Občanská poradna SPOLEČNĚ-JEKHETANE, Palackého 49, Ostrava-Přívoz

1 Občanská poradna SPOLEČNĚ-JEKHETANE, Palackého 49, Ostrava-Přívoz Občanská poradna SPOLEČNĚ-JEKHETANE, kontaktní místo Dělnická 20, Ostrava-Poruba INFORMACE POSKYTOVANÉ OBĚTEM DLE ZÁKONA O OBĚTECH TRESTNÝCH ČINŮ Občanská poradna SPOLEČNĚ-JEKHETANE Poskytujeme sociální, psychologické poradenství a právní informace před zahájením trestního řízení, v jeho průběhu i po jeho skončení. Pomoc poskytujeme po nezbytně dlouhou dobu (pokud plní svůj účel). Služby poskytujeme bezplatně. OBĚTI, KTERÁ NEOVLÁDÁ ČESKÝ JAZYK, poskytne naše občanská poradna informace pouze v případě, že se dostaví s tlumočníkem. V této brožurce naleznete INFORMACE POSKYTOVANÉ NAŠÍ ORGANIZACÍ A DALŠÍMI SUBJEKTY ZAPSANÝMI V REGISTRU POSKYTOVATELŮ POMOCI OBĚTEM TRESTNÝCH ČINŮ: o službách, které poskytujeme o právech oběti podle zákona o obětech trestných činů o právech oběti jako poškozeného podle trestního řádu

2 průběhu trestního řízení a postavení oběti jako poškozeného a svědka v něm PRÁVA OBĚTI DLE ZÁKONA: Právo na poskytnutí odborné pomoci Máte právo na sociální a psychologické poradenství, které je poskytováno bezplatně. Advokát může poskytnout také právní pomoc (za úplatu nebo bezplatně). Právo na informace Máte právo na přístup k informacím, které se týkají trestného činu, jehož jste obětí. U jednotlivých organizací získáte následující informace: Informace poskytované naší organizací a dalšími subjekty zapsanými v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů: informace o službách, které poskytujeme, o jejich rozsahu, o bezplatnosti poskytované služby, o organizacích, které poskytnou službu, pokud ji naše organizace neposkytuje (včetně předání kontaktu) o právech oběti podle zákona o obětech trestných činů o právech oběti jako poškozeného podle trestního řádu průběhu trestního řízení a postavení oběti jako poškozeného a svědka v něm Informace poskytované policií, policejním orgánem nebo státním zástupcem vždy při prvním kontaktu s Vámi. Informace musí být písemné a musí být také srozumitelně ústně vysvětleny: u kterého orgánu můžete oznámit, že se stal trestný čin a předání kontaktu na tento orgán informace o organizacích poskytujících odbornou pomoc obětem trestných činů (včetně předání kontaktů) podmínky bezplatného poskytnutí odborné pomoci podmínky pro vznik práva na opatření k zajištění bezpečí podle trestního řádu u kterého orgánu získáte další informace, týkající se trestného činu, jehož jste obětí jaké jsou další etapy řízení po podání trestního oznámení a jaká je úloha oběti (poškozeného) v těchto etapách u kterého orgánu získáte další informace podle tohoto zákona (včetně kontaktu na tento orgán) podmínky a rozsah práva na peněžitou pomoc, včetně lhůt pro podání žádosti

3 u kterého orgánu a jak se můžete domáhat nápravy, pokud orgán veřejné moci porušuje Vaše práva nebo Vám brání v jejich uplatnění o jakou ochranu Vašich práv můžete požádat, pokud máte bydliště v jiném členském státě EU jaká jsou Vaše další práva podle zákona o obětech trestných činů Informace poskytované oběti dalšími orgány veřejné moci a zdravotnickými zařízeními: V případě, kdy je místem prvního kontaktu s obětí obecní policie, Vojenská policie, Vězeňská služba České republiky nebo celní úřad sdělí Vám: u kterého orgánu můžete oznámit, že se stal trestný čin a předá kontakt na tento orgán informace o organizacích poskytujících odbornou pomoc obětem trestných činů, taktéž včetně předání kontaktů V případě, kdy je místem prvního kontaktu s Vámi zdravotnické zařízení, poskytne Vám informace o organizacích poskytujících odbornou pomoc obětem trestných činů, včetně předání kontaktů. Další informace poskytované obětem trestných činů: Na požádání Vám orgány činné v trestním řízení (dále jen OČTŘ), tj. Policie ČR, státní zastupitelství a soud, poskytnou informace o: pravomocném rozhodnutí, kterým trestní řízení skončilo, nebo že trestní řízení nebylo zahájeno o stavu trestního řízení (s výjimkou případů, kdy by tato informace mohla ohrozit dosažení účelu trestního řízení) Na požádání Vám věznice, zdravotnické zařízení nebo ústav, kde odsouzený vykonává ochranné léčení nebo zabezpečovací detenci, poskytnou bezodkladně, nejpozději do 24 hodin informace o: propuštění nebo útěku obviněného/odsouzeného přerušení výkonu trestu odnětí svobody obviněného/odsouzeného o změně ochranného léčení z ústavního na ambulantní o změně zabezpečovací detence na ochranné léčení o vydání obviněného/odsouzeného do jiného státu Tato žádost se podává v přípravném řízení policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci a v řízení před soudem soudu, který rozhodoval v prvním stupni. OČTŘ ji potom postoupí příslušnému zařízení.

