Pracovní dokument Generálního ředitelství pro obchod PŘEDLOHA POKYNŮ TÝKAJÍCÍCH SE ZÁJMU UNIE

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX draft Pracovní dokument Generálního ředitelství pro obchod PŘEDLOHA POKYNŮ TÝKAJÍCÍCH SE ZÁJMU UNIE CS CS

2 I. ÚVOD 1. Antidumpingová nebo antisubvenční opatření EU ukládá, pouze pokud to není v rozporu se zájmem Evropské unie. 2. V čl. 21 odst. 1 třetí větě nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (dále jen základní antidumpingové nařízení ) a v čl. 31 odst. 1 třetí větě nařízení Rady (ES) č. 597/2009 (dále jen základní antisubvenční nařízení ) je obsažen předpoklad, že antidumpingová/antisubvenční opatření je nutné uplatnit, pokud orgány Unie nedospějí jednoznačně k názoru, že jejich uplatnění není v zájmu Společenství. 3. Tyto pokyny na základě zkušeností orgánů vysvětlují, jak se analyzuje zájem Unie. II. ZOHLEDŇUJÍ SE VŠECHNY ZÁJMY EVROPSKÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SUBJEKTŮ 4. V první větě čl. 21 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 základních nařízení se uvádí, že za účelem zjištění, zda je v zájmu Společenství přijmout určitá opatření, je třeba komplexně posoudit všechny zájmy, včetně zájmů domácích výrobních odvětví, uživatelů a spotřebitelů [ ]. 5. V druhém odstavci uvedených článků se stanoví, že žadatelé, dovozci a jejich zájmové svazy, zástupci uživatelů a zájmové organizace spotřebitelů se mohou přihlásit a sdělit Komisi informace. V praxi jsou hospodářské subjekty nacházející se v EU, které by byly dotčeny výsledkem antidumpingového nebo antisubvenčního šetření, oprávněny v rámci analýzy zájmu Unie vyjádřit své připomínky: - výrobní odvětví Unie, které podalo podnět (jednotlivé společnosti i svazy zastupující žadatele v antidumpingových/antisubvenčních řízeních); - jiní výrobci obdobného výrobku, kteří provozují výrobní zařízení v EU, a jejich svazy, představující část výrobního odvětví Unie v souladu s článkem 4 základního nařízení; - jednotliví obchodníci a dovozci, včetně obchodníků a dovozců ve spojení s vývozci, a svazy zastupující dovozce a obchodníky; - zástupci jednotlivých uživatelů, tj. navazující odvětví, jež využívá výrobek, kterého se šetření týká, k dalšímu zpracování, a zástupci svazů uživatelů; - dodavatelé vstupů pro obdobný výrobek / dotčený výrobek a jejich svazy; - zástupci spotřebitelských organizací 1, pokud existuje objektivní spojitost mezi činností dané organizace a daným výrobkem. 1 Podle Soudního dvora nejsou jednotliví spotřebitelé oprávněni vyjadřovat své připomínky (rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 27. ledna 2000 ve věci BEUC v. Komise Evropských společenství, T-256/97, Recueil 2000, s. II-101, bod 77). 1

3 6. Výše uvedený výčet zahrnuje různé typy stran, jež jsou obvykle dotčeny, není však vyčerpávající. Vyvážející výrobci dotčeného výrobku nejsou v rámci analýzy zájmu Unie aktivně legitimováni, protože se nenacházejí v EU. III. METODIKA 7. Analýza zájmu Unie není analýzou nákladů a zisků. Jejím cílem je vymezení možných dopadů uložení či neuložení antidumpingových/antisubvenčních opatření na jednotlivé zúčastněné strany. Analýza je výhledová a vychází zpravidla z konkrétních údajů, které se vztahují k období šetření (obvykle období jednoho roku, který předchází zahájení šetření). Jejím cílem je odhadnout, jak by uložení či neuložení opatření ovlivnilo dotčené hospodářské subjekty. 