Metodika Zásady využívání plemenných býků v podmínkách přirozené plemenitby prof. Ing. František LOUDA, DrSc. a kol. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Rapotín, 2007
Autorský kolektiv: prof. Ing. František LOUDA, DrSc. Ing. Marek BJELKA, Ph.D. Ing. Alena JEŽKOVÁ, CSc. Ing. Jan POZDÍŠEK, CSc. Ing. Luděk STÁDNÍK, Ph.D. Ing. Jiří BEZDÍČEK, Ph.D. Recenzent: doc. Ing. Gustav CHLÁDEK, CSc. Adresa autorů: Výzkumný ústav pro chov skotu, s. r. o. Rapotín, 788 13 Vikýřovice Katedra speciální zootechniky FAPPZ, ČZU Praha Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol Tato publikace vznikla za podpory MZe ČR 9.F.g. Podpora poradenství v zemědělství Součástí publikace je vizuální pomůcka CD Děkujeme níže uvedeným firmám za spolupráci při získávání vybraných snímků do přiloženého CD. CZ Delta, spol. s r. o. NATURAL spol. s r. o. ISBN: 978-80-87144-01-5
ZÁSADY VYUŽÍVÁNÍ PLEMENNÝCH BÝKŮ V PODMÍNKÁCH PŘIROZENÉ PLEMENITBY Louda F., Bjelka M., Ježková A., Pozdíšek J., Stádník L., Bezdíček J. Abstrakt Přirozená plemenitba je základní metodou plemenitby ve stádech skotu bez tržní produkce mléka. Býci působící v přirozené plemenitbě představují významný genetický potenciál, který je zdrojem ekonomického přínosu i šlechtitelského pokroku chovatele. V publikaci jsou uvedeny biologické základy funkce pohlavního ústrojí plemeníků a plemenic, pohlavního chování, zapouštění; dále pak zásady odchovu a výběru plemeníků, využívání plemeníků v různých systémech chovu, metody plemenitby, zjišťování výsledku zabřezávání, ověřování kvality spermatu. Součásti publikace jsou i základy výživy a krmení plemeníků, jejich ošetřování a ustájení a bezpečnosti práce. Publikace je doplněna obrazovou přílohou ve formě CD. Klíčová slova: skot, býk, přirozená plemenitba, odchov, výběr, zapouštění, zjišťování březosti, evidence, výživa býků, ustájení, ošetřování PRINCIPLES OF BREEDING BULLS USE IN NATURAL BREEDING CONDITIONS Louda F., Bjelka M., Ježková A., Pozdíšek J., Stádník L., Bezdíček J. Abstrakt Natural breeding is a basic breeding method in herds of suckler cows. Bulls used for natural breeding represent relevant genetic potential, which is source of breeding progress and economical gains for breeder. The publication describes biological basics of function of male and female genital organs, sexual behaviour, mating, principles of rearing and breeding bulls selection, breeding bull use in different rearing systems, breeding methods, insemination fruitfulness monitoring, sperm quality control. The publication also includes basics of sustenance and feeding, treating and stabling of breeding bulls and work safety rules. The publication is released with a picture CD supplement. Key words: cattle, bull, natural breeding, rearing, selection, mating, pregnancy examination, record, bull sustenance, stabling, treating
OBSAH 1. Význam plodnosti jako užitkové vlastnosti 2. Biologické zákonitosti plodnosti skotu 2.1. Dědivost plodnosti 2.2. Činitelé ovlivňující plodnost skotu pohlaví, plemenná příslušnost, věk, zdravotní stav, užitkovost, úroveň výživy, tělesná kondice, ošetřování, ustájení 2.3. Anatomie a fyziologie pohlavního ústrojí býků popis pohlavního ústrojí, spermie, spermiogeneze, hormonální řízení pohlavních funkcí 2.4. Anatomie a fyziologie pohlavních funkcí krav popis pohlavního ústrojí, ovogeneze, hormonální řízení pohlavních funkcí 2.5. Pohlavní dospělost 2.6. Chovatelská dospělost zařazování jalovic, býků do plemenitby 2.7. Tělesná dospělost 3. Zásady odchovu plemenných býků a jejich výběr do plemenitby 3.1. Zásady odchovu býků masných plemen 3.2. Zásady odchovu býků kombinovaných plemen 3.3. Základní výběr býků do plemenitby, přidělení licence, zápis býka do ústředního registru 3.4. Zařazování mladých býků do plemenitby 4. Pohlavní reflexy a chování býka ve stádě krav 4.1. Význam pohlavních reflexů u plemeníků 4.2. Chování býka v přítomnosti říjících se plemenic ve stádě 4.3. Chování říjící se krávy v přítomnosti býka 4.4. Průběh páření 5. Říjový cyklus krav, příznaky říje, metody vyhledávání říjících se krav 5.1. Stádia říjového cyklu krav 5.2. Příznaky říje vnější, vnitřní u krav 5.3. Metody vyhledávání říjících se krav 5.4. Metody zapouštění krav v podmínkách přirozené plemenitby z ruky, volné 6. Využívání býků v přirozené plemenitbě v chovech krav bez tržní produkce mléka 6.1. Zařazení býka do stáda s ohledem na jeho věk, počet plemenic, příbuznost 6.2. Období zapouštění s ohledem na dobu telení, jarní, podzimní, délka připouštěcího období 6.3. Kombinace přirozené plemenitby a inseminace 6.4. Příprava plemeníka na připouštěcí období, ošetření paznehtů, zdravotní zkoušky 7. Zásady používání býka k přirozené plemenitbě v dojeném stádě krav 7.1. Výběr býka k zapouštění ve stádě dojených krav 7.2. Režim využívání plemenného býka ve stádě dojených krav 7.3. Zásady ošetřování a ustájení býka ve stádě dojených krav 8. Metody zjišťování březosti u krav 8.1. Rektální metoda 8.2. Sonografické vyšetření březosti 8.3. Rané vyšetření březosti - stanovení progesteronu v mléce,krvi 8.4. Evidenční metodou - test nepřeběhlých plemenic 9. Ukazatele a evidence výsledků zabřezávání krav 9.1. Ukazatele zabřezávání krav 9.2. Metody evidence výsledků zabřezávání krav 9.3. Hodnocení výsledků plodnosti býků 4 Rapotín, 2007
