Projekt pražské soutěže postavené - 2007

6 4 Projekt pražské soutěže postavené - 2007 Úvodní text prezentace projektu Projekt Pražské soutěže postavené vznikl jako krátký třítýdenní úkol pro studenty Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci. Projekt byl z části iniciován vleklou diskuzí kolem stavby Národní knihovny na Letné, diskuzí, jejíž argumenty z našeho pohledu postrádají dostatečný faktografický podklad, který by při tak závažné otázce jistě neměl chybět. Projekt zároveň vznikl i jako podklad pro zamyšlení nad zákonitostmi vývoje města, nad jeho křižovatkami a mezníky,...nad možnostmi//variantami, kterými se město mohlo ubírat, kdyby např. v určitém bodě bylo učiněno jiné rozhodnutí či kdyby se postavilo to, co bylo plánováno a čemu zabránily politické či jiné okolnosti. Město ve výsledné podobě je vždy formováno mnoha faktory, z nichž asi nejvýraznější je - - z hlediska bytí či nebytí stavby, rozhodování o stavění či nestavění, vytyčování stavebních záměrů -> politický vývoj a události. Město je odkázáno např. i na to, zda politické dění či život města ovlivňuje výrazná, osvícená osobnost s vizí, nebo spolčení alibistických prospěchářů hledajících pouze vlastní okamžitý profit. - z hlediska tvůrce ->kontext současného stavu města. Každá nová budova reaguje na kontext místa - okolních staveb a terénu /na objemy hmot, členitost, prostor, výraz, urbanistické záměry, styl.../. Proto lze předpokládat, že pokud by v určitém místě vznikla jiná stavba, než se ve výsledku stalo, další stavební změny, které by se v jejím okolí udály, by na ni reagovaly a na ně by reagovaly další. Vliv postavené budovy se tak dá přirovnat k tlakové vlně šířící se z epicentra výbuchu /v tomto případě výbuchu nové tvůrčí energie - čím kvalitnější, nápaditější stavba, tím větší tlaková vlna/. Další nové budovy vyvolávají další vlny a jejich interakce ovlivňují vývoj města. Tak se může stát, že jedna nová výrazná kvalitní stavba oživí celé město. V našem projektu vycházíme z hypotetického předpokladu, že v minulých architektonických soutěžích, které v Praze proběhly, byl jiný vítěz a že se tato stavba realizovala. Studenti berou tuto fiktivní událost jako fakt, od kterého odvíjejí své zamyšlení nad tím, kam by se díky vlivu této stavby město vyvíjelo. Mezi projekty, které dostali k dispozici, jsou jak stavby kvalitní a odvážné, tak konzervativní a nevýrazné. Je tedy zajímavé sledovat, jak které ovlivňují fantazii tvůrců a jak mohly přetvořit město. Dále bylo naším záměrem postavit proti často používanému argumentu, že Hradčanské panorama je hotová, uzavřená kompozice, historicka fakta. Tato by měla osvěžit pamět všem, kteří hájí tento jen o něco málo víc než 100 let