Možnosti vývozu zemědělských a potravinářských výrobků z ČR do třetích zemí

Možnosti vývozu zemědělských a potravinářských výrobků z ČR do třetích zemí (červenec 2005) Ministerstvo zemědělství ČR Odbor obchodu a mezinárodní spolupráce Ing. Marta Teplá Ing. Jindřich Fialka Ing. Jan Svoboda

Souhrn Materiál je zaměřen na informace o možnostech vývozů zemědělských a potravinářských výrobků české provenience do třetích zemí. Podkladem je analýza a vyhodnocení českého agrárního vývozu před vstupem a po vstupu do EU, kdy došlo ke změně podmínek a pravidel pro tento obchod v rámci společné obchodní a společné zemědělské politiky EU. Zejména se zaměřuje na zmapování možností vyplývajících z preferenčních ujednání dohod EU se třetími zeměmi, protože toto nové prostředí, které není zatím pravděpodobně dostatečně známé českým subjektům, se jeví dosud ne zcela využité. Po vstupu do EU vzrostl obrat českého agrárního obchodu především se zeměmi uvnitř EU-25, a to jak vývoz, tak dovoz, zatímco obrat obchodu se zeměmi mimo EU poklesl. Lze to přičíst naprosté změně podmínek jak pro obchod uvnitř EU (bezbariérový), tak pro obchod mimo EU s tzv. třetími zeměmi (jiné obchodní mechanizmy, jiné dohody). Podle objemu vývozu se v teritoriální skladbě vývozu z ČR do třetích zemí na první místo řadí region Střední Asie (především Rusko a Ukrajina), na druhé region kandidátských zemí (Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko). Z jednotlivých zemí mají rovněž významné postavení USA, Libanon, Thajsko. Podle komoditní skladby vývozu z ČR do třetích zemí je v závislosti na objemu vývozu na prvním místě sektor mléčných komodit, zejména sušené mléko a sýry, dále slad, pivo cukrovinky, chmel. V podstatě se jedná o tradiční české vývozní komodity. Významnou položkou vývozu jsou také semena rostlin, tradičně známá, kvalitní česká vývozní komodita. Z analýzy nejvýznamnějších vývozů vyplývá, že přední teritoria a významné položky se doplňují, takže mléčné výrobky, slad, pivo, cukrovinky se nejvíce vyváží do Ruska a Ukrajiny, dále do kandidátských zemí, USA a Kanady. Posouzení možností vývozu daných preferenčními dohodami EU ukazuje, že Rumunsko, Chorvatsko, jsou země, které poskytují největší prostor pro přístup na své trhy, pokud jde o uvolnění v podobě koncesí na dovoz zemědělských a zpracovaných zemědělských výrobků. Z hlediska nejvíce frekventovaných vývozů české provenience pak preferenční prostor je v současné době v zemích kandidátských a zemích bývalé Jugoslávie. Materiál je orientační, jeho hlavním cílem je přispět alespoň malým dílem k podpoře exportu českých zemědělských a zejména zpracovaných zemědělských výrobků tam, kde se dosud zdají být otevřené příležitosti na trzích třetích zemí. Summary The brochure pursues an export potential of agricultural and food products, of the Czech origin, to third countries. After joining the European Union many changes had occurred in this particular area because new standards, rules and terms were applied following the EU common trade and agricultural policy; then an analysis and evaluation of the Czech agricultural exports before and after the accession in 2004 create a platform for further consideration. The focus is especially on mapping possibilities resulting from negotiations of the EU trade preferential arrangements with third countries, which are not widely known and sufficiently exploited by the Czech companies. Since the entry of the Czech Republic to the EU the agricultural trade volume with the EU Member States increased, both in terms of exports and imports, while the volume with Non-Member States declined. This should be a consequence of completely new trade conditions applied within the EU market (no trade barriers) and third countries as well (different trade mechanisms and arrangements). Based on actual export data, according to a territorial structure, the highest volume flows from the Czech Republic to Central Asia (in particular Russia and Ukraine) following by the Candidate Countries (Romania, Bulgaria and Croatia). As regards the individual states, significant export partners are the United States of America, Lebanon and Thailand. As the commodity structure of the Czech exports to third countries is concerned the most important commodities in the volume of export are dairy products (especially dried milk and cheese), malt, beer, confectionary and hops. Basically, purely traditional Czech export articles. In addition plant seeds are another traditionally known and high-quality Czech export product, and represent also an important export item. Results from the analysis of the most important exports suggest that leading territories and items are complementary. Thus, dairy products, malt, beer and confectionary are primarily exported to Russia and Ukraine, and then to the Candidate Countries, USA and Canada. The assessment of the export potential, given by the EU trade preferential arrangements, indicates that Romania, Croatia, Switzerland are the countries providing the largest space for market access; respecting trade liberalization in the field of agricultural and processed products. In light of the most frequent exports of the Czech origin at present, some preferential area is in the Candidate Countries and in countries of former Yugoslavia. The objective of this brochure is, at least to a limited extent, to support the export of the Czech agricultural and particularly processed products where still some potential for export on the market of third countries exists. MZe ČR, 2005 ISBN 80-7084-449-3

OBSAH Úvod... 5 Přehled vývoje agrárního zahraničního obchodu ČR v podmínkách rozšířené EU... 6 Analýza vývozu z ČR do třetích zemí v členění dle jednotlivých teritoriálních celků... 9 Analýza vývozu z ČR do třetích zemí v členění dle jednotlivých položek... 14 Nejvýznamnější vývozy z pohledu komoditního a teritoriálního... 16 Střední Asie... 16 Kandidátské země... 16 Severní Amerika... 16 JV Evropa... 17... 17 Možnosti vývozu dané preferenčními ujednáními dohod EU se třetími zeměmi... 18 Rumunsko... 18 Chorvatsko... 18 Libanon... 19... 19 Bulharsko... 19 Makedonie... 19 Turecko... 19 Norsko... 19 Jihoafrická republika... 20 Izrael... 20 Jordánsko... 20 Maroko... 20 Egypt... 20 Island... 20 Mexiko... 20 Chile... 21 Palestina... 21 Tunisko... 21 Přílohy... 22

