1. aktualizace 2010. Textová část

Rozbor udržitelného rozvoje území obce s rozšířenou působností Třeboň 1. aktualizace 2010 Textová část Zadavatel: Městský úřad Třeboň, odbor územního plánování a stavebního řádu, Palackého nám. 46/II, 379 01 Třeboň Zhotovitel: Městský úřad Třeboň, odbor územního plánování a stavebního řádu, Ing. Miroslav Roubal ved. odboru Autorský kolektiv: Městský úřad Třeboň, Palackého nám. 46/II, 379 01 Třeboň, IČ: 00247618 telefon: 384 342 156, fax: 384723505, e-mail: posta@mesto-trebon.cz Zodpovědný projektant: Ing. arch. Aleš Valder, autorizovaný architekt zapsaný v seznamu autorizovaných architektů vedeném ČKA pod číslem 01631 Zpracovatel grafické a tabulkové části: Jiří Kalina Spolupráce : Ing. Lenka Samcová Poskytovatel ÚAP: Městský úřad Třeboň, odbor územního plánování a stavebního řádu, Palackého náměstí 46/II, 379 01 Třeboň 1

Obsah: A. Úvod B. Postup zpracování C. Podklady D. Charakteristika a administrativně správní členění území E. Územně analytické podklady A.1. Vyhodnocení stavu vývoje území A.2. Hodnoty území A.3. Limity využití území A.4. Záměry na provedení změn v území F. Rozbor udržitelného rozvoje území 1 Horninové prostředí a geologie 2 Voda a vodní režim 3 Hygiena životního prostředí 4 Ochrana přírody a krajiny 5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 6 Dopravní a technická infrastruktura 7 Bydlení 8 Rekreace 9 Hospodářské podmínky 10 Sociodemografické podmínky G. Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek pro: G.1.Příznivé životní prostředí G.2.Hospodářský rozvoj G.3.Soudržnost společenství obyvatel H. Problémy a střety v území Závěrečné zhodnocení 2

Přílohy: 1. Kartogram hodnocení přírodního pilíře 2. Kartogram hodnocení hospodářského pilíře 3. Kartogram hodnocení sociálního pilíře 4. Kartogram celkového vyhodnocení všech tří pilířů Grafická část : 1. Výkres hodnot území 2. Výkres limitů využití území 3. Výkres záměrů na provedení změn v území 4. Problémový výkres ( Výkres problémů k řešení v ÚPD ) 3

V textu jsou použity následující zkratky: BPEJ ČOV ČHMÚ ČSÚ DOSS DP EU EVL FUA GIS HDP CHLÚ CHKO JČK KES KPÚ LO LZO LZU LPF MZCHÚ MŽP NATURA NP NPP NPR NRBC NRBK OP OZE OZV ORP OÚ PÚR POU PLO PP PR PUPFL RBC RBK RURÚ SWOT SZ TTP TUR ÚAP UNESCO ÚSES ÚPD ÚDI ÚPG VN VPK VVN ZCHÚ ZPF ZÚR ŽP Bonitovaná půdně ekologická jednotka Čistírna odpadních vod Český hydrometeorologický ústav Český statistický úřad Dotčené orgány státní správy Dobývací prostor Evropská unie Evropsky vyznaná lokalita Funkční urbanizované území Geografické informační systémy Hrubý domácí produkt Chráněné ložiskové území Chráněná krajinná oblast Jihočeský kraj Koeficient ekologické stability Komplexní pozemkové úpravy Lesní oblast Lesy zvláštní ochrany Lesy zvláštního určení Lesní půdní fond Maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Ochranné pásmo Obnovitelné zdroje energie Obecně závazná vyhláška Obec s rozšířenou působností Obecní úřad Politika územního rozvoje Pověřený obecní úřad Přírodní lesní oblast Přírodní park, přírodní památka Přírodní rezervace Pozemky určené k plnění funkcí lesa Regionální biocentrum Regionální biokoridor Rozbor udržitelného rozvoje území silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení Stavební zákon Trvalý travní porost Trvale udržitelný rozvoj Územně analytické podklady United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Územní systém ekologické stability Územně plánovací dokumentace Úroveň dopravní infrastruktury Územní prognóza Vysoké napětí Významný krajinný prvek Velmi vysoké napětí Zvláště chráněná území Zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Životní prostředí 4

A. Úvod Rozbor udržitelného rozvoje území coby součást územně analytických podkladů je ve smyslu stavebního zákona č. 183/2006 Sb., nezbytným prvkem územně plánovací činnosti pro příslušné orgány územního plánování. V daném případě se jedná o úřad obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) Třeboň, vykonávající uvedenou územně plánovací činnost ve svém správním obvodu v západní části okresu Jindřichův Hradec na území jihočeského kraje. Cílem je získání maximálně možného množství informací o daném území, jejich specifikace a vyhodnocení ve vzájemných souvislostech a určení problémů k řešení v příslušné územně plánovací dokumentaci. Rozbor nastiňuje řešení účelného využití a uspořádání území se snahou koordinace veřejných a soukromých zájmů. Rozsah zpracování územně analytických podkladů (dále ÚAP) je dán zákonnými normami. První aktualizace (2010) navazuje na prvotní provedení ÚAP a RURU z roku 2008. ÚAP obcí obsahují 119 jevů uvedených v příloze č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., jejichž zpracováním v rámci rozboru udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území. Takto shromážděné údaje o území bude pořizovatel využívat pro územně plánovací činnost ve svém správním obvodu, bude je poskytovat zpracovatelům ÚPD, příslušným stavebním úřadům i jiným poskytovatelům údajů o území a zveřejnění je způsobem umožňujícím dálkový přístup. B. Postup zpracování Ve smyslu 28 SZ má být aktualizace ÚAP obcí vč. RURU pořízena do 31.12.2010. Náležitosti obsahu ÚAP stanoví prováděcí předpis SZ, tj. vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Podle 4 této vyhlášky ÚAP v textové i grafické části obsahují: a) podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území b) rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující: 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tématickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, socio-demografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tématických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Vyhodnocení udržitelného rozvoje je provedeno metodikou SWOT analýzy v deseti základních tématických celcích a vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro tři oblasti určené prováděcí vyhláškou SZ. 5