starý obraz jako nedotknutelný a neměnitelný. A ukázat, že kromě projektů, u kterých si většina úlevně oddychne a děkuje že nebyly realizovány, zde bylo i množství kvalitních projektů, které mohly obraz města výrazně obohatit. Když se vrátíme zpět, ke konkrétnímu příkladu, kdy je výše zmíněný argument používán - proti stavbě Národní knihovny na Letné.. (a vynecháme nyní z diskuze to, že místo pro stavbu nebylo zvoleno soutěžícími, ale zadavatelem soutěže a že se to jistě nestalo bez předchozích odborných diskuzí).. tak ve srovnání s nerealizovanými projekty... (plánovanými architekty, jejichž realizovaná díla jsou dnes ve struktuře města velmi ceněna, a které, pokud by realizovány byly, bychom dnes jistě také nazvali nedotknutelnou součástí hradčanského panorama)... kritizovaný projekt, jak je zřejmé díky vizualizacím, je při pohledu od řeky v úzkostlivě chráněném panorama téměř neznatelný. Ještě jednou tento argument, jehož použití nás tím, že nepřímo odkazuje k tomu, jaká koncepce je dnes pro vývoj hlavního města volena, vedl k dalším otázkám a zamyšlením nad vývojem města jako organismu. O městě či o jeho části můžeme prohlásit, že je hotové, ukončené ve své kompozici, pouze ve chvíli, kdy ho odstřihneme od plynutí času, když z něj odejde život a to je chvíle, kdy město začíná umírat. I mrtvé město pokud je dobře nabalzamováno, může po určitou dobu budit zdání života. Otázka je..jak dlouho? Kde jsou hranice uchovávání minulosti? Kde toto uchovávání začne bránit přirozenému běhu života? Kam až můžeme odsouvat nutnost rozhodnutí o převzetí odpovědnosti a odstranění artefaktu minulosti ve prospěch budoucnosti? Kdo je oprávněn tato rozhodnutí udělat? Kdo má odvahu tato rozhodnutí udělat? Je snad přínosnější místo přeměn městského prostoru k uspokojení aktuálních požadavků neustále zabírat volnou krajinu na okrajích měst? Kam až necháme rozrůstat naše města? Co se tedy dnes děje s Prahou? Po té co se od druhé pol. 19. stol. ve velkém stavebním úsilí začala přetvářet v reprezentační projev českého národa, byl stavební ruch v centrální Praze přerušen sérií politických událostí a rozhodnutí, na období, které se tak protáhlo, až se zdá, že byl ukončen...? Byl? Je? Jestliže stav měst reprezentuje stav kultury...co potom vypovídá Praha o naší současné kultuře//kulturnosti? Jaká architektura by pravdivě vypovídala o stavu naší společnosti? Město v sobě uchovává doklady o obdobích rozkvětu i o obdobích stagnace a úpadku. Na pozadí stagnace o to víc vynikne nová vize. To vše je součástí přirozeného vývoje. To nám dává naději, že dříve či později opět přijde období rozkvětu. K tomu ovšem budeme potřebovat vizi, která město z jeho ustrnuti v minulosti obrátí do budoucnosti.

