Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj

VĚDOU KE VZDĚLÁNÍ, VZDĚLÁNÍM K VĚDĚ Téma: CESTA OD STŘEDU SLUNEČNÍ SOUSTAVY AŽ NA JEJÍ OKRAJ 1.miniprojekt Masarykova ZŠ Lubenec, okres Louny Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj Naše skupina: Jakub Hausner (9.tř.), Jan Vrzal (9.tř.), Kamila Havířová (9.tř.), Marek Tolog (9.tř), Eliška Tologová (8.tř.), Jana Minárová (7.tř.), Václav Sojka (6.tř.), Vítek Pšenička (6.tř.) Denis Tolog (6.tř.) Čenda Holý (8.tř.), Viliam Kináč (6.tř.) Klára Benediktová (4.tř.) Vojta Hladík (4.tř.) Naše učitelka : MUDr. Dana Šašková Datum: 21.11. 201 0

Obsah 1.Úvod... 2 2. Cíle... 2 3. Jak jsme pracovali... 2 3.1.Studijní část... 5 3.1.1. Sluneční soustava... 5 3.1.2. Planety... 5 3.1.3. Měsíce... 7 3.1.4. Další tělesa ve Vesmíru... 9 3.2.Praktická část... 10 3.2.1. Modelování ve třídě... 10 3.2.2. Návštěva Planetária v Plzni... 10 3.2.3. Modelování Sluneční soustavy v terénu... 11 3.2.4. Terénní expedice pozorování Slunce... 11 3.3. Práce v PC učebně... 11 4. Naše zjištění a objevy... 12 4.1.Studium... 12 4.2.Praktická část... 12 4.2.1. Pozorování... 12 4.2.2. Zjištění... 12 4.2.3. Zkoumání... 12 5. Závěr... 12 6. Literatura a zdroje... 13 1

1.Úvod V tomto miniprojektu jsme se soustředili na Sluneční soustavu a její zkoumání pomocí modelování, studiem, pozorováním a návštěvou Planetária. Zjistili jsme, že věci, které přijímáme jako fakt a určitou představu, vypadají při modelování úplně jinak. Také jsme se blíže seznámili s dalšími útvary ve Vesmíru jako meteority, měsíce a komety. Toto téma nás bavilo, soustředili jsme se na různé vzdálenosti ve Sluneční soustavě. 2. Cíle ověřit své dosavadní znalosti o Sluneční soustavě pomocí modelování Sluneční soustavy v terénu ověřit vzdálenosti planet od Slunce seznámit se s dalšími tělesy měsíci, kometami, meteority, asteroidy atd. seznámit se s teoriemi vzniku měsíce a modelováním získat představu o působících gravitačních silách 3. Jak jsme pracovali Nejdříve jsme se seznámili s novým tématem projektu objevy s pracovními listy a zaměřením miniprojektu. Po té jsme se věnovali studiu Sluneční soustavy, vyhledávali jsme informace o jednotlivých tělesech planetách a jejich vzniku, měsících, meteoritech, kometách a asteroidech. Obr.č. 1 Denis Tolog Obr.č.2 Klára Benediktová Obr. č. 3 Kamila Havířová V sobotu 18.10.2014 jsme se vypravili do Plzně do Planetária v centru Techmanie. Zde jsme zhlédli úžasný pořad o Sluneční soustavě a získali základní představu, také jsme zde zažili přistání na Měsíci a viděli Měsíc jako na dlani. Obr.č. 4 Naše skupina Obr.č. 5 Vašek řeší hlavolam Obr.č.6 Vojta kosmonaut 2

Dále jsme byli na terénní expedici na Liščích skalách, odkud jsme pozorovali Slunce. Obr. č.7 Zkoumáme Liščí skály Obr. č. 8 Vojta studuje Sluneční soustavu Obr.č.9 Vítek pozoruje Slunce Obr.č.10 Na výpravách vždy vyhládne Obr.č.11 Pozorované Slunce Obr. č. 12 Pozorování ze skal Jedno odpoledne jsme byli na hřišti, kde jsme modelovali celou Sluneční soustavu a byli jsme překvapeni poměrem vzdáleností jednotlivých planet. Obr.č13 Příprava modelů planet Obr.č.14 Vnitřní planety odkrokovány Obr.č.15 Neptun je na svém místě 3

