GEOGRAFIE ČR úvod, historický vývoj, administrativní členění GER2, přednáška 1 letní semestr 2009 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz
GEOGRAFIE ČR - termíny přednášek - sylabus předmětu - blokové cvičení - požadavky ke zkoušce - vstupní dotazník - dotazy?
GEOGRAFIE ČR ÚVOD Geografie je multidisciplinární věda, zabývající se prostorovým rozšířením jevů na Zemi. Studuje nejen jejich statickou (současnou) podobu, ale také jejich interakci a vývoj v čase.
GEOGRAFIE ČR ÚVOD Geografii lze rozčlenit na více skupin, nejčastější je zhruba toto: fyzická geografie (vodstvo, vegetace, orografie, klima, geomorfologie ) socioekonomická geografie (obyvatelstvo, průmysl, zemědělství, admin. členění ) regionální geografie (FG i SEG v rámci vybraného území) Podle některých definic sem patří i kartografie.
GEOGRAFIE ČR ÚVOD My se zaměříme na regionální geografii ČR, a to jak z pohledu fyzického, tak i socioekonomického. Kartografií Vás trápit nebudu
HISTORICKÝ VÝVOJ Velká Morava, Přemyslovské Čechy, Habsburkové Rakousko-Uhersko do roku 1867-1918 Československo 1918-1938 Česko-Slovenská republika 1938-1939 Protektorát Čechy a Morava 1939-1945 Československá republika 1945-1960 Československá socialistická republika 1960-1990 Česká a Slovenská Federativní Republika 1990-1992 Česká republika 1993-současnost
HISTORICKÝ VÝVOJ RAKOUSKO-UHERSKO 1867-1918 státní útvar, vzniklý po prohrané rakousko-pruské válce přeměnou Habsburské monarchie na unii dvě části Předlitavsko a Zalitavsko součástí Předlitavska i Království České a Markrabství Moravské v roce 1910 v mělo Rakousko-Uhersko 51 milionů obyvatel a 676 000 km2 unie dvou celků je patrná i na znaku
HISTORICKÝ VÝVOJ ČESKOSLOVENSKO 1918-1938 státní útvar, vzniklý po rozpadu RakouskaUherska v souvislosti s výsledky 1. sv. války tzv. První republika součástí byla Podkarpatská Rus (až 24 39 v.d.) toto období končí Mnichovskou dohodou a začíná Druhá republika Mapka ukazuje původní hranice Rakouska-Uherska (šedá) a nové uspořádání po I. sv. válce (červená)
HISTORICKÝ VÝVOJ ČESKO-SLOVENSKÁ REPUBLIKA 1938-1939 státní útvar, vzniklý po Mnichovské dohodě tzv. Druhá republika trvala jen 167 dní již bez Podkarpatské Rusi a části Horních Uher, oboje si přisvojilo Maďarsko
HISTORICKÝ VÝVOJ PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA 1939-1945 státní útvar, vzniklý po okupaci nacistickým Německem (Protektorat Böhmen und Mähren) bez Slovenska (Slovenský štát) a celých Sudet (o třetinu obyvatelstva méně) konec v květnu 1945 s ukončením II. sv. války
HISTORICKÝ VÝVOJ PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA 1939-1945 mapa západní části protektorátu s největším úbytkem území
HISTORICKÝ VÝVOJ ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA 1945-1990 obnovení Československa po II. sv. válce, ovšem již bez Podkarpatské Rusi, která připadla Ukrajině (resp. SSSR) 3-4 miliony německého a maďarského obyvatelstva odsunuto, tzv. Benešovy dekrety konec v květnu 1945 s ukončením II. sv. války v roce 1960 do názvu vsunut přívlastek socialistická
HISTORICKÝ VÝVOJ ČESKÁ A SLOVENSKÁ FEDERATIVNÍ REPUBLIKA 1990-1992 po sametu vleklé spory o uspořádání obou federativních republik změna názvu nestačila (tzv. pomlčková válka ) a tak od 1.1.1993 nenásilně vznikají dva samostatné státní útvary dlouhá a náročná jednání týmů premiérů Václava Klause a Vladimíra Mečiara
HISTORICKÝ VÝVOJ ČESKÁ REPUBLIKA 1993-? samostatný stát zahrnující Čechy, Moravu a část Slezska 78 866 km2, 10 450 000 obyvatel s Polskem jednání o výměně cca 400 ha území na Opavsku či průběh hranice se Slovenskem
ČR V RÁMCI EVROPY NATO Severoatlantická aliance, založena 1949 ČR součástí od roku 1999 bezpečnostní organizace, reakce západních demokracií na vývoj v Evropě
ČR V RÁMCI EVROPY EVROPSKÁ UNIE vznik v roce 1992 na základě Maastrichtské smlouvy, navazující na předchozí společenství (EHS, ES) ČR součástí od roku 2004, v roce 2007 rozšíření o další země (Bulh.,Rum.) ekonomické sdružení, nyní 27 zemí s cca 500 miliony obyvatel
