Časopis přerovského děkanátu

Časopis přerovského děkanátu Září 2008 Číslo 8 Ročník 14 V neděli 10. srpna 2008 se v Přerově konaly hody ke cti patrona farnosti svatého Vavřince. Odpoledne po adoraci a novokněžském požehnání se konala tradiční přednáška z historie farního kostela a poté neformální setkání na centru Sonus a farní zahradě. Úvodník P. Sławomir Sułowski Liturgický kalendář Santo subito! Střípky ze života papeže Jana Pavla II. Dětské okénko Jen tak ve stručnosti Rozvrh vyučování náboženství 2008 Slovo z Charity Setkání společenství seniorů Rosteme ve víře Rozhovory S kojetínským jáhnem Mariuszem Karkoszkou Slovo pro každého Číslo 8, Ročník 14, Září 2008 Stránka pro mládež Pozdrav z teologického konviktu Z Centra pro rodinu Ráj Celoroční přehled akcí Duchovní obnova SFŘ 08 Farní tábor ve Vlkoši Světec měsíce Svatý Mořic a druhové, mučedníci Zajisté, Excelence! a mnoho dalšího

Několik nejbližších měsíců máme prožívat se svatým Pavlem. Je to zvláštní dar a příležitost pro každého z nás. Dívat se na něj, obdivovat a učit se od něho Určitě o tomto světci, sloupu církve, uslyšíme ještě mnoho a jeden jediný rok je pramálo, aby člověk mohl prohloubit poznatky o celém bohatství jeho života a díla. Chtěl bych proto nyní podtrhnout jeden rys jeho života. Pavel je člověk železných zásad. Z přesvědčení pronásleduje církev. Je svědkem mučednictví svatého Štěpána. Před jeho očima umírá první mučedník církve. Jenže najednou před Pavlem stojí Kristus s výzvou: Je mi potřebná nádoba, ve které milost evangelia zanesu pohanům. Touto nádobou se stává Pavel bez váhání. Se stejnou důsledností s jakou pronásledoval církev, teď bude pro církev trpět. Kolik on vytrpěl, kolik snesl, kolik překonal překážek, kolikrát byl bičován, kamenován, blízký smrti na moři... Ničím se nedal odradit - až do posledního okamžiku svého života žil naplno pro Krista a pro ty, ke kterým byl poslán. Jan Pavel II. jednou řekl při své návštěvě Rakouska: Vyznání víry musí doprovázet životní postoj. Kristus nehledá lidi, kteří ho jenom obdivují. On hledá lidi, kteří za ním jdou. Církev nepotřebuje katolíky na půl úvazku, částečně zaangažované, ale plně oddané Kristu. Svatý Pavel je rozhodně vzorem, toho, který nic nedělal na půl úvazku, ani před, ani po svém obrácení. Učí, jak žít naplno pro Krista a jeho Království. Je v tom nepochybně vzorem pro nás, katolíky dneška. Teď, kdy začíná nový rok pastorační práce, a spolu s Rokem svatého Pavla také další etapa našeho osobního života s Bohem, kéž nás Pavel naučí být důslednými, horlivými a neúnavnými svědky víry! Kéž žijeme pro Krista naplno jako on! Toto přeji sobě i Vám. P. Sławomir Sułowski, děkan Září v liturgii 3. 9. Sv. Řehoř Veliký, papež a učitel církve 8. 9. Svátek Narození Panny Marie Tento mariánský svátek má svůj původ na Východě. Pravděpodobně se odvozuje od slavnosti posvěcení chrámu sv. Anny v Jeruzalémě, který byl v 5. století postaven na údajném místě Mariina rodného domku. Z hymnů Řeka Romana Meloda, který působil v Konstantinopoli okolo roku 500 jako jáhen, lze odvodit, že v jeho době byl tento den v lidu pevně zakořeněn jako den Mariiných narozenin. V Římě jej lze doložit v 7. století. Vedle slavnosti Narození Páně a Narození Jana Křtitele je to v římském kalendáři třetí svátek tělesného narození. Slavnostní mše svatá o- slavuje Mariino narození především ve vztahu k jejímu božskému mateřství a k narození jejího Syna. Evangelium (Mt 1,1-16,18-23) dnešní mše svaté přináší po Ježíšově rodokmenu rovněž zprávu o zjevení, kterého se dostalo Josefovi o jejím panenském mateřství. Starozákonní čtení z knihy proroka Micheáše obsahuje známé zaslíbení dané Betlému, že z něho vzejde panovník nad Izraelem, pastýř v síle Páně, v němž bude pokoj. 12. 9. Jména Panny Marie 13. 9. Sv. Jan Zlatoústý, biskup a učitel církve 14. 9. Svátek Povýšení svatého Kříže Kříž je pro mnohé znamením neštěstí, skutečností, při které se derou slzy do očí, skutečností, která znamená utrpení a přináší smrt. Mnozí však žijí z naděje kříže. Ježíšův kříž je pro ně znamením bezmezné lásky Boží k člověku, skutečností, která vítězí a zasazuje smrt smrti: Smrti, kde je tvůj bodec? Kde je tvé vítězství? Ježíšovu kříži vzdáváme čest a klekáme před ním na kolena, neboť v tom jediném kříži je život člověka. S vděčností voláme: Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme Ti, neboť svatým křížem jsi vykoupil svět. Tak, jako u některých slov či prožitků se časem vytrácí jejich pravý význam a smysl, tak se to stalo pro mnohé i se znamením křížem. Tati, kdo je to? ukazuje dítě na kříž. Já nevím, zeptej se maminky. Je třeba si stále uvědomovat, že díky Ježíši Kristu, můžeme-li to tak říci, kříž udělal obrovskou kariéru ve své historii, prošel nezvyklým vývojem. Ve Starém zákoně byl kříž znamením prokletí, odmítnutí člověka Bohem. Proto musel odsouzený umírat za městem. K smrti na kříži byli odsuzováni ti největší zločinci. Před křížem člověk utíkal a odvracel se. Od Ježíšova kříže však neutíkáme a neodvracíme od něho svůj pohled. Jeho kříž nebyl námi zapomenut. Joseph Flavius píše o tom, že po dobytí Jeruzaléma bylo tolik ukřižovaných, že ve městě již chybělo dřevo na kříže. A přece, kdo na tyto kříže vzpomene? Přitom, jak bychom mohli pochopit tyto i jiné kříže v historii lidstva, kdyby tu nebyl Ježíšův kříž? V čistě lidském pohledu Ježíšův kříž není ničím zvláštním. Ve světle víry je však čímsi výjimečným: ze znamení smrti se stává znamení života, ze znamení, které leká a děsí, se stalo znamení vzácné a svaté. Kříž už není stavěn za hradbami města, ale je stavěn na čestná místa. Díky Ježíšovu kříži již není kříž znamením prokletí, ale znamením požehnání: žehnáme křížem chléb, než jej nakrojíme; rodiče žehnají křížem své dítě, které odchází z domova na studia, do práce; znamením kříže začínáme a končíme každou modlitbu, každou práci, každý den. Díky Ježíši Kristu zaujal kříž centrální místo v našem životě. Ježíšův kříž není proti člověku, ale pro život člověka, aby člověk vpravdě žil. Naše víra by byla nelidská, kdybychom ve chvíli smrti museli nechat umírajícího člověka sobě samému. Kdybychom všechno museli ponechat jen jeho vlastní síle a schopnosti. Ježíšův kříž je znamením požehnané přítomnosti Boží v dějinách člověka. Náš Bůh je Bohem života: Skrze kříž vidí člověk perspektivu svého Strana 2 Slovo pro každého Číslo 8, Ročník 14, Září 2008

Setkání společenství seniorů V pondělí 15. září 2008 začínáme, dá-li Bůh, šťastný 13 rok setkávání společenství seniorů v 16 hod. na Sonusu. Sejdeme se v září a říjnu 2008 vždy třetí pondělí, v listopadu 2008 čtvrté pondělí. V lednu až červnu 2009 opět třetí pondělí. Duchovní témata pro nás opět připravil P. Antonín Krasucki OP, dominikán z Olomouce. Budeme se seznamovat s posláním a službou starozákonních proroků Eliáše, Izaiáše, Jeremiáše, Jonáše, A- mose, Ozeáše, Micheáše, Ezechiela, Ageuse, Malachiáše. Budeme mít čas i na přátelskou besedu, informace a modlitbu. Společenství je otevřeno pro seniory, kteří si chtějí rozšířit náboženské vědomosti i prožít radost ze společenství a přátelství. F. Menc osudu, svého bytí na zemi. Vidí jak jej Bůh miluje. Vidí jak veliká je jeho vlastní velikost, když Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby každý, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. tak to při jedné promluvě připomněl Svatý otec Jan Pavel II. Kříž je důkazem toho, že Bůh nevykoupil člověka lacino, ale že se o náš život rozpoutal nelítostný a smrtelný boj se smrtí. Ježíšův kříž je spojnicí mezi nebem a zemí, břevnem příčným objímá všechny naše lidské starosti, těžkosti a bolesti, zármutky i radosti a břevnem svislým všechno předává do nebe. A jako tehdy na těchto břevnech bylo Srdce Ježíšovo otevřeno pro každého, rozpjaté ruce s kříže objaly každého, tak i dnes každý může zakoušet velikost Boží lásky, která byla dosvědčena a vyvrcholila právě na kříži. Svátek Povýšení svatého Kříže je pro mě vpravdě veliký svátek. I pro tebe, bratře, sestro? (P. Milán Kouba) 15. 9. Panny Marie Bolestné 16. 9. Sv. Ludmila, mučednice 23. 9. Sv. Pius z Pietrelciny, kněz 27. 9. Sv. Vincenc z Paula, kněz 28. 9. Slavnost sv. Václava, mučedníka 29. 9. Svátek sv. Michaela, Rafaela a Gabriela, archandělů 30. 9. Sv. Jeroným, kněz a učitel církve Jaroslav Branžovský Bratři a sestry, letos si s celou Církví připomínáme dva tisíce let od narození svatého apoštola Pavla. Svatý Pavel byl jedním z největších teologických myslitelů v dějinách světa. Byl apoštolem národů, jak se sám nazval. Jeho velikou snahou byla ideální jednota všech křesťanů. Papež Benedikt XVI. právě na tuto Pavlovu snahu apeluje, protože zde se jedná o důraz v Pavlově jednání na ekumenické akcenty. Už v předvečer slavnosti svatých apoštolů Petra a Pavla, jejichž slavnost, která připadá na 29. června, zahájil papež Benedikt XVI. Rok svatého Pavla. Slavnosti začaly už 22. června 2008 v rodném městě apoštola národů, v Tarsu, který se leží na území dnešního Turecka. Proto papež Benedikt XVI. začal při svých generálních audiencích nový katechetický cyklus. Při svých pravidelných generálních audiencích každou středu na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu chce tento nástupce a- poštola Petra během celého Roku svatého Pavla rozjímat o životě a učení tohoto apoštola. Papež řekl: Jak víte, otevřeli jsme před několika dny slavností svatých Petra a Pavla Rok svatého Pavla, který je věnován tomuto apoštolu národů, a bude trvat až do 29. 9. 2009. V této době nechceme svatého Pavla uctívat pouze jen jako vynikající a k tomu jedinečnou svatou osobu, ale také se pokusit o hlubší porozumění jeho učení. S tímto cílem před očima také máme upřít svůj zrak na Pavlovo náboženské a kulturní zázemí. Apoštol svatý Pavel je trefně označován jako muž tří kultur : židovské, na základě svého náboženství; řecko-helénské, s ohledem na jeho jazyk, na jeho styl myšlení, a konečně římské, jako občana Říše římské s k tomu náležejícími právy. Saulus - Pavel byl tedy pendler mezi kulturami své doby. Tato důležitá fakta měla ne bezvýznamný vliv na myšlení a dílo svatého Pavla. To také po onom radikál- HISTORIA MAGISTRA VITÆ (historie učitelka života) - toto okřídlené rčení asi všichni dobře znáte. Proč je připomínáme právě nyní? Jeden moudrý kněz - historik - vyzývá, abychom byli vždy hrdi na katolickou Církev jako nositelku toho nejlepšího, co ve světě je a k tomu je třeba vlastní minulost nejen dobře znát, ale neustále ji i připomínat a ukazovat její bohatství dalším. To, co žijeme dnes, čerpá svou hloubku z duchovních pokladů nashromážděných za mnohá staletí a stále obohacovaných o nové podněty. Bez ohlédnutí se nazpět nikdy zcela nepochopíme dnešek, nevyvarujeme se zbytečných chyb, a jen stěží nalezneme nové cesty organicky se napojující na to dobré, čeho již bylo dosaženo. Povzbuzuje nás k tomu i samotné Boží slovo: Toto řekl Hospodin: Stoupněte si na začátky cest a dívejte se, ptejte se na staré stezky: Která cesta je dobrá? Po té choďte a najdete odpočinek pro své duše. (Jer 6,16) Možná vás už někdy napadla některá z následujících otázek: Nakolik jsou pro nás důležité vlivy, které stály v počátcích moravského a českého křesťanství? Proč nás předchozí papež vyzýval, abychom se stali mostem mezi křesťanským Východem a Západem (a tedy v čem jsme se stali dědici Východu, když jistě ne náhodnou jsme pevně zakotveni v západní latinské tradici)? Co může být pro nás inspirativní kupříkladu z období vlády Karla IV., ke kterému se navzdory více jak šestisetletému odstupu - stále obrací pozornost našich současníků, a to dokonce v takové míře, že obsadil i první místo v soutěži o největšího Čecha? Byli bychom ještě dnes katolíky, nebýt úsilí předešlých generací (aneb byla tzv. doba temna opravdu tak tmavá)? A proč se od sebe liší prožívání víry v Čechách a na Moravě? Sehrál např. mariánský kult nějakou důležitou úlohu v našich dějinách? Nad některými z těchto otázek se můžeme společně zamýšlet (dá-li Pán Bůh) v následujících měsících. Pokusíme se, i když asi jen velmi stručně a náznakově, vystihnout Slovo pro každého Číslo 8, Ročník 14, Září 2008 Strana 3

