132 Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 24, 1, 2016 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) PŮVODNÍ PRÁCE/ORIGINAL PAPER Příspěvek k poznání chemismu tetraedritů z českých lokalit: Příbram, Obecnice, Zvěstov, Mníšek pod Brdy, Ratibořské Hory, Stará Vožice, Jáchymov, Kutná Hora a Stříbrná Skalice A contribution to knowledge of chemistry of tetrahedrites from the Czech localities: Příbram, Obecnice, Zvěstov, Mníšek pod Brdy, Ratibořské Hory, Stará Vožice, Jáchymov, Kutná Hora and Stříbrná Skalice Dalibor Velebil 1) *, Ivo Macek 1,2) a Jan Soumar 1,2) 1) Mineralogicko-petrologické oddělení, Národní muzeum, Cirkusová 1740, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice; *e-mail: dalibor_velebil@nmcz 2) Ústav geologických věd, Masarykova univerzita, Kotlářská 2, 611 37, Brno Velebil D, Macek I, Soumar J (2016) Příspěvek k poznání chemismu tetraedritů z českých lokalit: Příbram, Obecnice, Zvěstov, Mníšek pod Brdy, Ratibořské Hory, Stará Vožice, Jáchymov, Kutná Hora a Stříbrná Skalice Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 24, 1, 132-143 ISSN 1211-0329 Abstract The subject of this research was the chemical composition of ten mineral samples from the tetrahedrite series from Czech historical silver deposits Příbram, Obecnice, Zvěstov, Ratibořské Hory, Stará Vožice, Jáchymov, Kutná Hora, Stříbrná Skalice and one tetrahedrite sample from the iron deposit Mníšek pod Brdy An empirical formula was calculated for each sample based on average analytical data Samples from Příbram and Obecnice near Příbram are slightly Ag-enriched tetrahedrites (022-185 Ag) The sample from Zvěstov is Ag-poor tennantite (Ag 012 ; As 252 ) Tetrahedrite from Mníšek pod Brdy is rich in Zn (157 ) and slightly Hg-enriched (031 ) Samples from Ratibořské Hory - Stará Vožice ore district are freibergites (Ag 497; 534 ) as well as the sample from Kutná Hora (Ag 433 ) Tetrahedrite from Stříbrná Skalice is slightly Ag-enriched (018 ) The sample from Jáchymov is Bi-rich tennantite as twelve analyses showed the average content of As 252 and the content of Bi in range of 072-148 Key words: tetrahedrite, freibergite, tennantite, annivite, Příbram, Obecnice, Zvěstov, Mníšek pod Brdy, Ratibořské Hory, Stará Vožice, Jáchymov, Kutná Hora, Stříbrná Skalice, Czech Republic Obdrženo: 12 5 2016; přijato: 20 7 2016 Úvod Minerály tetraedritové série jsou charakteristické širokou mírou zastupování prvků v jednotlivých pozicích krystalové struktury Zákonitosti tohoto zastupování jsou poznávány postupně, a to zejména s rozvojem analytických metod (např Hak 1961; Mozgova 1985; Johnson et al 1986; Makovicky 2006; Moëlo et al 2008; Gołębiowska et al 2012; Velebil 2014) Novější literatura přináší pro některé vybrané výskyty tetraedritů z českých lokalit jen sporadické chemické analýzy, které postihují téměř celou škálu prvků vstupujících do tetraedritové struktury (např Litochleb et al 2000, 2002, 2008; Velebil, Losos 2008; Velebil 2014) Tento článek by měl být v první řadě doplněním analytických dat tetraedritů z vybraných českých lokalit Vzhledem ke schopnosti tetraedritů vázat do své struktury také stříbro, lze předpokládat, že na českých historických ložiscích stříbra mohly tetraedrity sloužit jako jeho ekonomicky významný nositel Avšak podstatný objem stříbra byl nejspíše vázán na inkluze rozmanitých Ag-sulfosolí v obecných sulfidech, zejména galenitu, ale i chalkopyritu, pyritu, arsenopyritu, pyrhotinu a sfaleritu Výjimkou je ložisko v Obecnici (sz od Příbrami), kde byl makroskopický Ag-tetraedrit hlavní a v podstatě jedinou rudou stříbra (Kratochvíl 1974) V literatuře je uváděna přítomnost freibergitu na ložisku v Obecnici (Moravec 2007; databáze mindatorg - heslo Obecnice), proto je jedním z cílů této práce ověřit existenci obecnického freibergitu Samostatné postavení má zrudnění v Jáchymově (a analogická ložiska v západních Čechách, např Michalovy Hory, Svatá Anna, Přísečnice, Potůčky ad) V Jáchymově byly ekonomickým nositelem stříbra především makroskopické akumulace proustitu, argentitu, popřípadě ryzího stříbra Tetraedrit, respektive tennantit, patřil v Jáchymově spíše mezi vzácné minerály, i když také odsud pocházejí jeho masivní agregáty Primárním rudám jáchymovského revíru je věnována obsáhlá studie Ondruše et al (2003) O minerálech žilného ložiska stříbra a olova v Příbrami - Březových horách, které bylo zejména ve druhé polovině 18 století a po celé 19 století evropsky významným producentem stříbra, napsali souhrnnou práci Škácha a Plášil (2002) O historickém ložisku stříbra Zvěstov - Stříbrnice podal zprávu Velebil (2004) Na této lokalitě byla dobývá-
Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 24, 1, 2016 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) 133 na jediná křemen-barytová žíla se sulfidickým zrudněním Písemné prameny dokládající starou těžbu na Stříbrnici u Zvěstova nejsou k dispozici V srpnu 2011 nalezl Marek Chvátal v haldovém materiálu nejjižnějšího odvalu tamního pinkového pruhu úlomek keramického hrnku Hlavní (nejjižnější) odval je obnažen odebíráním kameniva na zpevnění lesních cest, střep byl nalezen v jeho vnitřních partiích Archeolog havlíčkobrodského muzea Pavel Rous jej datoval na přelom 15 a 16 století Charakter dochovaných pozůstatků po dolování (řada mělkých, blízko sebe položených šachet s obvaly) napovídá, že těžba zde mohla probíhat i dříve Nález keramického střepu je jediným přímým dokladem datujícím dobu těžby na Stříbrnici u Zvěstova Nález nebyl dosud publikován, a proto využíváme příležitosti zveřejnit jej v tomto mineralogicky zaměřeném článku Přehlednou charakteristiku ložiska Mníšek pod Brdy - Skalka, kde byly zejména v 19 a 20 století dobývány sedimentární železné rudy ordovického stáří a kde se vzácně vyskytla také sulfidická mineralizace, podali Litochleb et al (2012) Žilné