4 HROZÍ-LI OBĚTI NEBEZPEČÍ při pobytu obviněného/odsouzeného na svobodě, informuje policejní orgán oběť o výše uvedených skutečnostem i v případě, kdy o to sama nepožádala. nebo Existuje-li DŮVODNÁ OBAVA O BEZPEČÍ OBĚTI, podává policejní orgán informaci o propuštění nebo uprchnutí obviněného/odsouzeného vždy a to i bez předchozí žádosti oběti o tuto informaci. Veškeré informace musí být obětem podány SROZUMITELNĚ s ohledem na věk, rozumovou a volní vyspělost, zdravotní stav včetně psychického. Některé informace musí být poskytnuty nejen písemně i ústně (např. informace podané při prvním kontaktu policií nebo státním zástupcem viz. kapitola Informace podávané policií, policejním orgánem nebo státním zástupcem ), některé postačí předat pouze písemně. Právo oběti na ochranu před hrozícím nebezpečím Příslušník Policie České republiky, Vězeňské služby, celník, vojenský policista a strážník obecní policie provedou úkon nebo přijmou opatření k zajištění bezpečí oběti, pokud dochází k jejímu ohrožení. Řídí se při tom zákony, upravujícími činnost těchto orgánů. Krátkodobou ochranu poskytne Policie České republiky, dle zákona o policii. Může se jednat o fyzickou ochranu, dočasnou změnu pobytu ohroženého, použití zabezpečovací techniky nebo poradensko-preventivní činnost. Krátkodobou ochranu lze poskytnout i osobám blízkým oběti. Realizuje se však pouze se souhlasem osoby, které má být poskytnuta. Vykázání osoby ze společné domácnosti provádí Policie České republiky dle zákona o policii. Vykázání lze provést pokud (především s ohledem na předchozí útoky) lze předpokládat, že se vykazovaná osoba dopustí dalšího nebezpečného útoku. Policista proto může vykázat agresora z obydlí, které sdílí společně s ohroženou osobou. Vykázání lze provést i v nepřítomnosti vykazovaného. Vykázání trvá po dobu 10 dní a tuto dobu nelze nijak zkrátit. Naopak dobu vykázání lze prodloužit podáním návrhu na předběžné opatření k soudu. Vykázání oznámí policista ústně a následně o něm předá písemné potvrzení (včetně vymezení prostoru a poučení o právech a povinnostech). Vykázaný může proti vykázání podat námitky, po dobu rozhodování o námitkách však vykázání stále platí. Vykázaný je povinen opustit neprodleně vymezený prostor, zdržet se vstupu do tohoto prostoru, vydat policistovi všechny klíče od tohoto prostrou a zdržet se kontaktu s ohroženou osobou. Má právo vzít si své osobní věci a věci nutné k výkonu povolání. Policista poučí vykázaného o možnostech ubytování a požádá ho o sdělení adresy pro doručování. Policista také poučí ohroženou osobu o možnosti podat návrh na předběžné opatření k soudu, o možnosti využít služby poskytované obětem trestných činů a o následcích uvedení nepravdivých údajů. Kopii záznamu o vykázání zasílá policista intervenčnímu centru (psychologická pomoc obětem násilí), soudu a orgánu sociálně právní ochrany dětí (když v domácnosti žije nezletilé dítě) a to ve lhůtě do 24 hodin od vstupu policisty do obydlí.

5 3 dny po vykázání policista provede kontrolu dodržování tohoto opatření. O všech skutečnostech pořizuje policista záznam. Právo na ochranu soukromí Ochrana osobních údajů obětí se řídí trestním řádem. Orgány činné v trestním řízení nesmějí v přípravném řízení (tj. v době do podání obžaloby k soudu) zveřejnit informace umožňující identifikaci podezřelého/obviněného, poškozeného (oběti), zúčastněné osoby nebo svědka. Nesmí také zveřejňovat informace, které s trestným činem nesouvisí. Ani osoby, kterým byly poskytnuty nezveřejnitelné informace (např. znalci, advokáti, lékaři), nesmí tyto informace zveřejnit (o tomto musí být poučeni). Zvýšená ochrana je poskytována nezletilým a poškozeným trestnými činy proti životu a zdraví, obchodování s lidmi, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, opuštění dítěte nebo svěřené osoby, týrání, únosu dítěte nebo osoby stižené duševní poruchou a nebezpečného pronásledování (tzv. stalking). Jména a bydliště těchto osob nesmí být zveřejněna ani po skončení trestního řízení. Zákaz se může vztahovat i na další skutečnosti, pokud o tom rozhodne soud. Informace z odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu, které nebyly použity jako důkaz v řízení před soudem, nesmí být zveřejněny bez souhlasu osoby, které se týkají. Informace, na které se vztahuje zákaz, lze zveřejnit v omezené míře pro účely vyšetřování trestného činu nebo vyžaduje-li to veřejný zájem (např. při varování veřejnosti nebo pátrání po pachateli). Lze je také zveřejnit, pokud s tím osoba, které se týkají, výslovně souhlasí. Zemřela-li tato osoba, může souhlas udělit její manžel, partner, děti nebo rodiče. U osoby mladší 18 let nebo osoby zbavené či omezené v právní způsobilosti dává souhlas její zákonný zástupce. Souhlas za zemřelého poškozeného nemůže dát pachatel. Pokud o to Vy nebo Váš zástupce požádáte, vedou se údaje o bydlišti, adrese, místě výkonu práce, osobních, majetkových a rodinných poměrech odděleně, tak, aby k nim měly přístup pouze orgány činné v trestním řízení, policisté a úředníci Probační a mediační služby ČR činní v dané věci. Nutné údaje jsou však zpřístupněny, je-li to nutné k dosažení účelu trestního řízení nebo uplatnění práva na obhajobu. O zpřístupnění informací se provádí zápis. Právo na ochranu před druhotnou újmou Máte právo požádat, aby při provádění úkonů bylo zabráněno Vašemu kontaktu s osobou, kterou jste označili za pachatele nebo která je podezřelá/obviněná ze spáchání trestného činu vůči Vám. Příslušné orgány jsou povinny této žádosti vyhovět, pokud se jedná o oběť zvlášť zranitelnou (např. dítě) a není-li to v rozporu s povahou prováděného úkonu. Pokud žádosti nelze vyhovět, zajistí příslušný orgán, aby bylo zabráněno kontaktu mezi Vámi a podezřelým/obviněným/pachatelem před zahájením a po skončení úkonu.