ním obrácení se, které zakusil apoštol Pavel po vlastní zkušenosti a setkání se s Ježíšem Kristem. Jako příslušník oné malé skupiny křesťanů byl přijímán svými současníky jak s pohrdáním, tak také se zvědavým zájmem. Současně mu otevřely rozšířená helénská kultura a dobrá infrastruktura Římské říše přístup k lidem v celé středomořské oblasti. A také autentické ideály různých filosofických proudů a krize pohanských kultů připravily do určité míry dobrou půdu pro dobrou setbu křesťanských misií. Tento apoštol národů, který se dotýká velmi úzce nás samých díky jeho dopisům v Písmu svatém, nás tedy bude doprovázet po celý rok jemu věnovaný. Budeme se s ním seznamovat z různých pohledů, abychom ho skutečně mohli stále lépe poznávat a více rozuměli jeho listům, které jsou pro nás drahocenným pokla dem, neboť jsou živným svědectvím pro nás, křesťany. Kéž tedy na přímluvu apoštola svatého Pavla stále více milujeme Boha, který nám svatého Pavla daroval. kaplan Zdeněk některé vybrané epochy a problémy našich duchovních dějin s přesahem do současnosti, naznačit jejich možný vliv na soudobou spiritualitu a také se zamyslit, co mohou říci dnešní době, v čem nás poučit a povzbudit. Snad se dostane i na nějaké perličky, jako je třeba téma poustevnictví v našich zemích, které pro některé možná s podivem nepatří jen minulosti, nýbrž týká se také žhavé současnosti. Když se díváme na touhu lidí po nějakém duchovnu a na jejich často klopotné hledání, které se snaží nacházet východiska tam, kde nejsou, či na zmatek (doslova guláš ), který vzniká směšováním různých cizorodých a vzájemně neslučitelných náboženských prvků, můžeme dojít k jednoznačnému závěru: tím, co nejvíce odrazuje hledající (mám na mysli ony opravdu upřímné hledače Pravdy), je kromě určité předpojatosti a nechuti k institucím především opravdová neznalost hloubky katolické víry ve všech jejích rozměrech. Je úkolem nás, katolíků, abychom lidem kolem nás ukazovali čisté studánky víry, odkud by mohli načerpat jako posilu a občerstvení pro svůj život čistou pramenitou vodu, která by je přivedla k nejpůvodnějšímu a jedinečnému Zdroji vod tryskajících do života věčného. jáhen Miroslav Milí čtenáři, představujeme Vám Mariusze Karkoszku, novéno kojetínského jáhna. Mohl byste nám říct něco o sobě a své rodině? Narodil jsem se ve vesnici Lipnica Wielka Kiczory, na Horní Oravě, která má dohromady asi 6500 obyvatel. Rodiče mi dali křestní jméno Mariusz, ačkoliv to v oravském prostředí není nijak obvyklé, ale maminka vzpomínala, že v době mého narození četla knížku, ve které se hlavní hrdina jmenoval právě takto. Předpokládám, že čtenáři asi moc neznají Oravu, proto Vám přiblížím pár základních informací. Celá Orava leží na severním Slovensku, ale část jí zasahuje do Polska. Polská Orava tvoří celý jeden děkanát Jablonka, který patří do arcidiecéze krakovské. S Polskou Oravou bylo spojené moje dětství. Pocházím z malé zemědělské rodiny. Moje maminka Marie je učitelkou na prvním stupni základní školy, a ačkoliv je již v důchodě, stále ještě vyučuje pár hodin. Jako jediná žena v našem obrovském domě měla a má stále co dělat mezi čtyřmi chlapy. Vždycky je zaměstnaná půl dne ve škole a další část dne v domě. Můj tatínek Bronislav je zemědělec, i když se málo kdy zajímal o hospodářství. Většinu života pracoval jako zedník, nebo na stavbách. Po nevelkém pracovním úrazu se do práce zatím nevrátil a je doma v zemědělství. Mám dva bratry, já jsem nejstarší. Damian je o tři roky mladší a Krzysztof o deset let. Damian vystudoval obsluhu turistiky. Momentálně pracuje jako průvodce zájezdů do zahraničí - například druhou část srpna strávil na zájezdech v Itálii, Řecku a Chorvatsku. Druhý bratr Krzysztof vystudoval střední základní školu v oboru kuchař. Dá se říci, že to byla stejná škola, na které jsem studoval i já. Momentálně je zaměstnán v řeznictví jako skladník. Můj život je velmi bohatý a těžko vybrat, co by Vás, čtenáře, více zajímalo. Píši si památník, a proto si dovolím z něj použít několik myšlenek. Především jsem si nikdy v dětství nemyslel, že budu působit nějak daleko od domova a určitě jsem si nikdy nemyslel, že bude to Morava. Základní školu jsem absolvoval v Kiczorach. Pak jsem studoval na Střední základní zemědělské škole v Jablonce. Bylo to pro mě jedno z nejlepších a nejplodnějších období. Kromě obecné zemědělky jsem studoval další kurzy a školy. Během tří let jsem udělal kurz svářeče na plyn a elektřinu, kombajnového operátora, řidičský průkaz a kuchařství, kde jsem získal výuční listy a další věci. Následně jsem dělal statní závěrečné zkoušky ze zemědělství a zároveň i kuchařství. Pak jsem se přihlásil na Technickou zemědělskou školu v Novém Targu, v oboru Technik Zemědělec. Hlavním úkolem byla maturita, ke které jsem se snažil dojít. Bylo to tříleté střední učiliště, ve kterém můj obor byl zvláštní. Odlišoval se tím, že byl určen pro dospělé. Proto se vyučování konalo odpoledne a bylo třikrát za týden. Mělo velmi omezený počet hodin, aby si studenti sami mohli určit dobu soukromého vyučování a zároveň být normálně zaměstnání. Neměl jsem s tím nějaké potíže. Na trvalo jsem nebyl nikde zaměstnán, ale dělal jsem různé práce, které mi umožňovaly studovat v kurzech. Maturoval jsem v roce 2000. Po maturitě jsem šel za farářem, aby mi pomohl s volbou semináře. Tím jsem se dostal na vysokou školu. Protože život je bohatší, než si ho člověk představuje, moje vysoká škola byla také zvláštní. Nejdřív jsem se přihlásil do Kněžského semináře v Krakově a studoval jsem na Papežské teologické akademii čtyři roky. Pak jsem uvažoval o práci coby kněz v cizině. Shodou různých okolností jsem se dostal do Olomouce. V letech 2005-06 jsem byl zařazen do Teologického konviktu a o rok později jsem nastoupil do Arcibiskupského kněžského semináře, zároveň jsem studoval na Cyrilometodějské teologické fakultě v Olomouci, kde jsem letos složil statní závěrečné zkoušky. Mou největší životní událostí bylo a je jáhenské svěcení, ke kterému jsem přistoupil 21. června. Další příběh je už známý. Rozhodnutím Strana 4 Slovo pro každého Číslo 8, Ročník 14, Září 2008