C. Podklady Při zpracování ÚAP bylo nutno přihlížet ke zpracovaným dokumentům, zvláště pak návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vycházejícího z Politiky územního rozvoje ČR 2008 a Strategie regionálního rozvoje ČR. Základními podklady pak jsou všechna dostupná data o sledovaných jevech aktualizovaná ve stavu k 30.9.2010 podle přílohy č.1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. předaná pořizovatelem, dále zpracovaná popř. rozpracovaná ÚPD jednotlivých obcí, ukončená popř. probíhající územní a stavební řízení vedená příslušnými stavebními úřady a v neposlední řadě veškeré dostupné informace získávané zpracovatelem průběžně během jeho soustavné činnosti úřadu územního plánování Třeboň. Některé údaje jsou pak převzaty z veřejně dostupných statistických ročenek, výsledků sčítání obyvatelstva r. 2001 apod. V návaznosti na PÚR ČR jsou používány pojmy rozvojové oblasti, specifické oblasti a rozvojové osy, které sledují silně urbanizovaná území s koncentrací antropogenních aktivit, optimalizací dělení funkcí a rozvojovými trendy ve vztahu k zájmům ochrany přírody. D. Stručná charakteristika a administrativně správní členění území Správní obvod ORP Třeboň zaujímá celkovou rozlohu 538,37 km 2 s počtem obyvatel 25.378 osob (k 31.12.2009) žijících v 25-ti obcích (z nichž 4 mají statut města - Třeboň, Suchdol nad Lužnicí, České Velenice, Lomnice nad Lužnicí, a 1 statut městyse - Chlum u Třeboně) na 43 katastrálních územích. V abecedním pořadí je tvoří: Obec Katastrální území Celková rozloha (ha) Počet obyvatel Hustota osídlení (ob./ha) Cep Cep 3435 191 0,0556 České Velenice České Velenice 1210 3548 2,932 Domanín Domanín u Třeboně 1242 342 0,275 Dunajovice Dunajovice 815 210 0,257 Dvory nad Lužnicí Dvory nad Lužnicí 1568 343 0,219 Frahelž Frahelž 303 156 0,515 Halámky Halámky 687 156 0,227 Hamr Hamr 1191 361 0,303 Hrachoviště Hrachoviště 489 82 0,167 Chlum u Třeboně Chlum u Třeboně. 18,66 km 2 Mirochov 9,73 km 2 Lutová 11,65 km 2 Žíteč 7,49 km 2 4753 2143 0,451 Klec Klec 635 173 0,272 6

Lomnice nad Lužnicí Lomnice nad Lužnicí 1899 1760 0,927 Lužnice Lužnice 1208 429 0,355 Majdalena Majdalena 1299 489 0,376 Nová Ves nad Lužnicí Nová Ves nad Lužnicí. 15,67 km 2 Krabonoš 8,16 km 2 2383 372 0,156 Novosedly nad Nežárkou Novosedly nad Nežárkou 20,35 km 2 Mláka.. 6,01 km 2 Kolence.. 18,37 km 2 4473 637 0,142 Ponědraž Ponědraž 581 104 0,179 Ponědrážka Ponědrážka 635 74 0,116 Rapšach Rapšach. 23,20 km 2 Nová Ves u Klikova.. 5,27 km 2 2847 562 0,197 Smržov Smržov 1090 100 0,092 Staňkov Staňkov 1887 227 0,120 Stříbřec Stříbřec.. 11,40 km 2 Mníšek 5,20 km 2 Libořezy. 2,44 km 2 1904 457 0,240 Suchdol nad Lužnicí Suchdol nad Lužnicí. 15,17 km 2 Bor... 9,24 km 2 Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí.. 18,46 km 2 Tušť 10,62 km 2 Klikov. 11,03 km 2 6452 3659 0,567 Třeboň Třeboň.. 23,90 km 2 Branná... 15,63 km 2 Holičky u Staré Hlíny.. 25,36 km 2 Stará Hlína 11,63 km 2 Břilice. 13,83 km 2 Přeseka. 7,84 km 2 9819 8709 0,887 Záblatí Záblatí u Ponědraže 1032 74 0,072 Více jak jedna třetina obyvatel žije v centru správního území tj. v Třeboni, průměrná hustota osídlení činí 0,471 obyvatel na 1 hektar. Území je nepravidelného protáhlého tvaru ve směru sever - jih s mírným odklonem od severojižní osy a max. délkou 47,5 km a šířkou 19 km. Pouze tři obce, a to Hrachoviště, Záblatí a Ponědráž nemají zpracovánu popř. rozpracovánu žádnou ÚPD. Území se vyznačuje výrazným podílem lesů a vodních ploch na celkové rozloze. Tato skutečnost předurčuje i hlavní směry orientace průmyslové či zemědělské výroby, a to na rybníkářství, lesnictví, zemědělství a na těžbu štěrkopísků. Tvorbu HDP výrazně ovlivňuje rekreace, cestovní ruch a lázeňství. Převážná část sídel a jejich příslušných k.ú., vyjma nejjižnější části tj. k.ú. České Velenice a části Nová Ves nad Lužnicí, leží na území CHKO Třeboňsko, přičemž Správa CHKO jako složka Agentury ochrany přírody a krajina ČR vykonává působnost dotčeného orgánu na úseku ochrany přírody a krajiny. 7