6 Otázky z intimních oblastí Vašeho života Vám mohou být pokládány jen, když je to nezbytné pro trestní řízení. Tyto otázky jsou kladeny šetrně, obsahově vyčerpávajícím způsobem, tak, aby nebylo nutné výslech znovu opakovat. Formulace musí být přizpůsobena věku, osobních zkušenostem a psychickému stavu dotazovaného. Máte právo podat námitky proti zaměření otázky, námitka se zaznamenává do protokolu. O důvodnosti takové námitky rozhodne vyslýchající. Máte právo požádat, abyste byli vyslýcháni osobou stejného nebo opačného pohlaví. Takovéto žádosti je nutné vyhovět u zvlášť zranitelné oběti (pokud tomu nebrání důležité důvody). Důvody zamítnutí se poznamenají do protokolu. Zvláště zranitelná oběť má právo požádat o tlumočníka stejného nebo opačného pohlaví. Této žádosti není vyhověno pouze v případě, že není možné odložit provedení úkonu nebo zajištění tlumočníka požadovaného pohlaví. Výslech zvláště zranitelné osoby se provádí citlivě, s ohledem na konkrétní okolnosti. Je-li to možné, provádí výslech vyškolená osoba. Vyškolená osoba provádí výslech vždy, jedná-li se o dítě (s výjimkou neodkladných úkonů nebo nelze-li takovou osobu zajistit). Probíhá tak, aby nemusel být později znovu opakován. V případě, že je nutné výslech opakovat, měl by být vyslýchající tentýž jako při prvním výslechu. Nepřeje-li si zvlášť zranitelná osoba vizuální kontakt s podezřelým/obviněným/pachatelem, učiní se potřebná opatření, aby k takovému kontaktu nedošlo (nebrání-li tomu závažné důvody). Využije se zejména audiovizuální techniky. Nesmí však být porušeno právo na obhajobu. Právo na doprovod důvěrníkem Máte právo, aby Vás k úkonům trestního řízení doprovázel důvěrník. Důvěrník je fyzická osoba, způsobilá k právním úkonům, kterou si sami zvolíte. Poskytuje zejména psychickou podporu. Může být zároveň Vaším zmocněncem, tj. zastupovat Vás v trestním řízení činit Vaším jménem návrhy, podávat žádosti nebo opravné prostředky, účastnit se procesních úkonů, kterých se můžete účastnit také Vy). Důvěrníkem nemůže být ten, kdo v případu figuruje jako obviněný, obhájce, svědek, znalec nebo tlumočník. Důvěrník nesmí zasahovat do provedení úkonu. Ve výjimečných případech lze přítomnost důvěrníka u provádění úkonu vyloučit. V případě, že se nejedná o neodkladně prováděný úkon, můžete si zvolit důvěrníka jiného. Právo prohlásit jaký dopad má trestný čin na život oběti V kterémkoli stádiu trestního řízení máte právo učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na Váš dosavadní život. Toto prohlášení může být i písemné.

7 Právo na peněžitou pomoc Máte právo na peněžitou pomoc poskytovanou státem. Za jakých podmínek Vám pomoc může být poskytnuta, stanoví zákon o obětech trestných činů. Žádosti vyřizuje Ministerstvo spravedlnosti ČR. Na peněžitou pomoc má právo oběť, které bylo trestným činem ublíženo na zdraví nebo způsobena těžká újma na zdraví. Dále pozůstalí po osobě, která v důsledku trestného činu zemřela. Nárok na peněžitou pomoc vzniká manželovi, rodiči, registrovanému partnerovi, dítěti nebo sourozenci zemřelého, pokud žili ve společné domácnosti, a osobě, ke které měl zemřelý vyživovací povinnost. Právo na peněžitou pomoc má také oběť trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a dítě oběť trestného činu týrání svěřené osoby, vznikla-li jim nemajetková újma. Ublížením na zdraví se rozumí narušení zdravotního stavu oběti, které po dobu nejméně 3 týdnů znesnadňuje obvyklý způsob života a vyžaduje lékařské ošetření. Těžkou újmou na zdraví je vážná porucha zdraví nebo jiné vážné onemocnění zmrzačení, ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti, ochromení končetiny, ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí, poškození důležitého orgánu, zohyzdění, vyvolání potratu nebo usmrcení plodu, mučivé útrapy a porucha zdraví trvající nejméně 6 týdnů. Peněžitá pomoc slouží k překlenutí zhoršené sociální situace po spáchání trestného činu. Jedná se o jednorázově vyplacenou částku, která slouží k úhradě odborně poskytnuté psychoterapie nebo fyzioterapie nebo obdobné služby směřující k nápravě nemajetkové újmy. Peněžitá pomoc se poskytuje pouze v případě, že škoda vznikla trestným činem a nebyla plně nahrazena. Pomoc se poskytne, je-li pachatel uznán vinným nebo zproštěn viny pro nepříčetnost. Rozhodnutí však nemusí být dosud pravomocné. Náleží i v případech, kdy trestní řízení bylo zastaveno pro nepřípustnost (např. amnestie nebo promlčení), zastaveno pro naplnění svého účelu (např. pachatel nahradil škodu) nebo pokud o skutku již bylo rozhodnuto jiným orgánem a toto opatření je dostatečné (např. v přestupkovém řízení). Pomoc se neposkytne, pokud je oběť spoluobviněným, nedala souhlas se stíháním pachatele (je-li souhlas podmínkou trestního řízení) nebo neposkytla orgánům činným v trestním řízení potřebnou součinnost (zejména nepodala trestní oznámení nebo využila svého práva odepřít výpověď). V případě ublížení na zdraví se poskytne pomoc v paušální částce 10 000,-Kč nebo ve výši prokázaných nákladů (léčení, ztráta na výdělku) do maximální částky 200 000,-Kč. Při způsobení těžké újmy na zdraví činí paušální částka pomoci 50 000,-Kč nebo výši prokázaných nákladů až do maximální částky 200 000,-Kč. Pozůstalým po oběti se vyplatí jednorázová částka 200 000,-Kč, v případě sourozence zemřelé oběti v částce 175 000,-Kč. Celkově vyplacená částka více osobám nesmí přesáhnout 600 000,-Kč, v takovém případě se částky vyplacené jednotlivým osobám přiměřeně krátí. Oběti trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a dítěti, které je obětí trestného činu týrání svěřené osoby, jsou uhrazeny náklady na poskytnutí odborné psychoterapeutické nebo