10. Ověřování kvality spermatu u býků zařazovaných do plemenitby 10.1. Příprava býka k odběru spermatu 10.2. Příprava umělé vagíny k odběru spermatu býka 10.3. Zásady odběru spermatu u býka 10.4. Metody hodnocení spermatu u býka 10.5. Ukazatele kvality spermatu 11. Bezpečnost práce a zacházení s plemennými býky 11.1. Zásady bezpečnosti práce s plemennými býky 12. Zásady výživy a krmení plemenných býků 12.1. Obecné zásady výživy plemenných býků z hlediska kvality spermatu 12.2. Výživa a krmení mladých býčků v období odchovu 12.3. Zásady výživy a krmení dospělých plemenných býků 13. Ošetřování a ustájení plemenných býků 13.1. Zásady ošetřování plemenných býků 13.2. Ustájení plemenných býků 14. Seznam použité literatury 15. Dodatek Rapotín, 2007 5
ÚVOD Inseminace skotu byla do devadesátých let minulého století prakticky stoprocentní metodou plemenitby. Největším dovozem hospodářských zvířat a zvláště skotu v historii se po roce 1990 dostává do České republiky i řada masných plemen skotu. Základní metodou plemenitby u těchto plemen nejen u nás, ale všude ve světě, je přirozená plemenitba. Důvodem je to, že masná plemena skotu jsou chována volně ve větších či menších stádech. Zapouštění se většinou provádí v době, kdy jsou plemenice na pastvinách. I když využívání metody přirozené plemenitby ve stádech masného skotu má řadu nevýhod, například nižší plemennou hodnotu býků, náklady na nákup a chov plemenného býka, nutnost obměny býků po třech letech, neznalost doby otelení, poruchy plodnosti, přesto je přirozená plemenitba používána. Výhody přirozené plemenitby jsou však významné, lze mezi ně zařadit to, že býk spolehlivě vyhledá všechny říjící se plemenice a tyto kryje zapustí, plemenice nemusí chovatel pracně vyhledávat, fixovat a manipulovat s býkem.. Přesto se však inseminace v masných stádech provádí, většinou u nejlepších plemenic před začátkem připouštěcího období, za účelem získání býků pro inseminaci, plemenných jalovic pro zlepšení genetického potenciálu vlastního stáda, prodej, nebo získání potomků nových výkonnějších linií. Publikace je určena všem chovatelům, kteří ve svých stádech využívají plemenné licencované býky pro přirozenou plemenitbu, řídícím pracovníkům zemědělských závodů, pracovníkům chovatelských svazů, plemenářských organizací a studentům všech typů zemědělských škol. 6 Rapotín, 2007
1. VÝZNAM PLODNOSTI JAKO UŽITKOVÉ VLASTNOSTI Plodností u hospodářských zvířat rozumíme schopnost produkovat životaschopné potomstvo. Plodnost skotu je základní biologická a užitková vlastnost, která významným způsobem ovlivňuje ekonomiku chovu, a tím i prosperitu farmy. Plodnost je převážně závislá na podmínkách vnějšího prostředí, ve kterých jsou zvířata chována. To znamená, že o plodnosti chovaného stáda skotu rozhoduje úroveň chovatelské práce a chovného prostředí, výživy, ustájení a ošetřování. Dobrou plodnost u masného skotu lze charakterizovat pravidelným zabřezáváním krav, odchovem osmi a více zdravých a životaschopných telat bez pomoci chovatele. Opakem plodnosti je neplodnost, která způsobuje u plemenic sterilitu, neschopnost zabřeznutí nebo dokončení březosti porodem, u samců pak ztrátu jejich plodnosti nebo schopnosti páření. U masných i dojených plemen skotu narozené tele představuje cenný produkt stáda, který následně ovlivňuje ekonomiku daného chovu.. Reprodukční výkonnost může být vyjádřena schopností krávy zabřeznout a rodit životaschopné potomstvo. Z biologického hlediska je porodnost - natalita - jeden z nejdůležitějších ukazatelů plodnosti, vyjadřuje se počtem narozených telat na 100 krav za rok. Na ekonomické úrovni je plodnost hodnocena mezidobím. Ideální mezidobí je 365 dní. To znamená, že kráva se každým rokem pravidelně otelí. Každý den, o který mezidobí překračuje uvedenou hranici, představuje pro chovatele finanční ztrátu, která je tvořena menším počtem narozených telat, nižší produkcí mléka, nižším přírůstkem, vyššími náklady na chované stádo. Fáze mezidobí je možno rozdělit na období od otelení do zabřeznutí - nazýváme servis perioda /80-85 dnů/ a na období březosti /280-285 dnů/. Rapotín, 2007 7
2. BIOLOGICKÉ ZÁKONITOSTI PLODNOSTI SKOTU 2.1. Dědičnost a plodnost Dědivost ukazatelů plodnosti je velmi nízká, proto o reprodukční výkonnosti plemenice rozhoduje chovatel. Genetický základ plodnosti vystupuje do popředí při vzniku poruch plodnosti. Dědičnost plodnosti jako vlastnost, která je polygenně založená, je v úzkém vztahu s konstitucí a její dědičností. Obecně lze říci, že konstituce vyjadřuje zděděnou schopnost organizmu odolávat nepříznivým podmínkám vnějšího prostředí, udržet strukturální a funkční homeostázi organizmu v rozdílných podmínkách chovného prostředí. Rozhodující je pak přizpůsobovací schopnost neuroendokrinního systému a jeho řídících mechanizmů v průběhu života daného jedince. Proto reprodukce jako komplex vlastností daného jedince je podmíněna a určována reaktivností, přizpůsobivostí a výkonností žláz vnitřní sekrecí, nervového systému, které kontrolují a udržují vnitřní rovnováhu a stabilitu vnitřního prostředí a funkcí organizmu každého jedince. Úkolem chovatele je zařazovat do plemenitby jedince