ÚVOD Předkládaný materiál je zaměřen na zmapování možností vývozu českých zemědělských a zpracovaných zemědělských výrobků do teritorií mimo území EU ve změněných podmínkách společné obchodní a společné zemědělské politiky EU. Po vstupu ČR do EU se změnila dimenze českého zahraničního agrárního obchodu. Zahraničním obchodem se stal pouze obchod mimo společné území EU, resp. obchod se třetími zeměmi, neboť obchod uvnitř EU mezi jednotlivými členskými zeměmi EU je považován za obchod vnitřní, který se odehrává bez celních a ostatních bariér. Změnila se regulace agrárního obchodu se třetími zeměmi daná pravidly společné zemědělské politiky, v jejichž rámci se proti období před vstupem více využívá licencí na dovoz i vývoz, využívá se jiná struktura exportních subvencí, přistupuje nový institut skládání kaucí při získávání preferencí na dovoz a subvencí na vývoz, zpřísnila se pravidla kontroly vývozu, pravidla welfare apod. Existují společná pravidla pro podporu propagace zemědělských výrobků na trzích třetích zemí, v jejich rámci jsou vybrané položky a vybraná teritoria, na které EU přispívá ze společných finančních zdrojů. Existuje rovněž podpora zemědělských a potravinářských produktů, které využívají ochrany označení původu a ochrany geografického označení jejich specifické kvality. Toto všechno do značné míry ovlivňuje podmínky agrárního vývozu. Zejména však došlo k tomu, že ČR se svým vstupem do EU stala součástí prostředí, které využívá rozsáhlý systém různých typů dohod s jednotlivými zeměmi či regionálními seskupeními za účelem usnadnění spolupráce a zejména za účelem usnadnění vzájemného obchodu. Toto prostředí je nám dosud velmi málo známé, je také poněkud náročné seznámit se s příslušnými předpisy, které toto prostředí mapují a regulují. Ať už se jedná o dohody o spolupráci a partnerství, či o dohody o zóně volného obchodu nebo o vyšší stupeň dohod v podobě asociační, je to neustálý proces, který EU vede téměř permanentně. Je proto těžké neztratit kontakt s vývojem tak, aby příslušný subjekt mohl dojednaných koncesí (v podobě preferencí) efektivně využívat. O určitý přehled liberalizovaného agrárního trhu třetích zemí jsme se tedy pokusili v tomto materiálu. Předkládaný materiál je zaměřen na analýzu vývozu zemědělských a potravinářských výrobků české provenience do třetích zemí rok po vstupu ČR do EU. Analyzovány jsou jednak možnosti vývozu vyplývající z trendů vývozu realizovaného po vstupu do EU a jednak možnosti dané preferenčními ujednáními jednotlivých dohod mezi EU a třetími zeměmi. Vzhledem k tomu, že analýza zaměřená na zemědělské koncese v příslušných dohodách nepostačuje ke stanovení možností vývozu mimo území EU, je cílem tohoto dokumentu informovat zainteresované subjekty o rozmístění koncesí a usnadnit jim orientaci v poměrně složitém prostředí dohod, k nimž ČR přistoupila. Rozšíření spektra pohledu na danou problematiku se jeví v této fázi na úkor vypovídací schopnosti materiálu, i když je zřejmé, že zpracování dalších fází hodnotících různé formy podpor či bariéry exportu by tuto analýzu vhodně doplnilo. V současné době projednávaná liberalizace agrárního obchodu v rámci Světové obchodní organizace pravděpodobně však nastavení pravidel mezinárodního obchodu změní.

PŘEHLED VÝVOJE AGRÁRNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČR V PODMÍNKÁCH ROZŠÍŘENÉ EU Vliv nových pravidel jednotného trhu EU na obchod se zemědělskými a potravinářskými výrobky ČR je možné označit za příznivý, jak ukazují následující údaje. Pozn.: Ke zhodnocení vlivu vstupu České republiky do Evropské unie na agrární zahraniční obchod byly vybrány hodnoty dovozu a vývozu zemědělských a potravinářských produktů dle kapitol 1 24 celního sazebníku. Pro srovnání bylo vybráno období prvního roku po vstupu, květen duben sledovaných let (tzn. období před vstupem: 1. 5. 2003 30. 4. 2004 a období po vstupu: 1. 5. 2004 30. 4. 2005). Celkový obrat obchodu se zemědělskými a potravinářskými výrobky ČR meziročně vzrostl o 24,6 % na 162 miliard Kč. Obrat obchodu se zeměmi EU-25 se na této hodnotě podílí 83,6 % s meziročním nárůstem o 35,8 %, zatímco zbývajících 16,4 % podílu obchodu se třetími zeměmi vykazuje meziroční pokles o 12,5 %. Nenaplnily se obavy z výrazného prohloubení záporného salda obchodní bilance obchodu se zemědělskými a potravinářskými výrobky po vstupu ČR do EU (rozdíl činí 0,35 %). Celkový agrární zahraniční obchod České republiky Ukazatel Před vstupem (mld. Kč) Po vstupu (mld. Kč) Rozdíl (mld. Kč) Vývoz 50,803 66,751 15,948 Dovoz 79,224 95,276 16,052 Obrat 130,027 162,027 32,000 Saldo 28,422 28,526 0,104 Pramen: Celní statistika Celkový agrární zahrani ní obchod období p ed vstupem po vstupu -50 0 50 100 150 200 mld. K Vývoz Dovoz Obrat Saldo Celkový vývoz vzrostl meziročně o 31,4 % na hodnotu 66,8 mld. Kč. Vývoz do zemí EU-25 se meziročně zvýšil o 42,2 % na hodnotu 57,8 mld. Kč a dosáhl podílu na celkovém vývozu 86,6 % proti 80,1 % v předchozím období. Naproti tomu vývoz do třetích zemí meziročně poklesl o téměř 12 % na 8,9 mld. Kč a jeho podíl na celkovém vývozu rovněž poklesl, a to na 13,4 %. Z hlediska komoditní skladby obchodu se zemědělskými a potravinářskými výrobky lze konstatovat příznivý trend vývozu některých položek s vyšší přidanou hodnotou do zemí EU-25. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán u vývozu cukru (Německo, Rakousko, Slovensko, Belgie a Maďarsko) a nezahuštěného a neslazeného mléka a smetany (Německo, Itálie, Slovensko, Nizozemí). Nárůst vývozu byl zaznamenán rovněž u položek cukrovinky (Velká Británie, Německo, Slovensko), pivo (Německo, Velká Británie, Slovensko), čokoláda (Slovensko, Maďarsko, Polsko), přípravky s kakaem a pečivo a pekařské zboží (Slovensko). U vývozu z České republiky do třetích zemí nenastaly ve skladbě komoditní struktury výraznější změny. Poklesl však téměř o polovinu vývoz zahuštěného slazeného mléka a smetany (Thajsko, Libanon, Chorvatsko). Mírný nárůst exportu zaznamenaly položky slad (Rusko, Moldávie), pivo (USA, Rusko, Kanada), cukrovinky bez kakaa (Rusko, Kanada), potravinové přípravky (Rumunsko, Rusko, Bulharsko) a významný byl nárůst vývozu cukru (Chorvatsko, Rumunsko, Makedonie). 6

Vývoz zemědělských a potravinářských produktů z ČR Ukazatel Před vstupem Po vstupu Rozdíl mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč % Země EU-25 40,672 80,1% 57,830 86,6% 17,158 42,2 Třetí země 10,131 19,9% 8,921 13,4% 1,210 11,9 Vývoz celkem 50,803 100,0% 66,751 100,0% 15,948 31,4 Pramen: Celní statistika Srovnání vývozu agrárních produkt z R mld. K 80 60 40 20 0 p ed vstupem po vstupu T etí zem Zem EU-25 U dovozu do České republiky je situace obdobná. Celkový dovoz do ČR se po vstupu do EU zvýšil o 20,5 % na hodnotu 95,3 mld. Kč. Dovoz ze zemí EU-25 vrostl o 31,5 % na hodnotu 77,6 mld. Kč a dosáhl podílu na celkovém dovozu 81,5 % proti 74,5 % v předchozím období. Dovoz ze třetích zemí poklesl o 12,7 % na hodnotu 17,6 mld. Kč a jeho podíl na celkovém importu do ČR rovněž poklesl, a to o 7 %. U dovozu ze zemí Evropské unie je nejvýznamnější nárůst dovozu vepřového masa (zejména z Německa a Polska). Nárůst zaznamenaly rovněž položky: čokoláda a přípravky s kakaem (Německo, Polsko, Belgie), pokrutiny po extrahování sojového oleje (Německo, Rakousko), pečivo a pekařské zboží (Polsko, Německo, Slovensko), přípravky k výživě zvířat (Německo, Rakousko, Maďarsko), víno (Itálie, Španělsko, Rakousko, Francie) a cukrovinky bez kakaa (Německo, Španělsko). U dovozu ze třetích zemí do ČR je významný nárůst množství i cen u dovozu banánů (Kolumbie, Panama, Kostarika) a pokles dovozu drůbežího masa. Mírný pokles dovozu byl zaznamenán u položek tabák, potravinové přípravky, výtažky a koncentráty z kávy a konzervované ovoce a ořechy. Dovoz zemědělských a potravinářských produktů do ČR Ukazatel před vstupem po vstupu rozdíl mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč % Země EU-25 59,047 74,5% 77,670 81,5% 18,623 31,5 Třetí země 20,177 25,5% 17,607 18,5% 2,570 12,7 Dovoz celkem 79,224 100,0% 95,276 100,0% 16,052 20,3 Pramen: Celní statistika Srovnání dovozu agrárních produkt do R 100 mld. K 50 T etí zem Zem EU-25 0 p ed vstupem 7 po vstupu

