Drogové trestné činy

Bankovní institut vysoká škola Praha Práva a veřejné správy Drogové trestné činy Bakalářská práce Autor: Markéta Ptáčníková Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. Pavel Norek Praha Duben, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Krupce dne 26.4.20211 Markéta Ptáčníková

Poděkování: Vedoucímu bakalářské práce Mgr. Pavlu Norkovi tímto děkuji za uţitečnou pomoc a cenné rady při zpracování mé bakalářské práce. Dále děkuji komisařce por. Bc. Iloně Novotné za poskytnutí informací týkající se drogové trestné činnosti.

Anotace Tato práce se zabývá drogovou problematikou v oblasti trestné činnosti. Je rozdělena do čtyř částí, které by čtenáři měly podat ucelenou informaci o daném tématu. V první části je obsaţena základní terminologie drog. Druhá část se zabývá drogovou scénou v České republice, zejména jejím vývojem po roce 1993 aţ po současnost. Třetí část obsahuje právní úpravu drogové kriminality. Okrajově je nastíněna její historie a dále jsou uvedeny platné právní předpisy, které jsou uţívány v současné době a jakými změnami procházely. Je zde ukázána i aplikace práva na konkrétním případě. Dále následuje část čtvrtá, která zobrazuje vývoj drogové kriminality na území České republiky. Obsahem jsou data a komentáře, díky kterým se dozvíme, zda drogová kriminalita stoupá či klesá. Annotation This work deals with drug issues in the resort of criminal activity. It`s divided into four parts, which should give readers complete information about this topic. The first section contains basic drug terminology. The second part deals with the drug scene in the Czech Republic, especially its development since 1993 until nowadays. The third part contains the rules for drug crimes. Marginally is outlined its history and then lists the valid legal regulations, which are used in the present and what changes took place. It is shown here the application of law in a particular case. Then followed by part four, which shows the evolution of drug-related crime in the Czech Republic. It includes dates and commentary thanks to which we know whether drug-related crime is rising or falling.

Obsah ÚVOD... 7 1 DROGY VYSVĚTLENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ A ČLENĚNÍ... 8 1.1 SKUPINA STIMULAČNÍCH DROG... 9 1.1.1 Pervitin... 10 1.1.2 Kokain... 11 1.1.3 Extáze (ecstasy)... 11 1.2 SKUPINA OPIÁTŮ... 12 1.2.1 Heroin... 13 1.3 KONOPÍ A JEHO PRODUKTY... 13 1.3.1 Marihuana... 14 1.3.2 Hašiš... 14 1.4 HALUCINOGENNÍ DROGY... 15 1.4.1 Lysohlávky... 15 1.4.2 LSD... 16 1.5 TĚKAVÉ LÁTKY... 16 1.5.1 Toluen... 17 2 DROGOVÁ SCÉNA V ČR... 18 2.1 CHARAKTERISTICKÉ RYSY DROGOVÉ SCÉNY V ČR PO ROCE 1993... 18 2.2 SOUČASNÁ DROGOVÁ SCÉNA V ČR... 19 2.3 DISTRIBUCE A DOVOZ DROG DO ČR... 20 3 PRÁVNÍ ÚPRAVA DROGOVÉ KRIMINALITY... 23 3.1 VÝVOJ PRÁVNÍ ÚPRAVY DROGOVÝCH TRESTNÝCH ČINŮ... 23 3.1.1 Legislativa do roku 1945... 23 3.1.2 Legislativa od roku 1945... 25 3.2 SOUČASNÝ STAV PRÁVNÍ ÚPRAVY DROGOVÝCH TRESTNÝCH ČINŮ... 26 3.2.1 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník v porovnání se zákonem. č. 140/1961, trestní zákon... 28 3.2.1.1 283 Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy... 29 3.2.1.2 284 Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu... 31 3.2.1.3 285 Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku... 32 5

3.2.1.4 286 Výroba a drţení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu... 32 3.2.1.5 287 Šíření toxikomanie... 33 3.2.1.6 288 Výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem... 33 3.2.2 Nařízení vlády vydaná na základě 289 trestního zákoníku... 33 3.2.3 Aplikace zákona na konkrétním příkladě... 34 4 VÝVOJ DROGOVÉ KRIMINALITY V ČR V ČÍSLECH A KOMENTÁŘÍCH... 36 4.1 VÝVOJ OD VZNIKU SAMOSTATNÉ ČR... 36 4.1.1 Rok 1995... 36 4.1.2 Rok 2000... 37 4.1.3 Rok 2005... 39 4.1.4 Rok 2010... 40 4.1.5 Zhodnocení let 1995-2010... 42 4.2 SOUČASNÁ DROGOVÁ KRIMINALITA NA TEPLICKU... 45 4.2.1 Případy r. 2010 výběr... 46 4.3 NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA... 47 4.4 ODHALOVÁNÍ, VYŠETŘOVÁNÍ A DOKAZOVÁNÍ DROGOVÉ TRESTNÉ ČINNOSTI... 48 4.4.1 Podněty pro vyšetřování drogové kriminality... 50 4.4.2 Počáteční úkony... 50 ZÁVĚR... 53 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY... 55 SEZNAM POUŢITÝCH PŘÍLOH... 58 6