E. Hodnoty území, limity jeho využití a záměry na provedení změn E.1. Vyhodnocení stavu vývoje území E.1.1 Kulturně historická a společenská charakteristika Správní území ORP Třeboň patří z kulturně historického hlediska ke svébytným oblastem s osobitým historickým vývojem ovlivněným zčásti příhraniční polohou při zemské hranici mezi Čechami a Dolními Rakousy na jihu a jihovýchodě, částečné sounáležitosti s územím tzv. Soběslavských blat na severozápadě a především pak centrální polohou v krajině nesčetných vodních ploch a rybníků, tj. Třeboňské pánvi. Počátky osídlení některých obcí jsou datovány již do 12. století, jiných pak až do 18. století. Oblast byla téměř celé období středověku v majetku rodu Rožmberků, později rodu Schwarzenberků, za jejichž éry byly vybudovány významné vodohospodářské stavby rybníky Rožmberk a Svět, vodní kanál Zlatá stoka či Nová řeka. Třeboňský augustiánský klášter s dvoulodním kostelem Sv. Jiljí, renesanční zámek, Schwarzenberská hrobka či náměstí s renesančními a barokními štíty patří k nejcennějším kulturním hodnotám mikroregionu i České republiky. E.1.2 Přírodní charakteristika Přírodní charakteristika je utvářena jednotlivými složkami a prvky krajiny a jejich vzájemným poměrem, biologickým zařazením, vegetací a klimatem. V případě správního území ORP Třeboň náleží celé území do Třeboňského bioregionu tvořeného pánví vyplněnou kyselými sedimenty s rozsáhlými podmáčenými sníženinami a přechodnými rašeliništi. Specifickým prvkem jsou velká rašeliniště s borovicí blatkou a dále rozsáhlé rybniční soustavy s řadou neregulovaných toků přírodního charakteru. Nízká přirozená úrodnost písčitých, jílových a rašelinných půd nepříliš vhodných pro zemědělské využití nepochybně ovlivnilo zachování rozsáhlých lesních celků a rybniční soustavy v rovinaté krajině s relativně nízkou nadmořskou výškou zařazené svou větší částí do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňská pánev. Vegetační kryt je s nadprůměrným podílem lesů, jejichž druhové a prostorové uspořádání doznalo dlouholetou lidskou činností výrazných změn vedoucích až k tomu, že dnes má většina porostů charakter jehličnatých monokultur. Celé řešené území leží v mírně teplých klimatických oblastech, přičemž průměrná roční teplota je vyšší než by odpovídalo nadmořské výšce 420 550 m.n.m. Celý Třeboňský region se vyznačuje teplotními inverzemi regionálního rozsahu a častým výskytem ranních mlh. E.1.3 Urbanistická charakteristika Třeboňský region patří k jedněm z jedinečných lokalit celé České republiky s nezaměnitelným rázem krajiny a celou krajinnou scenérií. Na utváření pánevní oblasti se člověk podílel již od raného středověku budováním umělých stok propojujících nově zakládané rybníky využívající zdejší přírodní podmínky. Vyvážená přírodní složka krajiny je na Třeboňsku vhodně doplněna poměrně řídkým osídlením a zachovalou architekturou některých historických měst a vesnic. Působení člověka se zde většinou neprojevovalo ničivými tendencemi, takže do dnešní doby po téměř 800-stech letech urbanizace nezmizely původní charakteristické biotopy krajiny, struktura osídlování včetně doprovodných prvků liniové vegetace a technické infrastruktury. Krajina na většině území vykazuje estetickou atraktivnost, harmonické vztahy i měřítko, z jejichž rámce vybočují ojedinělé objekty zemědělské velkovýroby z konce minulého století či ryze technicistní stavby zabezpečující technickou infrastrukturu celého území i jednotlivých sídel. Dochovaná prostorová skladba nese často rysy jedinečnosti a nezaměnitelnosti. Určujícím prvkem urbanistických struktur v daném území je severojižní osa od Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic a pokračující dále do Rakouska a ji křížící východozápadní osa od Stráže nad Nežárkou do Lišova, přičemž na průsečících obou těchto os leží centrum celé oblasti město Třeboň. Další významnější centra osídlení pak leží především na uvedené podélné ose Lomnice nad Lužnicí či Suchdol nad Lužnicí nebo v její blízkosti Chlum u Třeboně. Těmto dvěma kompozičním osám pak zákonitě odpovídá hlavní dopravní kostra tvořená dvojicí silnic I. třídy a 8

železniční tratí z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic. E.2. Hodnoty území E.2.1 Přírodní hodnoty Řešené území ORP Třeboň se zcela nepochybně vyznačuje hodnotami přírodními. Třeboňsko je jednou ze šesti českých biosférických rezervací vyhlášených v rámci programu Člověk a biosféra UNESCO, je zařazeno do sítě NATURA 2000 jako evropsky významná lokalita či ptačí oblast. Jako chráněná krajinná oblast bylo Třeboňsko vyhlášeno již v roce 1979. Většina území spadá do III. zóny, zalesněné oblasti do II. zóny, významné lokality a zvláště chráněná maloplošná území do I. zóny. Těmito územími jsou: - Krabonošská niva - Žofinka - Trpnouzské blato - Horní Lužnice - Červené Blato - Dračice - Široké blato - Na Ivance - Vizír - Staré jezero - Soví les - Meandry Lužnice - Losí blato u Mirochova - Novořecké močály - Rybníky u Vitmanova - Stará řeka - Výtopa Rožmberka - Velký a Malý Tisý - Slepičí vršek - Dvořiště - Rašeliniště Hovízna - Ruda - Branské doubí Hranice CHKO je shodná s hranicí biosférické rezervace, z části též s ptačí oblastí a v k.ú. Nová Ves nad Lužnicí vymezuje jižní oblast Velenicka, které je z území CHKO vyjmuto. K významným přírodním hodnotám dále náleží všechny významné krajinné prvky, tj. lesy hospodářské, ochranné i zvláštního určení, vodní plochy a toky přirozené i umělé, dále veškeré vymezené prvky územního systému ekologické stability, zvláště pak nadregionálního významu, mezi něž patří 3 nadregionální biocentra a 9 nedregionálních biokoridorů: Kód NKOD Název Dotčená katastrální území NBC002 38 Stará řeka Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Přeseka, Stará Hlína, Holičky u Staré Hlíny, Třeboň, Majdalena, Stříbřec NBC010 39 Červené Blato Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí NBC012 56 Vojířov Staňkov NBK009 167 Stará Řeka - hranice Rapšach, Krabonoš ČR NBK010 166 Vojířov - Stará řeka Mirochov, Žíteč, Lutová, Stříbřec NBK025 168 Stará řeka - Červené blato - hranice ČR Holičky u Staré Hlíny, Hamr, Majdalena, Suchdol nad Lužnicí 9

