Základní škola a Mateřská škola Záhuní Frenštát pod Radhoštěm

Základní škola a Mateřská škola Záhuní Frenštát pod Radhoštěm SOCRATES COMENIUS EVROPSKÁ UNIE Mezinárodní vzdělávací program základních škol 2006-2007

OBSAH PODĚKOVÁNÍ 3 PŘEDMLUVA 5 HLAVNÍ ČÁST 1. ZVLÁŠTNOSTI A DŮSLEDKY TURISMU 7 1.1. Budovy 1.2. Turistické stezky 1.3. Rekreační oblasti a jejich zázemí 2. ZVLÁŠTNOSTI A DŮSLEDKY DOPRAVY 31 2.1. Železniční doprava ve Frenštátě p.r. 2.2. Silniční doprava ve Frenštátě p.r. 3. ZVLÁŠTNOSTI A DŮSLEDKY PRŮMYSLU 40 3.1. Úbytek krajiny 3.2. Průmysl 3.3. Znečištění ovzduší, vody, poškození lesů 4. ZVLÁŠTNOSTI A DŮSLEDKY POHYBOVÝCH AKTIVIT NA NAŠE ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 54 4.1. Horská kola 4.2. Jezdecký sport 4.3. Zimní sporty 4.3.1. Sjezdové lyžování 4.3.2. Běžecké lyžování 4.3.3. Skoky na lyžích ZÁVĚR 72 LITERATURA 73 2

PODĚKOVÁNÍ Rádi bychom poděkovali všem, kteří byť malým přičiněním přispěli k tvorbě této práce. Mohla vzniknout jen díky kolektivnímu podílu dětí - žáků školy a jejich pedagogů třídních učitelů, vyučujících geografie, tělesné a výtvarné výchovy, informatiky Díky žákům tříd 6A za fotografie turistů z Lysé hory a pěkné výkresy a postřehy z běžeckých tras na Pustevnách 7A za fotografie cyklistů a krajiny Valašska 7B-C za fotografie cykloturistických stezek frenštátského okolí a fotografie dopravní obslužnosti Frenštátu p.r. 8B za fotografie vozového parku našeho města 8D za internetové vyhledávání informací o železniční a silniční dopravě v Moravskoslezském kraji 9D za příspěvky k tématu Zvláštnosti a důsledky turismu a vlivu pohybových aktivit na naše životní prostředí, které zpracovali včetně obrazového materiálu Díky vyučujícím Mgr. Vladimír David za pochopení, pomocnou ruku a přínosné kontakty na Skialpin ak.soch. Zdeněk Jalůvka za výběr výtvarných děl svých žáků Mgr. Lenka Slačíková za péči nad 6A při zpracování materiálu z turistického výletu Zuzana Školeková za vyčerpávající práci při grafickém zpracování celého projektu Mgr. Petra Švrčková za práci spolukoordinátorky, kompilaci materiálů a moudré rady Mgr. Pavla Polášková za vyhledávání množství historických pohlednic, prospektů a brožur města, jeho okolí a závěrečnou kompilaci materiálů Mgr. Zdenka Solanská za práci koordinátorky, za zpracování veškerého materiálu a vedení celého projektu Mgr. Karla Stiborková za morální podporu, nadšení pro věc jakožto zviditelnění školy, města, kraje, České republiky v EU 3

SOCRATES COMENIUS Přirozené životní prostředí partnerských oblastí: Frenštát pod Radhoštěm Valašsko Moravskoslezský kraj Lodž oblast Lodzki Kiskunhalas Bacs Kiskun Megye a pusta St. Georgen Schwarzwald oblast pramenů Dunaje ZVLÁŠTNOSTI OBLASTI A JEJÍHO VLIVU NA PŘIROZENÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 4