Obr.č.16 Díváme se od Saturnu Obr.č.17 Díváme se od Neptunu Obr.č.18 Planety obíhají kolem Slunce Obr.č.19 Každý má svou oběžnou dráhu Obr.č.20 Vnější planety se ztratily ze hřiště Obr.č.21 Sdělujeme si své zážitky Také jsme si užili, když jsme v kruhu modelovali gravitační síly při rychlém točení nás všech kamarádů v kroužku to jsme modelovali jednu z teorií vzniku měsíce a najednou mezi nás přiběhl pes, kruh se porušil, někteří upadli a hned jsme si dokázali představit, co dokáže udělat asteroid při dopadu na těleso ve Vesmíru. Obr.č.22 Roztáčíme těleso Obr.č.23 Fyzikální zákony Obr. 24 Neudrželi jsme se Dále jsme pracovali ve škole prováděli jsme laboratorní modelování dle knihy Geologie pro zvídavé z projektu Objevy čekají na tebe a zjišťovali, proč dokáže malý měsíc způsobit zatmění Slunce. Obr.č.25 Jakub a Honza rozměřují Obr.č.26 Eliška s Denisem Obr.č.27 Nalezení polohy měsíce 4

Nakonec jsme v PC učebně zhlédli e-leerningovou lekci k projektu a po té společně sepsali a sestavili náš první miniprojekt. Čerpali jsme z internetu, pracovních listů a také jsme zhlédli film Cesta do středu Země. 3.1.Studijní část 3.1.1. Sluneční soustava (Kapitolu zpracovala Jana Minárová 7.třída) Obr.č.28 Sluneční soustava Obr.č.29 Sluneční soustava dle Marka Tologa v programu malování Systém tvoří především 8 planet, 5 trpasličích planet, přes 150 měsíců planet (především u Jupitera, Saturnu, Uranu a Neptuna) a další menší tělesa jako planetky, komety, meteoroidy apod. Názvy planet jsou : Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun Vědecká teorie jejího vzniku předpokládá, že před více než 4,6 miliardami let se v Galaxii začaly shlukovat částečky prachu a plynu vznikal jakýsi obrovský prachoplynný mrak. Pravděpodobně přeměnu nedaleké hvězdy v supernovu, doprovázely tlakové vlny, které přiměly mračno k pohybu. Země je třetí planeta Sluneční soustavy, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život. Země nejspíše vznikla před 4,6 miliardami let a krátce po svém vzniku získala svůj jediný přirozený satelit Měsíc. Země obíhá kolem Slunce po elipse. 3.1.2. Planety (Kapitolu zpracoval Marek Tolog - 9. třída) MERKUR: Merkur je nejbližší k Slunci. Vznikl před 4,5 miliardami let. V noci může být na Merkuru teplota až -180 stupňů C, během dne až + 430 stupňů C. 5