NBK034 167 Stará řeka - hranice ČR Hamr, Chlum u Třeboně, Klikov NBK051 167 Stará řeka-hranice ČR Klikov NBK052 119 Řežabinec - K118 Záblatí NBK059 168 Stará řeka - Červené Suchdol nad Lužnicí, Tušť, Dvory nad Lužnicí blato - hranice ČR NBK078 168 Stará řeka - Červené Suchdol nad Lužnicí, Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí, Dvory nad Lužnicí blato - hranice ČR NBK080 167 Stará řeka - hranice ČR Holičky u Staré Hlíny, Hamr Mezi tento typ hodnot nutno zařadit i ZPF podléhající zvýšené ochraně tj. s BPEJ I. a II. Na území správního obvodu ORP Třeboň tomuto stupni ochrany podléhá 3.455 ha, tj. cca 19 % zemědělské půdy. E.2.2 Kulturní a společenské hodnoty Na území správního obvodu ORP Třeboň jsou lokality vyhlášené za národní kulturní památky. Těmito jsou areály státního zámku a kláštera v Třeboni, rybníky Rožmberk a Svět, vodní toky Zlatá stoka, Stará a Nová řeka. Historická centrální část města Třeboň je vyhlášena Městskou památkovou rezervací, centra menších obcí Žíteč, Lutová, Ponědrážka jsou vesnickými památkovými zónami. Třeboň je současně lázeňským místem. V ústředním seznamu nemovitých kulturních památek je na daném území zapsáno celkem 156 nemovitostí, ať již větších budov, drobných sakrálních objektů, skulptur i ostatních. K hodnotám tohoto typu náleží též místa významných událostí, archeologická naleziště, významnější objekty občanské vybavenosti a kulturního dění v jednotlivých obcích či víceúčelové plochy nejen sportovního charakteru, k nimž se váží aktivity zájmových organizací, skupin apod. E.2.3 Urbanistické hodnoty Celý třeboňský region se vyznačuje nespornými krajinářsko urbanistickými hodnotami, zvláště pak poměrně řídkým osídlením jako takovým, resp. v rozdrobenosti zastavěného území v určitých lokalitách některých obcí např. Dvory nad Lužnicí, Lipovky v Chlumu u Třeboně. Převážná část celého území CHKO je charakterizována jako oblast krajinného rázu; na území jsou vymezeny celkem dvě oblasti s urbanistickými hodnotami - jsou jimi obce Záblatí a Frahelž. Oblasti krajinného rázu tvoří: - Stará a Nová řeka - Českovelenická pánev Suchdolsko - Českovelenická pánev blata - Podřezanský rybník - Zámecké polesí a Barbora - Třeboň - Povodí Dračice - Maršovická vrchovina - Chlumská pahorkatina - Dolní tok Nežárky - Plavská pahorkatina - Střední tok Lužnice - Borkovická pánev V těchto oblastech je definováno celkem 42 míst dochovaného krajinného rázu. K dalším hodnotám tohoto typu patří vyznané dominanty, vyhlídková místa, exponovaná pohledová místa apod. 10

E.3. Limity využití území Limity využití území jakožto omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů vyplývají jednak ze zákonných norem a právních předpisů, jednak jsou správními rozhodnutími příslušných orgánů státní správy popřípadě vyhláškami a nařízeními orgánů samosprávy pro příslušné správní územní nebo vyplývající z vlastností území. Vedle hranice řešeného území a hranice správního území jednotlivých obcí, popř. hranice katastrálních území, jsou pro územně plánovací činnost zcela zásadními faktory hranice zastavěného a zastavitelného území vymezené územně plánovací dokumentací popř. opatřením obecné povahy či intravilánem dle mapových podkladů z roku 1966. Ve správním obvodu ORP Třeboň se tento případ týká vymezení zastavěného území obce Hrachoviště, Ponědraž, Stříbřec a Záblatí. Mezi limity patří též téměř všechny hodnoty území uvedené v předchozím oddíle včetně jejich případných ochranných pásem. Vedle těchto již uvedených údajů jsou tzv. technickými limity veškeré liniové stavby dopravní a technické infrastruktury se svými ochrannými pásmy, dále ochranná pásma zemědělských či průmyslových areálů, hřbitovů, ČOV, těžebních prostorů, hranice záplavového území aktivního i pasivního. Do limitů nutno v neposlední řadě zařadit plochy a koridory vymezené vyšším stupněm územně plánovací dokumentace, tj. návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje uváděné v následujícím oddíle záměry na provádění změn v území. E.4. Záměry na provedení změn v území Společně s dynamickým vývojem společnosti dochází i k permanentním změnám ve využívání území, které jsou ovlivňovány nezřídka i protichůdnými potřebami společnosti resp. zájmy spíše individuálního (skupinového) charakteru. Jedním z cílů územního plánování je tyto záměry vyhodnocovat, změny korigovat a usměrňovat tak, aby nepřekročily hranice udržitelnosti rozvoje. Pro každý obvod ORP jsou závaznými záměry na provedení změn v území záměry převzaté z politiky územního rozvoje státu a zásad územního rozvoje kraje. Mezi ostatní sledované záměry jsou zařazeny záměry ze závazných částí ÚPD jednotlivých obcí a záměry vyplývající ze správních rozhodnutí a záměry vyžadující změnu schválené územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí. E.4.1 Záměry dle návrhu ZÚR JČK Projednaný návrh zásad územního rozvoje Jihočeského kraje stanovuje pro správní obvod ORP Třeboň několik rozvojových záměrů vyžadujících určité změny v území. Jsou jimi především: 11 a. v oblasti vymezení rozvojových oblastí a os nadmístního významu rozvojová osa nadmístního významu NOS 7 Severovýchodní Jindřichohradecká, která je vázána na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/34 b. v oblasti specifických oblastí nadmístního významu oblast N-SOB 2 Třeboňsko Novohradsko, která zahrnuje celé území ORP v návaznosti na CHKO Třeboňsko a přírodní park Novohradské hory c. v oblasti rozvojových ploch nadmístního významu c.1. pro oblast komerčních a průmyslových funkcí plocha KP 33 České Velenice, hospodářský park c.2. pro oblast sportovních a rekreačních funkcí plocha SR 14 Třeboň Břilice, golf a plocha SR 15 Třeboň Domanín, lázně d. v oblasti územních rezerv pro plochy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin plocha PT 12 Písky a