Otce arcibiskupa jsem byl instalován do diecéze olomoucké a od července působím ve farnosti Kojetín. Jaká byla Vaše cesta ke kněžství? Nikdy jsem o tom nepřemýšlel v kategorii šoku, změny nebo obrácení. Myslím si, že povolání není dáno v jednom okamžiku, ale že k tomu člověk dorůstá. I když někdo bude povolán v pětatřiceti, není to otázka chvilky. Člověk nějakým způsobem odkrývá povolání. I čas v semináři je dán proto, aby se člověk stále rozhodoval, a především utvrzoval v tom, co se v něm započalo. Sám pocházím z křesťanského prostředí. Vím, že tady v Česku se hodně mluví o tom, že někdo je z věřící nebo nevěřící rodiny. Tato kategorie nikdy nebyla předmětem mého uvažování. Pocházím z farnosti sv. Lukáše v Lipnicy Wielkiej. U nás byla víra vždycky nejen způsobem života každého, ale cosi samozřejmého. Krátce mohu jen říct, že samo mluvení o víře nebo nevíře bylo teprve na fakultě v Krakově a pak tady v Česku, kde je to asi běžné. Proto si myslím, že moje cesta ke kněžství byla vlastně taková: odmalička jsem ministroval a postupem let jsem si uvědomoval, že to znám lépe než farář, a tak to začalo. Vzpomínám si na jednou událost, možná to bylo v páté třídě, kdy jsem se poprvé zeptal kněze na kněžství. On mi odpověděl, že zatím je přede mnou obrovská cesta, a že nejprve musím ukončit základku, pak ale musím maturovat, pak můžu jít do semináře. Jeho slova jsem vzal za svá a s nikým jsem o tom moc nemluvil. Je ale pravda, že způsob života na Oravě a hluboce zakořeněná tradice mi v tom pomáhaly, za což vděčím celé mé rodině, farnosti i celému prostředí. Další cestu už znáte. Končil jsem školy, pak se občas měnilo i povolání k dobrému, abych se stal jáhnem v Kojetíně. Jaké jsou Vaše koníčky a záliby? Většinou jsem pozitivně nastaven na cokoliv, co je nové. Ale určité věci mám rád více. Především se jedná o to, co je spojené s obory, které jsem studoval. Většinou jsem nebral učení jako povinnost, ale jako zajímavost a možnost objevení nové zkušenosti. Řekne-li se zemědělec, otevírá se tím prostor pro cokoliv, co je s tím spojeno. O tom mohu mluvit o- pravdu dlouho. Jako kluk mám spíše rád technickou stránku v jakémkoliv směru, i co se týká zemědělství. Vím, jak udělat pořádnou motyku, a vím přesně, jak vypadá kombajn. Možná si řeknete, že mám jistě rád hory. No, vyrůstal jsem v horském prostředí a blízko lesa, proto mám rád les. Rodiče zdědili kousek lesa, a tak se tam rád občas podívám. Dále kuchařství, je velmi zajímavé. Člověk si může udělat cokoliv, na co by měl chuť a hlavně si to udělá tak, jak chce, bez omezení. V restauraci je všechno odměřeno. Například jsem dělal v jedné restauraci, kde pierogi z serem, polewane słodką śmietaną vypadaly sice pěkně, ale stálo to hodně a bylo jich jen deset. Já kuchařství beru jako možnost si udělat něco, co není omezeno. Rád si čtu dobré recepty, ale málokdy se podle nich řídím, což asi dobře znají všechny domácí kuchařky. Mám rád svařování, bohužel jsem to nikdy profesionálně nedělal. Pracoval jsem také ve stavebnictví, ale spíš ze záliby, abych trošku poznal různé věci i z tohoto prostředí. Ze zájmu jsem také dělal mechanika. V dětství jsem složil dohromady celé kolo, pak to byly opravy motocyklů a na střední jsem se zajímal o auta. Dnes nemám čas na všechno, ale využívám to, co znám. Rád se vzdělávám v tom, co potřebuji. Pro pastoraci je mi nejvíce potřebná znalost českých slov. Češtinu se snažím učit a poznávat podle mých koníčků a zálib. Kromě toho, co jsem řekl, využívám čas četbou nějaké duchovní knížky, ale občas si přečtu i něco z dějin, z biologie, nějaký recept, nebo nějaký popis šestnáctiventilového motoru. Také si najdu čas, abych něco ušil, udělal něco ze dřeva atp. Máte nějaký vzkaz pro naše čtenáře? Jsem už několik týdnů v Kojetíně. Chtěl bych poděkovat všem za pěkné přijetí nejen tady, ale i v sousedních farnostech Měrovicích a Křenovicích. Děkuji i Vám, milí čtenáři, redakci časopisu a zvlášť všem kněžím přerovského děkanátu. Všichni máme společný cíl. Proto přeji sobě a především Vám, čtenářům, abychom se uměli těšit z každého dne, abychom se uměli dělit o vlastní zkušenosti. Důležité je, abychom uměli předávat to, co je nám nejbližší, a to je dar víry, nejen slovem, ale i činem. Bůh nám dává příležitost pro různá společná setkání a bylo by škoda toho nevyužít. Nakonec prosím Vás, čtenáře, o modlitbu za kněze a za kněžská povolání v našich farnostech. Za rozhovor děkuje redakce Blahopřejeme přerovskému farníku panu Františku Adamíkovi a přejeme vše dobré. Redakce Škola partnerství Projekt Centra pro rodinný život olomouckého Arcibiskupství ve spolupráci s odborníky, manželskými páry a týmem mladých lidí a kněží žijících v Přístavu v Rajnochovicích. Cyklus šesti víkendů v roce je určen pro všechny mladé a to nejen partnerské dvojice. Úvodní setkání je 17. 19. 10. 2008 Začíná se vždy v pátek ve 20:00 večeří, končí se v neděli obědem. Cena: každý víkend stojí 300 Kč. S sebou si vezměte spacák a něco dobrého ke kávě či čaji. Hlásit se můžete do 10. 10. 2008 na adrese ADCŽM Přístav, 768 71 Rajnochovice 12, tel: 573 391 156 e-mail: pristav@centrum.cz; web: www.ado.cz/mladez Slovo pro každého Číslo 8, Ročník 14, Září 2008 Strana 5

Abrahámova těžká cihla Karol Wojtyla rád už v mládí pozoroval východ slunce. Jako papeži mu ovšem východní vítr přinášel veliké problémy. Od začátku pontifikátu si kladl základní otázky: Proč neexistuje náboženská svoboda v arabských zemích? Proč muslimové dávají rovnítko mezi křesťany a Američany či Ameriku a odtud pak jejich nepřátelské akce proti křesťanům? Ti přicházeli na arabský poloostrov za prací v ropném průmyslu z Filipín, Libanonu, Indie i odjinud, tedy z Východu, ne Západu. Hledal odpovědi a řešení. Křesťanská diecéze její část apoštolský vikariát Arábie měla sídlo v Abú Dhábí a patřila do něj Saúdská Arábie, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Omán, Katar a Jemen. V celé diecézi na třech milionech km 2 žilo 42 milionů muslimů a mezi nimi roztroušeně půldruha milionů katolíků. Situace zde připomínala církev raného křesťanství. Navíc tato obrovská diecéze se chtě nechtě řídila rozdílnými příkazy světských vládců. Například v Saúdské Arábii bylo jakékoliv propagovaní křesťanství zakázáno. V Arabských emirátech byly katolické obřady povoleny v soukromí, ve vlastním domě, na vlastním pozemku. V Dubaji, Abú Dhábí, Bahrajnu a Fudžajráku byly povoleny katolické školy. Konvertovat zde mohli občané jedině k islámu. Pro výuku náboženství, první svaté přijímání a pro nedělní bohoslužbu katolíků platí úplně všude: svátečním dnem je pátek. Muslimský víkend tak vlastně začíná už ve středu večer a pokračuje ve čtvrtek a pátek. Většina katolických bohoslužeb se tak smí konat jen v těchto dvou dnech. Pastoraci navíc omezuje islámské právo. Neděle je normální pracovní den. Navíc častým terčem útoků islámských fundamentalistů (řídících se dogmaticky učením koránu, nesmiřitelných k souvěrcům i jinověrcům) jsou katolické kostely při bohoslužbách. Náboženská svoboda v pravém slova smyslu je tedy prakticky neznámá. Jan Pavel II., vysoce vzdělaný teolog a filosof, věděl, že svět nemůže zapomenout na 1400 let konfliktů a svatých válek, a na to, že dějiny vztahů křesťanství a islámu jsou od počátku nepřátelské, s přímými pokusy vzájemně se zničit. Jedna strana vedla křížové výpravy s Kristovým křížem na praporcích a štítech, druhá zase nájezdy na Evropu s Alláhovým jménem na štítech a přilbicích. Toto nepřátelství musí skončit, já sám musím tuto změnu veřejně uvádět v život, rozhodl se papež. Samotný druhý vatikánský koncil hlásal kladný přístup k muslimům, bylo zde dokonce vydáno i Společné prohlášení Střípky ze života papeže Jana Pavla II. (24. pokračování) odsuzující násilí. Opravdová změna v přístupech k muslimům nastala až se zvolením Karola Wojtyly papežem. Žádný jiný papež nevěnoval tolik pozornosti vztahům s muslimy jako Jan Pavel II. Během svých apoštolských cest za katolíky do muslimských zemí dospěl k rozhodnutí, že katolická církev musí znásobit své úsilí a odstraňovat nepřátelské postoje. Z obrovského množství papežovy práce pro usmiřování křesťanství a islámu lze považovat za základní ty, které lemovaly jeho pontifikát. V Mezinárodním roce mládeže 1985 přijal pozvání marockého vládce, krále Hassana II., a jak vzpomíná papežův osobní tajemník, dnes krakovský kardinál Dziwisz, sám dokonce zkontroloval výzdobu oltáře. Svatý otec tedy přistál 19. srpna v marocké Casablance, kde se na stadionu shromáždilo osmdesát tisíc mladých muslimů. Bylo to neslýchané a poprvé, kdy hlava katolické církve oslovila muslimské posluchačstvo. Nádherný byl pohled z nejvyšších míst stadionu uprostřed hnědi u mikrofonu nádherná bílá tečka, která děkuje králi za pozvání. Poté se papež zeptal, co by mohl udělat pro oficiálně muslimské království. Hassan odpověděl: Vaše Svatosti, nemáte jenom náboženskou zodpovědnost, ale i výchovnou a morální. Jsem si jistý, že desetitisíce Maročanů, zvláště mladých, budou více než šťastné, když k nim promluvíte o morálních hodnotách a vztazích mezi jednotlivci, společenstvími, národy a náboženstvími. (historické setkání OR[EWE] v Maroku, 9. září 1985, str. 12) Svatý otec na to rád přistoupil a řekl, že přiletěl, aby vydal svědectví o tom, v co věří. Křesťané a muslimové jsou Abrahámovi potomci, vyznávají téhož Boha, jediného. Musíme si jeden druhého vážit. (Dialog mezi křesťany a muslimy, Origius, 29. 8. 1985, str. 174 175) je třeba si přiznat jak to, co máme společného, tak to, co nás rozděluje. Společně věříme v jednoho jediného na nejvýše spravedlivého a milosrdného Boha, který si přeje, aby jeho lidská stvoření byla spasena a žila s ním navěky rovněž věříme v důležitost modlitby, postů a dávání almužen, pokání a odpuštění. Rozdíly mezi oběma vírami, které spočívají hlavně v křesťanské víře v Krista jako Božího Syna, Spasitele světa, bychom měli přijímat s pokorou, úctou a vzájemnou tolerancí. Papež věděl, že odpovědnost leží i na médiích, aby přinášela pořady, které by učily porozumět světům odlišných kultur a vzájemné úctě. Kupodivu četné arabské noviny na jeho vystoupení reagovaly pozitivně. V Asissi se v roce 1986 konal Den modliteb za mír, na nějž přijelo i několik představitelů islámu. Ale zlepšení vztahů se začalo projevovat jen na straně katolické církve. Na straně druhé došlo k rostoucímu vlivu určitých fundamentalistických skupin a států a k vyostření vztahů arabského světa k Izraeli vzhledem k Palestincům. V některých státech došlo k zavedení muslimského práva šaríja, jemuž zůstaly podřízeny i předpisy civilního práva. Plně se projevilo zhoršení vztahů ke katolíkům při papežově desáté poutní cestě do Afriky. Veřejně odsoudil pronásledování súdánských křesťanů a vystoupil proti teroru. Súdán byl ovládán islámskými radikály, kteří zejména na jihu země prodávali křesťanské ženy a děti do otroctví, ba docházelo zde i k ukřižování mužů, kteří se veřejně hlásili ke křesťanství. To vedlo k ozbrojenému odporu. Přes varování súdánských biskupů 10. 2. 1993 Jan Pavel II. přiletěl, políbil chartúmskou půdu a po uvítaní svůj projev začal slovy: Když jsou lidé slabí, chudí a bezbranní, musíme pozvednout hlas na jejich podporu. Přišel jsem, abych podpořil spravedlnost a mír pro všechny občany této země bez výjimky, nezávisle na jejich náboženství, společenském postavení, etnickém původu nebo barvě pleti. Desítihodinová poutní zastávka v Chartúmu sice pronásledování nezastavila, ale pomohla k tomu, že perzekuce křesťanů se dostala na program mezinárodních jednání. To zase dodalo odvahu Strana 6 Slovo pro každého Číslo 8, Ročník 14, Září 2008