Posílení vzájemné obchodní výměny mezi ČR a zeměmi EU-25 bylo po odbourání celních bariér logickým vyústěním rozšíření EU. Mírný pokles vzájemné obchodní výměny se třetími zeměmi lze částečně přičíst jak pozvolné adaptaci českých podnikatelů na možnosti, které vyplývají z obchodních dohod uzavřených mezi EU a třetími zeměmi, tak i neustálému vývoji obchodních jednání. Kromě toho nelze přehlédnout ani určitá omezení obchodu v podobě mimotarifních opatření, nejčastěji veterinární a fytosanitární povahy. 8

ANALÝZA VÝVOZU Z ČR DO TŘETÍCH ZEMÍ V ČLENĚNÍ DLE JEDNOTLIVÝCH TERITORIÁLNÍCH CELKŮ Pro analýzu vývozu z ČR do třetích zemí bylo použito oficiální členění teritorií dle Generálního direktorátu pro vnější vztahy EK (DG RELEX) a Generálního direktorátu pro obchod EK (DG TRADE). Toto členění umožňuje lépe postihnout smluvní základnu uplatňovanou mezi EU a třetími zeměmi a zároveň reflektuje předmět činnosti jednotlivých teritoriálních pracovních skupin Rady EU. Materiál tak pracuje s celkem 16 teritoriálními celky, přičemž do tohoto výčtu patří vzhledem ke struktuře smluvní základny samostatně. Snahou zpracovatele bylo uvádět pokud co možná nejsrozumitelnějšími překlady zavedených a rutinně používaných názvů teritoriálních celků. V několika případech analýza využívá původně zavedené zkratky s tím, že na tomto místě je žádoucí jejich bližší popis. Konkrétně: ASEAN zahrnuje země Jihovýchodní Asie (mj. Filipíny, Indonésii, Thajsko, Vietnam aj.); AKP zahrnuje signatáře dohody z Cotonou, tedy země z Afriky, Karibiku a Tichomoří; EFTA zahrnuje země Evropského sdružení volného obchodu, kam spadá Island, Lichtenštejnsko a Norsko; Mercosur zahrnuje země Jižní Ameriky Brazílii, Argentinu, Paraguay a Uruguay. Dále upozorňujeme na skutečnost, že oficiální členění EU zahrnuje do seskupení Střední Asie také Rusko, Ukrajinu, Bělorusko a zakavkazské státy. Pro detailní přiblížení problematiky z hlediska vypovídací schopnosti materiálu následuje přehled s rozdělením konkrétních zemí do jednotlivých teritoriálních celků: len ní t etích zemí do teritorií dle DG RELEX a DG TRADE AKP Angola Jihoafrická republika Pob eží slonoviny Antigua Kamerun Rovníková Guinea Bahamy Kapverdy Rwanda Barbados Ke a Samoa Belize Kiribati Senegal Benin Komory Seychely Botswana Kongo Sierra Leone Burkina Faso Kongo, dem. rep Somálsko Burundi Kuba St edoafrická republika Cookovy ostrovy Lesotho Súdán ad Libérie Surinam Dominika Madagaskar Svatá Lucie Dominikánská republika Malawi Svatý Krištof a Nevis Džibutsko Mali Svatý Tomáš Eritrea Marshallovy ostrovy Svatý Vincenc Etiopie Mauretánie Svazijsko Fidži Mauritius Šalamounovy ostrovy Gabon Mikronésie Tanzanie Gambie Mozambik Togo Ghana Namibie Tonga Grenada Nauru Trinidad & Tobago Guinea Niger Tuvalu Guinea Bissau Nigérie Uganda Guyana Niue Vanuatu Haiti Palau Zambia Jamajka Papua Nová Guinea Zimbabwe Andské spole enství ASEAN Austrálie + NZ Bolívie Brunei Darussalam Austrálie Ekvádor Burma / Myanmar Nový Zéland Kolumbie Filipíny Panama Indonésie EFTA Peru Kambodža Island Venezuela Laos Lichtenštejnsko Malajsie Norsko Severní Amerika Singapur USA Thajsko Kanada Vietnam Východní Timor Jihovýchodní Evropa Jižní Asie Kandidátské zem Albánie Afghánistán 9 Bulharsko Bosna a Hercegovina Bangladéš Chorvatsko Makedonie Bhútán Rumunsko Srbsko a erná Hora Indie Turecko Maledivy Nepál

Venezuela Laos Lichtenštejnsko Malajsie Norsko Severní Amerika Singapur USA Thajsko Kanada Vietnam Východní Timor Jihovýchodní Evropa Jižní Asie Kandidátské zem Albánie Afghánistán Bulharsko Bosna a Hercegovina Bangladéš Chorvatsko Makedonie Bhútán Rumunsko Srbsko a erná Hora Indie Turecko Maledivy Nepál Pákistán Srí Lanka Mercosur Perský záliv + IQ, IR, YE St ední Amerika Argentina Bahrajn El Salvador Brazílie Irák Guatemala Paraguay Írán Honduras Uruguay Jemen Kostarika Katar Mexiko Kuvajt Nicaragua Omán Saudská Arábie Spojené Arabské emiráty St edomo í SV Asie Alžírsko Arménie ína Egypt Ázerbajdžán Hong Kong Izrael B lorusko Japonsko Jordánsko Gruzie Korea - KLDR Libanon Kazachstán Korea Jižní Libya Kyrgyzstan Macao SAR Maroko Moldavsko Mongolsko Sýrie Rusko Tchaj-wan Tunisko Tádžikistán Západní pob. a pásmo Gazy Turkmenistán Ukrajina Uzbekistán Pro účely analýzy se vycházelo z údajů celní statistiky za období 2002, 2003 a 2004. Jednotlivé teritoriální celky byly seřazeny sestupně podle podílu vývozu z ČR v letech 2002 2004 (dle průměrné hodnoty vývozů). Na základě tohoto členění je dokumentován význam jednotlivých teritoriálních celků pro ČR z hlediska našeho vývozu. Podrobnější tabulka se zachycením vývoje vývozů do teritoriálních celků v jednotlivých sledovaných letech je uvedena v příloze 1. Stejně tak je v příloze 2 uveden kompletní přehled vývozu z ČR do všech třetích zemí ve sledovaném období. Teritoriální celek Průměr let 2002 2004 tuny tis. Kč Podíl (%) Střední Asie 106 875 1 992 290 22,8 Kandidátské země 86 863 1 753 542 20,1 Severní Amerika 31 166 859 025 9,8 Jihovýchodní Evropa 45 137 841 082 9,6 Středomoří 17 137 776 209 8,9 ASEAN 24 164 693 963 8,0 Severovýchodní Asie 6 089 528 771 6,1 Perský záliv 7 946 494 382 5,7 26 636 323 225 3,7 ACP 10 935 236 476 2,7 Austrálie a NZ (Nový Zéland) 1 277 74 765 0,9 Jížní Asie 1 347 52 387 0,6 EFTA 3 778 42 865 0,5 Andské společenství 2 498 39 235 0,4 Mercosur 289 10 047 0,1 Střední Amerika 153 8 093 0,1 Celkem 372 290 8 726 359 100,0 Pramen: Celní statistika 10