12 štěrkopísky Halámky e. V oblasti koridorů a ploch dopravy nadregionálního významu e.1. D 12 silnice I/24 s obchvaty v Lomnici nad Lužnicí a Suchdole nad Lužnicí a křížením železniční tratě u Lužnice nad Lužnicí a v Suchdole nad Lužnicí e.2. D 14 silnice I/34 s přeložkou u Vranína a homogenizací v úseku Třeboň Kopeček- Nová Hlína e.3. D 17 elektrizace železniční trati č. 199 v úseku Veselí nad Lužnicí České Velenice f. v oblasti koridorů a ploch dopravy regionálního a nadmístního významu f.1. D 40 silnice II/154 s přeložkou v Třeboni f.2. D 64 silnice III/15425 s přeložkou ve Dvorech nad Lužnicí f.3. D 66 silnice III/15618 s propojením II/156 a II/103 mezi Novou Vsí nad Lužnicí a Českými Velenicemi g. v oblasti koridorů a ploch pro zásobování energiemi g.1. V 2 vodovodní přivaděč Dynín Třeboň s propojením na skupinový vodovod z úpravny vody Hamr g.2. V 23 vodovod pro zásobování Suchdolska a Velenicka g.3. V 29 územní rezerva pro rekonstrukci ČOV Třeboň g.4. Ee 4 a Ee 25 VVN 110 kv Suchdol nad Lužnicí České Velenice a transformovnou v Českých Velenicích zabezpečující nové odběry především v Českých Velenicích g.5. Ep 24 územní rezerva pro VTL plynovod Nové Hrady České Velenice h. v oblasti ploch a koridorů územních systémů ekologické stability nadregionálního významu jsou vymezena 3 biocentra (jedná se o přírodní rezervace Stará řeka, Červené blato a Vojířov) a 8 biokoridorů převážně v povodí Staré řeky, která je vyhlášena národní kulturní památkou i. v oblasti ploch a koridorů územních systémů ekologické stability regionálního významu je vymezeno 11 biocenter a 19 biokoridorů rozprostřených na celém území CHKO Třeboňsko E.4.2 Záměry dle schválené ÚPD Vedle záměrů z návrhu ZÚR Jihočeského kraje je na území správního obvodu ORP Třeboň připravována řada záměrů na provedení změn v území zakotvených v platné či zpracovávané územně plánovací dokumentaci jednotlivých obcí v rámci vymezeného zastavitelného území s funkčním využitím především na plochy: a. plochy bydlení vymezeny v téměř každém katastrálním území, ve větším rozsahu v k.ú. Třeboň, Břilice a Suchdol nad Lužnicí b. plochy výrobní - ve větším rozsahu v k.ú. Třeboň a České Velenice c. plochy sportovně rekreační ve větším rozsahu v k.ú. Třeboň, Břilice, Staňkov, Chlum u Třeboně, Smržov a Suchdol nad Lužnicí d. vodní plochy v kú Libořezy

E.4.3. Záměry vyplývající ze správních rozhodnutí Mezi záměry na provedení změn v území, na něž je příslušnými stavebními úřady vydáno územní rozhodnutí, náleží především: působnost stavebního úřadu Třeboň ZP 1 - Lázně Lavana v Domaníně s kapacitou 300 lůžek ZP 2 - ČOV v Třeboni v lokalitě Gigant ZP 3 - vodovodní přivaděč Dynín Záblatí Ponědraž ZP 4 - Hotel Schwarzenberg v areálu lázní Aurora s kapacitou 260 lůžek ZP 5 - bytový dům Rezidence v Třeboni 87 b.j. ZP 6 - bytové domy v Třeboni, Lázeňská ul. 100 b.j. ZP 7 - ubytovací zařízení dva penziony v Třeboni, Tyršův stadion, s kapacitou 76 lůžek ZP 8 - Bertiny lázně Wellnes centrum ZP 9 - bytové domy v Třeboni, ul. Svobody 24 b.j. + komerční využití ZP 10 - ČOV a kanalizace v obci Majdalena ZP 11 -víceúčelová hala v Chlumu u Třeboně ZP 12 - ubytovací zařízení v Chlumu u Třeboně v rekreačním areálu s kapacitou 50 lůžek ZP 13 - ČOV a kanalizace v Mirochově ZP 14 - ČOV a kanalizace v Žíteči a Lutové ZP 15 - ČOV a kanalizace v Libořezích působnost stavebního úřadu Suchdol nad Lužnicí ZP 16 - kanalizace z místních částí Tušť, Klikov a Františkov na ČOV v Suchdole nad Lužnicí ZP 17 - ČOV a kanalizace pro obce Dvory nad Lužnicí a Halámky ZP 18 - stožár s anténami mobilních operátorů veřejné komunikační sítě Dvory nad Lužnicí působnost stavebního úřadu České Velenice ZP 19 - fotovoltaické elektrárny v areálu hospodářského parku České Velenice 13