ÚVOD Touto prací bych Vás chtěla blíţe seznámit s problematikou drog ve společnosti z pohledu trestního práva, které stanoví, co je trestným činem a jakou sankci za něj uloţit. Drogy se za velmi problematické povaţují aţ od doby historicky nedávné, řekněme řádově 60. léta. Do této doby nebyly drogy a jejich uţívání aţ tak velkým problémem, jak je tomu dnes. Dnešní společnost hodnotí drogy jako závaţný globální problém. Postihl všechny země světa jejich produkcí, transitem a konzumací. Trh s drogami nese zdravotní, ale i sociální negativní důsledky. Zdravotní, z důvodů zdravotních ve smyslu slova, a dále ekonomických, které zatěţují celou společnost. Jak zřizováním různých center pro narkomany, tak vynaloţením prostředků na léčbu těch, kteří jiţ mají vlastní zdraví zničené uţíváním drog. Naprostá většina narkomanů je vyřazena na okraj společnosti, čímţ se dostávají z hlediska sociálního na společenské dno. Dalším rizikem je nelegální obchod s drogami. Jistým skupinám zajišťuje snadný zdroj finančních prostředků, coţ je motorem pro drogovou kriminalitu. Protoţe je tento problém tak rozsáhlý, je nemoţné ho za současné světové politické, legislativní a společenské situace vyřešit. Bude potřeba další značné mezinárodní spolupráce, aby se problémy s drogami dále zmírňovaly. Téma Drogové trestné činy jsem si vybrala právě proto, ţe drogová problematika dosáhla v současnosti tak obrovských parametrů, ţe se přímo či nepřímo dotýká nás všech bez rozdílu pohlaví, věku a společenského postavení. Mě samotnou zajímají odpovědi na různé otázky týkající se drog a trestního postihu osob zneuţívajících drogy. Hlavním cílem této práce je podat ucelenou informaci o problematice drogové kriminality, o její právní úpravě a vývoje v České republice. Na začátek si stanovím hypotézu, ţe drogová kriminalita, týkající se trestných činů spadajících do 283-287 trestního zákoníku, v České republice stoupá. Stále na nás útočí mediální prostředky informacemi o drogových skupinách, objevených drogách, varnách a pěstírnách. Na Teplicku se s drogami člověk setká téměř denně, pomalu se zde distribuce a konzumace drog stává veřejným tajemstvím. Tuto skutečnost ověřuji ze statistických výkazů zpracovaných Policejním prezidiem ČR, dále z Bulletinů Národní protidrogové centrály a z Výročních zpráv o stavu ve věcech drog Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost. Další potřebné informace čerpám z odborné literatury a internetu. 7

1 DROGY VYSVĚTLENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ A ČLENĚNÍ Jelikoţ tato bakalářská práce souvisí s drogovou problematikou, je třeba na začátek vysvětlit několik základních pojmů. Co je to vlastně droga? Existuje celá řada definicí, ale nejstručněji lze asi drogu chápat jako každou látku, ať již přírodní nebo syntetickou, která splňuje dva základní požadavky: 1. má tzv. psychotropní účinek, tj. ovlivňuje nějakým způsobem naše prožívání okolní reality, mění naše vnitřní naladění prostě působí na psychiku 2. může vyvolat závislost, má tedy něco, co se z nedostatku vhodnějšího pojmenování někdy označuje jako potenciál závislosti. 1 Kdyţ se podíváme na výše uvedená základní kritéria, uvědomíme si, ţe s drogou různého typu přicházíme do styku téměř dennodenně. Všude ve společnosti nás drogy obklopují. Například v restauraci tvoří drogy podstatnou část současné nabídky. Tím mám na mysli drogy, které jsou v naší společnosti tolerované, tzv. drogy legální. Jde především o alkohol a tabákové výrobky, které také způsobují drogovou závislost. Konzumace těchto drog je ve společnosti běţná. Jsou zákonem povoleny a nabízeny téměř na kaţdém kroku. Dále nesmím opomenout, ţe díky vývoji civilizace se stále častěji ve společnosti objevuje návykové hraní na výherních automatech, tzv. gambling, či kurzové sázení. I pouhé sledování televize nebo zábava na počítači, ať uţ surfování po internetu či hraní her, se pro někoho můţe stát závislostí. Jak bylo již řečeno, různé drogy jsou spojeny s různou mírou rizika. Jedním z hlavních rizik je možná ztráta kontroly nad původně občasnou konzumací a postupný vznik závislosti. Tohle riziko tu je a je přítomno u každé drogy i u těch nejvíce tolerovaných a zdánlivě zcela neškodných. Právě míra rizika vzniku závislosti slouží jako hlavní kritérium pro dělení drog na tzv. měkké a tvrdé, či lehké a těžké. 2 Mezi lehké (měkké) drogy řadíme tabákové výrobky, produkty konopí (marihuana, hašiš) a alkohol, který je pro organismus 1 Presl Jiří, Drogová závislost: Můţe být ohroţeno i Vaše dítě, Praha : Maxdorf, 1995, 2. rozšířené vydání, ISBN 80-85800-25-X, str. 9 2 Presl Jiří, Drogová závislost: Můţe být ohroţeno i Vaše dítě, Praha : Maxdorf, 1995, 2. rozšířené vydání, ISBN 80 80-85800-25-X, str. 10 8

