Souhrnná analýza dotazníkových šetření

Aktualizace komunitního plánu sociálních služeb města Tábora Souhrnná analýza dotazníkových šetření Březen 2011 Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 1

Obsah Úvod... 3 1.1 Komunitní plánování... 3 1.2 Metodologie... 3 1.3 Průběh dotazníkového šetření... 4 1.4 Zpracování dat... 5 2 Poskytované sociální služby v Táboře... 7 2.1 Spokojenost s úrovní sociálních služeb... 9 2.2 Problémy a potřeby při využívání služeb... 10 2.3 Chybějící služby a kapacity... 13 2.4 Demografický vývoj... 15 2.5 Hodnocení života v Táboře... 17 2.6 Preferovaný zdroj informací o sociálních službách... 18 3 Shrnutí... 20 programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 2

Úvod 1.1 Komunitní plánování Město Tábor rozvíjí sociální služby pro potřebné občany metodou komunitního plánování sociálních služeb. Ve vzájemné spolupráci uživatelů služeb (klientů), poskytovatelů služeb (organizací poskytujících služby) a zadavatelů služeb (město Tábor), s přihlédnutím k názoru široké veřejnosti, je vytvářen komunitní plán sociálních služeb, který obsahuje konkrétní návrhy rozvoje, podpory nebo udržení služeb vzhledem ke skutečným potřebám uživatelů. Aktuálně zpracovávaný komunitní plán navazuje na komunitní plán sociálních služeb realizovaný v letech 2007 2009. Jedním ze základních podkladů k tvorbě komunitního plánu, které využijí odborné pracovní skupiny, je soubor dotazníkových šetření. Tato šetření mapují aktuální situaci v oblasti sociálních služeb v Táboře z hlediska nabídky poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb a poptávky uživatelů sociálních potřeb a veřejnosti. Cílem šetření je získat dostatečné množství informací o nabízených sociálních službách, spokojenosti s nimi a o potřebách uživatelů, veřejnosti, poskytovatelů i zadavatele. Z těchto údajů vyplynou potřeby a cíle Komunitního plánu sociálních služeb v Táboře. 1.2 Metodologie Prostředkem ke zmapování současného stavu sociálních služeb v Táboře bylo několik druhů dotazníků zaměřených na základní účastníky komunitního plánování sociálních služeb, jimiž jsou: poskytovatelé sociálních služeb na území města Tábora zadavatel sociálních služeb město Tábor uživatelé služeb rozdělení do specifických skupin veřejnost. Cílem dotazníkového šetření v jednotlivých skupinách bylo získat následující údaje: 1. Poskytovatelé sociálních služeb na území města Tábora informace o poskytovatelích sociálních služeb provozující zařízení na území města Tábora registrované a doplňkové sociální služby počty a struktura uživatelů jednotlivých služeb finanční zdroje potřeby a plány 2. Zadavatel sociálních služeb město Tábor zhodnocení kvality a kvantity sociálních služeb identifikace potřeb a chybějících služeb informace o realizovaných aktivitách v oblasti podpory sociálních služeb programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 3

3. Uživatelé sociálních služeb současné využívání sociálních a doplňkových služeb a spokojenost s nimi potřeby, které stávající sociální služby nepokrývají a příčiny této situace preferovaný způsob zjišťování informací o sociálních službách v Táboře návrhy na zlepšení různých oblastí života v Táboře identifikační údaje (věk, pohlaví a další) 4. Veřejnost v jaké oblasti postrádají pomoc či podporu preferovaný způsob zjišťování informací o sociálních službách v Táboře Podoba dotazníků vzešla z podkladů zadavatele dotazníkového šetření města Tábora, připomínek pracovních skupin, dotazníků použitých při tvorbě 1. Komunitního plánu sociálních služeb v roce 2006 a úprav zpracovatele šetření firmy REGIO projekt, s. r. o. Pro skupinu uživatelů sociálních služeb bylo vytvořeno celkem 7 variant dotazníků zaměřených na specifické cílové skupiny. 1.3 Průběh dotazníkového šetření Dotazníkové šetření proběhlo v průběhu ledna a února 2011. Poskytovatelé sociálních služeb a zástupci města Tábora vyplňovali dotazník ve spolupráci s koordinátorkou komunitního plánování, veřejnost měla dotazníky spolu s propagačními informacemi o sociálních službách v Táboře k dispozici na 4 veřejných místech, a sběr dat mezi uživateli sociálních služeb proběhl prostřednictvím poskytovatelů těchto služeb a v elektronické podobě. Poskytovatelé sociálních služeb Do vyhodnocení byly zařazeny pouze poskytovatelé služeb, kteří v Táboře provozují zařízení či přímo poskytují služby. Tyto organizace lze podle typu poskytovaných služeb rozdělit do 3 základních skupin: poskytovatelé registrovaných sociálních služeb poskytovatelé služeb sociálního typu (neregistrované služby, služby nesociálního charakteru, ale zaměřené na cílovou skupinu uživatelů RC Radost, ICM) ostatní organizace státní správy a samosprávy Organizace Počet poskytovatelé registrovaných sociálních služeb 14 poskytovatelé služeb sociálního typu 7 ostatní 4 programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 4