8 fyzioterapeutické nebo obdobné péče až do výše 50 000,-Kč, pokud už nebyla pomoc poskytnuta z jiných výše uvedených důvodů (ublížení na zdraví, těžká újma na zdraví, smrt). Od částky peněžité pomoci se odečítají částky zaplacené jako náhrada škody. Pokud byla výše škody již vyčíslena pravomocným rozsudkem soudu, jsou částky uvedené v rozsudku závazné i pro účely posuzování výše peněžité pomoci. Pokud oběť po vyplacení peněžité pomoci prokáže, že vzniklá škoda ještě vzrostla, může o vyplacení pomoci požádat opětovně. Peněžitá pomoc může být snížena nebo nepřiznána s ohledem na sociální situaci oběti (výdělkové a majetkové poměry), dle míry spoluzavinění škody a nakolik oběť využila zákonných možností vymáhání náhrady škody (např. v občanskoprávním nebo trestním řízení, u pojišťovny apod.) O peněžité pomoci rozhoduje Ministerstvo spravedlnosti České republiky na písemnou žádost oběti. Přijetí žádosti ministerstvo písemně potvrdí a rozhodne o ní do 3 měsíců od zahájení řízení o žádosti. Tuto lhůtu je v odůvodněných případech možné prodloužit až o 30 dnů. Žádost musí být podána nejpozději do 2 let, od okamžiku, kdy se oběť dozvěděla, že jí vznikla újma, nejpozději však do 5 let od spáchání trestného činu, kterým byla újma způsobena. Pro žadatele, kteří neovládají český jazyk, může být jednáno v jazyce slovenském nebo anglickém (včetně písemností). Proti rozhodnutí ministerstva nelze podat opravný prostředek. Lze však podat žalobu ke správnímu soudu. Žádost musí obsahovat: jméno a příjmení oběti, datum narození a adresu bydliště přílohy: rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení o trestném činu nebo o jeho oznámení. Pokud nelze takové rozhodnutí dodat, tak uvést název orgánu činného v trestním řízení, který o trestném činu naposledy jednal a údaje o podezřelé osobě (pokud jsou žadateli známy) údaje o škodě nebo nemajetkové újmě, která oběti trestným činem vznikla rozsah, rozsah již poskytnuté náhrady a jakým způsobem již oběť uplatnila své právo na náhradu škody doklady o majetkových a výdělkových poměrech oběti doklady prokazující výše uvedené skutečnosti (lze nahradit čestným prohlášením) oběť, které byla způsobena škoda na zdraví (ublížení na zdraví nebo těžká újma na zdraví), doloží i lékařské potvrzení pozůstalí po oběti - doklady, prokazující oprávněnost nároku na peněžitou pomoc (že je pozůstalým) a kolik osob celkem tento nárok splňuje.

9 Žadatel je povinen neprodleně ministerstvu nahlásit veškeré změny, které mohou mít vliv na rozhodování o peněžité pomoci. Úředník ministerstva je oprávněn při posuzování žádosti nahlížet do spisů orgánů činných v trestním řízení. Poskytnutím pomoci přechází právo oběti na náhradu škody vůči pachateli na stát a to v rozsahu poskytnuté pomoci. Ministerstvo také působí v rámci přeshraniční spolupráce při poskytování pomoci obětem trestných činů. Situace, které nejsou upraveny přímo zákonem o pomoci obětem trestných činů, se řídí občanským zákoníkem. PRÁVA POŠKOZENÝCH PODLE TRESTNÍHO ŘÁDU Poškozeným je osoba, které bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma nebo se pachatel na jeho úkor obohatil. Orgány činné v trestním řízení jsou povinny poučit poškozeného o jeho právech a poskytnout mu možnost je plně uplatnit. Právo na náhradu škody nebo nemajetkové újmy a na vydání bezdůvodného obohacení Poškozený má právo: činit návrhy na doplnění dokazování nahlížet do spisů orgánů činných v trestním řízení účastnit se sjednávání dohody o vině a trestu účastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání před skončením řízení se k věci vyjádřit navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku nařídil obžalovanému nahradit vzniklou škodu a újmu v penězích nebo vydat předmět bezdůvodného obohacení.

