Obléhání hradu SION L.P. 1437 a poučení pro projektové manažery B. LACKO Doprovodný program QV 2015
Zikmund Lucemburský uznán českou šlechtou za českého krále (Výsledek dohod v Basilei v roce 1436)
Postoje české šlechty k holdu Zikmunda jako králi Tři postoje českých pánů Ignorující (nepřišli holdovat) Opatrnický s výmluvou Prospěchářský - žádali zemské úřady M. Aleš: Táborský hejtman Jan Roháč Z Dubé
Opovážlivý list Jana Roháče z Dubé! Císaři Zikmundovi napsal: Tys nepřítel Země české! Tebe, za svého krále a císaře, nikdy neuznám! Nepodvolím se Ti! Škodit Ti budu!
Jako jediný se otevřeně a zcela nepokrytě postavil na odpor císaři Zikmundovi! Odjel z Prahy na svůj hrad Sion nedaleko města Kutná hora - dnes zřícenina u předměstské obce Chlístovice
Rozkaz císaře Zikmunda nově jmenovanému hofmistrovi Hynku Ptáčkovi z Pirkštejna: Ihned vezmi zemské vojsko, vytáhni proti Roháčovi, zajmi ho a přiveď mi ho k potrestání do Prahy!
Vojsko kolem 1000 mužů - vytáhlo v květnu roku 1437 z Prahy a k císaři vzápětí dorazil posel s listem: Přitáhli jsme k Sionu. Vyzval jsem Roháče, aby se Ti podrobil. Odmítl Zahajujeme dobývání Sionu
Po několika týdnech další list: Zaútočili jsme na hrad Sion Roháč ho se svými lidmi urputně hájí Opakujeme šturmy každý den Mezi šturmy vyjednávám s Roháčem, aby se Ti poddal odmítá
Něco o dobývání hradeb
Po dalších týdnech list: Hrad se nedaří dobýt pro jeho silnou obranu Je nutno přistoupit k obléhání hradu K tomu je potřeba, abys poslal posily, hrubá děla a střelný prach. Stále útočíme a mezi šturmy vyjednávám s Roháčem, aby se ti poddal stále odmítá! Dej příkaz ať přivezou peníze na žold vojsku Dovětek na konci listu:
Post Sriptum Domnívám se, že obléhání bude konec konců úspěšné. Okolní obyvatelstvo nás respektuje a je odhodláno nám pomáhat, neboť v Tobě vidí svého nového krále, který konečně nastolí v zemi mír a pořádek.???
Hrůzy války (obraz z doby Třicetileté války)
Touto poznámkou chtěl H. Ptáček císaři Zikmundovi připomenout: My nejsme okupační armáda, nýbrž řádné vojsko, Tebou vyslané k potrestání jednoho odbojného zemana! Proto nebudeme vraždit, znásilňovat, krást a ničit. Co potřebujeme, to si řádně koupíme za Tebou poslané peníze. Zikmund jim poslal možná i trochu víc, aby se nemuseli zabývat pečením a vařením a mohli si hned koupit hotové chleby a klobásy a tím měli více času na válčení!!!
Císař poslal žádané a dostal list po třetím měsíci od vyslání vojska Císaři, děla nemohou mohutné hradby rozbít. Je potřeba vykopat štolu, připravit mocnou nálož a vylomit v hradbách průlom. Měšťané Hor Kutných, kteří jsou Ti nakloněni, vyšlou 4 tucty horníků, aby podkop provedli. Potřebuji peníze na jejich mzdu a půl tuctu soudků střelného prachu. I když stále přesvědčuji Roháče, aby se Ti poddal : vytrvale odmítá!
Středověké dělo (Jak fungovalo?!)
Ve 4. měsíci obléhání napsal císaři: Podkop je připraven Stále jsme útočili, ale mocně chráněný hrad zatím nedobyli. Mezi útoky vyzýval jsem Roháče, aby se vzdal i teď odmítl! Pošli posily na rozhodující, závěrečný šturm!
Zikmund však už neměl k dispozici žádné další vojáky! Naštěstí pro něj přijel do Prahy menší strážní oddíl maďarských jezdců, aby ho doprovodil na cestě z Prahy do Uher na některý z tamních královských hradů. Ty tedy vyslal, aby co nejrychleji vyrazili oblehatelům pomoci. Jak se vrátí, že s nimi do Uher pojede, kam ho uherská šlechta naléhavě volala!
Nedlouho poté, co oddíl odjel, dorazil na hrad posel se zprávou ze 6. září 1437: Císaři! Oddíl vojska, který jsi poslal, byla ta rozhodující posila, pro vítězný šturm! Dnes byl hrad Sión dobyt! S uherským oddílem posílám Roháče i jeho pomocníky v okovech do Prahy. Naše vojsko nejprve rozboří hrad a pak nastoupí cestu zpět.