Uživatelé sociálních služeb Uživatelé sociálních služeb jsou pro potřeby komunitního plánování rozděleni do 5 specifických skupin podle převažující zastoupené skupiny uživatelů, ale navíc byly vytvořeny samostatné dotazníky pro rodiče a cizince. Dotazníkový průzkum byl od počátku koncipován jako výběrový, zaměřený na určité skupiny uživatelů. V tom spočívalo jedno interpretační omezení. Takto získané údaje nelze brát jako reprezentativní vzorek uživatelů sociálních služeb v jednotlivých skupinách. Zpracované procentuální poměry využívání jednotlivých organizací a služeb proto nezobrazují reprezentativní výsledky za celou cílovou skupinu uživatelů v Táboře, ale pouze za sebraný vzorek. Je třeba je chápat především jako vodítko k interpretaci dalších údajů o hodnocení sociálních služeb a potřebách uživatelů. Skupina Počet sebraných dotazníků Rodiče 40 Děti a mládež 155 Romská menšina 51 Cizinci Ukrajinci a ostatní cizinci 18 Vietnamci 1 souhrnný dotazník za celou komunitu Senioři 148 Zdravotně postižení 141 Osoby v nepříznivých životních situacích 72 Celkem vyplněných dotazníků 626 Veřejnost Vzhledem k propagačně pojaté anketě pro veřejnost nebyl dán důraz na sběr většího počtu respondentů. Celkem bylo vyhodnoceno 28 dotazníků. 1.4 Zpracování dat Analýza poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb Do vyhodnocení byly zařazeny pouze poskytovatelé provozující zařízení či poskytující služby přímo na území města Tábora, ne poskytovatelé, jejichž služby využívají občané Tábora mimo území města. Získané údaje byly analyzovány jednak souhrnně za všechny poskytovatele, jednak samostatně za registrované služby. S ohledem na metodiku komunitního plánování a rozdělení uživatelů sociálních služeb do 5 skupin, obsahuje analýza souhrnné a přehledné informace o poskytovatelích sociálních služeb, kteří se převážně zaměřují na skupiny uživatelů: Osoby se zdravotním postižením Senioři Děti, mládež a rodina Menšiny Osoby v nepříznivých životních situacích programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 5

Analýza uživatelů sociálních služeb a veřejnosti Dotazníky pro jednotlivé skupiny obsahovaly totožné okruhy otázek: spokojenost stávajícími sociálními službami, výčet případných chybějících sociálních služeb, preferované zdroje informací o sociálních službách a stručné identifikační údaje. Možnosti, které mohli respondenti volit u jednotlivých otázek, se ovšem částečně odlišovaly vzhledem ke specifikům dotazovaných cílových skupin (např. odlišné varianty odpovědí u dotazníku pro děti a pro seniory). Průzkum se tématicky (zejména u rodičů, dětí a mládeže nezaměřoval pouze na sociální služby, ale také na služby navazující (zdravotní, pedagogické, volnočasové, poradenské, atd.). Dotazníky byly vyhodnoceny jednak za jednotlivé skupiny uživatelů, jednak souhrnně. Srovnání s předchozím dotazníkovým šetřením realizovaným v roce 2006 V roce 2006 byly při přípravě Komunitního plánu sociálních služeb v Táboře 2007 2009 zpracovány výsledky dotazníkových šetření mezi poskytovateli do dokumentu Základní informace o poskytovatelích sociálních služeb a poskytovaných sociálních službách v Táboře za rok 2005 a mezi uživateli do dokumentu Názorový průzkum mezi uživateli sociálních služeb v Táboře. Vzhledem k tomu, že tento průzkum byl realizován před účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, byla struktura zpracovávaných dat o poskytovatelích sociálních služeb a dělení služeb jiné. Srovnat tyto údaje s výsledky současného průzkumu mezi poskytovateli sociálních služeb šlo pouze omezeně. Stejně tak bylo omezené srovnávání výsledků průzkumu mezi uživateli sociálních služeb, neboť letošní výzkum byl koncipován částečně odlišně. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 6