nejrizikovější z této skupiny drog. Nadměrné uţívání alkoholu má nebezpečné účinky na játra a ţaludeční sliznici. Proto si dovoluji říct, ţe je na rozhraní lehkých a tvrdých drog, u kterých je vzniklá závislost vysokým rizikem. Drogová závislost je dalším základním pojmem, který je třeba vysvětlit v souvislosti s problémem drog. Bezpochyby je to nemoc, kterou můţeme definovat jako silnou touhu znovu poţít drogu s náchylností ke zvyšování dávek a abstinenčnímu syndromu, slangově absťáku, podle jeho charakteru potom rozlišujeme závislost fyzickou a psychickou. V knize od Jiřího Presla, Drogová závislost: Můţe být ohroţeno i Vaše dítě, se píše, ţe fyzická závislost se projevuje nejrůznějšími tělesnými obtížemi, bolestmi, průjmy, zácpami, neustálým pocením a svěděním. 3 Dále také nedostatkem energie, coţ způsobuje častou únavu a rychlé vyčerpání při běţných kaţdodenních činnostech. Psychická závislost způsobuje úzkost, podráţděnost, stres, agresivitu a nezájem k aktivitám, které byly dříve důleţité. Samozřejmě je potřeba si uvědomit, ţe kaţdý můţe proţívat tyto pocity jinak, je to individuální. Člověk drogově závislý, který má absťák, se zprvu stále zabývá otázkami jak přestat, avšak nakonec to stejně dopadne tak, ţe si jde sehnat další dávku. Tímto jsou stručně vysvětleny základní pojmy drogové problematiky, které se v práci budou vyskytovat. Dále jsou obsahem především drogy ilegální rozdělené do skupin podle převládajícího účinku, které jsou v rámci trestního práva opravdu jako droga brány. Pojem drogy jako takové, co se týče tabákových výrobků a alkoholu, trestní právo neuţívá. 1.1 SKUPINA STIMULAČNÍCH DROG Do této skupiny patří drogy, které vyvolávají různou míru stimulace, tj. povzbuzení. Stimulancia jsou látky, které silně účinkují především na mozek a centrální nervový systém. Uţití stimulační drogy zvyšuje tělesnou i duševní výkonnost, nepřichází únava a ztrácí se potřeba spánku, zvyšuje se pocit sebevědomí. Uţivatelům přináší pocity blaha a spoustu energie, díky které se mohou zabývat jakoukoliv činností i několik hodin bez známky únavy. Na tělesné úrovni stimulanty povzbuzují srdeční akci, zvyšují krevní tlak, urychlují puls. Dále způsobují nechuť k jídlu, coţ má za následek výrazný úbytek na váze i několik kilogramů v průběhu měsíce. V lékařství se látky skupiny stimulancií dříve uţívaly jako anorektika, tj. léky na hubnutí. V závislosti na délce a intenzitě uţívání, se výše zmíněné účinky mění. 3 Presl Jiří, Drogová závislost: Můţe být ohroţeno i Vaše dítě, Praha : Maxdorf, 1995, 2. rozšířené vydání, ISBN 80-85800-25-X, str. 12 9

Pokud se stimulanty uţívají pravidelně, postupem času dochází k vyčerpání organismu a uţivatel potřebuje stále vyšších dávku, aby dosáhl poţadovaného účinku. Dříve nebo později můţe dojít k překročení dávky, která přivodí toxickou psychosu tj. stav, který se projevuje podobně jako schizofrenie. Na drogách této skupiny vzniká jen psychická závislost, coţ ovšem neříká, ţe jsou pro organismus méně škodlivé. Při jejich vysazení přichází nejdříve stav nepřekonatelné únavy, postiţený vydrţí spát mnoho hodin, i několik dní, vyjma krátkých přestávek na jídlo. Po probuzení propadá neklidu, bývá často aţ agresivní. Mezi nejznámější stimulační drogy řadíme pervitin, kokain a extázi, proto je nezbytné, je alespoň stručně dále přiblíţit. 1.1.1 Pervitin Nejvýznamnější syntetickou nelegální drogou je Pervitin = metamfetamin slangově perník, piko, peří atd. Nejčastěji se uţívá kouřením, šňupáním nebo nitroţilně injekční stříkačkou. Tato droga je v České republice velice rozšířená. Je oblíbená u lidí různého věku, především na diskotékách, večírcích a tanečních akcích. V podstatě je to jed, který nejprve povzbuzuje, ale později začne tělo ničit, koneckonců jako kaţdá jiná droga. Jeho nadměrné uţívání způsobuje váţné zdravotní potíţe, které zahrnují ztrátu paměti, agresivitu a případné poškození srdce i mozku. Jelikoţ je to syntetická, tedy člověkem vyrobená, chemická látka, tak se poslední dobou hodně rozmohla jeho výroba v domácích nelegálních laboratořích. Výroba v podstatě není aţ tak sloţitá. Základem je pseudoefedrin, který lze snadno získat z běţně dostupných léků a k tomu, jak vařit, uţ dnes bohuţel nepotřebujete ani znalosti chemické školy, recept zná skoro kaţdý uţivatel pervitinu. Ovšem ne vše, co je takto podomácku vyrobeno, je čistý metamfetamin. A to je právě jedno z obrovských rizik současného černého trhu. Zda se jedná o kvalitní produkt, se pozná dle jeho zabarvení, které způsobuje zůstatek nějaké další látky. Metamfetamin je bílý mikrokrystalický prášek bez zápachu. Jakýkoliv nádech ţluté, hnědé či fialové barvy nasvědčuje o tom, ţe se nejedná o čistý produkt. Pokud je vařeno tzv. českou cestou, čistota drogy je max. kolem 75%. Pervitin se prodává na nejrůznějších místech a řadíme ho mezi ty levnější. Cena se pohybuje mezi 800 aţ 1100 Kč za gram, který je na 12 aţ 15 průměrných dávek. Počet dávek se samozřejmě odvíjí od toho, kolik pervitinu kdo uţívá. Pervitin je drogou velice ţádanou, ale stěţí zvladatelnou. Jsou uţivatelé, kteří po nějaké době buď s touto drogou úplně skončí, tj. stávají se abstinenty, nebo přecházejí k silnějším drogám opiátům, coţ je méně časté. Většina uţivatelů u pervitinu zůstává. 10