s pevnou konstitucí a dědičně podmíněným stabilním neuroendokrinním systémem. Tato zvířata budou zárukou dobré plodnosti i v méně příznivých podmínkách prostředí. Naopak u jedinců konstitučně slabých, s nedostatečnou přizpůsobivostí a labilním neuroendokrinním systémem, lze očekávat častý výskyt poruch plodnosti a celkově nižší reálnou plodnost. Vzhledem k nízkým hodnotám dědivosti ukazatelů plodnosti nelze samotnou selekcí dosáhnout rychlého pokroku a zlepšení plodnosti dané populace. Zlepšení dědičného základu pro plodnost a konstituční pevnost, kterého lze dosáhnout systematickou selekcí, je pro populaci trvalým přínosem na úseku reprodukce. Povinností chovatele je věnovat průběžnou pozornost nežádoucímu rozšiřování určitých geneticky podmíněných vloh pro vznik poruch plodnosti, jejich včasné rozpoznání a vyřazování jedinců nositelů genetické zátěže z reprodukčního procesu. 2.2. Činitelé ovlivňující plodnost skotu Plodnost i užitkovost skotu jsou ovlivňovány podmínkami vnějšího prostředí, do kterého lze zahrnout klimatické podmínky, roční dobu, výživu, ustájení, ošetřování, sociální hierarchii ve stádě, organizaci, plemeno, věk. Jednotlivé faktory vnějšího prostředí působí na organizmus zvířete většinou souběžně jako celek. Reakce jedince je odvislá od jeho tělesné konstituce, dědičném založení, zdraví, užitkovosti a stupni tělesné kondice. Účinky vlivů vnějšího prostředí se projevují prostřednictvím exteroreceptorů smyslových orgánů, kterými dochází k dráždění kůry velkého mozku a hypotalamohypofyzárního systému, řídícího průběh pohlavních funkcí. Klimatické vlivy závisí na intenzitě světla, slunečního záření, teplotě, tlaku, vlhkosti, proudění vzduchu. Náhlé, extrémní a dlouhodobé změny klimatických vlivů ovlivňují reprodukci. Nepříznivě ovlivňují projevy říje a zabřezávání plemenic dlouhodobě extrémně nízké nebo vysoké teploty v průběhu dne i noci. Nejvyšší procento zabřezávání krav lze pozorovat v jarním a podzimním období, nejnižší pak v letním a zimním období. Výživa významně ovlivňuje nástup pohlavní a chovatelské dospělosti jalovic i projevy pohlavních funkcí v průběhu života jedince. Úroveň výživy - tělesnou kondici, chovatel kontroluje u plemenic pětibodovou stupnicí palpací na posledním žebru, bedrech a kořeni ocasu, po porodu v době zapouštění. Nejlepších výsledků v zabřezávání plemenic je dosahováno při kondičním stupni 2-2,5. Ke snížení úrovně zabřezávání krav dochází u podvyživených zvířat v nehygienických a nevyhovujících podmínkách ustájení a ošetřování. Plodnost krav masných plemen dosahuje vrcholu v 6 8 letech, v dobrých podmínkách i déle. Dlouhovýkonnost masných plemen je závislá na pravidelném zabřezávání plemenic. Ovlivňování tělesné kondice u krav bez tržní produkce mléka je významným chovatelským opatřením, které má značný dopad na ekonomiku daného chovu. Strategie chovu krav bez tržní produkce mléka je založena na maximálním využívání objemných statkových krmiv v zimním období, a pastvy a pastevní píce v letním krmném období. Tím se stává, že v určitém stádiu reprodukčního cyklu plemenice nejsou kryty její fyziologické potřeby základních živin, 8 Rapotín, 2007
a plemenice musí čerpat z tukových tělesných rezerv. Například francouzské krmné normy pro krávy bez tržní produkce mléka počítají s využíváním tělesných rezerv zvířaty, krmné dávky pak zcela nepokrývají živinovou potřebu odpovídající základní krmné dávce. Z těchto důvodů je důležité hodnocení tělesné kondice krav na počátku zimy a odhad možnosti využití tělesných rezerv. Živá hmotnost krav v průběhu chovatelského roku kolísá až o 20 %. Krávy, které se telí koncem zimy nebo v časném jaru, mají nejvyšší hmotnost i stupeň tělesné kondice před porodem a nejnižší před vyhnáním na pastvu. Mírná nedokrmenost dospělých krav bez tržní produkce mléka v období pozdní březosti, vlivem čerpání tukových rezerv vlastního těla, neovlivní životaschopnost narozených telat a nesnižuje ani následnou laktaci. U krav dobře vyvinutých a v dobré tělesné kondici se hmotnost narozených telat snižuje jen v případě, kdy krávy ztrácejí svoji tělesnou kondici hmotnost, během posledních tří měsíců březosti, nebo když se rodí dvojčata. Krávy prvotelky jsou citlivější na nedokrmování proto, že dokončují svůj tělesný růst a vývin. Zařazení prvotelek do samostatné skupiny a intenzivnější úroveň výživy zlepší průběh jejich porodu, hmotnost narozeného telete, jeho životaschopnost, rychlost růstu i následnou laktaci. Dobrá tělesná kondice krav v době otelení příznivě ovlivňuje rychlost nástupu první říje po porodu a následné zabřeznutí. Úroveň výživy, vyjádřená stupněm tělesné kondice v období zapouštění, telení a odstavu telat s ohledem na roční dobu telení, je znázorněna na obr. 1 a 2. Stanovení stupně tělesné kondice a místo posouzení je na obr. 3 a 4. Obr. 1: Doporučovaný stupeň tělesné kondice u krav masných plemen při předjarním telení v nejdůležitějších obdobích reprodukčního cyklu Obr. 2: Doporučený stupeň tělesné kondice u krav masných plemen při podzimním telení v nejdůležitějších obdobích reprodukčního cyklu Rapotín, 2007 9
Obr. 3: Stupně tělesné kondice u krav masných plemen Obr. 4: Místa posuzování tělesné kondice na živém zvířeti 10 Rapotín, 2007
