EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.12.2017 COM(2017) 799 final Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění k zahájení jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Tureckou republikou o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a tureckými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu CS CS
1. SOUVISLOSTI DOPORUČENÍ DŮVODOVÁ ZPRÁVA V globalizovaném světě, kde má závažná trestná činnost a terorismus stále více nadnárodní a polyvalentní charakter, by orgány pro vymáhání práva měly být plně vybaveny ke spolupráci s externími partnery, aby zajistily bezpečnost občanů ve svých zemích. Europol by proto měl mít možnost výměny osobních údajů s orgány třetích zemí pro vymáhání práva v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů. Od data použitelnosti nařízení 2016/794, tj. od dne 1. května 2017 1, a v souladu se Smlouvou odpovídá Komise, jménem Unie, za sjednávání mezinárodních dohod se třetími zeměmi o výměně osobních údajů s Europolem. Europol může, je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů, navázat a udržovat spolupráci s vnějšími partnery na základě pracovních a administrativních ujednání, která nemohou být sama o sobě právním základem pro výměnu osobních údajů. S ohledem na politickou strategii, která je nastíněna v Evropském programu pro bezpečnost 2, závěrech Rady 3 a globální strategii 4, jakož i na operační potřeby orgánů pro vymáhání práva v celé EU a potenciální přínosy užší spolupráce v této oblasti se Komise domnívá, že je nutné zahájit v nejbližší budoucnosti jednání s osmi zeměmi uvedenými v Jedenácté zprávě o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii 5. Komise provedla posouzení prioritních zemí, přičemž zohlednila operativní potřeby Europolu. Strategie Europolu na období 2016 2020 určila oblast Středomoří jako prioritní region pro posílené partnerství 6. Vnější strategie Europolu na období 2017 2020 zdůrazňuje i potřebu užší spolupráce mezi Europolem a Blízkým východem a severní Afrikou vzhledem k současným teroristickým hrozbám a výzvám spojeným s migrací 7. Toto doporučení se konkrétně týká jednání s Tureckem, ovšem spolupráce s jakoukoli zemí je třeba vnímat v kontextu regionu jako celku. Současná nestabilita v regionu, a zejména situace v Sýrii a Iráku představují pro bezpečnost EU významnou dlouhodobou hrozbu, již je třeba urychleně řešit. To se týká jak účinného boje proti terorismu a související organizované trestné činnosti 8, tak i řešení aktuálních výzev spojených s migrací, jako je usnadňování nelegální migrace a obchodování s lidmi. Turecko rovněž projevilo zájem spolupracovat s orgány EU pro vymáhání práva v boji proti terorismu, zejména díky společné odborné přípravě organizované agenturou CEPOL. Spolupráce s místními orgány pro vymáhání práva má pro řešení těchto problémů zásadní význam. 1 2 3 4 5 6 7 8 Nařízení (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53). COM(2015) 185 final. Dokument Rady 10384/17 ze dne 19. června 2017. Sdílená vize, společný postup: Silnější Evropa Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie http://europa.eu/globalstrategy/en COM(2017) 608 final. Strategie Europolu na období 2016 2020, přijatá správní radou Europolu dne 1. prosince 2015, https://www.europol.europa.eu/publications-documents/europol-strategy-2016-2020 Vnější strategie Europolu na období 2017 2020, přijatá správní radou Europolu dne 13. prosince 2016, EDOC#865852v3. Podle Europolu do relevantní organizované trestné činnosti v regionu patří nedovolený obchod s palnými zbraněmi, obchod s drogami, finanční trestná činnost včetně praní špinavých peněz a kyberkriminalita. CS 1 CS