1 6 5

6 6 Úvodní přednáška k projektu pražské soutěže postavené Následující přednáška (text přednášky uvádím v původním znění; zmiňované obrázky zde neuvádím, protože jimi doplňuji panely prezentující jednotlivé studentské návrhy - viz str. 174) by měla být stručným úvodem do problematiky architektonického soutěžení v Čechách. Měla by poskytnout podklad pro krátký úkol, který vzniká jako reakce na dění kolem soutěže na novou budovu Národní knihovny, na mediální smršť, která zuřila v právě uplynulém létě 2007 a na pochybné argumenty, které v celé záležitosti zaznívají. Také by měla podat dostatek informací k utvoření si obrazu kontextu událostí, do níž by bylo možné zasadit současné dění. Následně promítané obrázky tedy představují stručný průřez podobou města, jeho nejvýraznějšími změnami za posledních 150 let a návrhy z významných architektonických soutěží, které se týkají především ikonických částí centrální Prahy. Proměny siluety pražského hradu od roku 1493 až 1888 jako hlavní ikony města, prezentují výraznost a častost zásahů, z nichž ten poslední je sotva sto let starý. Stručně v datech k poslední proměně Hradčanského panorama - dostavbě chrámu Sv. Víta. - 1834 - první návrh na dostavbu - K. Řivnáč - 1843 - sbírka na dostavbu - 1867 - druhý návrh na dostavbu - O. Kraner - započal přestavbu - 1872 - rok po smrti Kranera (1871) byl položen základní kámen - Od roku 1873 pokračuje přestavbu podle svého návrhu Jos. Mocker - 1900 - byla stavba zastřešena - Od 1903 - pokračuje ve stavbě K. Hilbert, z Mockerova návrhu nerealizuje hlavní věž a ponechává původní - 1925 - byly spojeny stará a nová část - což bylo teprve před 82 lety! - 1929 - byl chrám vysvěcen k tisícímu výročí smrti knížete Václava, které bylo později určeno až na rok 1935 Podnětem k tomuto průřezu vývojem Hradčanského panorama byl i přesto, že se zde neodehrála žádná soutěž, argument primátora hl. m. Prahy Pavla Béma v jeho vysvětlení odmítavého postoje k projektu nové Národní knihovny, v tom smyslu, že Pražské panorama je hotová uzavřená kompozice. Prezentované obrázky se zatím vztahovaly k Pražskému hradu, následující se budou k tomuto pohledu vracet v širším záběru při různých projektech a návrzích zpracovávajících Malou Stranu. Přibližně ve stejné době jako Sv. Vít se začala výrazně měnit podoba Staroměstského náměstí. V letech 1838 až 1848 byly zbourány tři měšťanské domy a místo nich vystavěno východní novogotické křídlo radnice. Původní návrh od P. Nobilova byl pro odpor veřejnosti přepracován P. Sprengerem, ale pouze část směřující do náměstí. Kdyby nedošly finance, nahradilo by stejné křídlo i jižní průčelí radnice. Už před rokem 1900 je ale nová budova malá a nevyhovující. Roku 1899 byla tedy vypsána první soutěž na přestavbu a rozšíření radnice. Z této soutěže se ovšem žádný návrh nerealizoval. Roku 1901 byl zbourán Krennův dům, aby udělal místo plánovanému rozšíření radnice. Tím se odhalila nepředělaná Nobilova fasáda a budova se opticky délkově zdvojnásobila. Odstraněním domu byl také chrám sv. Mikuláše vystaven neplánovanému pohledu ze Staroměstského náměstí. Druhá soutěž byla vypsána již roku 1905 a třetí 1909 - z této soutěže pochází i známý Gočárův návrh. Čtvrtá soutěž byla vypsána až v letech 1937-1938. V roce 1945 bylo na konci války Nobilovo východní křídlo vypáleno a roku 1947 zbouráno. Roku 1946 byla vypsána již pátá soutěž, která byla zároveň první soutěží na novostavbu východního křídla radnice. Šestá soutěž rok 1962-3, sedmá soutěž 1966-7. Žádný z návrhů nebyl postaven a místo radničního křídla stále zabírá ubohý parčík a stánky se suvenýry. Nerealizováním žádného z projektů už 107 let trpí radnice, Staroměstské náměstí i unikátní barokní architektura sv. Mikuláše, který je vystaven pohledu, jenž pro něj jeho tvůrce nezamýšlel. Příhodně stavební vývoj Staroměstského náměstí komentuje B. Hübschmann v knize Sto let Staroměstského rynku a radnice z roku 1946. Poslední století bylo pro Staroměstský rynk osudné. Nikoli pro to, že se měnily detaily jeho útvaru - to se dělo i dříve -, nýbrž pro to, že velmi utrpěla jeho podstata, základní tvar, a to činností, která se neřídila uměleckou vůlí, činností, jejíž podstata byla v užitkovosti, v utilitárnosti formové i útvarové a v hledání prospěchu. Jednou to byl prospěch diktovaný požadavky obsahu budovy, jindy prospěch veřejné komunikace a živností v okolí, jindy prospěch veřejné pokrokovosti, jindy opět prospěch národní politiky a reprezentace. Dokonce při zboření severní strany rynku byl to prospěch plynoucí z osvobození daňového. Proto byla severní strana rynku pojata do asanačního obvodu. Prospěch a užitkovost hmotná i ideová nahlodala Staroměstský rynk, rozrušila jeho prostor i stěny.

