František Halas: STARÉ ŽENY
STARÉ ŽENY Smutná odpoledne nedìlní smutná starými paními které se belhají k oknùm starou cestou vyšlapanou v koberci starou cestou mezi stolem a lùžkem mezi zrcadlem a fotografiemi mezi židlí a falešnou palmou. pak opøeny o rám okenní dívají se dolù do ulic odtud ta bezútìšnost odpolední nedìlních oèi starých žen vyplakané a plaché tesklivé a mírné vy oèi obrácené k zániku oøíšky bez jádra misky bez obìtin pøedsíòky mrákot úryvky dávné hudby studánky zasypané oblohy zatažené noci bez dnìní dvíøka zapadlá køtitelnièky vyschlé
vody bez zrcadlení vy oèi starých žen vám svìt nic není vám krása nic není vám ošklivost nic není vy oèi starých žen nesledující hodin za míjením dnù se neotáèejí vy oèi starých žen staré paní kulhají ke smrti a tìch nìkolik zastavení na známé vyšlapané cestì to je jen smítka na výšivce to jen skrèený roh povlaku to je jen spadlý drobínek nic jiného ta zastavení neznamenají vy ruce starých žen žlutší jílu pod rakví otevøené a prázdné vy ruce sedøené a spotøebované obrácených utrpením obrácených modlitbou vy ruce starých žen tak zapomínající na Šíje mužù na vlasy dìtí vy ruce starých žen silné jen tak aby udržely kapesník k setøení slzy
aby udržely obrázek v rakví aby udržely køíž až zatlaèeny budou oèí vy ruce starých žen. plachetky styxu blíženci modlitby železa porouchaná hnízda køeèí tøeslice opuštìnosti záhonky žil orodovnice onìmìlé praporky splihlé poboèníci propuštìní marnotratnice zchudlé tìžítka bezesnosti staré paní v koutku svém shrbené a svìtem zapomenuté staré paní jimž dìti odešly a zemøely staré paní neèekající na vrznutí dveøí plaèící jen ze slabosti oèí. vlasy starých žen v copáncích stydlivých šedì vonící dýme øídký hlav dohoøívajících pøílbice proražené popeli po slavnostech tøepení korouhví støíbro netavitelné
rubáši pøetažený vìno smrti smutky høebenù krajkoví zteøelé bílý stude smrtelnosti nepraskající již pøi pohlazení nikdo v nich hlavu neskryje nikdo v jejich tání nesmoèí rty nikomu nejsou rouchem obnaženosti nikomu nejsou svodem žádosti vítr je nezcuchá láska je nerozplete jen hubený smyèec byl by z nich pro melodii pohøební staré paní plné tmy a odcházení, ruce spadlé v klín dvé mrtvých vìcí zkøížených v klínì v paláci života bývalém ó domove života rozpadlý krov kolen je zøícen jen siroba tu hnízdí mé staré ženy klímající pod svìtem staré paní koutku svém shrbené a svìtem zapomenuté staré paní jimž dìti odešly a zemøely staré paní neèekající na vrznutí dveøí plaèíc jen slabosti oèí
vlasy starých žen v copáncích stydlivých šedé vonící dýme øídký hlav dohoøívajících pøílbice proražené popeli po slavnostech tøepení korouhví støíbro netavitelné rubáši pøetažený vìno smrti smutky høebenu krajkoví zteøelé bílý stude smrtelnosti nepraskajíc již pøi pohlazení nikdo v nich hlavu neskryje nikdo v jejích tání nesmoèí rty nikomu nejsou rouchem obnaženosti nikomu nejsou svodem žádosti vítr je nezcuchá láska je nerozplete jen hubený smyèec byl by z nich pro melodii pohøební staré paní plné tmy a odcházení ruce spadlé v klín dvé mrtvých vìcí zkøížených v klínì v paláci života bývalém o domove života domove rozpadlý
krov kolem je zøícen jen siroba tu hnízdí mé staré ženy klímající pod svìtem klíny starých žen jímko dìtských náøkù a slzí dusítka mužských vzlykù kolébky prázdné pelíšky vychladlé hrobky chvil milostných okouzlení odkouzlená schrány žalných kostí skrýšky zapomenutých pohybù stany vyvrácené spáleništì vyvátá útulky rùžence opuštìné zálohy budoucích nièí hlava je nezalehèí strasti kupmo navršeny tu leží slast v nic léty promìnìna jen dlaò zánikù sem símì sije bøímì lásky neudržely by již umírající by v posled nevydechl tu a kojenec by se rozplakal neb kostlivec tu studí zdvojené štìstí nohou skoro nesvazující
a slavná líheò života vychladla mrtvá odpoledne nedìlní smutná tváøemi starých žen v nichž nic se již neobráží jenom skomírání jenom nemoc není vzpomínky není zasnìní není toužení ani nadìje, jenom stáøí jenom èerv ještì spící vy tváøe starých žen s clonou minula tak tìžce visící jen kùži odhròte a je to smrt vy tváøe starých žen osiky bezlisté monstrance nepozdvihované mosaiky strastí delty slzí masky pošinuté pohøebištì úsmìvù heraldiko bez vysvìtlení scvrklá jablka poznání plástve vybrané zápisy pomíjejícnosti vy tváøe starých žen stín dotykù dávných ztemnil je stín polibkù ztracených zvìtralá solí slz je konèina odevzdání
vy tváøe starých žen ty oèi starých žen ty ruce starých žen ty vlasy starých žen ty klíny starých žen ty tváøe starých žen o smutná odpoledne nedìlní na køíži starých žen