2.3. Anatomie a fyziologie pohlavního ústrojí býků Pohlavní orgány samčí produkují samčí pohlavní buňky spermie a zajišťují při procesu páření jejich vpravení do pohlavního ustrojí plemenice. Samčí pohlavní orgány jsou složeny z šourku, varlat, nadvarlat, chámovodů, přídatných žláz pohlavních, pářícího orgánu - pyje a předkožky. Varlata jsou uložena v šourku, který je umístěn v krajině stydké, a tvoří vychlípeninu měkké břišní stěny o několika vrstvách. Tyto zajišťují jeho termoregulační funkce. Teplota v šourku je o 3 5 ºC nižší než teplota tělesná. Nižší teplota v šourku je důležitá pro zdárný průběh tvorby spermií spermiogenezi. Při dlouhodobých venkovních teplotách nad 25 ºC nebo pod 6 ºC dochází k poruchám spermiogeneze, která vede u plemeníka až k jeho dočasné neplodnosti. U býků je šourek protáhlý, u břišní stěny zúžený, uprostřed vyklenutý. U plemeníků se zjišťují rozměry šourku a varlat. Horizontální obvod šourku měřený v největším vyklenutí varlat slouží k predikci růstové schopnosti u mladých plemeníků v době jejich odchovu. Z hlediska plemeníka - producenta spermatu je důležité, aby parenchym varlat byl při pohmatu pružný, tuhý bez zatvrdlých míst. Důležitý je i hmatatelný ocas nadvarlete a symetričnost varlat. Nestejně velká varlata způsobují u plemeníků sníženou plodnost, postupně až neplodnost. Varlata jsou samčí párové pohlavní žlázy vejčitého tvaru, které produkují spermie a samčí pohlavní hormon testosteron. U býků sestupují varlata z dutiny břišní do šourku před narozením. Uvízne - li varle v dutině břišní, v době pohlavní dospělosti, vlivem vyšší teploty nedochází k spermatogenní činnosti, nebo je tato silně potlačena. Tento jev se nazývá kryptorchismus. Plemeníky s touto vadou nelze zařazovat do plemenitby. U býka jsou varlata v šourku podélnou osou postavena svisle. Délka varlete je 12-15 cm, horizontální obvod šourku ve 12 měsících věku 33-38 cm. Na svém povrchu jsou kryta pobřišnicí a tuhou fibrózní blánou, která tvoří obalové pouzdro křehkého parenchymu varlete. Tato vrůstá dovnitř parenchymu vazivovými trámci, které rozdělují parenchym na pyramidovité lalůčky. Každý lalůček je složen z několika stočených semenotvorných kanálků s četnými kličkami. Meziprostory jsou vyplněny Leydigovými buňkami, produkujícími testosteron. Semenotvorné kanálky se spojují a tvoří hustou vývodní síť varlete, z níž vystupuje 15 20 vývodních kanálků, které přecházejí v hlavu nadvarlete. Spermiogeneze je proces vzniku a vývoje spermií, samčích pohlavních buněk. Spermie se vyvíjejí v točitých semenotvorných kanálcích varlete zdravého a pohlavně dospělého plemeníka průběžně až do vysokého věku. Vznikají přeměnou zárodečného epitelu, který semenotvorné kanálky vystýlá. Proces spermiogeneze je velmi složitý a probíhá zhruba ve čtyřech fázích fáze rozmnožování, růstu, zrání a proměny. Jednotlivá období i změny v počtu a tvaru buněk jsou znázorněny na obr. 5. Obr. 5: Schéma průběhu spermiogeneze u býka Rapotín, 2007 11
Varlata jako generační žláza s vnějším vyměšováním produkují spermie a jako žláza s vnitřním vyměšováním vylučují samčí pohlavní hormony androsteron a testosteron. Tyto hormony v součinnosti s ostatními žlázami s vnitřní sekrecí vytváří druhotné samčí pohlavní znaky a temperament plemeníka. Jejich vlivem se mění zevnějšek i povaha plemeníka. Býk získává samčí pohlavní výraz hrubší hlava, mohutná přední část trupu, silnější a krátké rohy, silnější kostra, vyšší hmotnost a tmavší barva srsti. Činnost varlat je podřízena vyšší nervové soustavě, pohlavnímu centru v kůře mozkové, v bederní a křížové míše, podvěsku mozkovému - hypofýze. Činnost varlat je ovlivňována také hormony štítné žlázy a kůry nadledvin. Hormony hypofýzy, které řídí činnost varlat, jsou totožné s oběma gonadotropiny u samic FSH a LH, (obr. 6) Obr. 6: Hormonální řízení reprodukčních funkcí u samců Nadvarle přilehá k varlatům na jeho zadní straně. Je tvořeno hlavou, na horní straně, tělem probíhajícím podél varlete a ocasem nadvarlete na spodní straně. Kanálek nadvarlete je dlouhý až 40-50 m. Kličky vývodního kanálku jsou obaleny vazivem, cévami a nervy. Vývodní kanálek nadvarlete se rozšiřuje a přechází v chámovod. V nadvarleti se soustřeďuje 3-5 denní produkce spermií, které zde dozrávají, ztrácí protoplazmatickou kapénku, získávají elektrický náboj. Membrána spermie zde získává koloidními bílkovinný obal, který ji chrání společně se semennou plazmou v podmínkách vnějšího prostředí po ejakulaci. Nad varletem jsou cévy a nervy, hladkosvalová vlákna a chámovod spojena vazivem a společně tvoří semenný provazec. Chámovod je pokračováním ocasu nadvarlete a stoupá šourkovou dutinou do dutiny břišní, dále do dutiny pánevní a na horní ploše močového měchýře se rozšiřuje v 10-15 cm dlouhé ampule chámovodu, které vyúsťují do začátku močové roury na semenném vrcholku - jamce. V ampulích chámovodu se spermie soustředí v době pohlavního vzrušení a zachovávají si pohyblivost jeden až dva dny. Přídatné pohlavní žlázy jsou tvořeny semennými váčky, žlázou předstojnou - prostatou a bulbouretrálními žlázami - Cowperovými. Tyto žlázy v průběhu ejakulace vyměšují sekrety, které tvoří tekutou část ejakulátu, tzv. semennou plazmu. Sekret semenných váčků tvoří až 40 % ejakulátu a obsahuje výživnou látku pro spermie - fruktózu. Žlázy jsou uloženy v dutině pánevní v blízkosti ústí chámovodu do močové roury. Jejich činnost je řízena nervovou soustavou 12 Rapotín, 2007