Když uherský oddíl se zajatci dorazil do Prahy, dal Zikmund všechny nejprve krutě mučit a posléze dne 9. 9. 1437 byli všichni - 53 mužů popraveni oběšením na třípatrové šibenici!
Oběšením Roháče udělal Zikmund velkou taktickou chybu. Proto musel urychleně, těžce nemocen, Prahu s uherským oddílem opustit! Cestou do Uher zemřel 9. 12. 1437 ve Znojmě.
Reporty, popisující dobývání hradu byly známy a situace popisována i vatikánským legátem u císařského dvora Piccolominim v dopisech papeži do Říma! Otec Palacký, mistr Jirásek a později i komunisté prezentovali tento hrdinný boj Jana Roháče z Dubé, jako doklad všeobecného tehdejšího odporu k Zikmundovi.
Výzkum Sionu po 550 letech od jeho obléhání. (Současný stav zříceniny) Výzkum pracovnice historického ústavu UK odkryl v prostorách zříceniny hradu Sion u Kutné Hory půdorysy jeho původních zdí a odborníci se pokusili o pravděpodobnou rekonstrukci jeho podoby.
Hrádek Sion
Co se zjistilo Velmi malé rozměry stavby!!! Chyběla hlavní obraná věž donjon!!! Nebylo sklepení pro uchování zásob!!! Nenašly se stopy po větších hradbách!!! Hrad neměl studnu!!! Jak mohl taková malá tvrz vzdorovat 4 měsíce s 50 obránci početnému vojsku!?
A dále: Nenašly se velké koule z obléhacích děl, jen malé, kamenné opracované valouny z praku! Nenašly se před hradbami žádné zbraně nebo kostry zabitých útočníků! Nenašly se žádné stopy po měsíční podkopové práci 50 horníků! Vedoucí pracovnice výzkumu začala pochybovat, že to je zřícenina Roháčova hradu Sion!!!
Nakonec se pokusila podívat na věc z jiného úhlu pohledu: Kdo byl obránce hradu? Jan Roháč z Dubé. Co to bylo za vojsko, které hrad obléhalo? Jeho bývalí spolubojovníci z dob husitských válek! Řadoví vojáci i hejtmané. Kdo byl velitel oblehatelů? Hynek Ptáček z Pirkštejna. Jaký byl vztah mezi Janem Roháčem z Dubé a Hynkem Ptáčkem z Pirkštejna?
Příbuzenský! Hynek Ptáček z Pirkštejna byl synovec Jana Roháče z Dubé!!! Sice, tak říkajíc z druhého kolena, ale v té době i vzdálenější rodové svazky se mezi šlechtici velmi ctily!!! A NAVÍC: Jaký měli asi všichni vztah k Zikmundovi a k jeho rozkazu: Zajmout Jana Roháče?!
Válčili tedy JAKO! Doufali, že těžce nemocný Zikmund brzy umře a situace se pak nějak vyřeší! Co bylo na konci každého dopisu napsáno? A jak asi probíhaly ty výzvy k Roháčovi, aby se vzdal!? Nepříznivě byly zaskočeni příchodem uherského oddílu, se kterým se asi ani pořádně nedovedli domluvit. Tak společně s nimi ihned zaútočili a hrad dobyli! Ale šikovně se vyhnuli nutnosti vidět předpokládanou popravu Roháče i obránců.
Jan Roháč z Dubé byl hrdina a mučedník! Jan Hus: Braň pravdu až do smrti! Socha Roháče u letohrádku Hvězda v pražské oboře Bílá Hora
Co ale příběh říká projektovým manažerům! Prověřovat podávané zprávy!!! I když znějí věrohodně a logicky! I když jsou příznivé! Je nutno si vybudovat kontrolní systém Často na to musí být podepřeno smlouvou nebo mimořádnou pravomocí! Nastavit od začátku projektu přísná pravidla reportingu (kdo, kdy, jak, komu)!
Znáte slovenskou písničku: Prídi ty šuhajko ráno k nám?
Analýza zainteresovaných stran: Zikmund Lucemburský Jan Roháč z Dubé Hynek Ptáček z Pirkštejna Obránci Sionu Obléhatelé Sionu Obyvatelé z okolí Sionu (včetně Kutné Hory) Kazatelé kališníků Katolická církev
Na závěr ještě starší příběh o jenom reportingu z Říše římské.
Gaius Julius (Caesar) Byl senátem Římské říše vyslán dobít v čele několika římských legií Galii (dnešní Francii).
Římský senát (Maccari: Cicero řeční před senátem ve starém Římě) Ale neposílal senátu žádné zprávy! Proto senát vyslal k němu posla se vzkazem, aby urychleně informoval senát o situaci!
Gaius Julius, pozdější římský císař, poslal senátu, jako odvěď, jen tři slova: Veni! Vidi! Vici! Česky: Přišel jsem! Uviděl jsem! Zvítězil jsem! Tedy report: Stručný, jasný, výstižný a pravdivý!!!