těm, kteří nesouhlasili s činy vůdce muslimského bratrstva Hassana Turabiho, na Sorbonně vystudovaného právníka a bývalého děkana právnické fakulty chartúmské univerzity, a přinutili ho, aby se v Římě na krátké tři minuty setkal s papežem, i se členy Papežské rady pro mezináboženský dialog a s kardinálem Franciscem Arinzem. 2. srpna 1990 přepadl Irák území Kuvajtu a zahájil tak akci Záliv. Pokusil se tento šejkát připojit k Iráku. V tom okamžiku Svatý Stolec tam zaměřil diplomatické akce. Jan Pavel II. poslal prostřednictvím iráckého a amerického vyslance u Svatého Stolce výzvu prezidentům Saddámu Husajnovi a Georgu Bushovi. Žádal iráckého prezidenta, aby vyvinul mírovou iniciativu, která by byla ke cti Vaší milované zemi, regionu a celému světu. Prezidentu Bushovi opakoval pevné přesvědčení, že tato válka nepovede k tragickým následkům, a požádal ho, aby zvážil, zda i snaha o dialog by nemohla obnovit suverenitu Kuvajtu. Válka, do níž se zapojíte, problémy nevyřeší. Přesto všechno letecká válka začala v 01 hodinu a deset minut 17. ledna 1991. Během čtyř dnů učinil papež 25 výzev k míru v Perském zálivu. Nicméně válka skončila odchodem Iráčanů z Kuvajtu, ale jejich vůdce zůstal v Bagdádu u moci a způsoboval další problémy. Naplnila se tak prorocká slova Jana Pavla II., že válka problémy nevyřeší. V roce 1994 prožil Svatý otec zklamání v bývalém jugoslávském konfliktu. Pokusil se zde zorganizovat poutní cestu do Chorvatska, Bosny a Srbska, během níž chtěl papež přímo na místě bojů přednést výzvu k míru, riskuje vlastní život. Chorvatský prezident Fraňo Tudžman, katolík, a bosenský prezident Ilija Izetbegovič, muslim, souhlasili. Po třetím jednání souhlasil i bez podmínek srbský prezident Slobodan Miloševič, pravoslavný, a nakonec i vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič. Návštěvu zablokovala však většina biskupů Srbské pravoslavné církve, když jen patriarcha a čtyři další biskupové ji schvalovali. Navíc krátce před datem příletu Svatého otce našly bosenské bezpečnostní síly velkou bombu, složenou z 20 protitankových min a více než 25kg plastické trhaviny, skrytou pod mostem, přes který měl papež v průběhu návštěvy jet. Bomba byla zneškodněna, a tak další setkání papeže se smrtí se nekonalo. Vatikán tedy 7. září návštěvu papeži nedoporučil, ale ten přesto přiletěl 9. a 10. září do Záhřebu, k 900. výročí založení arcibiskupství. (John Mintz, Men ist Papal Bomb Plot Termed Close to Bin-Laden, Washington Post, 22. 8. 1998) Na jubilejní rok 2000 naplánoval Svatý otec Jan Pavel II. pouť po stopách Abraháma, Mojžíše, Ježíše a sv. Pavla. Bohužel z Iráku, kde měla jeho pouť začít v chaldejském městě Uru, mu nebylo uděleno povolení. Saddám Husajn ono své NE velice ustaraně motivoval příliš velkým 1 rizikem, i když mezinárodní jednotky byly ochotny zajistit papežovu bezpečnost. Prezident dokonce poslal papeži dar. Ten jen při audienci zíral, když viděl dva ze tří iráckých biskupů, kteří se prohýbali pod tíhou nádherně vykládané skřínky, v níž Husajn poslal papeži cihlu z Abrahámova domu. Papež byl velmi lidský, když jen podotkl: To se podívejme, a já odjakživa myslel, že Abrahám bydlel ve stanu. 12. 3. 2000 se ve Svatopetrské bazilice slavil Den odpuštění. Papež se omluvil za chyby, jimiž se křesťané provinili a požádal o odpuštění. Pětkrát zaznělo z jeho úst: Nikdy více! Plánovanou pouť stejně zahájil ve Vatikánu, poté se vypravil do Káhiry, na horu Sinaj, do Jordánska, na horu Nebo, do Palestiny, Betléma, Jeruzaléma a do Skalního domu, na jedno z nejposvátnějších míst islámu. Pak přišlo nečekané pozvání do Damašku v Sýrii. Zde 6. 5. 2001 překročila poprvé hlava katolické církve práh mešity Omayyad, kde jsou uchovány relikvie sv. Jana Křtitele. Ta chvíle byla důležitá v dějinách náboženství křesťanů i muslimů. Zdálo se, že obě náboženství se nebudou nadále ukazovat ve své opozici, ale v toleranci. Pak přišlo 11. září 2001. Mezi 8,45-9,45 místního času se dvě letadla s pasažéry na palubách roztříštila o stěny sídla Světového obchodního centra v New Yorku, třetí letadlo narazilo do západního křídla Pentagonu a čtvrté se zřítilo zásluhou teroristů k zemi. Jana Pavla II. zastihly ony události v Castel Gandolfu, kam jej informoval vzrušeným hlasem státní sekretář Angelo Sodano. Doslova zdrcený Svatý otec prožil zbytek dne na modlitbách v soukromé kapli. Nazítří se konala na náměstí sv. Petra mimořádná generální audience. Papež ji nazval: Temný den v dějinách lidstva a úpěnlivě varoval před nekonečně roztočenou spirálou násilí. Poté Svatý otec, jednaosmdesátiletý nemocný muž, vstoupil do fáze jednání o míru a sankcích. V jednu chvíli se vydal až do Azerbajdžánu, který hraničí s Iránem, aby přes hranice jednal s vůdci islámu. Vyslal mimořádné vyslance do Iráku a USA a setkal se s politiky na třech kontinentech, aby jasně řekl: Jsem proti válce ve jménu Boha. Chtěl zažehnat byť i preventivní válku, která by byla jednostranná, nezákonná a nemorální. 15. 3. 2003 přijal k audienci kardinála Pia Laghiho, který se vrátil z mise u prezidenta Bushe. Ten sice rozuměl varování papeže o roztočené spirále násilí, ale už nehodlal uhnout. Sám dal Husajnovi 48 hodinové ultimátum. V téže chvíli kardinál Etchegaray předal Svatému otci dvojznačnou odpověď irácké vlády, že chce spolupracovat s inspektory OSN v otázce jaderných zbraní, ale odpověď se zdrženlivě vyjadřovala k ostatním zbraním hromadného ničení a k válce. Papež na to reagoval posledním pokusem prchající naděje, podporované modlitbou a výzvou oběma stranám a lidstvu vůbec: Ještě je šance! Nikdy není pozdě! Už nikdy válku! Mohl by se zrodit svět, v němž by muži a ženy s živou a účinnou vírou mohli vybudovat lidskou společnost podle Boží vůle. Přesto 20. 3. 2003 začaly na Bagdád dopadat první bomby. Zdrcený papež si uvědomoval rozsah tragédie, které nebyl sto zabránit. Nepodléhal ale tlaku Západu ani Východu. Jeho: Svět se může změnit! je tak snad nejcennějším odkazem, který nám zanechal. (pokračování příště) Připravil Rostislav Dočkal Slovo pro každého Číslo 8, Ročník 14, Září 2008 Strana 7

Milí chlapci a děvčata! Právě usedáte do lavic a pomalu začínáte s učením. Přesto však máte jistě hlavu plnou vzpomínek na prázdniny. Některý z vás vzpomíná na kamarády, jiný na krásnou přírodu, či dobrodružnou cestu za poznáváním. Věřím, že by se našel i ten, který si konečně přečetl několikrát tu svou nejoblíbenější knihu. Ať už je to jakkoliv, začala škola a s ní plno povinností a kroužků, a také náboženství. Strana 8 Slovo pro každého Číslo 8, Ročník 14, Září 2008