a hormony. Sekret žlázy předstojné upravuje ph kyselost prostředí v močové rouře, případně v pochvě plemenice. Dává ejakulátu charakteristický pach. Sekret bulbouretrárních žláz odchází před ejakulací a činí močovou rouru hladkou pro průchod spermií a neutralizuje její kyselé prostředí. Pyj je samčí pářící orgán, který slouží k zavedení ejakulátu do pohlavního ústrojí plemenice. Býk deponuje ejakulát do pochvy do místa růžice děložního krčku. Pro tyto funkce má pyj zvláštní stavbu topořivá tělíska, která v době pohlavního vzrušení se naplňují krví a umožňují zvětšení jeho objemu, aby mohl být zasunut do pochvy samice. Kořen pyje je zavěšen na pánevní spodině dvěma vazy. Tělo pyje je v klidu esovitě zakřivené. Při ztopoření se esovitá klička vyrovnává. Délka pyje u býka se pohybuje od 60 do 100 cm. Močová roura probíhající pyjem má dvě části pánevní a pyjovou, která vyúsťuje v žlábku žaludu. Žalud tvoří hrot pyje, který je u býka málo výrazný. Na konci pyje jsou receptory nervová zakončení reagující na teplotu, tlak a drsnost pochvy, nebo umělé vagíny při ejakulaci. Předkožka tvoří ochranné stažitelné pouzdro pyje na břišní dutině od šourku směrem k pupku. Vytváří úzký váček, který je ukončen kruhovým předkožkovým otvorem, který je obrostlý chlupy - tzv. chvostíkem. Uvnitř předkožky je sliznice, která produkuje ostře páchnoucí sekret - smegma. Do doby pohlavního dospívání je sliznice předkožky pevně přilepena ke konci pyje. Vlivem nástupu sekrece testosteronu v době pohlavního dospívání býka lze pozorovat postupné odlupování předkožky v době pohlavního vzrušení. Tento proces je jedním ze základních znaků nástupu pohlavní dospělosti. V době pohlavního klidu je pyj zatažen do předkožky. Pomocné svaly pyje, vzpřimovač, zatahovač a svaly předkožky zajišťují funkčnost pyje. 2.4. Anatomie a fyziologie pohlavního ústrojí krav Pohlavní ústrojí plemenice plní základní rozmnožovací funkce, tvorbu pohlavních buněk - vajíček, hormonů, proces oplození, vývoj embrya a plodu až do vlastního porodu. Pro chovatele jsou základní znalosti anatomie pohlavních orgánů důležité v průběhu reprodukčního procesu, to je od vyhledávání říje, zapouštění, porodu plemenice i následného období po porodu - období puerperia. Pohlavní orgány plemenice jsou uloženy v dutině pánevní a skládají se z vulvy, poševní předsíně, pochvy, krčku děložního, těla dělohy, rohů děložních, vejcovodů a vaječníků, obr. 7, 8, 9. Vulva je tvořena stydkými pysky a je vstupem do pohlavních orgánů plemenice. Je umístěna pod řitním otvorem, ve stydké štěrbině přechází ve sliznici poševní předsíně. Poševní předsíň je krátká, končí vyústěním močové roury a přechází v pochvu. Na dně poševní předsíně je klitoris poštěváček. Sliznice je vybavena žlázami, které vyměšují hlen. V době říje je intenzita vyměšovaného hlenu výrazná a je jedním z indikátorů říje. Pochva vagína, navazuje na poševní předsíň, je umístěna v dutině pánevní. Tvoří svalovitou trubici 15-35 cm dlouhou. Sliznice produkuje sekrety důležité při páření, kdy mají baktericidní vlastnosti, ale i při porodu. Spolu s poševní předsíní tvoří kopulační orgán při přirozeném páření a porodní cesty při porodu. Děložní krček představuje vazivový útvar spojující pochvu s tělem děložním o délce 5 15 cm, průměru 3 8 cm. Na pohmat je tuhý, na přechodu s pochvou se vychlipuje v tzv. růžici krčku. Při přirozeném páření býk deponuje do těchto míst ejakulát sperma, které dále proniká krčkem k místu oplození, ke kterému dochází ve vejcovodu. Při inseminaci se však inseminační dávka deponuje do přední části krčku. V krčku děložním jsou v době říje příznivé podmínky pro přežívání spermií. Krčkem děložním probíhá klikatý kanálek asi 20 cm dlouhý. Krček se otevírá pouze v době říje, při porodu a při onemocnění krčku a dělohy. Děloha je tvořena krátkým tělem a dvěma děložními rohy, na které navazují vejcovody, které jsou ukončeny nálevkou vejcovodu. Děloha je zavěšena na širokých vazech děložních. Tělo děložní je dlouhé asi 2-5 cm, které se v přední kraniální části větví a přechází v dutiny děložních rohů, tvoří orientační bod při vyšetřování pohlavních orgánů a při inseminaci. Rapotín, 2007 13
Děložní rohy jsou 25-35 cm dlouhé, jsou mírně stočeny a jsou zavěšeny vazy zesílené pobřišnice. U krav po více porodech bývá pravý roh zvětšený. Děložní rohy slouží k uhnízdění - nidaci plodu a jeho dalšímu vývoji a růstu až do porodu. Sliznice vyměšuje sekret, tzv. děložní mléko pro časnou výživu nidovaného embrya. Vejcovody jsou trubičkové útvary dlouhé 25-30 cm, navazují na roh děložní a vytváří tzv. uterotubální spoj, jsou v průměru silné 2 mm u nálevky rozšířené. Sliznice je vystlána víceřadým epitelem z cylindrických buněk s řasinkami. V období říje sliznice produkuje sekret bohatý na bílkovinné látky sloužící k výživě oplozeného vajíčka po dobu jeho průchodu vejcovodem. V horní třetině vejcovodu dochází k setkání spermie a vajíčka a k vlastnímu procesu oplození několik hodin po skončení říje. Vaječníky jsou samičí pohlavní žlázy s vnějším a