VENUŠE: je pojmenovaná po římské bohyni Venuši. Hmotnost Venuše je velká asi jako 81,5% Země. Povrch Venuše je přibližně z 80 % tvořen lávovými planinami. ZEMĚ: je jediná planeta, kde je život. Země je pojmenovaná podle řecké bohyně Gaia. Poloměr Země je asi 6,5 tisíce kilometrů. Země je dynamická planeta, která se skládá z jednotlivých sfér. MARS: Mars je těžký asi jako 10% Země. Kdybychom mohli roztavit veškerý skrytý led na Marsu, vznikl by oceán hluboký až 100 metrů. Do 60. let 20. století se všeobecně věřilo, že polární čepička Marsu je složená ze zmrzlé vody. JUPITER: Jupiter je přibližně 318-krát větší než Země. Samotná červená skvrna na Jupiteru je velká asi jako Země třikrát. Okolo planety se nacházejí slabé prstence, které jsou ze Země špatně vidět. Vznikla si před 4,7miliardami let. SATURN: Saturn patří mezi velké plynné obry, pro které je typické, že nemají pevný povrch, ale pouze hustou atmosféru, která postupně přechází do pláště. Saturn má kolem 60 měsíců. Saturn je přibližně 95x těžší než Země. URAN: Uran je přibližně 14x těžší než Země. Rok na Uranu trvá přibližně 84 let. Uran má cca 27 měsíců. Chemickým složením se Uran podobá Neptunu. Vznikl asi před 4,7 miliardami let. NEPTUN: podobá se Uranu. Neptun je přibližně 17x těžší než Země. Neptun má slabé prstence, které jsou těžko viditelné. Planeta byla objevena v roce 1846. Je pojmenovaná podle římského boha moří Neptuna. Obr.č.30 MERKUR Obr. č. 31 VENUŠE Obr. č. 32 ZEMĚ Obr.č.33 MARS 6

Obr.č. 34 JUPITER Obr. č. 35 SATURN Obr. č. 36 URAN Obr. č. 37 NEPTUN 3.1.3. Měsíce (Kapitolu zpracovali Václav Sojka, Vítek Pšenička a Viliam Kináč 6.třída) Obr. č. 39 Nejznámější měsíc je Měsíc planety Země (Obr. č.38 a č.39) Obr. č. 38 Zjistili jsme, jak se jmenují měsíce planety Merkuru: 7

Pan, Daphnis, Atlas, Atlas, Pandora, Epimetheus, Janus, Mimas a Methone Z měsíců Marsu jsme si vybrali tyto dva: Phobos a Deimos Obr.č. 40 Phobos Obr.č. 41 Deimos Měsíc naší planety Země studovaly i naše dvě malířky Klára ze 4. třídy a Kamila z 9. třídy. Zaměřily se na tmavá moře, která jsou viditelná i při nočním pozorování ze Země. Obr.č.42 Klára a měsíc Obr.č.43 Kamila stínuje Obr.č.44 Kamily studie Měsíce O měsíci jsme se hodně dozvěděli i v Planetáriu: Obr.č.45 Přivrácená strana Měsíce Obr.č.46 Odvrácená strana Měsíce Obr.č.47 Fáze měsíce Pandora je měsíc planety Saturn. Od Saturnu je vzdálen 141 700 kilometrů. Objeven byl roku 1980 na fotografiích sondy Voyager 1 a pojmenován S/1980 S 26. V roce 1985 byl měsíc oficiálně pojmenován Pandora. Dalším měsícem planety Saturn je Prometheus. Svůj název dostal podle Titána, který přinesl lidem oheň. Od Saturnu je vzdálen 139 350 kilometrů. Objeven byl roku 1980 a objevitelem se stal S. Collins. Doba jednoho oběhu kolem planety je 0,6130 dne. Doba rotace není známa. Měsíc má typicky bramborovitý tvar. 8

Obr.č.48 Pandora Obr.č. 49 Prometheus Čtyři největší měsíce planety Jupiter jsou známy již poměrně dlouho, v roce 1610 je objevil již Galileo Galilei. Největším měsícem Jupitera je Ganymedes, který je ale zároveň největším měsícem celé Sluneční soustavy. Jeho jádro z pevných hornin pokrývá silná vrstva ledu. Ta je díky 100 km silnému ledovému krunýři, který dobře odráží sluneční svit, nejsvětlejším měsícem planety Jupiter. Obr.č. 50 Ganymedes 3.1.4. Další tělesa ve Vesmíru (Kapitolu zpracoval Denis Tolog 6.třída) Obr.č.51 Poznatek z Planetária-Meteoroid Obr.č.52 Asteroid 9

