1 Violoncellový recitál s filmovou vizualizací klenoty violoncellové literatury XX. století podrobnosti
2 KOMORNÍ KONCERT PRO VIOLONCELLO A KLAVÍR Netypické zpracování Sonáty pro violoncello a klavír Clauda Debussyho Jan Škrdlík violoncello Šárka Besperátová klavír
3 Kdo byl Bohuš Heran a Milan Růžička a jaký byl jejich vztah k Sonátě pro violoncello a klavír Clauda Debussyho Komorní koncert violoncellisty Jana Škrdlíka a klavíristky Šárky Besperátové (viz následující strana) obsahující Sonátu pro violoncello a klavír francouzského impresionisty Clauda Debussyho má jednu zvláštnost k živému vystoupení je zde paralelně promítán němý film představující kinematografickou vizualizaci zmíněné slavné Sonáty. Snímek byl natočen nedávno zesnulým režisérem Milanem Růžičkou podle scénáře samotného Debussyho, který do Československa přivezl před 2. světovou válkou český violoncellista Bohuš Heran. Bohuš Heran (1907-1968) byl důležitou osobností hudebního života. Žák zakladatele Českého kvarteta Hanuše Wihana, pozdější prorektor Janáčkovy akademie a autor dodnes platné violoncellové školy pobýval v letech 1928-1929 na studijním pobytu ve Francii. Zde, deset let po smrti významného světového skladatele Clauda Debussyho, se zajímá zejména o jeho Sonátu pro violoncello a klavír z roku 1915. Výsledky jeho průzkumů jsou zajímavé: Debussy svou Sonátou chtěl vyjádřit programní děj. Tento syžet zaznamenal Heran ve své knize Muzikantův skicář v roce 1946. Milan Růžička (1937-2011) byl český televizní a filmový režisér a scenárista. Natočil celkem 16 celovečerních hraných filmů, dokumentů a inscenací. Po roce 2000 se více věnoval dokumentární tvorbě. Za třídílný portrét herce Huga Haase získal cenu Pierot Českého televizního a filmového svazu. Byl velikým propagátorem vážné hudby a bojovníkem za její uvádění v České televizi. Mezi jeho poslední projekty patří filmová vizualizace klasické komorní skladby v podání violoncellisty Jana Škrdlíka Claude Debussy Sonate pour violoncelle et piano, která se stala součástí některých recitálů violoncellisty a která bude ještě podrobněji rozebrána dále.
4 RECITÁL S FILMOVOU VIZUALIZACÍ klenoty violoncellové literatury XX. století Program: Leoš Janáček Pohádka pro violoncello a klavír Con moto Con moto Allegro Claude Debussy (s promítáním) Sonáta pro violoncello a klavír Prologue Lent Sérénade et Final Modérément animé. Final Animé ---přestávka--- Sergej Prokofjev Sonáta C dur pro violoncello a klavír op. 119 Andante grave Moderato Allegro mo non troppo Obsazení: Jan Škrdlík violoncello Šárka Besperátová klavír Poznámka: Veškeré příslušenství k promítání přivážejí umělci s sebou. Promítá se pomocí dataprojektoru a plátna se stojanem. Film je němý tzn. k živě znějící hudbě violoncella a klavíru je promítán pouze obraz.