1.1.2 Kokain Říká se, ţe na rozdíl od pervitinu, je kokain tzv. droga bohatých. Slangově je označována jako koks, kokeš, sníh atd. Jedná se o přírodní drogu, je vyrobená z jihoamerického keře Erythroxylon coca. S kokainem se můţeme setkat v práškové nebo krystalické podobě (tzv. crack). Nejčastěji je uţíván šňupáním nebo vetřením do dásní. Patří k nejnebezpečnějším drogám vzhledem k tomu, ţe pokud jednou člověk tuto drogu uţije, je těţké se od ní osvobodit. Podle různých celosvětových studií a průzkumů bylo dokázáno, ţe je kokain druhou nejvíce pašovanou ilegální drogou ve světě a druhou nejčastěji uţívanou drogou v Evropě. Uţívají ho lidé kaţdého věku a profese. Ze všech známých drog představuje spolu s pervitinem největší psychickou závislost. Účinky kokainu jsou pervitinu hodně podobné, ale jelikoţ je kokain drogou přírodní, je pro tělo méně škodlivý, neţ chemický pervitin. Zvyšuje sebevědomí a způsobuje intenzivní pocity euforie, které později vystřídá vyčerpanost a nuda. Při dlouhodobém uţívání se objevují i deprese a psychózy. Uţívání kokainu v nadměrných dávkách můţe vést ke smrti, která je způsobená selháním dýchacího systému, mrtvici a krvácením do mozku nebo infarktem. V dnešní moderní době se kokain objevuje především ve vyšších vrstvách společnosti, obstarává si ho jen ten, kdo si to můţe dovolit. Její cena v porovnání s pervitinem je mnohem vyšší. Lidé si připlácí hlavně za kvalitu, která spočívá v tom, ţe kokain nemá tak silné dojezdy jako pervitin. 1.1.3 Extáze (ecstasy) Extáze slangově éčko, tableta, koule atd. Mnohými je nazývána drogou lásky, protoţe zintenzivňuje pocity proţívané obzvláště při pohlavním styku. Základem je chemický prvek MDMA = methylendioxyamphetamin. Setkat se s ní můţeme ve formě barevných tablet, ve kterých jsou vlisovány různé znaky. Není to droga, která by se brala kaţdodenně na rozdíl od pervitinu nebo kokainu. Uţívána je především na tanečních akcích, které si spousta účastníků bez jejího poţití neumí ani představit. Díky ní si dokáţou hudbu více procítit a vydrţí tančit celou noc, aniţ by pocítili únavu. Účinky extáze jsou na jednu stranu nepochybně zajímavé. Dává člověku to, co dnešní civilizaci stále více chybí, tj. schopnost vcítění se do druhého, empatii. Samozřejmě ale jako kaţdá droga má i negativní účinky. Její průběh se projevuje takto chvíli po polknutí tablety 11

nebo kapsle nastupuje pocit příjemného tělesného tepla, prohlubuje se vzájemné porozumění a solidarita. Poté se tento efekt asi dvě hodiny výrazně prosazuje ve fázi označované jako rush (jízda). Pak nastupuje zklidnění s příjemným prožíváním, které trvá několik hodin. Jako nežádoucí účinky jsou při intoxikaci popisovány pocity nervozity, nespavosti po odeznění účinků a únava až pocity deprese druhý den po intoxikaci. Je zřejmé, že účinky drogy záleží na zkušenosti příslušné osoby, jejím metabolismu, ale i na její vstřícnosti vůči celému experimentu. 4 I přestoţe se můţe zdát extáze jako celkem neškodná a nevinná droga, je třeba si uvědomit i její rizika. Jelikoţ tlumí varovné signály do mozku, velkým rizikem tady je, ţe člověk přemůţe své fyzické meze a výdrţ. Tím dojde k přehřátí organismu, moţné ztrátě vědomí či dokonce smrti následkem dehydratace a vyčerpání. Úmrtí však můţe mít za následek i míchání extáze s jinými drogami nebo alkoholem. 1.2 SKUPINA OPIÁTŮ Drogy spadající do skupiny opiátů, obecně patří mezi ty nejnebezpečnější hned z několika hledisek. Mají nejvyšší závislostní potenciál. Jsou nejdraţší co se týče průměrné denní dávky, a tak uţivatele brzy přinutí k drobné kriminalitě. Jejich uţívání je téměř neslučitelné s běţným ţivotem a hrozí u nich (zejména spolu s ředidly) relativně nejsnadnější předávkování, coţ je největším rizikem uţívání těchto drog. Na ulici nikdy není jisté, jak moc je droga čistá. Hlavním důvodem, proč lidé uţívají opiátové drogy je fakt, ţe napodobují účinek některých peptidů, které vyvolávají mimořádně příjemné pocity. Opiáty tedy umoţňují proţívat zklidnění, uvolnění, člověk zapomene na problémy a je nad věcí. Typický uţivatel špatně artikuluje, je malátný, zpomalený, zmatený. Mají negativní účinky na centrální nervový systém (především mozek), na periferní nervový systém, způsobují histaminový efekt (tj. zánětlivé reakce) a působí i na nenarozený plod a novorozence. Uţívání opiátů přináší velká rizika, která plynou z předávkování, ze způsobu uţívání ti, kteří si drogu vpichují, riskují záněty ţil, jater a nákazy AIDS, a z míry tolerance uţivatel musí svou dávku stále zvyšovat, aby dosáhl poţadovaných účinků. Nejvýznamnějším zástupcem opiátů je heroin, který se v České republice začal 4 Presl Jiří, Drogová závislost: Můţe být ohroţeno i Vaše dítě, Praha : Maxdorf, 1995, 2. rozšířené vydání, ISBN 80-85800-25-X, str. 21 12