Planetky jsou dalšími tělesy ve Vesmíru. Například Eris. Předběžné označení pro planetku Eris je 2003UB313. Její katalogové číslo je 136199. Objevení planety Eris se podařilo 31. října 2003 v observatoři Palomer M.Brown a C Trujilo. Obr. č. 53 Eris Obr.č. 54 Pluto O planetě Pluto jsme se učili, že patří mezi planety, ale poté se Pluto vyřadilo, protože nesplňovalo kritéria, aby zůstal planetou. Planetu Pluto se podařilo objevit 18. února 1930 v Lowellově observatoři, Flagstaff a objevitelem Pluta je Clyde W. Tombaugh. Makemake byla objevena 31. března 2005 a formálně klasifikována jako plutoid dne 11. července 2008. Halleyova kometa byla známa již 240 let př.n.l. v Číně. Snímek je z roku 1986. Obr.č. 55 Makemake Obr.č. 56 Halleyova kometa 3.2.Praktická část 3.2.1. Modelování ve třídě (kapitolu zpracovala Kamila Havířová 9. třída) Namalovali jsme Slunce a Měsíc, Sluncem jsme prostrčili provázek a přilepili k tabuli provaz byl dlouhý 7m a na něj jsme dali i malý měsíc. Od konce provazu jsme posouvali Měsíc do takové vzdálenosti, až jsme neviděli Slunce. (viz obrázky č. 25-27) 3.2.2. Návštěva Planetária v Plzni (Kapitolu zpracovala Klára Benediktová 4.třída) 10

V sobotu ráno 18.10.2014 jsme se sešli na vlakové zastávce, nastoupili jsme do vlaku a potom jsme ještě před Plzní přestoupili do autobusu, protože byla výluka. Autobusem MHD jsme dojeli před Techmanii. A tam byly nakreslené sluneční hodiny, které asi měli fungovat, ale Sluníčko nesvítilo. Pak jsme šli dovnitř a tam jsme se rozdělili. V naší skupině byla Jana, Kamila, Klára. Bylo tam tolik zábavy - třeba bazének plný žlutých míčků a to mě bavilo, potom ještě bludiště. Nebylo tam vidět ani na krok a když jsem byla venku, tak jsem mohla koukat na toho, kdo tam právě byl. Potom tam bylo ještě spoustu různých her a disciplín, ale už si to moc nepamatuji, ale vím, že všechno mě bavilo. Moc se mi líbilo v planetáriu, bylo to jako bych plula Vesmírem. Také jsme jako přistáli na Měsíci. Výlet se mi moc líbil. Kamile z 9. tř. se zase nejvíce líbilo házet míčky na monitor, kde byl Měsíc, tím se vytvářely krátery, které jsou na Měsíci. A líbily se jí i teorie vzniku Měsíce. 3.2.3. Modelování Sluneční soustavy v terénu (Kapitolu zpracovala Kamila Havířová - 9.třída) Ve škole jsme se rozdělili do 9 skupin, většinou po jednom, ale někdo byl i ve dvojici. Každá skupina si vybrala jedno těleso ze Sluneční soustavy a musel jí namalovat a napsat jméno. Potom jsme šli ven na hřiště. Slunce se postavilo na začátek. Neptun krokoval od Slunce 2 kroky a tam se postavil Merkur, potom udělal od Merkuru 3,5 kroku a tam stála Venuše. Země byla daleko 5 kroků a Mars 7,5 kroků od Slunce. Ale po Marsu musel Neptun krokovat od Slunce 26 kroků, což je místo Jupitera a dál od Slunce byl Saturn 47,5 kroků. Ještě více dál byl Uran 95,5 kroků a nejvíc dál byl Neptun - 150 kroků od Slunce. Já jsem byla s Klárkou Venuše a od Slunce jsme nebyly daleko, ale už jsme špatně viděly Uran. Když jsme všichni byli na svých místech, začali jsme se točit kolem Slunce a snažili jsme se chodit po našich oběžných drahách. Uran a Neptun ani jednou Slunce neoběhli. (Obr. č. 13 č. 21 v kapitole 3) Potom jsme zkoušeli teorie vzniku Měsíce, některé jsme si jenom přečetli a jiné jsme zkoušeli udělat z nás. Teď si nemůžu vzpomenout, jaké teorie jsme zkoušeli, ale jednu si pamatuju jasně. Teorie se zakládala na tom, že se při rychlé rotaci Země odtrhne materiál, z kterého potom vznikne Měsíc. Rozdělili jsme se na dva kruhy, uvnitř byl menší a vně byl větší, já jsem byla ve větším kruhu. Začali jsme se točit a postupně jsme zrychlovali. Když měl někdo problém se udržet, postupně odpadal. Najednou do nás narazil cizí pes, který přiběhl směrem od laviček, někteří popadali i na zem a pes po nás dál skákal, než ho zavolal jeho pán. Tímto jsme si ověřili jinou teorii vzniku Měsíce do předchůdce naší planety narazilo menší těleso. (Obr. č. 22 24 v kapitole 3) 3.2.4. Terénní expedice pozorování Slunce (Kapitolu zpracoval Vojtěch Hladík 4.třída) Byli jsme na Liščích skalách pozorovat Slunce a já jsem si tam četl knížku Země. Byla o tom, jak vznikla Země a celá Sluneční soustava. Zjistil jsem, že na planetách 62a,62b,62c,62d,69a,69b a 69c, které nejsou sice v naší Sluneční soustavě, ale jsou v obyvatelných zónách od svých hvězd, takže by na nich mohl být život a mohli bychom na nich žít. Život pochází z Vesmíru. Japonští vědci totiž sestrojili umělou kometu a po měsíci na ní byly organické látky. Ze skal se dobře pozorovalo Slunce, také jsme si opekli buřty. 3.3. Práce v PC učebně Na internetu jsme vyhledávali informace a zpracovávali je do wordu a pak jsme vše posílali na naší společnou e-mailovou adresu, abychom se pak dohodli na společné podobě miniprojektu. Také jsme vybírali fotografie a obrázky, které použijeme. Společně jsme přes dataprojektor prošli e-leerningovou lekci k tématu. 11