Prvou ranou posledního století bylo zboření starého mazhauzu, poškozeného ovšem již předtím nástavbou patra r. 1787. Krátké mezidobí, kdy rynk neměl západní stěny, bylo záhy vystřídáno ohromující hmotou Nobilovy novostavby, která z důvodu větší užitečnosti převyšovala ostatní budovu radniční o patro a rázem falešné monumentality a nesourodými proporcemi rynk poškodila tak, že se veřejnost vzbouřila a dosáhla předělání Nobilova díla. Bohužel z důvodů úsporných zůstala i výška budovy i původní disposice pod naparáděnou novou fasádou. Zlepšena byla jen fasáda do rynku a nehorázné proporce zůstaly na postranním průčelí do radniční uličky. Potom byl rynek oloupen o severní stranu až k Pavlánům. Hned prvá novostavba, nárožní dům nové třídy, byla nejtěžší ranou, bezohlednou k prostředí. (nové) Budovy mají daleko do toho, aby byly uměleckým ekvivalentem domů bývalých. Vnitřek rynku utrpěl značnou uměleckou ztrátu již tehdy, když se česká většina zmocnila vlády na radnici. Z falešné pokrokovosti byla odstraněna renesanční Krocínova kašna. Také pozdější ochuzení prostoru o Bendlův mariánský sloup v roce 1918 spojeno jest s vítězstvím našeho národa a s domnělým prospěchem politickým. Z týchž pohnutek zalehl nový střed rynku r. 1915 Šalounův opulentní a nikterak skromný pomník Husův. Nově se kristalisující útvar rynku je od sta let naplňován obsahem, který neposkytuje uspokojivý dojem jednotného charakteru, a proto je nutno sestavit bilanci stoleté činnosti. V době, kdy se přinejmenším nedá dále odkládati znovuzřízení západní strany rynku, jde o to, aby alespoň nebylo rynku více ubližováno, neboť to jest vedle Hradčan místo pro národ nejposvátnější. Je to výstraha dnešku, abychom náměstí neponechávali delší dobu bez čtvrté horizontálně ovládající a nejvýznačnější strany. Jsme sice naplněni nadějí, že se dílo zdaří a bude ozdobou Prahy, ale není-li vše řádně připraveno, nejsou zvraty názorů vyloučeny. Průtahy z toho vznikající zaviňují hanbu provisorií a při delším trvání budí dojem nemohoucnosti, jejíž výtka by stihla především architekty! Další z výrazných mezníků vývoje města bylo zbourání městských hradeb, ke kterému bylo uděleno povolení roku 1866. V letech 1874 až 1911 byly hradby zbourány, zmizely téměř všechny městské brány a město se začalo rozrůstat. Např. na místě Koňské brány na Václavském náměstí do roku 1890 vyrostlo Národní muzeum, na které se opět snesla kritika pro nízkou umělecko-architektonickou kvalitu. 1 6 7 Velkou stavební aktivitu přinesl do města také již zmíněný asanační zákon 1885-1893. Na jeho základě bylo zbouráno 600 domů židovského města, včetně severní strany Staroměstského náměstí a v letech 1897-1917 vznikl nový Josefov. Kvalita vzniklých staveb byla okamžitě silně kritizována a napadána jako nehodnotná. Podobná razantní regulace měla potkat i Malou Stranu jak dokládá návrh z roku 1893. Neméně výrazně zapůsobila v letech 1880 až 1910 regulace Vltavského nábřeží, která změnila ráz celého Podskalí a kterou dovršilo proražení tunelu pod Vyšehradskou skálou propojující Podskalí s Podolím. (1905-1906) Také staré mosty a lávky byly nahrazovány novými. Holý vrch Vyšehradu se změnil k nepoznání, když v letech 1885-1893 Josef Mocker regotizoval kostel Sv. Petra a Pavla - tento původně románský později gotický kostel, který měl od dvacátých let 18. stol. až do roku 1900 barokní fasádu. V letech 1905-1906 a roku 1915 proběhly také dvě soutěže na úpravu Vyšehradu. Regotizace se roku 1880 nevyhnula ani Emauzům. Původně gotický klášter P. Marie na Slovanech založený roku 1347 Karlem IV. V 17. stol. barokizován. V letech 1923-1932 proběhla úprava okolí kláštera podle návrhu B. Hübschmanna, které předcházely dvě soutěže z let 1913 a 1921. Roku 1945 byly věže kostela při náletu zničeny. Současné věže vznikly až roku 1967 podle návrhu F. M. Černého. Zajímavé jsou také návrhy proměny blízkého Albertova na univerzitní město s lékařskou fakultou od Jos. Havlíčka z roku 1950. Jako další zasáhla vlna novogotických úprav roku 1875-1886 Prašnou bránu, o což se zasloužil opět Jos. Mocker. Prašná brána postavená roku 1475 podle návrhu M. Rejska na místě tzv. odrané brány, která zde stála od 13. stol. V letech 1901-1902 proběhla také soutěž na úpravu okolí Prašné brány. V sousedství Prašné brány stával od 14. stol. Králův dvůr. Občasné sídlo králů, od Václava IV. Až po Vladislava Jagellonce, bylo v 17. stol. přestavěno na Arcibiskupský seminář, od roku 1777 využíváno jako kasárna a od roku 1869 jako Kadetní škola. Roku 1902 byl Králův dvůr zbourán. Součástí areálu byl od 17. stol. kostel sv. Vojtěcha, který byl zbourán roku 1903. Téhož roku proběhla soutěž na novostavbu Reprezentačního