objevovat aţ po r. 1989. Do této doby byl známým opiátem tzv. braun směs alkaloidů kodeinu vyráběná podomácku. Heroin se uţíval jen výjimečně. Dále do skupiny opiátů řadíme morfin a kodein, jeţ se pouţívají primárně v lékařství jako účinná analgetika. Na naší drogové scéně nepatří mezi ty běţně uţívané. 1.2.1 Heroin Heroin je klasickou, vysoce návykovou, tvrdou drogou. Slangově háčko, herák, hero atd. Uţívají ho miliony lidí po celém světě, kteří uţ si nedokáţou kaţdodenní dávku odepřít. Heroin můţe být kouřen, šňupán, ale zejména je aplikován injekčně, coţ sebou nese závaţná rizika hrozí nákaza AIDS nebo jiná infekční či zánětlivá onemocnění. Heroin vypadá jako jemný bílý prášek, avšak častěji se vyskytuje našedlý či nahnědlý, coţ způsobují různé příměsi slouţící k jeho rozpuštění. Prodávaný heroin na ulici je často smíchán a ředěn různými příměsemi kofein, paracetamol, glukóza atd., aby překupníci zvýšili své zisky. Zřídkakdy můţe být smíchán s jedy, které způsobí i zabití. Heroin je velmi návykový a odvykání je dosti bolestivé. Uţivatelé jsou si vědomi toho, ţe pokud by chtěli přestat, museli by čelit děsivým abstinenčním příznakům. To mnohým přivádí strach a raději ţijí jen pro heroin. Někteří lidé věří, ţe heroin je skvělý, ţe díky němu se cítí uvolněně, ale vezme jim vše rodiče, přátelé, domov, práci. Lţi a krádeţe se stanou jejich kaţdodenní činností a heroin smyslem ţivota. 1.3 KONOPÍ A JEHO PRODUKTY Cannabis sativa, konopí seté, je jednoletá, dvoudomá bylina, která dosahuje výšky aţ 2 m. Existují její různé formy lišící se obsahem pryskyřice a mnoţstvím účinné látky THC (tetrahydrocannabinol). Je to rostlina pocházející původně z Indie a po staletí se pouţívala jako posvátná bylina, která kouzelníkům měla umoţnit uvolnit se a zavést je do jiných sfér. Z hlediska produkce a obchodování je konopí v celosvětovém měřítku nejrozšířenější nezákonnou psychotropní drogou. V České republice se konopí tradičně pěstuje jak pro průmyslové účely, tak i pro marihuanu nebo hašiš, coţ se obzvlášť v posledních letech mocně rozšířilo. Mezi marihuanou a hašišem není téměř ţádný rozdíl. Obsahují stejnou účinnou látku, liší se jen způsobem úpravy výsledného produktu. Zaschlá a zformovaná pryskyřice ze samičích rostlin konopí je nazývána jako hašiš, kdeţto sušené listy a květenství téţe rostliny jsou označovány 13

jako marihuana. Člověku tato rostlina přináší pocity klidu, pohody a veselí, někdy i zrakové či zvukové halucinace. Proto je u lidí velice oblíbená. Ovšem její účinky jsou individuální a závisí na obsahu THC v rostlině. Stav trvá 3 4 hodiny, ke konci přichází pocity hladu a únavy. Konopí není pro organismus tak nebezpečné jako tvrdé drogy, ale i přesto jeho dlouhodobé pravidelné uţívání má negativní účinky na psychiku, plíce, spermie, plod a na vznik schizofrenie. Projevují se psychickým návykem, tělesnou sešlostí, stálou únavou, ztrátou krátkodobé paměti atd. Kromě rekreačního uţívání se konopí často vyuţívá také v lékařství nebo kosmetice, kde by mělo pomoci na různé formy ekzémů, zlepšit kvalitu pokoţky, vlasů či pleti, díky vysokému obsahu nenasycených mastných kyselin. 1.3.1 Marihuana Marijánka, tráva, gandţa, hulení, - slangově nazývána marihuana. Jsou to sušené květy, semena, stonky a listy indického konopí. Obvykle má zelenou, mírně nahnědlou barvu. Marihuana je nejčastěji kouřena buď ve formě cigarety, nebo v dýmce. Dalším způsobem, který se uţívá méně, je konzumace marihuany v jídle. Základem je THC látka, která ovlivňuje mysl a tím způsobuje poţadované účinky. Mnoţství THC obsaţené v rostlině je dané kvalitou pěstování a následného zpracování konopí. Pomocí moderní pěstitelské techniky dnes mají rostliny mnohem vyšší hladiny THC neţ dříve. Účinky marihuany přicházejí hned několik minut po uţití horší koordinace, sucho v ústech, zvýšený srdeční tep, euforie, smích, stav pohody a klidu. Účinky se liší také tím, jak dlouho uţ marihuanu uţíváme a v jakých dávkách. Pravidelnému uţivateli uţ ani smích a veselí nepřináší, jen ten pocit klidu a určité potřeby. Později to tedy můţe vést uţivatele k drogám silnějším. Moţná také proto je marihuana odpůrci povaţována za vstupní bránu do světa drog tvrdých. 1.3.2 Hašiš Hašiš je pryskyřice z rostlin konopí. Získává se buď hlazením rostlin, při kterém zůstává pryskyřice na rukou, nebo se extrahuje s tuky ve vroucí vodě a vykrystalizuje. Slangově haš nebo čokoláda. Účinnou látkou (téţ jako u marihuany) je THC. Nejkvalitnější je hašiš afgánský nebo nepálský, avšak na černém trhu je nejvíce hašiš marocký, který uţ tak kvalitní není. Má dvě podoby buď vypadá jako kostka hnědé či tmavě zelené barvy, která změkne při zahřátí, na pohled připomínající kostky čokolády. Také 14