vnitřním vyměšováním. Jsou zavěšeny vazy pod pánevní dutinou u těla kyčelní kosti. S děložním rohem jsou spojeny vlastním vazem vaječníkovým. Velikost vaječníků kolísá, délka 2-3 cm, šířka l - 2 cm, jsou tvaru malé švestky. Produkují samičí pohlavní buňky - vajíčka a samičí pohlavní hormony. V době březosti je možno nahmatat žluté tělísko. Vaječník se skládá ze čtyřech vrstev. Rozhodující pro nástup pohlavní činnosti jsou podmínky vnějšího prostředí, z nichž nejvýznamnější je úroveň odchovu, věk, výživa a světlo. Podněty přicházející z vnějšího prostředí jsou smyslovými orgány přenášeny do mozku. Podráždění jsou vedena do hypothalamu, který představuje vegetativně nervové a humorální centrum pohlavních pochodů, výsledkem je tvorba releasing hormonů (GnRH), které řídí vnitřně sekretorickou činnost předního laloku hypofýzy. Folikuly stimulující hormon FSH působí na růst a zrání folikulů, dále stimuluje sekreci estrogenů. Estrogeny zasahují i do řízení pohlavní činnosti pozitivní zpětnou vazbou na systém hypothalamo-hypofyzární, dochází k vyšší produkci FSH, růst folikulů nabývá na intenzitě a produkuje vyšší množství estrogenů. Zvyšující se koncentrace estrogenů na základě zpětné vazby na hypothalamus sníží uvolňování FSH z hypofýzy. Sníženou produkci FSH z hypofýzy způsobuje i inhibin produkovaný granulózními buňkami folikulu. GnRH stimuluje postupné uvolňování luteinizačního hormonu hypofýzy (LH). Ten působí na zrání folikulu. Při optimálním stavu FSH a LH dochází k ovulaci. Na místě ovulovaného Graafova folikulu se začíná formovat žluté tělísko, v něm se tvoří postupně progesteron. Progesteron zasahuje do řízení pohlavních činností negativní zpětnou vazbou. V případě, že plemenice zabřezla, zůstává žluté tělísko na vaječníku do konce březosti. V případě, že plemenice nezabřezla - zůstala jalová, po určité době, asi 17. den estrálního cyklu, začnou buňky endometria dělohy vytvářet prostaglandin, pod jehož vlivem dojde k postupnému zániku lýze žlutého tělíska. Na lýze žlutého tělíska se uplatňuje i oxytocin produkovaný corpus luteum. Snížení koncentrace progesteronu vede k uvolnění negativní zpětné vazby, a tím i k nástupu nového estrálního cyklu. Ve skutečnosti jsou hormonální změny v průběhu estrálního cyklu daleko složitější, než je výše naznačeno. Obr. 7: Pohlavní orgány krávy 14 Rapotín, 2007
Obr. 8: Řěz pohlavními orgány krávy Obr. 9: Hormonální řízení pohlavního cyklu krav Rapotín, 2007 15
2.5. Pohlavní dospělost Pohlavní dospělost je období, kdy jedinci obou pohlaví začínají vlivem nástupu sekrece reprodukčních hormonů a endokrinologických změn v rostoucím organizmu produkovat samčí nebo samičí pohlavní buňky. Tento proces je pozvolný, trvá určité časové období je mimo jiné doprovázen řadou změn v chování a zevnějšku, a nazývá se pubertou. Chovatel musí velmi pečlivě sledovat věk odchovávaných býčku a jalovic a alespoň 2 měsíce před nástupem puberty, tzn. ve 4 5 měsících věku obě pohlaví oddělit, aby nedošlo k předčasnému zabřeznutí jalovic, které je z chovatelského hlediska nežádoucí a vede k vážným komplikacím při porodu. Pohlavní dospělost je závislá na plemenné příslušnosti, úrovni výživy, jejíž vyšší úroveň nástup pohlavní dospělosti urychluje. Pohlavní dospělost se u skotu dostavuje v 7 až 12 měsících věku. Ejakulát u býka v době pohlavní dospělosti obsahuje velké množství nezralých a patologických spermií, i jeho objem bývá nižší. Jeho kvalita se postupně zlepšuje ve všech hodnotách do 18-20 měsíců věku. 2.6. Chovatelská dospělost Období, kdy lze býky a jalovice využít prvně k plemenitbě, aniž by bylo narušeno dokončení jejich růstu a vývinu, se nazývá chovatelskou dospělostí. Nástup chovatelské dospělosti je závislý na plemenné příslušnosti, úrovni výživy i chovatelské strategii. Jalovice se zapouštějí po dosažení 65 75 % živé hmotnosti z dospělosti. U masných plemen dochází k prvnímu zapouštění jalovic později, v 18 20 měsících věku, než u dojených plemen. Obecně lze říci, že pozdějším zapouštěním jalovic, se získávají krávy většího tělesného rámce. Pozdější zapouštění jalovic příznivě ovlivňuje dlouhovýkonnost plemenic. U býků lze získat první ejakuláty v 10 12 měsících věku, do plemenitby se zařazují ve 14 měsících věku. Plemenní býci musí projít základním výběrem a musí jim být přidělen Registr býka. 2.7. Tělesná dospělost Tělesná dospělost je charakterizovaná dokončením tělesného růstu a vývoje všech orgánů daného jedince. Tělesné rozměry jedince se již nezvětšují, kromě těch, které jsou závislé na výživném stavu. Určující je srůst epifýz dlouhých kostí s diafýzou a ukončení výměny mléčného chrupu za trvalý. U skotu je tělesná dospělost dána plemennou příslušností, úrodnosti půdy, úrovní prošlechtěnosti domestikací. Primitivní plemena dospívají pohlavně i tělesně později. Tělesné dospělosti skot dosahuje ve 4 6 letech věku. Zvýšená úroveň výživy prvotelek v době laktace a následné březosti přispívá ke zdárnému dokončení růstu a vývinu plemenice. 16 Rapotín, 2007