Podíl jednotlivých teritorií na vývozu z R Kandidátské zem Severní Amerika Jihovýchodní Evropa St edomo í ASEAN Severovýchodní Asie Perský záliv ACP Austrálie a NZ Jižní Asie EFTA Andské spole enství Mercosur St ední Amerika Mezi teritoriálními celky je nejvýznamnějším partnerem ČR z hlediska vývozu Střední Asie, což je do značné míry zapříčiněno zahrnutím Ruska a Ukrajiny do tohoto uskupení. Průměrný objem vývozu v letech 2002 2004 činil cca 2 mld. Kč. Tuto pozici si Střední Asie stále upevňuje, v roce 2004 dosáhl vývoz z ČR cca 2,6 mld. Kč za meziročního nárůstu 33 %. Od roku 2002 došlo k pozoruhodnému nárůstu vývozu z ČR do tohoto teritoria o více než 1,1 mld. Kč. Dalšímu prohloubení vzájemných obchodních vztahů může přispět jak uvažovaný přístup Ruska do Světové obchodní organizace (WTO podle optimistického scénáře by přístup Ruska mohl být odsouhlasen již na nadcházejícím zasedání Ministerské konference WTO v Hongkongu 13. 18. 12. 2005) a s tím související pozvolné otevírání ruského trhu a zavedení disciplíny v oblasti veterinárních a fytosanitárních opatření (SPS), tak i úvahy o zahájení rozhovorů s Ukrajinou o vytvoření zóny volného obchodu s EU. Aktuálně byla podepsána (26. 5. 2005) Dohoda mezi vládou ČR a Ruské federace o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci, což je dalším momentem možného posílení vzájemných obchodních vztahů. Obdobný pozitivní trend, byť s nižší dynamikou meziročního nárůstu vývozu, byl zaznamenán při vývozu z ČR do kandidátských zemí. Průměrný objem vývozu v letech 2002 2004 činil 1,75 mld. Kč. V roce 2004 již hodnota našeho vývozu dosáhla téměř hranice 2 mld. Kč. Zvláště Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko představují tradiční odběratele naší zemědělské a potravinářské produkce. K posílení našeho vývozu do těchto zemí přispěly významné celní preference sjednané v rámci Středoevropské dohody o volném obchodu známé pod anglickou zkratkou CEFTA. České výrobky se tak na těchto trzích náležitě etablovaly a tato skutečnost se projevuje i v rámci aktuálně uplatňovaných smluvních ujednání EU s kandidátskými zeměmi. Teritoriální celky Střední Asie a kandidátské země tak dle průměrného objemu vývozu z ČR v letech 2002 2004 byly dohromady cílovými odběrateli téměř 43 % (hodnota 3,75 mld. Kč) vývozu českých zemědělských a potravinářských výrobků do třetích zemí. V roce 2004 již jejich podíl činil 49 % (hodnota 4,57 mld. Kč) našeho celkového vývozu do třetích zemí s perspektivou dalšího nárůstu vývozů. U několika dalších významných teritoriálních uskupeních z hlediska průměrného objemu vývozů z ČR ve sledovaných letech byl zaznamenán nezměněný stav vývozu. Jedná se o Severní Ameriku s dominantním vlivem USA, Jihovýchodní Evropu (zejména Albánie, Bosna a Hercegovina), Středomoří (Libanon, Alžírsko), Perský záliv (Saúdská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Kuvajt), a AKP (zejména Kuba). Souhrnný podíl těchto uskupení v rámci průměrného vývozu z ČR v letech 2002 2004 představuje 40 % (hodnota 3,53 mld. Kč) vývozu z ČR do třetích zemí. V roce 2004 jejich podíl činil 37 % (hodnota 3,42 mld. Kč) našeho vývozu do třetích zemí. V současné době však probíhají u těchto teritorií jednání o možném prohloubení stávající úrovně liberalizace agrárního obchodu. To vše dává dobrou perspektivu pro možnost nárůstu budoucích vývozů českých výrobků. Významnější pokles vývozu z ČR byl zaznamenán pouze do teritoriálního uskupení ASEAN, zejména v důsledku poklesu vývozu do Thajska a Vietnamu, tedy hlavních partnerů ČR v rámci tohoto uskupení. Podíl tohoto uskupení v rámci průměrného vývozu z ČR v letech 2002 2004 představuje 8 % (hodnota 0,7 mld. Kč) 11

vývozu z ČR do třetích zemí. V roce 2004 však jeho podíl činil pouze 5 % (hodnota 0,47 mld. Kč) našeho vývozu do třetích zemí. Další posílení aktivit mezi EU a uskupením asijských zemí ASEAN demonstruje Akční plán Meziregionální obchodní iniciativy, který mj. zahrnuje úvahy o otevření jednání o dohodě o volném obchodu, jednání o odstraňování překážek vzájemného obchodu, spolupráci v oblasti veterinární a fytosanitární (SPS) aj. Významnější trend nárůstu vývozu z ČR byl zaznamenán do uskupení Severovýchodní Asie (Japonsko, Čína), Austrálie a Nový Zéland a Jižní Asie (Indie, Pákistán). Markantní je zejména nárůst vývozů do Austrálie a Nového Zélandu, i když se jedná o hodnotově ne příliš významný vývoz průměrný objem vývozu v letech 2002 2004 činil 75 mil. Kč. V roce 2004 již hodnota našeho vývozu dosáhla hranice 109 mil. Kč, což je oproti roku 2002 nárůst více než 240 %. Podíl těchto tří uskupení v rámci průměrného vývozu z ČR v letech 2002 2004 představuje 7,5 % (hodnota 0,66 mld. Kč) vývozu z ČR do třetích zemí. V roce 2004 však jeho podíl činil již 8 % (hodnota 0,74 mld. Kč) našeho vývozu do třetích zemí. Do zbývajících čtyř teritoriálních skupin (EFTA, Andské společenství, Mercosur a Střední Amerika) byl ve sledovaných letech realizován vývoz za cca 50 mil. Kč. Stávající jednání o úpravě vzájemných hospodářských vztahů EU s těmito teritorii dávají určitou možnost pro budoucí navýšení hodnoty našeho vývozu, z celkového hlediska však nelze v horizontu několika nejbližších let očekávat nějaký skokový nárůst oproti stávajícímu stavu. Probíhající jednání v rámci Světové obchodní organizace (WTO) o další liberalizaci světového zemědělského obchodu v oblasti přístupu na trh signalizují budoucí významné snížení celních sazeb. Pokud se všech 148 členů WTO dohodne na pravidlech pro tyto reformní kroky, bude to z pohledu našeho agrárního vývozu do třetích zemí znamenat další plus za předpokladu orientace českých vývozců na výrobky s vyšším stupněm zpracování. Vývoz z ČR do vybranych třetích zemí dle objemu průměrného vývozu z ČR v letech 2002 2004 Země 2002 2003 2004 Průměr % tun tis. Kč tun tis. Kč tun tis. Kč tis. Kč podíl Rusko 46 288 1 026 623 65 575 1 296 672 116 642 1 814 454 1 379 250 15,9 Rumunsko 16 029 549 949 60 895 880 313 33 663 775 997 735 420 8,5 Spojené státy 28 859 724 644 27 697 775 903 26 516 690 063 730 203 8,4 Chorvatsko 40 167 568 599 36 374 664 094 42 911 733 972 655 555 7,5 Libanon 10 492 600 581 10 775 485 110 7 789 447 523 511 071 5,9 Thajsko 24 551 550 418 13 833 537 477 6 262 301 111 463 002 5,3 Japonsko 1 966 355 421 3 797 645 905 2 736 390 965 364 097 4,2 Ukrajina 8 775 220 733 23 651 357 188 9 558 460 039 355 987 4,1 Bosna a Hercegovina 24 845 498 601 27 119 300 248 29 380 237 665 345 505 4,0 11 661 235 552 47 666 388 148 20 564 341 978 321 892 3,7 Bulharsko 8 686 271 428 9 340 288 484 9 661 380 401 313 438 3,6 Saúdská Arábie 4 017 259 002 4 169 237 658 3 650 211 151 235 937 2,7 Albánie 1 914 206 801 4 015 245 393 2 443 208 354 220 182 2,5 Srbsko a Černá Hora 16 881 222 527 9 019 156 380 12 751 245 487 208 131 2,4 Alžírsko 2 418 56 527 5 483 235 179 3 728 146 390 146 065 1,7 Spojené arabské emiráty 2 463 156 069 2 169 114 815 2 331 143 579 138 154 1,6 Kanada 3 317 101 165 3 157 103 739 3 848 169 872 124 925 1,4 Kuba 2 092 23 477 8 707 152 302 11 240 152 702 109 494 1,3 Kuvajt 1 715 127 206 1 152 74 295 1 022 81 098 94 232 1,1 Moldavsko 3 572 27 964 9 413 97 133 11 404 118 591 81 229 0,9 Pramen: Celní statistika 12