PŘEDMLUVA Tato práce je konečným výsledkem vzdělávacího projektu s názvem : Přirozené životní prostředí oblastí: 1. Lodž Lodžská oblast 2. St. Georgen Schwarzwald oblast pramenů Dunaje 3. Kiskunhalas Bacskiskun Megye a pusta 4. Valašsko Moravskoslezský kraj. Projekt se realizuje v rámci evropského projektu Socrates Comenius čtyřmi partnerskými školami a sice: Základní škola č. 5 z Lodže (Polsko), Škola Roberta Gerwiga ze St. Georgen (SRN), Základní škola z Frenštátu pod Radhoštěm (ČR) a Škola Szuts Jozsefa Altalanose z Kiskunhalas (Maďarsko). Toto je třetí část práce. Má název: Zvláštnosti oblasti a jejího vlivu na přirozené životní prostředí. Vědomost o přirozeném životním prostředí je klíčem k porozumění mnoha problémů, které se v oblasti vyskytnou. Tato vědomost umožňuje porozumění nutnosti ochrany tohoto přírodního dědictví, za které jsme odpovědní my všichni jakožto obyvatelé Země a navíc jako Evropané. Postupující degradace, která je působena civilizací díky celkovému vývoji, zvětšování měst, díky industrializaci stejně jako rozvojem dopravy, představuje ohrožení jak pro nejcennější přírodní oblasti a pro vzácné druhy rostlin a zvířat v našich oblastech, tak také pro nás jakožto hlavního obyvatele naší planety. Obzvláštní význam má vědomost pro mladší lidi, kteří se za několik let stanou plnoletými a plnoprávnými občany země. Budou rozhodovat o důležitých záležitostech státu. Pokud si uvědomí, jaké možnosti a ohraničení má jejich oblast, mohou v budoucnu jakožto dospělí lidé odpovědněji plánovat vývoj země a mohou se angažovat v příslušné problematice oblasti. Protiekologické chování je stále častěji vynuceno ekonomickými faktory. Ekologický vývoj není vůbec možný bez společnosti, jejíž členové jsou vzděláni a kteří si jsou vědomi 5

následků svých činů. Proto by měly zaujmout při plánování vývoje oblasti významné místo ty vzdělávací činnosti, které jsou spojeny s ekologií. Realizace tématu: Zvláštnosti oblasti a jejího vlivu na přirozené životní prostředí skýtá možnost zajímavé spolupráce, která angažuje celou školní komunitu do ekologické a antiekologické problematiky. Srovnání problémů, které se vyskytují v jednotlivých oblastech, a které se zobrazují pokaždé jinak při pohledu na přirozené životní prostředí, vede k nárůstu porozumění významu vlivu těchto faktorů na rozvoj oblasti. Společné činnosti, o které se snažily všechny čtyři školy v rámci realizace společného projektu, podpořily navíc jejich partnerské propojení. 6

HLAVNÍ ČÁST 1. ZVLÁŠTNOSTI A DŮSLEDKY TURISMU Valašský region náleží podle klasifikace oblastí rekreace a cestovního ruchu v České republice do prvé kategorie. Cestovní ruch má v tomto regionu mezinárodní význam. Celoroční využívání Valašska pro potřeby cestovního ruchu umožňuje krajina regionu a architektonické, historické, etnografické i umělecké pamětihodnosti. Poznávání valašské architektury roubených domů, tradičních řemeslných dovedností, manuálních zručností a životních zvyklostí obyvatel Valašska se stává cílem cest velkého množství zahraničních návštěvníků. Moderní současnost se tak snoubí s historií 1.1. Budovy Město Frenštát pod Radhoštěm leží uprostřed malebné krajiny moravských Beskyd, mezi soutokem Lubiny a Lomné. Pro nedostatek písemných dokladů patrně nikdy nezjistíme přesné datum založení Frenštátu pod Radhoštěm ani osobu jeho zakladatele. Osídlení kotliny probíhalo zřejmě do období velké kolonizace ve 13. a 14. století, přesněji v období let 1293-1316. Vznik a rozvoj města byl zpočátku svázán se šostýnským panstvím, později pak s panstvím hukvaldským, patřícím olomouckému biskupství. Od 16. století nabývá město na důležitosti svým obchodem a trhy. Uvádí se železný hamr, řemeslná výroba. Třicetiletá válka a valašská lidová povstání postihla i Frenštát. V roce 1626 byl vypálen, roku 1646 obsazen Švédy, dvakrát jej postihl mor. Od poloviny 17. století dochází k jeho hospodářskému rozvoji. Souvislost zde nacházíme s pasekářskou a valašskou kolonizací. Krize odbytu, které toto řemeslo provázely, vedou od poloviny 19. století k početnému vystěhovalectví do Ameriky. Přesto však toto řemeslo přináší obživu většině obyvatel města až do nedávné minulosti. 7

V roce 1781 byl Frenštátu pod Radhoštěm přiznán titul města. Město Frenštát pod Radhoštěm na starých pohlednicích Významné období pro život města nastává od druhé poloviny 19. století. Po válce dochází k rozvoji města, probíhá velká bytová výstavba. Společně s touto výstavbou jsou budovány jesle, mateřské školy, nové prodejny, samoobsluhy, restaurace, sportovní zařízení, kulturní zařízení. Jsou budovány nové komunikace, vodovodní a kanalizační řád, je provedena plynofikace města. 8