Milí mladí přátelé přerovského děkanátu, srdečně Vás po jistě krásných prázdninách zdravím z funkce nového kaplana pro mládež děkanátu Přerov a těším se na spolupráci s Vámi se všemi, zvláště pak s animátory, se kterými se budu setkávat. Jako mladí lidé máme za úkol vnášet do Církve nového a radostného ducha, který dokáže naše farnosti oživit a zkrášlit. Dalším úkolem mladých, stejně jako také všech lidí ve farnostech, je snažit se o dobrý duchovní růst nás samotných a lidí v našem okolí. Tento růst ke svatosti, který je naší celoživotní snahou, má čerpat svoji sílu z našeho živého a opravdového vztahu k milujícímu a živému Bohu, který zná srdce každého z nás a samozřejmě rozumí i mladým lidem. Vždyť dětstvím a mládím si samozřejmě prošel také Pán Ježíš, který nám rozumí více, než mnohdy my sami sobě. Neustále se musíme učit spoléhat se na Boha, jak to činil také apoštol svatý Pavel, nazývaný apoštolem národů, kterému je zasvěcen celý rok od 28. 6. 2008 do 29. 6. 2009. Na přímluvu apoštola svatého Pavla bychom se měli snažit o to, abychom byli stejně jako on zahrnováni milosrdenstvím Božím; abychom ve druhém neustále viděli krásného člověka, který v sobě nosí živého Boha a měli před druhými úctu; abychom byli dobrými nástroji v rukou Božích; abychom byli dobrými svědky a hlasateli pravdy a apoštoly tam, kde se ve světě nacházíme; aby náš život byl neustále doprovázen zázraky pro dnešní svět, kterými jsou pravá radost, pokoj, láska, odpuštění, trpělivost, bratrství, věrnost, čistota; abychom byli dobrými služebníky Církve a sloužili druhým dary, které jsme od Boha dostali pro radost a duchovní prospěch druhých; abychom pro spásu kamarádů a lidí v našem okolí udělali maximum a nezapomínali na ně v modlitbách; abychom své bližní nosili vždy v pokojném a čistém srdci; abychom byli stále vnitřně krásnými a průzračnými lidmi, což dnešnímu světu chybí; abychom nepřehlíželi lidi, kteří od nás žádali a žádají pomoc; abychom se stávali Kristu stále podobnějšími, vyzařovali Ho a byli šťastní; abychom se chovali tak, aby v nás mohl žít a působit Kristus; abychom nikdy nebyli odloučeni vlastní vinou od Kristovy lásky; abychom dovedli pokojně snášet různá příkoří, útrapy, neúspěchy a bolesti, které mládí přináší; abychom dokázali naše neúspěchy a slabosti neustále poroučet a odevzdávat Bohu s důvěrou, že on je dokáže proměnit; abychom vždy měli u sebe někoho, kdo nám rozumí, komu bychom se vždy mohli svěřit a kdo by nás vedl po cestě spásy; abychom vždy měli dobrého a věrného přítele, neboť podle Písma kdo našel věrného přítele, našel poklad, vždyť kamarádů máme mnoho, ale přátel minimum; abychom vždy dovedli poděkovat za vše dobré a litovat toho, co se nám nepovedlo a co bylo v očích Božích špatné; abychom nezůstávali v hříších, které nám přináší smutek, rozmrzelost, špatnou náladu a ničí pokoj mezi lidmi, ale stále se snažili o nápravu; abychom ohněm Ducha svatého zapalovali druhé; abychom už zde na zemi byli uchváceni pro nebe; abychom po skončení svého běhu zde na zemi očekávali zasloužený věnec spravedlnosti. Kéž Vám všem Bůh pomáhá a ze srdce Vám k tomu žehná Váš kaplan pro mládež Zdeněk POZDRAV Z TEOLOGICKÉHO KONVIKTU Milí farníci, srdečně Vás zdravím v novém školním roce. Letos jsem zažil své druhé nejdelší prázdniny v životě. Teologický konvikt jsem úspěšně uzavřel již 13. června. Rád bych se podělil o zážitky z prázdnin. Bohoslovci mají na starost v červnu jáhenské a kněžské svěcení. Musí zde být připraveni pomáhat jako ministranti, pořadatelé v katedrále, a také jako pomoc v semináři při slavnostním obědě. Hned po kněžském svěcení jsem jel s P. Zdeňkem na dva týdny do Rakouska a Německa. Navštívili jsme na tři dny sestřičky v klášteře Laab in Walde u Vídně. Dále nás čekalo zastavení v malé vesnici blízko Augsburku u jedné paní, která podporuje modlitbou i financemi kněžský seminář, a za to k ní každý rok jede na týden jeden novokněz. Díky jazykové schopnosti letos připadl tento úkol P. Zdeňkovi. Od ní jsme pokračovali směrem k Limburku, kde zase trávil P. Zdeněk hodně času na různých pobytech a hlavně na praxi s nemocnými. Na každém místě byl pro nás předem připraven program. Účastnili jsme se mnoha slavnostních poprimičních mší a poutí. Cestou z Německa jsme se stavili ještě na setkání novokněží v Litoměřicích. Zde v konviktu novokněží před sedmi lety začínali svou cestu ke kněžství. Z vrcholu kopce Radobýbu nad Litoměřicemi vidíte fotografii. Člověk se chvíli ohřeje doma a musí hned vyrazit na další akci. Tou bylo setkání české a slovenské mládeže na Velehradě Activ8. Mým úkolem bylo doprovázet otce arcibiskupa a plzeňského biskupa. Po setkání měla následovat týdenní praxe na Velehradě jako kostelník, ale angína mě donutila zůstat doma. Tak tak jsem se uzdravil a vyrazil s autobusem mládeže ze Zlína a Letovic na 19. ročník festivalu pro mladé v Medžugorii. Poznal jsem spoustu nových kamarádů a musím říci, že mě moc potěšilo, že jsem tam mohl být. I zde na tomto místě jsem si na Vás vzpomněl v modlitbách. V rámci povinné praxe jsem byl ještě na tuzemské pouti pro ministranty v jižních Čechách s otcem Antonínem Pechalem, kterého jistě ještě dobře pamatujete. Ještě mě čeká týden jazykového kurzu v Olomouci a týdenní brigáda v semináři. Po ní bych mohl mít ještě dva týdny volno a pak mě čeká nástup do prvního ročníku na fakultu. Zhruba od října mi výrazně přibudou povinnosti ve škole. Život v semináři je o mnoho odlišný než dosud, co jsem byl v konviktu. Hlavní změna bude v tom, že se budu daleko méně dostávat domů do Přerova. I přesto věřím, že se budeme potkávat. Prosím Vás nadále o Vaše modlitby. Všechny zdraví bohoslovec Lukáš Slovo pro každého Číslo 8, Ročník 14, Září 2008 Strana 9

Od poloviny září bude opět pravidelný týdenní program PONDĚLÍ 18 19 CVIČENÍ PRO RADOST ÚTERÝ 8 11,30 15 17, 30 15,45 17 17,15 18,30 18,45 20 KAŠPÁREK klub pro rodiče s dětmi TVOŘIVÁ DÍLNA ANGLIČTINA pro začátečníky ANGLIČTINA pro loňské začátečníky BŘIŠNÍ TANCE pro mírně pokročilé STŘEDA 18 21,30 říjen listopad kurz MANŽELSKÉ VEČERY 17,30 18,30 BŘIŠNÍ TANCE PRO DÍVKY ČTVRTEK 18,45 20 BŘIŠNÍ TANCE PRO ZAČÁTEČNICE 15 17,30 KAVÁRNA NEJEN PRO SENIORY 1x měsíčně 16 19 PÁTEK SOBOTA+NEDĚLE 9 11 15 17 17 20 20 21 ZRCADLO 1x měsíčně - odpoledne pro krásu všech maminek masáže, kadeřnice KUKÁTKO DO NEBE 1x za 14 dní - křesťanské programy pro rodiče s malými dětmi MINIEXIT programy pro děti od 6 do 13 let EXIT KLUB programy pro mládež 1x měsíčně 1.pátek ADORACE v kostele Příprava snoubenců na manželství, brigády, akce pro rodiny, EXIT AKCE, víkendy, spolčo chlapů Na kurzy angličtiny a břišních tanců a na tvořivou dílnu se můžete přihlásit do poloviny září na tel.: 731 604 120 nebo email: rodiny.prerov@seznam.cz. Na ostatní programy můžete přijít bez přihlášení. Plánované akce na tento školní rok sledujte plakátky a náš web: www.raj-pavlovice.cz ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC 6. 9 13. 9. 27. 9. 1. 10. - 26. 11. 5. 10. 17. - 19. 10. 24. 10. 26. 10. 14. - 16. 11. 22. 11. 29. 11. 30. 11. 11. 12. 14. 12. 31. 12. jednodenní duchovní obnova na téma Svým tělem oslavujte Boha sobota od 19 hodin spolčo chlapů Exit akce EXTRÉM Kurz Manželské večery vždy ve středu od 18 do 21,30 hodin v sále hotelu Na Jižní Drakiáda + Střelecký den v Hradčanech v případě příznivého počasí Expedice Kelčský Javorník víkend pro táty s dětmi v táborovém středisku Archa Rajnochovice info a přihlášky na tel. 739 245 905 Petr Školoud nebo na emailu: rodiny.prerov@seznam.cz EXIT AKCE NEALKODISKOTÉKA Babiččiny buchty a dědovy nápady setkání prarodičů s vnoučaty výtvarný a hudební program Tvořivý víkend pro maminky s dcerou Dřevohostice přihlášky na rodiny.prerov@seznam.cz Spolčo chlapů EXIT AKCE církevní silvestr kulturní program Adventní varhanní koncert a předvánoční jarmark v Pavlovicích Podvečerní adventní duchovní obnova Pavlovice - Ráj mše sv., přednáška Fany Böhmové Babiččiny buchty a dědovy nápady adventní setkání prarodičů s vnoučaty EXIT AKCE SILVESTR LEDEN Den na běžkách pro chlapy 14. 1. 11. 3. Kurz Manželské večery 30. 1. EXIT AKCE ČAJOVNA POD KOKOSEM ÚNOR 13. 2. 21. 2. EXIT AKCE DISKOPLES pro mladší i pokročilé Spolčo chlapů BŘEZEN 13. - 15. 3. Duchovní obnova s misionářkou Janou Ungerovou na téma Vnitřní uzdravení EXIT AKCE - Ekoakce na úklid obcí Aby jaro mohlo přijít DUBEN KVĚTEN ČERVEN ČERVENEC 18. 4. 24. 4. 28. 4. 8. 5. 11. - 17. 5. 12. 5. 14. 5. 23. 5. 15. - 17. 5. 24. 5. 20.6. 26. 6. 11. 18. 7. SRPEN 17. - 21. 8 23. 8. 24. 28. 8. Spolčo chlapů EXIT AKCE NEALKODISKOTÉKA Anglická párty společenské odpoledne s anglickou konverzací pro všechny generace pěší pouť na Sv.Hostýn Napříč Záhořím programy a akce v rámci kampaně Týden pro rodinu Den pro maminky Den pro babičky EXIT AKCE EXTRÉM Víkend pro muže v Rajnochovicích pořádá YMCA zájemci hlaste se teď, dokud je místo! Poznejme se navzájem - setkání rodin děkanátu Přerov, soutěž O putovní pohár otce děkana Orientální vlnění setkání břišních tanečnic Den otců EXIT AKCE velká NEALKODISKOTÉKA v Hradčanech TÁBOR PRO STARŠÍ DĚTI 12 17 let DOVOLENÁ RODIN V KRKONOŠÍCH ODPOLEDNE PRO PRARODIČE S VNOUČATY PRÁZDNINOVÉ POVYRAŽENÍ pro starší děti CESTA POHÁDKOVOU ŘÍŠÍ PRÁZDNINOVÉ POVYRAŽENÍ - pro mladší děti DEN PRO MAMINKY S DĚTMI Strana 10 Slovo pro každého Číslo 8, Ročník 14, Září 2008