10 Návrh lze podat nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování. V případě dohody o vině a trestu, nejpozději při prvním jednání o této dohodě. O tomto musí být poškozený poučen. právo učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl trestný čin na jeho dosavadní život právo vzdát se svých procesních práv výslovným prohlášením sděleným orgánu činnému v trestním řízení Je-li poškozených více, může soud rozhodnout, že jejich práva bude vymáhat zvolený společný zmocněnec nebo zmocněnci. Návrh na náhradu vzniklé škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení obsahuje: uvedení důvodu a výše nároku doklady o vzniku důvodu odůvodnění výše nároku Pokud již bylo rozhodnuto o náhradě škody v občanskoprávním nebo jiném řízení, nelze podat návrh podle trestního řádu. Nárok na náhradu škody nebo vydání bezdůvodného obohacení přechází o na právní nástupce poškozeného (např. dědice). Předpokládanou výši náhrady škody lze i před rozhodnutím soudu zajistit z majetku obviněného. To znamená, že pachatel nesmí disponovat s majetkem, který je označen v rozhodnutí, nesmí ho prodat ani převést na jinou osobu. Zajištění navrhuje poškozený nebo státní zástupce, rozhoduje o něm soud (v přípravném řízení, tj. do podání obžaloby k soudu, státní zástupce na návrh poškozeného). Proti rozhodnutí je možné podat stížnost. Zajistit nelze věci, které vylučuje zákon (např. osobní věci, základní vybavení domácnosti, věci, které pachatel potřebuje k výkonu svého povolání, sociální dávky ). O zajištění majetku pachatele musí být poškozený vždy vyrozuměn. Soud (státní zástupce) zajištění majetku zruší, pokud pachatel nebo někdo v jeho prospěch složí na účet soudu peněžitou částku (tzv. jistotu) ve výši předpokládané hodnoty nároku poškozeného. Průběh trestního řízení a postavení oběti v něm Přípravné řízení Všechny úkony před podáním obžaloby k soudu. Zahrnuje i postup před zahájením samotného trestního stíhání, kdy policie prověřuje, zda je stal nebo nestal trestný čin (fáze objasňování a prověřování).

11 Po zahájení trestního stíhání nastává fáze vyšetřování, kdy je sděleno obvinění podezřelému a policie shromažďuje veškeré důkazy k podání obžaloby. Přípravné řízení probíhá v těchto fázích: 1) je podáno trestní oznámení, podnět nebo policie z vlastních poznatků zjistí, že mohl být spáchán trestný čin policie prověřuje a objasňuje, zda k tomu opravdu došlo. Pokud ano: 2) Policie sepíše záznam o zahájení úkonů trestního řízení a zahájí fázi vyšetřování 3) probíhá vyšetřování: obstarávání podkladů, podávání vysvětlení (výpovědi svědků), znalecké posudky, ohledání věcí a místa činu, daktyloskopické stopy, provádění neodkladných a neopakovatelných úkonů 4) podle výsledků vyšetřování může následovat: odevzdání věci jinému orgánu (např. na přestupkové řízení, ke kárnému řízení, správnímu řízení) dočasné odložení trestního stíhání (např. když se nepodařilo zjistit všechny skutečnosti) odložení věci usnesením policie nebo státního zástupce. Odložení věci musí být oznámeno poškozenému (pokud je znám) a poškozený má právo proti usnesení podat stížnost, která má odkladný účinek. Věc lze odložit například proto, že pachatel není trestně stíhatelný, zemřel, byl pro stejný trestný čin již jednou odsouzen, trestný čin je promlčený, byla udělena milost nebo amnestie, poškozený nedal souhlas s trestním stíháním je zahájeno trestní stíhání: 5) Vyšetřování dále pokračuje a v této fázi může dojít také k předání věci Probační a mediační službě České republiky (PMS) za účelem: mediace mezi obětí a pachatelem tj. zprostředkování mimosoudního jednání mezi poškozeným a pachatel o náhradě škody nebo nemateriální újmy způsobené trestným činem. Na PMS se může obrátit i sám poškozený. Cílem mediace je smír (dohoda) mezi poškozeným a pachatelem, včetně morálního zadostiučinění. Mediace je dobrovolná, pracovník PMS (mediátor) je nestranným prostředníkem. další restorativní činnosti probace dohled nad obviněným (odsouzeným) zda vede řádný život a plní povinnosti a omezení mu stanovené, motivace a pomoc při řešení problémů obviněného. Cílem je znovuzačlenění pachatele do společnosti. Probačním dohledem lze například nahradit vazbu obviněného. 6) Skončení vyšetřování a předložení spisu státnímu zástupci. Také státní zástupce může věc předat PMS k výše uvedeným činnostem. 7) Státní zástupce může:

12 postoupit věc - např. na přestupkové řízení, ke kárnému nebo správnímu řízení přerušit trestní stíhání - pokud pro nepřítomnost obviněného nelze věc řádně objasnit, nelze pachatele pro vážné onemocnění postavit před soud, je navrženo předání trestního stíhání do ciziny, byl pachatel vydán do ciziny nebo vyhoštěn. zastavit trestní stíhání pokud se skutek nestal, není trestným činem, neprokázala se vina, trestní stíhání je nepřípustné (pachatel není trestně stíhatelný, zemřel, byl pro stejný trestný čin již jednou odsouzen, trestný čin je promlčený, byla udělena milost nebo amnestie, poškozený nedal souhlas s trestním stíháním ), pachatel byl v době spáchání činu nepříčetný, zanikla trestnost činu. Proti zastavení trestního stíhání může poškozený podat stížnost, která má odkladný účinek. odklonit trestní stíhání: podmíněné zastavení trestního stíhání (pachatel se k činu přiznal, nahradil škodu nebo vydal bezdůvodné obohacení) pachateli se stanoví zkušební doba narovnání - pachatel se k činu přizná, nahradí škodu nebo vydá bezdůvodné obohacení a složí na účet soudu peněžitou částku určenou na pomoc obětem trestné činnosti. S narovnáním musí souhlasit pachatel i poškozený, ale zároveň mají právo podat stížnost s odkladným účinkem. odstoupení od trestního stíhání pouze u mladistvých pachatelů pokud trestní stíhání není účelné nebo není nutné k odvrácení mladistvého od páchání další trestní činnosti. Poškozený může podat stížnost, která má odkladný účinek. podání obžaloby: 8) Podání obžaloby státní zástupce podává obžalobu k soudu a tímto úkonem končí přípravné řízení. Práva poškozeného v přípravném řízení: právo na poučení při prvním kontaktu jsou orgány činné v trestním řízení povinny písemně poučit poškozeného o jeho právech právo na informace o průběhu trestního řízení poškozený může kdykoli požadovat informace o stavu řízení právo nahlížet do spisu, pořizovat z něj opisy a kopie v průběhu celého trestního řízení. Ze závažných důvodů lze odepřít, poškozený pak může podat státnímu zástupci žádost o přezkoumání důvodů zamítnutí. Kopie může poškozený pořizovat pouze na své náklady, opisy lze pořídit např. vyfotografováním dokumentů mobilním telefonem nebo fotoaparátem. právo činit návrhy na doplnění dokazování právo žádat informace o propuštění nebo útěku pachatele (viz. výše). Poškozený musí být o tomto svém právu poučen.