Podíl vybraných t etích zemí na agrárním vývozu z R (dle podílu na pr m rném vývozu do t etích zemí v letech 2002 2004) Rusko Rumunsko Spojené státy Chorvatsko Libanon Thajsko Japonsko Ukrajina Bosna a Hercegovina Bulharsko Saúdská Arábie Albánie Srbsko a erná Hora Alžírsko Spojené arabské emiráty Kanada Kuba Kuvajt Moldavsko 0.0% 2.0% 4.0% 6.0% 8.0% 10.0% 12.0% 14.0% 16.0% Pro doplnění analýzy z hlediska teritoriálního členění je zde uveden přehled jednotlivých třetích zemí, které se na agrárním vývozu z ČR podílejí alespoň 1 % z celkového agrárního vývozu z ČR do třetích zemí ve sledovaných letech (pozn. výjimku tvoří s 0,9 % podílem Moldavsko vzhledem ke značné dynamice nárůstu vývozů z ČR). Z tohoto přehledu vyplývá, že dominantní postavení má Rusko, které participuje na českém agrárním exportu do třetích zemí téměř 16% podílem. Kromě toho v případě Ruska dochází k trendu výrazného meziročního nárůstu vývozu zemědělských a potravinářských výrobků z ČR (v roce 2004 došlo k nárůstu o 40 %, vývozy dosáhly hodnoty 1,8 mld. Kč). Výrazná dynamika nárůstu našich vývozů byla zaznamenána i v případě Chorvatska, Ukrajiny, Bulharska, Kanady, Moldavska, Srbska a Černé Hory a částečně Japonska. 13

ANALÝZA VÝVOZU Z ČR DO TŘETÍCH ZEMÍ V ČLENĚNÍ DLE JEDNOTLIVÝCH POLOŽEK Analýza vývozu z ČR do třetích zemí dle jednotlivých položek vychází z údajů celní statistiky za roky 2002, 2003 a 2004. Jednotlivé položky celního sazebníku v rozmezí skupin 1 24 celního sazebníku v třídění na 4 místa HS kódu popisu zboží byly seřazeny sestupně podle podílu vývozu z ČR v letech 2002 2004 (dle průměrné hodnoty vývozů). Na základě tohoto členění je dokumentován význam jednotlivých položek pro ČR z hlediska komoditní struktury vývozu. Podrobnější tabulky včetně grafického zpracování se zachycením vývoje vývozů nejvýznamnějších položek v jednotlivých sledovaných letech jsou uvedeny v příloze 3. Tabulky zachycují vývozy do jednotlivých teritoriálních uskupení a zohledňují i průměrnou vývozní jednotkovou cenu u 35 vybraných nejvýznamnějších položek. V následujícím přehledu je uvedeno 15 nejvýznamnějších položek našeho vývozu dle průměrné hodnoty vývozu v letech 2002 2004. Položka (číslo HS a stručný popis) Průměr 2002 2004 tuny tis. Kč 0402 Mléko smetana zahuštěná slazená 38 845 1 635 126 1107 Slad i pražený 82 435 679 983 0406 Sýry tvaroh 9 959 633 618 2203 Pivo ze sladu 33 496 575 925 1704 Cukrovinky bez kakaa (vč bílé čokolády) 7 806 523 904 1210 Šištice chmelové čerstvé sušené apod lupulin 1 955 382 319 0405 Máslo a jiné tuky z mléka 8 494 320 045 1302 Šťávy výtažky rostlin pektiny ap slizy ostat 1 103 297 213 2106 Přípravky potravinové jn 2 781 258 314 2402 Doutníky doutníčky cigarety z tabáku náhražek 1 106 203 607 1701 Cukr třtinový řepny sacharoza chemicky čistá 25 594 175 754 2202 Voda vody minerální sodovky slazené ne šťávy 10 562 158 343 2309 Přípravky používané k výživě zvířat 5 114 143 994 0404 Syrovátka výrobky z mléka zahuštěné slazené 10 625 142 595 0901 Káva i pražená dekofeinovaná slupky náhražky 1 745 124 808 Vývoz nejvýznamn jších položek do 3. zemí Vývoz nejvýznamnějších položek do třetích zemí Mléko smetana zahušt ná slazená Slad i pražený Sýry tvaroh Pivo ze sladu Cukrovinky bez kakaa (v bílé okolády) Šištice chmelové erstvé sušené apod lupulin Máslo a jiné tuky z mléka Š ávy výtažky rostlin pektiny ap slizy ostat P ípravky potravinové jn Doutníky doutní ky cigarety z tabáku náhražek Cukr t tinový epný sacharoza chemicky istá Voda vody minerální sodovky slazené ne š ávy P ípravky používané k výživ zví at Syrovátka výrobky z mléka zahušt né slazené Káva i pražená dekofeinovaná slupky náhražky Pramen: Celní statistika 0 200 400 600 800 1,000 1,200 1,400 1,600 1,800 14 mil. K