3. ZÁSADY ODCHOVU PLEMENNÝCH BÝKŮ A JEJICH VÝBĚR DO PLEMENITBY 3.1. Zásady odchovu býků kombinovaných plemen Odchovnami prochází povinně plemenní býčci plemen s kombinovanou užitkovostí - českého strakatého skotu, aby se prověřila jejich vlastní užitkovost. Vlastní masná užitkovost se zjišťuje na základě růstové schopnosti a spotřeby krmiv. Výsledky zkoušky vlastní masné užitkovosti jsou podkladem pro zařazování býků do inseminace a do přirozené plemenitby. V ČR se provádí odchov v odchovnách podle metodiky schválené Svazem chovatelů českého strakatého skotu 16.6.2006. Do odchovny se nakupují vybraní býčci ve věku do 120 dnů. Zkouška vlastní užitkovosti začíná 121. a končí 365. dnem věku býka. Býci jsou ustájeni vazně, nebo volně ve skupinách po 15 kusech, s minimální věkovou diferencí. V případě volného ustájení je třeba zajistit fixaci při zkrmování jadrné krmné směsi. Výživa býků v tomto období je založena na zkrmování objemných krmiv v kombinaci se speciální doplňkovou jadrnou směsí. Úroveň výživa je stanovena na denní přírůstek 1300 1400 g. Denní dávky pro jednotlivé kategorie býků se předepisují podle věku býků. V průběhu zkoušky vlastní růstové schopnosti se zjišťuje hmotnost vážením při naskladnění do odchovny, ve věku 121 dnů ± 3, každý měsíc, ve 365 ± 3 dnech věku a 7 dnů před výběrem do plemenitby. Dále se zjišťuje průměrný denní přírůstek za období zkoušky vlastní užitkovosti a přírůstek od narození do výběru pro plemenitbu, odečítá se 40 kg za hmotnost při narození. Dále se zjišťují povinné tělesné rozměry ve věku 365 dnů ± 3 dny. Na konci zkoušky vlastní užitkovosti se měří výška v kříži v cm, obvod hrudníku v cm, šířka pánve v cm, délka pánve v cm. Volitelným rozměrem je výška v kohoutku v cm. Evidenční karta býka v odchovně se vede počítačovou databází. Růstová schopnost býka se vyhodnocuje ke dni výběru býka. Výsledky zkoušky vlastní užitkovosti se vyhodnocují pro selekci býků na vlastní růstovou schopnost, včetně výpočtu vlastní PH (plemenné hodnoty) pro růstovou schopnost. Dále se využívají v kontrole dědičnosti masné užitkovosti pro výpočet souhrnného indexu masné užitkovosti. Sledované ukazatele o růstu býků se posuzují ve vztahu ke všem býkům plemen kombinovaného užitkového typu, sloužících za vrstevníky, kteří dokončili test v posledních 12 měsících. Hlavní selekční ukazatele pro růstovou schopnost jsou: průměrný denní přírůstek hmotnosti v období zkoušky kapacita těla a tělesný rámec vyjádřený výškou v kříži ve 365 dnech věku Doplňující selekční ukazatele: hmotnost býka ke dni výběru pro plemenitbu průměrný denní přírůstek hmotnosti od narození do výběru vlastní plemenná hodnota pro růst Selekční hranice pro zařazení do plemenitby: ukazatele průměrného denního přírůstku v období zkoušky vlastní užitkovosti minimálně průměr 0.5 s hodnocení kapacity těla minimálně 75 body a výška v kříží 128 cm a více. Do plemenitby jsou býčci zařazováni ve věku zpravidla 14 měsíců. V té době jsou prodáváni do plemenitby oprávněným organizacím nebo chovatelům. 3.2 Zásady odchovu býků masných plemen Cílem odchovu plemenných býků narozených ze záměrného připařování je testace jejich vlastní užitkovosti za standardních podmínek v OPB. Provoz a podmínky odchovu se řídí dle Metodiky pro odchov a zkoušky vlastní užitkovosti býků masných plemen. Zpracování a vyhodnocení výsledků se zajišťuje centrálně a slouží pro selekci. Základní výběry býků se zpravidla provádí v OPB výběrovou komisí ve složení zástupců ČSCHMS a klubu daného plemene. Členy komise schvaluje Rada plemenné knihy daného plemene. Při odchovu býka u chovatele, mimo OPB, jsou býci do plemenitby vybíráni po předvedení na chovném svodu. Rapotín, 2007 17
O výběru býka do plemenitby se vede Výběrový protokol, ve kterém je uvedeno místo a datum konání, narození býka, chovatel, seznam členů komise, původ býka, výsledky lineárního hodnocení býka a výsledky výběru býka. Býk může být vybrán do přirozené plemenitby a inseminace, přirozené plemenitby, může být odročen nebo vyřazen. Při výběru je stanovena jeho linie, je přidělený registr z ústředního registru plemeníků. Býčci masných plemen se nakupují do odchoven po odstavu. Nákup býků je možný zpravidla ve třech turnusech - letním, podzimním a jarním příštího roku. Býci musí pocházet pouze z chovů zapojených do kontroly užitkovosti masných plemen metoda A. Musí mít doložený původ. Období přípravné v délce 30 dnů slouží k adaptaci býka před zahájením testu vlastní růstové schopnosti. V OPB se býci dělí do skupin po 10 kusech, podle hmotnosti, věku, plemenné příslušnosti. Pro bezpečnou manipulaci s nimi dostávají nosní kroužek. Období testu vlastní užitkovosti trvá 120 dnů. Období po skončení testu vlastní užitkovosti trvá 20 dnů a je přípravou na vlastní výběr. Výživa býčků v období zkoušky vlastní masné užitkovosti je odlišná u masných plemen podle tělesného rámce. Spotřeba živin pro růst býčků plemen Hereford a Aberdeen Angus je normována na denní přírůstek 1300 g. U býků plemene Charolais, Limousin, Blond d Aquitaine, Masný simentál na 1500 g. Býci musí mít volný přístup do krmiště a k napáječce. Tělesné rozměry býka v cm a jeho hmotnost v kg se zjišťují vždy po naskladnění do OPB. Živá hmotnost býků se zjišťuje na začátku přípravného období, na začátku testu, dále v měsíčních intervalech a na konci testu. Při zahájení a ukončení testu se váží 2 x za 24 hodin. Výška v kříži se zjišťuje v den zahájení testu a ve 365 dnech věku, obvod šourku ve 365 dnech věku. Vyhodnocení výsledků zkoušky vlastní užitkovosti se provádí centrálně matematicko statistickými metodami a výsledky slouží pro selekci při základním výběru. Selekční kriteria jsou standard plemen, RPH (relativní plemenná hodnota) pro přírůstek v testu, hmotnost ve 365 dnech věku, výška v kříži, exteriér, průměrný přírůstek od narození do ukončení testu. 