2 Poskytované sociální služby v Táboře Přehled všech registrovaných sociálních služeb v Táboře k 28. 2. 2011 včetně kapacitních údajů a počtu klientů udává následující tabulka. Názvy poskytovatelů sociálních služeb jsou uvedeny ve zkratkách, plné názvy naleznete na konci analýzy. Kromě registrovaných poskytovatelů sociálních služeb působí v Táboře několik organizací poskytujících služby sociálního typu (doplňkové a neregistrované služby): ARPZPD v ČR, o.s., KLUB NADĚJE Domácí péče Tereza Nemocnice Tábor, a.s. Oblastní spolek Českého červeného kříže Tábor Kiwanis junior klub Tábor SOANZ, o.s. Církve Nadace Senio Organizace Registrovaná sociální služby Kapacita APLA sociálně aktivizační služba pro seniory a OZP 6- ambul., 6-terénní Počet klientů za rok 2009 Počet klientů za rok 2010 24 30 Communio pečovatelská služba _ CZP odborné sociální poradenství _ 362 556 DH Jordán FOD Fokus G-centrum odborné sociální poradenství 6- ambul., 2-terénní odlehčovací služby 8 0 0 0 1+13 kontaktů sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi 250 150 250 sociálně terapeutická dílna 25 50 50 sociální rehabilitace 40 99 82 azylový dům pro ženy a matky s 38 matek 39 matek 59 dětmi +53 dětí +55 dětí denní stacionář 25 41 38 domov pro seniory 143 179 180 noclehárna 8 16 35 odborné sociální poradenství 3 544 410 odlehčovací služby 10 81 87 pečovatelská služba 420 463 439 Farní charita Auritus kontaktní centrum 12 222 230 Farní charita DC kontaktní centrum _ 105 102 programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 7

Organizace Registrovaná sociální služby Kapacita Cheiron T o.p.s. Kaňka Klíček nízkoprahové zařízení pro děti a mládež 52- ambulantní, 300-terénní Počet klientů za rok 2009 318- ambulantní, 300-terénní Počet klientů za rok 2010 317- ambulantní, 450-terénní denní stacionář 45 34 39 osobní asistence 25 15 21 raná péče 32 28 30 denní stacionář 27 27 27 týdenní stacionář 23 16 16 SNN odborné sociální poradenství _ 1050 1343 odborné sociální poradenství 40- ambulantní, 90 114 SONS 40-terénní sociálně aktivizační služba pro 30- seniory a osoby se zdravotním ambulantní, 90 114 postižením 30-terénní SPD sociálně aktivizační služba pro seniory a osoby se zdravotním postižením 23 20 23 Rozvoj sociálních služeb od roku 2005 Srovnání služeb poskytovaných v Táboře v roce 2010 a 2005 nemůže být zcela přesné, neboť zákon o sociálních službách upravil terminologii a dělení služeb, nicméně z jednotlivých dotazníků máme přehled o nově vzniklých službách (neuvádíme služby poskytované déle a nově pouze registrované): Noclehárna - G Centrum (2007) Denní stacionář - G Centrum (2007) odlehčovací služby - Domácí hospic Jordán (2010) 2x odborné sociální poradenství - SONS (2007) a Domácí hospic Jordán(2010) osobní asistence - Kaňka (2009) 2x sociálně aktivizační služba pro seniory a OZP - Sdružení postižené dítě (2009) a SONS (2007) odborné sociální poradenství a sociálně aktivizační služba pro seniory a OZP (2007) Cheiron T práce s rodinami a dětmi neregistrovaná služba programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 8