6 8 domu královského hlavního města Prahy tzv. Obecního domu, na místě bývalého Králova dvora. Soutěž vyhrál A. Balšánek. Jeho soutěžní návrh se značně liší od výsledné podoby Obecního domu postaveného v letech 1905-11, na níž se kromě A. Balšánka podílel O. Polívka. Vlna novogotických úprav už nestihla zasáhnout klášter bl. Anežky, na které zpracoval návrh A. Cechner roku 1902 a ani kostel P. Marie na Karlově - viz návrh F. Mikše také z roku 1902. Památníkem osvobození na vrchu Vítkově, další výraznou dominantou Prahy, postavenou v letech 1923-32 podle návrhu J. Zázvorky, vzešlého ze soutěže z roku 1923 (této soutěži, na stejném místě, předcházela roku 1913 soutěž na Žižkův pomník), ukončíme přehled velkých změn, které se v Praze velmi nedávno uskutečnily. Nyní přejdeme k těm, které nedostaly možnost se uskutečnit, ale kdyby ji dostaly, byly by to změny podobně výrazné. Mezi Vítkovem a Obecním domem mohlo dojít k mnoha velkým změnám. Mohla tu vzniknout velká promenádní třída směřující z náměstí Republiky k Žižkovu pomníku. Na samotném náměstí mohla vzniknout koncertní síň, nová budova Národního divadla ze soutěže z roku 1922, nebo památník T. G. Masaryka ze soutěže z roku 1937. V roce 1946 proběhla další soutěž na bulvár z náměstí Republiky k Vítkovu. V těchto návrzích se počítá vždy s velkorysou úpravou celého náměstí. Je jen škoda, že některý z návrhů nebyl realizován, protože by dnes s tímto prostorem nemohlo být nakládáno tak nekoncepčně. Josefovská asanace dala vzniknout nové velké třídě - Pařížské, která byla součástí plánované radikální urbanistické změny. Byla částí velké osy protínající město od Národního muzea přes plánovaný průlom z Můstku na Staroměstské náměstí, přes řeku novým mostem, průkopem či tunelem na Letnou, kde měly vzniknout další reprezentativní budovy. Z tohoto počinu byl v letech 1906-08 dokončen pouze asanační most, nynější Čechův most, vedoucí k úpatí kopce. V letech 1897-1912 zpracovává prof. Koula řadu návrhů na řešení letenské komunikace, průkopu Letnou a regulace pláně. V roce 1905 proběhla soutěž na budovy Čs. technické univerzity na Letné. V roce 1906 přichází J. Vejrych s návrhem budovy České galerie, umístěné oproti ústí Čechova mostu. Roku 1907 přináší další návrhy letenské komunikace a regulace pláně A. Engl. V roce 1907 proběhla soutěž na budovy Univerzity v ústí Pařížské ulice u Čechova mostu. Na to samé místo byla vypsána stejná soutěž ještě roku 1919, z níž byl postaven jen fragment, jímž je dnešní právnická fakulta UK. Roku 1920 byla soutěž na vládní budovy na Letné. V roce 1924 byl vydán zastavovací plán Letné. 1928-9 další soutěž na budovu Parlamentu na Letné. Roku 1939 soutěž na Státní galerii na Letné a v roce 1947 soutěž na budovu Národního shromáždění na Letné. V roce 1949 proběhla soutěž a v roce 1955 byl na Letné naproti ústí Čechova mostu odhalen pomník J. V. Stalina, který byl v roce 1962 odstraněn. V letech 1951-2 proběhla ještě soutěž na nábřeží oproti Stalinovu pomníku. Postavením a zbouráním Stalinova pomníku končí stavební činnost na svahu za Čechovým mostem a nyní se kdysi monumentální plochy za kyvadlem utěšeně rozpadají a zarůstají křovím. A toto místo s jedním z nejkrásnějších pohledů na Prahu se po setmění stává nebezpečnou zónou. Když se posuneme v pohledu dál směrem k hradu, narazíme na Klárov, kde, kdyby byl postaven vítězný návrh ze soutěže z roku 1946 na pražskou městskou galerii, by jistě dnes nebyla rušná křižovatka degradující celé okolí. Při celkovém pohledu na Malou Stranu se také ukáže celá spousta alternativních minulostí. V roce 1893 byla vydána již zmíněná regulace malostranského pobřeží. V roce 1900 probíhá 1. soutěž na pobřežní část Malé Strany. Roku 1902 prezentuje V. Roštlapil svůj návrh Arcibiskupského semináře na svahu Petřína. V roce 1905 publikuje A. Balšánek své studie možností výškového zastavění Malé Strany. Roku 1907 probíhá 2. soutěž na úpravu Malé Strany. Roku 1920 prezentuje opět A. Balšánek rámci cyklu Studie o Velké Praze své návrhy zástavby malostranského nábřeží - návrhy na budovu Sněmovny mezi Klárovem a Karlovým mostem, návrh Říšské Sněmovny na Petříně, studie otevření Petřína, či studie zastavění průlomu u Klíčů. Roku 1923 byla vypsána soutěž na Národní československou galerii na malostranském nábřeží. Roku 1926 byla soutěž na petřínskou komunikaci. Ani žádný z těchto projektů se nedočkal realizace. Také se soutěžilo okolo další pražské ikony - Národního divadla, na Můstku, na Mariánském náměstí, na Jungmanově náměstí, na Vino-