ložisko Ratibořské Hory - Stará Vožice, přehled tamních minerálů a historie tamního dolování je nejnověji popsána v článcích Velebila (2000) a Vrtišky (2015) O minerálech evropsky významného ložiska stříbra v Kutné Hoře podal přehlednou zprávu Pauliš (1998) Žilné ložisko stříbra ve Stříbrné Skalici a tamní dolování popsal souhrnně Velebil (1999) Tetraedritová série Krystalovou strukturu tetraedritu (tennantitu) vyřešili Pauling a Neuman (1934) a Wuensch (1964) Nejnověji shrnuli krystalochemii tetraedritové série Makovicky Tabulka 1 Přehled studovaných vzorků č vzorku inv č NM lokalita popis makrovzorku D25 Příbram - d Ševčin, Mordýřská ž, 2 p 05 cm xx se sideritem a galenitem D38 P1N43770 Příbram masivní agr + siderit a galenit D26 Obecnice (sz od Příbrami) až 4 mm xx se sfaleritem D34 Obecnice (sz od Příbrami) až 1 cm automorfní xx, siderit D27 Zvěstov - Stříbrnice (jjv od Benešova) 2-3 mm mocná žilka v křemeni D29 P1N48157 Mníšek p Brdy - Skalka (jjz od Prahy) masivní celistvý agregát D30 P1N9957 Ratibořské Hory (sz od Tábora) až 1 cm nedokonalé xx na křemeni D40 P1N9951 Stará Vožice (sz od Tábora) až 5 mm xx srůst se sfal a galen D31 P1N38896 Jáchymov - důl Eliáš (ssv od Karl Varů) masivní celistvý agregát D35 Kutná Hora 2 cm zrno s jamesonitem v křemeni D36 Stříbrná Skalice - V rokli (vjv od Prahy) 2 mm izometrické zrno v barytu Tabulka 2 Chemické složení tetraedritu z Příbrami (vzorek D25) v hm % 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 průměr Ag 977 1048 1032 1091 1315 1175 1235 127 1413 1161 1054 1155 Cu 3100 3041 3043 3037 2851 2939 299 2927 2793 2984 3045 2970 Pb 000 000 010 003 008 005 002 000 008 007 009 005 Cd 010 008 007 006 025 000 014 000 022 018 002 010 Hg 006 020 002 005 012 015 020 011 018 002 016 012 Zn 461 440 436 450 44 393 424 450 468 426 430 435 Fe 223 236 238 232 259 282 252 231 22 252 255 242 Mn 000 001 000 000 000 000 001 000 000 000 000 000 Sb 2846 2853 2870 2870 2823 2866 2811 2876 2836 2870 2881 2855 As 039 023 026 025 025 027 033 015 015 016 017 024 Bi 000 000 000 001 000 000 000 000 000 000 000 000 Co 000 000 000 000 001 000 000 000 002 003 000 001 Ni 001 000 000 000 000 000 000 000 001 002 000 000 S 2390 2385 2372 2371 2321 2370 2327 2328 2330 2351 2349 2354 Se 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Total 10053 10055 10039 10091 10045 10072 10028 10045 10109 10091 10058 10062 Ag 156 168 166 174 213 189 199 194 229 186 168 185 Cu 840 828 829 823 783 82 796 800 767 89 826 89 Pb 000 000 001 000 001 000 000 000 001 001 001 000 Cd 001 001 001 001 004 000 002 000 003 003 000 002 Hg 001 002 000 000 001 001 002 001 002 000 001 001 Zn 121 116 115 118 18 14 113 119 125 112 113 115 Fe 069 073 074 072 081 088 079 072 063 078 079 075 Mn 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Sb 43 45 48 46 44 48 42 410 46 46 48 46 As 009 005 006 006 006 006 008 004 003 004 004 005 Bi 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Co 000 000 000 000 000 000 000 000 001 001 000 000 Ni 000 000 000 000 000 000 000 000 000 001 000 000 S 1283 1287 1280 1273 1262 1282 1262 1260 1268 1264 1262 1271 Se 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000
134 Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 24, 1, 2016 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) (2006) a Moëlo et al (2008) Ve struktuře tetraedritu (tennantitu) jsou rozlišovány čtyři strukturní pozice, v nichž se vyskytují různé prvky Obecný vzorec tetraedritu lze vyjádřit v následující podobě: A 6 [B 4 C 2 ] Σ6 D 4 X 13 V první pozici (A; trigonální koordinace) se zastupuje Cu s Ag, ve druhé (tetraedrické) jednak Cu s Ag (B) a jednak Fe, Zn, Hg, Cd, Mn a Cu (C) (v přírodních fázích obvykle 4B+2C), ve třetí (D; trigonálně-pyramidální) Sb, As, Bi, Te a ve čtvrté (X) S a Se V posledním případě (X) jde vlastně o dvě samostatné pozice - tetraedrickou (12 ) a oktaedrickou (1 ) (Moëlo et al 2008) Podle Mozgovy (1985) vstupuje do struktury tetraedritů (tennantitů) ještě Sn, Co, Pb, Au Panuje všeobecná shoda, že Ag vstupuje přednostně do trigonální pozice A (Makovicky 2006) Metodika výzkumu V rámci této práce bylo zkoumáno celkem jedenáct vzorků tetraedritů (tab 1) z lokalit Příbram (dva vzorky), Obecnice (dva vzorky), Zvěstov - Stříbrnice (1), Mníšek pod Brdy - Skalka (1), Ratibořské Hory (1), Stará Vožice (1), Jáchymov - důl Eliáš (1), Kutná Hora (1) a Stříbrná Skalice - V rokli (1) V pěti případech posloužily k výzkumu vzorky uložené v systematické části mineralogické sbírky Národního muzea, v ostatních případech byly studijní vzorky nasbírány pro účely této práce přímo na lokalitách anebo pocházejí ze soukromých sbírek Chemické složení tetraedritů bylo kvantitativně studováno pomocí elektronového mikroanalyzátoru Cameca SX100 (Národní muzeum, Praha, analytici Ivo Macek a Jan Soumar) za podmínek: vlnově disperzní analýza, napětí 25 kv, proud 20 na, průměr svazku 2 μm, standardy a použité vlnové délky: CuFeS 2 (SKα), Ag (AgLα), Bi (BiLα), CdTe (CdLα), Co (CoKα), CuFeS 2 (CuKα), FeS 2 (FeKα), HgTe (HgLα), NiAs (AsLβ), Ni (NiKα), NaCl (ClKα), PbS (PbMα), PbSe (SeLβ), Sb 2 S 3 (SbLα), ZnS (ZnKα), Mn (MnKα), Sn (SnLα), Au (AuMα) V tabulkách chemických analýz nejsou uvedeny prvky Au, Sn a Cl, které byly rovněž zjišťovány, ale jejich obsahy byl ve všech vzorcích pod detekčním limitem (cca 001-005 hm %) Získaná data byla korigována za použití software PAP (Pouchou, Pichoir 1985) Chemické analýzy byly pro každý jednotlivý vzorek zprůměrovány a z průměru analýz byl vypočten empirický vzorec, a to při přepočtu na sumu kationtů = 16 Charakteristika vzorků a výsledky studia jejich chemického složení Vzorek D25, Příbram - důl Ševčin, Mordýřská žíla, 2 patro; analyzováno bylo podle BSE obrazu homogenní zrno tetraedritu (úlomek automorfního krystalu), částečně obklopené galenitem Provedeno bylo 11 bodových analýz (tab 2), které