EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX draft Pracovní dokument Generálního ředitelství pro obchod PŘEDLOHA POKYNŮ TÝKAJÍCÍCH SE VÝBĚRU SROVNATELNÉ ZEMĚ CS CS
I. PRÁVNÍ ZÁKLAD 1. V čl. 2 odst. 7 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, se stanoví, jak se určuje běžná hodnota v případě dovozu ze zemí bez tržního hospodářství. V těchto zemích nejsou tržní podmínky, a zejména náklady a ceny, výsledkem tržních sil, jako je nabídka a poptávka, nýbrž jsou zkreslovány státními zásahy do hospodářství. Uvedené náklady a ceny proto nejsou pro účel stanovení běžné hodnoty spolehlivé. 2. Poznámka pod čarou vztahující se k uvedenému ustanovení explicitně uvádí Ázerbájdžán, Bělorusko, Severní Koreu, Tádžikistán a Turkmenistán. Ze slova včetně, které figuruje v poznámce pod čarou, vyplývá, že uvedený výčet není vyčerpávající. Ve skutečnosti se k těmto zemím v současnosti řadí také Albánie, Arménie, Čína, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Vietnam a Uzbekistán, přičemž některé z těchto zemí jsou členy WTO. 3. Podle uvedeného ustanovení platí, že v případě dovozu ze zemí bez tržního hospodářství se běžná hodnota určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím nebo ceny, za niž se prodává výrobek z takové třetí země do jiných zemí včetně Společenství, nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny skutečně zaplacené nebo kterou je třeba zaplatit za obdobné výrobky ve Společenství, která se v případě nutnosti náležitě opraví o přiměřené ziskové rozpětí. 4. V čl. 2 odst. 7 písm. a) druhém pododstavci se dále stanoví, že vhodná třetí země s tržním hospodářstvím se vybere přiměřeným způsobem s náležitým přihlédnutím ke všem spolehlivým informacím, které jsou k dispozici v době výběru. Zohlední se také lhůty, a kde je to vhodné, použije se třetí země s tržním hospodářstvím, která je předmětem stejného šetření. 5. Soudní dvůr s ohledem na komplexní ekonomickou analýzu, která musí být provedena v přísných lhůtách stanovených pro šetření, potvrdil, že orgány požívají při výběru srovnatelné země volnosti. Kontrola ze strany soudu se omezuje na ověření, zda byly řádně zohledněny informace ve spisu a zda byla běžná hodnota určena vhodným a přiměřeným způsobem 1. Základní metoda spočívá v nalezení srovnatelné země. V případě, že to není možné, je definována doplňující metoda pro určení běžné hodnoty, podle níž se tato hodnota určí na jakémkoli jiném přiměřeném základě. Pokud orgány 1 Stanovisko generálního advokáta ze dne 4. června 1991 ve věci Detlef Nölle v. Hauptzollamt Bremen- Freihafen, C-16/90, Recueil 1991, s. I-5163, bod 12 a 13; stanovisko generálního advokáta ze dne 6. března 1997 ve věci Rotexchemie Internationale Handels GmbH & Co v. Hauptzollamt Hamburg-Waltershof, C- 26/96, Recueil 1997, s. I-2817, bod 10 12. - 1 -
Unie mají možnost volby srovnatelné země, Soudní dvůr očekává, že orgány k takové volbě také přistoupí 2. II. KRITÉRIA VÝBĚRU 6. Správný výběr srovnatelné země představuje v šetřeních důležitý krok, protože má přímý vliv na jejich výsledek, konkrétně na úroveň cla. Orgánům přísluší, aby s přihlédnutím ke všem nabízejícím se alternativám vyvíjely co největší úsilí směřující k nalezení třetí země, v níž je cena obdobného výrobku určována za okolností, které se co možná nejvíce podobají okolnostem ve vyvážející zemi, musí se ovšem jednat o zemi s tržním hospodářstvím 3. 7. Komise za účelem nejlepšího možného výběru přihlédne k řadě objektivních kritérií. K těmto kritériím patří: (a) Skutečnost, že výrobky vyráběné v navrhované srovnatelné zemi a výrobky pocházející z dotčené země mají totožné či podobné fyzické vlastnosti a použití Při tomto hodnocení se uplatňují stejné standardy jako při analýze obdobného výrobku. Je žádoucí, aby si výrobky vyráběné výrobci ze srovnatelné země a výrobky vyráběné v dotčené zemi byly co nejpodobnější. Existují-li mezi výrobkem vyráběným v navrhované srovnatelné zemi a výrobkem vyráběným v zemi bez tržního hospodářství drobné rozdíly, je nutné vysvětlit a zdůvodnit, zda lze tyto rozdíly v případě potřeby v rámci šetření řešit vhodnými úpravami domácích prodejních cen. (b) Objem domácího prodeje nezávislým odběratelům v navrhované srovnatelné zemi ve srovnání s vývozem dotčeného výrobku ze země bez tržního hospodářství Objem domácího prodeje se všeobecně považuje za reprezentativní, pokud dosahuje alespoň 5 % dotčeného vývozu (čl. 2 odst. 2 první věta základního nařízení). Jak vyplývá z čl. 2 odst. 2 druhé věty základního nařízení, je výjimečně přípustný i nižší objem prodeje, pokud například jsou účtované ceny považovány za reprezentativní pro daný trh. Jedná se o stejnou zkoušku reprezentativnosti, jaká se provádí pro vyvážející výrobce v zemích s tržním hospodářstvím, kdy se porovnává jejich domácí prodej a prodej na vývoz. Avšak skutečnost, že objem domácího prodeje není reprezentativní, sama o sobě neznamená, že je potřeba dotčenou zemi s tržním hospodářstvím pro výběr zamítnout, protože běžnou hodnotu lze početně zjistit či určit na základě vývozních cen podle čl. 2 odst. 7 písm. a) prvního pododstavce. (c) Velikost trhu a hospodářská soutěž na domácím trhu ve srovnatelné zemi, pokud jde o obdobný výrobek 2 3 Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. března 2012 ve věci Grünwald Logistik Service GmbH (GLS) v. Hauptzollamt Hamburg-Stadt, C-338/10, dosud nezveřejněný, bod 26. Rozsudek Soudního dvora (viz poznámka pod čarou 2), bod 21. - 2 -