5 O FILMU: Claude Debussy Sonate pour violoncelle et piano Původní (již zmíněný) programní návrh samotného Debussyho, který do Československa přivezl po 2. světové válce pozdější děkan Janáčkovy akademie Bohuš Heran, propojili scénáristé s příběhem ukradeného a znovu navráceného violoncella, kde roli tulákavioloncellisty hraje skutečný aktér události známý český violoncellista Jan Škrdlík. Na pozadí reálně zaznívající Debussyho sonáty (díla z roku 1915) se odehraje příběh, který jistě zaujme nejen proto, že je upomínkou na dílo nedávno zesnulého režiséra, ale také přírodními snovými scenériemi a dynamicky rozehranými výstupy hercůtanečníků plnými vtipných nápadů významné choreografky brněnské baletní scény Vladimíry Kartousové. Myšlenka filmu je nadčasová a není omezena rokem 1915, kdy vznikla sonáta, ani událostí ukradeného violoncella: Mezilidské vztahy by měly být nadřazené hrubé matérii a umění má hodnotu jen potud, pokud slouží člověku Scény z filmu podle předlohy Debussyho
6 Violoncellista Bohuš Heran (1907-1968) Skladatel Claude Debussy (1862-1918)
7 Režisér Milan Růžička (1937-2011) Kolombína z filmu Claude Debussy Sonate pour violoncelle et piano z roku 2008, na kterém se Milan Růžička podílel jako supervizní režisér:
8 SLOVO O AUTORECH PROJEKTU: Po stránce obsazení je film kombinací známých zavedených jmen a mladých úspěšných talentů. Na představení celého výrobního štábu by byla zapotřebí obsáhlejší publikace; zde se omezíme na základní informace: Režisér supervizor Režisér Milan Růžička je znám české veřejnosti jako tvůrce desítek filmů, inscenací i seriálů počínaje rokem 1958 (Rodiče - zde také jako scénárista) a konče současným seriálem Ulice. Vystudoval režii u Václava Wassermana na FAMU (1960). V letech 1960-73 natočil v Československém armádním filmu přes čtyři desítky krátkých dokumentárních i hraných filmů, z nichž některé získaly mezinárodní ceny, například Frontový kameraman (Stříbrná holubice na IX. mezinárodním týdnu dokumentárních filmů v Lipsku 1966) a Docela jiná noc (Hlavní cena v kategorie filmů o moři na MFF v Rize). Na přelomu 60. a 70. let navázal spolupráci s ČST, pro niž režíroval (často podle známých literárních předloh). Po roce 2000 se více věnoval dokumentární tvorbě. Za třídílný portrét herce Huga Haase získal cenu Pierot Českého televizního a filmového svazu. K jeho posledním projektům patří film Claude Debussy Sonate pour violoncelle et piano. Režie a kamera Pod vedením Milana Růžičky pracoval mezinárodní československý filmový štáb zastoupený mimo jiné režisérem Michalem Oravcem (Slovensko) a kameramanem Michalem Hečkem (Slovensko). Uvedená dvojice se specializuje na krátkometrážní filmy. Umělci na sebe upozornili řadou snímků dokumentárních a v nedávné době vítězstvím na Filmovém festivalu FI 2007 v oboru Krátký film. Pracují oproti běžné praxi zásadně s použitím dvou paralelních kamer
9 Choreografie Taneční složka představuje důležitou součást celého projektu. Tvůrkyně choreografie Vladimíra Kartousová a taneční poradkyně při realizaci projektu patří k předním osobnostem českého baletu. Kromě dlouholeté zkušenosti pedagoga na Taneční konzervatoři se bez ní neobejde většina baletních představení v moravské metropoli. Mezi mnoha úspěchy jmenujme nedávné provedení Idomenea Wolfganga Amadea Mozarta v Mahenově divadle. Herci tanečníci V rolích herců Divadla del Arte (sledujíce původní francouzskou předlohu) se s prostřednictvím pantomimy, mimiky a tance představí čtveřice mladých umělců: Hana Kachlířová Colombina, Adam Sojka Arlecchino, Lukáš Vokál Pierrot a Petr Németh Dottore. Všichni čtyři patří k velmi výrazným brněnským absolventům. Přes své mládí jsou často obsazováni do důležitých rolí. V poslední době je to například například provedení Rómea v brněnském Národním divadle. Postava tuláka violoncellisty Postavu tuláka vytvoří violoncellista Jan Škrdlík, obecně známá postava v oblasti vážné hudby. Jeho spjatost se scénářem filmu obohaceným o jednu skutečnou událost krádež a navrácení violoncella (neboť to byl on, komu byl tento nástroj rok před natočením filmu skutečně ukraden a vrácen) dodává celému projektu zvláštní kouzlo. Obsazení Jana Škrdlíka, jak divák záhy zjistí, nebylo samoúčelné. Podrobnější informace o něm, jakožto interpretovi živého vystoupení spojeného s filmovou vizualizací naleznete na následující straně.
