2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2012 Část A Podklady pro RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 7. 9. 2012
Tuto studii zpracovala společnost - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, spol. s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023, http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: info@rozvoj-obce.cz. Autorský kolektiv: Andrea Hrušková tvorba koncepce studie a koordinace týmu Ing. Lubor Hruška, Ph.D. odborný garant, tvorba metodiky Ing. Hana Doleželová metodické vedení realizačního týmu Ing. Ivana Foldynová městské inženýrství a urbanismus, problémy k řešení v ÚPD Ing. arch. Jaroslav Sedlecký autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD Nika Chadzipanajotidisová organizace průzkumů a sběr dat Ekonomický pilíř Ing. Hana Doleželová garant Bc. Radka Matoláková Sociodemografický pilíř Ing. Kamila Frenová garant Mgr. Martina Baranová Environmentální pilíř Ing. Lukáš Tejzr garant, technická infrastruktura Bc. Martin Matuszczyk Dopravní infrastruktura Ing. Vlastimil Starý - garant Bc. David Kubáň GIS, zpracování dat a výkresů Ing. Radek Fujak garant Ing. Michal Samiec Bc. Jan Vyhlídal vyváženost pilířů
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obsah Úvod... 4 1 Popis území a širší vztahy... 6 1.1 Základní charakteristika území... 6 1.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty... 9 2 Environmentální pilíř... 14 2.1 Horninové prostředí a geologie... 14 2.2 Vodní režim... 18 2.3 Hygiena životního prostředí... 24 2.4 Ochrana přírody a krajiny... 27 2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa... 35 3 Sociální pilíř... 39 3.1 Technická infrastruktura... 39 3.2 Dopravní infrastruktura... 48 3.3 Sociodemografické podmínky... 58 3.4 Bydlení... 68 3.5 Rekreace... 74 4 Ekonomický pilíř... 79 4.1 Regionální ekonomika... 79 4.2 Daňová výtěžnost... 83 4.3 Trh práce... 86 5 Souhrn pilířů... 94 5.1 Environmentální pilíř... 94 5.2 Sociální pilíř... 96 5.3 Ekonomický pilíř... 99 6 Seznam zkratek... 101 7 Seznam zdrojů a použitá literatura... 103 8 Seznam příloh... 105 9 Přílohy... 107 Příloha A: Environmentální pilíř... 107 Příloha B: Sociální pilíř... 123 Příloha C: Ekonomický pilíř... 155-3 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba v procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy a náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde vznikající sociální separace. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ) je zpracováván a aktualizován na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální, sociodemografický a ekonomický. RURÚ není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů, včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě jeho aktualizací lze RURÚ využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sociodemografického a hospodářského pilíře, které poskytnou podklad pro RURÚ a aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Při hodnocení jednotlivých témat je využita tzv. Hruškova metoda, která je multikriteriální analýzou zohledňující podmíněnost v území a zároveň je doplněna o sociální rozměr. Metoda umožňuje kombinovat kvantitativní přístup založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti. Metoda slouží k porovnání jednotlivých území obcí v rámci SO ORP a její efektivita spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Výsledky pro jednotlivé obce jsou vizualizovány - 4 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. prostřednictvím jednoduchých paprskovitých grafů (nazývaných Ameba či Drážďanská hvězda). Aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Jindřichův Hradec obsahuje čtyři jednotlivě navazující části. Část A Podklady pro RURÚ, které zahrnují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území v jednotlivých tématech: environmentální horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, sociální technická a dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení a rekreace, ekonomický regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost. Na část A navazuje část B RURÚ, která vyhodnocuje udržitelný rozvoj území SWOT analýzou, určuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyváženost pilířů v celém SO ORP Jindřichův Hradec. Část C vyhodnocení obcí se zabývá definováním silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb jednotlivých obcí v rámci území SO ORP Jindřichův Hradec, poslední část D vyhodnocení změn od aktualizace ÚAP z roku 2010 v SO ORP Jindřichův Hradec. - 5 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 1 Popis území a širší vztahy 1.1 Základní charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec představuje jeden ze 17 správních obvodů Jihočeského kraje. Řešené území se rozprostírá v severovýchodní části kraje v okrese Jindřichův Hradec. SO ORP Jindřichův Hradec patří svojí rozlohou 93 373,5 ha k průměrným SO ORP Jihočeského kraje. Je tvořen 58 obcemi, z toho má 7 obcí status města (Deštná, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Stráž nad Nežárkou a Strmilov). Nejrozsáhlejší obcí je Nová Bystřice zabírající 8 189,6 ha (8,8 % plochy SO ORP), naopak nejméně rozsáhlými obcemi jsou Dívčí Kopy a Hadravova Rosička (obě 0,3 % plochy SO ORP). - 6 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.1.1: Správní obvod SO ORP Jindřichův Hradec Tabulka 1.1.1: Výměra obcí SO ORP Jindřichův Hradec Rozloha [ha] Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%] Bednárec 779,7 0,8 Bednáreček 695,0 0,7 Blažejov 1 985,2 2,1 Bořetín 590,6 0,6 Březina 955,0 1,0-7 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rozloha [ha] Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%] Číměř 4 572,3 4,9 Člunek 2 498,8 2,7 Deštná 1 265,3 1,4 Dívčí Kopy 273,1 0,3 Dolní Pěna 531,1 0,6 Dolní Žďár 684,2 0,7 Doňov 514,4 0,6 Drunče 411,0 0,4 Hadravova Rosička 270,3 0,3 Hatín 2 988,9 3,2 Horní Pěna 1 483,8 1,6 Horní Radouň 1 535,2 1,6 Horní Skrýchov 362,0 0,4 Hospříz 857,3 0,9 Jarošov nad Nežárkou 2 780,1 3,0 Jilem 458,2 0,5 Jindřichův Hradec 7 442,5 8,0 Kačlehy 875,5 0,9 Kamenný Malíkov 471,4 0,5 Kardašova Řečice 4 583,4 4,9 Kostelní Radouň 590,9 0,6 Kunžak 4 951,3 5,3 Lásenice 1 044,9 1,1 Lodhéřov 2 370,9 2,5 Nová Bystřice 8 189,6 8,8 Nová Olešná 721,8 0,8 Nová Včelnice 1 010,8 1,1 Okrouhlá Radouň 903,5 1,0 Pístina 1 014,8 1,1 Plavsko 1 085,4 1,2 Pleše 987,4 1,1 Pluhův Žďár 3 340,5 3,6 Polště 414,2 0,4 Popelín 1 347,2 1,4 Příbraz 711,4 0,8 Ratiboř 1 164,9 1,2 Rodvínov 1 271,1 1,4 Roseč 548,3 0,6 Rosička 394,9 0,4 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 7,4 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 3,9 Strmilov 3 058,0 3,3 Střížovice 1 240,0 1,3 Světce 760,8 0,8 Újezdec 422,5 0,5 Velký Ratmírov 1 351,6 1,4 Vícemil 384,2 0,4 Višňová 578,9 0,6 Vlčetínec 621,5 0,7 Vydří 585,5 0,6-8 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rozloha [ha] Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%] Záhoří 361,2 0,4 Zahrádky 816,9 0,9 Žďár 716,4 0,8 Celkem SO ORP Jindřichův Hradec 93 373,5 100,0 Zdroj: UAP 2012 1.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty Politika územního rozvoje ČR (dále též PÚR ČR ) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích 5 odst. 5 podle 31 až 35 a 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), na základě usnesení vlády ČR č. 561 ze dne 17. 5. 2006, kterým byla schválena Politika územního rozvoje České republiky (dále též PÚR ČR 2006), a na základě úkolu II. 2. písm. a) tohoto usnesení. PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které se uplatňují na celém území České republiky; Rozvojové oblasti a rozvojové osy, Specifické oblasti, Koridory a plochy dopravní infrastruktury a Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury ; Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; Další úkoly pro územní plánování. Republikové priority Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje atd. Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. (Viz také Lipská charta, bod II. 2; viz také čl. 26 PÚR ČR 2006) Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. - 9 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) by měly stanovit především základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v Zásadách, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Zásady schvaluje zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. V návaznosti SO ORP Jindřichův Hradec na Politiku územního rozvoje České republiky a na Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje jsou definovány následující rozvojové osy a vymezené specifické oblasti nadmístního významu. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách dle PÚR ČR 2008 mají sledovat zejména: rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny. Rozvojová oblast Jindřichohradecko Na území SO ORP Jindřichův Hradec je vymezena rozvojová oblast nadmístního významu N OB4 Jindřichohradecko, která zahrnuje území města Jindřichova Hradce, jež je významným centrem osídlení na rozhraní specifické oblasti Třeboňsko a regionu Javořické vrchoviny. - 10 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji vymezují v rozsahu katastrálních území Buk u Jindřichova Hradce, Děbolín, Dolní Radouň, Dolní Skrýchov, Horní Žďár u Jindřichova Hradce, Jindřichův Hradec, Matná, Otín u Jindřichova Hradce, Políkno u Jindřichova Hradce, Radouňka; ZÚR JČK stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách ve vymezeném území: podporovat dopravní napojení N-OB4 na významné regionální a vnitrostátní silniční a železniční tahy, s vazbou na specifickou oblast Třeboňsko Novohradsko a kraj Vysočina, podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Jindřichův Hradec jih (Fedrpuš) a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí podporovat zejména v území Jindřichův Hradec severovýchod, v přírodně a krajinářsky cenném území navazujícím na přírodní park Česká Kanada, věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny. Zároveň stanovuje tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí: řešit územní souvislosti koridorů silnic I/34 a I/23 a úzkorozchodné železnice regionálního významu č 228 (Jindřichův Hradec Obrataň) a č. 229 (Jindřichův Hradec Nová Bystřice), která má kromě zajištění základní dopravní obslužnosti velký význam zejména v oblasti turistického a cestovního ruchu, zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území vymezené N-OB4, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení druhově vhodné zeleně v urbanizovaných částech N-OB4. Rozvojová osa Soběslavsko - Jindřichohradecká Na území SO ORP Jindřichův Hradec zasahuje rozvojová osa nadmístního významu N-OS5 Soběslavsko - Jindřichohradecká, která je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí I/23 (I/3(D3) Kardašova Řečice Jindřichův Hradec) a na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený železnicí ČD 225 (Veselí nad Lužnicí Jindřichův Hradec - Jihlava), vyjma rozvojové oblasti N-OB4. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji vymezují do rozsahu katastrálních území Doňov, Kardašova Řečice, Mnich u Kardašovy Řečice, Pleše, Újezdec u Kardašovy Řečice, Plasná, Velký Ratmírov, Záhoří a Zlukov. Pro rozhodování o změnách v území jsou stanoveny tyto zásady: podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS5 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídla Kardašova Řečice, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody, atd. Úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí byla stanoveny následovně: - 11 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/23 a ČD 225 s ohledem na polohu a technické řešení a na její předpokládané budoucí dopravní zatížení v souvislosti s vybudováním dálnice D3, při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS5, zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS5 a stanovit pravidla pro jejich využití. Rozvojová osa Severovýchodní - Jindřichohradecká Na území SO ORP Jindřichův Hradec zasahuje rozvojová osa N-OS7 Severovýchodní - Jindřichohradecká, která je vázána na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/34 (České Budějovice Třeboň Jindřichův Hradec Pelhřimov Humpolec D1) vyjma rozvojové oblasti OB10 a N-OB4. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji na území SO ORP Jindřichův Hradec vymezují do rozsahu katastrálních území Dolní Pěna, Dolní Žďár u Lásenice, Horní Lhota u Lásenice, Hadravova Rosička, Malíkov nad Nežárkou, Horní Skrýchov, Jarošov nad Nežárkou, Nekrasín, Lásenice, Nová Včelnice, Pístina, Rodvínov, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Stráž nad Nežárkou, Vlčetínec, Žďár. ZÚR JČK stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách ve vymezeném území: podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS7 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídla Třeboň a Jindřichův Hradec, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody a v průběhu územím CHKO Třeboňsko, ZÚR JČK stanovují tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/34 s ohledem na polohu a technické řešení a koordinovat jej s krajem Vysočina, při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a to zejména při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS7 uvnitř CHKO Třeboňsko, atd. Specifická oblast Třeboňsko Novohradsko Na území Jihočeského kraje je vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB 2 Třeboňsko - Novohradsko, která v omezeném rozsahu zasahuje na území SO ORP Jindřichův Hradec. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji vymezují na daném území v rozsahu katastrálních území Plavsko, Kardašova Řečice, Ratiboř, Hatín, Roseč, Stráž nad Nežárkou, Pístina a Příbraz. Zároveň stanovuje v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: - 12 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. podporovat řešení směřující k vyváženosti a únosnému zatížení přírody a krajiny, se zájmy na rozvoj socioekonomických aktivit, využívání přírodních zdrojů a na rozvoj turistiky, cestovního ruchu, lázeňství a rekreačního využívání oblasti, vytvářet podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, zejména v územích ohrožených vysídlením, stanovit podmínky pro citlivé využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení krajiny a najít rovnováhu mezi produkčním a rekreačním využitím potenciálu rybniční soustavy, podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, citlivě využívat a chránit přírodní zdroje v oblasti, podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu. - 13 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2 Environmentální pilíř 2.1 Horninové prostředí a geologie Správní území ORP Jindřichův Hradec se rozkládá ve východní části Jihočeského kraje. Z geologického hlediska se na stavbě území podílejí horniny centrálního moldanubického plutonu (granity) a metamorfované horniny moldanubika (ruly, ortoruly). Pouze omezeně se zejména východně a jihovýchodně od Stráže nad Nežárkou vyskytují svrchnokřídové až terciérní sedimenty třeboňské pánve. V okolí řeky Nežárky se vyskytují kvartérní uloženiny štěrkopísčitého charakteru. Těžba nerostných surovin Území SO ORP Jindřichův Hradec není bohaté na nerostné suroviny. Nachází se zde především stavební a cihlářské suroviny (stavební kámen, štěrkopísky, jíly, kaolín), dekorační kámen, kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a radioaktivní suroviny. Na území SO ORP Jindřichův Hradec byly vymezeny dobývací prostory, které zabírají plochu 106,8 ha, což představuje 0,1 % celkové výměry. Přehled dobývacích prostorů uvádí následující tabulka. Tabulka 2.1.1: Dobývací prostory v SO ORP Jindřichův Hradec (A057) Výměra obce [ha] A057 [ha] A057 [%] Stav Nerost Číměř 4 572,3 22,6 0,5 žula Číměř 4 572,3 2,0 0,0 v průzkumu granit Deštná 1 265,3 17,6 1,4 žula Horní Radouň 1 535,2 5,7 0,4 žula Pístina 1 014,8 3,8 0,4 rezervní štěrkopísky Pístina 1 014,8 31,9 3,1 se zastavenou těžbou štěrkopísky Pluhův Žďár 3 340,5 13,2 0,4 žula Stráž nad Nežárkou 3 624,2 8,9 0,2 rezervní štěrkopísky Stráž nad Nežárkou 3 624,2 1,1 0,0 se zastavenou těžbou štěrkopísky SO ORP Celkem 93 373,4 106,8 0,1 Zdroj: ÚAP 2012 Ve sledovaném území byla vymezena chráněná ložisková území, jež uvádí následující tabulka. Jedná se především o tyto suroviny: jíl, kaolin, kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, radioaktivní suroviny, stavební kámen a štěrkopísky. Výměra chráněných ložiskového území v SO ORP Jindřichův Hradec činí 838,1 ha a zaujímá 0,9 % celkové výměry území. Tabulka 2.1.2: Chráněné ložiskové území v SO ORP Jindřichův Hradec (A058) Výměra obce A058 A058 Surovina [ha] [ha] [%] Hatín 2 988,9 Jíly, Kaolin 0,0 0,0 Nová Bystřice Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 8 189,6 výrobu 4,1 0,1 Číměř Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 4 572,3 výrobu 22,7 0,5 Kostelní Radouň 590,9 Radioaktivní suroviny 4,9 0,8 Okrouhlá Radouň 903,5 Radioaktivní suroviny 132,6 14,7 Dívčí Kopy 273,1 Stavební kámen 3,7 1,4 Hadravova 270,3 Stavební kámen 5,0 1,9-14 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rosička Výměra obce [ha] Surovina Hatín 2 988,9 Štěrkopísky 369,0 12,3 Kardašova Řečice 4 583,4 Štěrkopísky 218,8 4,8 Pístina 1 014,8 Štěrkopísky 35,7 3,5 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 Štěrkopísky 41,5 1,1 SO ORP Celkem 93 373,4 838,1 0,9 Zdroj: ÚAP 2012 Na území SO ORP Jindřichův Hradec probíhá povrchová těžba v současnosti pouze v několika lokalitách. Přehled ložisek nerostných surovin je uveden v příloze (tabulka A 1). A058 [ha] A058 [%] - 15 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.1.1: Těžba nerostných surovin na území SO ORP Jindřichův Hradec Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná a sesuvná území představují významné limity využití území. Území SO ORP Jindřichův Hradec je důlní činností poznamenáno pouze v omezeném rozsahu. Výskyt poddolovaných území na území jednotlivých obcí a jejich plochy uvádí následující tabulka. - 16 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Poddolované území zaujímají plochu 100,1 ha, což představuje 0,1 % celkové výměry. Podrobný přehled poddolování v jednotlivých obcích je uveden v tabulce A 2 v příloze. V SO ORP Jindřichův Hradec je taktéž situováno 12 bodových poddolovaných území, jejich přehled lze nalézt v tabulce A 3 v příloze. Mapa 2.1.2: Poddolované území v SO ORP Jindřichův Hradec - 17 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Celkový počet 27 starých důlních děl je dalším limitujícím faktorem. Nejvíce z tohoto počtu je lokalizovaných v obci Okrouhlá Radouň. Podrobný výpis je uveden v následující tabulce. Starým důlním dílem se rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám, popř. se jedná o opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů. Dle dat ÚAP se na území vyskytují haldy a odvaly, které jsou v největší míře rovněž zastoupeny v obci Okrouhlá Radouň, viz příloha (tabulka A 4). Tabulka 2.1.3: Stará důlní díla (A063) Počet A063 Číměř 1 Nová Bystřice 1 Okrouhlá Radouň 25 SO ORP Celkem 27 Zdroj: ÚAP 2012 2.2 Vodní režim Území SO ORP Jindřichův Hradec se rozkládá v povodí řeky Nežárky, která protíná část jeho území. Územím dále protéká řada dalších drobných toků, Kamenice, Žirovnice, Řečice, Dračice, Nová Řeka. Dále nachází se zde i velký počet vodních ploch menších rozměrů rybníků a rybničních soustav. Rovněž se zde v omezeném rozsahu vyskytují zdroje podzemních vod. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Vzhledem k tomu, že z geologického hlediska patří území ke krystalinickým jednotkám, území je relativně málo vodnaté. Existující zdroje podzemní vody je možno v omezeném rozsahu využívat pro místní zásobování. Dle ÚP VÚC Jihočeského kraje byly vyhodnoceny jako oblast možného perspektivního jímání podzemních vod kvartérní fluviální uloženiny v povodí řeky Nežárky. V rámci ÚP VÚC Jindřichohradecko byly vymezeny lokality severně od Jindřichova Hradce (mezi obcemi Lásenice a Jindřiš, mezi obcemi Stráž nad Nežárkou a Jemčina a zejména mezi obcemi Jemčina a Hamrem) se střední průtočností. Tato území je nutné považovat za oblast potenciálních zdrojů vody pro hromadné zásobování obyvatel a nepřipustit zde činnosti, které by mohly kontaminovat horninové prostředí a následně podzemní či povrchové vody. Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP Jindřichův Hradec byla cca 1/3 území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Na území SO ORP Jindřichův Hradec zabírají zranitelné oblasti 32,1 % území o celkové rozloze cca 29 963,4 ha. - 18 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.2.1: Zranitelné oblasti na území SO ORP Jindřichův Hradec Výměra obce [ha] A046 [ha] A046 [%] Bořetín 590,6 0,0 0,0 Březina 955,0 955,0 100,0 Deštná 1 265,3 1 265,3 100,0 Dolní Pěna 531,1 531,1 100,0 Dolní Žďár 684,2 684,2 100,0 Drunče 411,0 411,0 100,0 Hatín 2 988,9 2 988,9 100,0 Horní Pěna 1 483,8 1 483,8 100,0 Horní Radouň 1 535,2 949,9 61,9 Horní Skrýchov 362,0 362,0 100,0 Jarošov nad Nežárkou 2 780,1 178,0 6,4 Jindřichův Hradec 7 442,5 5 778,9 77,6 Kardašova Řečice 4 583,4 542,4 11,8 Kostelní Radouň 590,9 590,9 100,0 Lásenice 1 044,9 1 044,8 100,0 Lodhéřov 2 370,9 380,6 16,1 Nová Olešná 721,8 721,8 100,0 Okrouhlá Radouň 903,5 903,5 100,0 Plavsko 1 085,4 1 085,3 100,0 Polště 414,2 414,2 100,0 Popelín 1 347,2 1 347,1 100,0 Ratiboř 1 164,9 1 164,9 100,0 Rodvínov 1 271,1 706,9 55,6 Roseč 548,3 548,3 100,0 Rosička 394,9 394,9 100,0 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 2 196,8 31,7 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 182,4 5,0 Strmilov 3 058,0 804,0 26,3 Světce 760,8 760,8 100,0 Vydří 585,5 585,5 100,0 SO ORP Celkem 93 373,4 29 963,4 32,1 Zdroj: ÚAP 2012 Ochranné pásma vodních zdrojů zabírají 2,1 % území o celkové rozloze 1 993,5 ha. Největší zastoupení ochranných pásem vodních zdrojů je v obci Hatín (22,3 %). Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Jindřichův Hradec uvádí následující tabulka. Tabulka 2.2.2: Ochranná pásma vodních zdrojů Výměra obce [ha] A044 [ha] A044 [%] Blažejov 1 985,2 4,3 0,2 Bořetín 590,6 0,1 0,0 Číměř 4 572,3 0,1 0,0 Člunek 2 498,8 7,2 0,3 Deštná 1 265,3 31,5 2,5 Dívčí Kopy 273,1 0,0 0,0 Dolní Žďár 684,2 47,5 6,9 Hatín 2 988,9 667,3 22,3 Horní Pěna 1 483,8 34,2 2,3-19 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Výměra obce [ha] A044 [ha] A044 [%] Horní Radouň 1 535,2 68,4 4,5 Hospříz 857,3 50,9 5,9 Jarošov nad Nežárkou 2 780,1 57,6 2,1 Jilem 458,2 0,1 0,0 Jindřichův Hradec 7 442,5 15,1 0,2 Kunžak 4 951,3 162,1 3,3 Lodhéřov 2 370,9 122,0 5,1 Nová Bystřice 8 189,6 45,7 0,6 Nová Včelnice 1 010,8 46,2 4,6 Okrouhlá Radouň 903,5 42,0 4,7 Plavsko 1 085,4 2,5 0,2 Pluhův Žďár 3 340,5 21,5 0,6 Polště 414,2 0,1 0,0 Popelín 1 347,2 17,7 1,3 Příbraz 711,4 0,0 0,0 Rodvínov 1 271,1 32,9 2,6 Roseč 548,3 3,6 0,6 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 182,4 2,6 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 108,0 3,0 Strmilov 3 058,0 108,5 3,5 Světce 760,8 27,5 3,6 Velký Ratmírov 1 351,6 71,3 5,3 Zahrádky 816,9 15,1 1,8 SO ORP Celkem 93 373,4 1 993,5 2,1 Zdroj: ÚAP 2012 Sledované území je protkáno velmi hustou sítí drobných vodních toků. Jejich celková délka činí 1 646,6 km. Mezi významnější vodní toky, které tvoří páteř hydrologické sítě, patří zejména Koštěnický potok, Kamenice, Počátecký potok, Žirovnice, Nežárka, Radouňský (Račí) potok, Hamerský potok, Olešná, Lásenice, Nová Řeka, Honenský potok, Řečice, Dírenský potok a Černovický potok. Tyto toky mají nezastupitelnou funkci v rámci ekologické stability krajiny a většina je zařazena mezi prvky ÚSES. Na sledovaném území se nachází velké množství převážně menších vodních nádrží o celkové rozloze cca 3 364,0 ha, což představuje zhruba 3,6 % území. Jejich výskyt a podíl na území jednotlivých obcí uvádí tabulka A 5 v příloze. Výskyt výše popisovaných hydrologických jevů znázorňuje následující mapa. - 20 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.2.1: Vodní režim na území SO ORP Jindřichův Hradec Záplavová území Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným snad s výjimkou Nežárky, vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, - 21 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území SO ORP Jindřichův Hradec byla vymezena záplavová území Q100 (stoletá voda) na katastrálním území 38 obcí z celkového počtu 58 v celkové rozloze 2 286,0 ha, což představuje cca 2,4 % celkové výměry území. Nejméně příznivá situace v období záplav nastává v obci Kardašova Řečice, kde je nejvyšší podíl zaplavované plochy stoletou vodou. Rozsahy ploch záplavového území v obcích SO ORP Jindřichův Hradec jsou uvedeny v tabulce A 6 v příloze. Sumace tohoto jevu pro celé území je zpracována v následující tabulce. Tabulka 2.2.3: Záplavové území Výměra obce [ha] Q100 [ha] Q100 [%] Q020 [ha] Q020 [%] Q005 [ha] Q005 [%] SO ORP Celkem 93 373,4 2 286,0 2,4 1 855,0 2,0 1 442,0 1,5 Zdroj: ÚAP 2012-22 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.2.2: Záplavové území v SO ORP Jindřichův Hradec V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Rozsahy ploch aktivní zóny záplavového území v obcích SO ORP Jindřichův Hradec jsou uvedeny v tabulce A 7 v příloze. Sumace tohoto jevu pro celé území je zpracována v následující tabulce. - 23 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.2.4: Aktivní zóna záplavového území Výměra obce [ha] QAZ [ha] QAZ [%] SO ORP Celkem 93 373,4 1 764,7 1,9 Zdroj: ÚAP 2012 Dále bylo vymezeno území zvláštní povodně pod vodním dílem ve Starém Městě pod Landštejnem, které zabírá plochu 154,8 ha. Tabulka 2.2.5: Území zvláštní povodně pod vodním dílem Výměra obce [ha] A053 [ha] A053 [%] Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 154,8 2,2 SO ORP Celkem 93 373,4 154,8 0,2 Zdroj: ÚAP 2012 V rámci Koncepce protipovodňové ochrany na území JČK (2007) byly původně zařazeny do seznamu obcí nechráněných nebo nedostatečně chráněných obce Blažejov, Číměř, Deštná, Dolní Pěna, Dolní Žár, Horní Pěna, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kunžak, Kostelní Radouň, Lásenice, Lodhéřov, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Pluhův Žár, Popelín, Rodvínov, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Střížovice, Světce. U obcí Blažejov, Dolní Pěna, Horní Pěna a Stráž nad Nežárkou, jež byly původně zařazeny mezi nechráněné nebo nedostatečně chráněné, bylo zjištěno, že jsou zaplavovány pouze extravilánovými vodami nebo jejich ohrožení záplavami vyhovuje cílovému stavu a proto byly ze seznamu vyřazeny. Na území JČK bylo dále vymezeno 11 obcí jako nechráněné nebo nedostatečně chráněné před povodněmi, které prakticky nelze technickými prostředky ochránit. Do této skupiny patří i obec Pluhův Žďár. Pro většinu zbývajících obcí, mezi něž spadají Číměř, Deštná, Dolní Žár, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kunžak, Kostelní Radouň, Lásenice, Lodhéřov, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Popelín, Rodvínov, Staré Město pod Landštejnem, Strmilov, Střížovice a Světce (18), byla následně navržena v rámci možností protipovodňová opatření. Stávající objekty protipovodňové ochrany (ochranné hráze) uvádí následující tabulka. Tabulka 2.2.6: Objekt/zařízení protipovodňové ochrany (A054) Typ Popis Kardašova Řečice Ochranná hráz zkapacitnění koryt VT a ochranné hráze VT Lodhéřov Ochranná hráz zkapacitnění koryt VT a ochranné hráze VT Zdroj: ÚAP 2012 V rámci Koncepce protipovodňové ochrany na území JČK byla vymezena i řada míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních niv. Na území SO ORP Jindřichův Hradec se jedná především o lokality v povodí řeky Nežárka, Kostěnický potok, Žirovice, Hamerský potok, Dračice a Kamenice. Příčinami jsou zpravidla nevhodné mostní konstrukce a úpravy břehů a koryta řek. 2.3 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. - 24 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Výskyt vybraných jevů na území SO ORP Jindřichův Hradec ilustruje následující mapa. Mapa 2.3.1: Hygiena životního prostředí v SO ORP Jindřichův Hradec - 25 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Kvalita ovzduší Na území se nenacházejí významné zdroje znečišťování ovzduší, avšak dochází ke znečišťování emisemi ze zdrojů mimo sledované území, což je příčinou zhoršené kvality ovzduší na většině území SO ORP. K nadměrnému znečištění ovzduší dochází rovněž v důsledku rostoucí intenzity dopravy na páteřních komunikacích zejména v případě, že komunikace prochází zastavěným územím. Na území SO ORP Jindřichův Hradec nebyla v uplynulém období vymezena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro zdraví obyvatel bez zahrnutí ozonu, je tedy relativně dobré. Stejně jako u většiny území České republiky, tak i v SO ORP Jindřichův Hradec dochází téměř v celé oblasti k překračování imisního limitu pro 5-leté průměry expozičního indexu AOT40 škodliviny O 3. Mezi další škodliviny vyskytující se v SO ORP patří benzo(a)pyren. Překročení limitu této škodliviny na území jednotlivých obcí s jejich počtem uvádí následující tabulka. Tabulka 2.3.1: Kvalita ovzduší Benzo(a)pyren Dolní Pěna 1 Jindřichův Hradec 12 Kardašova Řečice 1 Nová Včelnice 1 SO ORP Celkem 15 Zdroj: ÚAP 2012 Za výrazný limitní faktor lze považovat výskyt inverzních oblastí. Do těchto území by neměly být alokovány aktivity, které mohou přispět ke zhoršení ovzduší v období inverze. Na sledovaném území se řadí mezi území výrazně citlivé na znečištění spojené s inverzí okolí obcí Dolní Skrýchov, Horní Žďár, celé město Jindřichův Hradec, Matná, Kardašova Řečice, Nová Včelnice, Klenov, Příbraz, Ratiboř, Roseč a Stráž nad Nežárkou. Staré zátěže a kontaminované plochy Málo příznivý je taktéž výskyt starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 33 obcí se nachází celkem 59 starých skládek. Nejhůře je na tom obec Kardašova Řečice, na jejímž území bylo lokalizováno celkem 8 takových skládek. Podrobný výpis je uveden v následující tabulce. Tabulka 2.3.2: Staré zátěže území a kontaminované plochy A064 A064 A064 počet počet počet Bednárec 1 Chyšky 2 Plavsko 2 Bednáreček 1 Jarošov nad Nežárkou 1 Pluhův Žďár 1 Blažejov 1 Jindřichův Hradec 6 Popelín 3 Číměř 3 Kardašova Řečice 8 Příbraz 1 Člunek 2 Kostelní Radouň 1 Rodvínov 1 Dolní Pěna 1 Kunžak 1 Roseč 1 Dolní Žďár 1 Lodhéřov 4 Staré Město pod Landštejnem 2 Drunče 1 Nová Bystřice 3 Stráž nad Nežárkou 1 Hatín 1 Nová Včelnice 2 Strmilov 1 Horní Pěna 1 Novosedly nad Nežárkou 1 Višňová 1-26 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. A064 A064 A064 počet počet počet Hospříz 1 Okrouhlá Radouň 1 Žďár 1 SO ORP Celkem 59 Zdroj: ÚAP 2012 Další limitou využití území, ale současně i potenciálem pro rozvoj území představují plochy v současnosti nevyužité, jež by mohly být opětovně využívány (brownfields). Na území SO ORP Jindřichův Hradec zabírají cca 32,0 ha, což představuje 0,03 % území. Tabulka 2.3.3: Brownfields v SO ORP Jindřichův Hradec Výměra obce [ha] A004 [ha] A004 [%] Deštná 1 265,3 0,1 0,0 Dolní Pěna 531,1 0,0 0,0 Hatín 2 988,9 2,0 0,1 Jindřichův Hradec 7 442,5 19,1 0,3 Kunžak 4 951,3 0,9 0,0 Nová Bystřice 8 189,6 6,9 0,1 Nová Včelnice 1 010,8 1,8 0,2 Pluhův Žďár 3 340,5 0,6 0,0 Zahrádky 816,9 0,7 0,1 SO ORP Celkem 93 373,4 32,0 0,03 Zdroj: ÚAP 2012 Na daném území se rovněž vyskytuje 27 starých důlních děl, z toho 25 na území obce Okrouhlá Radouň. Jejich podrobný výpis je uveden v tabulce 2.1.3. Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. Jediná skládka odpadů v provozu se dle poskytnutých údajů nachází na území ORP Jindřichův Hradec, viz následující tabulka. Tabulka 2.3.4: Skládky v SO ORP Jindřichův Hradec Výměra obce [ha] Výměra [ha] Podíl [%] Jindřichův Hradec 7 442,5 12,4 0,2 Zdroj: ÚAP 2012 Spalovny a uložiště nebezpečných látek se dle dat ÚAP na sledovaném území nenacházejí. 2.4 Ochrana přírody a krajiny Území SO ORP Jindřichův Hradec se řadí k oblastem s nadprůměrnou rozlohou chráněných území v rámci CHKO, přírodních parků a dalších chráněných lokalit (cca 38 % území). Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Na sledovaném území se nachází Javořický, Novobystřický, Pelhřimovský, Třeboňský a Velkomeziříčský bioregion. Hranice těchto bioregionů znázorňuje následující mapa. - 27 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.4.1: Hranice bioregionů v SO ORP Jindřichův Hradec Zvlášť chráněná území a přírodní památky Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) náleží národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky - 28 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území rozšiřuje soustava NATURA 2000. Je to soustava chráněných území na území států EU, tvořená ptačími oblastmi (PO) a evropsky významnými lokalitami (EVL). Na území SO ORP Jindřichův Hradec zasahuje velkoplošná zvlášť chráněná území CHKO Třeboňsko, jejíž celková rozloha činí 9 435,5 ha. Další významnou součástí ochrany přírody a krajiny na území SO ORP Jindřichův Hradec jsou přírodní parky. Na jeho území byly postupně vyhlášeny 3 přírodní parky Česká Kanada, Homolka - Vojířov a Javořická vrchovina o celkové rozloze 26 196,2 ha, což představuje 28,1 % celkové výměry území (viz tabulka A 8 v příloze). Zároveň se v území vyskytují maloplošné zvláště chráněné území zahrnující přírodní památky a přírodní rezervace v celkové rozloze 586,2 ha (viz tabulka A 9 v příloze). K nim patří i lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem. Jejich výskyt uvádí následující tabulka. Tabulka 2.4.1: Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Taxon Výměra lokality [ha] Člunek Spermophilus citellus 0,3 Kunžak Spermophilus citellus 0,0 Nová Bystřice Spermophilus citellus 1,2 SO ORP Celkem 1,5 Zdroj: ÚAP 2012 Přehled chráněných oblastí na území SO ORP Jindřichův Hradec ilustruje následující mapa. - 29 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.4.2: Chráněné oblasti v SO ORP Jindřichův Hradec Škálu zvlášť chráněných území rozšířila soustava NATURA 2000. Je to soustava chráněných území (lokalit, oblastí) na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). V rámci CHKO Třeboňsko se nachází evropsky významná lokalita NATURY 2000 o rozloze 1 188,4 ha, což představuje 1,3 % území a dále ptačí oblast o rozloze 9 839,0 ha, což činí 10,5 % území SO ORP Jindřichův Hradec. Již dříve zde byla vymezena biosférická rezervace UNESCO o celkové ploše 9 435,4 ha. V zájmovém území se - 30 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. nenalézá žádný národní park. Podrobný popis těchto chráněných oblastí na území SO ORP Jindřichův Hradec je uveden v příloze (tabulka A 10, 11, 12). Mapa 2.4.3: NATURA 2000 a rezervace UNESCO - 31 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ně chráněná území přírody a krajiny ÚSES V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území SO ORP Jindřichův Hradec jsou v rámci ZÚR JČK vymezeny nadregionální biokoridory (NRBK) a biocentra (NRBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC), lokální biokoridory a lokální biocentra. Rozloha ÚSES na území SO ORP činí cca 16 718,9 ha, což představuje téměř 17,9 % území. Rozložení prvků ÚSES na území SO ORP Jindřichův Hradec ilustruje obrázek A 1 v příloze. Podrobný výpis rozlohy ÚSES v rámci jednotlivých obcí uvádí následující tabulka. Tabulka 2.4.2: Územní systém ekologické stability Výměra obce [ha] A021 [ha] A021 [%] Bednárec 779,7 23,7 3,0 Bednáreček 695,0 42,5 6,1 Blažejov 1 985,2 544,8 27,4 Bořetín 590,6 43,2 7,3 Březina 955,0 150,9 15,8 Deštná 1 265,3 351,4 27,8 Dolní Pěna 531,1 36,2 6,8 Dolní Žďár 684,2 250,2 36,6 Doňov 514,4 72,9 14,2 Drunče 411,0 35,9 8,7 Dívčí Kopy 273,1 18,8 6,9 Hadravova Rosička 270,3 17,0 6,3 Hatín 2 988,9 1 380,2 46,2 Horní Pěna 1 483,8 207,6 14,0 Horní Radouň 1 535,2 117,1 7,6 Horní Skrýchov 362,0 74,8 20,7 Hospříz 857,3 181,6 21,2 Jarošov nad Nežárkou 2 780,1 434,6 15,6 Jilem 458,2 42,1 9,2 Jindřichův Hradec 7 442,5 822,8 11,1 Kamenný Malíkov 471,4 22,8 4,8 Kardašova Řečice 4 583,4 760,3 16,6 Kačlehy 875,5 599,0 68,4 Kostelní Radouň 590,9 50,6 8,6 Kunžak 4 951,3 808,0 16,3 Lodhéřov 2 370,9 251,6 10,6 Lásenice 1 044,9 205,7 19,7 Nová Bystřice 8 189,6 995,5 12,2 Nová Olešná 721,8 61,4 8,5 Nová Včelnice 1 010,8 192,6 19,1 Okrouhlá Radouň 903,5 89,5 9,9 Plavsko 1 085,4 259,2 23,9 Pleše 987,4 141,5 14,3 Pluhův Žďár 3 340,5 366,4 11,0 Polště 414,2 27,3 6,6-32 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Výměra obce [ha] A021 [ha] A021 [%] Popelín 1 347,2 70,1 5,2 Pístina 1 014,8 158,4 15,6 Příbraz 711,4 163,6 23,0 Ratiboř 1 164,9 322,6 27,7 Rodvínov 1 271,1 346,1 27,2 Roseč 548,3 64,4 11,7 Rosička 394,9 3,7 0,9 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 279,7 4,0 Strmilov 3 058,0 578,2 18,9 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 1 612,6 44,5 Střížovice 1 240,0 550,9 44,4 Světce 760,8 237,0 31,1 Velký Ratmírov 1 351,6 289,7 21,4 Višňová 578,9 144,8 25,0 Vlčetínec 621,5 12,8 2,1 Vydří 585,5 177,8 30,4 Vícemil 384,2 29,4 7,7 Zahrádky 816,9 77,5 9,5 Záhoří 361,2 25,3 7,0 Újezdec 422,5 154,5 36,6 Člunek 2 498,8 412,9 16,5 Číměř 4 572,3 1 093,0 23,9 Žďár 716,4 234,0 32,7 SO ORP Celkem 93 373,4 16 718,9 17,9 Zdroj: ÚAP 2012 Ochrana památek na území SO ORP Jindřichův Hradec zahrnuje především nemovité národní kulturní památky Hrad a zámek Jindřichův Hradec a Zámek Červená Lhota na území obce Pluhův Žďár. Dále zde existuje celá škála přírodních a urbanistických památek. Důležitou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená ochranná pásma vodních zdrojů a stávajících zranitelných území, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových a podzemních vod. Tato problematika je řešena v kapitole 2.2. Ochrana ze zákona se rovněž vztahuje ke krajině, k lesním porostům a zemědělskému půdnímu fondu. Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ). Nejpříznivější situace je v obcích Hatín, Pístina a Staré Město pod Landštejnem, kde je krajina přírodní a přírodě blízká s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. Celkový průměr SO ORP činí 1,6 bodu, což znamená vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Vyskytují se zde však i obce, kde je území nadprůměrně využívané a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Hodnoty KES v jednotlivých obcích na území SO ORP Jindřichův Hradec ilustruje následující mapa. - 33 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.4.4: Koeficient ekologické stability v SO ORP Jindřichův Hradec Vývoj hodnot KES v jednotlivých obcích pro roky 2008 2012 je uveden v příloze (tabulka A 13). - 34 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Zemědělský půdní fond Na území SO ORP Jindřichův Hradec patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území ORP a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám. Rozloha orné půdy na území SO ORP Jindřichův Hradec poklesla v období 2010 až 2012 o 0,36 %. Pokles absolutní hodnoty rozlohy orné půdy v SO ORP činil 337 ha a nejvíce se na něm podílela obec Nová Bystřice, kde úbytek orné půdy činí za uvedené období cca 96,87 ha. Tabulka 2.5.1: Podíl orné půdy v SO ORP Jindřichův Hradec Podíl orné půdy z Orná půda (ha) celkového území [%] 2010 2012 Rozdíl 2010 2012 Rozdíl Bednárec 300,0 300,3 0,24 38,4 38,4 0,02 Bednáreček 290,2 289,9-0,31 41,8 41,8-0,05 Blažejov 739,2 737,8-1,33 37,2 37,1-0,06 Bořetín 245,3 245,3 0,00 41,7 41,7 0,00 Březina 540,5 541,1 0,61 56,8 56,9 0,07 Číměř 767,3 698,0-69,27 16,8 15,3-1,51 Člunek 399,2 394,6-4,52 16,0 15,8-0,18 Deštná 527,0 526,4-0,64 41,5 41,5-0,05 Dívčí Kopy 112,5 110,6-1,84 41,3 40,6-0,65 Dolní Pěna 322,6 322,4-0,22 61,0 61,0-0,04 Dolní Žďár 299,3 271,2-28,10 43,8 39,7-4,11 Doňov 262,8 262,8 0,00 51,2 51,2 0,00 Drunče 194,9 194,6-0,28 47,4 47,4-0,06 Hadravova Rosička 163,1 163,3 0,21 60,4 60,5 0,03 Hatín 299,7 299,5-0,20 10,0 10,0-0,01 Horní Pěna 590,6 562,4-28,20 39,9 37,9-1,95 Horní Radouň 437,7 436,1-1,53 28,5 28,4-0,11 Horní Skrýchov 120,3 120,3 0,00 33,1 33,1 0,00 Hospříz 399,2 399,2 0,00 46,4 46,4 0,00 Jarošov nad Nežárkou 945,8 890,9-54,88 34,1 32,1-1,98 Jilem 221,2 221,3 0,02 48,7 48,7 0,00-35 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podíl orné půdy z Orná půda (ha) celkového území [%] 2010 2012 Rozdíl 2010 2012 Rozdíl Jindřichův Hradec 3 152,1 3 149,3-2,80 42,4 42,4-0,04 Kačlehy 200,9 201,0 0,07 23,0 23,0 0,01 Kamenný Malíkov 230,1 229,5-0,53 48,6 48,5-0,11 Kardašova Řečice 1 198,6 1 198,4-0,21 26,2 26,1 0,00 Kostelní Radouň 251,4 251,4 0,00 42,7 42,7 0,00 Kunžak 698,9 699,0 0,09 14,1 14,1 0,00 Lásenice 322,7 322,7 0,02 31,0 31,0 0,00 Lodhéřov 816,3 815,9-0,43 34,4 34,4-0,02 Nová Bystřice 1 319,0 1 222,1-96,87 16,1 14,9-1,18 Nová Olešná 302,1 302,1 0,00 41,8 41,8 0,00 Nová Včelnice 457,7 457,6-0,18 45,3 45,3-0,01 Okrouhlá Radouň 426,4 426,0-0,41 47,0 46,9-0,03 Pístina 120,6 120,6 0,00 11,8 11,8 0,00 Plavsko 501,5 501,5 0,00 46,2 46,2 0,00 Pleše 585,7 584,9-0,77 59,6 59,5-0,11 Pluhův Žďár 1 655,0 1 653,3-1,75 49,6 49,5-0,05 Polště 171,3 170,1-1,22 41,5 41,2-0,28 Popelín 597,2 597,2-0,03 44,4 44,4 0,00 Příbraz 257,0 257,0-0,01 36,2 36,2 0,00 Ratiboř 391,7 391,7 0,03 33,5 33,5 0,00 Rodvínov 452,7 452,5-0,20 35,6 35,6-0,03 Roseč 306,7 306,7-0,01 56,1 56,1 0,00 Rosička 187,0 186,9-0,16 47,4 47,4-0,05 Staré Město pod Landštejnem 779,1 777,3-1,85 11,2 11,2-0,03 Stráž nad Nežárkou 577,7 575,8-1,89 15,9 15,9-0,05 Strmilov 1 250,6 1 215,0-35,54 40,9 39,7-1,16 Střížovice 316,2 315,5-0,70 25,6 25,5-0,06 Světce 313,8 314,8 1,03 41,4 41,5 0,05 Újezdec 193,0 193,0 0,00 45,7 45,7 0,00 Velký Ratmírov 375,1 375,1-0,03 27,6 27,6 0,00 Vícemil 243,5 243,5-0,04 63,8 63,7-0,01 Višňová 303,2 303,2 0,00 52,4 52,4 0,00 Vlčetínec 219,7 219,7 0,03 35,3 35,3 0,03 Vydří 285,5 285,5 0,00 48,8 48,8 0,00 Záhoří 170,6 170,6-0,06 47,2 47,2-0,02 Zahrádky 325,8 324,8-1,00 39,7 39,6-0,12 Žďár 233,9 233,5-0,43 32,8 32,8-0,07 SO ORP Jindřichův Hradec 28 370,0 28 033,0-337,00 30,4 30,0-0,36 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku Pro zvýšení a udržení úrodnosti půdy je nutné zajistit odvodnění půd. Rozsah a lokalizaci odvodněných oblastí a staveb či zařízení určených k odvodnění vykresluje následující mapa. - 36 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.5.1: Zlepšení úrodnosti půd na území SO ORP Jindřichův Hradec Zastavěná půda Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Jindřichův Hradec se v období 2010-2012 - 37 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. zvýšil nepatrně o 0,03 % a činí 0,9 % celkové výměry území. V absolutních hodnotách zastavěná plocha za sledované období vzrostla o 30,0 ha na 868,0 ha k 1. 1. 2012. Největší relativní přírůstek mezi lety 2010 a 2012 se vyskytnul na území obce Kačlehy, kde přibylo 2,32 ha nově zastavěné plochy. Největší absolutní i relativní úbytek mezi lety 2010 a 2012 se pak vyskytnul na území obce Světce, kde ubylo 0,03 ha zastavěné plochy, což znamená v poměru k celkové výměře plochy podíl 0,01 %. Podíl zastavěné půdy v SO ORP Jindřichův Hradec je uveden v příloze (tabulka A 14). Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Lesy v SO ORP Jindřichův Hradec tvoří 38,0 % území. Nejvyšší lesnatost ve sledovaném území náleží obcím Nová Bystřice a Staré Město pod Landštejnem. Podrobný výpis podílu lesní půdy v rámci SO ORP uvádí tabulka A 15 v příloze. Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských 33 876,7 ha, důležitá je i jejich funkce ochranná (113,8 ha) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení (9 701,9 ha). Lesy ochranné jsou zařazeny do kategorie 21a, což jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. Rozlohu lesů dle jednotlivých kategorií znázorňuje následující tabulka. Tabulka 2.5.2: Subkategorie lesů v SO ORP Jindřichův Hradec Výměra celkem Podíl Kategorie Subkategorie [ha] [%] Hospodářský nezařazeno 33 876,7 77,5 Ochranný lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích 113,8 0,3 Zvláštního určení lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně 136,2 0,3 Zvláštního lesy v 1. zónách CHKO, lesy v přírodních rezervacích a přírodních určení památkách 94,3 0,2 Zvláštního určení lesy pro zachování biologické různorodosti 7 722,3 17,7 Zvláštního určení lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích 1 111,0 2,5 Zvláštního lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob 638,1 1,5 určení hospodaření Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku - 38 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 3 Sociální pilíř 3.1 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Jindřichův Hradec má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Jindřichův Hradec. Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. - 39 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.1.1: Vodovodní, kanalizační, plynovodní a teplovodní síť na území SO ORP Jindřichův Hradec Zásobování vodou V rámci SO ORP Jindřichův Hradec je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno Vodárenskou soustavou Jižní Čechy a individuálním odběrem z domovních studní a vrtů. Zdrojem vody pro Vodárenskou soustavu Jižní Čechy je vodárenská nádrž Římov zajišťující trvalý minimální průtok v toku pod přehradou v množství 650 l/s a vrt Vidov 40 l/s. V rámci zásobování pitnou vodou na území JČK je úloha této soustavy nezastupitelná. Dalším - 40 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. významným zdrojem pitné vody pro několik obcí na území JČK je Vodárenská soustava Dolní Bukovsko. V SO ORP Jindřichův Hradec je 50 obcí napojeno na veřejnou vodovodní síť z celkového počtu 58. Zbylých 8 obcí nemá zavedenu vodovodní síť. Jedná se o obce Bednárec, Dívčí Kopy, Hadravova Rosička, Horní Skrýchov, Kačlehy, Nová Olešná, Vlčetínec, Vydří. Situace se oproti roku 2010 nezměnila. V obci Horní Skrýchov v současné době probíhá výstavba veřejné vodovodní sítě. 100% napojení obcí na vodovodní síť je v obcích Březina, Číměř, Drunče, Horní Pěna, Hospříz, Kardašova Řečice, Lásenice, Okrouhlá Radouň, Plavsko, Polště, Rodvínov. Více než 90 % napojení na vodovodní síť je v obcích Bednáreček, Deštná, Dolní Pěna, Doňov, Horní Radouň, Kostelní Radouň, Kunžak, Lodhéřov, Nová Bystřice, Pístina, Pleše, Popelín, Příbraz, Rosička, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Střížovice, Velký Ratmírov, Záhoří a Zahrádky. Obce a jejich části nenapojené na veřejnou vodovodní síť mají zajištěn odběr vody z domovních studní. Kvalita vody není však vyhovující z důvodu vysokých koncentrací železa a manganu. Vyskytují se také lokální problémy se zajištěním dostatečného zdroje pitné vody v období sucha, problémy uvádí následující obce: Lodhéřov, Nová Včelnice (místní část Brabec) a Vydří. Kačlehy uvádí vysoké koncentrace radonu. Hospříz má udělenou výjimku v souvislosti s překročením hygienických limitů v pitné vodě do konce roku 2013 (zvýšené koncentrace železa a manganu). Kvalita pitné vody v obci Blažejov kolísá. má záměr ve spolupráci s obcí Hospříz (DSO) záležitost řešit výstavbou zásobovacího řadu z Jindřichova Hradce, resp. Jindřiše. Tento projekt má také vyřešit problematiku nízké vydatnosti místních vodních zdrojů. V období přívalových srážek dochází na mnoha místech k zaplavení studen. Dle ZÚR Jihočeského kraje (2011) byly vymezeny koridory a plochy pro záměry veřejné technické infrastruktury v oblasti vodohospodářské: V9 - Vodovod Velký Ratmírov Studnice Lodhéřov Nejdek - několik oddělených koridorů vymezených pro vedení vodovodů v úsecích Velký Ratmírov Lodhéřov Kostelní Radouň, Kostelní Radouň Lovětín Jarošov nad Nežárkou Nová Včelnice, Nová Včelnice Karlov, Nová Včelnice Malá Rosička Zdešov a Zdešov Kamenný Malíkov, šíře koridorů 100 m. V10 - Vodovod Polště Vydří Políkno - koridor vymezený pro záměr vodovodu napojujícího uvedená sídla na skupinový vodovod Ratiboř Hatín, koridor je spojitě vymezen v úsecích Polště Vydří a druhá větev Vydří Políkno, šíře koridorů 100 200 m. Dotčená katastrální území: Plavsko, Políkno u Jindřichova Hradce, Polště, Vydří. Celková délka vodovodní sítě v SO ORP Jindřichův Hradec činí 523,9 km. K prodloužení vodovodní sítě oproti roku 2010 došlo v obci Březina, Deštná, Jindřichův Hradec, Rodvínov, Velký Ratmírov, Vlčetínec a Zahrádky. Délky vodovodů v SO ORP Jindřichův Hradec v letech 2010 a 2012 jsou uvedeny v příloze (tabulka B 2). - 41 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.1.2: Vodovodní síť v SO ORP Jindřichův Hradec Kanalizační síť Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je složitá. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. - 42 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Často jsou starší kanalizační systémy jednotné, nověji budované kanalizace v obcích jsou většinou pouze pro splaškové odpadní vody, někde podle konfigurace terénu je i tlaková kanalizace (obec Žďár). Jednotná kanalizace je zavedena téměř ve většině obcí SO ORP Jindřichův Hradec. ČOV jsou vybudovány v obcích Blažejov, Číměř, Deštná, Hadravova Rosička, Hatín, Hospříz, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kačlehy (vybudována v roce 2011), Kardašova Řečice, Kostelní Radouň, Kunžak, Nová Včelnice, Okrouhlá Radouň, Pístina, Plavsko, Příbraz (kořenová ČOV), Ratiboř (uvedení do provozu v roce 2010), Rodvínov, Roseč (kořenová ČOV), Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Světce, Újezdec (kořenová ČOV), Višňová (v současné době se buduje ČOV), Zahrádky, Žďár. Záhoří plánuje výstavbu ČOV, která bude zahájena v roce 2013. Obce nevlastnící ČOV mají udělené výjimky pro její vybudování, popř. žádají o jejich prodloužení. V SO ORP Jindřichův Hradec se dále nacházejí obce, které nemají kanalizaci nebo kanalizace není napojena na ČOV. Jedná se o obce Bednárec, Bednáreček, Bořetín, Březina, Člunek, Dívčí Kopy, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Doňov, Drunče, Horní Pěna, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Jilem, Kamenný Malíkov, Lásenice, Lodhéřov, Nová Olešná, Pleše, Polště, Popelín, Rosička, Střížovice, Vícemil, Višňová, Vlčetínec, Vydří, Záhoří. Většina těchto obcí má zájem o vybudování kanalizace, ale chybí jim na to finanční prostředky. Jednotlivé rozdělení typů kanalizace a jejich délky v SO ORP Jindřichův Hradec jsou uvedeny v příloze (tabulka B 1). - 43 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.1.3: Kanalizační síť v SO ORP Jindřichův Hradec Zásobování plynem V rámci SO ORP Jindřichův Hradec je plynem zásobováno 31 obcí z celkového počtu 58. Obce, které jsou plynofikovány, uvádí napojení na plyn od 60 100 %. Na území 8 obcí pouze prochází VVT plynovod. - 44 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obce, které nemají zavedený plyn, ani do budoucna neuvažují o napojení, z ekonomického hlediska se plyn obyvatelům nevyplatí. Jedná se o obce Bednárec, Bednáreček, Blažejov, Březina, Člunek, Dívčí Kopy, Dolní Žďár, Doňov, Drunče, Hadravova Rosička, Hospříz, Kačlehy, Kamenný Malíkov, Kostelní Radouň (obec má zájem o napojení), Lásenice, Nová Olešná, Pístina, Pleše, Polště, Staré Město pod Landštejnem (v obci se nachází kotelna na biomasu), Újezdec, Vícemil, Višňová, Vlčetínec, Vydří (30 % obyvatel má zájem), Záhoří a Žďár. ZÚR Jihočeského kraje (2011) vymezují jako územní rezervy koridory nadmístního významu v oblasti zásobování plynem: Ep/H - VTL plynovod Nová Bystřice Staré Město pod Landštejnem Slavonice - územní rezerva pro záměr nového vysokotlakého plynovodu, šíře koridoru 200 m. Dále vymezují koridory pro záměry veřejné technické infrastruktury nadmístního významu v oblasti zásobování plynem: Ep8 - VTL plynovod Kunžak Český Rudolec, záměr vysokotlakého plynovodu, vymezeno koridorem šíře 200 m. Délky rozvodů plynu v SO ORP Jindřichův Hradec v letech 2010 a 2012 jsou uvedeny v příloze (tabulka B 3). - 45 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.1.4: Plynovodní síť v SO ORP Jindřichův Hradec Zásobování teplem V SO ORP Jindřichův Hradec zajišťuje společnost Teplospol, a.s. zásobování teplem se sídlem v Jindřichově Hradci. Nebylo možno zjistit celkové pokrytí Jindřichova Hradce. - 46 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zásobování elektrickou energií Distribuce elektrické energie v zájmovém území je realizována vedením vysokého napětí a velmi vysokého napětí, které pokrývá všechny obce v území. Jednotlivé větve tohoto typu vedení jsou zakončeny transformačními stanicemi. Většina vedení elektrické energie v SO ORP Jindřichův Hradec je tažena nadzemně. Ve většině obcí v rámci SO ORP Jindřichův Hradec se nevyskytují vážnější problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy za silných větrů, či bouřek udávají obce Lásenice, Lodhéřov, Nová Olešná, Staré Město pod Landštejnem a Újezdec. Délky rozvodů elektřiny v SO ORP Jindřichův Hradec v letech 2010 a 2012 jsou uvedeny v příloze (tabulka B 4). - 47 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.1.5: Rozvodná síť elektrické energie v SO ORP Jindřichův Hradec 3.2 Dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec je řada materiálů a dokumentů, především Zásady územního - 48 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. rozvoje Jihočeského kraje 2011, Politika územního rozvoje ČR 2008 a Územně analytické podklady ORP Jindřichův Hradec 2012. SO ORP Jindřichův Hradec má průměrnou hustotu silniční a železniční sítě, územím neprochází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Problémem v některých obcích je hluk, kterým jsou zatíženy především obce, jimiž prochází silnice I. třídy a tranzitní doprava probíhající v těchto úsecích, která zhoršuje stav ovzduší v obcích a způsobuje nebezpečí pro obyvatele. - 49 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.2.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Jindřichův Hradec Silniční doprava K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly a jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, popř. cyklisty a chodci, slouží síť - 50 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. pozemních komunikací. Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo fyzických osob). Dálnice a rychlostní komunikace Územím SO ORP Jindřichův Hradec neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace, základní kostru tvoří silnice I. a II. třídy, na kterou jsou napojeny silnice III. třídy a místní a účelové komunikace. Silnice I. třídy Na území SO ORP Jindřichův Hradec se nachází následující silnice 1. třídy: Silnice I/23 Jindřichův Hradec Třebíč Brno je významným tahem, spojujícím kraj Jihočeský s Jihomoravským. Výhledově se počítá s přeměnou této silnice na rychlostní komunikaci v celé své délce. Silnice I/34 České Budějovice Třeboň Jindřichův Hradec Pelhřimov Svitavy Koclířov (I/35) patří svojí délkou 202,48 km mezi nejdelší tahy celostátního významu, její částí probíhá evropská silnice E551. Další významné silniční komunikace II/128 Jindřichův Hradec-Nová Bystřice-Vídeň, jež propojuje území s Rakouskem II/164 Jindřichův Hradec-Telč-Brno II/132 Jarošov nad Nežárkou Žírovnice Počátky Horní Cerekev II/134 Jarošov nad Nežárkou Popelín Panské Dubénky Horní Dubénky II/135 Dražíč Bechyně Soběslav Tučapy Březina - Mnich II/147 Veselí nad Lužnicí Drahov Nítovice Kardašova Řečice II/153 Dolní Lhota Příbraz Libořezy Lutová Chlum u Třeboně Silniční síť na území ORP Jindřichův Hradec je vesměs stabilizovaná a její rozložení relativně dostatečně pokrývá území. Hlavním problémem je však nevyhovující technický stav, absence obchvatů a řada dalších dopravních závad. Podstatná část včetně páteřních komunikací vyžaduje rekonstrukci a modernizaci. Intenzita silniční dopravy Největší intenzita dopravy je dle Sčítání dopravy 2010 na silnici I/23 v úseku Jindřichův Hradec Jarošov nad Nežárkou a téměř po celé délce silnice I/34. V mnoha obcích prochází tyto silnice zastavěnou oblastí a často jsou zatíženy velkým podílem tranzitní dopravy. Intenzitu dopravy v SO ORP Jindřichův Hradec znázorňuje následující obrázek. - 51 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek 3.2.1: Intenzita dopravy na území SO ORP Jindřichův Hradec Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy 2010, vlastní úprava Dopravní dostupnost Na následující mapě je znázorněna časová dostupnost jednotlivých obcí. Cílové místo dopravní dostupnosti je stanoveno místem, které reprezentuje centrum obce. - 52 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.2.2: Časová dopravní dostupnost jednotlivých obcí v SO ORP Jindřichův Hradec Mapa ukazuje, za jak dlouhou dobu se lze z kteréhokoliv místa dopravit do středu obce. V rámci intravilánů obcí se lze do jejich centra dopravit většinou do jedné minuty, u Jindřichova Hradce na okrajích ale i během pěti minut. Železniční doprava Na území SO ORP Jindřichův Hradec se nacházejí následující železniční tratě: Celostátní trať č. 225 Veselí nad Lužnicí Jindřichův Hradec Jihlava Regionální trať úzkokolejka č. 228 Jindřichův Hradec Obrataň Regionální trať úzkokolejka č. 229 Jindřichův Hradec Nová Bystřice - 53 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na území SO ORP Jindřichův Hradec je hlavní železniční trať č. 225 Veselí nad Lužnicí - Jihlava, která tvoří spojnici mezi celostátními železničními tratěmi č. 220 a č. 240 a rychlíky zajišťují přímé spojení z Jindřichova Hradce a Kardašovy Řečice jak do Jihlavy, tak do krajského města České Budějovice i dále do Plzně. Obslužnost území zajišťují osobní vlaky. Územím dále prochází úzkorozchodné železniční tratě Obrataň Jindřichův Hradec, Jindřichův Hradec Nová Bystřice (č. 228 a 229), jež provozují Jindřichohradecké místní dráhy, a.s. a jsou považovány za celostátní raritu. Mají využití zejména pro turistiku v atraktivní oblasti České Kanady, ale slouží i běžné osobní a nákladní dopravě. Průběh uvedených tratí na řešeném území znázorňuje následující obrázek. Obrázek 3.2.2: Železniční síť na území SO ORP Jindřichův Hradec Zdroj: České dráhy, a.s., vlastní úprava Délky železničních tratí v každé obci shrnuje následující tabulka. Tabulka 3.2.1: Délky železničních tratí v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Délka tratě [km] Bednárec 3,9 Bednáreček 4,3 Blažejov 4,8 Člunek 6,9 Doňov 1,0 Hadravova Rosička 0,4 Horní Skrýchov 1,4 Jarošov nad Nežárkou 5,2 Jindřichův Hradec 17,6 Kardašova Řečice 7,2-54 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Délka tratě [km] Kunžak 2,0 Nová Bystřice 9,6 Nová Včelnice 3,9 Pleše 2,0 Popelín 2,7 Rodvínov 7,2 Střížovice 2,7 Újezdec 2,1 Velký Ratmírov 2,3 Záhoří 2,3 Žďár 3,1 Celkem za SO ORP Jindřichův Hradec 92,7 Zdroj: ÚAP 2012 Hromadná doprava K veřejné dopravě na území SO ORP Jindřichův Hradec slouží zejména autobusová linková doprava a železnice. V obci Jindřichův Hradec je zavedena městská hromadná doprava. Pro potřeby studie bylo zpracováno hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou na základě zjištění počtu spojů do obce Jindřichův Hradec ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Časové intervaly byly voleny podle účelu (možnost dojížďky za prací, do škol a na úřady). Tabulka 3.2.2: Dostupnost obce Jindřichův Hradec veřejnou hromadnou dopravou Počet spojení 6. hod 8. hod 14. hod Bednárec 3 3 1 Bednáreček 2 2 1 Blažejov 1 1 2 Bořetín 0 1 0 Březina 0 0 0 Číměř 1 2 2 Člunek 2 1 1 Deštná 2 1 1 Dívčí Kopy 1 1 1 Dolní Pěna 0 0 0 Dolní Žďár 2 2 2 Doňov 3 2 1 Drunče 0 1 1 Hadravova Rosička 1 1 1 Hatín 1 1 1 Horní Pěna 1 2 1 Horní Radouň 1 1 1 Horní Skrýchov 2 2 1 Hospříz 1 1 1 Jarošov nad Nežárkou 4 5 2 Jilem 0 1 0 Jindřichův Hradec 0 0 0 Kačlehy 0 1 0 Kamenný Malíkov 1 1 0 Kardašova Řečice 3 2 1-55 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Počet spojení 6. hod 8. hod 14. hod Kostelní Radouň 1 1 1 Kunžak 2 2 2 Lásenice 2 3 2 Lodhéřov 1 2 2 Nová Bystřice 1 2 2 Nová Olešná 1 2 0 Nová Včelnice 2 4 2 Okrouhlá Radouň 1 1 1 Pístina 0 1 1 Plavsko 1 1 1 Pleše 1 1 0 Pluhův Žďár 1 0 0 Polště 1 1 1 Popelín 2 2 1 Příbraz 1 1 1 Ratiboř 1 1 1 Rodvínov 4 6 1 Roseč 1 1 1 Rosička 0 0 1 Staré Město pod Landštejnem 0 1 0 Stráž nad Nežárkou 2 3 4 Strmilov 2 2 1 Střížovice 1 1 2 Světce 0 0 1 Újezdec 1 1 0 Velký Ratmírov 1 1 1 Vícemil 1 0 0 Višňová 0 1 0 Vlčetínec 0 3 2 Vydří 1 1 1 Záhoří 1 1 0 Zahrádky 0 1 0 Žďár 1 2 2 Celkem za SO ORP Jindřichův Hradec 67 85 57 Zdroj: IDOS.cz. Pozn.: pro zařazení spoje je podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání je použit jízdní řád platný v srpnu 2012. Výsledná spojení jsou agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta veřejná hromadná doprava autobusy (včetně městské hromadné dopravy) a vlaky. Dopravní obslužnost obce Jindřichův Hradec hromadnou dopravou je na území SO ORP Jindřichův Hradec podprůměrná. Mnoho obcí nedisponuje dopravním spojením na některé z požadovaných hodin, u obcí Březina a Dolní Pěna dokonce chybí jakékoliv spojení. Letecká doprava Na řešeném území SO ORP se nachází veřejné vnitrostátní letiště Jindřichův Hradec, které provozuje Aeroklub Jindřichův Hradec LKJH. Na tomto letišti je umožněno provozování leteckého sportu, včetně parašutismu. Na část území zasahuje také ochranné pásmo leteckého radaru Třebotovice. - 56 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vodní doprava Na území SO ORP Jindřichův Hradec se nenachází žádná vodní doprava. Rozvoj dopravní infrastruktury V rámci Zásad územního rozvoje JČK byly vymezeny koridory pro záměry veřejné dopravní infrastruktury republikového a nadmístního významu, jež zahrnují i řešení dopravních závad a homogenizaci silničních úseků na řešeném území. Záměry na provedení změn v území D9, Silnice I/23 - na území kraje je koridor pro nové přeložky, rozšíření a homogenizaci silnice I/23 nespojitě vymezen od křižovatky se silnicí I/3 (U Sloupu) po hranici s krajem Vysočina. Záměr je dělen několika samostatných úseku, z nichž na území SO ORP Jindřichův Hradec se nachází následující: D9/1, úsek křižovatka s dálnicí D3 Doňov (západní okraj), homogenizace v úseku od mimoúrovňové křižovatky s dálnicí D3 až po začátek obchvatu Doňova, koridor šíře 100 m. D9/2, úsek Doňov (západní okraj) Kardašova Řečice (západní okraj), nová komunikace a krátké úseky homogenizace stávající silnice, severní obchvat obce Doňov, navazující nové mimoúrovňové křížení se železnicí, krátký úsek homogenizace stávající silnice, navazuje nový severní obchvat obce Pleše, krátký úsek homogenizace, jižní obchvat Kardašovy Řečice, šíře koridoru 200 m u obchvatů, 100 m u homogenizace. D9/3, úsek Kardašova Řečice (východní okraj) Děbolín (západní okraj), převážně homogenizace stávající silnice se 2 novými železničními mimoúrovňovými přejezdy (jihovýchodně od Kardašovy Řečice a Sv. Barbora). Koridor redukované šíře 100 m s rozšířením na 200 m v úseku u nových železničních přejezdů. D9/4, obchvat Děbolín, návrh nové komunikace, severní obchvat mezi zastavěným územím sídla a tělesem železniční trati Veselí nad Lužnicí Jindřichův Hradec, poté navazuje homogenizace stávající silnice mezi východním okrajem Děbolína a západním okrajem Jindřichova Hradce, koridor proměnné šíře 100 200 m. D9/5, severovýchodní obchvat Jarošova nad Nežárkou, návrh nové komunikace, nová křižovatka se silnicemi I/34 a II/132, obchvat Jarošova nad Nežárkou severovýchodně od zastavěného území, nové mimoúrovňové křížení se železnicí Veselí nad Lužnicí Horní Cerekev Jihlava, obvyklá šíře koridoru 200 m. D9/6, jižní obchvat Nové Olešné, návrh nové komunikace, obchvat jižně od zastavěného území, šíře koridoru 200 m. D9/7, úsek Strmilov Jilem, homogenizace stávající silnice, koridor redukované šíře 100 m. D12, Silnice I/34 - záměr obchvatů a homogenizací je nespojitě vymezen od Českých Budějovic před Třeboň, dále od Třeboně přes Jindřichův Hradec až po hranici s Krajem Vysočina a je dělen do 5 samostatných úseků, z nichž na území SO ORP Jindřichův Hradec se nachází následující: - 57 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. D12/4, úsek Stráž nad Nežárkou (východní okraj) Jindřichův Hradec, koridor pro novou silnici a homogenizace průtahu v obci Lásenice, jižní obchvat Dolní Lhoty, navazuje průtah obcí Lásenice, dále nová silnice, vč. východního obchvatu sídla Horní Žďár až na jižní okraj Jindřichova Hradce, šíře koridoru 200 m, na průtahu Lásenice zúženo na 50 m. D12/5, východní obchvat Jindřichova Hradce, koridor pro novou silnici I. třídy, šířka koridoru 200 350 m. D27, Silnice II/128 záměr krátké přeložky v obci Číměř, koridor je vymezen severně od zastavěného území obce, šíře koridoru 100 m. D38, Silnice II/151 záměr homogenizace a přeložek na silnici II/151 v úseku Kunžak Dačice vymezený spojitým koridorem tvořeným 2 na sebe navazujícími úseky, z nichž na území SO ORP Jindřichův Hradec je tento úsek: D38/1, úsek Kunžak (cca 500 m východně od Kunžaku) Dačice (západ), homogenizace stávající silnice, šíře koridoru 100 m. Vymezení územních rezerv ZÚR JČK vymezují jako územní rezervy několik koridorů nadmístního významu, z nichž na území SO ORP Jindřichův Hradec se nachází následující: D/A, Severní obchvat Jindřichova Hradce koridor územ-ní rezervy pro severní obchvat na silnici I/23, vymezen v šíři 150 m. D/B, Severozápadní obchvat Lásenice koridor územní rezervy pro budoucí přeložku silnice I/34 severně od obce, vymezen v šíři 200 m. D/M, Úzkorozchodná železnice územní rezerva navržená pro případné prodloužení úzkokolejky na hranici s Rakouskem v úseku Nová Bystřice státní hranice. Koridor územní rezervy je vymezen v šíři 200 m. 3.3 Sociodemografické podmínky Demografický vývoj V roce 2011 žilo v Jihočeském kraji 637 460 obyvatel, což je o 2 % více než v roce 2001. Nejlidnatějším SO ORP jsou České Budějovice, naopak nejméně obyvatel z celého Jihočeského kraje žije v SO ORP Vodňany. Ve většině SO ORP došlo mezi roky 2001 a 2011 k nárůstu počtu obyvatel, přičemž největší absolutní nárůst byl zaznamenán v SO ORP České Budějovice (6 648 obyvatel), Český Krumlov (1 415 obyvatel) a Trhové Sviny (1 358 obyvatel). Naopak k největšímu poklesu došlo v SO ORP Milevsko, a to o 578 obyvatel (tj. 3 %), největší relativní přírůstek v počtu obyvatel zaznamenal SO ORP Trhové Sviny o 7,9 %. Tabulka 3.3.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jihočeského kraje mezi lety 2001 a 2011 SO ORP Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 2001 2011 Absolutně Relativně [%] Blatná 13 688 13 916 228 1,7 České Budějovice 147 795 154 443 6 648 4,5 Český Krumlov 40 684 42 099 1 415 3,5 Dačice 20 308 19 778-530 -2,6 Jindřichův Hradec 47 138 47 732 594 1,3-58 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SO ORP Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 2001 2011 Absolutně Relativně [%] Kaplice 18 885 19 846 961 5,1 Milevsko 19 275 18 697-578 -3,0 Písek 51 025 51 964 939 1,8 Prachatice 33 633 33 602-31 -0,1 Soběslav 22 020 22 124 104 0,5 Strakonice 45 194 45 309 115 0,3 Tábor 80 753 80 664-89 -0,1 Trhové Sviny 17 119 18 477 1 358 7,9 Třeboň 25 441 25 239-202 -0,8 Týn nad Vltavou 13 592 14 041 449 3,3 Vimperk 17 736 17 711-25 -0,1 Vodňany 10 981 11 818 837 7,6 Jihočeský kraj 625 267 637 460 12193 2,0 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 předběžné výsledky Následující graf znázorňuje vývoj obyvatelstva v SO ORP Jindřichův Hradec v letech 1991 2011 a naznačuje tak dlouhodobý populační vývoj. Od roku 1991 docházelo k pozvolnému nárůstu počtu obyvatel, a to až do roku 2001, kdy nastal náhlý propad. Vrcholu dosáhl přírůstek v letech 2008 2010. Od roku 2010 do současnosti je patrný dlouhodobý úbytek obyvatel, který je dán především migrací. Jedná se o suburbanizační proces z Českých Budějovic. Graf 3.3.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Jindřichův Hradec v letech 1991-2011 Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Období od roku 1992 1996 lze označit jako období poklesu obyvatelstva, díky nově odstěhovaným. V průběhu let 1996-2006 docházelo ke střídání nárůstu a úbytku počtu obyvatel. Největší výkyv byl zaznamenán kolem roku 2009, kdy došlo k nárůstu obyvatel v celém SO ORP. Tento nárůst byl vystřídán opětovným extrémním úbytkem pokračujícím dodnes. - 59 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Graf 3.3.