hradech, na Hlavním nádraží, u Nuselského údolí a na mnoha dalších místech. Některé návrhy měly to štěstí, že byly realizovány, ale valná většina zůstala pouze v archivech a na stránkách dobových architektonických časopisů. Z této krátké rekapitulace se dá, i bez dalšího průzkumu historického pozadí, vysledovat, že šance na realizaci vítězného návrhu vzešlého z architektonické soutěže jsou v našich krajích mizivé. Jestli tento poznatek máme brát, v případu současné soutěže na novou budovu Národní Knihovny na Letné, jako útěchu nebo jako historické varování ponechám otevřené. Zadání krátkého úkolu tedy zní - Vizualizujte dnešní podobu lokality vámi vylosované soutěže tak, jako by příslušný návrh byl realizován a přidejte vlastní návrh v přímém okolí - záběru, který by díky realizaci vylosovaného návrhu mohl v jeho okolí vzniknout. Forma prezentace - 1 zákres do fotografie + text vysvětlující - odůvodňující váš návrh, či obecné zamyšlení. Jako podnět k zamyšlení předkládám několik otázek a odlišných názorů/předpokladů, se kterými se setkávám, a se kterými můžete polemizovat. 1. Jaký význam pro národ - občany mělo královské město Praha v době svého velkého stavebního rozmachu na přelomu 19. a 20. století. Co reprezentovalo, a co si myslíte, že reprezentuje nyní a jakou roli v tom hraje architektura? 2. Chybí idea, jednotící myšlenka či osobnost, které by architektura mohla reprezentovat - krále, císařství, nový český stát, národ, ideologie,..? Byli by jste schopni přijít s myšlenkou natolik jednotící (odpovídající současné době), že by dnes iniciovala zásah do nedotknutelného centra - např. skutečnou dostavbu Staroměstské radnice? 3. Jakou roli ve vývoji města hraje demokracie? - Zástupci lidu jsou voleni na příliš krátkou dobu, aby měli prostor k uskutečnění rozsáhlejších plánů? - Zástupci volení na krátké období nejsou ochotni převzít zodpovědnost za vzhled města, nemají dostatečnou kompetenci k tomu, aby byli schopni učinit důležitá rozhodnutí, a proto se věnují spíše prosa- 1 6 9 zování krátkodobých cílů, z nichž plyne individuální profit? - Použiji slova K. Bečkové (Zprávy památkové péče, roč.66/2006/ č.1/mezi Skyllou a Charybdou/str.4-5) proč je památkáři bráněno moderní - stylově avantgardní - architektuře ve vstupu do jádra historického města? - Památkáři se ani jinak chovat nemohou, protože plní úlohu, pro kterou je najal státní aparát. Ten je zase zodpovědný celé společnosti za to, že historické město, o kterém v určitém okamžiku svého kulturního vývoje legislativním úkonem rozhodla, že má být v dané podobě zachováno, zachováno bude. Dojde-li někdy v bližší či vzdálenější budoucnosti k celospolečenskému přehodnocení tohoto názoru, brány památkově chráněného města se mohou moderní architektuře otevřít dokořán. -> A co by na to řeklo UNESCO, které v podstatě převzalo rozhodování o vývoji města a stačí mu jen pohrozit vyškrtnutím Prahy ze seznamu světového dědictví, či zařazením na seznam ohrožených památek, aby se pražští, ze strachu o odstřižení finančního přítoku, podrobili. -> Jakým způsobem by prakticky mělo dojít k celospolečenskému přehodnocení názoru na památkovou péči? Kdo by měl/mohl něco takového iniciovat? Jakou roli by v tom měl/mohl hrát architekt? 4. Dříve, stejně jako nyní, byly v soutěžích úspěšnější ověřené styly a zavedené přístupy než experiment. Stejně tak byl ale každý nový stavební počin, opírající se o zavedené styly, kritizován a odsuzován jako architektonicky nehodnotný - viz Národní muzeum, nové křídlo Staroměstské radnice, stavby vzniklé po Josefovské asanaci Dalo by se to vysvětlit tím, že současníky téměř nikdy není nic kladně přijato, protože je v lidské povaze, jako obrana před plynutím času, lpění na stálosti, stabilitě, udržení stavu věcí takových jaké je známe? Další generace, která vyroste v novém, už vnímá jako samozřejmé a nedotknutelné to co předchozí generace odmítala. -> Vnímáme tedy pražské centrum, tak jak je dnes známe jako nedotknutelné, protože v něm byl stavební vývoj přerušen válkami a komunistickým režimem (který soustředil svou stavební činnost spíše mimo centrum), na tak dlouhou dobu, že všechny současné generace znají město ve stejném stavu? Generace, které zažily dostavbu chrámu sv. Víta, Josefovskou asanaci či regulaci nábřeží, by zřejmě vnímali některá místa centrální Prahy jako nedodělaná. 5. Pokud by se v minulých soutěžích více prosadily a realizovaly, (v takové míře jako např. barokní) některé avantgardní styly, jako například kubismus, mělo by to nějaký vliv na dnešní přijímání/vstřebávání nových architektonických stylů do organismu města?