8. Aby bylo možné provést analýzu zájmu Unie, Komise shromažďuje informace související s těmito otázkami: - Jak by opatření prospěla výrobnímu odvětví Unie? Je pravděpodobné, že by si v důsledku antidumpingových/antisubvenčních opatření udrželo svou úroveň cen a zvýšilo svůj podíl na trhu? Nebo lze spíše očekávat, že zvýší ceny a zachová si stávající podíly na trhu? Nebo se bude jednat o kombinaci těchto dvou scénářů? Jaké má výrobní odvětví Unie vyhlídky do budoucna, pokud se mu vyhne dumping/subvencování způsobující újmu? Jsou náklady související se vstupem na trh vysoké, a je tedy nepravděpodobné, že by na něj výrobci, kteří z něj odešli, znovu vstoupili, nebo že by na něj vstoupili noví výrobci? - Existují zdroje dodávek dotčeného výrobku z jiných zemí, než je země, která je předmětem šetření? Existují náhradní výrobky? - Vedla by opatření k omezení účinné hospodářské soutěže na trhu Unie? Vedla by k vytvoření či posílení oligopolní/monopolní struktury nebo dominantního postavení na trhu? - Jaký dopad by opatření měla na hospodářskou činnost dovozců a obchodníků? Jak by se dotkla jejich hodnotových řetězců? Jaký význam má dotčený výrobek pro hospodářskou činnost dovozců/obchodníků (tj. jedná se pouze o malou část jejich celkového obratu, nebo je podíl dotčeného výrobku na jejich celkovém obratu významný)? Jakého ziskového rozpětí dosahují? Mohli by dovozci a obchodníci přenést zvýšení nákladů na kupující? Obchodují dovozci a obchodníci s daným výrobkem pocházejícím také z jiných zdrojů, například od výrobců v Unii? - Jak by přijetí či nepřijetí opatření ovlivnilo zájmy uživatelského výrobního odvětví, které dotčený/obdobný výrobek využívá? Vedla by opatření k nedostatku některých typů výrobku? O kolik by v důsledku opatření vzrostly výrobní náklady uživatelů? Měla by opatření vliv na životaschopnost uživatelů? Dotkla by se negativně jejich konkurenceschopnosti na vývozních trzích? 2

4 - Jaký by byl dopad přijetí či nepřijetí opatření na dodavatelská odvětví? Jsou hospodářsky závislá na výrobním odvětví Unie? Dodávají také vývozcům dumpingových/subvencovaných výrobků? - Jaký vliv by přijetí či nepřijetí opatření mělo na koncové zákazníky? Omezila by se pro ně výrazně možnost výběru výrobků? Byli by vystaveni významnému zvyšování cen? - Existuje přímá hospodářská souvislost mezi výrobkem, který je předmětem šetření, a jinými politikami EU? Poškodilo by uložení či neuložení opatření podstatným a prokazatelným způsobem jinou zavedenou politiku EU / jiné zavedené politiky EU? 9. Cílem analýzy je dobrat se reprezentativních zjištění ohledně různých typů dotčených hospodářských subjektů, pro které jsou k dispozici údaje. Jednotlivé společnosti, jež poskytují údaje pro účely analýzy zájmu Unie, by měly společně představovat významnou část dotčené skupiny. V opačném případě by měly prokázat, že zjištění o jednotlivých společnostech jsou reprezentativní pro většinu dotčené skupiny. 10. Jsou-li k dispozici údaje, šetřením se rovněž zjišťuje poměr celkových výrobních nákladů u každého z hlavních navazujících výrobků a nákladů u dotčeného výrobku. Následně se při šetření rozebírá nárůst nákladů v případě přijetí opatření. Při tomto výpočtu se zkoumají tyto otázky: - Je pravděpodobné, že vývozci a dovozci přenesou na zákazníky veškerá cla či jen jejich část? - Jak na přijetí antidumpingových/antisubvenčních opatření pravděpodobně zareaguje výrobní odvětví Unie, dojde např. spíše k tomu, že zvýší ceny, nebo bude těžit z vyšších