13 právo podat trestní oznámení právo požádat o vyrozumění o učiněných opatřeních Bez této výslovné žádosti policie výsledek řízení poškozenému nesděluje! Při podání vysvětlení nebo trestním oznámení je nutné do protokolu uvést větu: Žádám, abych byl/a do jednoho měsíce vyrozuměn/a o učiněných opatřeních. právo souhlasit/nesouhlasit s trestním stíháním U některých přesně vymezených trestných činů je možné pokračovat v trestním stíhání pouze se souhlasem poškozeného. Např. ublížení na zdraví, neposkytnutí pomoci, ohrožení pohlavní nemocí, omezování osobní svobody, podvodu, krádeže, nebezpečné pronásledování a dalších. Souhlasu je třeba, pokud pachatelem je příbuzný obviněného v pokolení přímém, sourozenec, manžel (partner, druh). Souhlas s trestním stíháním je možné vzít kdykoli zpět (dokud se soud neodebere k závěrečné poradě). Souhlasu není třeba, pokud byl dán v tísni vyvolané výhrůžkami, závislostí na pachateli, pokud poškozený není schopen dát souhlas pro duševní poruchu nebo chorobu, je mladší 15 let nebo mu trestným činem byla způsobena smrt. Pokud poškozený vezme souhlas zpět, nemůže ho už znovu udělit! právo žádat státního zástupce, aby byly odstraněny průtahy v řízení nebo závady v postupu policie. právo nechat se zastupovat zmocněncem Zmocněnec je jakákoli fyzická osoba, kterou si poškozený zvolí jako svého zástupce (na základě plné moci), může jím být i advokát. Zmocněncem nemůže být osoba, která v daném trestním řízení vystupuje jako svědek, znalec nebo tlumočník. Zmocněnec je oprávněn za poškozeného činit návrhy, podávat žádosti a opravné prostředky, být přítomen všem procesním úkonům, kterým má právo být přítomen poškozený. právo na bezplatnou pomoc ustanovenou soudem nebo Českou advokátní komorou (ČAK). Pokud poškozený osvědčí soud nemajetnost, může mu soud pro účely vymáhání náhrady škody ustanovit advokáta bezplatně nebo za sníženou úhradu. Návrh podává poškozený soudu. ČAK může ustanovit advokáta ze svých řad pro bezplatnou právní poradu (v rozsahu 15 minut), případně ustanovit advokáta k poskytnutí právních služeb ve větším rozsahu bezplatně nebo za sníženou odměnu (tzv. pro bono). Žádost se podává pouze písemně na adresu ČAK v Brně. právo žádat mediaci a právo souhlasit/nesouhlasit s mediací (mediace viz. výše)

14 právo používat v trestním řízení mateřského jazyka nebo jazyka, které ovládá - orgány činné v trestním řízení jsou povinny zajistit tlumočníka. právo na náhradu škody viz. výše náhradu škody lze vymáhat v trestním řízení, v občanskoprávním řízení, mimosoudní dohodou (např. při mediaci). Lze také žádat o peněžitou pomoc od státu (u ministerstva spravedlnosti). právo podávat opravné prostředky stížnosti proti usnesení: o odložení věci o postoupení věci jinému orgánu o zastavení trestního stíhání o podmíněném zastavení trestního stíhání o schválení narovnání o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání odložení věci schválením narovnání Práva a povinnosti svědka v přípravném řízení: povinnost dostavit se k podání vysvětlení nebo výslechu (pořádková pokuta až do výše 50000,-Kč) právo být poučen právo na právní pomoc advokáta, kterého si předvolaná osoba sama zajistí právo odepřít výpověď pokud je podezřelým příbuzný v pokolení přímém, sourozenec, manžel (partner, druh), pokud by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, příbuznému nebo osobě blízké. Právo odepřít výpověď se nevztahuje na trestné činy, u kterých platí oznamovací povinnost (např. vražda, těžké ublížení na zdraví, týrání, padělání peněz, přijetí úplatku, nedovolené držení a výroba zbraní a další). Neoznámení takového činu je taktéž trestným činem. zákaz výslechu o utajovaných skutečnostech, nebo pokud by došlo k porušení zákonné povinnosti mlčenlivosti. právo na ochranu pokud svědkovi nebo jeho blízkému hrozí z důvodu podání svědectví újma na zdraví nebo vážné nebezpečí porušení jeho práv. Ochrana svědka zahrnuje přestěhování, utajování totožnosti, osobní ochranu, pomoc se začleněním v novém sociálním prostředí. právo na svědečné náhrada nutných výdajů na cestovné a náhrada ušlého výdělku zvláštní režim platí pro výslech osoby mladší 15 let např. je prováděn za přítomnosti rodičů, pedagoga, orgánu soc. právní ochrany dětí a provádí se tak, aby nemusel být v budoucnu opakován.