Dominantní postavení z hlediska vývozu do třetích zemí v letech 2002 2004 zaujímá položka mléko a smetana zahuštěná slazená (HS 0402). Její podíl na celkovém vývozu v uvedeném období činí rekordních 18,4 %, přestože v roce 2004 došlo k meziročnímu poklesu vývozu ve výši 371 mil. Kč, tj. o 19 %. Z jednotlivých teritoriálních uskupení byl největší propad vývozu této položky zaznamenán u ASEANu a Středomoří, naopak se potvrdil příznivý trend nárůstu vývozu do kandidátských zemí. U několika významných položek našeho vývozu do třetích zemí rovněž došlo k určité stagnaci či poklesu vývozu. Jedná se zejména o máslo (HS 0405), minerální vody slazené (HS 2202) a droždí (HS 2102). Naopak u řady významných položek české zemědělské a potravinářské výroby byl zaznamenán příznivý trend nárůstu našeho vývozu do třetích zemí. Jedná se o slad (HS 1107), pivo ze sladu (HS 2203), chmelové šištice (HS 1210), pektiny (HS 1302), cukr (HS 1701), potravinové přípravky (HS 2106), syrovátka (HS 0404), přípravky pro omáčky, směsi koření (HS 2103), přípravky pro polévky (HS 2104), zavařeniny a želé (HS 2007), šťávy ovocné a zeleninové (HS 2009), luštěniny suché (HS 0713), výrobky z obilí (HS 1904). V rámci komoditní analýzy je dalším možným pohledem vyhodnocení vývozních položek dle jednotkové ceny (pozn. tyto položky jsou definovány až na základě osmimístného HS kódu). Přehled položek s nejvyšší jednotkovou cenou uvádí níže uvedená tabulka. Mezi nejvýznamnější položky patří semena rostlin a bylin, býčí sperma, živí dravci, akvarijní ryby a další. Položka Pruměr 2002 2004 kg tis. Kč Kč/kg 12099991 Semena rostlin pěstovaných pro květy k setí, ne: bylin čísla 1209 30 00 1 19 28 187,5 05111000 Sperma býči 32 786 24 552,6 17021900 Laktóza,sirup laktózový obsahujici méně než 99 % laktozy (v sušině) 1 9 14 134,0 01063100 Dravci živí 47 544 11 490,8 05059000 Kůže a jiné části ptačího těla i s péry, péra, odpad, ne: peří k vycpávání, prachov 2 13 5 379,3 03011010 Ryby akvarijní živé sladkovodní 5 084 27 036 5 317,9 06029070 Řízky kořenovité, rostliny mladé pokojové, ne: kaktus 20 91 4 552,9 12093000 Semena bylin pěstovaných pro květy k setí 170 573 3 369,1 01041080 Ovce ostatní plemenné čistokrevné, ne: jehňata do 1 roku 15 41 2 722,5 06049990 Listy, větve a jiné části rostlin bez květu ostatní, ne: sušené, jedle Nordmannova 9 22 2 394,4 01042090 Kozy ostatní živé, ne: plemenné, čistokrevné 26 52 2 016,7 22089074 Destiláty ostatní,obal nad 2 l, ne: likéry, z ovoce 0 1 1 954,0 24021000 Doutníky,doutníčky obsahující tabák 119 201 1 680,3 01041010 Ovce plemenné čistokrevné živé 40 67 1 668,5 01069000 Zvířata živá ostatní, ne: viz sazebnik 2 751 4 146 1 507,4 Pramen: Celní statistika 15

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ VÝVOZY Z POHLEDU KOMODITNÍHO A TERITORIÁLNÍHO Za účelem dosažení maximální možné míry přehlednosti a zároveň maximální míry vypovídací schopnosti byly výsledky obou analytických celků (tj. vývozu do jednotlivých teritoriálních uskupení a vývozu jednotlivých položek) zpracovány do níže uvedeného přehledu. Jak teritoria, tak položky jsou uvedeny v sestupném řazení podle významu. Střední Asie Nejvýznamnější země dle objemu vývozu produktů české provenience jsou Rusko a Ukrajina, přičemž zde zároveň převládá široký sortiment vyváženého zboží. Významnými destinacemi jsou rovněž země s užším sortimentem vývozu Moldavsko, Kazachstán (u obou zemí dochází k výraznému meziročnímu nárůstu hodnoty vývozů) a Bělorusko. Nejvýznamnějšími českými vývozními položkami do tohoto teritoria jsou slad (výrazný meziroční nárůst vývozů), mléčné výrobky, cukrovinky, pivo, přípravky k výživě zvířat, olejnatá semena, potravinové přípravky, pektiny, káva a výtažky z kávy, minerální voda, přípravky a konzervy z masa, čokoláda, zavařeniny, rostlinné a zeleninové šťávy, chmel a pekařské zboží. Moldavsko je zajímavou destinací pro vývoz likérů a suchých luštěnin, Bělorusko je specifické pro vývoz potravinových přípravků. Kazachstán představuje zajímavé odbytiště pektinů, pšeničného lepku (dynamický meziroční nárůst vývozů) a akvarijních ryb (vysoká jednotková cena zboží). Přes určité překážky netarifní povahy (veterinární a fytosanitární) se toto teritorium jeví jako velice perspektivní pro vývozy zemědělských a potravinářských výrobků z ČR. Podrobnější servis pro naše vývozce zajišťuje Czech Trade, který má v uvedené oblasti své zahraniční kanceláře (Rusko, Ukrajina). Plusem je zde znalost prostředí i jazyka a tradice. Kandidátské země Mezi nejvýznamnější odběratele českých agrárních komodit z tohoto teritoria dle objemu vývozu jsou Rumunsko, Chorvatsko a Bulharsko se širokým sortimentem položek. V případě Turecka dochází rovněž k vývozu významného objemu českého zboží, avšak s nižší diverzifikací. Nevýznamnějšími českými vývozními položkami jsou mléčné výrobky (významný meziroční nárůst vývozů), potravinové přípravky, konzervované ovoce, cukr a cukrovinky, přípravky a konzervy z masa, ječmen, rostlinné oleje a olejnatá semena, slad, pekařské zboží, minerální voda, droždí, pivo, zelenina sušená, výrobky z obilí čísla HS 1904, zelenina konzervovaná, pektiny, chmel. Bulharsko je dále významnou destinací pro český vývoz kakaového másla a bobů, Chorvatsko je destinací pro vývoz pícnin. Významný je rovněž vývoz pražené kávy z ČR do Rumunska a výtažků z kávy do Turecka. Toto teritorium je velmi perspektivní pro vývoz zemědělských a potravinářských výrobků z ČR (příznivá vzdálenost, prohloubení smluvních vztahů z dřívějších bilaterálních dohod ČR, naše výrobky jsou na tomto trhu zavedené a mají svůj kredit.). Kromě toho se jedná o země, které v blízké budoucnosti budou součástí jednotného trhu EU a tudíž je pro naše vývozce důležité včasné obsazení těchto trhů. Czech Trade má své zahraniční kanceláře v Rumunsku, Chorvatsku a Turecku. Severní Amerika Ze zemí Severní Ameriky je poměrně významnou vývozní destinací USA, kam je realizován vývoz širokého sortimentu zboží. Kanada zase patří mezi země s dynamickým meziročním nárůstem našeho vývozu. Mezi nejvýznamnější české vývozní položky patří pivo, cukrovinky, mléčné výrobky, pektiny, pšeničný lepek, olejnatá semena a rostlinné oleje. 16