Za tuto dobu došlo také k zúžení poskytovaných služeb, i když údaje srovnávané s analýzou z roku 2006 mohou být zkresleny nepřesným pojmoslovím: zmizela služba podporované zaměstnávání (byly 2) služba osobní asistence byla v roce 2006 uváděna 4x, v letošním roce je registrována 1, ale další organizace poskytují tyto služby jako doplňkové, neregistrované. Z hlediska počtu uživatelů nelze současný stav s rokem 2006 srovnat, neboť nebyly získány srovnatelné údaje za všechny poskytovatele, které by šly zpracovat. 2.1 Spokojenost s úrovní sociálních služeb Uživatelé sociálních služeb v letošním průzkumu hodnotili spokojenost s nejdůležitější či nejčastěji využívanou službou. Dále se vyjadřovali k oblastem služby, které by chtěli zlepšit. Níže uvádíme přehled spokojenosti s nejčastěji využívanými či nejdůležitějšími službami pro jednotlivé cílové skupiny. Všichni rodiče byli s nejčastěji využívanou službou - komunitním centrem Cheiron T spokojeni, nejčastěji si pochvalovali přístup personálu. Děti se vyjadřovaly nejen k sociálním službám. S trávením času na hřišti bylo spokojeno 88 %, nejvíce si cenily blízkosti a přístupu zdarma. Zlepšily by úroveň prostředí. Se službami knihovny byly spokojeny všichni, výtky směřovaly k otevírací době. S komunitním centrem Cheiron T o. p. s. byly všichni spokojeny, nejvíce s prostředím. Romská menšina hodnotila sociální dávky. 61 % vyjádřilo nespokojenost, nejčastěji k vstřícnosti personálu či nízké výši. Naopak ti, co spokojeni byli, oceňovali přístup personálu a otevírací dobu. Došlo tak u nich ke změně spokojenosti s nejvíce využívanou službou. V roce 2006 byla nadpoloviční většina spokojena. Zajímavý výsledek však je, že z 82 % Romů, kteří využívají sociální dávky jsou pouze pro 36 % tím nejdůležitějším. Nejdůležitější služby pro cizince jsou kurzy českého jazyka a služby Pravoslavné církevní obce, se kterými jsou spokojeni. Ze seniorů nevyjádřil nespokojenost s nejčastěji využívanou službou nikdo. U pečovatelské služby nejvíce ocenili kvalitu a přístup personálu, jediná výtka směřovala k ceně služby. Stejné hodnocení platilo dennímu stacionáři. U domácí péče byly spokojeni zejména s kvalitou služby, téměř bez výtek. Zdravotně postižení využívají nejčastěji aktivizační službu, kterou hodnotili všichni kladně. Největší spokojenost panuje s přístupem personálu a kvalitou služby. Z několika výtek jich většina patřila vzdálenosti služby od místa bydliště. S denním stacionářem bylo spokojeno 96 % respondentů, nejvíce s přístupem personálu a kvalitou služby. Výtky směřovaly především k ceně. Nejdůležitější služba pro osoby v nepříznivých životních situacích je kontaktní centrum Auritus, všichni vyjádřili s touto službou spokojenost. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 9

2.2 Problémy a potřeby při využívání služeb Uživatelé sociálních služeb mohli v průzkumu označit pomoc či podporu v nějaké oblasti, kterou by potřebovali a nedostává se jim, případně ji konkretizovat otevřenou odpovědí. V navazujících otázkách vybrali oblast, ve které by potřebovali pomoci nejvíce, a uvedli důvod, proč jim tato pomoc chybí. Následující tabulka ukazuje nejfrekventovanější oblasti u jednotlivých skupin. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 10

Oblasti, ve kterých uživatelé postrádají pomoc či podporu Rodiče Děti Romská menšina Senioři Zdravotně postižení ONŽS Oblast % Oblast % Oblast % Oblast % Oblast % Oblast % Práce 38 Hledání práce 23 Práce 75 Asistence 5 Práce 11 Ubytování 40 Bydlení 30 Dluhy, hospodaření 23 Volný čas dětí 13 Učení, vzdělávání Volný čas (kde a jak ho trávit) Mezilidské vztahy 17 Jiné (dluhy) 49 Přeprava 17 Ubytování 41 Zdraví 7 14 Doprovázení při jednání na úřadech 35 5 Vzdělávání 9 Práce 39 Doprovázení při jednání na úřadech Sociálněprávní poradenství (dluhy) 38 7 Zdraví 11 Rodina 10 Šikana 4 Vzdělávání 8 Ubytování 6 Vzdělávání 7 Vzdělávání a učení Sociálně-právní Rodinné 10 Závislosti 3 Závislosti 8 5 6 dětí poradenství poradenství Závislosti 10 Šikana dítěte 8 Nepostrádá pomoc 33 Nepostrádá pomoc 48 Rodina, vztahy Sociálněprávní poradenství Nepostrádá pomoc 8 8 4 Nepostrádá pomoc 84 Nepostrádá pomoc 53 Nepostrádá pomoc 17 Cizinci nejvíce postrádají sociálně-právní poradenství, konkrétně pracovníka na MěÚ, který by jim poskytl pomoc. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 11