Město Frenštát pod Radhoštěm a okolí v současnosti Náměstí ve Frenštátě pod Radhoštěm Pohled na měšťanské domy ze 17.-19.století Radnice s věží Novoromantická budova, z věže si lze prohlédnout panorama celého města včetně výhledu na okolní Beskydy. Muzeum Budova bývalé chlapecké měšťanské školy z r. 1876 Kostel sv. Jana Křtitele (horní) Gotická stavba z r. 1634 Kostel sv. Martina (dolní) Postaven na místě staršího kostela, který byl zničen po požáru města r. 1661. 9

Lurdská kaple sv. Marie na Horečkách Postavena jako stylizovaná jeskyně zapuštěná do svahu nad Frenštátem p.r. z r. 1902 Sušárna ovoce Papratná na Horečkách Štramberk Místní hrad byl založen koncem 13.století. Dodnes se dochovala gotická věž hradu zvaná Trúba, která slouží jako rozhledna na Beskydy a Jeseníky. Budova informačního centra ve Štramberku Hukvaldy Hradní zřícenina je jednou z největších v Evropě a Kamenný hrad byl založen ve 13.století. Lákadlem je obora s daňky a muflony. V obci se narodil významný hudební skladatel Leoš Janáček. 10

Frenštátsko má bohatou historii a množství cenných historických památek. Tyto kulturně-historické objekty je třeba zachovat pro příští generace navzdory rostoucímu zájmu o moderní způsob života. 11

1.2. Turistické stezky Pohyb v přírodě je velmi zdravý a my jsme rádi, že přímo v okolí našeho města se nám nabízí turistické stezky pro děti i dospělé. Všude je patrno, že se snažíme o zachování původní přírodní krajiny.... po svých Centrum města a nejbližší okolí směr Horečky a Vlčina Frenštát - Velký Javorník Pindula - Radhošť Frenštát - Ráztoka - Pustevny Pustevny - Radhošť Pustevny - Skalíkova louka Pustevny - Martiňák Pustevny - Čertův mlýn - Kněhyně - Čeladná Pustevny - Trojanovice Bystré Frenštát - Ondřejník, chata Solárka 12

Turista se neobejde bez podrobné mapy, která je mu k dispozici v turistickém centru na frenštátském náměstí: 13

Stezky na Horečkách 14

1.3. Rekreační oblasti a jejich zázemí FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM - Historie města První zmínka se datuje kolem r. 1300. Město má historické centrum, dva kostely, řadu cenných výtvarných děl, krytý bazén, aquapark, sportovní halu, jízdárnu. Jízdárna 15

Aquapark AQUAPARK Frenštát pod Radhoštěm se nachází u hlavní silnice na výjezdu z města směrem na Kopřivnici a na Nový Jičín v lokalitě zvané "Šibenky". Výstavba aquaparku 16

Pohled z výšky Technická specifikace víceúčelový a plavecký bazén: hloubka 0.9-1.9 m; plocha 1049m 2 - dětský bazén: hloubka 0.15-0.3 m; plocha 64 m 2 - celkový objem vody v bazénech: 1437 m 3. Vybavení aquaparku masážní trysky, podvodní masáže, proudový kanál, vodní hřib, dekorativní vodopád, šplhací síť, ostrůvek, chrlič vody, dětské brouzdaliště, tobogán o délce sjezdu 60 m a výškou 5.8 m, dvoudráhová vodní skluzavka s 13.1 m délky sjezdu, vyhřívaná voda. 17

Turistika a volný čas Tradici ve Frenštátě p. R. mají především zimní sporty, skoky na lyžích a lyžování. Kdo by neznal jména zdejších skokanů - Jiřího Rašky, Jiřího Parmy, Jaroslava Sakaly či Jakuba Jandy, jejichž první skoky se uskutečnily právě na frenštátském můstku.ten byl v roce 2004 rekonstruován a v dnešní době můstek K 95 splňuje přísné mezinárodní normy. Vedle můstku s lanovou dráhou na Horečky se město pyšní moderním aquaparkem, se kterým sousedí stylový autokemp. Návštěvníci města mohou využít tenisové kurty, squaschové centrum či bowlingovou halu. Renovací bývalých kasáren vznikla vedle dalších objektů také moderní městská sportovní hala, kterou navštěvují jak místní, tak přespolní. Vedle několika školních hřišť, tělocvičen, Sokolovny a Orlovny se ve Frenštátě nachází tři fotbalová hřiště, krytý bazén s letním venkovním provozem či jezdecký areál Na Nivách, kde se pravidelně pořádají mezinárodní závody. Velice dobrých výsledků dosahuje místní voltižní tým. Město je také rájem turistů a cykloturistů. Již v roce 1884 zde byl založen první turistický spolek Pohorská jednota Radhošť. Ráz okolní krajiny přímo vybízí k turistickým výletům a to nejen na Pustevny, Kněhyni, Martiňák, ale také na Velký Javorník, na jehož vrcholu se nachází Chata Pohorské Jednoty Radhošť. Nádherná příroda v okolí města láká nejen k turistice, ale také k jízdě na horském kole nebo paraglidingu. V centru města se nachází fit centrum a poblíž je také zimní stadion, který se chystá na rozsáhlou rekonstrukci. V ráji lyžařů na Pustevnách je upravováno deset sjezdovek a osm běžeckých tratí. V horském lanovém parku Tarzanie můžete vyzkoušet, jak jste na tom s fyzičkou. Čeká tu na vás 421 metrů dlouhá trasa z lanových překážek. 18