ČR V RÁMCI EVROPY
ČR V RÁMCI EVROPY SCHENGENSKÝ PROSTOR - - - na základě Schengenské dohody z roku 1985 (prováděcí úmluva v roce 1990) zaručuje volný pohyb osob v rámci členských zemí hraniční přechody jsou odstraněny a hranici lze překročit kdekoliv vnější hranice prostoru je střežena pečlivěji, zákaz vstupu udělený v kterémkoliv státě je pak platný i pro celý prostor ČR vstoupilo do prostoru v prosinci 2007 a jelikož tak učinilo i Polsko a Slovensko, nemáme žádnou vnější hranici ze zemí EU není členy Velká Británie, Irsko, Bulharsko, Rumunsko a Kypr navíc Norsko, Island a Švýcarsko
ČR V RÁMCI EVROPY EUROREGIONY regionální formy partnerství přes hranice státu hospodářská, kulturní a společenská spolupráce mapy, propagace, silnice, setkání, dotace
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ KRAJE OKRESY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ OBCE S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM OBCE KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ NUTS regiony soudržnosti
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ KRAJE nově vznikly roku 2000, celkem 14 v ČR tzv. Vyšší územní samosprávné celky (VÚSC) v letech 1960-99 bylo krajů 7, což bylo z hlediska správy území málo Středočeský kraj nemá krajské město, ale sídlo je v Praze Krajský úřad vykonává přenesenou působnost státní správy nejvyšším představitelem kraje je hejtman
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ KRAJE Název kraje Obyvatelstvo 9/2008 okresy Počet SO ORP Počet SO POÚ obce části obcí Výměra v km2 Hlavní město Praha 1 227 000 0 0 0 1 146 496 Středočeský 1 223 000 12 26 55 1146 2782 11015 Jihočeský 635 000 7 17 37 623 1974 10057 Plzeňský 567 000 7 15 35 501 1543 7561 Karlovarský 309 000 3 7 14 132 516 3315 Ústecký 835 000 7 16 30 354 1139 5335 Liberecký 437 000 4 10 21 216 763 3163 Královéhradecký 554 000 5 15 35 448 1073 4758 Pardubický 515 000 4 15 26 452 992 4519 Vysočina 515 000 5 15 26 729 1443 6925 1 145 000 7 21 34 647 871 7066 Olomoucký 642 000 5 13 19 394 755 5159 Zlínský 591 000 4 13 25 304 438 3964 1 251 000 6 22 31 302 636 5533 Jihomoravský Moravskoslezský
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ OKRESY od roku 2003 zrušeny okresní úřady, jednotky však existují dál (statistická jednotka, členění soudů) pravomoci okresních úřadů přesunuty nahoru i dolů celkem 77 v ČR od roku 1996 nový okres Jeseník, jinak je jejich členění platné z roku 1960 dříve se lišily soudní a správní okresy
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ (ORP) tzv. obce III. typu mezičlánek řízení mezi krajem a obcí celkem 205 v ČR agenda odpovídá zhruba bývalým okresním úřadům, proto se těmto územím říká malé okresy
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ OBCE S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM (POÚ) tzv. obce II. typu část pravomocí jako obec trojková celkem 389 v ČR
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ OBEC obec je základní článek státní správy i samosprávy jeden či více katastrů obec spravuje volené zastupitelstvo a rada obce, v čele je starosta (primátor) obec má vlastní hospodaření (rozpočet) celkem cca 6500 obcí v ČR intravilán a extravilán
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ obec může mít více katastrů (obec Hostivice k.ú. Hostivice a k.ú. Litovice) jedinečný název v rámci ČR obec, městská část či osada celkem cca 13 500 k.ú. v rámci k.ú. jsou parcely a budovy číslovány souvislou číselnou řadou
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ NUTS regiony soudržnosti statistická jednotka pro potřeby Eurostatu a dotační politiky členění ČR zapadá do klasifikace NUTS (zkratka La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) v rámci Evropské unie návrh členění ČR (NUTS 1 až 3) schválen v lednu 1999 úroveň NUTS 1 zahrnuje celou ČR úroveň NUTS 2 slučuje některé kraje (8 jednotek) úroveň NUTS 3 je totožná s kraji úroveň NUTS 4 je totožná s okresy úroveň NUTS 5 je totožná s obcemi
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