3.3. Základní výběr býků do plemenitby, přidělení licence, zápis býka do ústředního registru Výběrová komise je tvořena vybranými pracovníky daného chovatelského svazu, veterinárního lékaře. Pokud je býk vybrán výběrovou komisí a splňuje všechny požadavky po stránce původu, exteriéru, zkoušek vlastní užitkovosti, kvality spermatu a zdravotního stavu, je býkovi přidělena linie a registr z ústředního registru plemeníků. 18 Rapotín, 2007
4. POHLAVNÍ REFLEXY A CHOVÁNÍ BÝKA VE STÁDĚ 4.1. Význam pohlavních reflexů u býků V období pohlavního dospívání se u plemeníků vlivem pohlavních hormonů začne projevovat pohlavní aktivita. Vlivem dráždivosti pohlavního centra zvyšující se produkcí testosteronu produkovaného varlaty se postupně vytváří pohlavní dominanta plemeníka, vyvíjí se pohlavní dimorfizmus a zvyšuje se sekreční činnost přídatných pohlavních žláz. Pohlavní reflexy nepodmíněné - vrozené se vybavují samovolně pod vlivem gonadotropních pohlavních hormonů. Jsou označovány za pohlavní pud, též za pohlavní chování, a vedou pohlavně dospělého plemeníka a plemenice k páření v době říje. K poznání významu nepodmíněných reflexu přispělo učení I.P.Pavlova o vyšší nervové činnosti. Pohlavní chování - nepodmíněné reflexy, které se v průběhu páření projevují, se dělí na: lokomoční, objímací a erekční, kopulační frikční a ejakulační. Tyto reflexy v průběhu přirozeného páření nebo odběru ejakulátu od býka musí na sebe navazovat. Pokud dojde k porušení jejich průběhu a vzájemné návaznosti, akt páření nebo odběru ejakulátu není ukončen plnohodnotnou ejakulací. Lokomoční sbližovací reflex se projevuje tím, že plemeník vyhledává plemenici v říji podle zrakových, zvukových a i pachových podnětů (feromonů), jejichž zdrojem je plemenice. Intenzita těchto projevů je výraznější v době říje. Plemenice se zpravidla chovají pasivně. Někdy však starší plemenice v době říje samy vyhledávají plemeníka. Objímací reflex se dostavuje u býčků již ve věku 5 6 měsíců. Uplatňuje se nejen k jedincům druhého pohlaví, ale i k jedincům jiného druhu. Současně s objímacím reflexem probíhá i erekční reflex při kterém dochází k ztopoření pyje erekci, za účelem jeho snadnějšího vpravení do pohlavního ústrojí plemenice. U býků stačí k vybavení objímacího reflexu silueta plemenice, býka nebo neživého fantomu. Zvětšením pyje se zvyšuje citlivost recepčních tělísek uložených na povrchu konce pyje. Jsou to tělíska Meissnerova, citlivá na hladkost povrchu pochvy, Vater-Pacciniho tělíska, citlivá na tlak a pohlavní tělíska citlivá na teplotu. Ztopoření pyje, ke kterému dochází v době pohlavního vzrušení vede k jeho vysouvání z předkožky a současně dochází k odkapávání výměšků uretrálních žláz. Toto je znakem připravenosti plemeníka k procesu páření. Při erekci mají značnou úlohu i podmíněné reflexy. Kopulační reflex zasunutí pyje předpokladem hladkého průběhu tohoto reflexu je, aby povrch pyje přišel do styku s dostatečně teplou, hladkou a zavlhlou sliznicí. U býků se tento reflex projevuje ve věku 6 8 měsíců. Ejakulační reflex je u přežvýkavců krátký a vrcholí jednorázovou ejakulací trvající 2 4 s. Jednorázová a rychlá ejakulace u přežvýkavců je umožněna ampulemi na konci chámovodu, do kterých se v době pohlavního vzrušení dostávají spermie z ocasu nadvarlete chámovodem nasávacími pohyby semenného provazce. 4.2. Chování býka v přítomnosti říjících se plemenic ve stádě Plemenný býk ve stádě průběžně sleduje chování plemenic ve stádě, zrakem, čichem; sleduje i hlasové projevy plemenic. Přibližuje se k močícím plemenícím a očichává místo močení. Zjistí-li nastupující říji u dané plemenice, tuto doprovází, očichává ve slabinách, očichává a olizuje moč. V průběhu říje se projevuje reflex lokomoční. Býk dále testuje připravenost plemenice k páření pokládáním hlavy na záď plemenice a pokouší se o vzeskok reflex objímací. Toto chování býka je doprovázeno tlumeným hrdelním bručením a tzv. flémováním, tj. zvedáním hlavy a odhrnováním horního pysku. V optimální době uprostřed říje dojde k vlastnímu procesu páření, plemenice se zastaví a býk se zvedne na zadní končetiny zaklesne se za kyčelní hrboly plemenice zasune pyj do pochvy a po jednorázovém frikčním pohybu dojde k ejakulaci spermatu do míst růžice děložního krčku intenzívním dorazem doprovázeným přískokem. Akt páření se může několikrát opakovat. Rapotín, 2007 19
4.3. Chování říjící se krávy v přítomnosti býka Plemenice v říji se chová pasivně, projevuje ochotu k páření tzv. standing heate, vyhledává plemeníka. U plemenice dochází k mírnému zvýšení tělesné teploty, které se projevuje v chladnějším období zvlhnutím srsti a vystupováním páry z bederní krajiny. Nejintenzivnější aktivita páření u pasoucích se krav bývá za ranního rozbřesku a za soumraku. U krávy v nejvýhodnější době k páření to je uprostřed říje, lze pozorovat výrazné změny v chování. 20 Rapotín, 2007