Současná spolupráce Europolu s Tureckem se zakládá na dohodě o strategické spolupráci uzavřené v roce 2004 9. Tato dohoda usnadňuje spolupráci při výměně strategických a technických informací společného zájmu 10, zkušeností v oblasti prosazování práva, legislativy, příruček, technické literatury a dalších dokumentů a odborné přípravy v oblasti prosazování práva. Ve společném akčním plánu EU a Turecka z listopadu 2015 se obě strany dohodly na dalším posílení spolupráce s Europolem díky nasazení tureckého styčného důstojníka. Dne 21. března 2016 podepsaly Europol a Turecko dohodu o udržování styku umožňující posílenou spolupráci. V návaznosti na ni byl v květnu 2016 do Europolu vyslán styčný důstojník zastupující tureckou státní policii, což přineslo určitý pozitivní vývoj a kontakty. Tyto dohody však neumožňují výměnu údajů týkajících se identifikovaných nebo identifikovatelných osob 11. Politické souvislosti Turecko je pro Evropskou unii klíčovým partnerem. Od roku 1964, kdy vstoupila v platnost dohoda o přidružení, se spolupráce EU s Tureckem zintenzivňuje. V prosinci 1999 udělila Evropská rada Turecku status kandidátské země a v říjnu 2005 byla zahájena jednání o přistoupení. Prohlubování spolupráce s Europolem je důležité v souvislosti s plněním všech zbývajících požadavků plánu na uvolnění vízového režimu 12. Na vrcholné schůzce mezi EU a Tureckem konané dne 29. listopadu 2015 bylo dohodnuto rozšíření a posílení politického dialogu ve všech oblastech, včetně zahraniční a bezpečnostní politiky, migrace a boje proti terorismu. Turecko a EU znovu potvrdily své odhodlání bojovat proti hrozbě, kterou představuje Dá iš a zahraniční terorističtí bojovníci, jakož i proti hrozbě, kterou nadále představuje Strana pracujících Kurdistánu (PKK), již EU označila za teroristickou organizaci. Během dialogu mezi EU a Tureckem o boji proti terorismu v červnu 2016 se obě strany dohodly na přezkoumání způsobů, jak posílit justiční spolupráci, jakož i spolupráci v oblasti sdílení informací a vymáhání práva, a to i v oblasti vyhoštění souvisejících s terorismem a financování terorismu. Zájem na posílení spolupráce v oblasti sdílení informací byl znovu zopakován během dialogu mezi EU a Tureckem o boji proti terorismu v listopadu 2017; plánuje se seminář na vysoké úrovni o spolupráci v boji proti terorismu a nedovolenému obchodování se zbraněmi v Europolu. Turecko a EU rovněž zopakovaly svůj závazek spolupracovat s cílem pokročit v mezinárodních iniciativách, jako je např. Globální fórum pro boj proti terorismu (GCTF), celosvětová koalice proti Dá iš a Finanční akční výbor (FATF) 13. Spolupráce v oblasti migrace byla posílena na základě společného akčního plánu aktivovaného na summitu EU-Turecko konaném dne 29. listopadu 2015 a prohlášení EU 9 10 11 12 13 Dohoda o spolupráci mezi Europolem a Tureckou republikou, 28. 7. 2004, https://www.europol.europa.eu/sites/default/files/documents/agreement_on_cooperation_between_the_ european_police_office_and_the_republic_of_turkey.pdf. Turecko přispívá pravidelně do zprávy Europolu o stavu a vývoji terorismu v EU (TE-SAT). Turecko může údaje zasílat, ale nikoli přijímat. Nepřímý přenos prostřednictvím Interpolu je užitečný kanál, není to však nejúčinnější ani nejrychlejší řešení v případech, které vyžadují okamžitou reakci. Evropská unie zahájila s Tureckem dialog o uvolnění vízového režimu dne 16. prosince 2013. Dialog o uvolnění vízového režimu vychází z plánu, který stanoví kritéria, jež musí Turecko splnit, aby mohlo být zařazeno na seznam zemí s bezvízovým stykem. Sedmá zpráva o pokroku dosaženém při provádění prohlášení EU a Turecka, kterou předložila Komise v září 2017, uvádí, že sedm z 72 kritérií ještě musí Turecko splnit. Tisková zpráva o dialogu mezi EU a Tureckem o boji proti terorismu, 8. června 2016, https://eeas.europa.eu/headquarters/headquarters-homepage_en/5018/turkey- EU%20Counter%20Terrorism%20Dialogue. CS 2 CS
