možno považovat za historicky
ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník Vyhlásené: Časová verzia predpisu účinná od:
ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1991 Vyhlásené: 20.06.1991 Časová verzia predpisu účinná od: 01.07.1991 Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 240 Z Á K O N České národní rady ze
Šlechtitelský program plemene bazadaise
Šlechtitelský program plemene bazadaise 1. Historie a základní charakteristika plemene Masné plemeno Bazadaise je původním plemenem jihozápadní Francie. První zmínky o plemeni se datují již do středověku,
koroptví, černé a bílé. Ojediněle se objevovaly i stříbrné kropenaté, stříbrokrké, černé bíle skvrnité a krahujcovité. Přibližně do roku 1860 byly
Česká slepice Česká slepice je původním plemenem kura, které je chováno na území České republiky již po staletí. Jedná se o plemeno lehkého typu, které je výborně přizpůsobené tvrdším klimatickým podmínkám
Šlechtitelský program plemene dexter
Šlechtitelský program plemene dexter 1. Historie plemene Jedná se o jedno z nejstarších evropských plemen, jehož historie sahá až do doby kamenné. Stejně jako u původního irského dojeného plemene kerry
METODIKA CHOVU - PŘEŠTICKÉ ČERNOSTRAKATÉ PRASE
METODIKA CHOVU - PŘEŠTICKÉ ČERNOSTRAKATÉ PRASE Charakteristika plemene Přeštické černostrakaté prase se vyznačuje vynikajícími reprodukčními vlastnostmi, nenáročností a vysokým stupněm přizpůsobivosti
Hodnoticí standard Zootechnik pro chov skotu (kód: M) Autorizující orgán: Skupina oborů: Týká se povolání: Kvalifikační úroveň NSK - EQF:
Zootechnik pro chov skotu (kód: 41-071-M) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Zootechnik Kvalifikační úroveň NSK - EQF: 4 Odborná
Šlechtitelský program plemene dexter
Šlechtitelský program plemene dexter 1. Historie plemene Jedná se o jedno z nejstarších evropských plemen, jehož historie sahá až do doby kamenné. Stejně jako u původního irského dojeného plemene kerry
Z D E Ň K A V E S E L Á, V E S E L A. Z D E N K V U Z V. C Z
HYBRIDIZACE ZD E Ň K A V E S E LÁ, V E S E LA. ZD E N K A @ V U Z V. C Z DVĚ METODY DOCÍLENÍ ŠLECHTITELSKÉHO POKROKU 1. Využití genetické proměnlivosti mezi jedinci uvnitř populace Selekce Záměrné připařování
Zootechnické aspekty chovu masného skotu
Zootechnické aspekty chovu masného skotu Strategie zakládání stáda František Louda Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Podnikatelský záměr obsahuje : strategické postupy všech prací ekonomickou rozvahu
Masná produkce. Terminologie, porážka skotu, posmrtné změny, vada masa, KU a KD
Masná produkce Terminologie, porážka skotu, posmrtné změny, vada masa, KU a KD Masná užitkovost - ukazatelé:1. výkrmnost (přír.) 2. jatečná hodnota (výtěţ.,kval.) - alometrie růstu - růstová křivka - jatečná
PhD. České Budějovice
PhD. České Budějovice Sledování a využívání poznatků o genetické biodiverzitě mezi populacemi hospodářských zvířat Dvořák Josef prof. Genetiky živočichů Ústavu genetiky MZLU v Brně Pro seminář doktorského
Národní program Genetických zdrojů. Huculský kůň Ing. Jaroslav Jelínek, CSc.
Národní program Genetických zdrojů Huculský kůň 2018 Ing. Jaroslav Jelínek, CSc. NPGZ Huculský kůň ČR 2018 Úvodem je třeba říci, že stav genetického zdroje huculský kůň: se proti loňskému stavu v zásadě
Systém. Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha
Systém testování a šlechtění skotu v ČR Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha Organizace zapojené do šlechtění skotu v ČR Objektivní činnosti spojené s testováním a posuzováním užitkových vlastností
4. Genetické základy šlechtění hospodářských zvířat
část 3. (rough draft version) 4. Genetické základy šlechtění hospodářských zvířat Obecné principy postupu šlechtění Šlechtění je ekonomicky výhodnější než prostá produkce živočišných produktů ať v krátkodobém
V České republice se v současné době chová 23 masných plemen skotu. Je to jen část ze všech masných plemen chovaných ve světě. Například v sousedním
V České republice se v současné době chová 23 masných plemen skotu. Je to jen část ze všech masných plemen chovaných ve světě. Například v sousedním Německu se chová 43 masných plemen. Jednotlivá plemena
Směry a možnosti výzkumu v chovu koní. doc. Ing. Miroslav Maršálek, CSc., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta
Směry a možnosti výzkumu v chovu koní doc. Ing. Miroslav Maršálek, CSc., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta Písek 28. 8. 2013 Kůň je hospodářské zvíře Rozhodující je produkce