Horský lanový park Tarzanie Horský lanový park Tarzanie byl otevřen v červnu 2005 v malebném koutě Beskyd na soutoku říček Lomná a Malá Ráztoka u dolní stanice sedačkové lanovky na Pustevny. Park nabízí dobrodružství, zábavu a zážitky. Je určen široké veřejnosti, jednotlivcům i kolektivům, sportovním klubům, zájmovým kroužkům i bezpečnostním složkám. Dá se využít pro netradiční hodinu tělesné výchovy či jako součást zážitkové pedagogiky. Vstup není omezen věkem ani fyzickou kondicí, je nutná pouze minimální výška 140 cm. Každý host je vybaven jisticími lany, úvazkem a přilbou. Před vstupem na první překážku je krátce seznámen s pravidly. Pak už zbývá jen absolvovat 421 metrů dlouhou trasu z lanových překážek, zavěšených na stromech ve výšce 4-7 m nad zemí. 19

Autokemp Areál je v těsné blízkosti frenštátského Aquaparku! Disponuje patnácti 4-lůžkovými chatkami, z toho dvě jsou pro vozíčkáře, jednou chatkou 8-lůžkovou a třemi zcela novými chatkami. Dokončení autokempu proběhlo na konci května 2006. Vybavení chatek je standardní - lůžka, WC, sprchový kout, kuchyňka se základním vybavením. Pro návštěvníky se stany a přívěsy je připravená budova se společným sociálním zařízením a kuchyňkou. Rovněž jsou k dispozici dvě otevřená ohniště a dětské hřiště. 20

Kino Historie pravidelných filmových představení ve městě se začala psát před více než 90 lety, již v roce 1913. To je pouhých šest let po jistém Dismasi Šlamborovi, známějším pod pseudonymem Viktor Ponrepo. Budovu dnešního kina otevřeli Sokoli slavnostně na Vánoce v roce 1931. V roce 1946 bylo k sálu přistaveno jeviště a od té doby se mimo filmů hraje v kině divadlo, pořádají koncerty, slavnostní akademie a řada dalších akcí. V roce 1978 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce celé budovy. Znovu otevřeno bylo kino po funkčně i esteticky zdařilé rekonstrukci 1. května 1982 a v této podobě funguje dodnes. Dnes má kino zabydlenou domáckou atmosféru, která se výrazně odlišuje od moderních multikin. Technicky se jim však spolehlivě vyrovná a zvláště návštěvníci z řad turistů, kteří se zhusta do kina přijdou schovat před nepohodou, jsou udiveni, jak kvalitní kino může v našem malém městě být. 21

Dům kultury Služby, které poskytuje Dům kultury: - organizace kulturních akcí (koncerty, divadla, přednášky, estrády, festivaly, besedy), tanečních, hudebních, jazykových kurzů, organizace výtvarných výstav (Výstavní síň Albína Poláška a čajovna Magnolia), organizace městských akcí (Frenštátské kulturní léto, Frenštátské slavnosti, Gulášové slavnosti, Setkání cimbálových muzik Valašského království, Sochařské sympozium) - zprostředkování vystoupení - agenturní činnost, výlep plakátů, krátkodobé pronájmy - velkého sálu, kluboven, vestibulů, učeben, zpracování a vydávání Frenštátského zpravodaje (měsíčník Frenštátu p. R.). 22

Krytý bazén Možnosti areálu: Krytý bazén ve Frenštátě pod Radhoštěm nabízí návštěvníkům možnost volného plavání ve vyhřívaném bazénu délky 25 metrů. Bazén je nově zrekonstruován v nerezu a pravidelně se v něm pouští masážní trysky. Pro děti a neplavce je připraven malý bazén, ve kterém se mohou učit plavat i batolata od jednoho roku. V areálu bazénu je i sauna a v létě možnost venkovního opalování. 23