7 0

Seznam soutěží a návrhů použitých v přípravě projektu * Soutěžní projekty 1-1900 - 1. soutěž na pobřežní část Malé Strany 2-1899-01-1. soutěž na přestavbu a rozšíření Staroměstské radnice 3-1900 - soutěž na budovu Dráhy císaře Fr. Josefa 3,5-1901 - 2.soutěž na upravovací plán Starého města 4-1901-02 - soutěž na úpravu okolí Prašné brány 4,5-1901 - 1. soutěž na stavební využití Letenské pláně 5-1903 - soutěž na novostavbu Reprezentačního domu král. hl. m. Prahy (Obecní dům) 6-1903 - soutěž na Městské divadlo na Královských Vinohradech 7-1904 - soutěž na Vinohradskou nemocnici 8-1905 - soutěž na budovy České technické univerzity na Letné 9-1905 - soutěž na novostavbu radnice král. hl. m. Prahy na Mariánském nám. 10-1903-05-2. soutěž na přestavbu a rozšíření Staroměstské radnice 11-1905-06-1. soutěž na úpravu Vyšehradu 12-1907 - 2. soutěž na úpravu Malé Strany 12,5-1907 - soutěž na průkop letenskou stání 13-1907 - soutěž na Univerzitní budovy v ústí Pařížské ulice u Čechova mostu 13,5-1909 - 2. soutěž na stavební využití Letenské pláně 14-1909 - 3. soutěž na přestavbu a rozšíření Staroměstské radnice 14,5-1909 - soutěž na sanatorium v Podolí 15-1913 - soutěž na Žižkův pomník na Vítkově 15,5-1911 - soutěž na palác Koruna na Václavském náměstí 16-1913 - 1. soutěž na úpravu Palackého nám. a regulace okolí Emauz 16,5-1912 - soutěž na výběr místa pro sletiště Sokola 17-1915 - 2. soutěž na úpravu Vyšehradu 17,5-1913 - soutěž na hřbitov v Ďáblicích 18-1919 - soutěž na 2. Katolický kostel na Vinohradech 18,5-1919-21-2. soutěž na univerzitní budovy v ústí Pařížské ulice u Čechova mostu 19-1920 - soutěž na vládní budovy na Letné 19,5-1920 - soutěž na ministerské budovy na Petrském Nábřeží 20-1921 - soutěž na úpravu nároží Můstku a Václavského náměstí 20,5-1920-23 - postupně vypsány soutěže na urbanistické řešení jednotlivých sektorů města 21-1922 - soutěž na palác pojišťovny Reunione Adriatica 1 7 1 21,5-1922 - soutěž na Tyršův dům na Malé Straně 22-1922 - soutěž na umístění a ideové náčrtky nového čs. divadla v Praze 22,5-1923 - soutěž na Městskou knihovnu 23-1921 - soutěž na úpravu nábřeží od Podskalí po Emauzy 23,5-1925-28 - soutěž na areál Pražských vzorkových veletrhů v Holešovicích 24-1923 - soutěž na novostavbunárodní galerie čs. na Malé Straně (na Kampě) 24,5-1924 - soutěž na Úrazovou pojišťovnu dělnickou na nábř. kap. Jaroše 25-1923 - soutěž na Památník osvobození na Vítkově 25,2-1925 - soutěž na budovu Ministerstva obchodu na Řásnovce 25,5-1926 - soutěž na novou úřední budovu pražské obce 25,7-1925 - soutěž na sportovní areál na Dívčích hradech 26-1926-27-1.soutěž na most přes Nuselské údolí 26,2-1926 - soutěž na regulaci Pankrácké pláně 26,5-1926 - soutěž na petřínskou komunikaci 26,7-1927 - soutěž na kostel sv. Václava ve Vršovicích 27-1928-29 - soutěž na budovu parlamentu na Letné 27,2-1928-29 - soutěž na Živnostenskou banku na Příkopě 27,5-1929 - soutěž na zastavění východního okraje Letenské pláně 27,7-1929 - soutěž na budovu Zemského archivu 28-1933 - 2.soutěž na přemostění Nuselského údolí 28,2-1931 - soutěž na nové letiště v Ruzyni 28,5-193ě-33 - soutěž na všeobecný dopravní program Velké Prahy 28,7-1936 - soutěž na Motolskou nemocnici 29-1937-38-4.soutěž na přestavbu a rozšíření Staroměstské radnice 29,2-1936 - soutěž na Štefánikův most 29,5-1939 - soutěž na Státní galerii na Letné 30-1937 - soutěž na návrh a umístění pomníku TGM 30,5-1937 - soutěž na 2. budovu Národního muzea na Hradčanech 30,7-1939 - soutěž na novostavbu Národního muzea na Výstavišti 31-1947 - soutěž na budovu Nár. shromáždění na Letné 31,5-1946 - soutěž na pražskou městskou galerii na Klárově 32-1946-47-5.soutěž = 1.soutěž na novostavbu východního křídla Staroměstské radnice 32,5-1949 - soutěž na pomník J. V. Stalina 33-1946 - soutěž na bulvár z nám. Republiky k Vítkovu (nám.budovatelů) 33,5-1951-52 - soutěž na nábřeží oproti Stalinovu pomníku 34-1958 - soutěž na dobudování vysokých škol tech. v Dejvicích 34,5-1954 - soutěž na vys. školu stranickou na Pankráckém předmostí 35-1960 - soutěž na národní stadion v Maninách