15 Řízení před soudem Řízení před soudem začíná podáním obžaloby a končí nabytím právní moci rozhodnutí ve věci. Před nařízením hlavního líčení může proběhnout tzv. předběžné projednání obžaloby je nařízeno soudem v případech, kdy má obžaloba takové vady, že nemůže být nařízeno hlavní líčení. Koná se obvykle neveřejně. Výsledkem tohoto úkonu může být: zastavení trestního stíhání - pokud se skutek nestal, není trestným činem, neprokázala se vina, trestní stíhání je nepřípustné (pachatel není trestně stíhatelný, zemřel, byl pro stejný trestný čin již jednou odsouzen, trestný čin je promlčený, byla udělena milost nebo amnestie, poškozený nedal souhlas s trestním stíháním ), pachatel byl v době spáchání činu nepříčetný, zanikla trestnost činu. přerušení trestního stíhání - pokud pro nepřítomnost obviněného nelze věc řádně objasnit, nelze pachatele pro vážné onemocnění postavit před soud, je navrženo předání trestního stíhání do ciziny, pachatel byl vydán do ciziny nebo vyhoštěn. vrácení věci státnímu zástupci k došetření k odstranění vad, které nelze odstranit při soudním jednání postoupení věci - např. na přestupkové řízení, ke kárnému řízení, správnímu řízení předložení věci nadřízenému soudu k posouzení příslušnosti rozhodování podmíněné zastavení, narovnání nebo odstoupení od trestního stíhání viz. přípravné řízení (pokud se pachatel dozná, nahradí škodu, zaplatí peněžitou částku na pomoc obětem trestné činnosti a je dosaženo účelu trestního řízení). Odstoupení je možné jen u mladistvých. Soud v těchto případech spolupracuje s Probační a mediační službou ČR. Poškozený má právo podat stížnosti proti vydání těchto usnesení. Hlavní líčení nebo vydání trestního příkazu pokud nenastanou výše uvedené skutečnosti soud: nebo nařídí hlavní líčení ve věci v průběhu hlavního líčení soud prozkoumává obvinění uvedená v obžalobě a rozhoduje o vině a trestu obžalovaného. Hlavní líčení je veřejné, podle závažnosti trestného činu rozhoduje buď samosoudce, nebo soudní senát. vydá trestní příkaz u méně závažných trestných činů. Jedná se tzv. zkrácené řízení, kdy není nařizováno hlavní líčení, ale samosoudce rozhodne bez veřejného zasedání pouze podle důkazů ve spise. Proti trestnímu příkazu může státní zástupce nebo obviněný podat odpor do 8 dnů od jeho doručení. Je-li podán odpor, platební rozkaz se zruší a je nařízeno hlavní líčení ve věci.

16 V hlavním líčení může dojít také k zastavení nebo přerušení trestního stíhání, vrácení věci státnímu zástupci k došetření, postoupení věci jinému orgánu nebo tzv. odklonu (podmíněnému zastavení trestního stíhání, narovnání, odstoupení od trestního stíhání). Proti odklonům může poškození podat stížnost. Závěrem hlavního líčení soud vynese rozsudek. Pokud se poškozený v trestním řízení domáhal náhrady škody, může podat odvolání do výroku o náhradě. Odvolání může poškozený podat pouze v případě, že obžalovaný byl odsouzen (v případě zproštění viny ne). Práva poškozeného v řízení před soudem právo na poučení právo nahlížet do spisu, pořizovat z něj opisy a kopie právo žádat informace o propuštění nebo útěku obviněného právo vzít zpět souhlas s trestním stíháním právo nechat se zastupovat zmocněncem a právo na bezplatnou pomoc právo žádat mediaci, souhlasit/nesouhlasit s mediací právo činit návrhy na doplnění dokazování v kterémkoli stádiu trestního řízení právo na doručení opisu žaloby a na vyrozumění o konání hlavního líčení nejpozději 3 dny předem právo zúčastnit se hlavního líčení nebo veřejného zasedání odvolacího soudu pokud je poškozený předvolán jako svědek k soudnímu jednání, musí se dostavit, jinak se soudního jednání účastní pouze, pokud o to má zájem. V rámci hlavního líčení má poškozený právo: připojit se s nárokem na náhradu škody lze pouze před zahájením dokazování! Je-li poškozený soudnímu jednání přítomen, soudce se ho otáže, zda se chce připojit se svým nárokem. Pokud přítomen není, je nárok na náhradu škody projednáván pouze v případě, že se poškozený připojil již v přípravném řízení. klást dotazy vyslýchaným osobám vyjadřovat se k provedeným důkazům činit návrhy na doplnění dokazování před skončením řízení se k věci vyjádřit v závěrečné řeči právo na doručení rozsudku nebo trestního příkazu Pouze v případě, že se poškození připojil s nárokem na náhradu škody. V rozhodnutí se nestanoví lhůta pro plnění náhrady škody, výrok je vykonatelný okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí. právo podat opravné prostředky: odvolání proti rozsudku, kterým je rozhodováno o náhradě škody do 8 dnů od doručení