Pustevny V polovině 18.století byla poblíž první dřevěné radhošťské kaple zřízena poustevna pro jednoho poustevníka. Přestože byli už v roce 1782 císařským výnosem poustevníci zrušeni, začalo se místu s opuštěnou poustevnou v katastru obce Prostřední Bečva říkat Pustevny. Posledním poustevníkem byl údajně pověstný Felix, který ve svém útočišti zemřel snad roku 1784. Až v souvislosti s rozmachem turistického ruchu v závěru 19.století se na Pustevnách začalo se stavební činností. Atraktivnosti Pusteven v blízkosti hory Radhošť si byli velice dobře vědomi členové frenštátského spolku Pohorská jednota Radhošť, nejstaršího českého turistického spolku. Ti si dali za cíl zpřístupňovat odlehlá místa beskydských hor, značit turistické trasy a zřizovat síť horských hotelů a ubytoven. Brzy po založení spolku v roce 1884 byl odkoupen od fojtky Malinové z Prostřední Bečvy pozemek v blízkosti už rozpadlé poustevny. V roce 1891 tam byla postavena první útulna, zvaná Pústevňa. Již o tři roky později vedle ní vyrostla druhá - Šumná. Turistický ruch se stále zvyšoval a bylo nutno rozšířit také ubytovací a pohostinské kapacity. Členové Pohorské jednoty se obrátili na vsetínskou stavební kancelář Michala Urbánka, jehož tehdejší zaměstnanec, slovenský architekt Dušan Jurkovič, projektoval ve slohu tzv. lidové secese Libušín a Maměnku. Ty mohly být zpřístupněny v roce 1899. Na výzdobě interiéru Libušína se podílel český malíř Mikoláš Aleš, který si zájem o Valašsko odnesl již z Národopisné výstavy Českoslovanské, konané v Praze roku 1895, na níž byla instalována mimo jiné Valašská dědina s hospodou Na posledním groši. Podle Alšových kreseb zbojníků Ondráše a Juráše, portáše Stavinohy a boha Radegasta vymaloval interiéry Libušina akademický malíř Karel Štapfer. Po turistickém útlumu, způsobeném první světovou válkou, nastal další stavební rozvoj Pusteven za první republiky. V roce 1926 byla dokončena výstavba moderního horského hotelu Tanečnica. V červnu 1928 zde strávil noc československý prezident T.G.Masaryk. Téhož roku v zimě se na nově postaveném pustevenském můstku konaly závody ve skocích na 24

lyžích. V roce 1932 byl na hřebenu mezi Pustevnami a Radhoštěm postaven další horský hotel, nazvaný Radegast. Pohostinskou a ubytovací funkci tehdy také plnila Útulna pod radhošťskou kaplí. Druhá světová válka přinesla zpustošení všech objektů. Po válce, v roce 1947 se na Pustevny dostavil tehdy téměř osmdesátiletý Jurkovič a přimluvil se za zachování objektů. S myšlenkou zásadní rekonstrukce přišlo až v osmdesátých letech Valašské muzeum v přírodě. Realizovat se ji podařilo po roce 1995. V roce 1999 mohla být slavnostně znovu otevřena restaurace Libušín a v roce 2003 byl zpřístupněn také hotel Maměnka. Areál Pusteven byl v době rekonstrukce prohlášen Národní kulturní památkou. 25

Pustevny dnes V létě se na Pustevnách koná tradiční pouť ke kapli svatého Cyrila a Metoděje. Pouť začíná u lanové dráhy a pokračuje kolem sochy bájného boha Radegasta po hřebenu pohoří až ke kapli sv. Cyrila a Metoděje. 26

Pustevny v zimě Na Pustevnách je několik sjezdovek, které jsou určeny jak pro začátečníky, tak pro zkušené lyžaře. Na Pustevnách se konají pravidelné akce jako Sněhovánky, kdy různí umělci tvoří ledové sochy ze sněhu a ledu. 27

Kaple a sousoší svatého Cyrila a Metoděje 28

Tip na poznávací výlet Lysá hora měří 1323 metrů a je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Dá se na ni přijít pěšky, vyšlapat na kole, za dobrých sněhových podmínek vyjet na běžkách nebo v letních měsících vyjet i speciálním turistickým autobusem. Mohutný masív Lysé hory oddělují údolí řek Ostravice, Řečice a Mohelnice. Vrchol Lysá hora se rozděluje do čtyř rozsoch, přičemž nejznámější je severozápadní Lukšinec a severní Malchor. Nedaleko se nacházejí Ondrášovy díry podzemní pseudokrasové prostory. Když sejdete z Lysé přes Malchor, můžete navštívit skautský památník na Ivančeně. Zajímavé jsou však i spodní partie Lysé hory. V jižní oblasti se nachází chráněná přírodní rezervace MAZÁK se skalními útvary. Na vrcholu je meteorologická stanice a telekomunikační věž. Občerstvení zajišťuje restaurace. Z Lysé hory je za pěkného počasí nádherný výhled na celé Beskydy, Malou Fatru a někdy dokonce až na Západní Tatry Roháče. Výlet 6 A na Lysou horu, červen 2007 29