Nejdůležitější oblast pomoci Při výběru 1 nejdůležitější oblasti, ve které by potřebovali respondenti pomoc, uváděli důvod, proč jim tato podpora/služba chybí. Procenta jsou uvedena pouze za ty, kteří v nějaké oblasti pomoc postrádají. Rodiče pro 40 % byla nejdůležitější oblast práce, pro 25 % oblast bydlení, ve které polovina rodičů uvedla, že neví, jestli v Táboře nějaká služba, která by jim mohla pomoci, existuje. Děti 34 % uvedlo jako nejdůležitější oblast hledání práce (dvě třetiny neví kdo a kde by jim pomohl), 25 % oblast učení a vzdělávání, 20 % volný čas (polovina neví kdo a kde by jim pomohl). Romská menšina 60 % Romů, kteří potřebují nějakou pomoc, označilo jako nejdůležitější oblast práce (28 % neví kdo a kde by jim pomohl, 19 % označuje službu za nekvalitní), 15 % označilo znalost jazyka a 13 % ubytování. Senioři většina žádnou pomoc nepostrádá, nejvíce je postrádaná asistence (doprovod k lékaři) u 5 %. Zdravotně postižení nejdůležitější oblasti, ve kterých potřebují zdravotně postižení nejvíce pomoc, jsou zastoupeny rovnoměrně 18 % uvedlo zdraví, 16 % doprovázení při jednání po úřadech, 13 % sociálně-právní poradenství a ubytování. Potřeby cílových skupin v roce 2006 V dotazníkovém šetření v roce 2006 při tvorbě Komunitního plánu soc. služeb města Tábora 2007 2009 byla podobně formulovaná otázka na chybějící služby, které byly konkrétně vyjmenované. Letošní průzkum se soustředil spíše na životní oblasti, ve kterých by respondenti potřebovali pomoci, proto můžeme výsledky srovnat jen částečně. Senioři nejvíce chyběl další domov důchodců (23 %) a rozvoz obědů v sobotu a v neděli (20 %). Tyto služby byly v současném průzkumu konkrétně jmenovány v otevřených otázkách, ale v menší míře. Zdravotně postižení v Táboře nejvíce postrádali chráněné dílny pro osoby s kombinovaným postižením 22,3 %, chráněné bydlení 18,7 % a denní stacionář pro osoby s kombinovaným postižením bez omezení věku 13,9 %. Chráněné bydlení a denní stacionář v letošním roce označily jako potřebné služby jak uživatelé, tak poskytovatelé i město Tábor. Mezi dětmi byly zmiňovány pouze volnočasové aktivity, rodiče nejmenovali žádné další služby. Osoby v nepříznivých životních situacích měly nejvíce problémy s ubytováním, dále si přáli azylový dům a hygienické středisko a chráněné bydlení pro lidi s duševním onemocněním. Občané s romskou národností potřebovali nejvíce pomoci s hledáním práce (87 %), právní pomoc (39 %), pomoc s hledáním ubytování (34 %) a řešení případů diskriminace (29 %). Cizinci potřebovali nejvíce pomoc při jednání s českými úřady (31 %), výuku českého jazyka (31 %), pomoc s hledáním práce (27 %) a pomoc při získávání sociálního zabezpečení (23 %). programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 12

Problémy poskytovatelů sociálních služeb Financování služeb jednoznačně největším problémem poskytovatelů sociálních služeb v Táboře je financování služeb. Nevyhovující prostory všechny organizace sídlící v objektu CEPOS na Píseckém rozcestí (ČČK, SONS, CZP ) si stěžují na nevyhovující prostory, ve kterých sídlí. S nevyhovujícími prostory se potýká také noclehárna provozovaná G-centrem Tábor. Neinformovanost veřejnosti na problémy s nedostatkem informací u veřejnosti/klientů upozorňuje Domácí péče Tereza. Využívání služeb klienty G-centrum Tábor se potýká v jednotlivých službách s problémy týkajících se klientů: výrazný úbytek klientů spojený se snížením příspěvku na péči (pečovatelská služba, částečně denní stacionář), nepřizpůsobivost klientek (azylový dům pro matky s dětmi), nerovnoměrný zájem klientů o službu (odlehčovací služby). Zajímavým faktem je skutečnost, že na problémy se standardy sociálních služeb upozornilo pouze 1 zařízení. 2.3 Chybějící služby a kapacity V roce 2010 se 5 zařízení v Táboře potýkalo s nedostatečnými kapacitami a muselo odmítnout zájemce o službu. Domov pro seniory 82 Azylový dům pro ženy a matky s dětmi 26 Odlehčovací služby 25 Kontaktní centrum 5 Denní stacionář 3 Konkrétní návrhy uživatelů služeb Vybrané odpovědi na otevřené otázky, ve kterých uživatelé ze všech cílových skupin zmínili konkrétní chybějící organizace či služby: chráněné bydlení, ubytovny pro bezdomovce, dům pro seniory, odlehčovací služby, rozšíření pečovatelské služby, celoroční stacionář pro osoby s mentálním postižením, programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 13