USA jsou kromě toho zajímavé pro český vývoz droždí a akvarijních ryb. U Kanady lze poukázat na vývozy položek z ČR s vysokou jednotkovou cenou (akvarijní ryby, býčí sperma a semena jetele červeného k setí). USA poskytují celní preference při dovozu některých mléčných výrobků původem z EU. Toto teritorium představuje tradiční vývozní destinaci našeho agrárního vývozu, kde lze využít a rozvíjet zavedené obchodní kontakty. Czech Trade má své zahraniční kanceláře v obou zemích. JV Evropa Nejvýznamnější země dle objemu vývozu českých zemědělských výrobků jsou Bosna a Hercegovina, Albánie, Srbsko a Černá Hora se širokým sortimentem vyvážených položek. Mezi nejvýznamnější položky vývozu z ČR patří cukr (rostoucí trend vývozu), mléčné výrobky, slad (významný meziroční nárůst vývozů) a minerální voda. Albánie je zajímavou vývozní destinací pro cigarety z ČR, Srbsko a Černá Hora pro droždí a živé kapry. Toto teritorium představuje tradiční vývozní destinaci našeho agrárního vývozu, kde lze využít a rozvíjet zavedené obchodní kontakty. Výhodou je i relativně blízká vzdálenost a nedostatečné výrobní kapacity v uvedených zemích. Czech Trade má zahraniční kancelář v SČH. Nejvýznamnějšími položkami českého vývozu do této země jsou pektiny, konzervovaná drůbeží vejce, droždí, pivo, potravinové přípravky, cukrovinky a pekařské zboží. je rovněž destinací pro český vývoz suchých luštěnin, semen a plodů k výsevu, ovocných a zeleninových šťáv a pšeničného lepku. Toto teritorium představuje tradiční vývozní destinaci našeho agrárního vývozu, kde lze využít a rozvíjet zavedené obchodní kontakty. Výhodou je i relativně blízká vzdálenost. V rámci ostatních teritoriálních celků lze poukázat na následující třetí země, které jsou z hlediska objemu zboží významnou vývozní destinací ČR. Současně je zde realizován vývoz poměrně širokého sortimentu agrárních výrobků. Ve většině případů se jedná o země, kde dochází k meziročnímu nárůstu našeho vývozu: Libanon, Thajsko, Japonsko, Saudská Arábie, Alžírsko, Spojené Arabské Emiráty, Kuvajt, Čína, Vietnam, Austrálie, Norsko, Izrael, Jordánsko, Mongolsko, Egypt, Nový Zéland. Podrobné tabulky se zachycením vývoje vývozu z ČR do jednotlivých teritorií jsou uvedeny v příloze 4. 17

MOŽNOSTI VÝVOZU DANÉ PREFERENČNÍMI UJEDNÁNÍMI DOHOD EU SE TŘETÍMI ZEMĚMI ČR má od vstupu do EU možnost využívat v zahraničním agrárním obchodu řadu koncesí, poskytovaných třetími zeměmi EU na základě asociačních a jiných typů dohod o zónách volného obchodu. Tyto dohody byly ve většině případů upraveny a byly v nich zohledněny předchozí obchodní toky a dřívější preference nových členských států. Přehled platných legislativních aktů, které se vztahují k preferencím na dovoz zemědělských a zpracovaných zemědělských výrobků, je uveden v příloze 5. Jedná se o 18 států poskytujících v současné době významnější koncese EU v oblasti agrárního obchodu. Z porovnání preferenčních možností a realizovaného obchodu je možno vysledovat, zda dosavadní významnější český vývoz byl uskutečňován u položek, na které jsou třetími zeměmi poskytovány preference. Na druhé straně lze poukázat na preference u položek, u nichž vývoz z ČR v posledních třech letech neprobíhal. Většina preferenčních dohod se neustále vyvíjí a uvedené informace je nutno brát jako součást probíhajícího procesu. Řada preferencí posuzovaných v tomto materiálu, u kterých nebyl zaznamenán významný vývoz české provenience, nemusela být proto v platnosti po celé období. Aktuální informace o jednotlivých preferencích třetích zemí lze vedle Úředního věstníku EU získat na internetové adrese: http://mkaccdb.eu.int (Market Access Database). Z pohledu předcházející analýzy a vyhodnocení nejúspěšnějších komodit českého vývozu (mléčné výrobky, slad, cukrovinky, potravinové přípravky, pivo a další výrobky) lze konstatovat, že nejvíce preferencí na tyto položky poskytují zejména země kandidátské (Rumunsko a Bulharsko), země bývalé Jugoslávie (Chorvatsko a Makedonie) a země středomořské (Izrael a Egypt). Následující závěry a vyhodnocení jsou výsledkem posouzení existujících preferencí jednotlivých dohod a realizovaných vývozů české provenience do odpovídajících teritorií. V žádném případě nejde o vyhodnocení preferencí z pohledu uskutečněných českých vývozů. Přesto lze z tohoto výčtu zemí uspořádaných sestupně podle důležitosti vývozů vyčíst možnosti orientace na ty komodity a teritoria, u nichž je příslušný trh ve formě preferencí lépe přístupný dovozům a u nichž možná existuje nevyužitý prostor pro odbyt českých výrobků zemědělského či potravinářského charakteru. Rumunsko Rumunsko poskytuje EU značný počet preferencí na dovozy zemědělských a potravinářských výrobků unijní provenience. Současně je významnou zemí z hlediska zrealizovaného českého agrárního vývozu. Ve většině případů také probíhá významný vývoz českých agrárních výrobků právě u komodit, u kterých poskytuje Rumunsko EU celní preference. Tyto koncese zasahují v podstatě celé spektrum agrární produkce. U řady jednotlivých položek s bezcelním přístupem však nebyl za poslední tři roky zaznamenán významnější vývoz z ČR do Rumunska. Jedná se především o živé koně, ostatní maso a droby, vejce, vedlejší živočišné produkty (žíně, střeva, atp.), dřeviny, čerstvou zeleninu, některé ovoce a ořechy, mlýnské výrobky, otruby a pokrutiny, sýry a pšenici. Na skutečnost, že preferenční přístup není jednoznačnou podmínkou realizace vývozu, upozorňuje řada položek se zaznamenaným významnějším vývozem z ČR do Rumunska, jako jsou živá prasata a drůbež, nezahuštěné mléko, luštěniny, některé cukry, sladový výtažek, omáčky a polévky a minerální vody, u kterých Rumunsko neposkytovalo EU ve sledovaném období žádné preference. Chorvatsko Tato země, v pořadí druhá pokud se týká hodnoty vývozu z ČR, také poskytuje EU řadu koncesí na komodity, které jsou z ČR do Chorvatska vyváženy. Jedná se především o živou drůbež a ryby, máslo a vejce, zpracovanou zeleninu, některé ovoce, čaj, obiloviny, pektiny, ostatní cukry a cukrovinky, sladový výtažek, těstoviny a pekařské zboží, potravinové přípravky, minerální vody a některé odpady potravinářského průmyslu. Existuje také řada položek, které jsou sice předmětem preferencí, ale významnější vývoz výrobků původem v ČR do Chorvatska u nich zaznamenán nebyl. Jako příklad lze uvést jedlé droby, pšenici k setí a pšenici durum, mouku a krupici z luštěnin, krmné plodiny, rostlinné pletací materiály a některé tuky. Mezi významné 18