E.4.4. Záměry na změny ÚPD Cep UPO bude nutné do roku 2015 upravit dle nového SZ. České Velenice UPO bude nutné do roku 2015 upravit dle nového SZ. Domanín UPO bude nutné do roku 2015 upravit dle nového SZ. Dunajovice UP vydaný po 01.01.2007. UPO bude nutné do roku 2015 upravit dle nového SZ. Změna č.2 UPO Dvory nad Lužnicí Ukončen termín projednání zadáni, je potřeba upravit dle požadavků a nechat schválit zastupitelstvem obce. Frahelž UPO bude nutné do roku 2015 upravit dle nového SZ. UP vydaný po 01.01.2007. Hamr Podaná žádost o přezkum UP na KU. Mělo by proběhnout jednání s žadateli, KU, obci a pořizovatelem. Halámky UPO bude nutné do roku 2015 upravit dle nového SZ. Hrachoviště Není UPD UPO bude nutné do roku 2015 upravit dle nového SZ. Změna č.3 UPO a Změna č.4 UPO Změny jsou vydány. Chlum u Třeboně Změna č.5 UPO Ukončen termín projednání zadáni, je potřeba upravit dle požadavků a nechat schválit zastupitelstvem obce. Klec Lomnice nad Lužnicí UPO bude nutné do roku 2015 upravit dle nového SZ. Zadání UP Lomnice nad Lužnici. Ukončen termín projednání zadáni, je potřeba upravit dle požadavků a nechat schválit zastupitelstvem obce Změna č.7 UPO Ukončeno projednání zadáni. Lužnice Návrh UP Je potřeba upravit dle stanoviska KU. Majdalena UPO bude nutné do roku 2015 upravit dle nového SZ. Nová Ves nad Lužnicí UP vydaný po 01.01.2007. Novosedly nad Nežárkou UPO bude nutné do roku 2015 upravit dle nového SZ. Ponědraž UP je rozpracován, ale nejsou k dohledání jakékoliv dokumenty. Ponědrážka UP vydaný po 01.01.2007. Rapšach UPO bude nutné do roku 2015 upravit dle nového SZ. Smržov UP vydaný po 01.01.2007. Zadání UP. Staňkov Ukončen termín projednání zadáni, je potřeba upravit dle požadavků a nechat schválit zastupitelstvem obce. Stříbřec UP vydaný po 01.01.2007. Suchdol nad Lužnicí Návrh UP Je potřeba upravit dle stanoviska KU, dohodnout definitivní podobu trasy VVN. Třeboň Projednán koncept Pokyny pro zpracování návrhu připraveny ke schválení v zastupitelstvu. Záblatí UP je rozpracován, ale nejsou k dohledání jakékoliv dokumenty. 14

F. Rozbor udržitelného rozvoje území F.1 Ž I V O T N Í P R O S T Ř E D Í F.1.1 Horninové prostředí a geologie F.1.1.1 Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění Geografického ústavu ČSAV Brno leží lokalita v Českomoravské soustavě, orografickém celku Jihočeské pánve, jednotce Třeboňská pánev. Terén je peneplenizovaný, v pánvi rovinný, směrem k severovýchodu se zdvíhá do Kardašořečické pahorkatiny, k jihu pokračuje rovinatý terén do Rakouska. F.1.1.2. Geologické a hydrogeologické poměry Zájmové území se z geologického hlediska nachází v oblasti třeboňské pánve vyplněné sedimenty klikovského souvrství. Tyto sedimenty jsou svrchnokřídového stáří. Ve středu pánve v tzv. lomnické pánvi jsou druhohorní sedimenty překryty sedimenty mydlovarského souvrství neogénního stáří. Při povrchu terénu se často projevují soliflukční jevy. Lomnická pánev se rozkládá mezi Šalmanovicemi a Veselím nad Lužnicí Kvartérní pokryv je tvořen pleistocenními i holocénními náplavy Lužnice, převážně slabě hlinitými písky, na okrajích nivy pak soliflukčními hlínami, jílovitými hlínami, jílovitými či hlinitými písky. Písky a živcové písky jsou předmětem těžby. V historicky dlouhodobě zastavěných územích jsou významné i recentní navážky. Mezi Záblatím a Dunajovicemi se vyskytují jednotlivé pně granodioritu, granulitových rul a pararul, které náleží moldanubickému plutonu, resp. moldanubiku. Na východním okraji pánve se terén zvedá a skalní podloží tvoří migmatity a granitoidy moldanubika. Území je svažité směrem k severu, povodím náleží k řece Lužnici a Nežárce. Zejména řeka Lužnice má při povodních velkou akumulační schopnost, zmírňuje a prodlužuje tedy povodňové vlny. Písčité sedimenty Lužnice jsou významnou a chráněnou přirozenou akumulací podzemní vody, která je u Suchdola nad Lužnicí jímána pro vodárenské účely. F.1.1.3. Praktické poznatky z hlediska geologie Z hlediska zakládání staveb jsou nepříznivé inženýrskogeologické poměry tam, kde podloží tvoří navážky, dále rašeliny a organické sedimenty větší mocnosti, ale i silně smrštitelné jíly mydlovarského souvrství. Vysoce plastické jíly mydlovarského souvrství jsou pro hutnění nevhodné, většinou je třeba je odstranit a nahradit vhodnější zeminou. Na tomto území je vždy vhodný IG průzkum základové půdy. Na Třeboňsku je naprostá absence energeticky využitelných surovin. Největší surovinové bohatství tvoří těžba písků a štěrkopísků, lokálně živcových písků. Nezanedbatelná je i těžba rašelin. V minimální míře je těžen stavební a dekorační kámen. 15

F.1.1.4. SWOT analýza: Silné stránky : 1. Relativně dostatečné zásoby štěrkopísku zajišťující surovinu na 20-30 let dopředu 2. Vysoký podíl akumulace zásob podzemní vody vzhledem k jiným územím 3. Absence sesuvných jevů (evidované sesuvy byly vždy zapříčiněny lidskou činností) 4. Slabá nebo žádná kontaminace horninového prostředí a podzemních vod Příležitosti : Slabé stránky : 1. Nedostatek ložiskových zásob energetických surovin 2. Jakýkoli neuvážený rozvoj infrastruktury (dopravní, průmyslový, bydlení, skládkování, těžba surovin včetně čerpání podzemní vody) povede k narušení územního systému ekologické stability ÚSES 3. Obtížné zakládání staveb v území mělce podmáčeném, krytém rašelinou nebo větší mocností navážky. Nutná větší hloubka zakládání staveb na vysoce plastických jílech tříd F8 - CV, CE Hrozby : 1. Sanace starých ekologických zátěží zejména divoké skládky v CHKO a skládky v ochranném pásmu vodních zdrojů ( JDZ Suchdol nad Lužnicí ) 2. Nezbytná nutnost pasportizace znečištění Lužnice a postupné budování ČOV 3. Uvážlivé využití výhradních ložisek nerostných surovin, prognóza nových 4. Dochování současných netěžených rašelinišť v nenarušeném stavu i pro příští generace 1. Kontaminace horninového prostředí a podzemních vod v přirozené akumulaci podzemních vod 2. Neúměrný tlak na expanzi stávajících a otvírání nových ložisek štěrkopísků a rašeliny F.1.1.5. Určení problémů k řešení v ÚPD 1. Povrchová těžba štěrkopísků představuje zátěž lokálních ekosystémů, většinou nevratné zábory půdního fondu, narušení režimu povrchových a podzemních vod, zvýšenou hlučnost a neúměrně vyšší zatíženost komunikační sítě 2. Vyřešení střetů otvírky vymezených ložisek nerostných surovin s prvky ÚSES 3. Vytipovat nová ložiska štěrkopísků u nichž nelze předpokládat významné střety s ostatními zájmy 4. Bez výjimek chránit přirozené akumulace podzemních vod proti kontaminaci již v investičním záměru všech staveb, při těžbě nerostných surovin 16