poradna pro cizince, občanská poradna - řešení dluhů. Návrhy poskytovatelů služeb Poskytovatelé sociálních služeb odpovídali na otázku, jakou službu by v Táboře doplnili, jaká zde podle nich chybí. V tabulkovém přehledu níže je uvedena četnost odpovědí. Počet Chybějící služba 4 Azylový dům a ubytování pro ONŽS 4 Chráněné bydlení 3 Osobní asistence 3 Pobytové služby pro osoby trpící Alzheimerovou chorobou 2 Celoroční pobyt pro zdravotně postižené 1 Respitní péče 1 Krizové centrum 1 Intervenční centrum 1 Dům na půl cesty 1 Denní centrum pro bezdomovce 1 Služby pro rodiny s dětmi 1 Občanská poradna 1 Odlehčovací služby pro zdravotně postižené 1 Jednorázová pečovatelská služba (např. donáška obědů - méně než 15 obědů) Názory zadavatele - město Tábor domov pro seniory (G-centrum Tábor) nedostatečné kapacity: markantní převis počtu žadatelů a možností tohoto zařízení, dlouhá čekací doba, chybějící sociální lůžka ve zdravotnickém zařízení Nemocnice Tábor a. s. chráněné dílny pro osoby s kombinovaným postižením, denní stacionář a respitní péče (bez omezení věkem a postižením) a chráněné bydlení pro tuto skupinu obyvatel problematika péče o osoby s indikací diagnózy demence (nedostatečná kapacita pobytové služby na našem území, odlehčovací služby pro tuto kategorii klientů) pečovatelská služba o problematika zabezpečení stravy a jejího dovozu i v rámci víkendů a svátků o poskytování služeb i v odpoledních a nočních hodinách odlehčovací služby pro seniory (tzv. přechodný pobyt) nedostatečná kapacita absence zařízení pro osoby zdravotně postižené či seniory, jejichž příjmy nedosahují dostatečné výše pro úhradu jejich pobytu a čerpání služeb v nejrůznějších pobytových zařízeních (např. přiznání invalidity bez nároku na výplatu důchodu) programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 14

předmanželská a rodinná poradna - není zde podobná služba osoby v nepříznivé životní situaci o nedostatečná kapacita noclehárny (zejména v zimním období) o azylový dům s aktivizačními principy, což by umožnilo nastartovat integrační proces tohoto okruhu osob a zajistilo vyšší možnost hygienických služeb 2.4 Demografický vývoj Sociální služby, zejména v oblasti cílové skupiny senioři a zdravotně postižení, bude velmi ovlivňovat demografický vývoj v Táboře. Vývoj v posledních 10 letech ani prognózy dalšího vývoje počtu a struktury obyvatel v Táboře, které jsou vypočítány z prognóz ČSÚ pro Jihočeský kraj, jsou velmi alarmující z hlediska stárnutí obyvatelstva i snižování počtu obyvatel Tábora. Tento vývoj bude těžko kompenzován migračním přírůstkem, který byl za posledních 8 let záporný. Graf níže ukazuje vývoj pohybu a struktury obyvatelstva v Táboře v posledních 10 letech. I když byl v minulých 6 letech dosažen přirozený přírůstek obyvatelstva (převažoval počet narozených nad zemřelými), tak úbytek obyvatel v důsledku stěhování byl vyšší. Graf 1 Přírůstek obyvatelstva v Táboře Přírůstek obyvatelstva v Táboře 100 50 0-50 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009-100 -150-200 -250-300 Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním Zdroj: ČSÚ, Demografická ročenka města Tábora Jak ukazuje následující tabulka, výrazně se mění věková struktura obyvatel Tábora. Výrazně přibývá obyvatel v poproduktivním věku na úkor dětí. Děti tvořily v roce 2000 16,6 % a v roce 2009 již jen 13,4 % obyvatel Tábora. Naopak senioři starší 65 let tvořili v roce 2000 13 % a v roce 2009 15,1 %. Tento trend se bude v dalších letech zvýrazňovat. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 15