existuje hašišový olej. Ten je silnější, ale u nás není téměř k sehnání. Uţívá se nejčastěji kouřením ve formě jointa. Kostka hašiše se nahřeje, malé mnoţství se odrolí a smíchá s tabákem. Ve srovnání s marihuanou jsou účinky hašiše pětkrát silnější. Intoxikovaný proţívá ještě větší pocit klidu a vyrovnanosti, veselou náladu, která můţe přejít v nezadrţitelný smích, a čas vnímá pomaleji. Dříve byl hašiš do ČR dováţen, v současné době však poptávka po něm upadá. 1.4 HALUCINOGENNÍ DROGY Halucinogeny jsou látky (přírodní i syntetické), které při poţití změní vnímání. Jednoduše je lze chápat jako látky, které způsobují halucinace. Uţivatelé vidí a slyší věci, které ve skutečnosti vůbec nejsou. Vnímání je porušeno do různé hloubky a intenzita změny může vyvolat obraz toxické halucinatorní psychózy závažného stavu srovnatelného s těžkými duševními onemocněními. Jedná se v naprosté většině o látky s nevyzpytatelným účinkem, a to zejména na osoby, které s těmito drogami neumí správně zacházet. 5 Na drogách, spadajících do této skupiny, nevzniká závislost, a tudíţ se neobjevuje abstinenční syndrom. Mezi nejuţívanější halucinogeny u nás patří lysohlávky a LSD. 1.4.1 Lysohlávky Houba Lysohlávka česká (Psilocybe Bohemica) obsahuje látku psilocybin. Je to přírodní halucinogenní droga, která se v ČR běţně vyskytuje na travnatých plochách, na místech s vyšší vlhkostí, v mechu nebo v tlejícím dřevě. Výskyt závisí také na ročním období, ponejvíce jsou na podzim. Obzvláště v posledních letech se u nás vyhledávání a sbírání této houby velice rozšířilo, jelikoţ je to halucinogen, který uţivatele stojí jen čas, ale ne peníze. Lysohlávky se konzumují různými způsoby syrové, sušené nebo v něčem naloţené (např. v medu). Velkým rizikem je snadná moţnost předávkování, jelikoţ obsah psilocybinu v houbě se můţe lišit v závislosti na lokalitě, nebo prostá otrava způsobená záměnou s jinou jedovatou houbou. Případy otravy jsou ve světě více časté. Během několika minut po poţití houby se dostavují první příznaky, které jsou spíše 5 Presl Jiří, Drogová závislost: Můţe být ohroţeno i Vaše dítě, Praha : Maxdorf, 1995, 2. rozšířené vydání, ISBN 80-85800-25-X, str. 39 15

nepříjemné od bolesti břicha, hlavy aţ po třes a pocení. Postupně dochází ke změně vnímání reality, přichází zvukové a viditelné halucinace, pocity euforie a štěstí, v opačném případě deprese a pocity, ţe tento stav nikdy neskončí. Tyto příznaky odeznívají po 5-6 hodinách. Při nadměrném uţívání dochází u člověka k častým depresím a depersonalizaci (odosobnění). Důleţitou skutečností je, ţe lysohlávka česká byla navrţena do seznamu chráněných druhů hub. Jestliţe se její zařazení na tento seznam odsouhlasí, v budoucnu bude její sběr zakázán. 1.4.2 LSD LSD je syntetická droga sloţená z derivátu kyseliny lysergové a alkaloidu námelu. Má velice bohatou historii, ale nejvíce začala být pouţívána v šedesátých letech v Americe ( děti květin ). V ČR se vyskytuje poměrně krátkou dobu. Na černém trhu se začala objevovat před patnácti lety ve formě tzv. papírku nebo krystalu. Pro její slangový název se pouţívá: trip, papírek, acid. Nejčastěji se s tímto halucinogenem můţeme setkat na různých tanečních akcích. Jeho cena se pohybuje kolem 250kč. Vyvolává podobný stav jako lysohlávky (euforie, smích a halucinace), ale více se projevují zkreslené, barevné a smyšlené iluze. Avšak ne vţdy působí stejně. Uţivatel nikdy před poţitím neví, kolik mnoţství drogy je v papírku napuštěno, tudíţ i zde vzniká riziko předávkování. Další rizikem je tzv. flash back, coţ znamená návrat stavu jako při poţití. Přichází vţdy nečekaně i po dlouhé době, co lidé LSD uţili. To způsobuje dlouhotrvající psychózy a neustálé deprese. I přesto je však drogou velice oblíbenou, obzvláště u mladých, jelikoţ stav na LSD trvá někdy i déle neţ 12 hodin a uţivatel během této doby stačí proţít svůj nepopsatelný příběh. 1.5 TĚKAVÉ LÁTKY Těkavé látky neboli inhalanty tvoří skupinu volně prodejných, organických rozpouštědel a lepidel, která uţivatelé čichají proto, aby dosáhli rychlého opojení. Uţivatelé je inhalují přímo z otevřených nádob, z vaty nebo tkaniny, a pro ještě větší účinek někdy i s hlavou uvnitř plastového pytlíku, čímţ stoupá riziko udušení. Někteří si do nich dokonce namáčejí límec nebo rukávy, aby k nim mohli čichat stále. Těkavé látky vyvolávají rozjařenost, změny vědomí a vnímání (především zrakového), poté nastupuje útlum, ospalost a bolesti hlavy. Jejich dlouhodobé uţívání způsobuje váţné 16