F.1.2. Voda a vodní režim F.1.2.1 Přehled oblastí povodí a hydrogeologických rajónů Třeboňská pánevní struktura je struktura odkrytá, s infiltrační oblastí v rozsahu pánevních sedimentů a z části okolního krystalinika a se skrytou drenážní oblastí. Na základě geologických a hydrogeologických charakteristik je třeboňská pánev rozdělena do dvou hydrogeologických rajónů. Rajón 214-Třeboňská pánev jižní část. Představuje tektonicky predisponovanou depresi,vyplněnou sedimenty svrchní křídy, terciéru a kvartéru. Výskyt rašelinišť uvnitř pánve je podmíněn drenáží podzemních vod v plochých úvalech, kde nejsou vyvinuty polohy štěrkopískových náplavů odvodňované povrchovými toky. Podzemní vody kvartéru úzce souvisí s podzemními vodami ostatních sedimentů. Horizontální propustnost sedimentů rajónu je všeobecně častější než propustnost vertikální. K dotaci podzemních vod dochází infiltrací v ploše pánve a částečně příronem z okolního krystalinika. Z oblastí infiltrace proudí podzemní voda všeobecně k erozním bázím. Kvartérní fluviální sedimenty v údolí Lužnice představují prostor plošné drenáže pánevních kolektorů. Rajón 215-Třeboňská pánev severní část. Hydrogeologický rajón je vymezen jako struktura svrchnokřídových a terciérních sedimentů. Z hydrogeologického hlediska je v rajónu významné pravidelné střídání kolektorů a izolátorů. Vcelku zřejmá je horizontální spojitost jednotlivých kolektorů. K infiltraci dochází především ve vyvýšených oblastech pánve. Podzemní proudění směřuje k třem hlavním přírodním územím drenáže: k Borkovickým Blatům, k Horusickému rybníku a k Záblatskému rybníku. Celá zájmová oblast je odvodňována řekou Lužnicí protékající Třeboňskou pánví od jihu k severu. F.1.2.2 Přehled hlavních vodních útvarů a povrchových a podzemních vod. Na sledovaném území ORP Třeboň je možné rozdělit jednotlivé vodní útvary na vody povrchové a podzemní. K povrchovým vodám řadíme vody tekoucí - Zlatá stoka, Lužnice, Nežárka a všechny jejich přítoky a stojaté - soustava rybníků. Podzemní vody jsou vody ze studní, vrtů a pramenů. Jedná se o zdroje vody s volnou nebo napjatou hladinou. Z vodohospodářského hlediska jsou nejvýznačnější fluviální kolektory Lužnice. Volná hladina podzemní vody je v hydraulické souvislosti s úrovní hladiny Lužnice. Tok Lužnice je osou regionální drenáže podzemních vod. Kvartérní kolektor je doplňován především infiltrací srážek. F.1.2.3 Vodní režim v krajině včetně možných rizikových faktorů. Režim podzemních vod je zjišťován sledováním hladin podzemní vody mělkých i hlubších zvodní a vydatností pramenů. Podzemní vody v přípovrchových kolektorech s mělkým oběhem jsou sledovány v základní pozorovací síti vybudované pro celé státní území. Podle míry ovlivnění přírodními činiteli lze celkově na území ORP Třeboň rozlišit podzemní vody, jejichž režim je ovlivněn: a. kolísáním povrchových vod b. atmosférickými činiteli s ročními cykly c. dominující dlouhodobou cykličností V současné době je v celém území Třeboňské pánve vybudováno množství studní a vrtů, kterými jsou zásobeny jak 17

soukromé RD tak i obecní vodovody. F.1.2.4 Nakládání s vodami a požadavky na jejich ochranu. Území není ani hustě obydleno, ani se na něm nevyskytují ve velké míře velké průmyslové závody. Převažuje zemědělské, lesní a rybniční hospodářství. Potřeba pitné a užitkové vody je kryta vlastními zdroji podzemní vody. Jednotlivé jímací objekty nebo jejich skupiny převážně vystačují ke krytí současných potřeb pitné i užitkové vody menších aglomeračních celků na území ORP Třeboň. Volné zvodně vytvářející se v přípovrchové zóně jsou obdobně jako povrchové toky, snadno zranitelné různými druhy znečištění. Řada havárií kvality podzemní vody, způsobená úniky a migrací kontaminantu různého původu do podzemních kolektorů, si vynutila vedle sanačních prací postižených lokalit formulovat zásady preventivní a nejen následné ochrany. Je nezbytné provést celkovou hydrogeologickou analýzu situace, určit důvody znečištění podzemní vody a stanovit účinná opatření pro řešení současného stavu i pro zamezení možného znečištění v budoucnosti. F.1.2.5 Protipovodňová ochrana z pohledu retence a odtoku vody z území. Celá Třeboňská pánev, její jižní i severní část je obrovskou zásobárnou podzemní vody. Je to dáno jednak litologickým složením sedimentů, především mocností kolektorových vrstev, retenční schopností velké plochy území s infiltračními zónami na okrajích pánve. Velkou plochu celého území zaujímají rybníky, které jsou i zárukou zadržení povodňových stavů. Je však nutno preventivně udržovat jejich hráze v bezpečném stavu aby nedošlo k jejich protržení jako tomu bylo při povodních v r. 2002. Lužnice, která tvoří severojižní osu celého území pak je schopna v krátké době odvést nevídané množství povodňové vody. F.1.2.6 SWOT analýza: Silné stránky : 1. Kvalitní podzemní vody a ve větších obcích existence připojení na veřejný vodovod; centrální čištění odpadních vod je, respektive v nejbližší době bude, ve všech větších obcích. 2. Příznivý stav vodního režimu v krajině Slabé stránky : 1. Velké množství odpadu je ukládaného na skládku, je to možný zdroj znečištění vod 2. Nedostatečná evidence existujících vodních zdrojů Příležitosti : 1. Ochrana a obnova přirozeného vodního režimu, revitalizace toků a vodních ekosystémů Hrozby : 1. Požadavky na zastavitelnost území v blízkosti vodních zdrojů i zátopových oblastí 2. Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů v podzemních a povrchových vodách. F.1.2.7 Určení problémů k řešení v ÚPD Vytvoření územních rezerv pro budování a modernizaci infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizaci stávajících ČOV a dokončení výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod i v obcích s malým počtem obyvatel. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity(zejména pro dusík a fosfor) a to především v oblasti CHKO. 18