4. Naše zjištění a objevy 4.1.Studium Většinu váhy naší Sluneční soustavy zabírá Slunce, které tvoří 99,8% váhy Sluneční soustava vznikla přibližně před zhruba 4,6 miliardami let Planet je celkem 8 z toho jsou čtyři vnitřní a čtyři vnější, jinak řečeno kamenné a plynné. Čtyři planety kamenného povrchu jsou Merkur, Venuše, Země a Mars. Čtyři plynné planety jsou Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Hranice naší Sluneční soustavy se vyměřují přibližně do 2 světelných let. Ve Sluneční soustavě se vyskytují planetky, meteoroidy, meteority, bolidy, komety, asteroidy a měsíce Kolem Země obíhá Měsíc, který má svou přivrácenou a odvrácenou tvář. Pro Zemi a život na ní má nepostradatelný význam. 4.2.Praktická část 4.2.1. Pozorování Zjistili jsme, že tmavé části Měsíce se nazývají moře.(obrázek č. 44) 4.2.2. Zjištění Překvapily nás vzdálenosti planet při našem modelování, to jsme nečekali, jak jsme se dívali od Neptuna, tak jsme hodně těžko viděli na vnitřní planety.(obrázek č. 17) 4.2.3. Zkoumání Při modelování zatmění Slunce měsícem jsme byli ohromeni, že to fungovalo - velmi malé kolečko = Měsíc opravdu zakrylo Slunce na tabuli. (obrázek č. 27) 5. Závěr Zvěrečné hodnocení různých aktivit našeho geologického kroužku na téma o Sluneční soustavě jsme každý provedl písemně, protože se nám1.téma líbilo. A tak vybíráme: Kamila 9.tř.: V planetáriu se mi líbilo házet míčky na monitor, na kterém byl Měsíc, tím jsme vytvářeli krátery, které jsou na Měsíci. A též byla dobrá teorie vzniku Měsíce. Marek 9.tř.: Líbilo se mi, když jsme zkoušeli zatmění Slunce ve třídě. Denis Tolog 6.tř.: Nejlepší byl pokus s pomerančem a film Cesta do středu Země. Vašek 6.tř.: Mně se líbilo, jak jsme dělali pokus o vzniku Měsíce. Také bylo zajímavé, když jsme ponořovali pomeranč do vody a on plaval, a když jsme ho oloupali, neplaval. Jana 7.tř.: Mně se líbilo představení v planetáriu. Viliam 6.tř.: Líbila se mi teorie vzniku Měsíce, jak jsme modelovali venku a pak do nás vběhl pes. Vítek 6.tř.: Byli jsme na Liščích skalách. Opékali jsme buřty a dělali různé prkotiny. Klára 4.tř.: Nejvíc mě bavil bazének s míčky a bludiště v Plzni. Vojta 4.tř.: : Líbila se mi Sluneční soustava, a jak jsme kroužili kolem Slunce na hřišti. 12