potvrdily, že vzorek je chemicky téměř homogenní s poměrně vysokým průměrným obsahem Ag 185 (156-229) (977-1413 hm %) a velmi nízkým průměrným obsahem As 005 (003-009) (015-039 hm %) Empirický vzorec Ag-tetraedritu D25 z Příbrami lze vyjádřit jako: (Cu 415 Ag 185 [Cu 394 (Zn 115 Fe 075 Cd 002 Hg 001 ) Σ193 ] Σ587 (Sb 406 As 005 ) Σ411 S 1271 Tabulka 3 Chemické složení tetraedritu z Příbrami (vzorek D38, P1N43770) v hm % 1 2 3 4 5 průměr Ag 361 363 358 385 337 361 Cu 3549 3541 3543 3528 3568 3546 Pb 005 007 012 002 005 006 Cd 003 003 003 005 006 004 Hg 001 003 005 018 000 006 Zn 732 725 725 730 739 730 Fe 029 026 024 019 018 024 Mn 000 000 002 000 002 001 Sb 2943 2962 2888 2926 2914 2927 As 014 011 020 015 023 017 Bi 005 000 000 000 003 002 Co 001 001 000 000 000 001 Ni 001 000 000 001 000 000 S 2429 2430 247 2429 2448 2428 Se 000 000 000 000 000 000 Total 10073 10073 9987 10057 10062 10051 Ag 056 057 056 060 052 056 Cu 937 936 942 935 943 939 Pb 000 001 001 000 000 000 Cd 000 001 001 001 001 001 Hg 000 000 000 002 000 000 Zn 188 186 187 188 190 188 Fe 009 008 007 006 005 007 Mn 000 000 000 000 001 000 Sb 45 49 41 45 42 44 As 003 003 005 003 005 004 Bi 000 000 000 000 000 000 Co 000 000 000 000 000 000 Ni 000 000 000 000 000 000 S 1271 1273 1268 1276 1282 1274 Se 000 000 000 000 000 000 Tabulka 4 Chemické složení tetraedritu z Obecnice (vzorek D26) v hm % 1 2 3 4 průměr Ag 147 143 146 143 145 Cu 3802 3772 3760 3797 3783 Pb 002 000 006 004 003 Cd 018 017 015 017 017 Hg 021 015 008 005 012 Zn 762 767 754 768 763 Fe 005 003 005 007 005 Mn 001 002 002 001 002 Sb 267 285 2646 2657 2679 As 254 125 218 231 27 Bi 000 000 000 000 000 Co 000 002 000 002 001 Ni 000 000 000 000 000 S 2582 2567 2574 2588 2578 Se 000 000 000 000 000 Total 10203 10219 10133 10220 10194 Ag 022 022 022 022 022 Cu 976 974 976 975 975 Pb 000 000 000 000 000 Cd 003 002 002 003 002 Hg 002 001 001 000 001 Zn 190 193 190 191 191 Fe 002 001 001 002 001 Mn 000 001 001 000 000 Sb 349 378 358 356 360 As 055 027 048 050 045 Bi 000 000 000 000 000 Co 000 001 000 001 000 Ni 000 000 000 000 000 S 1314 1314 1324 1317 1317 Se 000 000 000 000 000
Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 24, 1, 2016 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) 135 Vzorek D38, Příbram (Národní muzeum P1N43770); pěti body byl analyzován podle chemické analýzy homogenní úlomek masivního agregátu tetraedritu, kterým proniká tenká žilka galenitu a při jehož okraji je jedno zrno sfaleritu Z výsledku chemické analýzy (tab 3) vyplývá, že zkoumaný tetraedrit má mírně zvýšený průměrný obsah Ag 056 (052-060) (337-385 hm %) a jen minimální obsah Fe (jedná se o zinkem bohatý tetraedrit) Empirický vzorec tetraedritu D38 z Příbrami lze vyjádřit takto: (Cu 544 Ag 056 [Cu 395 (Zn 188 Fe 007 Cd 001 ) Σ196 ] Σ591 (Sb 404 As 004 ) Σ408 S 1274 Vzorek D26, Obecnice; analyzováno bylo 3 mm velké zrno - úlomek automorfního krystalu Dle chemických analýz (provedena čtyři bodová měření - tab 4) je zkoumaný tetraedrit homogenní, zinkem bohatý (191 ), prakticky bez železa, s mírně zvýšeným, víceméně konstantním obsahem Ag 022 Empirický vzorec tetraedritu D26 z Obecnice lze vyjádřit jako: (Cu 578 Ag 022 [Cu 397 (Zn 191 Cd 002 Fe 001 Hg 001 ) Σ195 ] Σ592 (Sb 360 As 045 ) Σ405 S 1317 Vzorek D34, Obecnice; analyzován několik mm velký úlomek automorfního krystalu tetraedritu obklopeného sfaleritem; při okraji uzavírá tetraedrit 05 mm velké protažené zrno chalkopyritu Podle chemických analýz (provedeno 7 bodových měření - tab 5) je tetraedrit D34 z Obecnice velmi homogenní s relativně nízkým průměrným obsahem Ag 024 (024-025) (156-164 hm %), s vysokým průměrným obsahem Zn 189 (187-193) (735-758 hm %) a nízkým průměrným obsahem As 027 (016-033) (073-152 hm %) Empirický vzorec tetraedritu D34 z Obecnice je: (Cu 576 Ag 024 [Cu 395 (Zn 189 Fe 003 Cd 001 Hg 001 ) Σ194 ] Σ589 (Sb 382 As 027 ) Σ409 S 1309 Vzorek D27, Zvěstov - Stříbrnice, hlavní halda; analyzována byla 2 mm mocná žilka tennantitu v křemeni s menším množstvím barytu Podle BSE obrazu je tennantit výrazně zonální se střídáním světlých a tmavých vrstev (obr 1) Napříč vzorkem bylo provedeno celkem 12 bodových analýz (šest ve světlých zónách a šest v tmavých zónách; tab 6) Tmavé zóny obsahují relativně více As, průměrně 290 Obsah Sb v tmavých zónách je průměrně 117 Světlé zóny jsou oproti tmavým relativně chudší As, kterého obsahují průměrně 213 Průměrný obsah Sb ve světlých zónách je 192 Jak ve světlých, tak v tmavých zónách tedy převládá As nad Sb, tzn že světlé i tmavé zóny jsou z hlediska mineralogické klasifikace tennantit Obsah ostatních prvků (Ag, Cu, Zn, Fe) je v tmavých i světlých zónách podobný s tou výhradou, že ve světlých Tabulka 5 Chemické složení tetraedritu z Obecnice (vzorek D34) v hm % 1 2 3 4 5 6 7 průměr Ag 158 156 164 158 159 162 160 159 Cu 3716 3709 3745 3704 3720 3753 3742 3727 Pb 011 004 000 008 002 007 000 005 Cd 008 015 007 008 008 010 011 010 Hg 017 005 013 004 015 019 011 012 Zn 747 736 754 758 735 758 745 748 Fe 012 012 008 009 009 011 011 010 Mn 001 000 001 001 000 000 002 001 Sb 287 287 2816 2871 2833 282 2760 2814 As 135 130 130 073 16 123 152 121 Bi 000 000 000 000 000 000 000 000 Co 004 001 003 001 002 003 002 002 Ni 000 002 000 001 000 000 000 000 S 2540 2538 2517 2528 2542 2545 2547 2537 Se 000 000 000 000 000 000 000 000 Total 10156 10115 10157 10124 10132 10192 10142 10146 Ag 024 024 025 024 025 025 024 024 Cu 967 970 970 969 973 971 973 971 Pb 001 000 000 001 000 001 000 000 Cd 001 002 001 001 001 001 002 001 Hg 001 000 001 000 001 002 001 001 Zn 189 187 190 193 187 191 188 189 Fe 003 004 002 003 003 003 003 003 Mn 000 000 000 000 000 000 000 000 Sb 381 383 381 392 387 379 374 382 As 030 029 028 016 024 027 033 027 Bi 000 000 000 000 000 000 000 000 Co 001 000 001 000 001 001 001 001 Ni 000 000 000 000 000 000 000 000 S 1310 1315 1292 1311 1317 135 1312 139 Se 000 000 000 000 000 000 000 000 Obr 1 BSE obraz zonálního tennantitu (Tn) ze Zvěstova - Stříbrnice (vzorek D27) doprovázeného křemenem (Q) a barytem (Ba) BSE foto I Macek zónách (chudších As) je relativně více Ag (průměrně 015 Ag) oproti tmavým zónám (bohatším As) s průměrným obsahem 009 Ag To znamená, že stříbro se o něco více koncentrovalo v zónách bohatších antimonem Empirický vzorec tennantitu D27 ze Zvěstova (průměr dvanácti analýz) je: (Cu 588 Ag 012 [Cu 399 (Zn 182 Fe 009 Cd 003 ) Σ194 ] Σ593 (As 252 Sb 154 ) Σ406 S 1304