Tabulka 1 Struktura obyvatel města Tábora Ukazatel / rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Struktura obyvatel dle věku - Před- produktivní věk (0 14) 6151 5792 5591 5444 5240 5074 4972 4863 4778 4746 - Produktivní věk (15-64) 26 040 25 936 26 000 25 927 25 834 25 850 25 866 25 765 25 583 25 370 - Po-produktivní věk (65+) 4829 4867 4869 4893 4939 4974 5021 5141 5232 5368 Struktura obyvatel dle pohlaví - Muži 17 860 17 654 17 614 17 505 17 395 17 359 17 329 17 292 17 203 17 164 - Ženy 19 160 18 941 18 846 18 759 18 618 18 539 18 530 18 477 18 390 18 320 Počet obyvatel celkem 37 020 36 595 36 460 36 264 36 013 35 898 35 859 35 769 35 593 35 484 Zdroj: ČSÚ, Demografická ročenka města Tábora Prognóza vývoje počtu a struktury obyvatel v Táboře je vytvořená na základě projekce obyvatelstva v Jihočeském kraji do roku 2065, kterou vypočítal Český statistický úřad. Tato projekce nebere v potaz vlivy migrace, zabývá se pouze přirozeným přírůstkem. Jak ukazují údaje o migraci v Táboře za posledních 8 let, úbytek stěhováním bude spíše tyto trendy zhoršovat. Trend stárnutí obyvatelstva a snižování celkového počtu obyvatel se bude v následujících letech ještě prohlubovat. Index stáří v následující tabulce ukazuje poměr obyvatel v poproduktivním věku vůči obyvatelům v předproduktivním věku. V roce 2060 by mělo být v Táboře seniorů třikrát více, než dětí! Co se týká podílu těchto skupin na celkovém počtu obyvatel, v roce 2020 by mělo žít v Táboře 14,4 % dětí oproti 20,6 % seniorů, za dalších 10 let to bude 12,6 % dětí oproti 24,5 % a v roce 2050 by měla žít v Táboře třetina seniorů nad 65 let a 12,4 % dětí do 14 let věku. Tabulka 2 Prognóza vývoje počtu obyvatel Tábora podle věkových skupin Obyvatelstvo podle věku 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2050 2060 2065 V předproduktivním 4746 4992 5100 4820 4394 4041 3893 3979 3619 3374 věku (0-14) V produktivním věku (15-64) 25370 24197 23036 22343 21851 21208 20004 17340 15840 15665 V poproduktivním 5368 6344 7309 8050 8540 8951 9642 10747 10928 10366 věku (65+) Index stáří 113,1 127,1 143,3 167,0 194,4 221,5 247,7 270,1 302,0 307,2 Počet obyvatel celkem 35484 35568 35505 35264 34811 34210 33555 32127 30442 29444 Zdroj: ČSÚ, projekce obyvatelstva programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 16

Graf 2 Vývoj struktury obyvatelstva v Táboře 12000 11000 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 Prognóza vývoje počtu obyvatel Tábora podle věkových skupin (výpočet bez migrace) 2000 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2050 2060 2065 Předproduktivní (0-14) Poproduktivní (65+) 2.5 Hodnocení života v Táboře Všichni uživatelé sociálních služeb zapojení do průzkumu se vyjadřovali k oblasti života v Táboře, která by se měla zlepšit a případně mohli doplnit konkrétní návrhy. Souhrnné zpracování všech návrhů bude jako příloha k Analýze uživatelů sociálních služeb a veřejnosti předána pracovním skupinám jako další zdroj pro tvorbu Komunitního plánu města Tábora. Na otázku, v jaké oblasti by se měl život v Táboře zlepšit, odpověděli respondenti nejčastěji, že v oblasti pořádku (27 %), bezpečnosti (25 %) a bydlení (22 %). Vůbec nejčastěji ale uvedli, že v žádné z nabízených oblastí (29 %). Na tuto otázku bylo možno odpovědět více možnostmi, proto součet překračuje 100 %. Tabulka 3 V jaké oblasti by se měl život v Táboře zlepšit Oblast Frekvence odpovědí (v %) Vybrané příklady Pořádek 27 Úklid chodníků, psí výkaly Bezpečnost Nebezpečné přechody, bezdomovci v parcích, bezpečnost 25 v noci, více strážníků Bydlení Chráněné bydlení, řešení bydlení na Fišlovce, drahý nájem, 22 omezení času v azylovém domě 1 rok, v domě s peč. službou je více sociálních případů než starých a nemocných Doprava 20 Zvýšení frekvence MHD Zdravotnictví 16 Docházka lékařů do DPS, dlouhé čekání u lékařů programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 17