6. Literatura a zdroje Kristýna Neubauerová, Zdeněk Kukal, Zdeněk Táborský, Markéta Vajskebrová, Václav Ziegler. Geologie pro zvídavé. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2014. ISBN 978-80-7075-869-4. TIM FURNISS. Atlas vesmírných objevů. 1. vyd. Praha: Albatros, 2001. ISBN 80-00-00906-4. MILOSLAV ZEJDA. 3D Planety. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-251-0270-X. MGR. JAROSLAV SOUMAR. Moje první encyklopedie Vesmíru. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2003. ISBN 80-7237-517-2. Sluneční soustava https://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0cacqjrw&url=%2furl%3fs a%3di%26rct%3dj%26q%3d%26esrc%3ds%26source%3dimages%26cd%3d%26cad%3drja%26uact%3d8%26ved%3d0cac QjRw%26url%3Dhttp%253A%252F%252Fvtm.e15.cz%252Fjupiterova-otocka-zmenila-slunecnisoustavu%26ei%3DXkBvVOzlCtWpyATpjoGgDw%26bvm%3Dbv.80185997%2Cd.bGQ%26psig%3DAFQjCNHTMzvmOyn4eGvS auqgqci-q- 2Aow%26ust%3D1416663467876964&ei=XkBvVOzlCtWpyATpjoGgDw&bvm=bv.80185997,d.bGQ&psig=AFQjCNHTMzvmOy n4egvsauqgqci-q-2aow&ust=1416663467876964 Planety http://obrazky.4ever.sk/tag/394/vesmir?pg=20 https://cs.wikipedia.org/wiki/hlavn%c3%ad_strana http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/sunsystem/ https://www.google.cz/imghp?hl=cs&tab=wi&ei=1fzlviyzpihoywou8ocodg&ved=0caqqqi4oag Měsíc a další měsíce https://www.google.cz/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1280&bih=923&q=m%c4%9bs %C3%ADce&oq=mes%C3%ADce&gs_l=img.1.1.0i24l4.3074.5197.0.8189.6.6.0.0.0.0.168.981.0j6.6.0...0...1ac.1.58.img..0.6.981.imFvonCZ9pg#imgdii=_ https://cs.wikipedia.org/wiki/m%c4%9bs%c3%adce_saturnu https://cs.wikipedia.org/wiki/phobos_(m%c4%9bs%c3%adc) http://www.treking.cz/astronomie/mesice-jupiteru.htm http://www.techmania.cz/digi/mesice.html#venuse Planetky a další tělesa https://cs.wikipedia.org/wiki/eris_(trpasli%c4%8d%c3%ad_planeta) https://www.google.com/search?q=planeta+eris&hl=cs&gbv=2&tbm=isch&ei=ztvcvpbgnokzacfmgagk&star t=20&sa=n https://www.google.com/search?q=pluto&hl=cs&gbv=2&tbm=isch&ei=g9dcvo_vfmpfajujgagh&start=20&s a=n https://www.google.com/search?q=cares+planetka&hl=cs&gbv=2&tbm=isch&oq=&gs_l= https://cs.wikipedia.org/wiki/ceres_(trpasli%c4%8d%c3%ad_planeta) Autorem fotografií pokud není uvedeno jinak je MUDr. Dana Šašková 13