Třída 6 A s pedagogy Rekreační areál Sluníčko 30

2. ZVLÁŠTNOSTI A DŮSLEDKY DOPRAVY Rozvoj dopravy si klade v současné době za cíl postupné zlepšování její funkčnosti a přizpůsobování se standardům EU a podporu ekologicky příznivějších druhů dopravy. Riziko negativních vlivů na životní prostředí existuje především ve fázi výstavby úseků protínajících plochy chráněné oblasti nebo vedoucí v jejich těsné blízkosti. 2.1. Železniční doprava ve Frenštátě pod Radhoštěm Mnoho lidí využívá pro přepravu do jiného města či vesnice železniční dopravu. Ve městě máme jednu železniční stanici. Obyvatelé by jistě přivítali ještě jednu, neboť vlakové nádraží leží mimo centrum města. Železniční stanice ve Frenštátě pod Radhoštěm 31

Standardní vagony pro osobní přepravu 32

Trať se stále modernizuje kvůli sesuvům půdy. Například v současné době probíhá oprava nadjezdu ve směru Valašské Meziříčí. Napojení na mezinárodní koridor nám nabízí přeprava ve vlacích Supercity PENDOLINO ve městech Ostrava a Hranice na Moravě : 33

Motorový vlak z Frenštátu p.r. do Valašského Meziříčí Pohled na nástupiště 34

2.2. Silniční doprava ve Frenštátě pod Radhoštěm Městem probíhají silnice II.třídy a napojují se ve Frýdku- Místku, Rožnově p.r. a Novém Jičíně na silnice I.třídy (republikového významu). Vlivy dopravy a jejího rozvoje obsahují celou škálu negativních činitelů od hluku z dopravy přes emise, prašnost, vibrace, dopravní nehody až po vliv komunikace v městském prostředí. Řada návrhů na zlepšení se týká rozvoje hromadné dopravy osob, podpory a ochrany cyklistické a pěší dopravy, návrhem obchvatů kolem center měst apod. S rostoucím počtem automobilů ve městech vzrůstají i nároky na stavbu parkovišť. Ve Frenštátě p.r. jsou situovány vedle náměstí u prodejny ALBERT, u center služeb jako je VLAKOVÉ A AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ, KRYTÝ PLAVECKÝ BAZÉN, na sídlištích a v odstavných pruzích hlavních městských komunikací. Trendem je budování křižovatek s kruhovým objezdem, jejichž kladem je větší plynulost dopravy. Jejich velikost však někdy není přizpůsobena nákladním automobilům a kamionům. 35

K dopravě dětí do škol a dospělých do zaměstnání slouží hlavně autobusová přeprava. Nejvíce je využívána trasa směr Kopřivnice, Nový Jičín, Rožnov p.r. a Frýdek-Místek. Pro návštěvníky našeho regionu slouží zimní a letní služby v podobě SKIBUSŮ a CYKLOBUSŮ. SKIBUSY v provozu Jízdní řád z Ostravy, spoj č. 000547 Jízdní řád z Nového Jičína, spoj č. 000154 CYKLOBUSY v provozu Jízdní řád cyklobusu z Ostravy Jízdní řád cyklobusu z Nového Jičína Také vozový park se modernizuje. Na silnicích v našem městě můžete shlédnout značky Avia, Škoda 100, Trabant, BMW, Audi, Mercedes 36

37

38

Parkoviště u Alberta v našem městě Parkoviště kamiónu ve městě Autobusová doprava 39

3. ZVLÁŠTNOSTI A DŮSLEDKY PRŮMYSLU Nová generace bude volit mezi strategií rozvoje průmyslových odvětví nebo službami. Zvítězí příroda jako nejcennější bohatství, co nám Země nadělila, nebo touha lidstva po zisku? 3.1. Úbytek krajiny Žádná lidská činnost by se neměla rozvíjet za cenu zhoršování životního prostředí. Podle intenzity vlivů člověka na krajinu rozlišujeme různé typy krajin: Přírodní krajina (přirozená) Polopřirozená krajina (pastvina) 40

Kulturní krajina (pole) Zábory zemědělské půdy jsou požadovány zejména pro účely realizace podnikatelských areálů, dopravních staveb i bytové zástavby. Významným cílem snahy vlastníků nemovitostí je docílit zhodnocení pozemků. Zábory zemědělské půdy jsou zpravidla požadovány mimo zastavěná území obcí, a to v návaznosti na volnou zemědělskou krajinu. Devastovaná krajina (skládka odpadů) Město 41