Duchovní obnova SFŘ 08 Členové Sekulárního františkánského řádu (SFŘ) a jejich příznivci se ve dnech 24. - 27. 7. zúčastnili v Pavlovicích u Přerova Duchovní obnovy SFŘ. Přes dvacet členů SFŘ a jejich sympatizantů (s rodinnými příslušníky) absolvovalo exercicie, za duchovního vedení přerovského pana faráře P. Pavla Hofírka a duchovního asistenta SFŘ bratra trvalého jáhna Česlava Křížaly OFM. Organizační záležitosti měli na starosti manželé Mgr. Petr Antonín a sestra Eva Jeronýma Prinzovi, tradičním kvartýrmajstrem byl bratr Aloiz Umrian z Hradčan, ministrant, akolyta, kostelník a správce místního farního kostela sv. Jiljí v jedné osobě Od čtvrtečního večera do neděle denně sloužil mše svaté otec Pavel, františkánské ranní chvály a večerní nešpory, spolu s účastí na denních kompletářích a páteční křížové cestě se frekventantům exercicií intenzivně věnoval bratr Česlav Křížala v duchovní dimenzi našeho nebeského patrona, svatého Františka z Assisi. Exercitátor x-krát zdůraznil smysl a význam duchovní obnovy, reflektované v zorném úhlu duchovního úsilí v odevzdání se Bohu, františkánskou důvěru v našeho nebeského Otce, různost cest spirituality u každého člověka, svobodnou vůli a individualitu vztahu při setkávání se s Kristem, s Církví a františkány navzájem. V rámci reflexe se každý frekventant vyznal z intenzivního pocitu Boží přítomnosti, daru víry v Kristovo evangelium a z nástupu na životní stezku pod patronací SFŘ Každý ze stupňů pyramidy duchovních hodnot, které nám otec Pavel zkonstruoval jako navigaci na cestě ke spojení s Kristem skrze řád a kázeň, víru, naději a lásku, pokoru a čistotu srdce - několika ze šestero stupňů k dosažení milostiplného vztahu k Bohu a našim bližním, nechť je pro nás názorným vodítkem ke spáse našich nesmrtelných duší! Každá z cihel pyramidy, s trpělivostí a promyšleností pokládaných na stavbě budování duchovního života, nás jednou přivede k zasazení oné pomyslné vlaječky na vrcholku střechy v den D našeho žití Obrátíme-li schéma pyramidy vzhůru nohama, znázorní se nám Růst stromu našeho života : Je protkán mízou Ducha Svatého, která nám dává obrovskou milost k prohlédnutí, k zázračné vnitřní proměně našeho ega. Prubířským kamenem nechť je pro nás pokora ochotná být poslušnými naslouchat Božímu hlasu v nás (svému svědomí). Uvědomme si, že k hledání správného růstu křesťanského života je nezbytně nutné sledovat a řídit se atributy, směřujícími k našemu nebeskému Otci! Jsou červenou nití v Božím plánu, bezvadně zapadajícím do našeho životního poslání utvářející naše jedinečné františkánské charisma. Zakusíme tak osvobozující Boží milost k nesení běžných, denodenních křížů problémů růstu symbolizujících boj o naše nesmrtelné duše, toužící po pokoji a nebeské radosti (blaženosti) Nepřestávejme proto bojovat s pomyslnými balvany (hříchy), které nás tíží a zbavují radosti na cestě vpřed za Pánem Všehomíra! Rádi a často využívejme možností k zbavení se těch balvanů ve zpovědnicích, vyznávejme se ze svých nedokonalostí a hříchů, které nás tíží před Bohem a před lidmi! Šiřme evangelijní a františkánskou tradici, poznávejme a aktualizujme vanutí Ducha ve znamení doby. Ve svátosti smíření obnovujme občanskou i františkánskou zralost v rozhodnutí zůstat věrnými vyznavači řeholního slibu a profesních hodnot Podporujme úsilí o pokoj mezi všemi lidmi a národy, na přímluvu Panny Marie (františkánského vzoru) přinášejme jim radostnou zvěst evangelium radosti a naděje! Po společné sobotní adoraci a nešporách ve farním kostele frekventanti františkánské duchovní obnovy využili následné možnosti vyznat se ze svých hříchů, příp. konzultovat s knězem vše, co je tíží v občanském i řeholním životě Nedělní votivní mše svatá v 10 hodin byla sloužena ke cti sv. Františka, spojená s obřadem obnovy trvalé profese a díkuvzdání Otci skrze Krista za eucharistickou oběť a za všechny dary Ducha Svatého které profesanti obdrželi ve svém povolání k životu ve světě podle Řehole SFŘ ČR s prosbou, aby do jejich srdcí vlil ducha své lásky, aby s pomocí Boží vytrvali ve svém rozhodnutí žít podle evangelia až do smrti Po bohoslužbě, následném obřadu obnovy trvalé profese a modlitbě Anděl Páně jsme naposled společně poobědvali, pobesedovali a navzájem se rozloučili s poděkováním Pánu za bohatou stravu na duchu i na těle. Sluší se, aby pisatel tohoto mementa ze srdce poděkoval Dp. P. Pavlu Hofírkovi za jeho služby, vykonané pro přerovské františkány a jejich sympatizanty, bratru Česlavu Křížalovi za koncelebraci, a všem ostatním, kteří se na realizaci Duchovní obnovy SFŘ 08 v Pavlovicích u Přerova podíleli. František Antonín Cigánek Slovo pro každého Číslo 8, Ročník 14, Září 2008 Strana 11

Církevní škola v Přerově? V červenci jsem mluvil s otcem arcibiskupem, který vyjádřil přání, aby také v našich přerovských farnostech vznikla aktivita, která nebude zaměřena jen dovnitř farního společenství, ale bude otevřená navenek a určena také pro ostatní občany Přerova. První, co nás v rozhovoru napadlo, byla možnost církevní základní či mateřské školy, případně učiliště, ale mohl by to být samozřejmě také nějaký úplně jiný projekt. Záleží na tom, pro jakou věc se najdou v naší farnosti zapálení farníci ochotní vše připravit a realizovat. Smysluplný plán je otec arcibiskup připraven podpořit. Proto se obracím na všechny, kteří jsou ochotni se do uvažovaného projektu zapojit, aby se u mne přihlásili. Zatím nepadlo rozhodnutí, o jakou aktivitu by se jednalo. K tomu by se došlo až na společných setkáních přípravné skupiny, a také v závislosti na reálných možnostech, které se během času ukáží. Hledám nejen ty, kdo by pak v takto nově vzniklém projektu pracovali, ale také ty, kdo jsou ochotni se zapojit do přípravy a pomoci radou, skutkem, modlitbou či penězi. Součástí přípravy by mělo být jistě i modlitební společenství, které se bude modlit za tuto novou farní aktivitu. Prosím tedy, přihlaste se u mne nebo přímo přijďte na první pastorační setkání na toto téma Církevní škola?, které bude ve středu 10. září 2008 v 19:30 na faře v Přerově. Protože se bude uvažovat i o případné mateřské či základní škole, tak prosím rodiče plánující do takové školy děti přihlásit, aby mi dali zprávu. Chtěl bych mít představu, jaký je o případnou školu či školku mezi farníky zájem. Děkuji. Svatovavřinecké hody Myslím si, že letošní svatovavřinecké hody byly velmi pěkné. Srdečně děkuji všem, kdo se na jejich přípravě a průběhu podíleli. A to nejen v kostele úklidem, výzdobou, zpěvy apod., ale také přípravou slavnostního oběda na faře či obsluhou při odpoledním setkání. Vše dalo moc práce a bylo třeba řady ochotných farníků. Děkuji pekárně Tiefenbach za sponzorskou pomoc a také vedení města Přerova za spolupráci a organizovaní městské části oslav. Příští rok plánuji opět pozvat všechny kněze, kteří zde v Přerově aspoň chvíli působili, a tak doufám, že i za rok budou svatovavřinecké hody jednou z největších událostí ve farnosti i ve městě. Opravy Byla dokončena oprava sochařských prvků na kapli Panny Marie Bolestné před kostelem sv. Vavřince. Teď už zbývá jen vše uzavřít po administrativní a finanční stránce a generální oprava je hotova. Přemýšlím, jak nově opravenou kapličku využít. Kromě toho, že je možné do ní teď přes prosklené dveře nahlédnout, tak mne napadlo, že aspoň kolem svátku Panny Marie Bolestné by v ní mohla být společná modlitba bolestného růžence. Letos by to bylo v neděli 14. září 2008 před večerní mší svatou v 18:00 hod. Také nová střecha na faře je hotova. Ještě zbývá uzavřít celou akci předáním stavby a stanovením konečné ceny a provést kolaudaci. Pak bude první splátka 600.000,- Kč a v závěru roku druhá splátka 400.000,- Kč. Peníze na první splátku máme připraveny. Ve sbírkách a darech se na střechu fary vybralo 513.656,- Kč a k tomu nám město poskytlo příspěvek 200.000,- Kč, což je celkem 713.656,- Kč. Všem dárcům Pán Bůh zaplať! Prosím i nadále o Vaši štědrost, abychom dokázali vybrat peníze i na budoucí splátky. Celková cena prací je asi dva miliony korun. Děkuji. V Předmostí brzy začnou práce na opravě fasády kostela sv. Magdalény. Protože získané dotace nestačí na celou fasádu, tak se bude jednat o část prací a zcela hotova by měla být letos horní část věže. Ve sbírkách a darech máme na fasádu vybráno 92.592,- Kč. Také děkuji všem dárcům. Uvnitř kostela plánujeme první etapu obnovy výmalby, která by se týkala jen jednobarevných světlých ploch kolem oken, pod kůrem, v předsíni a v zákristii, což doufám, že nebude příliš finančně náročné a dalo by se to udělat i brigádně. Prosím ochotné farníky, aby se u mne přihlásili, jinak budeme nuceni oslovit nějakou firmu a může se stát, že cena bude tak vysoká, že tuto akci budeme muset odložit na později až po vnější fasádě. Co se týká obnovy farní zahrady, tak zatím čekáme na zpracování zahradního projektu. Pro dospělé Od začátku září budou opět pokračovat katecheze pro dospělé. Jednou za tři týdny v pondělí v 17:30 na Sonusu a v 18:45 v Předmostí budou se mnou besedy nad katechismem, letos pod názvem Svatý Pavel v textech Písma. Dále jednou za čtrnáct dnů v pondělí v 17:30 biblické hodiny s jáhnem Miroslavem Jáně, ve čtvrtek v 17:30, liturgika s kaplanem Zdeňkem Klimešem, ve čtvrtek v 17:30 setkání dospělých po biřmování a v neděli v 19:30 setkání mládeže po biřmování. Na tato setkání jsou zváni také ostatní a budeme rádi, když se naše skupinky rozšíří o další farníky. Kromě toho, pokud bude zájem, tak by mohla vzniknout nová skupina, na které bychom probírali katechismus opět od začátku a byla by to zároveň příprava dospělých na biřmování. Kdo z dospělých má zájem o vzdělávání ve víře nebo o přípravu na biřmování, tak se přihlaste u mne a to co nejdříve, ať můžeme domluvit den a čas setkávání. Duchovní obnova farnosti Přerov na Velehradě Po dobrých zkušenostech s duchovními obnovami na začátku postní doby na Sonusu, s duchovními obnovami pro biřmovance a naposled pro františkánské společenství, jsem se rozhodl letos nabídnout možnost víkendové duchovní obnovy před začátkem adventu mimo Přerov. Začátek bude večeří v pátek 7. listopadu a konec po obědě v neděli 9. listopadu 2008 a proběhne v exercičním domě Stojanov na Velehradě. Tedy pokud bude zájem. Proto prosím ty, kteří se chtějí obnovy účastnit, aby se co nejdříve přihlásili v zákristii nebo na faře a zaplatili nevratnou zálohu 100,- Kč. Celkem by měla obnova stát 640,- Kč na pokojích po dvou nebo 700,- Kč na jednolůžkovém pokoji a tento poplatek za ubytování a stravu se bude platit až po příjezdu v kanceláři Stojanova. Strana 12 Slovo pro každého Číslo 8, Ročník 14, Září 2008