úspor z rozsahu? - Mají uživatelé k dispozici alternativní zdroje dodávek, získávají např. vstupní výrobek, jenž by se mohl stát předmětem opatření, pouze z dotčené země / dotčených zemí, a/nebo také ze zdrojů v rámci Unie či ze zemí, jichž se šetření netýká? Existují vývozci dotčeného výrobku, kteří se neúčastní dumpingu/subvencování působícího újmu či kteří mají pouze nízká rozpětí? Do jaké míry mohou uživatelé měnit dodavatele? - Jakých ziskových rozpětí dosahují uživatelé? Budou moci přenést případné vyšší náklady na zákazníky? Zkušenosti ukazují, že dopad opatření se ve většině případů omezuje na vstupní výrobek získávaný z dotčené země. Pravděpodobnost, že v důsledku přijetí opatření dojde ke zvýšení cen vstupního výrobku z jiných zdrojů, je mnohem nižší. IV. OPATŘENÍ SE NEULOŽÍ, POKUD NEJSOU JEDNOZNAČNĚ V ZÁJMU UNIE 11. V druhé větě čl. 21 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 základních nařízení je zakotveno, že se přihlíží zejména k nutnosti odstranit účinky dumpingu [subvencování] působícího újmu, které 3

5 spočívají v narušení obchodu, a obnovit účinnou hospodářskou soutěž. Opatření se neuplatní, pokud orgány na základě všech předložených informací dospějí jednoznačně k názoru, že jejich uplatnění není v zájmu Společenství (třetí věta obou uvedených článků základních nařízení). 12. Obě výše uvedená kritéria představují vyvratitelný předpoklad, že antidumpingová nebo vyrovnávací opatření jsou, byl-li zjištěn dumping či subvencování působící újmu, zpravidla v zájmu Unie. 13. Míra vyvratitelnosti tohoto předpokladu je vysoká. Opatření jsou zpravidla v rozporu se zájmem Unie, pokud lze stanovit, že výrobní odvětví Unie by z těchto opatření nemohlo těžit, tj. dotčené odvětví nemá potenciál překonat účinky dumpingu/subvencování působícího újmu a zastávat na trhu Unie úlohu z hlediska podílu na trhu, výrobní kapacity, technologie atd. Opatření jsou rovněž v rozporu se zájmem Unie, jestliže s sebou jejich přijetí nese nepřiměřené negativní následky pro uživatelské výrobní odvětví, které dotčený výrobek využívá. Přiměřenost se rovněž uplatňuje ve vztahu k případným negativním následkům pro dovozce, obchodníky či spotřebitele. 14. Opatření mohou být shledána jako jednoznačně v rozporu se zájmem Unie například na základě některé z následujících okolností, případně všech následujících okolností společně: podíl výrobního odvětví Unie na trhu je velmi malý, perspektiva výrobního odvětví Unie v budoucnosti je nejasná, cla dosahují násobku obratu výrobního odvětví Unie, opatření by omezila možnost výběru pro spotřebitele a úroveň zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie je nízká. 15. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že analýza zájmu Unie není pouhou analýzou nákladů a zisků, uložení opatření není automaticky v rozporu se zájmem Unie, ani pokud jsou následky těchto opatření pro dovozce, obchodníky, uživatele a/nebo spotřebitele negativní. Účelem antidumpingových/antisubvenčních opatření nadto není vyloučit dumpingový či subvencovaný dovoz z trhu EU, nýbrž zajistit, že se bude na nedumpingové/nesubvencované cenové úrovni nebo cenové úrovni, která nepůsobí újmu (podle toho, která z nich je nižší), na trhu EU účastnit hospodářské soutěže s jinými dodavateli. Pouhý fakt, že výrobci v Unii nemohou nahradit dumpingový nebo subvencovaný vývoz, proto není sám o sobě v rozporu se zájmem Unie. V. PŘIHLÉDNUTÍ K ZÁJMU UNIE MŮŽE OVLIVNIT VOLBU TYPU OPATŘENÍ 