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Jindřichův Hradec Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku. V rámci SO ORP Jindřichův Hradec má největší počet obyvatel město Jindřichův Hradec (22 036 obyvatel), druhý největší počet obyvatel vykazuje obec Nová Bystřice (3 345 obyvatel). Pět obcí má více než 1000 obyvatel, jednáct obcí má nad 500 obyvatel a zbylé obce správního území mají většinou do 500 obyvatel. Nejmenší obec z pohledu počtu obyvatel je obec Drunče (46 obyvatel). Největší nárůst obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci SO ORP Jindřichů Hradec byl zaznamenán v obci Dolní Pěna, kde se počet obyvatel zvýšil o 134,5 %. Pokles obyvatelstva byl zaznamenán v obcích Drunče (-23,3 %) a Hadravova Rosička (-19,4 %). Tabulka 3.3.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jindřichův Hradec 2001 a 2011 Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 2001 2011 Absolutně Relativně [%] Bednárec 102 107 5 4,9 Bednáreček 181 194 13 7,2 Blažejov 295 439 144 48,8 Bořetín 87 103 16 18,4 Březina 159 138-21 -13,2 Číměř 652 703 51 7,8 Člunek 457 505 48 10,5 Deštná 664 734 70 10,5 Dívčí Kopy 61 68 7 11,5 Dolní Pěna 113 265 152 134,5 Dolní Žďár 109 144 35 32,1 Doňov 90 77-13 -14,4 Drunče 60 46-14 -23,3-60 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 2001 2011 Absolutně Relativně [%] Hadravova Rosička 62 50-12 -19,4 Hatín 209 208-1 -0,5 Horní Pěna 474 595 121 25,5 Horní Radouň 256 236-20 -7,8 Horní Skrýchov 84 130 46 54,8 Hospříz 368 408 40 10,9 Jarošov nad Nežárkou 1 048 1 114 66 6,3 Jilem 120 111-9 -7,5 Jindřichův Hradec 22 695 22 036-659 -2,9 Kačlehy 60 71 11 18,3 Kamenný Malíkov 69 62-7 -10,1 Kardašova Řečice 2 033 2 279 246 12,1 Kostelní Radouň 245 296 51 20,8 Kunžak 1 459 1 497 38 2,6 Lásenice 500 564 64 12,8 Lodhéřov 600 639 39 6,5 Nová Bystřice 3 407 3 345-62 -1,8 Nová Olešná 110 115 5 4,5 Nová Včelnice 2 476 2 347-129 -5,2 Okrouhlá Radouň 165 201 36 21,8 Pístina 168 195 27 16,1 Plavsko 407 466 59 14,5 Pleše 178 192 14 7,9 Pluhův Žďár 644 614-30 -4,7 Polště 97 109 12 12,4 Popelín 442 511 69 15,6 Příbraz 221 252 31 14,0 Ratiboř 171 182 11 6,4 Rodvínov 392 478 86 21,9 Roseč 199 210 11 5,5 Rosička 62 52-10 -16,1 Staré Město pod Landštejnem 552 515-37 -6,7 Stráž nad Nežárkou 777 851 74 9,5 Strmilov 1 522 1 453-69 -4,5 Střížovice 650 594-56 -8,6 Světce 136 141 5 3,7 Újezdec 61 72 11 18,0 Velký Ratmírov 210 224 14 6,7 Vícemil 93 81-12 -12,9 Višňová 77 75-2 -2,6 Vlčetínec 59 54-5 -8,5 Vydří 106 128 22 20,8 Záhoří 129 129 0 0,0 Zahrádky 246 229-17 -6,9 Žďár 69 98 29 42,0 SO ORP Jindřichův Hradec 47 138 47 732 594 1,3 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 předběžné výsledky - 61 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V letech 2006 2011 nejvíce obyvatel migrací ztratilo město Jindřichův Hradec (634), ztratily i obce Nové Včelcice (67), Staré Město pod Landštejnem (43), Kunžak (31), zápornou bilanci mělo i dalších 12 obcí, u všech se ale jedná o pokles obyvatel migrací o maximálně 19. Ostatní obce SO ORP Jindřichův Hradec obyvatelstvo migrací získalo. Do 6 obcí se v letech 2006 2011 přistěhovalo o minimálně 50 obyvatel více, než se vystěhovalo. Největší rozdíl byl v obci Kardašova Řečice (194). Mapa 3.3.1: Migrační saldo v letech 2006 2011-62 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Dle hrubé míry migračního salda zaznamenaly největší nárůst počtu obyvatel obce v okolí města Jindřichův Hradec. Jedná se zejména o menší obce, kde i menší nárůst počtu obyvatel způsobuje v přepočtu na 1000 obyvatel velkou změnu. Obyvatelstvo ztrácejí hlavně obce Vícemil, Vlčetínec a Staré Město pod Landštejnem. Mapa 3.3.2: Hrubá míra migračního salda v letech 2006 2011 Věková struktura Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy, je věková struktura obyvatelstva. Věkové složení kraje se za posledních deset let změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-2 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v postproduktivním věku (2,2 %). Na stárnutí populace měla vliv především nižší porodnost v osmdesátých a devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech. Ztráta obyvatelstva v předproduktivním věku (0-14 let) byla zaznamenána ve všech správních obvodech Jihočeského kraje, nejnižší byla tato ztráta v SO ORP České Budějovice, Písek (- - 63 -
<= 4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90+ Počet obyvatel Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 1,5 %) a Vodňany (-1,6 %). Naopak k největší ztrátě došlo v SO ORP Týn nad Vltavou (- 4,2 %), kde se zároveň nejvíce zvýšil podíl osob ve věku 15 64 let (o 3,6 %). Celkově došlo v letech 2001-2011 ve sledovaném území k mírnému poklesu podílu osob v této věkové kategorii, a to o 0,3 %. Nejnižší nárůst postproduktivní složky obyvatelstva (65 a více let) byl zaznamenán v SO ORP Týn nad Vltavou (0,6 %) a Vodňany (0,9 %), oproti tomu nejvyšší nárůst nastal v SO ORP Milevsko (4 %). Věková struktura obyvatelstva v SO ORP Jindřichův Hradec je, z pohledu celokrajského průměru, průměrná. Index stáří správního obvodu dosáhl v roce 2011 hodnoty 103,4, tzn. na jedno dítě ve věku 0 14 připadá 0,1 seniorů (65 a více let). V porovnání s celokrajskými výsledky se jedná o hodnotu průměrnou. Obcemi s největším úbytkem obyvatel ve věku 0-14 let se v letech 2001 2011 staly obce Drunče a Světce, naopak k nejvýraznějšímu nárůstu osob starších 65 let došlo taktéž v obci Vícemil a Vlčetínec (viz příloha tabulka B 5). Prognóza Zatímco v roce 2000 bylo v SO ORP Jindřichův Hradec nejvíce lidí ve skupině 20 24 let, v roce 2010 už byli nejpočetnější skupinou lidé ve věku 30 34 let. Prognóza ukazuje, že v roce 2030 lze ve správní oblasti očekávat snížení počtu lidí v produktivním věku a nejvíce obyvatel bude ve věku 50 54 let. Graf 3.3.3: Rozložení obyvatel SO ORP Jindřichův Hradec dle věkových skupin v letech 2000, 2010 a 2030 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Věkové skupiny 2000 2010 2030 Z demografické prognózy vyplývá, že v roce 2030 dojde k nárůstu počtu obyvatel starších 65 let z 14,6 % v roce 2010 na 22,5 % v roce 2030. Oproti tomu dojde ke snížení počtu obyvatel v produktivním věku ze 70,8 % v roce 2010 na 63,9 % v roce 2030. Počet dětí do 14 let se také sníží, a to o 1 %. - 64 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 3.3.3: Rozložení obyvatel SO ORP Jindřichův Hradec dle věkové struktury v roce 2010, 2030 Věková struktura 2010 2030 Absolutně Relativně (%) Absolutně Relativně (%) Dětská složka (0-14 let) 7 009 14,6% 6 168 13,6% Produktivní věk (15-64 let) 33 976 70,8% 28 948 63,9% Senioři (65+) 7 032 14,6% 10 178 22,5% Celkem 48 017 100,0% 45 294 100,0% Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Věková pyramida zachycuje stav populace SO ORP Jindřichův Hradec v letech 2010 a 2030. Z pyramidy jsou patrné výrazné změny v rozložení jednotlivých věkových skupin společnosti. Budou přibývat lidé ve věkové kategorii 45-54 let a v kategorii 65 a více, naopak výrazně ubude lidi v produktivním věku do 40 let. Do roku 2030 dojde také ke značnému úbytku nově narozených dětí do 4 let. Graf 3.3.4: Věková pyramida SO ORP Jindřichův Hradec pro roky 2010 a 2030 90 a více 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 muži 2010 ženy 2010 muži 2030 ženy 2030 Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Vzdělanostní struktura obyvatel Největší nárůst vysokoškolsky vzdělaných obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci kraje zaznamenal SO ORP České Budějovice, dále je SO ORP Trhové Sviny, Tábor, Týn nad Vltavou, Strakonice a nejmenší nárůst zaznamenal SO ORP Vodňany. V SO ORP Blatná byl zaznamenán nejvyšší nárůst obyvatel bez vzdělání, počet lidí bez vzdělání vzrostl i v SO ORP Vimperk, Milevsko a Jindřichův Hradec v SO ORP Třeboň, Kaplice a Dačice se počet nezměnil, viz tabulka B 8 v příloze. Ve městě Jindřichův Hradec se výrazně snížil počet obyvatel se základním včetně neukončeného vzdělání (-2,8 %) a zároveň se zvýšil počet středoškolsky vzdělaných - 65 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. s maturitou (3,3 %) a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (3,6 %), což znázorňuje tabulka B 9 v příloze. V absolutních hodnotách zaznamenala největší nárůst vysokoškoláků město Jindřichův Hradec (592 osob). V relativním vyjádření (k počtu obyvatel starších 15 let) došlo k největšímu nárůstu vysokoškoláků v obci Polště (7,8 %), kdy v roce 2001 tato obec měla pouze 1,3 % vysokoškolsky vzdělaných občanů. Tabulka 3.3.4: Vývoj obyvatel s vysokoškolským vzděláním v SO ORP Jindřichův Hradec Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky Počet vysokoškolsky vzdělaných na počet vzdělaných lidí obyvatel starších 15let [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Bednárec 5 7 2 5,5 8,0 2,6 Bednáreček 7 18 11 4,7 11,3 6,6 Blažejov 4 24 20 1,5 6,6 5,1 Bořetín 2 3 1 2,9 3,9 1,0 Březina 3 11 8 2,1 8,6 6,5 Číměř 17 22 5 3,1 3,8 0,6 Člunek 10 16 6 2,8 3,8 1,0 Deštná 39 54 15 7,4 8,7 1,3 Dívčí Kopy 1 2 1 1,8 3,4 1,7 Dolní Pěna 10 36 26 10,6 17,6 7,0 Dolní Žďár 6 16 10 6,5 13,2 6,8 Doňov 1 1 0 1,3 1,5 0,3 Drunče 2 3 1 3,8 6,7 2,8 Hadravova Rosička 1 1 0 1,8 2,4 0,6 Hatín 6 16 10 3,3 8,8 5,5 Horní Pěna 17 30 13 4,3 6,0 1,7 Horní Radouň 7 11 4 3,2 5,3 2,2 Horní Skrýchov 3 10 7 4,5 10,0 5,5 Hospříz 10 12 2 3,4 3,6 0,1 Jarošov nad Nežárkou 39 80 41 4,5 8,5 4,0 Jilem 4 10 6 4,0 9,9 5,9 Jindřichův Hradec 1 820 2 412 592 9,7 12,8 3,1 Kačlehy 0 2 2 0,0 3,2 3,2 Kamenný Malíkov 4 5 1 6,1 8,9 2,9 Kardašova Řečice 91 159 68 5,3 8,3 2,9 Kostelní Radouň 8 17 9 3,8 6,7 2,9 Kunžak 56 102 46 4,7 8,1 3,4 Lásenice 15 27 12 3,5 5,8 2,3 Lodhéřov 11 18 7 2,2 3,3 1,1 Nová Bystřice 97 153 56 3,5 5,3 1,9 Nová Olešná 2 5 3 1,9 5,3 3,3 Nová Včelnice 85 105 20 4,2 5,2 1,0 Okrouhlá Radouň 5 13 8 3,4 7,6 4,1 Pístina 4 7 3 2,5 3,9 1,4 Plavsko 12 23 11 3,5 5,9 2,4 Pleše 8 15 7 5,0 9,0 4,0 Pluhův Žďár 14 26 12 2,5 4,9 2,3 Polště 1 8 7 1,3 9,1 7,8-66 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky Počet vysokoškolsky vzdělaných na počet vzdělaných lidí obyvatel starších 15let [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Popelín 12 18 6 3,1 4,2 1,1 Příbraz 12 19 7 6,3 8,8 2,4 Ratiboř 8 15 7 5,2 9,3 4,0 Rodvínov 28 47 19 8,4 11,9 3,5 Roseč 3 15 12 1,8 8,8 7,0 Rosička 0 1 1 0,0 2,2 2,2 Staré Město pod Landštejnem 6 17 11 1,3 3,9 2,6 Stráž nad Nežárkou 34 77 43 5,1 10,6 5,5 Strmilov 44 74 30 3,5 5,9 2,3 Střížovice 10 22 12 2,0 4,3 2,3 Světce 5 12 7 4,5 9,2 4,7 Újezdec 4 6 2 7,3 9,4 2,1 Velký Ratmírov 2 4 2 1,1 2,1 0,9 Vícemil 0 2 2 0,0 3,0 3,0 Višňová 1 3 2 1,4 4,7 3,3 Vlčetínec 0 2 2 0,0 4,3 4,3 Vydří 1 4 3 1,1 3,5 2,4 Záhoří 4 7 3 3,6 6,7 3,1 Zahrádky 9 18 9 4,3 9,0 4,7 Žďár 1 6 5 1,7 7,4 5,7 SO ORP Jindřichův Hradec 2 611 3 849 1 238 6,7 9,5 2,8 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Školství V 58 obcích SO ORP Jindřichův Hradec funguje celkem 25 mateřských škol (osm z nich funguje při základní škole), 20 základních a 1 základní umělecká škola (v Jindřichově Hradci) o celkové kapacitě 7 086 míst. V 19 obcích nefunguje žádné školské zařízení. Středních škol je ve správním obvodu obce s rozšířenou působností celkem osm, z toho dvě gymnázia a jedna zdravotnická škola. Přehled školských zařízení v SO ORP Jindřichův Hradec je uveden v příloze (tabulka B 10). Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Na území SO ORP Jindřichův Hradec funguje celkem 23 zařízení sociálních služeb a 182 zařízení zdravotních služeb. Největší koncentrace těchto zařízení je ve městě Jindřichův Hradec, kde funguje sedmnáct zařízení v sociální oblasti a celkem 182 zařízení v oblasti zdravotních služeb (např. ordinace praktického lékaře pro dospělé, ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, ordinace stomatologa, gynekologa nebo jiných specialistů a také detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci). Kromě Jindřichova Hradce fungují zařízení sociální péče ještě v pěti dalších obcích (jedná se např. o domov pro seniory nebo domov s pečovatelskou službou). Zdravotnická zařízení fungují kromě Jindřichova Hradce v šestnácti dalších obcích, jedná se nejčastěji o ordinace praktického lékaře pro dospělé, pro děti a dorost apod. V jednačtyřiceti obcích nefunguje ani jedno zařízení sociálních nebo zdravotních služeb a obyvatelé musejí dojíždět do okolních - 67 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. obcí nebo do Jindřichova Hradce. Přehled všech zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče v SO ORP Jindřichův Hradec je uveden v příloze (tabulka B 11). Veřejný a kulturní život obcí Z dotazníkového průzkumu lze spolkový život a veřejné dění v řešené lokalitě celkově považovat za pestrý. Lidé v SO ORP Jindřichův Hradec jsou aktivní i pasivní, aktivně se účastní společenských akcí a organizují je pouze tehdy, když je to v jejich zájmu. Prakticky ve všech obcích existují činné spolky, např. dobrovolných hasičů, tělovýchovné jednoty. V Jindřichově Hradci se nachází mnoho kulturních zařízení, např. kulturní dům Střelice, muzeum Jindřichohradecka, galerie Špejchar, galerie Inspirace, v Deštné je např. letecké muzeum, provaznické muzeum atd. Z hlediska vybavení území SO ORP Jindřichův Hradec zázemím pro trávení volného času sportovními aktivitami je možné konstatovat, že sportovní zařízení jsou koncentrovány převážně ve větších obcích. V Jindřichově Hradci se nachází Tyršův stadion TJ Jindřichův Hradec, fotbalové hřiště s umělým povrchem, aquapark, tenisové kurty. Je tu možnost zahrát si bowling, paintball, ricochet (obdoba squash), využít služeb fitness center, skateparku, projížděk na koních na soukromých statcích, golfového hřiště v Nové Bystřici. Milovníci zimních sportů si mohou zajet zalyžovat do Nové Bystřice. 3.4 Bydlení Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení. Domovní a bytový fond Domovní fond V Jihočeském kraji nebyl v letech 2001 2011 patrný výraznější rozdíl v nárůstu bytových či rodinných domů. Celkově v Jihočeském kraji je vyšší nárůst bytových domů. V rámci jednotlivých obcí SO ORP Jindřichův Hradec je situace různá, mírnou převahu zaznamenala výstavba bytových domů. Největší nárůst rodinných domů vykazují SO ORP České Budějovice, SO ORP Trhové Sviny a SO ORP Český Krumlov. K nejnižšímu nárůstu došlo v SO ORP Milevsko a v SO ORP Dačice. Výstavba rodinných domů v rámci SO ORP Jindřichův Hradec vzrostla v desetiletém období o 9,2 %. V relativních hodnotách je nárůst nejvýznamnější v obcích Dolní Pěna (110,8 %), Horní Skrýchov (82,6 %) a Blažejov (64 %), zatímco k poklesu došlo v obci Drunče (- 20 %). V absolutních hodnotách dochází k nejrozsáhlejší výstavbě jak bytových, tak rodinných - 68 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. domů v obci Jindřichův Hradec. Tabulky s jednotlivými údaji vztahujícími se k bytovému a domovnímu fondu jsou uvedeny v příloze (tabulky B 12 a B 13). Stáří domovního fondu V SO ORP Jindřichův Hradec bylo v roce 2001 evidováno celkem 8 808 domů. Nejvyššího nárůstu výstavby domů v letech 1991 2000 bylo dosaženo u obcí Horní Skrýchov, Kačlechy a Dolní Pěna (všechny nad 22,9 %), naopak k žádnému nárůstu výstavby došlo v obcích Drunče a Rosička. Tabulka zobrazující počet postavených domů v jednotlivých letech je uvedena v příloze B 18, v procentuálním vyjádření B 19. Bytový fond Bytový fond v Jihočeském kraji dosáhl v letech 2001 2011 celkového nárůstu o 3 % (přírůstek 6 976 bytových jednotek). Největší nárůst je v SO ORP České Budějovice 3 829 bytových jednotek (6,8 %), dále pak v SO ORP Český Krumlov 547 bytů (3,7 %) a v SO ORP Trhové Sviny 424 tj. 6,9 % bytů. Naopak úbytek bytových jednotek lze pozorovat v SO ORP Dačice (1,7 %, 115 bytů) a Milevsko (0,8 %, 61 bytů). V SO ORP Jindřichův Hradec došlo v rámci kraje k průměrnému nárůstu počtu bytů (3,2 %). Ve sledovaném období 2001 2011 přibylo ve správním území ORP Jindřichův Hradec 537 bytů, což činí 3,2 %. Největší nárůst počtu obydlených bytů je zaznamenán v obci Jindřichův Hradec 222 bytů, tj. 2,7 %. Obcí s druhým nejvyšším nárůstem počtu bytů jsou Kardašova Řečice, kde přibylo 110 bytů, tj. 14,9 %. Třetí v pořadí je obec Dolní Pěna s nárůstem počtu bytů o 42 bytových jednotek, tj. 113,5 %. Tato obec zároveň dosáhla největšího relativního nárůstu počtu obydlených bytů. Největší úbytek bytů v absolutních hodnotách je v obci Strmilov, ale velký počet bytových jednotek v obci způsobil, že v relativním vyjádření se jedná pouze o 4,6 %. Procentuálně nejvyšší úbytek bytů můžeme pozorovat v obci Drunče 28 % (7 bytů). Tabulky s jednotlivými údaji vztahujícími se k obydleným bytům v rámci Jihočeského kraje jsou uvedeny v příloze (tabulka B 14). Tabulka 3.4.1: Obydlené byty v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Rozdíl mezi lety 2001 a Rok 2011 Obydlené byty 2001 Obydlené byty 2011 Absolutně Relativně [%] Bednárec 42 32-10 -23,8 Bednáreček 69 69 0 0,0 Blažejov 108 149 41 38,0 Bořetín 32 32 0 0,0 Březina 63 50-13 -20,6 Číměř 232 240 8 3,4 Člunek 145 162 17 11,7 Deštná 236 252 16 6,8 Dívčí Kopy 26 24-2 -7,7 Dolní Pěna 37 79 42 113,5 Dolní Žďár 42 50 8 19,0 Doňov 29 26-3 -10,3 Drunče 25 18-7 -28,0 Hadravova Rosička 20 19-1 -5,0 Hatín 73 75 2 2,7 Horní Pěna 162 185 23 14,2 Horní Radouň 107 95-12 -11,2 Horní Skrýchov 27 45 18 66,7 Hospříz 118 124 6 5,1-69 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Jarošov nad Nežárkou 344 364 20 5,8 Jilem 39 40 1 2,6 Jindřichův Hradec 8 149 8 371 222 2,7 Kačlehy 26 24-2 -7,7 Kamenný Malíkov 28 26-2 -7,1 Kardašova Řečice 736 846 110 14,9 Kostelní Radouň 93 105 12 12,9 Kunžak 499 501 2 0,4 Lásenice 165 186 21 12,7 Lodhéřov 212 208-4 -1,9 Nová Bystřice 1 168 1 163-5 -0,4 Nová Olešná 46 41-5 -10,9 Nová Včelnice 907 913 6 0,7 Okrouhlá Radouň 63 68 5 7,9 Pístina 36 41 5 13,9 Plavsko 148 162 14 9,5 Pleše 74 74 0 0,0 Pluhův Žďár 225 214-11 -4,9 Polště 37 41 4 10,8 Popelín 169 158-11 -6,5 Příbraz 91 100 9 9,9 Ratiboř 67 67 0 0,0 Rodvínov 133 156 23 17,3 Roseč 69 69 0 0,0 Rosička 22 21-1 -4,5 Staré Město pod Landštejnem 190 187-3 -1,6 Stráž nad Nežárkou 285 307 22 7,7 Strmilov 525 501-24 -4,6 Střížovice 225 215-10 -4,4 Světce 50 53 3 6,0 Újezdec 21 23 2 9,5 Velký Ratmírov 70 71 1 1,4 Vícemil 31 29-2 -6,5 Višňová 34 30-4 -11,8 Vlčetínec 22 22 0 0,0 Vydří 45 47 2 4,4 Záhoří 46 50 4 8,7 Zahrádky 96 88-8 -8,3 Žďár 27 35 8 29,6 SO ORP Jindřichův Hradec 16 806 17 343 537 3,2 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Vlastnictví bytového fondu V Jihočeském kraji byl v letech 2001 2011 zjištěn nejvýraznější nárůst bytů v osobním vlastnictví, a to o 41 203 bytů. Na této hodnotě se nejvíce podílí ORP České Budějovice, s nárůstem počtu bytů v osobním vlastnictví o 11 051 bytů. Nájemních bytů ubylo o 19 876 a družstevních bytů ubylo o 13 146. Počet bytů ve vlastním domě se naproti tomu zvýšil o 7 910 bytů. Tabulka s jednotlivými údaji vztahujícími se k vlastnictví bytů v Jihočeském kraji je uvedena v příloze (tabulka B 15), - 70 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V SO ORP Jindřichův Hradec došlo mezi lety 2001 a 2011 stejně jako v celém kraji k největšímu nárůstu v počtu bytů v osobním vlastnictví, na čemž má nejvyšší podíl obec Jindřichův Hradec s nárůstem o 1 175 bytů, dále pak obec Nová Včelnice s nárůstem o 255 bytů a obec Nová Bystřice, ve které přibylo 73 bytů. Celkově přibylo v SO ORP Jindřichův Hradec mezi roky 2001 a 2011 2018 bytů v osobním vlastnictví. Naopak úbytek je znatelný v počtu družstevních bytů (-812 bytů), zejména v obcích Jindřichův Hradec (-840 bytů), Kardašova Řečice (-23 bytů) a Nová Bystřice (-19 bytů). Vlastnictví domů v rámci Jihočeského kraje je uvedeno v příloze (tabulka B 16), v rámci SO ORP Jindřichův Hradec (tabulka B 17). Tabulka 3.4.2: Vlastnictví bytů v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Byt ve vlastním domě Rozdíl 2001 2011 [%] Vlastník bytů V osobním Nájemní vlastnictví Rozdíl Rozdíl 2001 2011 2001 2011 [%] [%] Družstevní 2001 2011 Rozdíl [%] Bednárec 38 29-23,7 0 1-2 0-100,0 0 0 - Bednáreček 48 52 8,3 0 1-8 6-25,0 3 4 33,3 Blažejov 69 107 55,1 7 16 128,6 13 15 15,4 8 4-50,0 Bořetín 23 21-8,7 0 1-6 5-16,7 0 3 - Březina 54 42-22,2 0 2-2 2 0,0 0 0 - Číměř 130 139 6,9 19 38 100,0 53 36-32,1 0 0 - Člunek 102 104 2,0 7 22 214,3 20 11-45,0 5 6 20,0 Deštná 157 172 9,6 0 15-33 34 3,0 18 14-22,2 Dívčí Kopy 21 22 4,8 0 1-0 0-0 0 - Dolní Pěna 30 65 116,7 0 2-6 6 0,0 0 0 - Dolní Žďár 31 43 38,7 0 4-3 1-66,7 0 0 - Doňov 25 20-20,0 0 2-1 0-100,0 0 0 - Drunče 18 15-16,7 0 0-0 1-0 0 - Hadravova Rosička 12 16 33,3 0 0-0 0-0 0 - Hatín 54 57 5,6 0 3-13 4-69,2 0 1 - Horní Pěna 109 124 13,8 15 26 73,3 20 21 5,0 1 1 0,0 Horní Radouň 76 64-15,8 7 13 85,7 10 5-50,0 0 0 - Horní Skrýchov 21 42 100,0 0 1-1 0-100,0 0 0 - Hospříz 59 65 10,2 2 31 1 450,0 39 9-76,9 12 10-16,7 Jarošov nad Nežárkou 206 223 8,3 9 37 311,1 76 56-26,3 19 14-26,3 Jilem 26 27 3,8 4 9 125,0 4 3-25,0 0 0 - Jindřichův Hradec 2 094 2 333 11,4 2 587 3 762 45,4 1 506 1 107-26,5 1 574 734-53,4 Kačlehy 16 19 18,8 0 1-2 0-100,0 0 0 - Kamenný Malíkov 24 19-20,8 0 4-2 0-100,0 0 0 - Kardašova Řečice 448 462 3,1 31 96 209,7 185 238 28,6 24 1-95,8 Kostelní Radouň 76 89 17,1 3 5 66,7 5 1-80,0 0 0 - Kunžak 354 337-4,8 33 67 103,0 54 63 16,7 5 3-40,0 Lásenice 117 125 6,8 0 23-32 26-18,8 0 0 - Lodhéřov 155 143-7,7 7 19 171,4 33 17-48,5 3 10 233,3 Nová Bystřice 518 514-0,8 320 393 22,8 189 121-36,0 61 46-24,6 Nová Olešná 38 30-21,1 0 6-4 1-75,0 0 0-1 Nová Včelnice 275 313 13,8 16 271 593,8 333 88-73,6 105 185 76,2-71 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Byt ve vlastním domě 2001 2011 Rozdíl [%] Vlastník bytů V osobním vlastnictví Nájemní Rozdíl [%] 2001 2011 2001 2011 Rozdíl [%] Družstevní 2001 2011 Rozdíl [%] Okrouhlá Radouň 44 54 22,7 0 5-1 1 0,0 4 2-50,0 Pístina 27 33 22,2 0 3-2 2 0,0 0 0 - Plavsko 111 121 9,0 0 6-17 17 0,0 0 3 - Pleše 63 58-7,9 0 5-4 3-25,0 1 1 0,0 Pluhův Žďár 163 142-12,9 0 11-34 34 0,0 0 1 - Polště 32 29-9,4 0 1-3 4 33,3 0 0 - Popelín 129 112-13,2 11 19 72,7 14 9-35,7 0 1 - Příbraz 78 83 6,4 0 4-10 5-50,0 0 2 - Ratiboř 51 44-13,7 0 4-6 8 33,3 0 0 - Rodvínov 94 115 22,3 0 11-14 10-28,6 8 6-25,0 Roseč 56 57 1,8 0 2-3 4 33,3 0 0 - Rosička 21 20-4,8 0 1-0 0-0 0 - Staré Město pod Landštejnem 83 70-15,7 4 55 1 275,0 97 48-50,5 0 0 - Stráž nad Nežárkou 188 214 13,8 20 37 85,0 47 34-27,7 0 2 - Strmilov 362 330-8,8 27 65 140,7 59 48-18,6 17 12-29,4 Střížovice 50 57 14,0 15 18 20,0 150 136-9,3 1 1 0,0 Světce 38 40 5,3 0 2-1 0-100,0 4 3-25,0 Újezdec 20 17-15,0 0 2-0 0-0 0 - Velký Ratmírov 55 55 0,0 0 6-12 4-66,7 0 1 - Vícemil 22 24 9,1 0 2-3 1-66,7 0 0 - Višňová 28 23-17,9 0 4-3 0-100,0 0 0 - Vlčetínec 18 15-16,7 0 0-3 2-33,3 0 0 - Vydří 39 39 0,0 0 3-0 0-0 0 - Záhoří 21 27 28,6 0 10-5 3-40,0 11 5-54,5 Zahrádky 67 55-17,9 9 20 122,2 8 5-37,5 4 0-100,0 Žďár 24 30 25,0 0 3-0 0-0 0 - SO ORP Jindřichův Hradec 7 308 7 697 5,3 3 153 5 171 64,0 3 151 2 255-28,4 1 888 1 076-43,0 Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 Připojení k internetu Z hlediska vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu se situace v celém SO ORP Jindřichův Hradec pohybuje okolo 55,6 % obydlených bytů vybavených počítači a 51,2 % bytů vybavených počítači s připojením k internetu z celkového počtu 17 343. Největší podíl obydlených bytů napojených na internet mají obce Dolní Pěna, Horní Skrýchov, Jilem a Dolní Žďár (více než 64 % bytů s připojením k internetu) a nejmenší podíl je v obci Drunče (27,8 %). Tabulka 3.4.3: Vybavenost obcí v SO ORP Jindřichův Hradec počítači a připojením k internetu Obydlené byty celkem vybavené počítačem Z toho vybavené počítačem s internetem Bednárec 32 37,5 31,3 Bednáreček 69 43,5 37,7 Blažejov 149 58,4 53,0-72 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obydlené byty celkem vybavené počítačem Z toho vybavené počítačem s internetem Bořetín 32 53,1 37,5 Březina 50 52,0 50,0 Číměř 240 41,7 34,6 Člunek 162 46,9 45,1 Deštná 252 55,6 52,4 Dívčí Kopy 24 54,2 50,0 Dolní Pěna 79 74,7 73,4 Dolní Žďár 50 66,0 64,0 Doňov 26 53,8 53,8 Drunče 18 27,8 27,8 Hadravova Rosička 19 42,1 42,1 Hatín 75 53,3 50,7 Horní Pěna 185 51,4 49,7 Horní Radouň 95 41,1 35,8 Horní Skrýchov 45 71,1 66,7 Hospříz 124 50,0 45,2 Jarošov nad Nežárkou 364 59,1 56,0 Jilem 40 65,0 65,0 Jindřichův Hradec 8371 59,1 54,7 Kačlehy 24 58,3 50,0 Kamenný Malíkov 26 46,2 46,2 Kardašova Řečice 846 53,7 48,6 Kostelní Radouň 105 54,3 50,5 Kunžak 501 51,7 47,1 Lásenice 186 53,2 47,8 Lodhéřov 208 46,6 41,3 Nová Bystřice 1163 51,0 46,5 Nová Olešná 41 39,0 31,7 Nová Včelnice 913 55,1 49,8 Okrouhlá Radouň 68 54,4 50,0 Pístina 41 53,7 53,7 Plavsko 162 58,0 56,2 Pleše 74 50,0 40,5 Pluhův Žďár 214 49,5 45,8 Polště 41 51,2 41,5 Popelín 158 55,7 51,3 Příbraz 100 55,0 48,0 Ratiboř 67 53,7 47,8 Rodvínov 156 62,2 54,5 Roseč 69 60,9 56,5 Rosička 21 33,3 28,6 Staré Město pod Landštejnem 187 40,6 38,5 Stráž nad Nežárkou 307 55,4 51,8 Strmilov 501 49,7 46,3 Střížovice 215 54,4 47,9 Světce 53 50,9 49,1 Újezdec 23 39,1 30,4 Velký Ratmírov 71 52,1 50,7 Vícemil 29 51,7 51,7-73 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obydlené byty celkem vybavené počítačem Z toho vybavené počítačem s internetem Višňová 30 43,3 40,0 Vlčetínec 22 40,9 40,9 Vydří 47 46,8 36,2 Záhoří 50 52,0 50,0 Zahrádky 88 43,2 39,8 Žďár 35 54,3 54,3 SO ORP Jindřichův Hradec 17 343 55,6 51,2 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011 3.5 Rekreace Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Atraktivita a rekreační potenciál regionu Rekreační potenciál území je souhrn environmentálních, kulturních a socioekonomických faktorů určujících maximální schopnost území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura, která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Omezením rekreačního potenciálu jsou rekreační kapacity území, což je únosnost krajiny na základě její intenzity využívání rekreačního potenciálu. Tato kapacita je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz nebo tradice. Rekreační potenciál území představuje lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území na základě jeho charakteristik. Lokalizační podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Realizační podmínky cestovního ruchu představují rekreační efekt a rekreační využitelnost území. Rekreační efekt je dán mírou využití potenciálních rekreačních schopností území. Tyto dvě podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Člení se na dopravní a materiálně technické předpoklady, čím se rozumí vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Důležitá je kapacita těchto zařízení pro množství zákazníků, kteří chtějí dané území navštívit. (BÍNA, 2010) SO ORP Jindřichův Hradec Předností Jihočeského kraje kromě řady kulturních a technických památek je i mnoho přírodních krás a zdravé životní prostředí. SO ORP Jindřichův Hradec má také dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Zajímavou atrakcí je 15. poledník, který je vyznačen na dlažbě u proboštského kostela Nanebevzetí Panny Marie, v Kostelní ulici Jindřichova - 74 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Hradce. Lákavou turistickou lokalitou Jindřichohradecka je Česká Kanada. Technickou památkou je nejrozsáhlejší systém veřejných úzkorozchodných regionálních drah v České republice, tvoří tratě Jindřichův Hradec Obrataň. Jako další se nabízí Zámecký mlýn s Křižíkovou vodní elektrárnou. Ubytovací kapacity Ubytovací kapacity jsou v rámci Jihočeského kraje koncentrovány především v SO ORP Český Krumlov, který je jedním z nejnavštěvovanějších destinací kraje, a to díky památkové rezervaci, která je zařazena do Seznamu světových kulturních a přírodních dědictví UNESCO. V SO ORP Jindřichův Hradec se nachází 87 rekreačních zařízení s 4 142 lůžky, území je současně pátým nejnavštěvovanějším správním obvodem kraje. Ubytovací kapacity jednotlivých správních obvodů, včetně počtu návštěvníků, jsou uvedeny v příloze (tabulka B 20). Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet těchto objektů v obcích Trhové Sviny (182 objektů), Jílovec (137 objektů), Slavče (110 objektů). Největší podíl staveb pro rekreaci na celkovém domovním fondu má obce Slavče (37,5 %) a Kamenná (37,3 %). Tabulka 3.5.1: Objekty individuální rodinné rekreace v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Domy celkem Slouží k rekreaci Podíl [%] Bednárec 64 22 34,4 Bednáreček 113 39 34,5 Blažejov 195 48 24,6 Bořetín 54 21 38,9 Březina 89 35 39,3 Číměř 321 113 35,2 Člunek 171 29 17,0 Deštná 316 104 32,9 Dívčí Kopy 47 21 44,7 Dolní Pěna 94 5 5,3 Dolní Žďár 76 12 15,8 Doňov 43 15 34,9 Drunče 40 20 50,0 Hadravova Rosička 24 5 20,8 Hatín 110 26 23,6 Horní Pěna 203 26 12,8 Horní Radouň 201 102 50,7 Horní Skrýchov 54 8 14,8 Hospříz 113 13 11,5 Jarošov nad Nežárkou 372 70 18,8 Jilem 58 20 34,5 Jindřichův Hradec 3 470 137 3,9 Kačlehy 45 19 42,2 Kamenný Malíkov 57 23 40,4 Kardašova Řečice 783 166 21,2 Kostelní Radouň 138 36 26,1 Kunžak 668 203 30,4 Lásenice 187 26 13,9 Lodhéřov 255 31 12,2-75 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Domy celkem Slouží k rekreaci Podíl [%] Nová Bystřice 1 026 202 19,7 Nová Olešná 87 42 48,3 Nová Včelnice 488 49 10,0 Okrouhlá Radouň 102 27 26,5 Pístina 70 23 32,9 Plavsko 207 57 27,5 Pleše 98 24 24,5 Pluhův Žďár 319 111 34,8 Polště 57 18 31,6 Popelín 240 75 31,3 Příbraz 162 44 27,2 Ratiboř 95 18 18,9 Rodvínov 172 13 7,6 Roseč 89 20 22,5 Rosička 48 27 56,3 Staré Město pod Landštejnem 217 2 0,9 Stráž nad Nežárkou 391 105 26,9 Strmilov 697 233 33,4 Střížovice 148 66 44,6 Světce 86 32 37,2 Újezdec 44 17 38,6 Velký Ratmírov 85 10 11,8 Vícemil 54 24 44,4 Višňová 55 20 36,4 Vlčetínec 32 14 43,8 Vydří 80 20 25,0 Záhoří 38 7 18,4 Zahrádky 124 40 32,3 Žďár 53 16 30,2 SO ORP Jindřichův Hradec 13 725 2 751 20,0 Zdroj: ČSÚ, data aktuální k 1. 1. 2011 Návštěvnost Nejvyšší návštěvnosti v rámci kraje bylo dosaženo v SO ORP Český Krumlov, naopak nejnižší návštěvnost byla zaznamenána v SO ORP Vodňany. SO ORP Jindřichův Hradec dosahuje průměrné hodnoty návštěvnosti ve srovnání s krajským průměrem, viz tabulka B 21 v příloze. Turistické trasy, cyklostezky, hipostezky Na celém území SO ORP Jindřichův Hradec je možné provozovat zejména letní turistiku, cykloturistiku a hipoturistiku vzhledem k rozsáhlé síti turistických tras, cyklostezek, která je vymezena na následující mapě. - 76 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.5.1: Sítě turistických tras a cyklostezek na území SO ORP Jindřichův Hradec Délky turistických tras jsou uvedeny v následující tabulce. Délky cyklostezek a hipostezek upřesňují tabulky B 22 a B 23 v příloze. Tabulka 3.5.2: A106 turistické trasy Délka (km) Blažejov 17,9 Bořetín 2,5 Březina 3,0 Číměř 6,7 Člunek 7,1 Deštná 8,6 Dolní Pěna 1,0 Dolní Žďár 3,8 Hatín 16,2 Horní Pěna 2,3 Hospříz 3,8 Jarošov nad Nežárkou 4,9 Jindřichův Hradec 40,2-77 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Délka (km) Kačlehy 7,4 Kardašova Řečice 24,2 Kostelní Radouň 4,0 Kunžak 37,9 Lásenice 6,6 Lodhéřov 10,8 Nová Bystřice 25,3 Nová Olešná 5,9 Pístina 4,0 Plavsko 1,9 Pleše 0,2 Pluhův Žďár 14,1 Popelín 4,1 Příbraz 2,1 Ratiboř 4,8 Rodvínov 9,5 Rosička 2,2 Staré Město pod Landštejnem 31,4 Stráž nad Nežárkou 26,4 Strmilov 16,3 Střížovice 7,1 Světce 1,5 Újezdec 2,3 Vydří 1,4 Záhoří 2,1 Zahrádky 5,6 Žďár 1,3 Celkem SO ORP Jindřichův Hradec 378,9 Zdroj: ÚAP 2012-78 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 4 Ekonomický pilíř Tato část vystihuje ekonomické podmínky na území SO ORP, a to jak z hlediska rozložení ekonomických aktivit v území (regionální ekonomika), tak i z pohledu ekonomické aktivity obyvatel a jejich pozice na trhu práce (zohledňuje jejich trvalé bydliště). Poslední podkapitola ukazuje daňovou výtěžnost SO ORP Jindřichův Hradec a jednotlivých obcí, což umožňuje podchytit vývoj největšího zdroje příjmů obecních rozpočtů. V rámci ekonomiky území je důležitá diverzifikovaná základna struktury ekonomických subjektů nacházejících se na území SO ORP, která je více stabilní a značně snižuje ekonomickou zranitelnost v období případné ekonomické recese. 4.1 Regionální ekonomika O regionální ekonomice nejvíce vypovídá rozložení a struktura zaměstnavatelů, počet obsazených pracovních míst a míra podnikatelské aktivity. Počet obsazených pracovních míst je významným ukazatelem pro zhodnocení území z hlediska kapacity zaměstnanosti. Míra podnikatelské aktivity mapuje aktivitu obyvatel v oblasti podnikání. Nejvýznamnější zaměstnavatelé V rámci SO ORP Jindřichův Hradec je registrováno 22 podnikatelských subjektů s více než 100 zaměstnanci. Nejčastěji sídlí v obci Jindřichův Hradec. Vůbec největším zaměstnavatel jen Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s., což je ústav zdravotní péče, který počtem svých zaměstnanců spadá do intervalu 500 999. V tomto správním obvodu je 13 zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců mezi 100 a 199. Řada z nich má sídlo i v menších obcích, které tak jsou do jisté míry ekonomicky nezávislé na Jindřichovu Hradci. Z porovnání přehledu zaměstnavatelů z roku 2008 a toho současného (aktuálního k 1. 1. 2011) vyplývá, že z velkých společností tehdy působících dále pokračují ve své činnosti všechny, což vypovídá o schopnosti regionu vyrovnat se s probíhající ekonomickou krizí. Tabulka 4.1.1: Přehled všech ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci sídlících v SO ORP Jindřichův Hradec Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost Kategorie podle počtu zaměstnanců Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s. Jindřichův Hradec Ústavní zdravotní péče 500-999 Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Ústavní sociální péče o seniory 250-499 DK OPEN, spol. s r.o. Jindřichův Hradec Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých 250-499 Maloobchod s převahou potravin, Jednota, spotřební družstvo v Jindřichův Hradec nápojů a tabákových výrobků v Jindřichově Hradci nespecializovaných prodejnách 250-499 Kasalova pila, s.r.o. Jindřichův Hradec Výroba ostatních výrobků stavebního truhlářství a tesařství 250-499 STAVCENT, a.s. Jindřichův Hradec Výstavba bytových a nebytových budov 250-499 ČSAD Jindřichův Hradec a.s. Jindřichův Hradec Silniční nákladní doprava 200-249 Město Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Všeobecné činnosti veřejné správy 200-249 TECNOCAP s.r.o. Střížovice Výroba drobných kovových obalů 200-249 BOHEMIA VITAE Jindřichův Hradec, a.s. Jindřichův Hradec Chov prasat 100-199 - 79 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost Kategorie podle počtu zaměstnanců DELTA Kardašova Řečice, a.s. Kardašova Řečice Výroba pilařská a impregnace dřeva 100-199 KORES PRAHA, spol. s r.o. Strmilov Výroba ostatních plastových výrobků 100-199 KTW CZ s.r.o. Dolní Pěna Výroba nástrojů a nářadí 100-199 POLLMANN CZ s.r.o. Jindřichův Hradec Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová 100-199 vozidla SOME Jindřichův Hradec s.r.o. Jindřichův Hradec Velkoobchod se zemědělskými stroji, strojním zařízením a 100-199 příslušenstvím TEBO, a.s. Nová Včelnice Výroba pletených a háčkovaných materiálů 100-199 Telerepair CZ s.r.o. Jindřichův Hradec Opravy komunikačních zařízení 100-199 Waldviertler Sparkasse von 1842 Jindřichův Hradec Ostatní peněžní zprostředkování 100-199 Zemědělské družstvo Kunžak Kunžak Smíšené hospodářství 100-199 Zemědělské družstvo Pluhův Žďár Pluhův Žďár Smíšené hospodářství 100-199 Zemědělské družstvo RADELO Velký Ratmírov Smíšené hospodářství 100-199 Zemědělské družstvo Rodvínov Rodvínov Smíšené hospodářství 100-199 Zdroj dat: Ústav územního rozvoje dle dat ČSÚ, RES Data aktuální k 1. 1. 2011 Obsazená pracovní místa Počet obsazených pracovních míst má zásadní vliv na pozici regionu v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených pracovních míst značí posilování regionu. Mezi léty 2007 a 2010 došlo v celém SO ORP Jindřichův Hradec k poklesu počtu obsazených pracovnách míst o 280. Nejvíce obsazených pracovních pozic bylo po celé sledované období v obci Jindřichův Hradec. Tam byl ale také zaznamenán největší absolutní pokles, a to o 178 pracovních pozic. Relativní pokles byl nejvýraznější v obcích Újezdec a Rosička, kde v roce 2010 nebylo žádné obsazené pracovní místo, takže pokles byl 100 %. Nejvyšší nárůst počtu pracovních pozic byl zjištěn v obci Nová Bystřice, kde se zvýšil o 278 míst. Počet obsazených pracovních míst v jednotlivých SO ORP Jihočeského kraje je uveden v příloze (tabulka C 7). Tabulka 4.1.2: Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Počet obsazených pracovních míst 2007 2010 Absolutní změna Relativní změna [%] Bednárec 12 27 15 125,0 Bednáreček 13 1-12 -92,3 Blažejov 22 23 1 4,5 Bořetín 14 8-6 -42,9 Březina 4 6 2 50,0 Číměř 39 43 4 10,3 Člunek 44 41-3 -6,8 Deštná 232 227-5 -2,2 Dívčí Kopy 1 1 0 0,0 Dolní Pěna 274 243-31 -11,3 Dolní Žďár 15 23 8 53,3 Doňov 35 13-22 -62,9 Drunče 0 0 0 - Hadravova Rosička 0 2 2 - - 80 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Počet obsazených pracovních míst 2007 2010 Absolutní změna Relativní změna [%] Hatín 19 20 1 5,3 Horní Pěna 60 52-8 -13,3 Horní Radouň 59 64 5 8,5 Horní Skrýchov 78 69-9 -11,5 Hospříz 83 74-9 -10,8 Jarošov nad Nežárkou 204 196-8 -3,9 Jilem 3 2-1 -33,3 Jindřichův Hradec 11 696 11 518-178 -1,5 Kačlehy 0 1 1 - Kamenný Malíkov 4 4 0 0,0 Kardašova Řečice 721 609-112 -15,5 Kostelní Radouň 18 20 2 11,1 Kunžak 402 358-44 -10,9 Lásenice 50 78 28 56,0 Lodhéřov 58 31-27 -46,6 Nová Bystřice 708 986 278 39,3 Nová Olešná 3 9 6 200,0 Nová Včelnice 435 321-114 -26,2 Okrouhlá Radouň 47 75 28 59,6 Pístina 83 73-10 -12,0 Plavsko 64 72 8 12,5 Pleše 32 37 5 15,6 Pluhův Žďár 108 106-2 -1,9 Polště 4 1-3 -75,0 Popelín 56 57 1 1,8 Příbraz 105 73-32 -30,5 Ratiboř 39 33-6 -15,4 Rodvínov 206 184-22 -10,7 Roseč 11 10-1 -9,1 Rosička 11 0-11 -100,0 Staré Město pod Landštejnem 86 89 3 3,5 Stráž nad Nežárkou 255 221-34 -13,3 Strmilov 331 415 84 25,4 Střížovice 238 220-18 -7,6 Světce 1 4 3 300,0 Újezdec 1 0-1 -100,0 Velký Ratmírov 119 54-65 -54,6 Vícemil 0 0 0 - Višňová 0 1 1 - Vlčetínec 1 1 0 0,0 Vydří 4 2-2 -50,0 Záhoří 10 17 7 70,0 Zahrádky 88 91 3 3,4 Žďár 2 22 20 1000,0 SO ORP Jindřichův Hradec 17 208 16 928-280 -1,6 Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1.12 daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota - 81 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů (fyzických osob) k počtu osob trvale bydlících v dané oblasti. Míra podnikatelské aktivity může být jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze považovat za reakci na poklesu počtu pracovních míst a zaměstnanosti. Začátek podnikání jako jedna z možností, jak si tuto ztrátu kompenzovat. V rámci Jihočeského kraje došlo mezi roky 2004 2011 k nárůstu míry podnikatelské aktivity na více než 197 podnikatelů na 1 000 obyvatel. SO ORP s nejvyšší mírou podnikatelské aktivity je Tábor s více než 218. Správní obvody s nejnižší mírou podnikatelské aktivity jsou Dačice, Blatná a Kaplice, kde na 1 000 obyvatel připadalo v letech 2004 2011 méně než 175 podnikatelů. Naopak nejvíce podnikatelů, více než 200 na 1 000 obyvatel, připadalo v roce 2011 na SO ORP České Budějovice, Český Krumlov, Prachatice, Tábor (výše řečené maximum, 218,5 ) a Vimperk. V posledních dvou uvedených správních obvodech byla míra podnikatelské aktivity dlouhodobě nejvyšší v kraji. Přehled vývoje míry podnikatelské aktivity mezi roky 2004 2011 ve všech SO ORP Jihočeského kraje je uveden v příloze (tabulka C 1). V SO ORP Jindřichův Hradec má míra podnikatelské aktivity stále rostoucí trend, v roce 2011 dosáhla 181,4. Nejnižší hodnoty byly v posledním sledovaném roce (2011) v obcích Rosička, Bořetín a Březina, kde míra podnikatelské aktivity nepřekročila 80. Nejvyšší podíl podnikatelky aktivních subjektů byl v roce 2011 v obci Doňov (285,7 ), kde je patrný dlouhodobý růst. Míra podnikatelské aktivity nad 220 byla zaznamenána také v obcích Dolní Pěna, Kamenný Malíkov, Pleše, Rodvínov a Višňová. Tabulka 4.1.3: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Jindřichův Hradec [ ] Míra podnikatelské aktivity [ ] 2004 2007 2011 Bednárec 172,6 160,8 140,2 Bednáreček 183,2 188,0 180,4 Blažejov 206,8 192,2 198,6 Bořetín 100,6 101,5 79,2 Březina 126,7 127,8 79,7 Číměř 166,7 188,4 201,7 Člunek 148,3 147,7 164,4 Deštná 175,4 183,6 192,1 Dívčí Kopy 102,6 180,3 176,5 Dolní Pěna 267,2 243,8 226,1 Dolní Žďár 115,7 95,9 180,6 Doňov 229,5 232,0 285,7 Drunče 157,9 192,3 152,2 Hadravova Rosička 150,0 132,1 160,0 Hatín 154,2 174,6 177,9 Horní Pěna 161,3 168,8 173,2 Horní Radouň 128,2 145,1 161,0 Horní Skrýchov 235,3 201,8 215,4 Hospříz 111,7 125,8 167,1 Jarošov nad Nežárkou 183,4 187,8 188,9 Jilem 172,7 169,0 144,1 Jindřichův Hradec 174,2 179,5 186,4 Kačlehy 138,5 172,7 214,3 Kamenný Malíkov 243,9 258,1 258,1 Kardašova Řečice 150,0 158,0 185,7-82 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra podnikatelské aktivity [ ] 2004 2007 2011 Kostelní Radouň 165,4 177,9 192,6 Kunžak 166,6 165,7 186,7 Lásenice 162,5 164,4 172,3 Lodhéřov 126,9 145,5 159,5 Nová Bystřice 145,1 159,6 173,5 Nová Olešná 187,5 139,5 147,8 Nová Včelnice 149,8 151,4 163,4 Okrouhlá Radouň 145,8 141,7 130,0 Pístina 94,5 84,2 120,9 Plavsko 170,3 181,6 210,8 Pleše 241,8 233,7 239,6 Pluhův Žďár 174,8 170,3 189,1 Polště 211,6 201,9 203,7 Popelín 178,6 176,9 186,3 Příbraz 115,3 138,4 131,0 Ratiboř 217,4 217,6 195,5 Rodvínov 217,9 241,7 245,8 Roseč 163,4 195,3 186,6 Rosička 166,7 133,3 76,9 Staré Město pod Landštejnem 136,0 149,7 167,6 Stráž nad Nežárkou 177,9 173,5 171,6 Strmilov 172,1 175,5 172,3 Střížovice 122,1 134,6 131,3 Světce 115,5 126,7 142,9 Újezdec 200,0 161,8 152,8 Velký Ratmírov 190,2 203,4 184,7 Vícemil 168,5 204,8 160,5 Višňová 204,1 242,9 253,3 Vlčetínec 111,1 108,1 148,1 Vydří 142,3 160,6 187,5 Záhoří 159,0 151,3 162,8 Zahrádky 163,9 159,7 126,6 Žďár 217,7 192,3 204,1 SO ORP Jindřichův Hradec 166,6 172,5 181,4 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31.12. daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota 4.2 Daňová výtěžnost Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Průměrná daňová výtěžnost správních obvodů Jihočeského kraje v letech 2010 2011 mírně klesla a v roce 2011 dosáhla 10 500 Kč na obyvatele. K nárůstu daňové výtěžnosti došlo pouze v SO ORP Kaplice, Trhové Sviny, Vodňany a Třeboň. Daňová výtěžnost na obyvatele - 83 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. dosahuje nejvyšších hodnot v SO ORP Týn nad Vltavou (přes 12 000 na obyvatele), nadprůměrných hodnot je dosahováno rovněž v SO ORP České Budějovice, Český Krumlov, Kaplice, Tábor, Třeboň a Vimperk. Ve správním obvodu Strakonice se daňová výtěžnost pohybuje pod průměrem Jihočeského kraje, ve sledovaném období byl zaznamenán její pokles. Tabulka 4.2.1: Daňová výtěžnost v SO ORP Jihočeského kraje (v tis. Kč) ORP Daňová výtěžnost na Daňová výtěžnost (v tis. Kč) obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 Rozdíl 2010 2011 Rozdíl Blatná 138 013,2 134 148,4-3 864,8 9,9 9,6-0,3 České Budějovice 1 697 356,2 1 656 783,5-40 572,7 11,0 10,7-0,2 Český Krumlov 458 781,4 450 944,0-7 837,4 10,9 10,7-0,2 Dačice 202 553,2 199 434,8-3 118,4 10,2 10,1-0,1 Jindřichův Hradec 506 453,7 502 280,2-4 173,4 10,5 10,5 0,0 Kaplice 205 638,6 217 272,6 11 634,0 10,4 10,9 0,5 Milevsko 182 646,1 179 752,9-2 893,2 9,7 9,6-0,1 Písek 550 069,2 529 030,4-21 038,8 10,6 10,2-0,4 Prachatice 342 184,3 331 255,6-10 928,7 10,1 9,9-0,3 Soběslav 219 923,0 207 381,5-12 541,5 9,9 9,4-0,5 Strakonice 451 022,8 441 819,7-9 203,2 10,0 9,8-0,2 Tábor 887 635,4 877 993,2-9 642,2 11,0 10,9-0,1 Trhové Sviny 173 797,7 179 976,7 6 179,0 9,5 9,7 0,3 Třeboň 270 403,0 271 361,6 958,6 10,7 10,8 0,1 Týn nad Vltavou 191 905,0 173 366,3-18 538,6 13,6 12,3-1,3 Vimperk 206 671,5 199 097,7-7 573,8 11,7 11,2-0,4 Vodňany 122 536,0 123 851,6 1 315,6 10,4 10,5 0,1 Jihočeský kraj 6 807 590,1 6 675 750,6-131 839,5 10,7 10,5-0,2 Zdroj dat: MF ČR, Bilance příjmů Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota V SO ORP Jindřichův Hradec došlo k poklesu absolutní částky daňové výtěžnosti, ale daňová výtěžnost na obyvatele se nezměnila. Ve většině obcí v tomto SO ORP nedošlo meziročně k většímu nárůstu ani k poklesu daňové výtěžnosti na obyvatele než 500 Kč. Výraznější nárůst byl zaznamenán pouze v obcích Doňov, Horní Skrýchov, Hospříz, Pluhův Žďár, Pístina a Rosička, kde byl tento nárůst nejvyšší (2 800 Kč). Největší snížení bylo naopak zjištěno v obci Příbraz, a to o 900 Kč. Nejvyšší daňová výtěžnost na obyvatele byla v letech 2010 a 2011 v obci Drunče, kde byl ovšem zjištěn největší meziroční pokles, a to o více než 20 000 Kč. Celková daňová výtěžnost byla nejvyšší v obci Jindřichův Hradec a v roce 2011 dosahovala hodnoty 250 009 500 Kč. Tabulka 4.2.2: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Jindřichův Hradec (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na Daňová výtěžnost (v tis. Kč) obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 Rozdíl 2010 2011 Rozdíl Bednárec 1 121,3 1 150,5 29,2 10,8 10,8 0,0 Bednáreček 1 682,3 1 721,4 39,1 8,3 8,9 0,5 Blažejov 4 392,7 4 379,0-13,8 11,5 10,2-1,2 Bořetín 1 051,7 1 094,9 43,2 10,9 10,8-0,1 Březina 1 507,0 1 564,0 57,0 12,1 11,3-0,8 Číměř 7 442,3 7 257,7-184,6 10,5 10,4-0,1 Člunek 5 122,2 4 884,6-237,6 10,4 9,7-0,7-84 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Daňová výtěžnost na Daňová výtěžnost (v tis. Kč) obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 Rozdíl 2010 2011 Rozdíl Deštná 6 893,5 6 847,4-46,1 9,2 9,3 0,1 Dívčí Kopy 599,8 642,8 43,0 9,1 9,5 0,4 Dolní Pěna 2 467,7 2 504,5 36,8 10,1 9,6-0,5 Dolní Žďár 1 325,1 1 330,1 5,0 9,5 9,2-0,3 Doňov 852,1 875,7 23,5 