Letem světem Internetem Tadeáš Trusina a Martin Saska 9.C
Obsah prezentace O Internetu Historie Internetu Služby na internetu
Internet Internet je celosvětov tová počíta tačová supersíť,, která spojuje jednotlivé menší sítě,, pomocí sady protokolů IP. Internet slouží k přenp enášení informací a poskytování mnoha služeb, jako jsou elektronická pošta, chat, www stránky, sdílen lení souborů,, on-line hraní her, vyhledávání,, katalog a další ší.
Historie Internetu Internetová doba kamenná První počíta tačová síť Než přišel rok 1993 Boom po roce 1993
Internetová doba kamenná V roce 1945, v červencovém čísle amerického časopisu The Atlantic Monthly publikoval Vannevar Bush (1890-1974) 1974) svůj j světozn toznámý As We May Think,, jenž bývá považov ován n za jeden ze základnz kladních kamenů informační vědy. Tento článek, který se týkal využit ití počíta tačů pro komunikaci je zajímavý tím, že e byl napsán n mnoho let před p tím, t než byly pro tuto úlohu skutečně poprvé počíta tače e použity. V roce 1963 definoval Theodor Holm Nelson pojem hypertext a v roce 1965 jej publikoval. Vynálezce počíta tačové myši i Dr. Douglas C. Engelbart (* 30.1.1925) měl l za sebou první prezentace nástrojn strojů k tvorbě
První počíta tačová síť První testovací síť byla instalována na počátkem roku 1968 v NárodnN rodní výzkumné laboratoři i ve Velké Británii. Tato síťs však neopustila hranice jedné budovy. Jak užu to bývá,, přišel p požadavek na vybudování podobné sítě a zárovez roveň i potřebn ebné finanční prostředky z resortu obrany, konkrétn tně od grantové agentury ministerstva obrany USA, s názvem ARPA (Advanced( Research Projects Agency). Podle této t to grantové agentury byla experimentáln lní síť,, která vznikla v roce 1969 také pojmenována na jako ARPANET. AžA do poloviny osmdesátých let se Internet nijak zvláš ášť nerozvíjel, byl omezen předevp edevším m na vládn dní a vojenské organizace.
Než přišel rok 1993 V roce 1980 přišel p ve švýcarském m institutu pro jaderný výzkum CERN Tim Berners-Lee s myšlenkou hypertextu, což mělo usnadnit sdílen lení a aktualizaci informací mezi výzkumníky. ky. V roce 1989 již měl l CERN největší internetový server v Evropě a Tim Berners-Lee oživil o tehdy zapomenutou myšlenku hypertextu. Již v listopadu roku 1990 předvedl p první prototyp WWW serveru jenž pojmenoval jednoduše httpd a 6. srpna 1991 na adrese http://info info.cern.ch/ / spustil první webové stránky. V roce 1984 bylo k Internetu připojeno p pouhých 1000 počíta tačů.. Velký rozvoj nenastával ani v nejbližší ších několika n letech, nicméně v roce 1992 bylo k Internetu připojeno p již více než jeden milion počíta tačů.. Nastává moderní doba, která ovlivní chování lidstva nastává doba Internetová.
Boom po roce 1993 Rokem 1993 začal al Internet v USA prožívat nebývalý rozmach, k Internetu byl připojen p Bílý B dům d m (White( House, Washington, D.C). Byl vyvinut standard WWW, existuje již 50 WWW serverů.. Od roku 1993 do roku 1995 se zdvojnásobil počet připojených p počíta tačů k Internetu. V roce 1995 je celkem v USA k Internetu připojeno p na dva milióny počíta tačů.. Na celém m světě je odhadováno v roce 1995 na 20 miliónů uživatelů Internetu, v roce 2000 již pak přes p 300 miliónů. Institucí,, která od poloviny roku 1994 dbá zejména na rozvoj služby WWW, je WWW Consorcium (W3C). Konsorcium sdružuje uje lidi, kteří se podíleli v ústavu CERN na prvních krůč ůčcích ch fenoménu nu jménem WWW, techniky z MIT a z francouzského institutu INRIA. Ředitelem konsorcia není nikdo jiný, než tvůrce WWW Tim Berners-Lee.
IP (Internet Protocol) IP protokol je datový protokol používaný pro přenos dat přes p paketové sítě.. Tvoří základní protokol dnešního Internetu. Adresování a směrov rování Každé síťové rozhraní komunikující prostřednictv ednictvím m protokolu IP mám přiřazeno jednoznačný ný identifikátor, tor, tzv. IP adresu. V každém datagramu je pak uvedena IP adresa odesilatele i příjemce. p Na základz kladě IP adresy příjemce pak každý počíta tač na trase provádí rozhodnutí,, jakým směrem paket odeslat, tzv. směrov rování (routing); na starosti to mají hlavně specializované stroje označovan ované jako směrova rovače (routery).