Duchovní obnova znamená dát na chvíli stranou každodenní starosti a radosti a udělat si čas na modlitbu a přemýšlení o duchovních věcech. Součástí programu budou promluvy, společné modlitby a také dostatek volna, které je právě tou příležitostí pro setkání s Bohem. Podrobnější program teprve připravím a duchovní obnovu sám povedu. Tato obnova je určena na prvním místě pro dospělé farníky z Přerova a Předmostí, ale přihlásit se mohou i ostatní. Zpovídání v Přerově V kostele sv. Vavřince je hlavní příležitost ke svaté zpovědi každý pátek od 16:00 do 18:00, kdy oba kněží zpovídáváme. V tomto roce chceme nabídnout ještě jeden termín navíc a to ve středu od 18:00 (v zimě od 17:30) do začátku mše svaté v 18:30 (18:00). Je to sice jen půlhodinka, ale opět bychom zpovídali oba a jeden může případně zpovídat i během mše svaté, bude-li třeba. Podobně se zpovídá každý všední den ráno od 7:30 do 8:00. Dále jeden kněz zpovídá v sobotu a neděli od 18:00 do 18:25 a někdy zpovídá kaplan přede mší na Šířavě. Příležitost ke zpovědi v Předmostí je každé pondělí od 17:30 do 17:55 hod. V kostele sv. Vavřince kaplan zpovídá v klasické zpovědnici vlevo od dveří do zákristie a já zpovídám ve zpovědní místnosti v předsíni bočního vchodu. U klasické zpovědnice je dobře vidět, zda je kněz uvnitř (svítí se) a také to, zda někdo klečí a zpovídá se. Do zpovědní místnosti vidět není a proto používáme signalizaci bílým a červeným světlem, které je nade dveřmi do zpovědnice a nade dveřmi z kostela do předsíně. Pokud svítí bílá, kněz je sám a můžete vstoupit, pokud červená, tak se někdo zpovídá, a tak počkejte. Prosím, nečekejte v předsíni před zpovědní místností, ale v kostele; podobně nestůjte blízko zpovědnic, ve kterých se zpovídá. Všem velmi doporučuji chodit ke zpovědi jednou za měsíc. Pokud někomu z nějakého důvodu nevyhovuje chodit ke zpovědi v Přerově, tak je dostatek příležitostí ke zpovědi také v Olomouci a na Svatém Hostýně. V Přerově kromě tradičních velkých zpovědí před Velikonocemi a Vánocemi chceme pozvat ještě jednoho kněze navíc také na další významné momenty roku: začátek školního roku, Dušičky, začátek postní doby a svatodušní svátky. Chodit totiž ke zpovědi jen jednou či dvakrát za rok je opravdu málo. Adresář farností a volby ekonomických rad V měsíci září chceme ještě jednou připomínat a dát možnost zapsat se do farního adresáře těm, kteří tak ještě neučinili. Adresář pak použijeme jako seznam voličů pro plánované volby ekonomických rad farností. Formulář je možné vyplnit během pěti minut nebo si ho vzít na vyplnění domů. Není třeba přitom vyplnit vše, stačí aspoň to základní. Nálepky pro děti V tomto školním roce budou děti opět dostávat při nedělních mších svatých nálepky tentokrát s postavami z Nového zákona a při první mši také sešitek podobně jako loni. Při mších ve všední dny budou dostávat zbylé loňské nálepky starozákonních postav, které si mohou v zákristii případně vyměnit za ty nové, které jim budou chybět, kdyby byly v neděli nemocné či byly na mši svaté mimo Přerov apod. Nálepky mohou být také námětem pro společný rozhovor v rodině o té které novozákonní postavě. Katechetické centrum v Olomouci připravuje také SMS soutěž. Liturgie Letos bych se chtěl více zaměřit na slavení bohoslužeb, hlavně nedělních mší, v naší farnosti. Proto od září budou setkání liturgické skupiny každý měsíc a opět zvu všechny, kdo se do slavení bohoslužeb chtějí aktivně zapojit. Plánujeme také menší změny u ministrantů, kteří by také měli své služby tak, aby na žádné mši ministrant nechyběl. Na prvním místě bych si přál, kdyby se proměnila k lepšímu nedělní mše pro rodiny s dětmi v 10:30, ale to bude asi těžké, protože občas diskutovaný problém s chováním dětí není tím hlavním nedostatkem, který mne na půljedenácté trápí. S Boží pomocí a s pomocí ochotných farníků se snad aspoň krůček letos podaří. P. Pavel Hofírek Vyučování římskokatolickému náboženství ve školním roce 2008-2009 v Přerově Vyučování náboženství v Přerově začíná od pondělí 1. září 2008 včetně. Přerov - výuka v centru Sonus 1. třída pondělí 15:00 Jana Šaratová, DiS 2. třída úterý 15:00 Mgr. Alena Pizúrová 3. třída pondělí 15:00 Mgr. Miroslav Jáně, jáhen 4. třída čtvrtek 15:00 P. Mgr. Zdeněk Klimeš 5. třída pondělí 16:00 Jana Šaratová, DiS 6. třída úterý 16:00 Mgr. Alena Pizúrová 7. třída čtvrtek 16:00 P. Mgr. Zdeněk Klimeš 8. třída středa 15:30 Mgr. Miroslav Jáně, jáhen 9. třída čtvrtek 16:00 Mgr. Miroslav Jáně, jáhen Střední školy středa 16:30 P. Mgr. Zdeněk Klimeš Předmostí - výuka na faře 1. - 3. třída čtvrtek 15:00 Bc. Eva Tkadlecová 4. - 6. třída čtvrtek 16:00 Bc. Eva Tkadlecová Prosíme rodiče, aby na první hodinu přišli společně se svými dětmi, a tak se mohli seznámit s osnovami vyučování, učebnicemi a katechetou či katechetkou, kteří budou děti učit. Děkujeme. Prosíme rodiče, aby vyplnili pro své děti přihlášky, které se budou rozdávat přímo v hodinách náboženství. Děkujeme. Přihlášky není třeba vyplňovat pro ty děti, které jsou zapsány v adresáři našich farností. Děti z okolních farností přerovského děkanátu, které navštěvují školy v Přerově, se mohou také přihlásit k výuce náboženství v Přerově. Slovo pro každého Číslo 8, Ročník 14, Září 2008 Strana 13

Milé sestry a bratři, máme tu září a s ním znovu zahajujeme pravidelný program klubu SPOLU, který probíhá v prostorách centra SONUS. Již tradičně budou třikrát v týdnu, v pondělí, úterý a čtvrtek, vždy dopoledne od 9 do 10 hod. probíhat relaxační a dechová cvičení. V úterý cvičíme také večer od 18 do 19 hod. Za hezkého počasí jsme v úterý chodili v loňském roce cvičit do parku Michalov a chceme v této aktivitě pokračovat i letos. Na cvičení navazují v pondělí od 10:15 hod. besedy na zajímavá témata z oblasti historie, lékařství, zdravého životního stylu, umění, práva, psychologie aj. V loňském roce byl velký zájem také o společné vycházky do Muzea na zajímavé výstavy. I v této aktivitě budeme letos pokračovat. Ve čtvrtek od 10:15 hod. vám nabízíme rukodělné činnosti, např. batikování, ubrouskovou techniku, keramiku a řadu jiných činností, při kterých si můžete nejen něco hezkého vyrobit, ale i navázat nová přátelství a podělit se o své radosti i starosti. Doufáme, že i v letošním roce se nám podaří uskutečnit další kurzy práce na PC. Kromě toho je možné každé pondělí a čtvrtek od 10 do 12 hod. přijít na internet pro začátečníky, kterým nabízíme radu a pomoc lektora. Pokročilí mohou využít internet vždy v pondělí a ve čtvrtek od 9 do 10 hod. a od 12 do 13 hod. V rámci projektu Aktivní poznávání olomouckého kraje, který podporuje Olomoucký kraj, uskutečníme v průběhu září, října a listopadu několik výletů za zajímavostmi našeho kraje. V plánu je například návštěva Loštic, Litovle, Mladečských jeskyní, zámku v Chropyni a jiné. Program našich pravidelných aktivit najdete na nástěnkách na centru SONUS a v kostelích, dále v Přerovských listech, Novém Přerovsku, v Info-centru Svazu tělesně postižených (Přerovanka), na webových stránkách Oblastní charity Přerov (www.prerov.caritas.cz), webových stránkách farnosti Přerov a také na Infotextu kabelové televize. Chtěli bychom poděkovat všem, kteří s námi spolupracují na vytváření programu klubu i všem, kteří klub SPOLU navštěvují, a také vyzvat seniory, aby nezůstávali doma sami, ale přišli si k nám zacvičit, popovídat, dozvědět se a naučit řadu zajímavých věcí. Těší se na Vás kolektiv pracovníků klubu SPOLU. Martina Krejčířová Farní tábor ve Vlkoši Kdo z nás by nechtěl jednou uskutečnit cestu kolem světa? Je to sen asi všech. Takové téma vybralo pro farní denní prázdninový pobyt (pořádaný od 8 do 16 hod. + 2x nocleh ve stanu) 5 nadšených maminek, které se rozhodly navázat na loňský 1. ročník této akce. Každý den byl věnován 1 světadílu, který byl představen z hlediska zeměpisného i náboženského. Děti rovněž soutěžily v duchu tohoto kontinentu, seznámily se i s kuchyní daného světadílu, plnily úkoly,za které sbíraly zlaťáky, za které pak mohly nakupovat políčka na mapě jednotlivých světadílů. Políčka měla jak kladnou, tak zápornou hodnotu. Tábora se zúčastnilo 23 dětí, na které dohlíželo 6 vedoucích, hladové krky sytila 1 paní kuchařka a nad celou akcí bděl otec děkan Sławomir. 1. den byly děti rozděleny do družstev, byl jim přidělen vedoucí a každé družstvo si vylosovalo svůj světadíl, který po celý týden představovalo. Všichni si také mohli vyzdobit již ušitý šátek a vlajku. Samozřejmě nechyběla ani hymna, kterou si děti složily na nápěv písně Jede, jede mašinka, a která charakterizovala daný světadíl. Po těchto přípravách už nic nechybělo k tomu, aby vše mohlo začít. Po celý týden čekaly děti soutěže, vyrábění, jízda na koni, těžba diamantů, zajímavá beseda o Jižní Americe a o Asii a spousta dalších činností. K těm velmi úspěšným patřilo například vaření v přírodě. I když zpočátku se děti tvářily rozpačitě, všem družstvům se podařilo uvařit netradiční jídla (např. kaši "fufu") a všichni se dobře najedli. Společně jsme navštívili zámek v Chropyni, osvěžili jsme se v tamním koupališti a vyvrcholením celého dne bylo filmové představení, které nás vybídlo k zamyšlení. K závěru celého pobytu patřily Olympijské hry, při kterých nechyběl ani olympijský oheň. Děti si mohly vyzkoušet své dovednosti např. při střelbě ze vzduchovky, šipkách, při cvrnkání kuliček, ale také při skládání padáku, hodu holínkou, jízdě s kočárkem a dalších zajímavých činnostech. Následovalo vyhodnocení a ocenění nejlepších závodníků, i když si všechny děti vedly výborně a zasloužily si ocenění. Samozřejmě nechybělo ani opékání špekáčku, stezka odvahy a slavnostní ohňostroj. Pak už jen zalézt do spacáků. Po probuzení následovala ranní modlitba, snídaně, úklid a odchod domů. A určitě přání, abychom se příští rok opět všichni setkali. Valerie Procházková Strana 14 Slovo pro každého Číslo 8, Ročník 14, Září 2008