a Turecka ze dne 18. března 2016 s cílem ukončit nelegální migraci z Turecka do EU, a to plně v souladu s normami EU a mezinárodními normami. Prohlášení EU a Turecka již přináší hmatatelné výsledky, a to navzdory složité situaci. Počet nedovolených překročení hranic je od aktivace prohlášení nadále podstatně nižší a ztrát na životech rovněž ubylo. Operační potřeby Jak vyplývá z údajů uvedených v posouzení SOCTA za rok 2017 14 a ve zprávě TE-SAT 15 za rok 2017, z výše uvedených diskuzí, jakož mimo jiné i z interních odborných znalostí Europolu, je spolupráce s Tureckem zapotřebí zejména pro účely boje proti těmto druhům trestné činnosti: Terorismus: Nedávné teroristické útoky dokládají hrozbu terorismu, které čelí jak Turecko, tak EU. Islamistický terorismus, zejména Dá iš, ale i al-káida, představuje společnou hrozbu. Pokud jde o evropské zahraniční teroristické bojovníky, je Turecko hlavním tranzitním uzlem pro cesty do Sýrie a Iráku a návrat z nich. Turecko a EU zopakovaly svůj závazek zastavit tento tok. Turecké orgány vyvinuly v tomto ohledu značné úsilí, ale vyzdvihly význam získávání předběžných informací o podezřelých cestujících. Nedávné případy také ukázaly, že nekoordinovaná, zpožděná nebo nedostatečná výměna informací by mohla umožnit zatčeným cestujícím, aby se neodhaleni vrátili do Evropy. Kromě toho, i když se má za to, že PKK představuje pro Evropu nízké riziko, EU uznává, že pro Turecko představuje PKK hrozbu závažnou. EU označila tuto stranu za teroristickou organizaci. Výměna operačních informací bude podporovat společnou činnost v boji proti této hrozbě terorismu, zejména proti získávání finančních prostředků, propagandě a náborovým aktivitám v EU. Převaděčství migrantů: Převaděči migrantů přes Turecko převádějí migranty z Asie, Afriky a Blízkého východu do Evropy. Nelegální migranti vstupují do Turecka přes východní pozemní hranice Turecka s Íránem, Irákem a Sýrií i přes vzdušné hranice, zejména tranzitem přes letiště v Istanbulu. Istanbul sám funguje jako uzel pro nelegální migranty před tím, než se vydají buď k pozemním hranicím s Bulharskem a Řeckem, nebo k pobřežní hranici v Egejském moři. Od prohlášení EU a Turecka schváleného dne 18. března 2016 je počet případů nelegálního překročení hranic z Turecka do Řecka podstatně nižší. Nicméně navzdory hlídkám vykonávaným tureckými orgány v pobřežních a pozemních pohraničních oblastech a na letištích a systematickému zadržování nelegálních migrantů pokračují organizované převaděčské sítě dále ve své činnosti. Způsoby jejich práce se neustále mění a jejich trasy se dále rozrůzňují. Turecké útvary vynakládají značné úsilí k rozbití zločineckých skupin a účinně zasahují proti plavidlům používaným převaděči, přičemž využívají informace poskytované členskými státy EU. Je však rozhodně potřeba dále posílit kapacity v oblasti vyšetřování a stíhání, jakož i operativní spolupráci s členskými státy EU. I přes úspěchy ve vytváření rámce pro boj proti obchodování s lidmi migrační tlak zhoršuje problémy v této oblasti. Obchod s drogami: Turecko je již dlouhou dobu a nadále zůstává významnou tranzitní zemí pro obchod s drogami. Kokain, opium a heroin se obvykle dostává přes Turecko na evropské 14 15 https://www.europol.europa.eu/socta/2017/ https://www.europol.europa.eu/sites/default/files/documents/tesat2017.pdf CS 3 CS