136 Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 24, 1, 2016 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) Tabulka 6 Chemické složení tennantitu ze Zvěstova (vzorek D27) v hm % 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr Ag 051 075 076 042 068 052 088 119 092 15 14 119 083 Cu 4157 4124 4128 4190 4110 4217 4037 4025 4008 4056 4018 4022 4091 Pb 004 008 005 001 006 008 005 001 003 004 006 000 004 Cd 023 026 027 029 025 023 019 027 025 027 025 024 025 Hg 002 000 000 000 000 003 000 010 004 007 004 000 002 Zn 785 770 786 778 793 792 780 785 766 779 764 764 778 Fe 031 033 033 040 031 040 020 019 030 028 035 044 032 Mn 000 000 001 001 001 002 000 001 001 001 001 000 000 Sb 974 992 983 830 108 847 1544 1515 1625 1346 1548 1471 1224 As 1415 1373 1396 1515 1379 1518 104 1028 941 1151 986 1073 1232 Bi 000 000 008 000 000 000 000 000 000 000 000 000 001 Co 000 000 001 001 001 001 001 000 001 000 001 000 001 Ni 000 000 000 000 001 000 000 000 000 000 000 000 000 S 2763 2752 2755 2779 2761 2791 2685 2697 2660 2714 2676 2687 2727 Se 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Total 10205 10153 10198 10209 10183 10295 10184 10226 10155 10219 10169 10202 10200 Ag 007 011 011 006 010 007 013 017 013 015 015 017 012 Cu 991 992 987 992 986 990 988 981 986 982 985 979 987 Pb 000 001 000 000 000 001 000 000 000 000 000 000 000 Cd 003 004 004 004 003 003 003 004 003 004 003 003 003 Hg 000 000 000 000 000 000 000 001 000 001 000 000 000 Zn 182 180 182 179 185 181 185 186 183 183 182 181 182 Fe 009 009 009 011 008 011 006 005 008 008 010 012 009 Mn 000 000 000 000 000 001 000 000 000 000 000 000 000 Sb 121 124 123 13 126 14 197 193 29 170 198 187 154 As 286 280 283 34 281 32 28 213 196 236 25 221 252 Bi 000 000 001 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Co 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Ni 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 S 136 1312 135 135 1313 1299 132 133 1297 133 1300 1296 134 Se 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Tabulka 7 Chemické složení tetraedritu z Mníšku p Brdy (vzorek D29, P1N48157) v hm % 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 průměr Ag 009 009 006 007 013 008 008 010 009 011 011 009 Cu 3789 3790 3751 3756 3736 3794 3809 3831 3736 3743 3719 3769 Pb 007 000 003 007 007 000 003 005 004 001 008 004 Cd 000 000 000 000 001 000 000 000 001 001 000 000 Hg 312 332 299 289 442 328 297 260 459 523 513 369 Zn 613 68 622 623 63 628 624 626 592 579 581 69 Fe 040 035 031 033 013 027 040 048 014 011 035 030 Mn 001 000 001 000 001 000 001 000 002 001 001 001 Sb 2632 2585 2742 286 2619 2757 2676 2529 2588 2538 2558 2639 As 215 270 152 113 217 147 222 316 243 257 228 216 Bi 000 000 000 001 000 000 000 000 000 000 000 000 Co 006 002 004 005 003 004 002 003 002 001 004 003 Ni 000 000 000 002 002 000 002 000 000 000 000 001 S 2484 2475 2436 2495 2474 2494 2495 258 2495 2432 2484 2479 Se 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Total 10109 10107 10048 10139 10129 10188 10178 10137 10143 10097 10143 10129 Ag 001 001 001 001 002 001 001 001 001 002 002 001 Cu 994 992 991 991 989 993 991 993 990 992 987 991 Pb 001 000 000 001 001 000 000 000 000 000 001 000 Cd 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Hg 026 028 025 024 037 027 024 021 038 044 043 031 Zn 156 155 160 160 155 160 158 158 152 149 150 156 Fe 012 010 009 010 004 008 012 014 004 003 011 009 Mn 000 000 000 000 000 000 000 000 001 000 000 000 Sb 360 353 378 386 362 377 363 342 358 351 354 362 As 048 060 034 025 049 033 049 070 054 058 051 048 Bi 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Co 002 001 001 001 001 001 001 001 001 000 001 001 Ni 000 000 000 001 001 000 000 000 000 000 000 000 S 1291 1284 1276 134 1298 1294 1286 1288 1310 1278 136 1292 Se 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000
Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 24, 1, 2016 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) 137 Vzorek D29, Mníšek pod Brdy - Fe-ložisko Skalka (Národní muzeum P1N48157); analyzován byl cca 3 mm velký úlomek masivního celistvého agregátu tetraedritu uzavírající až 1 05 mm velký agregát covellinu Podle chemické analýzy (provedeno 11 bodových měření - tab 7) je tetraedrit relativně homogenní, s mírně zvýšeným průměrným obsahem Hg 031 (021-044) (260-523 hm %), vysokým průměrným obsahem Zn 157 (149-160) (579-628 hm %)a nízkým průměrným obsahem As 048 (025-070) (113-316 hm %) Empirický vzorec tetraedritu D29 z Mníšku pod Brdy je: (Cu 599 Ag 001 [Cu 392 (Zn 157 Hg 031 Fe 009 ) Σ197 ] Σ589 (Sb 362 As 048 ) Σ410 S 1292 Vzorek D30, Ratibořské Hory (Národní muzeum P1N9957; obr 2); analyzován byl cca 2 mm velký úlomek asi 05 cm automorfního krystalu V BSE obrazu byl vzorek slabě zonální s nepravidelnými minoritními světlejšími zónami a světlejším okrajem, s nehojnými nepravidelnými inkluzemi Ag-dominantní AgSbS-fáze (stefanit?) velikosti do 01 mm Provedeno bylo devět bodových analýz (tab 8), z nichž vyplynulo, že vzorek je chemicky relativně ho- Obr 2 Skupina nedokonalých krystalů freibergitu na křemeni z Ratibořských Hor (Národní muzeum P1N9957, vzorek D30), velkosti ukázky 6 6 cm Foto D Velebil Tabulka 8 Chemické složení freibergitu z Ratibořských Hor (vzorek D30, P1N9957) v