Svatý Mořic a druhové, mučedníci Jsou nazýváni mučedníky thébské legie: Mořic a jeho druhové Excuper, Kandid, Viktor, Innocenc a Vital, jakož i další křesťanští vojáci, kteří pocházeli z Théb v Horním Egyptě a podstoupili mučednickou smrt u Agauna ve Wallisu dnes Sv. Mořic. Podle věrohodných zpráv byli vojáci pod svým hejtmanen Mořicem r. 302 v průběhu všeobecného pronásledování za císaře Diokleciána nuceni, aby vystupovali proti svým souvěrcům v agaunském kraji. Vojáci se zdráhali uposlechnout rozkazu. Zástupce císaře Maximián dal pro výstrahu zavraždit každého desátého muže legie. Avšak žádný z těch, co přežili, nezakolísal. Stále znovu musel zemřít každý desátý voják, až byla usmrcena celá legie. Krvavá lázeň v Agaunu tak vešla do dějin. Dodnes se říká decimovat. Ostatky mučedníků byly znovu nalezeny kolem roku 380. Nad místem nálezu byl postaven malý kostel. Svatyně se brzy stala oblíbeným poutním místem na staré silnici z Galie do Itálie. Kostel byl rozšířen, byl přistavěn hospic. Nejznámější kostely zasvěcené sv. Mořici v našich zemích jsou v Olomouci a Kroměříži. Jaroslav Branžovský Přečetli jsme a doporučujeme Zajisté, Excelence! Pavel Jajtner Vážné i rozmarné vzpomínky českého diplomata Rád vzpomínám na pravidelný pořad Radia Vatikán Ze zápisníku diplomata, který připravoval tehdejší velvyslanec České republiky ve Vatikánu Pavel Jajtner. Jeho melodický, příjemný hlas a pěkný přednes příhod z prostředí jeho zahraničního působení jsem rád poslouchal. Proto jsem uvítal, když Karmelitánské nakladatelství vydalo v roce 2007 soubor 48 příběhů z diplomatického prostředí Zajisté, Excelence! Pavel Jajtner se nejprve vyučil elektromontérem, z důvodu politické perzekuce rodiny. Později vystudoval gymnázium a studoval elektrotechniku na vysoké škole. Po parlamentních volbách 1992 se stal místopředsedou Federálního shromáždění ČSFR. Po vzniku samostatné České republiky byl velvyslancem v Rakousku (1993-1998), v Maroku (1998-2003) a Vatikánu (2003-2008). Příběhy Pavla Jajtnera nám přiblíží lidský rozměr diplomatické práce, všední i nevšední život v zemích blízkých i vzdálených. Jeho příběhy na nás zapůsobí svým postřehem pro zdánlivé maličkosti, smyslem pro humor. Kniha vyšla v Karmelitánském nakladatelství, má 159 stran včetně barevné přílohy, stojí 199 Kč. Přeji hezké čtení. Jaroslav Branžovský dokončení ze str.16 Pondělí 22.9. 17:30 Centrum Sonus Biblická hodina s jáhnem 17:30 Centrum Sonus Svatý Pavel v textech Písma (Besedy ) Středa 24.9. 19:30 Fara v Přerově Redakční rada časopisu Čtvrtek 25.9. 15:00 Přerov, sv. Vavřinec Úklid kostela skupina B 17:30 Centrum Sonus Setkání dospělých po biřmování Neděle 28.9. 9:45 Fara v Předmostí Setkání po mši svaté na faře u kávy a čaje 15:00 Centrum Sonus Farní setkání s promítáním fotografií Pondělí 29.9. Přerov, sv. Michal Adorace a pouť na Šířavě: 14:00 začátek, 18:00 společné zakončení a 18:30 mše svatá 18:45 Fara v Předmostí Svatý Pavel v textech Písma (Besedy ) Úterý 30.9. 16:00 Centrum Sonus Setkání společenství křesťanských žen Středa 1.10. 18:30 Přerov, sv. Vavřinec Mše svatá pro školní děti 19:30 Fara v Přerově Setkání liturgické skupiny Čtvrtek 2.10. 8:45 Přerov, sv. Vavřinec Úklid kostela skupina A 17:30 Centrum Sonus Liturgika s kaplanem 20:00 Centrum Sonus Modlitby matek Sobota 4.10. 9:00 Centrum Sonus Schůzka ministrantů 17:30 Kostel v Předmostí Mariánské večeřadlo Neděle 5.10. Přerov Den díků za úrodu 19:30 Centrum Sonus Setkání mládeže po biřmování Pondělí 6.10. 17:30 Centrum Sonus Biblická hodina s jáhnem Středa 8.10. 16:00 Centrum Sonus Kavárna pro seniory Neděle 12.10. 15:00 Přerov u hvězdárny Drakiáda, společné pouštění draků Slovo pro každého Číslo 8, Ročník 14, Září 2008 Strana 15

j Příležitost ke svaté zpovědi v Přerově v kostele sv. Vavřince je každý pátek od 16:00 do 18:00 a každou středu od 18:00 do 18:30, kdy zpovídávají dva kněží. Podobně každý všední den ráno od 7:30 do 8:00. Zpovídá se také v sobotu a neděli od 18:00 do 18:25. V Předmostí se zpovídá v pondělí od 17:30 do 17:55. Pondělí 1.9. Přerov a Předmostí Začátek vyučování náboženství viz str.13 17:30 Centrum Sonus Svatý Pavel v textech Písma (Besedy ) Úterý 2.9. 16:00 Centrum Sonus Setkání společenství křesťanských žen Středa 3.9. 18:30 Přerov, sv. Vavřinec Mše pro děti s žehnáním školních tašek 19:30 Fara v Přerově Setkání liturgické skupiny Čtvrtek 4.9. 8:45 Přerov, sv. Vavřinec Úklid kostela skupina A 17:30 Centrum Sonus Liturgika s kaplanem 20:00 Centrum Sonus Modlitby matek Pátek 5.9. 16:00 Přerov, sv. Vavřinec Zpověď na začátku školního roku 16:00 Centrum Sonus Zkouška scholy, první po prázdninách Sobota 6.9. 9:00 Centrum Sonus Schůzka ministrantů 17:30 Kostel v Předmostí Mariánské večeřadlo Neděle 7.9. 9:45 Fara v Předmostí Setkání po mši svaté na faře u kávy a čaje 15:00 Přerov pod nemocnicí Mariánská pobožnost u kapličky Panny Marie pod nemocnicí 19:30 Centrum Sonus Setkání mládeže po biřmování Pondělí 8.9. 17:30 Centrum Sonus Biblická hodina s jáhnem 18:45 Fara v Předmostí Svatý Pavel v textech Písma (Besedy ) Úterý 9.9. 16:00 Centrum Sonus Setkání františkánského společenství Středa 10.9. 16:00 Centrum Sonus Kavárna pro seniory 19:30 Fara v Přerově Pastorační setkání Církevní škola Čtvrtek 11.9. 15:00 Přerov, sv. Vavřinec Úklid kostela skupina C 17:30 Centrum Sonus Setkání dospělých po biřmování Sobota 13.9. Dny evropského dědictví Otevření kostelů Sv. Vavřinec: 14:00-16:00 Sv. Michal a sv. Jiří: 10:00-16:00 17:30 Přerov, sv. Vavřinec Modlitby Fatimského apoštolátu Neděle 14.9. Dny evropského dědictví Otevření kostelů Sv. Vavřinec, sv. Magdaléna, sv. Michal a sv. Jiří: 14:00-16:00 10:30 Dluhonice Poutní mše svatá v kapli v Dluhonicích 18:00 Přerov, kaple PMB Růženec v kapli Panny Marie Bolestné Pondělí 15.9. 16:00 Centrum Sonus Setkání společenství seniorů Úterý 16.9. 16:00 Centrum Sonus Setkání společenství křesťanských žen Středa 17.9. 18:30 Přerov, sv. Vavřinec Mše svatá pro školní děti Čtvrtek 18.9. 8:45 Přerov, sv. Vavřinec Úklid kostela skupina A 17:30 Centrum Sonus Liturgika s kaplanem 20:00 Centrum Sonus Modlitby matek Sobota 20.9. 9:00 Centrum Sonus Schůzka ministrantů Neděle 21.9. 16:00 Centrum Sonus Ekumenické setkání 19:30 Centrum Sonus Setkání mládeže po biřmování Pondělí 22.9. 16:00 Centrum Sonus Začátek přípravy rodičů na křty dětí Přerov Den modliteb za kněžský seminář dokončení na str.15 Římskokatolická farnost Přerov Kratochvílova 6 750 11 Přerov 2 telefon: 581 217 079 posta@farnostprerov.cz www.farnostprerov.cz Vydává Římskokatolická farnost Přerov pro přerovský děkanát. Redakční rada: P. Pavel Hofírek, P. Zdeněk Klimeš, Miroslav Jáně, R. Dočkal, J. Branžovský, A. Pizúrová. Stálí spolupracovníci: L. Calábková, Z. Mollinová Podněty, příspěvky a informace k otištění lze odevzdat na faře v Přerově. Uzávěrka říjnového čísla je 24. září 2008. Neprodejná tiskovina. Prosíme o příspěvek 10,- Kč na výrobu časopisu. Strana 16 Slovo pro každého Číslo 8, Ročník 14, Září 2008