Vesnice V Moravskoslezském kraji je nejrizikovějším mikroregionem Ostravsko. Oblast Novojičínska, včetně našeho města, je na tom mnohem lépe. Snažíme se o zachování bohatství přírody vyhlášením chráněného území typu chráněné krajinné oblasti (CHKO) BESKYDY, JESENÍKY a POODŘÍ. Pro Beskydy je charakteristické rozptýlené osídlení a velké množství pastvin. Regionální spolky a sdružení se snaží bránit přírodu, jak se dá. Novodobým problémem se jeví těžba zemního plynu a uhlí v podhůří Beskyd ve Frenštátě pod Radhoštěm a okolí. Aktivisté z hnutí Naše Beskydy dosáhli úspěchu v podobě dočasného zákazu těžby těchto surovin. 42

3.2. Průmysl Přírodní zdroje a suroviny-těžební průmysl Ve valašském regionu se většinou těžil v místních lomech kámen, který sloužil k drobným stavebním účelům. Velmi ceněnou surovinou je vápenec, těžený z vrchu Kotouč ve Štramberku. Velmi kvalitní vápenec je vhodný i pro cukrovarnické účely. Hlavní část těžby však slouží k výrobě cementu a páleného vápna v místní cementárně a vápence. Nemalý podíl vytěženého vápence je využíván jako přísada (katalyzátor) při výrobě surového železa na Ostravsku. Štramberské vápence vznikly asi před 145 140 mil. let, pocházejí z velkého korálového útesu, který vzrostl na rozhraní jury a křídy. Tento korálový útes byl osídlen velkým množstvím organismů, které jednak skládaly jeho kostru, jednak jej obývaly jako výhodné životní prostředí. Právě proto Štramberské vápence jsou nejbohatším nalezištěm fosílií v Evropě. Dnešní vzhled okolí Štramberka vznikl geologickými pochody ve čtvrtohorách. Na tvorbě povrchu se podílela částečně přítomnost kontinentálního ledovce, vodní eroze a denudace, činnost větru a svahové pohyby. Geologickým průzkumem severní části byla zjištěna uhlonosná souvrství a výskyt zemního plynu (Frenštátská brázda a Podbeskydská pahorkatina). 43

Historie dolu Moravskoslezské Beskydy jsou jednou z chráněných krajinných oblastí České republiky. Bohužel v době totalitního komunistického režimu se přímo v regionu CHKO Beskydy prosadila stavba dolu Frenštát. Prosadit tenkrát znamenalo, že se nikdo nikoho neptal. Pozemky se vyvlastnily nebo odkoupily za minimální částky. Bez toho, aby se někdo zeptal občanů, zda doly chtějí či ne, se jednoduše postavily. Myslíme si, že dnes je již jiná situace a pokud chce někdo prosadit takový kontroverzní projekt, který by mohl znamenat nenávratnou destrukci Beskydského regionu, musí se ptát místních občanů a samospráv, zda souhlasí s těžbou nerostných surovin ve svém okolí nebo ne. Praxe je zatím bohužel blíže totalitní době a od převratu v roce 1989 se stále těžaři neptají: "Chcete, abychom Vám poddolovali domy? Chcete aby přes Vaší obec či město jezdily denně desítky nákladních aut? Chcete odval hlušiny přímo na hranici CHKO Beskydy?" Důl Frenštát je historicky svázán s totalitní dobou. Rádi bychom upozornili, že nebýt doby komunistického diktátu, nikdy by se důl Frenštát nepostavil. Důl Frenštát v datech: Od roku 1945 byla beskydská oblast ověřena 51 vrty z povrchu. Bylo zjištěno, že dobyvatelné uhelné sloje o průměrné mocnosti 3,6-5 m se nacházejí až v hloubce 900-1300 m. Na základě průzkumů byl vymezen dobývací prostor o rozloze 6317ha, který byl rozdělen do pěti závodů. 44