hm % 1 2 3 4 5 6 7 8 9 průměr Ag 2828 2641 2883 3312 2728 2926 2894 274 3057 2886 Cu 1758 1857 1697 1411 1812 1678 1715 1766 1564 1695 Pb 003 001 007 007 006 006 006 007 000 005 Cd 002 002 000 004 004 000 000 000 000 001 Hg 009 000 009 004 007 003 010 010 008 007 Zn 257 271 263 287 279 271 282 228 255 266 Fe 354 352 348 324 345 354 341 375 354 350 Mn 001 000 000 002 000 000 001 000 002 001 Sb 267 2624 2629 2587 2624 2545 2619 2629 2651 2613 As 065 060 063 065 059 090 055 028 018 056 Bi 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Co 000 001 000 000 000 000 001 000 000 000 Ni 000 000 000 001 002 000 000 001 000 001 S 2146 221 2158 2064 2189 2146 2152 2158 2090 2145 Se 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Total 10030 10009 10058 10069 10055 10020 10076 9906 9998 10025 Ag 485 453 496 575 467 54 496 471 532 497 Cu 512 540 496 416 526 490 499 522 462 496 Pb 000 000 001 001 001 001 001 001 000 000 Cd 000 000 000 001 001 000 000 000 000 000 Hg 001 000 001 000 001 000 001 001 001 001 Zn 073 077 075 082 079 077 080 066 073 076 Fe 117 116 116 19 114 118 113 126 119 116 Mn 000 000 000 001 000 000 000 000 001 000 Sb 396 398 41 398 398 388 397 46 49 399 As 016 015 016 016 015 022 014 007 004 014 Bi 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Co 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Ni 000 000 000 000 001 000 000 000 000 000 S 1238 1269 1249 126 1260 1242 1240 1265 1223 1244 Se 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000
138 Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 24, 1, 2016 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) Tabulka 9 Chemické složení freibergitu ze Staré Vožice (vzorek D40, P1N9951) v hm % 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 průměr Ag 3284 3470 2626 2757 3058 2655 2724 3412 3392 3430 3134 3141 3185 3098 Cu 151 1369 1923 1824 1627 1924 1880 1389 1411 1413 1570 1579 1570 1614 Pb 004 011 006 000 002 000 003 005 005 003 014 007 004 005 Cd 000 000 000 002 000 000 000 000 000 000 001 000 000 000 Hg 018 008 010 013 000 006 012 017 003 000 012 010 002 009 Zn 113 13 236 241 235 255 276 180 29 291 229 219 225 216 Fe 421 373 354 380 374 365 335 418 392 322 378 387 382 375 Mn 000 001 001 000 000 000 000 000 000 001 000 002 001 001 Sb 2640 257 2526 2672 2662 2678 2500 2663 2638 2646 266 2638 2616 2615 As 014 012 030 021 017 031 035 015 007 018 039 035 042 024 Bi 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Co 002 004 000 000 000 003 000 001 001 001 002 001 000 001 Ni 000 000 000 000 000 000 003 000 000 000 000 000 000 000 S 2054 2015 224 2158 2096 2191 2174 2025 2048 2021 2067 2081 2066 2092 Se 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Total 10050 9872 9916 10067 10072 10108 9942 10124 10107 10145 10052 10100 10095 10050 Ag 571 621 454 470 525 449 469 589 587 590 540 539 545 534 Cu 443 416 564 528 475 552 549 47 415 412 459 460 456 472 Pb 000 001 001 000 000 000 000 000 000 000 001 001 000 000 Cd 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Hg 002 001 001 001 000 001 001 002 000 000 001 001 000 001 Zn 032 030 067 068 067 071 078 051 060 082 065 062 064 061 Fe 141 129 118 125 124 119 111 139 131 17 126 128 126 125 Mn 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 001 000 000 Sb 47 397 387 43 45 41 381 47 45 43 398 41 397 399 As 003 003 008 005 004 007 009 004 002 005 010 009 010 006 Bi 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Co 001 001 000 000 000 001 000 000 000 000 001 000 000 000 Ni 000 000 000 000 000 000 001 000 000 000 000 000 000 000 S 121 1213 1282 1237 1212 1245 1258 1176 1192 1169 1197 1200 1190 1213 Se 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Tabulka 10 Chemické složení tennantitu z Jáchymova (vzorek D31, P1N38896) v hm % 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr Ag 014 020 013 008 020 025 015 014 020 017 014 026 017 Cu 3935 3924 3955 4007 3930 4001 3798 3874 3840 3828 3928 3885 3909 Pb 068 061 059 046 035 006 010 024 005 014 024 031 032 Cd 003 001 001 004 001 000 000 001 001 001 000 000 001 Hg 004 018 007 006 003 011 004 005 000 015 014 008 008 Zn 676 54 65 760 511 315 470 495 534 520 511 391 524 Fe 14 231 161 052 226 395 238 238 22 23 238 326 218 Mn 000 001 001 002 002 000 000 001 001 000 001 001 001 Sb 34 368 341 316 278 313 126 168 172 194 279 280 262 As 1200 1164 1239 1239 123 1350 975 1100 1072 102 1113 1176 1153 Bi 1159 1143 1027 1113 1221 946 1823 1487 1539 1659 1315 1212 134 Co 001 000 000 000 000 000 001 000 000 001 000 001 000 Ni 001 000 000 000 001 001 000 000 000 000 000 000 000 S 2676 2675 2651 2683 2647 277 264 2678 2657 2627 2678 2682 2664 Se 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Total 10145 10108 10061 10237 10077 10069 10065 10084 10041 10082 10115 10020 10092 Ag 002 003 002 001 003 004 002 002 003 003 002 004 003 Cu 104 106 105 104 107 104 1015 1013 1012 1014 1013 106 108 Pb 005 005 005 004 003 000 001 002 000 001 002 002 003 Cd 000 000 000 001 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Hg 000 001 001 000 000 001 000 000 000 001 001 001 001 Zn 167 125 149 185 127 077 122 126 137 134 128 098 131 Fe 030 067 047 015 066 113 072 071 060 061 070 096 064 Mn 000 000 000 001 001 000 000 000 000 000 000 000 000 Sb 040 049 045 041 037 041 018 023 024 027 038 038 035 As 260 253 267 263 261 287 221 244 240 225 243 258 252 Bi 090 089 079 085 095 072 148 118 123 134 13 095 12 Co 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Ni 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 S 1352 1359 1335 1332 1344 1347 1379 1388 1388 1378 1368 1377 1362 Se 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000
Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 24, 1, 2016 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) 139 mogenní s průměrným obsahem Ag 497 (453-575) (2641-3057 hm %) a minimálním obsahem As (do 022 ) Podle chemické analýzy, v souladu s klasifikací Moëla et al (2008), je vzorek D30 z Ratibořských Hor freibergit s empirickým vzorcem: (Ag497Cu103)Σ600[Cu393 (Fe116Zn076)Σ192]Σ585(Sb399 As014)Σ413S1244 Vzorek D40, Stará Vožice (Národní muzeum P1N9951; obr 3); analyzováno cca 2 mm zrno srůstající se sfaleritem a galenitem; ve zkoumaném zrnu jsou hojné drobné inkluze galenitu a pyrargyritu Podle BSE obrazu je zkoumaný vzorek zonální s nepravidelnými velkými doménami přibližně dvou stupňů šedi Bylo v něm stanoveno 13 bodových analýz (tab 9), které ukázaly, že studovaný vzorek je výrazně bohatý stříbrem s průměrným obsahem Ag 534 (449-621) (2626-3470 hm %), takže vzorek D40 Obr 3 Drúza krystalů freibergitu ze Staré Vožice (Národní muzeum ze Staré Vožice je, v souladu s klasifikap1n9951, vzorek D40), velikost ukázky 7 6 cm Foto D Velebil cí Moëla et al (2008), freibergit s empirickým vzorcem: (Ag534Cu066)Σ600[Cu406 (Fe125Zn061Hg001)Σ187]Σ593(Sb399As006)Σ405 S1213 Vzorek D31, Jáchymov - důl Eliáš (Národní muzeum P1N38896; obr 4); zkoumán byl 2 mm velký úlomek komplexní rudniny tvořený několika primárními i sekundárními minerálními fázemi (obr 5), mezi nimi i tennantitem, který tvoří nepravidelné paralelní vrstvy cca 01 až 05 mm mocné zatlačované agregáty bismitu s relikty ryzího bismutu uprostřed; přítomno je asi 07 mm velké izometrické zrno emplektitu V malé míře jsou přítomny ještě další, sekundární minerální fáze As, Bi, Pb, U Tetraedrit je podle BSE obrazu v některých partiích výrazně koncentricky zonální, v jiných homogenní Analyzován byl ve dvanácti bodech (tab 10) Vzorek D31 je podle chemické analýzy Bi-bohatý tennantit (varieta annivit) s průměrným obsahem Bi 102 (072 148) (946-1823 hm %) Empirický vzorec tennantitu D31 z Jáchymova je: (Cu597Ag003)Σ600[Cu411(Zn131Fe064)Σ195]Σ606 (As252Bi102Sb035)Σ389S1362; kromě toho je ve zkoumaném tennantitu z Jáchymova patrně přítomno i malé množství Pb (003 ) Obr 4 Tennantit z Jáchymova (Národní muzeum P1N38896, vzorek D31) velikost ukázky 7 6 cm Foto D Velebil Obr 5 BSE obraz analyzovaného vzorku D31 z Jáchymova; Tn - tennantit, Bi - bismit s relikty ryzího bismutu uprostřed, Em - emplektit BSE foto I Macek
140 Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 24, 1, 2016 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) Vzorek D35, Kutná Hora (obr 6); analyzováno bylo 1 mm velké zrno, podle BSE obrazu mírně zonální s nepravidelnými zónami asi tří stupňů šedi, které podle chemické analýzy (provedeno šest bodových měření - tab 11) odrážejí mírné variace v obsahu Cu: 521-601 (1813-2117 hm %) V analyzovaném zrnu je jedna izometrická inkluze jamesonitu velikosti cca 40 µm a jedna nepravidelná inkluze galenitu velikosti 80 µm Podle chemické analýzy, v souladu s klasifikací Moëla et al (2008), je vzorek D35 z Kutné Hory freibergit (Ag 433 ) s empirickým vzorcem (Ag 433 Cu 167 [Cu 396 (Fe 148 Zn 046 ) Σ194 ] Σ590 (Sb 404 As 004 ) Σ408 S 1273 Spolu se změřeným úlomkem bylo z makrovzorku ze stejného místa odebráno ještě dalších pět zrn, z nichž čtyři jsou freibergity s uzavřeninami jamesonitu, jeden fragment je tvořen sfaleritem s uzavřeninami stanninu Lze tedy konstatovat, že jamesonit, sfalerit a stannin vystupují v blízké asociaci s freibergitem Vzorek D36, Stříbrná Skalice - halda štoly V rokli (j od kostela); analyzováno bylo 2 mm zrno (deset analýz - tab 12), částečně lemované galenitem, zarostlé v křemeni a barytu Zkoumané zrno je relativně homogenní Empirický vzorec tetraedritu D36 ze Stříbrné Skalice je: (Cu 582 Ag 018 [Cu 396 (Zn 167 Fe 021 Hg 002 Cd 002 ) Σ192 ] Σ588 (Sb 329 As 081 ) Σ410 S 1276 Obr 6 Freibergit, Kutná Hora; 2 cm velký agregát s jamesonitem a sfaleritem v křemeni Foto D Velebil Tabulka 11 Chemické složení freibergitu z Kutné Hory (vzorek D35) v hm % 1 2 3 4 5 6 průměr Ag 2389 2353 2691 2811 2580 2570 2566 Cu 2059 2117 1860 1813 1958 1975 1964 Pb 006 000 003 003 000 005 003 Cd 002 000 000 000 000 000 000 Hg 017 000 005 004 007 011 007 Zn 151 165 168 174 166 165 165 Fe 459 468 445 440 452 454 453 Mn 004 005 000 001 004 002 003 Sb 2695 2718 276 276 2696 2693 272 As 010 018 011 011 022 017 015 Bi 000 000 000 000 000 000 000 Co 000 000 000 003 001 001 001 Ni 000 001 000 000 000 000 000 S 2260 2278 223 225 2251 2247 2241 Se 000 000 000 000 000 000 000 Total 10052 10124 10092 10172 10137 10139 10119 Ag 45 393 458 476 435 433 433 Cu 592 61 537 521 561 565 563 Pb 001 000 000 000 000 000 000 Cd 000 000 000 000 000 000 000 Hg 002 000 000 000 001 001 001 Zn 042 045 047 048 046 046 046 Fe 150 151 146 144 147 148 148 Mn 001 002 000 000 001 001 001 Sb 45 43 48 46 43 42 44 As 002 004 003 003 005 004 004 Bi 000 000 000 000 000 000 000 Co 000 000 000 001 000 000 000 Ni 000 000 000 000 000 000 000 S 1288 1281 1261 1256 1278 1273 1273 Se 000 000 000 000 000 000 000
Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 24, 1, 2016 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) 141 Tabulka 12 Chemické složení tetraedritu ze Stříbrné Skalice (vzorek D36) v hm % 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 průměr Ag 144 124 119 118 138 12 050 134 126 134 119 Cu 3802 3809 3796 3808 3794 3862 3879 3802 3814 3837 3820 Pb 005 006 005 000 007 001 010 013 003 006 006 Cd 016 016 017 015 019 014 017 016 016 016 016 Hg 021 036 030 012 008 056 070 026 005 008 027 Zn 652 681 644 679 679 682 677 676 676 679 673 Fe 087 068 089 071 067 065 063 071 071 073 073 Mn 000 001 001 000 000 000 000 000 001 000 000 Sb 2465 2470 2498 2494 2553 2325 2445 2457 2496 2461 2466 As 364 363 348 357 317 457 391 378 368 387 373 Bi 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Co 001 001 001 003 001 000 000 001 000 000 001 Ni 001 000 000 000 000 000 000 001 000 000 000 S 2510 2489 259 258 2512 2531 259 2524 2537 2528 2516 Se 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Total 10068 10064 10057 10065 