vývozní položky z ČR do Chorvatska, pro které nebyly poskytovány chorvatskou stranou nějaké preference, lze zařadit živé koně, skot a prasata, vepřové maso, mléko a sýry, brambory, pšeničnou mouku a slad, některé rostlinné oleje, cukr melasu a pivo. Libanon Libanon jako další pro ČR významná země z pohledu agrárního vývozu české provenience zaujímá (obdobně jako i některé další středomořské země) v oblasti preferencí dosti specifické postavení. Tato země má s výjimkou zeleniny, jižního ovoce a některých nápojů velmi nízkou celní ochranu v rozmezí 0 až 5 %. Preferenční zacházení bylo pro EU zavedeno jen u několika málo položek (sýry a některé dřeviny). Významný vývoz z ČR do Libanonu se u těchto položek uskutečňuje jen u sýrů. Vývoz českých výrobků do Libanonu se soustřeďuje především na další mléčné výrobky, živý skot, pšeničnou mouku, pektiny a pivo. poskytuje EU preference na dovoz sýrů a tvarohu, živých rostlin a řezaných květin, některého ovoce a zeleniny, ostatních cukrů a cukrovinek bez kakaa, přípravků z obilovin, potravinářských přípravků a nápojů včetně piva a vína. Z těchto položek se z ČR do Švýcarska vyváží ve větším objemu živé rostliny, zelenina, meruňky, potravinářské přípravky a nápoje. Největší objem vývozu však směřoval ve sledovaném období mimo položky, na které poskytovalo EU koncese. Jedná se o živá zvířata, droby, živé ryby, mléko a smetanu zahuštěnou, máslo, vejce, ostatní výrobky živočišného původu, ořechy, obiloviny, slad, škroby a pšeničný lepek, semena, cukr a některé odpady potravinářského průmyslu. Bulharsko Stejně jako Rumunsko poskytuje Bulharsko bezcelní přístup a další výhodné koncese EU v podstatě u všech agrárních položek celního sazebníku. Stejně tak významnější české vývozy probíhají v celé škále těchto položek. Vývoz agrárních produktů české provenience do Rumunska mimo koncese byl ve sledovaném období zaznamenán především u živých prasat, syrovátky, zpracovaných obilných zrn, salámů a uzenek. Makedonie Také Makedonie patří mezi země nabízející EU širokou škálu preferenčních ujednání pro dovoz výrobků původem z EU. Vývoz z ČR do této země se však realizuje jen u některých těchto položek, např. hovězí maso, mléčné výrobky, obilné mouky, masové přípravky, cukr, pekařské zboží a zmrzlina a některé potravinové přípravky. Mimo oblast koncesí probíhal vývoz živých prasat, vepřového masa a chmelových šištic. Turecko Turecko poskytuje EU preference také u řady agrárních výrobků. Významnější koncese jsou poskytovány na dovoz některých mléčných výrobků, dřevin, hlíz a řezaných květin, některých druhů ovoce a zeleniny, obilovin, tuků a olejů, přípravků z masa, cukru a cukrovinek, pekařského zboží, potravinových přípravků a nápojů. Vývoz těchto komodit z ČR do Turecka je však dosti omezený. Významnější vývozy v této oblasti představují jen položky jako jsou potravinové přípravky a pekařské zboží. Vývoz z ČR do Turecka byl v posledních letech zaměřen spíše na ostatní živá zvířata, zahuštěné mléko, býčí sperma, ořechy a lepek. Norsko Preference poskytované Norskem EU se týkají především zeleniny, vybraných druhů ovoce, cukrovinek, přípravků z obilovin, minerálních vod, piva a potravinářských přípravků. Významnější české vývozy v minulých letech do Norska se také soustřeďují do oblasti těchto komodit, vyjma zeleniny a ovoce. Mimo preferenční položky lze upozornit na významné vývozy, kukuřice a pektinů. 19

Jihoafrická republika Jihoafrická republika poskytuje EU preference na dovoz sýrů, vajec, zeleniny a ovoce, mlýnských a dalších výrobků z obilovin, semen, pektinů, olejů, olejnin, přípravků z obilovin, potravinářských přípravků, minerálních vod a piva, přípravků pro výživu zvířat a tabákových výrobků. Významnější české vývozy do JAR u výše uvedených položek byly zrealizovány u pektinů, polévek, piva a přípravků pro výživu zvířat. Mimo preferenční zacházení probíhal významnější vývoz z ČR u položek ostatní zvířata a zahuštěné mléko. Izrael Izrael poskytuje EU na řadu zemědělských a potravinářských výrobků celní koncese. U těchto výrobků byl zaznamenán významnější český vývoz do Izraele u komodit sýry, semena, rostlinné šťávy a pektiny, masové přípravky a cukrovinky bez kakaa. Vyváží se také některé výrobky z obilí, džemy a upravené ovoce, výtažky z kávy, nápoje a přípravky k výživě zvířat. Mimo oblast koncesí lze upozornit na významnější vývozy z ČR do Izraele u položek ostatní živá zvířata, akvarijní ryby a margarin. Jordánsko Jordánsko poskytuje EU omezený rozsah koncesí. Vývoz výrobků spadajících do oblasti těchto koncesí z ČR do Jordánska nebyl ve sledovaném období zaznamenán. Významnější vývozy se týkaly položek živý skot a ostatní živá zvířata, zahuštěné mléko, pektiny a přípravky z ryb, pro které nebyly Jordánskem poskytovány dovozní preference pro EU. Maroko U Maroka byl v posledních letech vývoz z ČR směrován především na položky, pro které jsou Marokem poskytovány EU preferenční ujednání. Jedná se o zahuštěné mléko, máslo, některé výrobky z obilí a výtažky z kávy. U ostatních položek, na které poskytuje Maroko preference, jako jsou obiloviny, zpracovaná zelenina a ovoce, semena, tuky a oleje cukr a cukrovinky, nápoje a některé ostatní potravinové přípravky, neprobíhal v minulém období žádný vývoz z ČR do Maroka. Egypt Také Egypt poskytuje EU řadu celních koncesí na dovoz mléčných výrobků, ostatních živočišných produktů, živých rostlin, zeleniny a ovoce, pektinů, tuků a olejů, cukrovinek přípravků z obilovin a potravinářských přípravků. U těchto výrobků byl zaznamenán významnější vývoz z ČR do Egypta jen u mléčných výrobků, pektinů a cukrovinek bez kakaa. U produktů mimo oblast preferenčních ujednání žádný významný vývoz z ČR do Egypta neprobíhal. Island Island poskytuje EU preference pro celou Kapitolu 3 Ryby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí. V rámci této kapitoly byl zaznamenán zvýšený vývoz z ČR na Island jen u akvarijních ryb. Preference jsou dále poskytovány zejména na přípravky z obilovin, čokoládu a potravinové přípravky. Potravinové přípravky se také ve větším množství z ČR na Island vyváží. Mimo oblast preferencí se z ČR do Islandu vyváží pektiny, cukrovinky bez kakaa a pivo. Mexiko Mexiko poskytuje EU velké množství preferencí pro dovozy téměř všech agrárních komodit, s výjimkou kakaa a čokolády. Významný vývoz z ČR se v této oblasti realizuje především u ostatních živých zvířat, akvarijních ryb, piva, destilátů a přípravků pro výživu zvířat. Mimo preferenční oblast se ve sledovaném období vyváželo zahuštěné mléko a smetana, slad a lepek. 20

Chile Chile také patří mezi země poskytující EU preference v podstatě u všech komodit. Zde se významný vývoz z ČR soustřeďuje jen na ostatní živá zvířata, živé rostliny a pšeničný lepek. Palestina Do Palestiny vyvážela v minulých letech ČR ve větším objemu jen čokoládu. Na dovoz této komodity Palestina neposkytuje EU preference. Zcela nevyužity z hlediska českých vývozů jsou položky, na které Palestina poskytuje EU preferenční nakládání, jako jsou např. živý skot, sýry a pšeničná mouka. Tunisko Tunisko patří mezi země s omezenou nabídkou preferencí pro EU. Vývoz z ČR do této země je zcela zanedbatelný, zahrnující jen chmelové šištice a pivo. Jak již bylo zdůrazněno, dohody EU s třetími zeměmi o vzájemných obchodních preferencích u zemědělských a potravinářských komodit podléhají neustálému vývoji vedoucímu k prohlubování liberalizace obchodu. V současné době jde především o jednání se středomořskými zeměmi v rámci Euro středomořského partnerství, jehož cílem je vytvoření zóny volného obchodu. Probíhá také jednání se zeměmi Perského zálivu a zeměmi jihovýchodní Evropy. Očekává se i obnovení jednání s uskupením jihoamerických států Mercosur. Zahájeny byly rozhovory týkající se posílení hospodářských vztahů s USA a byla podepsána revize dohody z Cotonou mezi EU a státy AKP. 21