Služby na internetu Elektronická pošta Chat World Wide Web Internetový katalog Vyhledávání na Internetu
Elektronická pošta Elektronická pošta Vzájemn jemná komunikace uživatelu ivatelů realizovaná pomocí počíta tačů,, souborů, Internetu a komunikačních linek. PůvodnP vodně byla e-poe pošta určena pouze pro textové soubory, v dnešní době umožň žňuje zasílání další ších formátů,, které přikládány jako příloha. p E-poE poštou je označov ována komunikace v rámci r Internetu i Intranetu. Pro práci na Internetu musí mít t uživatel u k dispozici poštovn tovní program podporující protokol POP3 (lépe IMAP4) pro přijp ijímání pošty a SMTP pro odesílání pošty. Musí mít t zřízenu z zenu poštovn tovní schránku u svého poskytovatele připojenp ipojení - ISP. POP3 (Post Office Protocol 3) Standard pro přihlp ihlášení a stažen ení elektronické pošty z poštovn tovního serveru ke konečnému uživateli. u Vzhledem k malým možnostem ovlivňov ování tohoto přenosu, vždy v je vše v e staženo, je nahrazován n protokolem IMAP. IMAP (Internet Message Access Protocol) Protokol umožň žňující programu na lokáln lním m počíta tači i přistupovat p a manipulovat s elektronickou poštou na poštovn tovním m serveru a také archivovat ji do složek, sdílet poštovn tovní schránky, sdílet více v poštovn tovních serverů. Poslední verze je IMAP4. Zajišťuje lepší funkce než POP3 prokol. Poštovn tovní klient: MS Outlook MS Outlook Express Netscape Messanger
Chat Chat je způsob on-line komunikace více v lidí najednou na Internetu. Obecněji jde o software k tomu určený, případnp padně o systém, na kterém m se tento software provozuje jako server. Původně se jednalo o čistě textovou formu komunikace, při p které mohly být vyměň ěňovýny poze znaky. Mezitím m se k tomuto způsobzu přidala -dle dle systému - možnost přenp enášet zvuk, případnp padně i obraz. Mluvíme pak o audiochatu,, případnp padně videochatu.
ICQ Nejpoužívan vanější aplikace pro komunikaci na Internetu
World Wide Web World Wide Web (zkrácen ceně web), ve volném m překladu p Celosvětová pavučina ina,, je označen ení pro aplikace internetového protokolu HTTP. Je tím t m myšlena soustava propojených hypertextových dokumentů. V češtině se slovo web často používá nejen pro označen ení celosvětov tové sítě dokumentů,, ale také pro označen ení jednotlivé soustavy dokumentů dostupných na tomtéž webovém m serveru nebo na téže t e internetové doméně nejnižší šího stupně (internetové stránce). Protokol HTTP je dnes již používán n i pro přenos p jiných dokumentů,, než jen souborů ve tvaru HTML a výraz World Wide Web se postupně stává pro laickou veřejnost ejnost synonymem pro internetové aplikace.
Internetový katalog Internetový katalog je seznam internetových stránek. Odkazy na tyto stránky jsou tříděny t do kategorií.. Zatímco internetový vyhledáva vač hledá stránky pouze podle uživatelem u zadaných kritéri rií,, v internetovém m katalogu hledá uživatel sám s procházen zením m stromu kategorií. Kvalita katalogu je přímo p úměrná počtu odkazů,, kvalitě odkazů a také kvalitě třídění a počtu kategorií.. Přidat P stránku do katalogu je možné většinou zdarma. Existují však také specializované katalogy (např.. oborové), které jsou placené,, a nebo katalogy požaduj adující zpětný odkaz z vaší stránky. Katalogy mají přínos pro uživatele u internetu (velký počet odkazů na jednom místm stě), ale také pro webmastery stránek, kteří tak mohou velmi snadno získat z zpětn tné odkazy (důle ležité pro SEO). Registrovat do katalogů může webmaster ručně,, ale je vhodnější využít t služby tzv. budování zpětných odkazů.
Internetový vyhledáva vač Internetový vyhledáva vač je stránka, určen ená k vyhledávání hlavně další ších stránek, ale také souborů (např.. obrázk zků,, nebo audia) ) na Internetu. Program internetového vyhledáva vače e po zadání hledaného ho výrazu hledá ve své naindexované databází uživatelem zvolený termín, k tomu používá několik způsob sobů.. Např. Google používá metodu, že čím více odkazů k dané stránce směř ěřuje, tím t m je stránka hodnotnější ší. Protože e všechny v vyhledáva vače e spolu soutěž ěží o návštěvnost, n vnost, nabízej zejí různé doplňkov kové služby, jako je například podrobnější vyhledávání, zpravodajství nebo e-mailove mailová schránka zdarma. Nejznámější internetové vyhledáva vače e v ČR: Atlas.cz Centrum.cz Jyxo.cz Seznam.cz Morfeo