7 2 35,5-1962-63-6.soutěž = 2.soutěž na novostavbu východního křídla Staroměstské radnice 36-1954 - soutěž na Ústřední dům armády v Dejvicích 36,2-1956 - vyzvaná soutěž na řešení Pankrácké pláně 36,5-1956-59 - soutěž na dostavbu Národního divadla 36,7-1957-58 - soutěž na Vysokou školu zemědělskou v Suchdole 37-1965 - soutěž na řešení holešovického předmostí Hlávkova mostu 37,2-1958-60 - dvoukolová soutěž na centrum Prahy 37,5-1958-61 - soutěž na urbanistické a dopravní řešení centra Prahy 37,7-1961 - soutěž na řešení centra Pankráce 38-1958-61-3.soutěž na přemostění Nuselského údolí 38,2-1961 - soutěž na sídliště Prosek 38,5-1959 - 2.soutěž na Motolskou nemocnici 38,7-1961-62 - vyzvaná soutěž na budovy televize, rozhlasu a společenského centra na Pankrácké pláni 39-1966-67 - soutěž na budovu ústředního nádraží ČSD 39,2-1962-64 - dvoukolová soutěž na dostavbu Národního divadla 39,5-1966-67-7.soutěž = 3.soutěž na novostavbu východního křídla Staroměstské radnice 39,7-1964 - soutěž na úpravu Letenské pláně 40-1965 - soutěž na mezinárodní hotel v Revoluční třídě 40,2-1964 - soutěž na Ústřední telekomunikační budovu na Žižkově 40,5-1964 - vyzvaná soutěž na dostavbu věží Emauzského kláštera 40,7-1966-68 - dvoukolová soutěž na koncertní síň na náměstí Republiky 41-1966 - urbanistická soutěž na Jižní město 41,5-1967-70 - soutěže na umístění Národního shromáždění 42-1987-88-8. soutěž = 4.soutěž na novostavbu východního křídla Staroměstské radnice Na přelomu 50. a 60. let probíhá mnoho dalších architektonických soutěží na - vysoké školy, nemocnice, stadiony, televizní a rozhlasové budovy, ústavy ČSAV, hotely, kulturní domy, nové městské části... * Mimosoutěžní projekty 0,5m- 1885-97 - plán regulace židovského města 1m- 1897-1912 - návrh řešení letenské komunikace, průkopu Letnou a regulace pláně - J. Koula 1,5m- 1893 - návrh regulace malostranského pobřeží 2m- 1902 - návrh na Arcibiskupský seminář - V. Roštlapil 3m- 1902 - návrh na obnovu kostela P. Marie na Karlově - F. Mikš 4m- 1902 - návrh na obnovu kláštera bl. Anežky - A. Cechner 5m- 1906 - návrh na budovu galerie čs. umění na Letné - J. Vejrych 6m- 1907-08 - návrh letenské komunikace, tunelu a regulace pláně - A. Engel 7m- 1905-20 - studie úprav Malé Strany a studie o Velké Praze - A. Balšánek 7,5m- 1910 - regulační plán Vyšehradu 8m- 1912 - studie ukončení Židovského ostrova 8,5m- 1913 - upravovací plán Malé Strany a Hradčan 9m- 1921 - návrh velkotržnice na Žižkově - J. Krejcar 9,5m- 1919 - Ideální Velká Praha - M. Urban 10m- 1924 - zastavovací plán Letné 10,5m- 1920 - projekt paralelního města v Polabí - V. Zákrejs 11m- 1913 - studie otevření Petřína - A. Balšánek 12m- 1930 - návrh zastavení předmostí Nuselského mostu 13m- 1932 - návrh satelitu Prahy v Polabí - PAS (Pracovní Architektonická Skupina) 14m- 1943-45 - studie univerzitního města na Albertově - J. Havlíček 15m- 1945 - návrh na přestavbu Starého Města - J. Havlíček 16m- 1959 - návrh na přestavbu pražské city - J. Havlíček 17m- 1940 - projekt na dostavbu areálu Národního divadla 17,5m- 1948-51 - návrh přemostění Nuselského údolí 18m- 1952 - návrh úprav Národního divadla 18,5m- 1953 - vyzvané studie na nový centrální prostor Prahy na místě dnešního Palachova náměstí 19m- 1954 - návrh úpravy okolí Národního divadla 20m- 1943 - návrh na budovu ústředního nádraží ČSD - J. Gočár 21m-1954 - návrh na fakultní budovy na Dívčích hradech 22m-1962 - studie asanace Žižkova 23m-1966 - studie satelitního města EtaRea v Posázaví - G. Čelachovský

1 7 3

7 4

1 7 5

7 6

1 7 7

7 8

1 7 9

8 0

1 8 1

8 2

1 8 3