F.1.3. Hygiena životního prostředí V daném okruhu jsou sledovány a vyhodnocovány jevy související s: 19 1. akustickými poměry 2. znečištěním ovzduší 3. systémovým řešením čištění odpadních vod 4. likvidací a ukládáním odpadů 5. výskytem radonu F.1.3.1 Akustické poměry Území ORP Třeboň není zásadním způsobem zatěžováno hlukem především vzhledem k absenci průmyslových konglomerací, vnitrostátních letišť, dálnic a rychlostních komunikací či jiných stacionárních zdrojů hluku. V dosahu liniových zdrojů, kterými jsou v daném případě zvláště silnice I. třídy I/24 a I/34 a železniční trať Veselí nad Lužnicí České Velenice žije relativně malé procento obyvatel, přičemž dosavadní průtahy zastavěným územím s chráněnou zástavbou v Lomnici nad Lužnicí a Suchdole nad Lužnicí jsou navrženy k přeložkám. F.1.3.2 Znečištění ovzduší Znečišťování ovzduší a jeho důsledky na zdraví obyvatel, fauny i flóry, případně i biosféru, vodu a půdu, jsou všeobecně diskutovanou otázkou na všech úrovních, ORP nevyjímaje. Na základě provedených měření nevykazuje území ORP Třeboň jako celek překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, nicméně v několika lokalitách se za nepříznivých klimatických podmínek krátkodobé problémy s kvalitou ovzduší vyskytují. F.1.3.3 Systémové čištění odpadních vod Viz oddíl Technická infrastruktura. F.1.3.4 Likvidace a ukládání odpadu Nadměrná a stále se zvyšující produkce komunálního a průmyslového odpadu vyžaduje především v oblastech se statutem zvýšené ochrany přírody a krajiny výrazné zefektivnění hospodaření s odpady jako takovými. Produkcí 381 kg/os,rok a mírou separace 8,1 % (statistické údaje 2006) je oblast ve srovnatelných průměrných hodnotách jihočeského kraje, avšak k dosažení cílových republikových hodnot ( 340 kg/os,den a 50 % recyklace ) je potřebné především snížit množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu ukládaného na skládky, který v současnosti představuje 173 kg/os, tj. 45 % produkovaného odpadu. Odpad je ukládán na skládku komunálního odpadu ve Stráži nad Nežárkou. Pozitivním prvkem je zvyšující se podíl separovaného odpadu ( papír, sklo, plasty ) dosahující v současnosti cca 10 % produkovaného odpadu. Tzv. sběrné dvory pro odkládání nebezpečného odpadu jsou provozovány pouze ve větších sídlech, obdobně jako možnost ukládání velkoobjemového odpadu z domácností. F.1.3.5 Radon a staré ekologické zátěže Na území ORP Třeboň je několik oblastí s vysokým rizikem výskytu radonu, a to především v příhraničním území k.ú. Rapšach, Nová Ves u Klikova, Staňkov, Mirochov, Libořezy. Do zastavěných či zastavitelných ploch však zasahují víceméně ojediněle. Staré ekologické zátěže z minulosti způsobené některými průmyslovými závody, představují v oblasti skládka bývalých Jihočeských dřevařských závodů v Suchdole nad Lužnicí, skládka kalů bývalých skláren Český Křišťál v Chlumu u Třeboně. Na správním území téměř všech obcí se pak nachází řada drobných divokých skládek, s minimální ekologickou zátěží.

F.1.3.6 SWOT analýza: Silné stránky : 1. V obcích je zaveden separovaný sběr základních druhů odpadu 2. imisní limity látek znečišťujících ovzduší jsou překračovány zcela výjimečně 3. 93,8 % obyvatel žije v obcích připojených na veřejný vodovod; centrální čištění odpadních vod je, respektive v nejbližší době bude, ve všech větších obcích Slabé stránky : 1. Velké množství odpadu je ukládáno na skládku, není využíván biologicky rozložitelný odpad 2. Velké procento obyvatel je zatíženo nadměrnými limitními hodnotami pro přízemní ozón 3. Velké množství tzv. divokých skládek 4. Stále častější využívání nekvalitních pevných paliv pro vytápění Příležitosti : 1. Využívání vhodných obnovitelných zdrojů energie 2. Rozšiřování využití centrálních zdrojů vytápění 3. Dobudování obchvatů u silnic I. třídy 4. Využití biomasy Hrozby : 1. Nárůst emisí z malých zdrojů v důsledku splování nekvalitních pevných paliv 2. Kapacity skládky komunálního odpadu budou naplněny 3. Zvyšování intenzity dopravy po silnicích I. třídy do doby zprovoznění dálnice D3 F.1.3.7 Určení problémů k řešení v ÚPD 1. Územní stabilizace obchvatů a přeložek silnic I/24 a I/34 2. Vytypování vhodných lokalit pro kompostování, umístění netradičních zdrojů energie 20