trhy a metamfetamin a stimulující látky na bázi amfetaminu se tudy dostávají na trhy na Blízkém východě a v jihovýchodní Asii. V Turecku je nadálo zabavováno velké množství opiátů a hašiše. Nedovolený obchod s palnými zbraněmi: Míra trestné činnosti a pašování zbraní ze Sýrie představuje pro EU potenciální nebezpečí. To vede v krátkodobém i dlouhodobém horizontu k bezpečnostní hrozbě. Spolupráce s Tureckem proto představuje strategickou prioritu, jejímž cílem je zpomalit přísun nedovolených palných zbraní do sousedních států a předcházet pašování do EU. Boj proti financování terorismu / praní peněz: FATF v roce 2014 upozornil na potenciální přínos spolupráce v boji proti financování terorismu, a to díky konkrétním nástrojům Europolu, jakož i významnému pokroku Turecka v této oblasti. Turecko je významným regionálním finančním centrem především pro střední Asii a Kavkaz, Střední východ a východní Evropu. V důsledku rychlého hospodářského růstu Turecka během posledních 15 let a jeho obchodních vztahů a zeměpisné blízkosti k nestabilním, konfliktem zmítaným oblastem, jako je Irák, Sýrie a Krym, je Turecko vystaveno zvýšenému riziku praní peněz. Padělané zboží: Turecko je významným zdrojem a místem překládky padělaného zboží určeného zejména do EU. Mezi další významné zdroje financování organizované trestné činnosti patří podvody v oblasti spotřební daně a podvody s chybějícím článkem při obchodech ve Společenství (Missing Trader Intra Community Frauds, MTIC) a trestné činy proti životnímu prostředí. 2. PRÁVNÍ STRÁNKA DOPORUČENÍ Nařízení (EU) 2016/794 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) stanoví právní rámec pro Europol, zejména jeho cíle, úkoly, oblast působnosti, záruky ochrany údajů a způsoby spolupráce s externími partnery. Toto doporučení je s ustanoveními nařízení o Europolu v souladu. Jeho cílem je, aby Rada zmocnila Komisi ke sjednání budoucí dohody jménem EU. Právní základ pro to, aby Rada Komisi zmocnila k zahájení jednání, je čl. 218 odst. 3 a 4 SFEU. V souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování Evropské unie je Komise jmenována vyjednavačem Unie pro jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Tureckem o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a tureckými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu. CS 4 CS
Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění k zahájení jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Tureckou republikou o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a tureckými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na čl. 218 odst. 3 a 4 této smlouvy, s ohledem na doporučení Evropské komise, vzhledem k těmto důvodům: (1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 16 bylo přijato dne 11. května 2016 a je použitelné ode dne 1. května 2017. (2) Uvedené nařízení, a zejména jeho článek 25 stanoví pravidla pro předávání osobních údajů z Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) třetím zemím a mezinárodním organizacím. Europol může předávat osobní údaje orgánu třetí země na základě mezinárodní dohody uzavřené mezi Unií a danou třetí zemí podle článku 218 SFEU, která poskytuje dostatečné záruky ve vztahu k ochraně soukromí, základních práv a svobod fyzických osob. (3) Měla by být zahájena jednání za účelem uzavření takové dohody mezi Evropskou unií a Tureckem. (4) Uvedená dohoda by měla dodržovat základní práva a ctít zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, především právo na soukromý a rodinný život uznané v článku 7 Listiny, právo na ochranu osobních údajů uznané v článku 8 Listiny a právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces uznané v článku 47 Listiny. Dohoda by měla být uplatňována v souladu s těmito právy a zásadami, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 Komise se zmocňuje k jednání, jménem Unie, o dohodě mezi Evropskou unií a Tureckou republikou o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti 16 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53). CS 5 CS
prosazování práva (Europol) a tureckými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu. Směrnice pro jednání jsou stanoveny v příloze. Článek 2 Článek 3 Při jednání je konzultován [název zvláštního výboru, který vloží Rada]. Toto rozhodnutí je určeno Komisi. V Bruselu dne Článek 4 Za Radu předseda/předsedkyně CS 6 CS