10,3 11,4 1,0 Drunče 1 907,8 908,3-999,5 40,6 19,7-20,8 Hadravova Rosička 494,8 493,6-1,2 9,8 9,9 0,1 Hatín 3 091,0 3 119,1 28,1 14,8 15,0 0,2 Horní Pěna 4 917,1 5 026,2 109,1 8,2 8,5 0,3 Horní Radouň 2 655,8 2 649,0-6,9 11,1 11,2 0,1 Horní Skrýchov 1 149,0 1 257,4 108,4 9,2 9,7 0,5 Hospříz 3 381,4 3 686,5 305,1 8,3 9,1 0,8 Jarošov nad Nežárkou 10 945,3 10 873,3-72,0 9,9 10,0 0,1 Jilem 1 066,9 1 062,1-4,8 9,9 9,6-0,4 Jindřichův Hradec 254 629,6 250 009,5-4 620,2 11,4 11,4 0,1 Kačlehy 1 143,7 1 027,8-115,9 14,4 14,7 0,3 Kamenný Malíkov 690,6 692,3 1,7 11,3 11,2-0,2 Kardašova Řečice 21 079,7 21 512,3 432,6 9,2 9,5 0,2 Kostelní Radouň 2 526,2 2 501,7-24,5 8,6 8,5-0,2 Kunžak 14 674,4 14 459,5-215,0 9,7 9,7 0,1 Lásenice 4 575,0 4 570,1-4,9 8,1 8,1 0,0 Lodhéřov 5 655,2 5 757,6 102,4 9,1 9,2 0,1 Nová Bystřice 33 444,7 33 433,6-11,1 9,9 10,2 0,4 Nová Olešná 1 189,5 1 211,1 21,5 10,8 10,5-0,3 Nová Včelnice 18 359,2 18 247,9-111,3 7,7 7,8 0,1 Okrouhlá Radouň 2 026,9 2 107,2 80,3 10,5 10,5 0,0 Pístina 1 883,4 2 266,9 383,4 10,1 12,5 2,4 Plavsko 3 889,0 4 152,3 263,2 8,5 8,9 0,4 Pleše 1 954,8 1 999,2 44,4 10,5 10,4-0,1 Pluhův Žďár 7 015,5 7 453,3 437,9 11,5 12,3 0,8 Polště 1 000,8 1 032,2 31,5 9,4 9,6 0,2 Popelín 4 594,8 4 428,6-166,2 9,1 8,7-0,5 Příbraz 2 367,6 2 190,5-177,2 9,6 8,7-0,9 Ratiboř 1 912,8 1 864,8-48,1 10,7 10,4-0,3 Rodvínov 4 220,1 4 334,9 114,9 8,9 9,1 0,2 Roseč 1 753,4 1 844,1 90,7 8,3 8,8 0,5 Rosička 665,6 725,0 59,4 11,2 13,9 2,8 Staré Město pod Landštejnem 7 613,6 7 526,6-87,0 15,1 14,7-0,4 Stráž nad Nežárkou 11 977,7 11 921,7-56,0 13,9 14,1 0,2 Strmilov 13 628,2 13 215,9-412,3 9,4 9,1-0,3 Střížovice 5 294,9 5 575,5 280,6 9,2 9,4 0,2 Světce 1 470,6 1 460,7-9,9 9,9 10,4 0,5 Újezdec 735,1 759,5 24,4 10,3 10,5 0,3 Velký Ratmírov 2 326,5 2 403,6 77,0 10,8 10,8 0,1 Vícemil 852,0 840,6-11,4 10,3 10,4 0,1 Višňová 915,9 913,1-2,8 12,1 12,2 0,1 Vlčetínec 711,2 722,8 11,6 13,3 13,4 0,1 Vydří 1 303,5 1 274,9-28,6 10,2 10,0-0,2-85 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Daňová výtěžnost na Daňová výtěžnost (v tis. Kč) obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 Rozdíl 2010 2011 Rozdíl Záhoří 1 118,3 1 202,2 83,8 9,0 9,3 0,3 Zahrádky 2 168,6 2 194,5 25,8 9,4 9,6 0,1 Žďár 1 018,4 1 118,8 100,4 11,0 11,4 0,4 SO ORP Jindřichův Hradec 506 453,7 502 280,2-4 173,4 10,5 10,6 0,1 Zdroj dat: MF ČR; Bilance příjmů Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota 4.3 Trh práce Práce je na svém trhu prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídku představují potenciální zaměstnanci. Míra zaměstnanosti Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel 15-64 let. Nepoměr mezi mírným poklesem relativního počtu zaměstnaných osob a významně rostoucí mírou zaměstnaných obyvatel 15-64 let je dána postupným odchodem silných poválečných ročníků do ekonomické neaktivity v souběhu s tím, že se dostávají za hranici sledovaného věku 15-64 let. Je pravděpodobné, že tento nepoměr bude působit i v následujících letech. Největší pokles míry zaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje nastal v SO ORP Kaplice, Český Krumlov a Jindřichův Hradec, nejvyšší zaměstnanost je v SO ORP České Budějovice. V SO ORP Milevsko došlo k nejmenšímu poklesu míry zaměstnanosti v celém kraji, viz příloha (tabulka C 2). V rámci SO ORP Jindřichův Hradec došlo k poklesu míry zaměstnanosti mezi léty 2001 a 2011 o 5,2 %. Největší zaměstnanost byla v roce 2011 evidována v obcích Záhoří, Višňová, Dolní Pěna a Roseč a ve všech těchto obcích dosahovala nad 73 %. Nejmenší podíl zaměstnaných byl v obci Pístina, avšak ve sledovaném období zde byl zaznamenán nárůst. Oproti roku 2001 byl v roce 2011 zjištěn nejvyšší pokles míry zaměstnanosti v obci Doňov, a to o více než 25 %. Tabulka 4.3.1: Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Míra zaměstnanosti [%] 2001 2011 Bednárec 71,4 72,6 Bednáreček 62,4 54,7 Blažejov 61,1 62,4 Bořetín 58,8 60,3 Březina 64,4 69,6 Číměř 68,2 57,8 Člunek 67,4 62,8 Deštná 71,3 68,8 Dívčí Kopy 70,5 56,9 Dolní Pěna 63,6 73,8 Dolní Žďár 67,6 62,5 Doňov 78,0 52,9 Drunče 62,5 60,0-86 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra zaměstnanosti [%] 2001 2011 Hadravova Rosička 73,7 71,4 Hatín 67,1 66,2 Horní Pěna 71,7 64,4 Horní Radouň 75,2 56,8 Horní Skrýchov 74,5 71,7 Hospříz 70,4 60,5 Jarošov nad Nežárkou 68,5 65,4 Jilem 78,2 64,2 Jindřichův Hradec 70,8 65,0 Kačlehy 52,4 71,7 Kamenný Malíkov 73,3 72,5 Kardašova Řečice 70,8 66,1 Kostelní Radouň 72,9 62,8 Kunžak 66,3 63,4 Lásenice 70,8 60,6 Lodhéřov 62,3 60,1 Nová Bystřice 65,5 58,4 Nová Olešná 53,5 53,9 Nová Včelnice 68,7 64,2 Okrouhlá Radouň 77,8 64,1 Pístina 33,6 35,7 Plavsko 66,4 62,5 Pleše 62,7 65,6 Pluhův Žďár 68,5 62,8 Polště 73,2 70,8 Popelín 67,1 62,4 Příbraz 65,7 63,1 Ratiboř 68,2 60,2 Rodvínov 66,8 69,3 Roseč 76,1 73,2 Rosička 53,8 63,3 Staré Město pod Landštejnem 60,6 51,9 Stráž nad Nežárkou 72,5 64,6 Strmilov 59,7 61,1 Střížovice 66,2 63,5 Světce 65,4 55,7 Újezdec 75,0 69,2 Velký Ratmírov 69,1 62,0 Vícemil 59,1 50,0 Višňová 66,7 74,5 Vlčetínec 59,5 72,7 Vydří 67,1 58,9 Záhoří 65,6 74,7 Zahrádky 75,9 66,5 Žďár 74,4 70,0 SO ORP Jindřichův Hradec 68,9 63,7 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota - 87 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra nezaměstnanosti Ve všech SO ORP Jihočeského kraje došlo mezi lety 2007 až 2011 k nárůstu míry nezaměstnanosti. Průměrná hodnota za kraj vzrostla z 5,3 % na 8 %. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti je zaznamenána v SO ORP Vodňany (12,4 % v roce 2011) a Český Krumlov (10,9 % v roce 2011), nadprůměrné hodnoty vykazují ve sledovaném období také správní obvody ORP Dačice, Kaplice a Soběslav. Výrazně pod krajským průměrem se po celé sledované období pohybuje míra nezaměstnanosti v SO ORP České Budějovice. Míra nezaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje je uvedena v příloze (tabulka C 3). Míra nezaměstnanosti v SO ORP Jindřichův Hradec mezi léty 2009 a 2011 vzrostla o 0,4 %. Nejvýraznější pokles míry nezaměstnanosti byl zaznamenán v obci Kamenný Malíkov, kde se v roce 2011 po meziročním snížení o 8,6 % dostala až k nulovým hodnotám. Pokles větší než 4 % (včetně) byl zjištěn i v obcích Újezdec, Žďár, Vlčetínec a Doňov. K nejvýznamnějšímu zvýšení došlo v obci Kačlehy ze 4,8 % v roce 2010 na 11,9 % v roce 2011. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti je v obcích Dolní Žďár a Staré Město pod Landštejnem, kde se v posledním sledovaném roce dostala tato míra až na 14,5 %. Tabulka 4.3.2: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Míra nezaměstnanosti [%] 2007 2008 2009 2010 2011 Bednárec 3,6 2,2 5,1 3,8 3,6 Bednáreček 4,7 2,5 7,4 8,1 6,9 Blažejov 6,6 4,8 7,8 9,4 10,1 Bořetín 11,9 10,1 7,8 11,6 9,8 Březina 1,0 2,4 5,1 4,8 6,1 Číměř 10,2 5,9 9,2 10,7 9,3 Člunek 5,0 3,2 7,7 8,3 7,1 Deštná 4,9 4,2 5,8 6,4 8,3 Dívčí Kopy 5,8 1,3 7,8 9,8 8,6 Dolní Pěna 6,7 4,7 11,6 11,4 4,2 Dolní Žďár 13,6 10,1 15,7 12,9 14,1 Doňov 3,0 3,0 3,5 6,5 2,5 Drunče 3,6 5,8 9,1 7,6 7,2 Hadravova Rosička 5,8 3,6 5,6 5,3 2,2 Hatín 3,9 2,5 4,5 7,2 6,8 Horní Pěna 5,1 3,0 5,5 7,1 7,9 Horní Radouň 4,3 3,3 8,3 5,2 4,5 Horní Skrýchov 1,2 0,6 2,4 3,0 6,9 Hospříz 4,8 5,9 7,2 7,5 9,9 Jarošov nad Nežárkou 3,8 2,6 6,0 7,0 5,9 Jilem 5,3 5,7 11,6 10,3 8,1 Jindřichův Hradec 3,9 3,0 5,3 5,6 5,7 Kačlehy 9,0 5,4 6,7 4,8 11,9 Kamenný Malíkov 2,7 1,5 3,9 8,6 0,0 Kardašova Řečice 4,9 4,2 7,1 7,4 7,8 Kostelní Radouň 4,1 2,8 6,8 7,5 7,8 Kunžak 4,8 3,8 5,8 6,8 7,1 Lásenice 4,9 6,0 8,9 8,2 7,8 Lodhéřov 7,7 6,1 9,2 9,0 9,4 Nová Bystřice 8,2 5,6 9,3 10,8 9,0 Nová Olešná 8,0 5,2 4,2 6,1 2,7-88 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra nezaměstnanosti [%] 2007 2008 2009 2010 2011 Nová Včelnice 4,3 3,2 7,1 6,7 5,8 Okrouhlá Radouň 4,1 3,7 3,9 2,7 4,5 Pístina 7,2 6,9 5,6 5,0 5,9 Plavsko 5,9 5,7 9,9 12,5 12,1 Pleše 7,9 5,2 5,2 7,3 7,9 Pluhův Žďár 3,3 2,3 4,2 4,9 5,0 Polště 7,5 4,3 5,7 5,9 8,7 Popelín 6,1 5,9 7,4 8,4 6,8 Příbraz 3,7 3,3 5,7 9,0 12,6 Ratiboř 7,7 5,1 12,5 10,1 6,8 Rodvínov 4,2 3,9 5,3 9,9 8,0 Roseč 4,0 3,8 6,4 4,1 8,5 Rosička 14,6 12,2 0,7 4,5 7,3 Staré Město pod Landštejnem 13,8 8,4 10,7 12,9 14,5 Stráž nad Nežárkou 3,9 2,9 8,0 8,7 8,8 Strmilov 5,7 5,5 7,3 9,3 8,3 Střížovice 9,6 6,7 8,6 10,9 10,7 Světce 7,2 7,9 5,7 7,9 11,6 Újezdec 2,6 3,6 8,9 9,1 3,9 Velký Ratmírov 4,7 3,1 4,7 4,8 4,2 Vícemil 7,6 4,3 3,0 8,1 7,6 Višňová 3,6 4,3 1,4 3,2 2,9 Vlčetínec 13,6 1,5 2,7 5,7 1,5 Vydří 6,0 7,7 9,0 12,8 11,3 Záhoří 0,4 0,0 2,4 2,3 3,9 Zahrádky 3,8 2,1 4,1 5,7 6,7 Žďár 4,4 1,7 11,9 10,8 6,1 SO ORP Jindřichův Hradec 4,9 3,8 6,4 6,9 6,8 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota Podíl nezaměstnaných žen Podíl nezaměstnaných žen se v Jihočeském kraji v letech 2007 2011 snížil, a to z 56,8 % na 50,5 %. SO ORP s dlouhodobě nejvyšším podílem nezaměstnaných žen v kraji jsou Dačice, Milevsko a Týn nad Vltavou. Nadprůměrných hodnot je dosahováno také v SO ORP Jindřichův Hradec, Třeboň a Vodňany. Z hlediska podílu nezaměstnanosti žen je na tom nejlépe SO ORP Blatná, Prachatice a Český Krumlov, kde je dlouhodobě tento podíl nejnižší, viz příloha (tabulka C 4). SO ORP Jindřichův Hradec patří mezi území s vyšším podílem nezaměstnaných žen než je celokrajský průměr. Od roku 2007, kdy byl podíl nezaměstnaných žen 61,9 %, každoročně docházelo k poklesu, takže v roce 2011 byl tento podíl 52,3 %. V obcích Bednárec a Kamenný Malíkov byl v roce 2011 podíl nezaměstnaných žen 0 %. Do 20 % byl i v obcích Pístina, Hadravova Rosička a Zahrádky. Nejvíce nezaměstnaných žen bylo v posledním sledovaném roce (2011) v obcích Vlčetínec (100 %), Polště(93 %) a Hatín (84 %). - 89 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 4.3.3: Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Jindřichův Hradec [%] Podíl nezaměstnaných žen [%] 2007 2008 2009 2010 2011 Bednárec 35,0 33,3 57,1 52,4 0,0 Bednáreček 31,0 50,0 53,0 31,9 23,0 Blažejov 66,9 59,6 46,2 46,5 40,3 Bořetín 63,8 65,0 96,8 69,6 48,7 Březina 50,0 36,8 75,0 50,0 60,4 Číměř 73,3 63,1 51,4 48,5 49,6 Člunek 67,4 61,6 49,8 45,2 38,4 Deštná 67,2 66,5 62,9 57,3 57,5 Dívčí Kopy 95,7 20,0 54,8 61,5 64,7 Dolní Pěna 58,5 55,2 76,1 80,0 73,1 Dolní Žďár 61,4 62,9 80,2 68,4 61,6 Doňov 33,3 55,6 76,2 56,4 40,0 Drunče 100,0 87,5 60,0 61,9 60,0 Hadravova Rosička 100,0 100,0 90,0 84,2 12,5 Hatín 58,7 26,7 35,8 59,3 84,0 Horní Pěna 50,3 70,5 51,7 64,1 59,8 Horní Radouň 74,2 70,8 62,5 39,5 38,5 Horní Skrýchov 50,0 0,0 91,7 46,7 37,1 Hospříz 61,8 49,3 64,2 58,7 48,0 Jarošov nad Nežárkou 54,5 38,3 48,1 42,8 41,3 Jilem 42,5 62,8 61,4 59,0 62,3 Jindřichův Hradec 60,8 58,0 54,0 54,4 53,7 Kačlehy 50,0 47,1 38,1 0,0 40,5 Kamenný Malíkov 100,0 100,0 81,3 65,7 0,0 Kardašova Řečice 66,4 62,8 51,4 52,3 49,1 Kostelní Radouň 31,3 25,0 42,5 61,2 51,2 Kunžak 64,8 62,5 60,7 55,9 48,1 Lásenice 57,1 68,8 59,5 50,6 43,2 Lodhéřov 55,2 41,3 46,3 49,5 44,0 Nová Bystřice 59,6 57,1 49,8 53,6 50,5 Nová Olešná 63,0 40,0 42,9 41,5 44,4 Nová Včelnice 62,5 53,9 53,6 54,2 45,9 Okrouhlá Radouň 86,0 28,2 68,3 89,3 36,2 Pístina 86,7 79,1 54,3 48,4 10,8 Plavsko 65,0 76,3 68,7 64,8 64,3 Pleše 72,8 54,7 50,9 54,1 42,0 Pluhův Žďár 66,4 58,6 40,7 60,4 68,2 Polště 70,3 81,0 78,6 69,0 93,0 Popelín 42,9 46,2 48,0 35,3 37,6 Příbraz 76,2 84,2 49,2 54,4 52,1 Ratiboř 80,7 75,9 72,7 84,3 66,2 Rodvínov 78,6 66,0 65,1 45,4 38,5 Roseč 68,6 61,2 57,3 67,9 52,3 Rosička 57,1 54,3 0,0 30,8 61,9 Staré Město pod Landštejnem 65,8 54,1 59,4 56,8 58,8 Stráž nad Nežárkou 56,5 63,2 57,7 58,1 65,0 Strmilov 59,2 53,0 58,1 57,2 55,6 Střížovice 75,4 66,4 65,3 72,7 73,2-90 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podíl nezaměstnaných žen [%] 2007 2008 2009 2010 2011 Světce 44,0 65,5 37,5 32,7 58,0 Újezdec 90,0 92,9 38,2 71,4 40,0 Velký Ratmírov 55,4 86,0 64,6 45,5 36,2 Vícemil 78,0 78,3 75,0 70,5 46,3 Višňová 62,5 31,6 0,0 78,6 53,8 Vlčetínec 44,4 75,0 28,6 13,3 100,0 Vydří 22,2 32,6 44,4 41,6 32,4 Záhoří 0,0 0,0 89,5 38,9 80,6 Zahrádky 73,8 64,7 39,4 15,1 18,5 Žďár 6,3 16,7 44,2 53,8 68,2 SO ORP Jindřichův Hradec 61,9 58,2 54,5 54,3 52,3 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců Významným indikátorem trhu práce je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) na celkový počet nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje vážný sociální problém. U dlouhodobě nezaměstnané osoby je velmi obtížný návrat zpět do práce a může dojít k negativním psychickým změnám. V SO ORP Jihočeského kraje došlo od roku 2009 k nárůstu míry dlouhodobé nezaměstnanosti ze 1,1 % v roce 2009 na 2,2 % v roce 2011. Dlouhodobě nejvyšší podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců je v SO ORP Soběslav, Vodňany a Kaplice. Výrazně podprůměrných hodnot je dlouhodobě dosahováno ve správních obvodech České Budějovice, Trhové Sviny a Vimperk. Údaje týkající se míry dlouhodobé nezaměstnanosti Jihočeského kraje jsou uvedeny v příloze (tabulka C 5). V rámci SO ORP Jindřichův Hradec je dlouhodobá nezaměstnanost největší problém v obci Bořetín, kde měla v roce2011 dosáhla 6,6 %. Ve 27 z 58 obcí v tomto správním obvodu došlo ke zvýšení míry dlouhodobé nezaměstnanosti. Nejlépe na tom v roce 2011 bylo 14 obcí, ve kterých nebyli žádní lidé nezaměstnaní déle než 12 měsíců. Byly to obce Bednárec, Doňov, Hadravova Rosička, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Kamenný Malíkov, Nová Olešná, Pístina, Újezdec, Vícemil, Višňová, Vlčetínec, Záhoří a Žďár. Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Jindřichův Hradec uvádí tabulka C 6 v příloze. Tabulka 4.3.4: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Jindřichův Hradec [%] Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2007 2008 2009 2010 2011 Bednárec 1,3 0,0 0,4 1,4 0,0 Bednáreček 2,1 0,8 0,0 1,6 1,5 Blažejov 2,2 1,4 0,8 0,7 2,7 Bořetín 3,0 0,0 2,8 4,3 6,6 Březina 0,0 0,0 0,4 1,0 0,5 Číměř 4,3 2,2 1,1 1,5 1,5 Člunek 1,2 0,0 0,3 1,5 1,1 Deštná 0,3 0,5 0,7 0,6 0,8 Dívčí Kopy 2,0 0,0 0,0 3,0 2,5 Dolní Pěna 2,1 1,3 0,5 1,0 0,3 Dolní Žďár 5,7 3,1 2,8 2,1 2,9 Doňov 2,0 1,3 0,0 0,2 0,0-91 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2007 2008 2009 2010 2011 Drunče 0,0 1,8 4,3 4,3 4,3 Hadravova Rosička 3,3 1,7 0,0 1,9 0,0 Hatín 0,3 1,0 1,1 0,9 1,8 Horní Pěna 2,1 0,3 0,0 0,2 1,4 Horní Radouň 1,9 0,8 0,3 0,7 0,0 Horní Skrýchov 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Hospříz 0,7 0,6 0,8 2,0 1,3 Jarošov nad Nežárkou 0,6 0,3 0,6 1,2 0,8 Jilem 2,0 0,3 1,9 2,2 3,4 Jindřichův Hradec 1,1 0,6 0,5 1,1 1,2 Kačlehy 0,0 2,2 0,0 0,0 2,2 Kamenný Malíkov 1,7 0,0 0,0 1,7 0,0 Kardašova Řečice 1,0 1,1 1,1 1,1 1,0 Kostelní Radouň 1,4 1,4 0,3 1,3 1,9 Kunžak 1,6 0,9 0,8 1,1 1,5 Lásenice 1,8 1,8 2,7 2,7 3,0 Lodhéřov 2,6 2,6 1,3 1,2 1,2 Nová Bystřice 2,3 1,4 0,7 1,5 1,4 Nová Olešná 5,4 3,4 0,0 1,2 0,0 Nová Včelnice 1,6 0,9 0,8 1,2 1,0 Okrouhlá Radouň 2,2 0,4 0,4 0,0 1,6 Pístina 3,5 3,0 1,6 0,8 0,0 Plavsko 2,0 2,1 3,2 4,3 3,4 Pleše 3,2 2,0 1,3 2,8 2,0 Pluhův Žďár 1,2 1,2 0,7 0,8 2,1 Polště 3,0 2,4 1,2 0,2 2,4 Popelín 2,1 1,5 0,8 0,5 1,1 Příbraz 1,1 0,4 1,2 1,2 2,6 Ratiboř 4,3 1,8 2,5 3,4 1,3 Rodvínov 1,4 0,7 1,0 1,3 1,8 Roseč 0,2 0,4 0,0 0,1 1,2 Rosička 4,9 0,0 0,0 0,0 1,0 Staré Město pod Landštejnem 3,4 2,2 1,0 1,8 1,9 Stráž nad Nežárkou 1,2 0,6 0,7 2,1 2,3 Strmilov 2,2 1,7 1,3 1,9 2,2 Střížovice 2,7 2,4 1,5 2,9 3,1 Světce 0,6 0,3 0,0 0,0 0,4 Újezdec 0,0 0,0 1,8 2,1 0,0 Velký Ratmírov 0,7 0,1 0,1 0,6 0,1 Vícemil 5,2 0,0 0,0 0,0 0,0 Višňová 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Vlčetínec 5,7 0,0 0,0 0,0 0,0 Vydří 3,3 4,0 3,0 5,3 6,3 Záhoří 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Zahrádky 0,9 1,0 0,1 0,4 0,4 Žďár 0,0 0,0 0,6 4,7 0,0 SO ORP Jindřichův Hradec 1,4 0,9 0,7 1,2 1,3 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota - 92 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo Do roku 2008 v Jihočeském kraji počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo klesal, avšak v důsledku ekonomické krize došlo od roku 2009 k postupnému navyšování tohoto ukazatele, do roku 2010 hodnota vzrostla na 13,9 uchazečů na jedno pracovní místo. V následujícím roce se tento počet mírně snížil na 11,9 uchazeče. Dlouhodobě nejnižší počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo je v SO ORP Vimperk, podprůměrných hodnot bylo také dosaženo v SO ORP České Budějovice či Vodňany. Nadprůměrný počet uchazečů byl zjištěn ve správních obvodech Milevsko či Soběslav, jednoznačně nejhorší je situace v SO ORP Dačice, kde v roce 2010 na jedno volné pracovní místo připadalo více než 140 uchazečů. Tabulka 4.3.5: Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo v SO ORP Jihočeského kraje SO ORP Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo 2007 2008 2009 2010 2011 Blatná 2,8 1,8 10,8 17,6 19,5 České Budějovice 2,0 1,8 7,6 8,9 7,2 Český Krumlov 5,2 4,7 18,6 26,6 25,9 Dačice 5,3 4,7 59,4 140,7 62,1 Jindřichův Hradec 3,3 2,6 14,6 16,9 15,1 Kaplice 1,6 1,9 20,6 18,5 7,2 Milevsko 3,4 5,0 35,6 35,4 36,3 Písek 1,6 1,3 8,3 13,3 11,5 Prachatice 1,9 2,4 12,3 12,5 11,6 Soběslav 3,2 4,2 43,9 38,4 41,3 Strakonice 2,0 1,6 7,1 8,8 9,4 Tábor 2,3 2,5 15,4 19,9 16,2 Trhové Sviny 6,5 6,0 15,0 18,1 13,3 Třeboň 3,7 3,0 12,1 16,1 16,1 Týn nad Vltavou 4,6 3,4 14,4 12,6 11,8 Vimperk 1,4 1,3 5,6 7,4 5,4 Vodňany 2,0 1,4 4,7 6,8 10,5 Jihočeský kraj 2,4 2,2 11,2 13,9 11,9 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika; roční průměry Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota Vývoj počtu nezaměstnaných na jedno pracovní místo v rámci SO ORP Jindřichův Hradec kopíruje krajský trend. Do roku 2010 tedy tento počet rostl, ale pak došlo meziročně k poklesu (o 1,8 uchazeče). Nejvyšší hodnoty byly v roce 2011 zjištěny v obcích Strmilov (38,2 uchazečů na jednu pozici) a Nová Bystřice, kde na jedno volné pracovní místo připadalo více než 40 nezaměstnaných. Nejlépe na to v roce 2011 byly obce Ratiboř, Pluhův Žďár, Pístina, Okrouhlá Radouň, Horní Skrýchov, Dolní Pěna, ve kterých počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo nepřekročil 3. - 93 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 5 Souhrn pilířů 5.1 Environmentální pilíř Horninové prostředí a geologie Správní území ORP Jindřichův Hradec se rozkládá ve východní části Jihočeského kraje. Z geologického hlediska se na stavbě území podílejí horniny centrálního moldanubického plutonu (granity) a metamorfované horniny moldanubika (ruly, ortoruly). Pouze omezeně se zejména východně a jihovýchodně od Stráže nad Nežárkou vyskytují svrchnokřídové až terciérní sedimenty třeboňské pánve. V okolí řeky Nežárky se vyskytují kvartérní uloženiny štěrkopísčitého charakteru. Území SO ORP Jindřichův Hradec není bohaté na nerostné suroviny. Nachází se zde především stavební a cihlářské suroviny (stavební kámen, štěrkopísky, jíly, kaolín), dekorační kámen, kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a radioaktivní suroviny. Území SO ORP Jindřichův Hradec je důlní činností poznamenáno pouze v omezeném rozsahu. Poddolované území zaujímají plochu 100,1 ha, což představuje 0,1 % celkové výměry. Celkový počet 27 starých důlních děl je dalším limitujícím faktorem. Nejvíce z tohoto počtu je lokalizovaných v obci Okrouhlá Radouň. Dle dat ÚAP se na území vyskytují haldy a odvaly, které jsou v největší míře rovněž zastoupeny v obci Okrouhlá Radouň Vodní režim Území SO ORP Jindřichův Hradec se rozkládá v povodí řeky Nežárky, která protíná část jeho území. Územím dále protéká řada dalších drobných toků, Kamenice, Žirovnice, Řečice, Dračice, Nová Řeka. Dále nachází se zde i velký počet vodních ploch menších rozměrů rybníků a rybničních soustav. Rovněž se zde v omezeném rozsahu vyskytují zdroje podzemních vod. Vzhledem k tomu, že z geologického hlediska patří území ke krystalinickým jednotkám, území je relativně málo vodnaté. Existující zdroje podzemní vody je možno v omezeném rozsahu využívat pro místní zásobování. Na území SO ORP Jindřichův Hradec zabírají zranitelné oblasti 32,1 % území o celkové rozloze cca 29 963,4 ha. Ochranné pásma vodních zdrojů zabírají 2,1 % území o celkové rozloze 1 993,5 ha. Největší zastoupení ochranných pásem vodních zdrojů je v obci Hatín (22,3 %). Sledované území je protkáno velmi hustou sítí drobných vodních toků. Jejich celková délka činí 1 646,6 km. Mezi významnější vodní toky, které tvoří páteř hydrologické sítě, patří zejména Koštěnický potok, Kamenice, Počátecký potok, Žirovnice, Nežárka, Radouňský (Račí) potok, Hamerský potok, Olešná, Lásenice, Nová Řeka, Honenský potok, Řečice, Dírenský potok a Černovický potok. Tyto toky mají nezastupitelnou funkci v rámci ekologické stability krajiny a většina je zařazena mezi prvky ÚSES. Na sledovaném území se nachází velké množství převážně menších vodních nádrží o celkové rozloze cca 3364,0 ha, což představuje zhruba 3,6 % území. - 94 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným snad s výjimkou Nežárky, vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území SO ORP Jindřichův Hradec byla vymezena záplavová území Q100 (stoletá voda) na katastrálním území 38 obcí z celkového počtu 58 v celkové rozloze 2 286,0 ha, což představuje cca 2,4 % celkové výměry území. Hygiena životního prostředí Na území se nenacházejí významné zdroje znečišťování ovzduší, avšak dochází ke znečišťování emisemi ze zdrojů mimo sledované území, což je příčinou zhoršené kvality ovzduší na většině území SO ORP. K nadměrnému znečištění ovzduší dochází rovněž v důsledku rostoucí intenzity dopravy na páteřních komunikacích zejména v případě, že komunikace prochází zastavěným územím. Na území SO ORP Jindřichův Hradec nebyla v uplynulém období vymezena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro zdraví obyvatel bez zahrnutí ozonu, je tedy relativně dobré. Stejně jako u většiny území České republiky, tak i v SO ORP Jindřichův Hradec dochází téměř v celé oblasti k překračování imisního limitu pro 5-leté průměry expozičního indexu AOT40 škodliviny O 3. Mezi další škodliviny vyskytující se v SO ORP patří benzo(a)pyren. Málo příznivý je taktéž výskyt starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 33 obcí se nachází celkem 59 starých skládek. Nejhůře je na tom obec Kardašova Řečice, na jejímž území bylo lokalizováno celkem 8 takových skládek. Na území SO ORP Jindřichův Hradec zabírají brownfields cca 32,0 ha, což představuje 0,03 % území. Jediná skládka odpadů v provozu se dle poskytnutých údajů nachází na území ORP Jindřichův Hradec. Spalovny a uložiště nebezpečných látek se dle dat ÚAP na sledovaném území nenacházejí. Ochrana přírody a krajiny Území SO ORP Jindřichův Hradec se řadí k oblastem s nadprůměrnou rozlohou chráněných území v rámci CHKO, přírodních parků a dalších chráněných lokalit (cca 38 % území). Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Na území SO ORP Jindřichův Hradec zasahuje velkoplošná zvlášť chráněná území CHKO Třeboňsko, jejíž celková rozloha činí 9 435,5 ha. Další významnou součástí ochrany přírody a krajiny na území SO ORP Jindřichův Hradec jsou přírodní parky. Na jeho území byly postupně vyhlášeny 3 přírodní parky Česká Kanada, Homolka - Vojířov a Javořická vrchovina o celkové rozloze 26 196,2 ha, což představuje 28,1 % celkové výměry území. Zároveň se v území vyskytují maloplošné zvláště chráněné území zahrnující přírodní památky a přírodní rezervace v celkové rozloze 586,2 ha. K nim patří i lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem. V rámci CHKO Třeboňsko se nachází evropsky významná lokalita NATURY 2000 o rozloze 1 188,4 ha, což představuje 1,3 % území a dále ptačí oblast o rozloze 9 839,0 ha, což činí - 95 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 10,5 % území SO ORP Jindřichův Hradec. Již dříve zde byla vymezena biosférická rezervace UNESCO o celkové ploše 9 435,4 ha. V zájmovém území se nenalézá žádný národní park. Rozloha ÚSES na území SO ORP činí cca 16 718,9 ha, což představuje téměř 17,9 % území. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Na území SO ORP Jindřichův Hradec patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území ORP a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám. Rozloha orné půdy na území SO ORP Jindřichův Hradec poklesla v období 2010 až 2012 o 0,36 %. Pokles absolutní hodnoty rozlohy orné půdy v SO ORP činil 337 ha a nejvíce se na něm podílela obec Nová Bystřice, kde úbytek orné půdy činí za uvedené období cca 96,87 ha. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Jindřichův Hradec se v období 2010-2012 zvýšil nepatrně o 0,03 % a činí 0,9 % celkové výměry území. V absolutních hodnotách zastavěná plocha za sledované období vzrostla o 30,0 ha na 868,0 ha k 1. 1. 2012. Největší relativní přírůstek mezi lety 2010 a 2012 se vyskytnul na území obce Kačlehy, kde přibylo 2,32 ha nově zastavěné plochy. Největší absolutní i relativní úbytek mezi lety 2010 a 2012 se pak vyskytnul na území obce Světce, kde ubylo 0,03 ha zastavěné plochy, což znamená v poměru k celkové výměře plochy podíl 0,01 %. Lesy v SO ORP Jindřichův Hradec tvoří 38,0 % území. Nejvyšší lesnatost ve sledovaném území náleží obcím Nová Bystřice a Staré Město pod Landštejnem. Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských 33 876,7 ha, důležitá je i jejich funkce ochranná (113,8 ha) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení (9 701,9 ha). Lesy ochranné jsou zařazeny do kategorie 21a, což jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. 5.2 Sociální pilíř Technická infrastruktura V rámci SO ORP Jindřichův Hradec je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno Vodárenskou soustavou Jižní Čechy a individuálním odběrem z domovních studní a vrtů. Zdrojem vody pro Vodárenskou soustavu Jižní Čechy je vodárenská nádrž Římov zajišťující trvalý minimální průtok v toku pod přehradou v množství 650 l/s a vrt Vidov 40 l/s. V rámci zásobování pitnou vodou na území JČK je úloha této soustavy nezastupitelná. Dalším významným zdrojem pitné vody pro několik obcí na území JČK je Vodárenská soustava Dolní Bukovsko. V SO ORP Jindřichův Hradec je 50 obcí napojeno na veřejnou vodovodní síť z celkového počtu 58. Zbylých 8 obcí nemá zavedenu vodovodní síť. Jedná se o obce Bednárec, Dívčí Kopy, Hadravova Rosička, Horní Skrýchov, Kačlehy, Nová Olešná, Vlčetínec, Vydří. Situace se oproti roku 2010 nezměnila. V obci Horní Skrýchov v současné době probíhá výstavba veřejné vodovodní sítě. 100% napojení obcí na vodovodní síť je v obcích Březina, Číměř, Drunče, Horní Pěna, Hospříz, Kardašova Řečice, Lásenice, Okrouhlá Radouň, Plavsko, Polště, Rodvínov. Více než 90 % napojení na vodovodní síť je v obcích Bednáreček, Deštná, Dolní Pěna, Doňov, Horní - 96 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Radouň, Kostelní Radouň, Kunžak, Lodhéřov, Nová Bystřice, Pístina, Pleše, Popelín, Příbraz, Rosička, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Střížovice, Velký Ratmírov, Záhoří a Zahrádky. Obce a jejich části nenapojené na veřejnou vodovodní síť mají zajištěn odběr vody z domovních studní. Kvalita vody není však vyhovující z důvodu vysokých koncentrací železa a manganu. Vyskytují se také lokální problémy se zajištěním dostatečného zdroje pitné vody v období sucha, problémy uvádí následující obce: Lodhéřov, Nová Včelnice (místní část Brabec) a Vydří. Kačlehy uvádí vysoké koncentrace radonu. Často jsou starší kanalizační systémy jednotné, nověji budované kanalizace v obcích jsou většinou pouze pro splaškové odpadní vody, někde podle konfigurace terénu je i tlaková kanalizace (obec Žďár). Jednotná kanalizace je zavedena téměř ve většině obcí SO ORP Jindřichův Hradec. ČOV jsou vybudovány v obcích Blažejov, Číměř, Deštná, Hadravova Rosička, Hatín, Hospříz, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kačlehy (vybudována v roce 2011), Kardašova Řečice, Kostelní Radouň, Kunžak, Nová Včelnice, Okrouhlá Radouň, Pístina, Plavsko, Příbraz (kořenová ČOV), Ratiboř (uvedení do provozu v roce 2010), Rodvínov, Roseč (kořenová ČOV), Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Světce, Újezdec (kořenová ČOV), Višňová (v současné době se buduje ČOV), Zahrádky, Žďár. V rámci SO ORP Jindřichův Hradec je plynem zásobováno 31 obcí z celkového počtu 58. Obce, které jsou plynofikovány, uvádí napojení na plyn od 60 100 %. V SO ORP Jindřichův Hradec zajišťuje společnost Teplospol, a.s. zásobování teplem se sídlem v Jindřichově Hradci. Nebylo možno zjistit celkové pokrytí Jindřichova Hradce. Ve většině obcí v rámci SO ORP Jindřichův Hradec se nevyskytují vážnější problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy za silných větrů, či bouřek udávají obce Lásenice, Lodhéřov, Nová Olešná, Staré Město pod Landštejnem a Újezdec. Dopravní infrastruktura SO ORP Jindřichův Hradec má průměrnou hustotu silniční a železniční sítě, územím neprochází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Územím SO ORP Jindřichův Hradec neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace, základní kostru tvoří silnice I. a II. třídy, na kterou jsou napojeny silnice III. třídy a místní a účelové komunikace. Na území SO ORP Jindřichův Hradec je hlavní železniční trať č. 225 Veselí nad Lužnicí - Jihlava, která tvoří spojnici mezi celostátními železničními tratěmi č. 220 a č. 240 a rychlíky zajišťují přímé spojení z Jindřichova Hradce a Kardašovy Řečice jak do Jihlavy, tak do krajského města České Budějovice i dále do Plzně. Obslužnost území zajišťují osobní vlaky. Dopravní obslužnost obce Jindřichův Hradec hromadnou dopravou je na území SO ORP Jindřichův Hradec podprůměrná. Mnoho obcí nedisponuje dopravním spojením na některé z požadovaných hodin, u obcí Březina a Dolní Pěna dokonce chybí jakékoliv spojení. Sociodemografické podmínky V rámci SO ORP Jindřichův Hradec má největší počet obyvatel město Jindřichův Hradec (22 036 obyvatel), druhý největší počet obyvatel vykazuje obec Nová Bystřice (3 345-97 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. obyvatel). Pět obcí má více než 1000 obyvatel, jednáct obcí má nad 500 obyvatel a zbylé obce správního území mají většinou do 500 obyvatel. Nejmenší obec z pohledu počtu obyvatel je obec Drunče (46 obyvatel). Největší nárůst obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci SO ORP Jindřichů Hradec byl zaznamenán v obci Dolní Pěna, kde se počet obyvatel zvýšil o 134,5 %. Pokles obyvatelstva byl zaznamenán v obcích Drunče (-23,3 %) a Hadravova Rosička (-19,4 %). Věková struktura obyvatelstva v SO ORP Jindřichův Hradec je, z pohledu celokrajského průměru, průměrná. Index stáří správního obvodu dosáhl v roce 2011 hodnoty 103,4, tzn. na jedno dítě ve věku 0 14 připadá 0,1 seniorů (65 a více let). V porovnání s celokrajskými výsledky se jedná o hodnotu průměrnou. Obcemi s největším úbytkem obyvatel ve věku 0-14 let se v letech 2001 2011 staly obce Drunče a Světce, naopak k nejvýraznějšímu nárůstu osob starších 65 let došlo taktéž v obci Vícemil a Vlčetínec. Ve městě Jindřichův Hradec se výrazně snížil počet obyvatel se základním včetně neukončeného vzdělání (-2,8 %) a zároveň se zvýšil počet středoškolsky vzdělaných s maturitou (3,3 %) a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (3,6 %), což znázorňuje tabulka B 9 v příloze. V absolutních hodnotách zaznamenala největší nárůst vysokoškoláků město Jindřichův Hradec (592 osob). V relativním vyjádření (k počtu obyvatel starších 15 let) došlo k největšímu nárůstu vysokoškoláků v obci Polště (7,8 %), kdy v roce 2001 tato obec měla pouze 1,3 % vysokoškolsky vzdělaných občanů. V 58 obcích SO ORP Jindřichův Hradec funguje celkem 25 mateřských škol (osm z nich funguje při základní škole), 20 základních a 1 základní umělecká škola (v Jindřichově Hradci) o celkové kapacitě 7 086 míst. V 19 obcích nefunguje žádné školské zařízení. Středních škol je ve správním obvodu obce s rozšířenou působností celkem osm, z toho dvě gymnázia a jedna zdravotnická škola. Na území SO ORP Jindřichův Hradec funguje celkem 23 zařízení sociálních služeb a 182 zařízení zdravotních služeb. Největší koncentrace těchto zařízení je ve městě Jindřichův Hradec, kde funguje sedmnáct zařízení v sociální oblasti a celkem 182 zařízení v oblasti zdravotních služeb. Bydlení V Jihočeském kraji nebyl v letech 2001 2011 patrný výraznější rozdíl v nárůstu bytových či rodinných domů. Celkově v Jihočeském kraji je vyšší nárůst bytových domů. V rámci jednotlivých obcí SO ORP Jindřichův Hradec je situace různá, mírnou převahu zaznamenala výstavba bytových domů. V SO ORP Jindřichův Hradec bylo v roce 2001 evidováno celkem 8 808 domů. Nejvyššího nárůstu výstavby domů v letech 1991 2000 bylo dosaženo u obcí Horní Skrýchov, Kačlechy a Dolní Pěna (všechny nad 22,9 %), naopak k žádnému nárůstu výstavby došlo v obcích Drunče a Rosička. Rekreace SO ORP Jindřichův Hradec má také dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Zajímavou atrakcí je 15. poledník, který je vyznačen na dlažbě u proboštského kostela Nanebevzetí Panny Marie, v Kostelní ulici Jindřichova Hradce. Lákavou turistickou lokalitou - 98 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Jindřichohradecka je Česká Kanada. Technickou památkou je nejrozsáhlejší systém veřejných úzkorozchodných regionálních drah v České republice, tvoří tratě Jindřichův Hradec Obrataň. Jako další se nabízí Zámecký mlýn s Křižíkovou vodní elektrárnou. V SO ORP Jindřichův Hradec se nachází 87 rekreačních zařízení s 4 142 lůžky, území je současně pátým nejnavštěvovanějším správním obvodem kraje. 5.3 Ekonomický pilíř V rámci SO ORP Jindřichův Hradec je registrováno 22 podnikatelských subjektů s více než 100 zaměstnanci. Nejčastěji sídlí v obci Jindřichův Hradec. Vůbec největším zaměstnavatel jen Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s., což je ústav zdravotní péče, který počtem svých zaměstnanců spadá do intervalu 500 999. V tomto správním obvodu je 13 zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců mezi 100 a 199. Řada z nich má sídlo i v menších obcích, které tak jsou do jisté míry ekonomicky nezávislé na Jindřichovu Hradci. V SO ORP Jindřichův Hradec má míra podnikatelské aktivity stále rostoucí trend, v roce 2011 dosáhla 181,4. Nejnižší hodnoty byly v posledním sledovaném roce (2011) v obcích Rosička, Bořetín a Březina, kde míra podnikatelské aktivity nepřekročila 80. Nejvyšší podíl podnikatelky aktivních subjektů byl v roce 2011 v obci Doňov (285,7 ), kde je patrný dlouhodobý růst. Míra podnikatelské aktivity nad 220 byla zaznamenána také v obcích Dolní Pěna, Kamenný Malíkov, Pleše, Rodvínov a Višňová. V SO ORP Jindřichův Hradec došlo k poklesu absolutní částky daňové výtěžnosti, ale daňová výtěžnost na obyvatele se nezměnila. Ve většině obcí v tomto SO ORP nedošlo meziročně k většímu nárůstu ani k poklesu daňové výtěžnosti na obyvatele než 500 Kč. Výraznější nárůst byl zaznamenán pouze v obcích Doňov, Horní Skrýchov, Hospříz, Pluhův Žďár, Pístina a Rosička, kde byl tento nárůst nejvyšší (2 800 Kč). Největší snížení bylo naopak zjištěno v obci Příbraz, a to o 900 Kč. Nejvyšší daňová výtěžnost na obyvatele byla v letech 2010 a 2011 v obci Drunče, kde byl ovšem zjištěn největší meziroční pokles, a to o více než 20 000 Kč. Celková daňová výtěžnost byla nejvyšší v obci Jindřichův Hradec a v roce 2011 dosahovala hodnoty 250 009 500 Kč. V rámci SO ORP Jindřichův Hradec došlo k poklesu míry zaměstnanosti mezi léty 2001 a 2011 o 5,2 %. Největší zaměstnanost byla v roce 2011 evidována v obcích Záhoří, Višňová, Dolní Pěna a Roseč a ve všech těchto obcích dosahovala nad 73 %. Nejmenší podíl zaměstnaných byl v obci Pístina, avšak ve sledovaném období zde byl zaznamenán nárůst. Oproti roku 2001 byl v roce 2011 zjištěn nejvyšší pokles míry zaměstnanosti v obci Doňov, a to o více než 25 %. Míra nezaměstnanosti v SO ORP Jindřichův Hradec mezi léty 2009 a 2011 vzrostla o 0,4 %. Nejvýraznější pokles míry nezaměstnanosti byl zaznamenán v obci Kamenný Malíkov, kde se v roce 2011 po meziročním snížení o 8,6 % dostala až k nulovým hodnotám. Pokles větší než 4 % (včetně) byl zjištěn i v obcích Újezdec, Žďár, Vlčetínec a Doňov. K nejvýznamnějšímu zvýšení došlo v obci Kačlehy ze 4,8 % v roce 2010 na 11,9 % v roce 2011. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti je v obcích Dolní Žďár a Staré Město pod Landštejnem, kde se v posledním sledovaném roce dostala tato míra až na 14,5 %. SO ORP Jindřichův Hradec patří mezi území s vyšším podílem nezaměstnaných žen než je celokrajský průměr. Od roku 2007, kdy byl podíl nezaměstnaných žen 61,9 %, každoročně docházelo k poklesu, takže v roce 2011 byl tento podíl 52,3 %. V obcích Bednárec a Kamenný Malíkov byl v roce 2011 podíl nezaměstnaných žen 0 %. Do 20 % byl i v obcích - 99 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Pístina, Hadravova Rosička a Zahrádky. Nejvíce nezaměstnaných žen bylo v posledním sledovaném roce (2011) v obcích Vlčetínec (100 %), Polště(93 %) a Hatín (84 %). V rámci SO ORP Jindřichův Hradec je dlouhodobá nezaměstnanost největší problém v obci Bořetín, kde měla v roce2011 dosáhla 6,6 %. Ve 27 z 58 obcí v tomto správním obvodu došlo ke zvýšení míry dlouhodobé nezaměstnanosti. Nejlépe na tom v roce 2011 bylo 14 obcí, ve kterých nebyli žádní lidé nezaměstnaní déle než 12 měsíců. Byly to obce Bednárec, Doňov, Hadravova Rosička, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Kamenný Malíkov, Nová Olešná, Pístina, Újezdec, Vícemil, Višňová, Vlčetínec, Záhoří a Žďár. - 100 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 6 Seznam zkratek BRKO Biologicky rozložitelný komunální odpad CZT Centrální zásobování teplem ČOV Čistírna odpadních vod ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad DP Dobývací prostor EO Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den EVL Evropsky významná lokalita CHKO Chráněná krajinná oblast CHLÚ Chráněné ložiskové území CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod IAD Individuální automobilová doprava JČK Jihočeský kraj KES Koeficient ekologické stability LNS Ložisko nerostných surovin LPF Lesní půdní fond LZO Lesy zvláštní ochrany LZU Lesy zvláštního určení MD Ministerstvo dopravy MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MZCHÚ Maloplošně zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NP Národní park NPP Národní přírodní památka NPR Národní přírodní rezervace NRBC Nadregionální biocentrum NRBK Nadregionální biokoridor ORP s rozšířenou působností OV Odpadní vody PO Ptačí oblast POU obec s pověřeným obecním úřadem PPam Přírodní památka PPar Přírodní park PR Přírodní rezervace PUPFL Pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje RBC Regionální biocentrum RBK Regionální biokoridor RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje území ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic České republiky SO ORP správní obvod obce s rozšířenou působností ÚP Územní plán ÚPD Územně plánovací dokumentace VLD Veřejná linková doprava VTL Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) - 101 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. VÚC VVTL ZÚR Velký územní celek Velmi vysoký tlak (označení tlakové úrovně nad 4 MPa) Zásady územního rozvoje - 102 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 7 Seznam zdrojů a použitá literatura Běžná evidence obyvatelstva, ČSÚ, 2012. BÍNA, J. a kol. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. Ústav územního rozvoje, Praha, 2010 Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje, listopad 2007. MAIER, Karel. Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí [cit. 07-12-2012]. Dostupné z WWW: <http://www.uur.cz/default.asp?id=3444> Malý lexikon obcí ČR, 2007. Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území, 2009 [cit. 07-13-2012]. Dostupné z WWW: <http://www.mmr.cz/uzemni-planovani-a-stavebni-rad/stanoviska-ametodiky/metodicke-sdeleni-oup-mmr-k-aktualizaci-uap---ruru> Metodika 2007 Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje, [cit. 07-13-2012]. Dostupné z WWW: <http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/metodickenavody/metodikauap/meto dika_uap_20070809.pdf)> Městská a obecní statistika, ČSÚ, 2012. Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje verze 3.07. Návrh zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Datum verze: 11. května 2010. Odůvodnění zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, březen 2009. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje, 2004. Politika územního rozvoje České republiky 2008, Brno, Ústav územního rozvoje 2009. Rejstřík škol a školských zařízení, MŠMT, 2012. Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje, květen 2009. Rozbor udržitelného rozvoje území, říjen 2008. Ředitelství silnic a dálnic. Dostupné z WWW: <http://www.rsd.cz/> SLDB 2001, 2011, ČSÚ, 2012. Server mapy.cz. Dostupné z WWW: <http://www.mapy.cz/> Strategie rozvoje mikroregionu Sdružení Růže 2007 2013 Dostupné z WWW: < http://www.sdruzeniruze.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=500029&id=31156&p1=215 1> Studie silnice II/156 v úseku Nové Hrady hraniční přechod Vyšné/Höhenberg (ÚPP), ZESA, prosinec 2006. TVRDÝ, L.; LEV, G.; KOŘÁN, P. Quantification of qualitative indicators The REDIF method. Viena Leoben: University of Leoben, 2004 [cit. 07-14-2012]. Dostupné z WWW: <http://www.accendo.cz/index.php?stranka=5> ÚP VÚC Novohradské Hory Návrh, říjen 2005. ÚP VÚC Novohradské Hory, duben 2006. - 103 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec, 2012. Územní energetická koncepce Jihočeského kraje, 2003. Územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje koncept. Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí, květen 2005. Územní studie Třeboňsko Novohradsko, leden 2009. Vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (tj.) Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje za rok 2008, ISES, s.r.o.,listopad 2009 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, září 2011. - 104 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 8 Seznam příloh Příloha A: Environmentální pilíř Tabulka A 1: Tabulka A 2: Tabulka A 3: Tabulka A 4: Tabulka A 5: Tabulka A 6: Tabulka A 7: Tabulka A 8: Tabulka A 9: Tabulka A 10: Tabulka A 11: Tabulka A 12: Tabulka A 13: Tabulka A 14: Tabulka A 15: Obrázek A 1: A060 Ložiska nerostných surovin na území SO ORP Jindřichův Hradec Plošné poddolované území Bodové poddolované území Haldy a odvaly na území SO ORP Jindřichův Hradec Vodní nádrže na území SO ORP Jindřichův Hradec Záplavové území Aktivní zóna záplavového území Přírodní parky Maloplošná zvláště chráněná území Natura 2000 - evropsky významné lokality NATURA 2000 - ptačí oblast Biosférické rezervace UNESCO a geoparky UNESCO Koeficient ekologické stability Podíl zastavěné půdy v SO ORP Jindřichův Hradec Podíl lesní půdy v SO ORP Jindřichův Hradec Územní systém ekologické stability v SO ORP Jindřichův Hradec Příloha B: Sociální pilíř Tabulka B 1: Délka a rozlišení kanalizace dle typu v SO ORP Jindřichův Hradec v roce 2012 Tabulka B 2: Délka vodovodů v SO ORP Jindřichův Hradec v roce 2010 a 2012 Tabulka B 3: Délka rozvodu plynu v SO ORP Jindřichův Hradec v roce 2010 a 2012 Tabulka B 4: Délka rozvodů elektřiny v SO ORP Jindřichův Hradec v roce 2010 a 2012 Tabulka B 5: Věková struktura v SO ORP Jindřichův Hradec Tabulka B 6: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Tabulka B 7: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka B 8: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje (podíl na obyvatelstvu, %) Tabulka B 9: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel v obcích SO ORP Jindřichův Hradec (podíl na obyvatelstvu, %) Tabulka B 10: Školská zařízení v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Tabulka B 11: Sociální a zdravotní služby v SO ORP Jindřichův Hradec Tabulka B 12: Bytový a domovní fond v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka B 13: Bytový a domovní fond v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Tabulka B 14: Obydlené byty v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka B 15: Vlastnictví bytů v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka B 16: Vlastnictví domů v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka B 17: Vlastnictví domů v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Tabulka B 18: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Tabulka B 19: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Jindřichův Hradec v procentech Tabulka B 20: Počet ubytovacích zařízení v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka B 21: Návštěvnost v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka B 22: Délky cyklostezek v SO ORP Jindřichův Hradec Tabulka B 23: Délky hipostezek v SO ORP Jindřichův Hradec - 105 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Příloha C: Ekonomický pilíř Tabulka C 1: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Jihočeského kraje [ ] Tabulka C 2: Míra zaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka C 3: Míra nezaměstnanosti obyvatel SO ORP Jihočeského kraje Tabulka C 4: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Jihočeského kraje [%] Tabulka C 5: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje [%] Tabulka C 6: Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Jindřichův Hradec [%] Tabulka C 7: Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Jihočeského kraje - 106 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 9 Přílohy Příloha A: Environmentální pilíř Tabulka A 1: A060 Ložiska nerostných surovin na území SO ORP