Oblast Sociální služby Frekvence odpovědí (v %) 14 Vybrané příklady Odlehčovací služba na víkend, větší kapacita domu pro seniory, pečovatelské služby, celoroční stacionář pro osoby s mentálním postižením, poradna pro cizince, občanská poradna, řešení dluhů, služby o víkendech, úklidové služby pro seniory Životní prostředí 13 Kultura 10 Více akcí v pečovatelském domě Sport 9 Nabídka volnočasových aktivit (pro děti) Školství Jiná oblast 3 Nic z výše uvedeného 29 7 5 Bezbariérovost, osobní asistenti, špatná komunikace s romskými dětmi 2.6 Preferovaný zdroj informací o sociálních službách Všechny skupiny uživatelů sociálních služeb odpovídali na otázku, jaký způsob získání informací o sociálních službách je pro ně nejvhodnější. Preferovaným zdrojem informací o sociálních službách jsou nejčastěji organizace, jejíž služby již respondenti využívají (28 %), osobní návštěva městského úřadu (25 %) a organizace, poskytující danou službu (11 %). Graf 3 Preferovaný zdroj informací o sociálních službách programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 18

Ze srovnání s rokem 2006 vyplývá, že se výrazně zvýšila důvěra v organizace, jejíž služby respondenti využívají a v městský úřad na rozdíl od doktorů a rodiny. Zdravotně postižení nejvíce preferovali jako zdroj informací v roce 2006 doktory a přátele, v letošním roce to byly organizace, jejichž služeb využívají a Městský úřad v Táboře. Senioři preferovali nejvíce rodinu, organizace jejichž služeb využívají a na třetím místě lékaře. V roce 2011 bylo pořadí organizace, lékař a městský úřad. Děti nejvíce preferují přátele oproti rodině v roce 2006, na druhém místě zůstává internet. U rodičů se preference nezměnily, na prvním místě je městský úřad a na druhém internet. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 19

3 Shrnutí Subjektivně nejspokojenější jsou senioři a zdravotně postižení, kteří potřebují pomoci nejméně. Může to souviset s uspokojením jejich potřeb, na které je v Táboře zaměřeno nejvíce registrovaných služeb (senioři 14, ZP 19). Naopak nejvíce pomoc postrádá Romská menšina a osoby v nepříznivých životních situacích. Uživatelé sociálních služeb mají největší problémy spojené s prací a bydlením, což často přesahuje možnosti sociálních služeb. Z hlediska ubytovacích služeb mají nevyřešené potřeby osoby v nepříznivých sociálních situacích, zdravotně postižení (chráněné bydlení) a senioři. Další požadovanou oblastí pomoci je sociálně-právní poradenství, zejména v souvislosti s dluhy. Poskytovatelé sociálních služeb (neziskové organizace) mají největší potíže se zajištěním finančních prostředků. Na nevyhovující prostory si stěžují organizace sídlící v objektu CEPOS a noclehárna G-centra Tábor. Demografický vývoj v Táboře bude v následujících letech výrazně měnit věkovou strukturu a počet obyvatelstva. Zatímco se celkový počet obyvatel v Táboře bude přirozenou měrou snižovat (a migrace obyvatel tento úbytek pravděpodobně nenahradí), počet obyvatel v poproduktivním věku (65 +) výrazně poroste na úkor obyvatel ve věku předproduktivním (0 14). Tento trend si vynutí zejména rozšiřování služeb a kapacit pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Souhrn chybějících služeb Všechny 3 základní skupiny respondentů průzkumu (veřejnost, poskytovatelé, zadavatel sociálních služeb) se shodují s různou mírou důležitosti na následujících službách, které v Táboře chybí nebo mají nedostatečné kapacity: ubytování pro ONŽS nejpalčivější problém vnímaný širokou veřejností, kterým vadí pobyt osob bez domova ve veřejných parcích a prostorách chráněné bydlení pro osoby se zdravotním postižením rozšíření/výstavba nového domova pro seniory tuto potřebu potvrzuje jednoznačně predikce demografického vývoje v Táboře pobytové služby pro osoby trpící Alzheimerovou chorobou celoroční pobyt pro zdravotně postižené + denní stacionář a respitní péče pro tuto cílovou skupinu odlehčovací služby stávající odlehčovací služby poskytované G-centrem Tábor mají problém s nerovnoměrným využíváním kapacity, a proto nedokáží v určitých chvílích uspokojit všechny zájemce. Tato skutečnost je reflektována jak uživateli sociálních služeb, tak poskytovateli a zadavatelem. sociálně právní poradenství / občanská poradna uživatelé sociálních služeb mají problémy zejména s dluhy rozšíření pečovatelské služby požadavky zejména na rozšíření doby poskytovaných služeb (rozvoz obědů o víkendu, služby v odpoledních a nočních hodinách). Na druhou stranu se největší pečovatelská služba v Táboře potýká s úbytkem klientů v souvislosti se zmenšením příspěvku na péči. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 20