17 stížnost proti usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání do 3 dnů od doručení stížnost proti usnesení o narovnání - do 3 dnů od doručení právo na ochranu právo žádat o výslech v nepřítomnosti obžalovaného Musí však zůstat zachováno právo obžalovaného seznámit se obsahem výpovědi poškozeného a právo klást mu dotazy. Obhájce obžalovaného vykázat nelze. právo na ochranu před a po skončení výslechu (bezpečnost, utajení) vyloučení veřejnosti při projednávání utajovaných informací, z důvodu ohrožení mravnosti, bezpečnosti anebo z jiného důležitého zájmu vyslýchaného právo na náhradu nákladů poškozeného Poškozený, jemuž byla alespoň z části přiznána náhrada škody, má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání svého práva. Jedná se např. o jízdné, stravné, nocležné, poštovné a náklady spojené se zastupováním poškozeného zmocněncem nebo advokátem. V případě advokáta ale pouze do výše stanovené vyhláškou č. 484/2000 Sb., tyto částky však často neodpovídají skutečně vynaloženým nákladům na právní zastoupení (smlouvou dohodnuté odměně mezi poškozeným a advokátem). Advokát by na toto měl klienta upozornit. Po rozhodnutí soudu Práva poškozeného po právní moci rozhodnutí trestního soudu právo na informace o propuštění nebo útěku odsouzeného právo na náhradu škody Právo na náhradu škody Pokud odsouzený nesplní dobrovolně svou povinnost nahradit poškozenému vzniklou škodu, nemajetkovou újmu nebo vydat bezdůvodné obohacení: Pravomocné rozhodnutí soudu je tzv. exekučním titulem. To znamená, že pokud odsouzený nesplní dobrovolně svou povinnost, má poškozený právo její splnění vymáhat. Vymáhat lze buď soudním výkonem rozhodnutí, nebo exekucí prostřednictvím exekutorského úřadu.

18 Exekučním titulem NENÍ uložení povinnosti odsouzenému nahradit škodu ve zkušební době v případě, že bylo podmíněně upuštěno od potrestání, byl podmíněně odsouzen, byl mu uložen výkon trestu obecně prospěšných prací nebo bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání. Pokud má poškozený exekuční titul, může: podat návrh na soudní výkon rozhodnutí k soudu místně příslušnému podle bydliště, sídla firmy nebo místa podnikání odsouzeného návrh obsahuje: označení soudu, ke kterému se podává, označení poškozeného a povinného (jméno, příjmení, datum narození, bydliště nebo místo výkonu trestu), vymáhanou částku, navrhovaný způsob výkonu rozhodnutí, exekuční titul s doložkou právní moci a vykonatelnosti (razítko právní moci) soudní poplatek v kolcích lze požádat o osvobození od placení soudního poplatku lze se nechat zastoupit zmocněncem nebo advokátem podat návrh na exekuci prostřednictvím soudního exekutora: na kterýkoli exekutorský úřad v ČR na základě smlouvy sepsané s exekutorem - exekutor zařídí vše, oprávněný (poškozený) nemusí provádět žádné úkony exekutor pracuje za smluvní odměnu - náklady na exekuci bývají vyšší než náklady na soudní výkon rozhodnutí, ale exekutor pracuje rychleji, efektivněji a mývá vyšší úspěšnost Pokud poškozený nemá exekuční titul z trestního řízení: může se pokusit mimosoudně dohodnout s pachatelem např. prostřednictvím PMS může podat žalobu o náhradu škody v občanskoprávním soudním řízení: místně příslušný je okresní soud podle bydliště, sídla firmy nebo místa podnikání pachatele nebo podle místa, kde se trestný čin stal náležitosti žaloby: označení žalobce (poškozeného) a žalovaného (pachatele) vylíčení rozhodujících skutečností jak škoda vznikla, proč, v jaké výši označení a předložení listinných důkazů (např. trestního rozsudku, znaleckého posudku, fotodokumentace ) a navržení provedení důkazů (připojení trestního spisu, provedení znaleckého posudku, výslech svědků ) uvedení žalobního návrhu (petitu) přesně specifikovat čeho se žalobce domáhá, jak má soud rozhodnout, včetně uvedení zda žalobce požaduje po žalovaném náhradu nákladů řízení a v jaké výši

19 (např. za úhradu soudního poplatku, náklady za zastupování advokátem, za znalecký posudek atd.) soudní poplatek v kolkových známkách vypočítává se z požadované částky, přesnou výši soudního poplatku sdělí žalobci soud. Žalobce může požádat soud o osvobození od placení soudního poplatku. Práva poškozeného v občanskoprávním (tzv. civilním) řízení: právo nechat se zastupovat zvoleným zástupcem advokátem nebo zmocněncem právo na bezplatnou pomoc ustanovenou soudem nebo ČAK (viz. výše) právo na poskytnutí peněžité pomoci obětem trestných činů státem (prostřednictvím ministerstva spravedlnosti) viz. výše Právní normy: zákon č. 45/2013 Sb. o obětech trestných činů zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník zákon č. 141/1961 Sb. trestní řád zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník zákon č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád zákon č. 120/2001 Sb. exekuční řád zákon č. 200/1990 Sb. zákon o přestupcích Jak nás můžete kontaktovat: Osobně: Občanská poradna SPOLEČNĚ JEKHETANE, Palackého 13/49, 702 00 Ostrava Přívoz Otevírací doba: PO: 8:00 12:00 13:00 16:00 (odpoledne pro objednané) ST: 8:00 12:00 13:00 16:00 (odpoledne pro objednané) ČT: 8:00 12:00 Objednat se můžete na telefonním čísle: 596 113 890, 602 248 693 Kontaktní místo naší občanské poradny, Dělnická 387/20, 708 00 Ostrava Poruba Otevírací doba: PO: 8:00 12:00 13:00 16:00 (odpoledne pro objednané) Objednat se můžete na telefonních číslech: 591 124 979, 602 248 693 Telefonicky: ÚT, PÁ 10:00 12:00 na telefonních číslech: 596 113 890, 602 248 693 E-mailem: poradna@jekhetane.cz (na e-mailové dotazy odpovídáme do 14 dnů) Dopisem: Občanská poradna SPOLEČNĚ JEKHETANE, Palackého 13/49, 702 00 Ostrava Přívoz (na dopisy odpovídáme do 14 dnů doporučeným dopisem do vlastních rukou)