10096 10095 10010 10100 10113 10130 10080 Ag 022 019 018 018 021 015 007 020 019 020 018 Cu 976 976 977 977 974 983 988 974 976 977 978 Pb 000 000 000 000 001 000 001 001 000 000 000 Cd 002 002 003 002 003 002 002 002 002 002 002 Hg 002 003 002 001 001 005 006 002 000 001 002 Zn 163 170 161 169 170 169 168 168 168 168 167 Fe 025 020 026 021 020 019 018 021 021 021 021 Mn 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Sb 330 330 336 334 342 39 325 328 333 327 329 As 079 079 076 078 069 099 084 082 080 084 081 Bi 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Co 000 000 000 001 000 000 000 000 000 000 000 Ni 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 S 1277 1264 1280 1275 1278 1277 1267 1282 1286 1275 1276 Se 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 Diskuse a závěr Dva studované vzorky tetraedritu z Příbrami jsou shodně AgZn-tetraedrity s velmi malým obsahem As Navzájem se liší především rozdílným obsahem stříbra (056 a 185 ) Megerskaja a Rykl (1984) přitom zjistili ve čtyřech vzorcích freibergitů z různých žil ložiska Příbram - Březové hory podstatně vyšší obsahy stříbra (394-558 ) Oba vzorky tetraedritů z Obecnice vykázaly prakticky totožné složení Jsou to AgZn-tetraedrity s nízkým obsahem stříbra okolo 15 hm % a s výraznou převahou Sb nad As Lze tedy konstatovat, že výskyt freibergitu v Obecnici nebyl potvrzen a oba studované vzorky se složením freibergitu ani nepřibližují Podle současného pojetí, je možné jako freibergity označovat vzorky s obsahem nejméně cca 23 hm % (4 ) Ag (Moëlo et al 2008) Vzorek ze Zvěstova - Stříbrnice je stříbrem mírně nabohacený Zn-tennantit s průměrným obsahem stříbra 012 (006-017) Toto zjištění je v souladu s dřívějšími nepublikovanými měřeními provedenými na pracovišti mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea Vzorek z železnorudného ložiska Mníšek pod Brdy - Skalka je ZnHg-tetraedrit Zn-bohatý tetraedrit s proměnlivým obsahem Hg (maximálně 731 hm % - 063 Hg) zjistili z ložiska Mníšek pod Brdy - Skalka již Litochleb et al (2000) Překvapivé je zjištění freibergitu z Ratibořských Hor a ze Staré Vožice, i když ne zcela nové Freibergit ze Staré Vožice a Ratibořských Hor zmínil Moravec (2007), ale bez analytických údajů a bez odkazu na literaturu Šrein (1985) uvedl v nepublikované zprávě o minerálech ratibořsko-vožického revíru výskyt tetraedritů s obsahem 29 až 33 hm % Ag Takové obsahy stříbra přitom dobře odpovídají freibergitu Kromě elektronových mikroanalýz bylo orientačně sledováno přibližné složení několika dalších vzorků tetraedritů z rudního revíru Ratibořské Hory - Stará Vožice uložených ve sbírce Národního muzea, a to metodou rentgenové fluorescence (přístroj Bruker AXS Artax XFlash Detector 1001, Národní muzeum, odd péče o sbírky, pracoviště Horní Počernice, analytik Michael Kotyk) Studované vzorky jsou drúzy velmi dobře omezených krystalů velikosti do 2 cm s automorfními krystaly sfaleritu, popřípadě i s chalkopyritem a galenitem Bodová měření byla prováděna uprostřed krystalových ploch velkých krystalů tetraedritu a ve všech případech byly zjištěny vysoké obsahy stříbra (Ag >> Cu) Z toho lze usoudit, že rudní revír Ratibořské Hory - Stará Vožice byl nalezištěm jedněch z nejbohatších pěkně krystalovaných ukázek freibergitu na světě, i když takových vzorků asi nebylo nalezeno mnoho Ve sbírce Národního muzea je uloženo 15 vzorků z tohoto revíru zařazených pod označením tetraedrit Studiem vzorku z Kutné Hory s průměrným obsahem Ag 433 (393-476) (2353-2811 hm %) byl potvrzen výskyt freibergitu na tomto ložisku Výskyt freibergitů z Kutné Hory (pásma Oselské, Staročeské, Roveňské, Grejfské, Rejzské, Turkaňské, Hloušecké, v Bílejově a v Poličanech) uvedl Pažout (2005) s tím, že relativně hojný je freibergit na Oselském a Staročeském pásmu Freibergity z Oselského pásma obsahují podle Pažouta (2005) 25 až 32 hm % Ag Vzorek studovaný v této práci pochází pravděpodobně z Kaňku (některé z těchto pásem: Staročeské, Turkaňské, Rejzské) z období prů-
142 Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 24, 1, 2016 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) zkumu a těžby probíhající v minulém století Jak vyplývá z obrázku 7 studované vzorky freibergitu vykazují výraznou převahu Fe nad Zn Vzorek z historického ložiska stříbra ve Stříbrné Skalici je stříbrem mírně nabohacený (průměrný obsah Ag 018-119 hm %) Zn-tetraedrit, který mohl na tomto ložisku sloužit jako ekonomický nositel stříbra Z hlediska krystalochemie skupiny tennantitu je zajímavé zjištění Bi-bohatého tennantitu z dolu Eliáš v jáchymovském revíru Ondruš et al (2003) uvedli v souhrnné práci o primárních minerálech jáchymovského revíru sedm analýz tennantitu s obsahem Bi, přičemž ve čtyřech případech je obsah Bi v tennantitu nižší než 1 hm %, ostatní analýzy vykázaly obsahy 970, 978 a 1005 hm % Bi (073, 074 a 078 Bi), tedy obsahy průměrně nižší než jaké jsou ve vzorku studovaném v rámci této práce s maximem 1823 hm % Bi (148 Bi) - obr 8 Studiem Bi - tetraedritů se v nedávné době zabývali Gołębiowska et al (2012), kteří zkoumali chemicky variabilní tetraedrity a tennantity z lokality Redzi- Obr 7 Graf poměru Ag/(Ag+- Cu) vs Fe/(Fe+Zn)(v ) pro zkoumané tetraedrity, tennantity a freibergity (všechna bodová měření) z Příbrami (červeně), Obecnice (zeleně), Zvěstova (žlutě), Mníšku pod Brdy (modře), Ratibořských Hor (fialově), Staré Vožice (světle modře), Jáchymova (šedě), Kutné Hory (hnědě) a Stříbrné Skalice (tmavě zeleně) Obr 8 Graf obsahů Sb-As- Bi (v ) pro zkoumané tetredrity, tennantity a freibergity (všechna bodová měření) z Příbrami (červeně), Obecnice (zeleně), Zvěstova (žlutě), Mníšku pod Brdy (modře), Ratibořských Hor (fialově), Staré Vožice (světle modře, Kutné Hory (hnědě) a Stříbrné Skalice (tmavě zeleně) Samostatně vystupuje skupina bodů pro analýzy Bi-tennantitu z Jáchymova (šedě)
Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 24, 1, 2016 ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) 143 ny (Polsko) ležící v mramorech kontaktně metamorfního pláště krkonošsko-jizerského masívu Jimi analyzované vzorky tetraedritů s bismutem vykazovaly velmi proměnlivé obsahy Bi až do 1841 hm % (151 Bi) V jednom případě byl dokonce zjištěn obsah Bi 2736 hm % ~265 Bi), šlo ale jen o nepatrnou inkluzi a tato analýza byla z hlediska tetraedritové struktury celkově deficitní; v inkluzi patrně srůstal tetraedrit s dalšími sulfidickými fázemi Bi-dominantní tetraedrit, respektive tennantit, je teoreticky samostatným minerálním druhem V literatuře byly několikrát publikovány analýzy tetraedritů (tennantitů), podle kterých Bi v tetraedritu (tennantitu) převládalo nad Sb nebo As; z jednoho z výskytů jsou k dispozici i strukturní data (Gołębiowska et al 2012) Přesto dosud není Bi-dominantní analog tetraedritu, respektive tennantitu přijat jako samostatný minerální druh (Moëlo et al 2008; Gołębiowska et al 2012) Poděkování Poděkování za připomínky patří recenzentům Martinu Števkovi z Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě a Františku Laufkovi z České geologické služby, a za metodickou pomoc kolegovi Jiřímu Sejkorovi Předložená práce vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury ČR v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Národní muzeum (00023272, DKRVO 2016/02) Literatura Gołębiowska B, Pieczka A, Parafiniuk J (2012) Substitution of Bi for Sb and As in minerals of the tetrahedrite series from Rędziny, Lower Silesia, Southwestern Poland Can Mineral 50, 267-279 Hak J (1961) Chemicko-mineralogické studium některých nerostů tetraedritové skupiny Geol Sbor 12, 1, 1-13 Bratislava Johnson N E, Craig J R, Rimstidt J D (1986) Compositional trends in tetrahedrite Can Mineral 24, 385-397 Kratochvíl F (1974) Staré doly na stříbro u Obecnice sz od Příbrami Čas Nár Muz, odd přírodověd 141, 3-4, 155-159 Litochleb J, Černý P, Sejkora J, Šreinová B, Korba M (2012) Ložiska a výskyty nerostných surovin na území brdských Hřebenů a v jejich okolí (střední Čechy) Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 20, 2, 129-176 Litochleb J, Sejkora J, Fišera M (2008) Freibergit a jamesonit z historického ložiska stříbra Šebestěnice u Čáslavi (Česká republika) Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 16, 2, 193-196 Litochleb J, Sejkora J, Šrein V (2002) Mineralogie stříbrného zrudnění z Brodu u Příbrami (příbramský uran -polymetalický revír) Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 10, 221-234 Litochleb J, Šrein V, Langrová A (2000) Amalgam stříbra - luanheit, mckinstryit a Zn-Hg tetraedrit ze železnorudného ložiska Mníšek pod Brdy - Skalka Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 8, 202-207 Makovicky E (2006) Crystal structures of sulfides and other chalcogenides In: Sulfide Mineralogy and Geochemistry, Reviews in Mineralogy (ed Vaughan D J), 7-107 Mineralogical Society of America, Chantilly, USA Megerskaja L, Rykl D (1984) Mineralogie příbramských sulfoantimonitanů olova Vlastivědný sborník Podbrdska 26, 103-146 Moëlo Y, Makovicky E, Mozgova N N, Jambor J L, Cook N, Pring A, Paar W, Nickel E H, Graeser S, Karup-Møller S, Balić-Žunić T, Mumme W G, Vurro F, Topa D, Bindi L, Bente K, Shimizu M (2008) Sulfosalt Systematics: A Review Report of the Sulfosalt Sub-Committee of the IMA Commission on Ore Mineralogy Eur J Mineral 20, 1, 7-46 Moravec B (2007) Nerosty skupiny tetraedritu a jejich výskyt v České a Slovenské republice Minerál 15, 3, 211-216 Mozgova N N (1985) Sulfosoli so složnym sostavom polumetalov i metallov - bloklye rudy (sistěma Me-P- Me-S) In: Něstěchiometrija i gomologičeskie rjady sulfosolej, Nauka Moskva, 193-218 Ondruš P, Veselovský F, Gabašová A, Hloušek J, Šrein V, Vavřín I, Skála R, Sejkora J, Drábek M (2003) Primary minerals of the Jáchymov ore district J Czech Geol Soc 48, 3-4, 19-147 Praha Pauling L, Neuman E W (1934) The crystal structure of binnite, (Cu,Fe)12As4S13, and the chemical composition and structure of minerals of the tetrahedrite group Z Kristallogr 88, 1-6, 54-62 Pauliš P (1998) Kutnohorský rudní revír a jeho minerály Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 6, 57 Pažout R (2005) Minerály stříbra v kutnohorském rudním revíru Minerál 13, 1, 3-13 Brno Pouchou J L, Pichoir F (1985) PAP (φρz) procedure for improved quantitative microanalysis In: Microbeam Analysis (J T Armstrong, ed) San Francisco Press, San Francisco, 104-106 Škácha P, Plášil J (2002): Minerály březohorského rudního revíru Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 10, 43-77 Šrein V (1985) Příspěvek k mineralogii rudního okrsku v oblasti Mladé Vožice a Ratibořských Hor MS, Ústav geologie a geotechniky Československé akademie věd, 1-21 Velebil D (1999): Polymetalický rudní revír Stříbrná Skalice - Hradové a Kostelní Střímelice Minerál (Brno) 7, 3, 214-220 Velebil D (2000) Rudní revír Ratibořské Hory - Stará Vožice Minerál (Brno) 8, 5, 363-374 Velebil D (2004) Výskyt polymetalických rud u Zvěstova, jz od Vlašimi In: Sbor Semin Stříbrná Jihlava 2004, 160-162 Muzeum Vysočiny, Jihlava Velebil D (2014) Příspěvek k poznání chemismu rtuťových tetraedritů: lokality Jedová hora (Česko), Rudňany, Rožňava, Nižná Slaná, Slovinky (Slovensko) a Maškara (Bosna a Hercegovina) Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 22, 1, 131-143 Velebil D, Losos Z (2008) Rtutí bohatý tetraedrit z Jedové hory u Neřežína a jeho doprovodné minerály Bull mineral-petrolog Odd Nár Muz (Praha) 16, 1, 56-60 Vrtiška L (2015) Polymetalické ložisko Stará Vožice - Ratibořské Hory: zastoupení mineralogických ukázek ve sbírkách Národního muzea Minerál 23, 1, 46-59 České Budějovice Wuensch B J (1964) The crystal structure of tetrahedrite, Cu 12 Sb 4 S 13 Z Kristallogr 119, 5/6, 437-453