zdravotní problémy. Poškodí plíce, srdce, ledviny a další orgány takovým způsobem, ţe brzy můţe dojít k úmrtí v důsledku útlumu dýchacího centra či srdečního selhání. Omezují přísun kyslíku do těla, coţ způsobuje, ţe srdce bije rychleji a nepravidelně. U čichačů dále dochází k úbytku svalové hmoty, poruchám paměti aţ demence, ke ztrátě sluchu, k depresím a dezorientaci. Snadno na ně vzniká fyzická i psychická závislost. Do této skupiny drog řadíme toluen, různá ředidla na barvy, benzín, plyn do zapalovačů, rajský plyn a tzv. poppers (dusitan amylnatý). 1.5.1 Toluen Toluen je typickým zástupcem těkavých látek. Je to čirá kapalina pouţívána jako rozpouštědlo, jehoţ páry uţivatelé vdechují pro stavy jakéhosi polospánku, který je provázen ţivými sny. Silně poškozuje tkáně organismu (dýchací cesty, jaterní tkáně, mozková kůra). Jelikoţ je při čichání toluenu obtíţné vyměřit přesnou dávku, míra rizika předávkování je dosti vysoká. Tento fakt potvrzuje skutečnost, ţe většina prokázaných úmrtí spojených s předávkováním není zaviněna pervitinem či heroinem ale toluenem. Avšak jsou i další rizika spojená s čicháním toluenu. Při dlouhodobém uţívání časem dochází k úplnému otupění, depresím, nervozitě a agresivitě vůči okolí. Právě proto je toluen látka, kterou lze bez nadsázky nazvat drogou hloupých. Příliš málo dává a příliš mnoho bere. 6 I přestoţe v dnešní době uţívání této drogy uţ není tak časté, stále se najdou ti, kteří jsou téměř bez peněz a tudíţ čichání je pro ně nejlevnější variantou, jak se sjet. 6 Presl Jiří, Drogová závislost: Můţe být ohroţeno i Vaše dítě, Praha : Maxdorf, 1995, 2. rozšířené vydání, ISBN 80-85800-25-X, str. 43 17

2 DROGOVÁ SCÉNA V ČR Drogovou scénou rozumíme místo (či místa), kde se shromaţďují nezákonné návykové látky, jejich uţivatelé a osoby, jeţ návykové látky distribuují či s nimi obchodují. Rok od roku se mění a stále se vyvíjí v důsledku nárůstu počtu drogově závislých osob, zakládání velkých laboratoří na výrobu syntetických drog, ale stejně tak i v důsledku provozování domácích varen či pěstíren. Na základě všech skutečností lze říci, ţe vývoj naší drogové scény nejde zrovna tím správným směrem a v budoucnu to bohuţel nemá být o nic lepší. 2.1 CHARAKTERISTICKÉ RYSY DROGOVÉ SCÉNY V ČR PO ROCE 1993 Jak uţ jsem se jednou výše zmínila, naše drogová scéna se neustále mění. Prvními váţnými změnami prošla v letech 1993 1996. Působení rizikových faktorů, které ji výrazně ovlivnily po roce 1989 a k nimž v obecné rovině patří zejména otevření hranic, strategická poloha ČR v Evropě, liberalizace společnosti, změny hodnotového systému, výrazné změny v ekonomice v důsledku privatizace, nevyhovující legislativa, bylo ještě prohloubeno působením specifických faktorů, jako je rozvinutá báze domácí výroby pervitinu, která umožnila rychlou transformaci na profesionální výrobu, dobrá úroveň chemického a farmaceutického průmyslu vyrábějícího značný sortiment látek, které je možné zneužít při výrobě drog a to zejména v podmínkách nevyhovující legislativy. Dále je to otevření dalších drogových cest, vedoucích do naší republiky z jihovýchodní oblasti, k němuž došlo zejména v průběhu roku 1995. 7 Co se týče právní úpravy drogové problematiky, tak je to i beztrestné drţení drogy pro vlastní potřebu a za nedovolenou výrobu a obchod s drogami jsou poměrně nízké tresty. I samotné ceny za drogy jsou nízké, proto začaly být mezi mládeţí módním hitem. Působení výše uvedených rizikových faktorů bylo ještě podpořeno dalšími skutečnostmi souvisejícími s činností zločineckých skupin na našem území především v letech 1995 97. Jedná se zejména o nedostatečné poţadavky na uznání legálního pobytu cizinců v ČR, snadné zakládání krycích firem a poměrně nízké náklady na jejich zaloţení, skoro bezrizikové praní drogových peněz, aţ moc velká ochota občanů ČR začlenit se do obchodů s OPL a nízké tresty v ČR za trestné činy, které jsou s drogami spojeny. 7 Doc. Ing. Štablová Renata, Csc. a kol., Drogy, kriminalita a prevence, Praha : Policejní akademie České republiky, 1999, 2. rozšířené vydání, ISBN 80-7251-018-5, str. 9 18