Výstavba dolu Frenštát začala v roce 1981. Byly vyhloubeny dvě průzkumné jámy o hloubce cca 1 000 m a provedena výstavba řady povrchových objektů a rozvodných sítí na závodě Frenštát-západ. V roce 1989 vydalo tehdejší federální ministerstvo paliv a energetiky rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru a učinilo tak prakticky nejvýznamnější právní krok k těžbě. V roce 1991 však byly práce na ložisku pozastaveny a důl zakonzervován. Od 1. 1. 1995 je zde pak z rozhodnutí představenstva OKD, které bylo schváleno Obvodním báňským úřadem (OSÚ) v Ostravě, realizován pouze zajišťovací provoz s termínem platnosti do konce roku 2003. V dubnu roku 1997 představila společnost OKD nový podnikatelský záměr těžby černého uhlí v Beskydech. Tento projekt se "omezuje" na jedinou lokalitu z původních pěti - a to dobývací prostor Frenštát - Západ o rozloze 36.97 km 2, ležící v okrese Nový Jičín v katastru Trojanovice a částečně i města Frenštát pod Radhoštěm ( jižně od města, v tzv. Frenštátské kotlině). Vlivy poddolování by však měl pocítit i Rožnov p.radh. a obec Veřovice. Celková plocha postižená předpokládanými poklesy půdy tak byla odhadnuta na 1830 ha. V tomto projektu počítají OKD s dokončením přípravných prací na Dole Frenštát okolo roku 2000, k zahájení těžby mělo dojít po r. 2005. Ročně by se zde mohlo vytěžit okolo 2,2 mil. tun uhlí, životnost dolu plánují na 40 let s možností dalšího prodloužení. Využitelné zásoby ložiska byly vypočteny na 814 mil. tun, z toho vytěžitelných je asi 309 mil. tun. Začíná další bitva v beskydské válce Starostové Trojanovic a Frenštátu podali trestní oznámení kvůli ohrožení chráněných živočichů. Sotva utichne jeden svár, objeví se další, ještě vypjatější. Tak vypadá současný stav dohadování okolo aktivit Ostravsko-karvinských dolů v oblasti Frenštátu pod Radhoštěm. 45

Rozvoj průmyslového podnikání ve Frenštátě p.r. Rozvoj do roku 1914 Do konce 1.poloviny 19.století převládala na Hukvaldském panství, jehož byl Frenštát p.r. součástí, tři nejdůležitější průmyslová odvětví: hamernictví sklářství tkalcovství. První dvě záhy zanikla po vyčerpání surovinových zdrojů. Perspektivním odvětvím se jevila tkalcovská a textilní výroba. V roce 1880 vznikla první moderní továrna v Dolní ulici, která patřila Josefu Bumbalovi a zaměstnávala kolem 500 dělníků. Záhy poté následovaly další tkalcovské fabriky: v r. 1883 František Křenek, v r. 1887 Valentin Kostelník & synové, v roce 1901 František Michan a posléze v r. 1911 Ing. Viktor Křenek. V r. 1905 byla v těsném sousedství města, na katastru obce Tichá postavena pletárna a později přádelna (Albert Reiser). Kromě textilní výroby se ve Frenštátě p.r. rozvíjel i nábytkářský průmysl. V r. 1883 byla v blízkosti dnešního železničního nádraží založena továrna na nábytek L.A. Bernkop. Zřízení tohoto podniku mělo pro Frenštát p.r. značný význam. V r. 1909 zde byla vybudována vlastní elektrárna, která zásobovala elektrickým proudem celé město. Vedle již zmíněných velkých fabrik se po roce 1905 objevilo několik menších podniků výrobna kameninového nádobí (V.Mynář), palírna likérů a družstevní mlékárna. 46

Rozvoj od roku 1918 do roku 1939 Po 1.světové válce se hospodářská situace ve Frenštátě více méně ustálila na předválečnou úroveň. Textilní fabriky a továrna L.A.Bernkop pokračovaly ve své činnosti. Nových podniků ve městě příliš nepřibývalo (svou roli zde sehrála i hospodářská krize). Pouze v r. 1930 byla otevřena textilní továrna Petra Polacha (dnešní Siemens). Soupis továren a živnostenských závodů z téhož roku uvádí, že ve městě bylo šest textilních továren, jedna na ohýbaný nábytek, jedna na šití prádla, jedna na kameninové nádobí, jedna barvírna, jedna palírna lihovin a dvě továrny na pletené zboží. Rozvoj od roku 1945 do roku 1989 Po osvobození měl Frenštát p.r. charakter malovýrobního města. Roku 1945 podlehly zestátnění původně samostatná pletárna a přádelna, ze kterých vznikl podnik Loana. V r. 1946 se firma Bernkop stala součástí podniku Thonet (Bystřice pod Hostýnem) a od r. 1954 nesla název TON (Továrna na ohýbaný nábytek). Po únorovém převratu 1948 došlo ke sloučení tkalcovských firem Křenek, Michna a Kostelník a vznikl bavlnářský podnik Slezan. Všechny tyto podniky přešly pod státní správu. V roce 1947 byla na základě rozhodnutí ministerstva průmyslu ve Frenštátě založena továrna MEZ, vyrábějící elektromotory. Závod byl umístěn v prostorách původně textilní továrny Petra Polacha. Tak od počátku padesátých let ve městě fungovaly čtyři státní podniky: Loana, TON, Slezan a MEZ. Poslední za nich se stal největším a nejprogresivnějším závodem. V r. 1947 byl v prostorách bývalé textilní továrny zahájen provoz podniku MEZ. 47