Jindřichův Hradec Výměra obce [ha] Surovina Nerost Stav Číměř 4 572,3 Dekorační kámen Granit Dřívější povrchová 2,4 0,1 Číměř Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu - Kámen pro hrubou a ušlechtilou Dřívější 4 572,3 žula kamenickou výrobu povrchová 5,7 0,1 Číměř Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu - Kámen pro hrubou a ušlechtilou žula, Dřívější 4 572,3 kamenickou výrobu granodiorit povrchová 3,4 0,1 Číměř 4 572,3 Stavební kámen - Stavební kámen žula Současná povrchová 10,2 0,2 Deštná 1 265,3 Stavební kámen - Stavební kámen žula Současná povrchová 5,3 0,4 Dívčí Kopy 273,1 Stavební kámen - Stavební kámen granitoid,ada melit Dosud netěženo 1,6 0,6 Hadravova granitoid,ada 270,3 Stavební kámen - Stavební kámen Rosička melit Dosud netěženo 2,5 0,9 Hatín 2 988,9 Štěrkopísek Štěrkopísek Současná povrchová 0,7 0,0 Hatín 2 988,9 Štěrkopísky - Štěrkopísky psamity,štěrk Dosud netěženo 202,4 6,8 Jindřichův Hradec 7 442,5 Štěrkopísek Štěrkopísek Dřívější z vody 16,4 0,2 Jindřichův Současná 7 442,5 Štěrkopísek Štěrkopísek Hradec povrchová 11,3 0,2 Kardašova Řečice 4 583,4 Štěrkopísky - Štěrkopísky psamity,štěrk Dosud netěženo 112,9 2,5 Nová Bystřice Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu - Kámen pro hrubou a ušlechtilou žula, Dřívější 8 189,6 kamenickou výrobu granodiorit povrchová 1,9 0,0 Nová Bystřice 8 189,6 Stavební kámen Granit, Dřívější lamprofyr povrchová 5,4 0,1 Nová Bystřice 8 189,6 Štěrkopísek Štěrkopísek Současná povrchová 2,9 0,0 Pístina 1 014,8 Štěrkopísky - Štěrkopísky psamity,štěrk Dřívější 56,1 5,5 A060 [ha] A060 [%] - 107 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Výměra obce [ha] Surovina Nerost Stav povrchová Plavsko 1 085,4 Štěrkopísek Štěrkopísek Současná povrchová 11,6 1,1 Pluhův Žďár 3 340,5 Stavební kámen - Stavební kámen žula Současná povrchová 5,8 0,2 Rodvínov 1 271,1 Stavební kámen Pararula Dosud netěžené 9,1 0,7 Rodvínov 1 271,1 Štěrkopísek Štěrkopísek Dřívější z vody 9,0 0,7 Stráž nad Současná 3 624,2 Štěrkopísek Štěrkopísek Nežárkou povrchová 1,7 0,0 Stráž nad Dřívější 3 624,2 Štěrkopísky - Štěrkopísky psamity,štěrk Nežárkou povrchová 54,7 1,5 Zahrádky 816,9 Dekorační kámen Granit Současná povrchová 5,8 0,7 SO ORP Celkem 93 373,4 538,8 0,6 Zdroj: ÚAP 2012 A060 [ha] A060 [%] - 108 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 2: Plošné poddolované území Výměra obce [ha] Surovina Číměř Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 4 572,3 výrobu 5,0 0,1 Číměř 4 572,3 Polymetalické rudy - Pyrit 0,2 0,0 Nová Bystřice 8 189,6 Polymetalické rudy - Pyrit 19,8 0,2 Okrouhlá Radouň 903,5 Radioaktivní suroviny 62,3 6,9 Příbraz 711,4 Měděná ruda - Polymetalické rudy 7,3 1,0 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 Polymetalické rudy 5,0 0,1 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 Měděná ruda - Polymetalické rudy 0,6 0,0 SO ORP Celkem 93 373,4 100,1 0,1 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 3: Bodové poddolované území A061 [ha] Surovina Počet A061 Číměř Železné rudy 1 Číměř Železné rudy - Pyrit 1 Horní Skrýchov Polymetalické rudy 1 Jarošov nad Nežárkou Železné rudy 1 Jindřichův Hradec Železné rudy 2 Jindřichův Hradec Železné rudy - Manganová ruda 1 Kardašova Řečice Železné rudy 1 Kunžak Polymetalické rudy 1 Nová Bystřice Železné rudy 2 Nová Bystřice Železné rudy - Pyrit 1 SO ORP Celkem 12 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 4: Haldy a odvaly na území SO ORP Jindřichův Hradec Výměra obce [ha] A066 [ha] A066 [%] Číměř 4 572,3 5,2 0,1 Nová Bystřice 8 189,6 19,8 0,2 Okrouhlá Radouň 903,5 62,3 6,9 Příbraz 711,4 7,3 1,0 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 5,0 0,1 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 0,6 0,0 SO ORP Celkem 93 373,4 100,1 0,1 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 5: Vodní nádrže na území SO ORP Jindřichův Hradec Výměra obce [ha] A048 [ha] A048 [%] Bednárec 779,7 8,2 1,1 Bednáreček 695,0 2,7 0,4 Blažejov 1 985,2 157,9 8,0 Bořetín 590,6 10,1 1,7 Březina 955,0 2,6 0,3 Číměř 4 572,3 61,5 1,3 Člunek 2 498,8 155,1 6,2 Deštná 1 265,3 8,8 0,7 Dolní Pěna 531,1 8,1 1,5 Dolní Žďár 684,2 27,2 4,0 Doňov 514,4 35,4 6,9 A061 [%] - 109 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Výměra obce [ha] A048 [ha] A048 [%] Drunče 411,0 2,5 0,6 Dívčí Kopy 273,1 2,6 1,0 Hadravova Rosička 270,3 5,8 2,1 Hatín 2 988,9 29,5 1,0 Horní Pěna 1 483,8 74,3 5,0 Horní Radouň 1 535,2 9,0 0,6 Horní Skrýchov 362,0 8,3 2,3 Hospříz 857,3 13,8 1,6 Jarošov nad Nežárkou 2 780,1 67,0 2,4 Jilem 458,2 4,4 1,0 Jindřichův Hradec 7 442,5 329,2 4,4 Kamenný Malíkov 471,4 8,1 1,7 Kardašova Řečice 4 583,4 326,1 7,1 Kačlehy 875,5 177,6 20,3 Kostelní Radouň 590,9 24,7 4,2 Kunžak 4 951,3 91,0 1,8 Lodhéřov 2 370,9 38,1 1,6 Lásenice 1 044,9 120,2 11,5 Nová Bystřice 8 189,6 228,6 2,8 Nová Olešná 721,8 62,6 8,7 Nová Včelnice 1 010,8 51,4 5,1 Okrouhlá Radouň 903,5 15,4 1,7 Plavsko 1 085,4 11,4 1,1 Pleše 987,4 26,3 2,7 Pluhův Žďár 3 340,5 140,7 4,2 Polště 414,2 65,2 15,7 Popelín 1 347,2 42,2 3,1 Pístina 1 014,8 101,8 10,0 Příbraz 711,4 20,7 2,9 Ratiboř 1 164,9 226,7 19,5 Rodvínov 1 271,1 38,9 3,1 Roseč 548,3 4,8 0,9 Rosička 394,9 2,2 0,5 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 140,2 2,0 Strmilov 3 058,0 46,0 1,5 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 43,1 1,2 Střížovice 1 240,0 108,4 8,7 Světce 760,8 3,2 0,4 Velký Ratmírov 1 351,6 21,6 1,6 Višňová 578,9 40,3 7,0 Vlčetínec 621,5 1,3 0,2 Vydří 585,5 21,6 3,7 Vícemil 384,2 3,8 1,0 Zahrádky 816,9 14,8 1,8 Záhoří 361,2 13,6 3,8 Újezdec 422,5 39,0 9,2 Žďár 716,4 17,9 2,5 SO ORP Celkem 93 373,4 3 364,0 3,6 Zdroj: ÚAP 2012-110 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 6: Záplavové území Výměra obce Q100 Q100 Q020 Q020 Q005 Q005 [ha] [ha] [%] [ha] [%] [ha] [%] Bednárec 779,7 12,0 1,5 10,5 1,3 6,3 0,8 Bednáreček 695,0 14,3 2,1 12,5 1,8 10,3 1,5 Blažejov 1 985,2 97,8 4,9 88,9 4,5 85,2 4,3 Číměř 4 572,3 81,2 1,8 68,9 1,5 51,0 1,1 Deštná 1 265,3 20,5 1,6 0,0 0,0 0,0 0,0 Dolní Pěna 531,1 3,7 0,7 0,0 0,0 0,0 0,0 Dolní Žďár 684,2 29,6 4,3 21,7 3,2 17,2 2,5 Hatín 2 988,9 233,3 7,8 198,7 6,6 127,6 4,3 Horní Pěna 1 483,8 6,1 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 Horní Radouň 1 535,2 6,1 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 Horní Skrýchov 362,0 3,2 0,9 2,5 0,7 2,3 0,6 Jarošov nad Nežárkou 2 780,1 136,2 4,9 112,3 4,0 90,5 3,3 Jilem 458,2 1,7 0,4 0,8 0,2 0,6 0,1 Jindřichův Hradec 7 442,5 223,1 3,0 170,6 2,3 133,5 1,8 Kamenný Malíkov 471,4 18,4 3,9 15,3 3,2 13,8 2,9 Kardašova Řečice 4 583,4 441,8 9,6 384,6 8,4 337,7 7,4 Kačlehy 875,5 0,7 0,1 0,4 0,0 0,3 0,0 Kostelní Radouň 590,9 5,0 0,8 0,0 0,0 0,0 0,0 Kunžak 4 951,3 5,6 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 Lásenice 1 044,9 33,6 3,2 22,7 2,2 18,1 1,7 Nová Bystřice 8 189,6 125,7 1,5 106,2 1,3 86,0 1,0 Nová Olešná 721,8 2,8 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 Nová Včelnice 1 010,8 52,0 5,1 43,1 4,3 37,0 3,7 Okrouhlá Radouň 903,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Plavsko 1 085,4 70,8 6,5 49,0 4,5 18,9 1,7 Pluhův Žďár 3 340,5 2,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 Popelín 1 347,2 2,9 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 Pístina 1 014,8 61,1 6,0 50,1 4,9 28,4 2,8 Rodvínov 1 271,1 62,1 4,9 51,0 4,0 37,3 2,9 Rosička 394,9 3,4 0,9 0,0 0,0 0,0 0,0 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 59,9 0,9 45,3 0,7 33,6 0,5 Strmilov 3 058,0 44,0 1,4 33,6 1,1 29,1 1,0 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 227,8 6,3 202,0 5,6 128,3 3,5 Střížovice 1 240,0 102,1 8,2 93,5 7,5 88,2 7,1 Světce 760,8 10,1 1,3 0,0 0,0 0,0 0,0 Vydří 585,5 3,4 0,6 0,0 0,0 0,0 0,0 Zahrádky 816,9 29,6 3,6 25,7 3,1 21,5 2,6 Žďár 716,4 52,8 7,4 45,4 6,3 39,2 5,5 SO ORP Celkem 93 373,4 2 286,0 2,4 1 855,0 2,0 1 442,0 1,5 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 7: Aktivní zóna záplavového území Výměra obce [ha] QAZ [ha] QAZ [%] Bednárec 779,7 10,5 1,3 Bednáreček 695,0 12,5 1,8 Blažejov 1 985,2 85,9 4,3 Číměř 4 572,3 66,5 1,5 Dolní Žďár 684,2 21,6 3,2 Hatín 2 988,9 208,9 7,0-111 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Výměra obce [ha] QAZ [ha] QAZ [%] Horní Skrýchov 362,0 2,5 0,7 Jarošov nad Nežárkou 2 780,1 103,8 3,7 Jilem 458,2 0,8 0,2 Jindřichův Hradec 7 442,5 173,6 2,3 Kačlehy 875,5 0,4 0,0 Kamenný Malíkov 471,4 15,3 3,2 Kardašova Řečice 4 583,4 337,4 7,4 Lásenice 1 044,9 23,7 2,3 Nová Bystřice 8 189,6 78,6 1,0 Nová Včelnice 1 010,8 43,0 4,3 Pístina 1 014,8 48,0 4,7 Plavsko 1 085,4 52,2 4,8 Rodvínov 1 271,1 50,8 4,0 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 51,6 0,7 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 205,8 5,7 Strmilov 3 058,0 27,4 0,9 Střížovice 1 240,0 73,1 5,9 Zahrádky 816,9 25,7 3,1 Žďár 716,4 45,4 6,3 SO ORP Celkem 93 373,4 1 764,7 1,9 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 8: Přírodní parky Výměra obce [ha] Název A030 [ha] A030 [%] Číměř 4 572,3 Homolka - Vojířov 1 011,8 22,1 Číměř 4 572,3 Česká Kanada 2 589,0 56,6 Člunek 2 498,8 Česká Kanada 1 512,0 60,5 Horní Pěna 1 483,8 Česká Kanada 241,5 16,3 Hospříz 857,3 Česká Kanada 59,5 6,9 Jilem 458,2 Javořická vrchovina 458,2 100,0 Kačlehy 875,5 Česká Kanada 338,2 38,6 Kunžak 4 951,3 Česká Kanada 3 465,1 70,0 Lásenice 1 044,9 Homolka - Vojířov 468,4 44,8 Nová Bystřice 8 189,6 Homolka - Vojířov 510,5 6,2 Nová Bystřice 8 189,6 Česká Kanada 6 029,2 73,6 Příbraz 711,4 Homolka - Vojířov 294,5 41,4 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 Česká Kanada 6 896,7 99,6 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 Homolka - Vojířov 1 937,6 53,5 Strmilov 3 058,0 Javořická vrchovina 6,7 0,2 Zahrádky 816,9 Javořická vrchovina 377,3 46,2 SO ORP Celkem 93 373,4 26 196,2 28,1 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 9: Maloplošná zvláště chráněná území Výměra obce [ha] Typ Název MZCHU [ha] MZCHU [%] Číměř 4 572,3 Přírodní rezervace Krvavý a Kačležský rybník 0,3 0,0 Člunek 2 498,8 Přírodní rezervace Krvavý a Kačležský rybník 180,9 7,2 Hospříz 857,3 Přírodní rezervace Krvavý a Kačležský rybník 5,2 0,6 Jarošov nad Nežárkou 2 780,1 Přírodní památka Lipina 0,7 0,0-112 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Výměra obce MZCHU MZCHU Typ Název [ha] [ha] [%] Jarošov nad Nežárkou 2 780,1 Přírodní památka Rybníky u Lovětína 8,8 0,3 Jindřichův Hradec 7 442,5 Přírodní památka Pískovna na cvičišti 2,6 0,0 Jindřichův Hradec 7 442,5 Přírodní památka Rybníky u Lovětína 2,3 0,0 Kačlehy 875,5 Přírodní rezervace Krvavý a Kačležský rybník 200,3 22,9 Kardašova Řečice 4 583,4 Přírodní památka Králek 0,0 0,0 Kunžak Národní přírodní 4 951,3 památka Kaproun 2,9 0,1 Kunžak 4 951,3 Přírodní památka Jalovce u Kunžaku 0,3 0,0 Kunžak 4 951,3 Přírodní památka Jalovce u Valtínova 0,5 0,0 Kunžak 4 951,3 Přírodní památka Rašeliniště Mosty 2,9 0,1 Kunžak 4 951,3 Přírodní památka Rašeliniště u Suchdola 2,6 0,1 Nová Bystřice 8 189,6 Přírodní památka Gebhárecký rybník 18,6 0,2 Nová Bystřice 8 189,6 Přírodní památka Rašeliniště Klenová 3,1 0,0 Nová Bystřice 8 189,6 Přírodní rezervace Blanko 11,8 0,1 Nová Bystřice 8 189,6 Přírodní rezervace Skalák u Senotína 14,3 0,2 Nová Olešná 721,8 Přírodní památka Malý Bukač 3,6 0,5 Pluhův Žďár 3 340,5 Přírodní památka Králek 3,8 0,1 Příbraz 711,4 Přírodní rezervace Losí blato u Mirochova 44,7 6,3 Ratiboř 1 164,9 Přírodní památka Matenský rybník 3,5 0,3 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 Přírodní památka Gebhárecký rybník 0,2 0,0 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 Přírodní rezervace Hadí vrch 13,1 0,2 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 Přírodní rezervace Fabián 22,3 0,6 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 Přírodní rezervace Losí blato u Mirochova 12,3 0,3 Strmilov 3 058,0 Přírodní památka Pazourův rybník 1,6 0,1 Střížovice 1 240,0 Přírodní rezervace Hrádeček 22,2 1,8 Střížovice 1 240,0 Přírodní rezervace Krvavý a Kačležský rybník 0,9 0,1 Velký Ratmírov 1 351,6 Přírodní památka Králek 0,0 0,0 SO ORP Celkem 93 373,4 586,2 0,6 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 10: Natura 2000 - evropsky významné lokality Výměra obce [ha] Název A034 [ha] A034 [%] Číměř 4 572,3 Koštěnický potok 6,7 0,1 Číměř 4 572,3 Rybník Růže 2,1 0,0 Člunek 2 498,8 Krvavý a Kačležský rybník 219,4 8,8 Hatín 2 988,9 Lužnice a Nežárka 39,2 1,3 Hospříz 857,3 Krvavý a Kačležský rybník 59,8 7,0 Jarošov nad Nežárkou 2 780,1 Rybníky u Lovětína 8,7 0,3 Jindřichův Hradec 7 442,5 Rybníky u Lovětína 2,2 0,0 Kačlehy 875,5 Krvavý a Kačležský rybník 281,6 32,2 Kardašova Řečice 4 583,4 Králek 0,0 0,0 Kardašova Řečice 4 583,4 Lužnice a Nežárka 119,2 2,6 Kunžak 4 951,3 Rašeliniště u Suchdola 7,8 0,2 Nová Bystřice 8 189,6 Koštěnický potok 18,9 0,2 Nová Bystřice 8 189,6 Mnišský rybník 25,7 0,3 Nová Bystřice 8 189,6 Osika 67,4 0,8 Nová Olešná 721,8 Malý Bukač 5,1 0,7-113 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Výměra obce [ha] Název A034 [ha] A034 [%] Pluhův Žďár 3 340,5 Králek 3,8 0,1 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 Hadí vrch 12,1 0,2 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 Rybník Brand 34,9 0,5 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 Fabián - Homolka 263,3 7,3 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 Koštěnický potok 2,4 0,1 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 Lužnice a Nežárka 0,2 0,0 Střížovice 1 240,0 Krvavý a Kačležský rybník 0,9 0,1 Střížovice 1 240,0 Vosecký rybník 7,1 0,6 Velký Ratmírov 1 351,6 Králek 0,0 0,0 SO ORP Celkem 93 373,4 1 188,4 1,3 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 11: NATURA 2000 - ptačí oblast Výměra obce [ha] Název A035 [ha] A035 [%] Číměř 4 572,3 Třeboňsko 0,2 0,0 Hatín 2 988,9 Třeboňsko 2 787,6 93,3 Kardašova Řečice 4 583,4 Třeboňsko 2 866,9 62,5 Lásenice 1 044,9 Třeboňsko 0,3 0,0 Nová Bystřice 8 189,6 Třeboňsko 0,0 0,0 Plavsko 1 085,4 Třeboňsko 278,7 25,7 Pleše 987,4 Třeboňsko 149,4 15,1 Příbraz 711,4 Třeboňsko 47,4 6,7 Ratiboř 1 164,9 Třeboňsko 676,4 58,1 Roseč 548,3 Třeboňsko 315,4 57,5 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 Třeboňsko 2 431,7 67,1 Újezdec 422,5 Třeboňsko 241,7 57,2 Záhoří 361,2 Třeboňsko 43,4 12,0 SO ORP Celkem 93 373,4 9 839,0 10,5 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 12: Biosférické rezervace UNESCO a geoparky UNESCO Výměra obce [ha] Typ Název A033 [ha] A033 [%] Hatín 2 988,9 Biosférická rezervace Třeboňsko 2 789,4 93,3 Kardašova Řečice 4 583,4 Biosférická rezervace Třeboňsko 3 114,5 68,0 Pístina 1 014,8 Biosférická rezervace Třeboňsko 1 011,0 99,6 Plavsko 1 085,4 Biosférická rezervace Třeboňsko 474,8 43,7 Příbraz 711,4 Biosférická rezervace Třeboňsko 62,6 8,8 Ratiboř 1 164,9 Biosférická rezervace Třeboňsko 675,6 58,0 Roseč 548,3 Biosférická rezervace Třeboňsko 314,0 57,3 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 Biosférická rezervace Třeboňsko 993,4 27,4 SO ORP Celkem 93 373,4 9 435,4 10,1 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 13: Koeficient ekologické stability KES 2008 2010 2012 Bednárec 1,2 1,2 1,2 Bednáreček 1,0 1,0 1,1 Blažejov 1,2 1,2 1,2 Bořetín 0,7 1,0 1,0 Březina 0,6 0,6 0,6 Číměř 2,7 3,1 3,3-114 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. KES 2008 2010 2012 Člunek 2,5 2,5 2,5 Deštná 1,1 1,1 1,1 Dívčí Kopy 1,1 1,1 1,2 Dolní Pěna 0,4 0,4 0,4 Dolní Žďár 0,8 0,8 1,0 Doňov 0,8 0,8 0,8 Drunče 0,9 0,9 0,9 Hadravova Rosička 0,5 0,5 0,5 Hatín 5,8 5,8 5,8 Horní Pěna 1,1 1,1 1,2 Horní Radouň 1,9 1,9 1,9 Horní Skrýchov 1,5 1,5 1,5 Hospříz 0,8 0,8 0,8 Jarošov nad Nežárkou 1,3 1,3 1,4 Jilem 0,8 0,8 0,8 Jindřichův Hradec 0,7 0,7 0,7 Kačlehy 2,5 2,5 2,5 Kamenný Malíkov 0,8 0,8 0,8 Kardašova Řečice 2,1 2,1 2,1 Kostelní Radouň 1,0 1,0 1,0 Kunžak 3,6 3,6 3,6 Lásenice 1,5 1,5 1,5 Lodhéřov 1,4 1,3 1,3 Nová Bystřice 2,9 3,0 3,2 Nová Olešná 1,1 1,1 1,0 Nová Včelnice 0,7 0,7 0,7 Okrouhlá Radouň 0,8 0,8 0,8 Pístina 5,2 5,2 5,2 Plavsko 0,9 0,9 0,9 Pleše 0,5 0,5 0,5 Pluhův Žďár 0,8 0,8 0,8 Polště 1,1 1,1 1,1 Popelín 1,0 1,0 1,0 Příbraz 1,0 1,0 1,1 Ratiboř 1,6 1,6 1,6 Rodvínov 1,2 1,2 1,3 Roseč 0,6 0,6 0,6 Rosička 0,8 0,8 0,9 Staré Město pod Landštejnem 4,8 4,9 4,9 Stráž nad Nežárkou 3,9 3,9 3,9 Strmilov 1,0 1,0 1,1 Střížovice 1,8 1,8 1,8 Světce 1,1 1,1 1,1 Újezdec 0,9 0,9 0,9 Velký Ratmírov 2,0 2,0 2,0 Vícemil 0,4 0,5 0,5 Višňová 0,7 0,7 0,7 Vlčetínec 1,6 1,6 1,6 Vydří 0,8 0,8 0,8 Záhoří 0,8 0,8 0,8-115 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. KES 2008 2010 2012 Zahrádky 1,1 1,1 1,1 Žďár 1,5 1,5 1,5 SO ORP Jindřichův Hradec 1,5 1,5 1,6 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: Koeficient ekologické stability byl dále využit pro hodnocení ekologické stability. Při hodnocení byla uplatněna následující kritéria. Hodnota KES: do 0,5-2 0,5-1,0-1 1 1,2 0 do 2,0 1 nad 2,0 2-116 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 14: Podíl zastavěné půdy v SO ORP Jindřichův Hradec Podíl zastavěného území z Zastavěné území (ha) celkové výměry [%] 2010 2012 Rozdíl 2010 2012 Rozdíl Bednárec 4,5 4,4-0,04 0,6 0,6 0,00 Bednáreček 5,2 5,2-0,01 0,7 0,7 0,00 Blažejov 14,1 16,0 1,87 0,7 0,8 0,09 Bořetín 3,9 3,9 0,01 0,7 0,7 0,00 Březina 6,9 7,1 0,18 0,7 0,7 0,02 Číměř 20,0 20,6 0,68 0,4 0,5 0,01 Člunek 13,0 13,3 0,34 0,5 0,5 0,01 Deštná 16,8 16,9 0,09 1,3 1,3 0,01 Dívčí Kopy 2,9 2,9-0,01 1,1 1,1 0,00 Dolní Pěna 6,9 7,1 0,18 1,3 1,3 0,03 Dolní Žďár 5,4 6,0 0,61 0,8 0,9 0,09 Doňov 4,2 4,2 0,00 0,8 0,8 0,00 Drunče 2,9 2,9-0,01 0,7 0,7 0,00 Hadravova Rosička 2,2 2,2 0,05 0,8 0,8 0,02 Hatín 10,2 11,4 1,20 0,3 0,4 0,04 Horní Pěna 13,2 13,5 0,32 0,9 0,9 0,02 Horní Radouň 12,3 12,2-0,05 0,8 0,8 0,00 Horní Skrýchov 3,4 3,5 0,06 0,9 1,0 0,02 Hospříz 8,7 9,5 0,74 1,0 1,1 0,09 Jarošov nad Nežárkou 29,5 29,5 0,03 1,1 1,1 0,00 Jilem 4,7 4,7 0,02 1,0 1,0 0,00 Jindřichův Hradec 188,4 191,0 2,59 2,5 2,6 0,03 Kačlehy 3,7 6,0 2,32 0,4 0,7 0,27 Kamenný Malíkov 3,8 3,8 0,00 0,8 0,8 0,00 Kardašova Řečice 46,4 48,6 2,24 1,0 1,1 0,05 Kostelní Radouň 6,3 6,3 0,04 1,1 1,1 0,01 Kunžak 32,9 34,1 1,15 0,7 0,7 0,02 Lásenice 12,4 12,5 0,11 1,2 1,2 0,01 Lodhéřov 14,3 15,0 0,70 0,6 0,6 0,03-117 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podíl zastavěného území z Zastavěné území (ha) celkové výměry [%] 2010 2012 Rozdíl 2010 2012 Rozdíl Nová Bystřice 57,5 60,3 2,83 0,7 0,7 0,03 Nová Olešná 5,6 5,6 0,01 0,8 0,8 0,00 Nová Včelnice 28,6 28,7 0,08 2,8 2,8 0,01 Okrouhlá Radouň 6,4 6,6 0,15 0,7 0,7 0,02 Pístina 5,1 5,4 0,28 0,5 0,5 0,03 Plavsko 13,9 13,9 0,08 1,3 1,3 0,01 Pleše 8,9 9,0 0,12 0,9 0,9 0,01 Pluhův Žďár 29,7 31,4 1,61 0,9 0,9 0,05 Polště 4,1 4,2 0,08 1,0 1,0 0,02 Popelín 13,5 13,6 0,13 1,0 1,0 0,01 Příbraz 8,3 8,4 0,08 1,2 1,2 0,01 Ratiboř 7,1 7,4 0,28 0,6 0,6 0,02 Rodvínov 11,2 11,5 0,27 0,9 0,9 0,02 Roseč 5,5 5,6 0,08 1,0 1,0 0,01 Rosička 4,0 4,0-0,02 1,0 1,0-0,01 Staré Město pod Landštejnem 18,4 21,1 2,71 0,3 0,3 0,04 Stráž nad Nežárkou 21,4 21,5 0,05 0,6 0,6 0,00 Strmilov 32,8 33,6 0,79 1,1 1,1 0,03 Střížovice 11,4 11,5 0,03 0,9 0,9 0,00 Světce 5,3 5,3-0,03 0,7 0,7-0,01 Újezdec 3,8 3,9 0,03 0,9 0,9 0,01 Velký Ratmírov 7,0 7,1 0,08 0,5 0,5 0,01 Vícemil 3,3 3,3 0,01 0,9 0,9 0,00 Višňová 4,8 4,8 0,01 0,8 0,8 0,00 Vlčetínec 3,1 3,1 0,02 0,5 0,5 0,00 Vydří 5,5 5,5 0,08 0,9 0,9 0,01 Záhoří 5,8 6,1 0,35 1,6 1,7 0,10 Zahrádky 8,8 9,0 0,20 1,1 1,1 0,02 Žďár 4,0 4,0 0,00 0,6 0,6 0,00-118 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podíl zastavěného území z Zastavěné území (ha) celkové výměry [%] 2010 2012 Rozdíl 2010 2012 Rozdíl SO ORP Jindřichův Hradec 838,0 868,0 30,00 0,9 0,9 0,03 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku - 119 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 15: Podíl lesní půdy v SO ORP Jindřichův Hradec Podíl lesní půdy z Lesní půda (ha) celkové výměry [%] 2010 2012 Rozdíl 2010 2012 Rozdíl Bednárec 266,8 267,1 0,25 34,2 34,2 0,02 Bednáreček 210,4 211,4 1,02 30,3 30,5 0,14 Blažejov 598,8 605,4 6,55 30,1 30,5 0,34 Bořetín 120,8 120,8 0,00 20,5 20,5 0,00 Březina 262,2 264,6 2,40 27,6 27,8 0,25 Číměř 2 409,8 2 447,4 37,65 52,7 53,5 0,82 Člunek 977,0 989,9 12,92 39,1 39,7 0,52 Deštná 393,0 394,0 1,04 31,0 31,0 0,08 Dívčí Kopy 61,5 61,6 0,11 22,5 22,6 0,06 Dolní Pěna 40,8 40,6-0,13 7,7 7,7-0,02 Dolní Žďár 92,1 102,9 10,81 13,5 15,1 1,58 Doňov 109,3 109,3 0,00 21,3 21,3 0,00 Drunče 105,9 106,4 0,52 25,8 25,9 0,13 Hadravova Rosička 21,3 21,3 0,00 7,9 7,9-0,01 Hatín 2 223,5 2 223,8 0,32 74,4 74,3-0,03 Horní Pěna 385,6 389,4 3,83 26,0 26,3 0,23 Horní Radouň 694,8 696,4 1,58 45,3 45,4 0,09 Horní Skrýchov 123,0 123,8 0,85 33,9 34,1 0,23 Hospříz 164,8 165,0 0,20 19,1 19,2 0,02 Jarošov nad Nežárkou 857,4 861,6 4,22 30,9 31,0 0,15 Jilem 96,0 96,9 0,94 21,1 21,3 0,21 Jindřichův Hradec 1 353,7 1 374,9 21,16 18,2 18,5 0,29 Kačlehy 290,8 290,8-0,02 33,3 33,3 0,00 Kamenný Malíkov 89,5 90,0 0,53 18,9 19,0 0,11 Kardašova Řečice 1 952,5 1 961,6 9,05 42,6 42,8 0,20 Kostelní Radouň 120,0 120,0 0,00 20,4 20,4 0,00 Kunžak 2 456,7 2 461,0 4,30 49,6 49,7 0,09 Lásenice 217,3 217,2-0,08 20,9 20,9-0,01 Lodhéřov 773,3 775,1 1,79 32,6 32,6 0,08 Nová Bystřice 4 004,8 4 026,2 21,44 49,0 49,2 0,26 Nová Olešná 176,2 176,2 0,00 24,4 24,4 0,00 Nová Včelnice 127,4 127,6 0,18 12,6 12,6 0,02 Okrouhlá Radouň 235,9 238,9 3,04 26,0 26,3 0,34 Pístina 491,2 491,2 0,00 48,2 48,2 0,00 Plavsko 273,7 273,7 0,00 25,2 25,2 0,00 Pleše 120,5 120,9 0,39 12,3 12,3 0,03 Pluhův Žďár 722,0 720,1-1,89 21,6 21,6-0,06 Polště 33,2 33,1-0,08 8,0 8,0-0,01 Popelín 307,3 307,5 0,20 22,8 22,8 0,01 Příbraz 182,8 182,8 0,00 25,7 25,7 0,00 Ratiboř 178,2 179,8 1,58 15,3 15,4 0,13 Rodvínov 451,9 456,4 4,46 35,5 35,9 0,33 Roseč 75,5 76,1 0,54 13,8 13,9 0,10 Rosička 90,9 92,2 1,22 23,1 23,4 0,31 Staré Město pod Landštejnem 4 599,4 4 610,4 11,00 66,4 66,6 0,15 Stráž nad Nežárkou 2 407,7 2 408,1 0,44 66,3 66,3 0,01 Strmilov 797,9 801,4 3,48 26,1 26,2 0,12-120 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podíl lesní půdy z Lesní půda (ha) celkové výměry [%] 2010 2012 Rozdíl 2010 2012 Rozdíl Střížovice 400,1 400,1 0,00 32,4 32,4 0,00 Světce 259,8 260,0 0,18 34,3 34,2-0,05 Újezdec 96,0 96,0 0,00 22,7 22,7 0,00 Velký Ratmírov 707,1 707,5 0,38 52,0 52,1 0,03 Vícemil 79,7 79,7 0,00 20,9 20,9 0,00 Višňová 84,7 84,8 0,12 14,6 14,6 0,02 Vlčetínec 314,9 314,4-0,51 50,6 50,6-0,05 Vydří 115,4 115,4 0,00 19,7 19,7 0,00 Záhoří 66,8 66,8 0,00 18,5 18,5 0,00 Zahrádky 195,2 196,1 0,92 23,8 23,9 0,11 Žďár 275,7 275,9 0,26 38,7 38,7 0,03 SO ORP Jindřichův Hradec 35 340,0 35 507,0 167,00 37,9 38,0 0,18 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku - 121 -
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek A 1: Územní systém ekologické stability v SO ORP Jindřichův Hradec - 122 -