16. Komplexní posouzení všech zájmů podle první věty čl. 21 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 základních nařízení může rovněž ovlivnit volbu opatření. Skutečnost, že se přihlíží k dopadu opatření, může sehrát úlohu například při rozhodování, zda by mělo být uloženo antidumpingové/antisubvenční clo nebo přijat závazek. A naopak, přihlížení k zájmu Unie nemá žádný vliv na stanovení úrovně cel. Jinými slovy, sazba cla či minimální ceny stanovené určitým závazkem nelze na základě přihlédnutí k zájmu Unie měnit. VI. RELEVANTNOST ZÁJMU UNIE PRO RŮZNÉ DRUHY ŠETŘENÍ 4

6 17. Zájem Unie se zkoumá ve všech šetřeních zahájených podle článku 5, případně článku 10 základních nařízení. Nadto se zkoumá také při všech přezkumech opatření před pozbytím platnosti zahájených podle čl. 11 odst. 2, popřípadě článku Při prozatímních přezkumech (viz čl. 11 odst. 3, popřípadě článek 19) se zájem Unie zkoumá pouze v případě, že rozsah šetření zahrnuje dumping/subvencování a újmu, či v případě, že se takovýto přezkum výslovně týká zájmu Unie. Při přezkumech je významným zdrojem informací dopad stávajících opatření v minulosti. VII. POSTUP PRO STANOVENÍ ZÁJMU UNIE 18. V čl. 21 odst. 1 třetí větě antidumpingového nařízení a v čl. 31 odst. 1 třetí větě antisubvenčního nařízení se stanoví, že rozhodnutí o tom, že se opatření neuplatní, je třeba přijmout na základě všech předložených informací. V odstavci 7 stojí, že k informacím se přihlédne pouze tehdy, jsou-li podloženy konkrétními důkazy, které potvrzují jejich správnost. 19. Zjištění týkající se zájmu Unie tedy musí spočívat na pevném faktickém základě a ke zjištění relevantních skutečností je zapotřebí řádného řízení. Strany argumentující zájmem Unie musí předložit relevantní důkazy, přičemž další zúčastněné strany musí mít možnost tyto důkazy přezkoumat a vyjádřit se k nim. Aby se zajistilo řádné řízení, je nezbytné dodržovat lhůty. Řádné řízení obnáší právo předkládat připomínky k zájmu Unie, právo nahlížet do připomínek předložených jinými stranami a reagovat na ně, právo požádat o slyšení (pokud dotčená strana udá důvody, týkající se zájmu Unie, proč by jí mělo být slyšení poskytnuto), právo vyjádřit se k uplatňování uloženého prozatímního cla a právo žádat zpřístupnění skutečností a úvah, z nichž budou pravděpodobně vycházet konečná rozhodnutí. Pokud strany předloží důvěrné informace či údaje, musí také poskytnout výtah z nich, který nemá důvěrnou povahu. 20. Komise rovněž získává informace a údaje, jež jsou relevantní pro posouzení zájmu Unie, přičemž podporuje spolupráci stran. Vedle zúčastněných stran, které požádají ve stanovených lhůtách o dotazník, zasílá Komise dotazníky také stranám, které jsou jí známé nebo je lze odůvodněně poznat prostřednictvím zastupujících svazů či jiným způsobem, a které jsou v rámci analýzy zájmu Unie oprávněny vyjádřit své připomínky Lhůty k vyplnění dotazníků a předložení vyjádření se stanoví v oznámení o zahájení šetření. Odpovědi na dotazník předložené stranami Komise zpravidla ověřuje na místě. Jeli počet zúčastněných stran vysoký, vybírá se vzorek, přičemž pouze strany vybrané do vzorku jsou požádány, aby podaly odpovědi na dotazník a podrobily se ověření na místě ze strany Komise. 2 Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Euroalliages, Pechiney électrométallurgie, Vargön Alloys AB a Ferroatlántica, SL proti Komisi Evropských společenství, T-132/01, Recueil 2003, s. II-2359, bod 40,