Faktorem, ke kterému se přihlíží, je skutečnost, že ceny ve srovnatelné zemi jsou výsledkem hospodářské soutěže, buď mezi místními výrobci, nebo mezi nimi a dovozem ze třetích zemí. Skutečnost, že určitá země uplatňuje u dovozu výrobku dotčeného původu opatření na ochranu obchodu, nezbytně nevylučuje výběr této země jako srovnatelné země, zejména pokud jsou uvedená opatření v souladu s pravidly WTO. (d) Míra ochoty výrobců v navrhované srovnatelné zemi spolupracovat s útvary Komise Navrhovaná srovnatelná země může být vybrána, pouze pokud je alespoň jeden místní výrobce ochoten při šetření spolupracovat. III. DALŠÍ FAKTORY 8. Pro antidumpingové řízení týkající se více než jedné země (včetně země bez tržního hospodářství a země s tržním hospodářstvím) stanoví čl. 2 odst. 7 základního nařízení, že lze příslušnou zemi s tržním hospodářstvím případně použít jako srovnatelnou zemi. Její použití však není automatické. Při zjišťování, zda použití příslušné země s tržním hospodářstvím, jež je také předmětem řízení, v daném případě je či není vhodné, se zohledňují kritéria nastíněná výše v oddílu II. 9. Skutečnost, že jeden nebo více výrobců v EU, včetně žadatelů, je ve spojení s výrobcem v třetí zemi s tržním hospodářstvím, nebrání tomu, aby byla tato třetí země vybrána jako srovnatelná země; je však třeba dbát na to, aby toto spojení nemělo vliv na výsledek. IV. POSTUP 10. Při podávání antidumpingového podnětu, jenž se týká dovozu ze země bez tržního hospodářství, se od žadatele očekává, že navrhne alespoň jednu srovnatelnou zemi, aby mohl prokázat zjevnou existenci dumpingu a předložit seznam společností, které vyrábějí obdobný výrobek v navržené zemi, a další relevantní informace. Tyto informace se v rámci možností ověří, i za pomoci delegace Unie v dotčené zemi. Navržená srovnatelná země se pak uvede v oznámení o zahájení. Zúčastněné strany mají deset dní na vyjádření. Zároveň jsou kontaktováni výrobci nebo jejich svazy v navržené srovnatelné zemi, a to s cílem ověřit jejich ochotu spolupracovat. 11. V souvislosti s případně přijatými vyjádřeními zúčastněných stran může být navržena jedna nebo více alternativních srovnatelných zemí. V těchto případech musí zúčastněné strany předložit odůvodnění svého návrhu a také seznam společností z dané navrhované země. Při hledání vhodné srovnatelné země se zkoumají podložené informace/návrhy. 12. Povinností Komise je rovněž i bez návrhu zkoumat informace, které jsou k dispozici, jelikož její role při antidumpingovém šetření se neomezuje na vyvozování závěrů na - 3 -
základě důkazů, které poskytly strany v rámci šetření 4. Komise může podle čl. 6 odst. 3 a 4 požádat členské státy, aby jí předaly informace a uskutečnily veškeré nezbytné kontroly a inspekce. 13. Během šetření může Komise rovněž změnit srovnatelnou zemi, například pokud spolupráce s první srovnatelnou zemí nepostačuje k tomu, aby mohla provést nezbytná ověření. Ke změně srovnatelné země lze přistoupit před nebo po uložení prozatímních opatření. Dojde-li ke změně srovnatelné země ve fázi, která vede k uložení konečných opatření, tato změna se oznámí zúčastněným stranám nejpozději při obecném poskytování informací. 14. Postup, který se uplatňuje vůči spolupracujícím výrobcům ve srovnatelné zemi, je stejný jako u vyvážejících výrobců v dotčené zemi bez tržního hospodářství; jeho součástí jsou dotazníky, důvěrná i nedůvěrná znění odpovědí, písemná upozornění na nedostatky a inspekce na místě. Na veškeré informace, které výrobci ve srovnatelné zemi poskytují, se vztahují standardy ověřování, jež se používají ve všech antidumpingových řízeních. 15. Nedůvěrné znění veškeré relevantní komunikace ohledně výběru srovnatelné země, včetně dopisů a dotazníků rozeslaných výrobcům v potenciálních srovnatelných zemích, se zakládá do spisu, kde je zúčastněným stranám k dispozici k nahlédnutí. 16. Úřední rozhodnutí o tom, která země bude srovnatelnou zemí, tvoří součást rozhodnutí o uložení prozatímních/konečných opatření. Důvody výběru příslušné srovnatelné země se uvedou v nařízení, kterým se ukládají opatření. 17. Při přezkumech týkajících se dumpingu (přezkum před pozbytím platnosti a některé prozatímní přezkumy), budou kontaktováni výrobci ve srovnatelné zemi, kteří se zúčastnili původního šetření, a to proto, aby tato země mohla být využita znovu, je-li k tomu i nadále vhodná. 4 Rozsudek Soudního dvora (viz poznámka pod čarou 2), bod 32. - 4 -