Dne 29. 5. 1821 se Terezie Albertina Peiskerová (1801 1880), sestra mého prapraděda, provdala za Josefa Orlova, jehož děd přišel do Svaté říše římské z Ruska. Jejich jediná dcera Barbora Orlovová zemřela r. 1860 svobodná. Zápis o sňatku Terezie Albertiny Peiskerové a Josefa Adloffa (Orloffa) z 29. 5. 1821 Matrika oddaných fary Chomutice: Trauungsbuch von Chomutitz: 29. Mai 1821 H. Joseph Adloff (eigentlich Orloff, sein Grossvater aus Russland) 25 Jahre alt, Theresia Peisker 20 Jahre alt, Tochter des H. Anton P. K. K. Justitiär in Smiřitz. Pratetou Josefa Orlova byla Anna Aleksejevna Orlovová (1783 1848). Její portrét byl v majetku naší rodiny po několik generací. Po válce se ztratil i se starými loveckými puškami a nachází se neznámo kde. Visel v mirošovské jídelně. Její interiér a celková společenská atmosféra evokovala prostředí, jaké známe z děl Tolstého. Místní lékař, který k nám chodil na návštěvu, stejně tak i důstojníci, kteří u nás hrávali společenské hry, byli prý tohoto názoru. Anna Aleksejevna Orlovová (1783 1848) 1
Anna Aleksejevna Orlovová byla dcerou armádního generála a velitele ruské eskadry ve Středomoří Alekseje Grigorjeviče Orlova (1737 1808). Aleksej Grigorjevič Orlov byl v r. 1770 hlavním velitelem námořní výpravy proti Turkům. U Česmy zničil turecké loďstvo a zajal mnoho lodí egyptských, tuniských aj., načež r. 1774 byl vyznamenán čestným příjmením Česmenský. Aleksej Grigorjevič Orlov. (1737 1808) Eskadra imperátorského ruského loďstva pod velením hraběte Alekseje Orlova poráží turecké loďstvo u Česmy v noci s 6. na 7. července 1770. 2
Alexej Grigorjevič Orlov Česmenský patřil na sklonku 18. století k nejvěrnějším hostům Karlových Varů. Ve vřídelním městě proslul pořádáním velkolepých oslav na počest cara Pavla I. a vřelým vztahem ke karlovarskému střeleckému spolku. Hrabě Orlov po celý život zdůrazňoval, že hlavní zásluhu na vítězství u Česmy měla krátká karlovarská puška a jeho střelecké umění, jemuž se naučil od ostrostřelců v Karlových Varech. Vlastnoručně s touto ručnicí sestřelil lodivoda admirálské lodě Turků a tím prý rozvrátil nepřátelské velení.1 Hrabě Orlov navštívil Karlovy Vary celkem šestkrát v letech 1768, 1780, 1797, 1798, 1799 a 1800. Poprvé přijel roku 1768 a ubytoval se v domě Bílý lev. Podruhé přijel na léčení v roce 1780 do domu U tří mouřenínů. V roce 1797 přijel slavný admirál do Karlových Varů se svou dcerou Annou Aleksejevnou. Onoho roku si tu nechal ušít střeleckou uniformu. I tentokráte štědře podpořil závody ve střelbě do terče. O rok později se ubytoval v domě Bílý lev. Opět přijel s dcerou a byl s velkou slávou přivítán střeleckým spolkem. Vyvrcholením karlovarských slavností hraběte Orlova byly velkolepé oslavy jmenin ruského cara Pavla I. v letech 1798 a 1799. Konaly se vždy 9. července. Součástí oslav byly střelecké závody, slavobrány, proslovy, večerní bály v Českém sále a Saském sále a noční iluminace. V roce 1799 přijel Orlov na léčení s dcerou Annou, synem Alexandrem a jeho chotí. Ubytováni byli zase v domě Bílý lev. Oslavy carových jmenin byly toho roku obzvláště zdařilé. Jejich součástí byla i ruská bohoslužba v domě Zelený orel dne 10. července. Naposledy přijel Orlov do lázní v roce 1800, setrval v nich tentokráte poměrně krátce, od 10. do 29. června. Jeho bydlištěm byl opět Bílý lev. Naší pratetě Anně Aleksejevně připadla jako dědictví po Alekseji Orlovovi usedlost Suchanovo. Suchanovo. 1 Burachovič, St.: Slavní návštěvníci Karlových Varů. Krajské muzeum Karlovy Vary. 2003 3
Každoroční důchod z dědictví činil 1 milion rublů a hodnota nemovitostí byla okolo 65 milionů rublů. Na sklonku svého života Anna Aleksejevna v r. 1840 veškerý svůj majetek prodala a podnikla pouť po klášterech. Všechno jmění odkázala Jurjevskému klášteru, kde žila, ač se nestala jeptiškou. Tato událost se v naší rodině traduje až do dnešních dnů. W. Schneider: Slavní návštěvníci Karlových Varů (vystaveno v Lázních I), 1914 Č. 19. - hrabě Alexej Orlov, kníže Česmenský (1798) 4
Z dědictví v naší rodině zůstala pouze ikona z počátku 19. století. Ikona - dědictví po rodě Orlov 5