10 SLOVO O INTERPRETECH KONCERTU S VYUŽITÍM FILMOVÉ VIZUALIZACE Jan Škrdlík pochází z hudební rodiny. Studoval u předních českých violoncellistů jako Jan Hališka, Bedřich Havlík nebo Daniel Veis, a dále pak u Luise Clareta v Barceloně. Obdržel prémii Českého hudebního fondu za propagaci českých děl v zahraničí a jiná ocenění. Jan Škrdlík vystoupil v posledních 20 letech na zhruba 1.400 koncertech po celém světě. Jeho diskografie zahrnuje všechny hudební slohové období z tvorby pro violoncello a dočkala se vpravdě mezinárodního uznání. Působení jeho hry popsal svým dvěma milionům čtenářů floridský deník El Nuevo Herald v souvislosti s jeho vystoupením na Festival Miami v roce 2005 takto: Škrdlík se svým violoncellem způsobil opravdovou senzaci emotivní Škrdlíkova interpretace si okamžitě podmanila srdce posluchačů Mezi violoncelly na které hrál je i nástroj Adama Emanuela Homolky z roku 1842, jehož krádež a navrácení vzbudila pozornost celé české veřejnosti. Šárka Besperátová spolupracovala s Janem Škrdlíkem nejdříve v rámci souboru Ensemble Messiaen. V roce 204 pořídila s tímto violoncellistou live snímek Messiaenova Díkuvzdání věčnosti Ježíše na koncertě v Zaragoze pro 1500 posluchačů. Tato nahrávka se stala podkladem druhého klipu na instrumentální klasickou hudbu v dějinách. (Prvním klipem je Debussyho Sonáta.) Vystudovala klavír na brněnské konzervatoři. Svoje vzdělání si rozšířila dvouletým studiem v metodickém centru při JAMU. Zabývá se rovněž hrou na cembalo - jako cembalistka spolupracovala s komorními orchestry u nás i v zahraničí. Nyní se věnuje komorní hře ve sdružení Ensemble Messiaen, se kterým pravidelně koncertuje.
11 Tiráž: Claude Debussy Sonate pour violoncelle et piano Námět: Vratislav Hnátek Supervizní režisér: Milan Růžička Režie: Michal Oravec Kamera: Michal Hečko Hudba: Claude Debussy Použitá skladba: Sonate pour violoncelle et piano Nahrávka: Jan Škrdlík (violoncello) a Petra Besa Pospíšilová (klavír) Zvuk: Karel Špalek Choreografie: Vladimíra Kartousová Obsazení: Colombina Hana Kachlířová Dottore Petr Németh Pierrot Lukáš Vokál Arlecchino Adam Sojka Vagabond-violoncelliste Jan Škrdlík Technické parametry: Stopáž: 15 minut Médium: mini DV, 16:9 Technika: dvě kamery 3xCCD, pravý 16:9 (1024x576px) Zvuk: z nahrávky (stereo) Technicky vizuálně pozn.: impresionistická práce s barvami, jasné (Monetovy Lekníny, Makové pole... -> čas), neintelektuální (imprese, asociace ), (generativní barvy (modrá, červená, žlutá) => binární (zelená, fialová, oranžová) => komplementární (m -> o, č -> z, ž -> f), generativní barva zabarvuje prostor svojí barvou binární a vice versa komplementarita zabarvování stínů celkově obraz stylizovaný (A. Vardová Štěstí), kompozice (obrazy s violoncellem), barevné úrovně př. (Č 60/1/227 Z 60/1/200 M 60/1/250) Synopse: Violoncellista (a jeho violoncello) symbolizují svět idejí: umění, myšlenky, filozofie, abstrakce Herci symbolizují svět skutečný směs dobrého i špatného. Dochází ke střetu těchto dvou světů. Krádež, svědomí, návrat. Violoncellista nakonec violoncello nepotřebuje, je to jen věc. Příběhově tak díky hře na violoncello, hře skupiny herců a následnému zmizení violoncella zjišťujeme, že to, co je skutečně důležité, jsou lidé sami. Na pozadí žije skutečný život život lidských bytostí.
12 Agentura Art Petra Augustina Handzela 5423 722 00 Ostrava IČO: 76065952 DIČ: CZ6410311127 artpetra@artpetra.cz www.artpetra.cz mob.: +420 603 520 227 pevná linka: +420 596 961 406