Všechny výše zmíněná fakta měla dopad i na šíření drog, a to především mezi mladou populací. Tento jev se negativně promítá do sociálně zdravotních charakteristik populace a uţ i do kriminálních statistik. Kaţdým rokem nově evidovaných uţivatelů drog přibývá a s tím je tedy spojena i potřeba zvýšit počet specializovaných zdravotnických zařízení, kontaktních center, poraden pro drogově závislé, specializovaných oddělení vězeňských zařízení a dále je i nutností mít více specializovaných pracovníků PČR. Na toto všechno jdou finanční prostředky ze státního rozpočtu. 2.2 SOUČASNÁ DROGOVÁ SCÉNA V ČR Na základě dostupných informací a zpracovaných statistických údajů lze současnou situaci v oblasti nelegálních návykových látek a drogové kriminality hodnotit jako stále více problematickou. Uţivatelů drog přibývá a obchodu s nimi také. Jsou pro dnešní populaci mnohem dostupnější, neţ byly kdysi. Jedním z důvodů je pokles ceny za drogu. A z těchto důvodů je na české drogové scéně stále více oblíbený kokain. Nejvíce uţívanou drogou však je marihuana, metamfetamin (pervitin) a extáze. Velká část mládeţe bere kouření marihuany jako součást běţného ţivota a určitý způsob uvolnění. Novým trendem a zároveň velmi závaţnou situací současné drogové scény je uţívání drog, které nejsou na seznamu zakázaných látek a tudíţ nemohou být státem postihovány. Výrobci napodobují přírodní látky, pozmění chemický vzorec a tím uţ derivát nespadá do zakázané kategorie. Asi nejvíce známou látkou, která plní noviny a servery dalších evropských zemí, je mefedron. Je to stimulační droga, která má podobné účinky jako extáze a kokain. Slangově je nazývána Mňau-mňau. Je tedy drogou legální a prodává se na internetu jako bílý prášek určený ke hnojení, i přestoţe s rostlinami nemá nic společného. Je to pouze zastírací manévr, aby se k nám mohla tato droga bez problémů dostat poštovní zásilkou. Avšak uţ se u nás dá sehnat i v kamenném obchodě. První výskyt mefedronu a dalších legálních drog v ČR byl zaznamenán v roce 2009. Tento trend k nám přišel z Polska, kde uţ jsou tyto látky, v důsledku pozměněné legislativy, zakázané. U nás se začínají prosazovat čím dál více. Především oblast u polských hranic byla zasáhnuta nejvíce. Otevírají se stále nové obchody, kde se dají legálně drogy koupit. Prodejci je nabízejí jako sběratelské předměty a domnívají se, ţe tímto nedělají nic nezákonného. Jsou prodávány v pytlíčkách pod názvy: Kamikadze, Magic Apple, Konkret, Baka a jiné. Uvnitř je buď bílý prášek, nadrcené rostliny nebo tablety. Rada ministrů spravedlnosti členských zemí EU dne 3. 12. 2010 rozhodla, ţe 19

mefedron bude v zemích patřících do EU kontrolován a nelegální jednání s ním bude trestáno jako u jiných zakázaných drog. Ve Švédsku, Norsku, Dánsku a Izraeli jiţ mefedron nelegální drogou je. Ve Velké Británii ho přidali na seznam kontrolovaných látek, v důsledku několika úmrtí, na kterých mohlo uţití mefedronu mít svůj podíl. I přestoţe smrtelné účinky zatím prokázány nebyly, velké nebezpečí této drogy spočívá především v tom, ţe se ji nepodařilo ještě pořádně prozkoumat pomocí testování na lidech a zvířatech. Legislativní změny probíhají také u nás. Začátkem roku 2011 byla předloţena novela zákona č.167/1998 Sb., o návykových látkách, která nově zahrnuje i náhraţky zakázaných drog, jakými jsou právě mefedron a jiné deriváty ze skupiny kathinonů, dále sloučeniny ze skupiny syntetických kanabinoidů a jiné. Česká vláda a parlament se snaţí jednat v této věci rychle, aby se v co nejkratší době šíření polských drog zamezilo. Mefedron a 14 dalších látek by se tak brzy mohly stát i v České republice nelegálními. 2.3 DISTRIBUCE A DOVOZ DROG DO ČR Ve spojitosti s různými konflikty mezi státy prošel dovoz drog do západní Evropy mnohými změnami. Do té doby, neţ vypukly rozpory v Jugoslávii, byly do západní Evropy drogy převáţeny v první řadě přes Albánii a Makedonii, méně pak přes Chorvatsko a Slovinsko. V důsledku sráţky slovinských jednotek a jugoslávské lidové armády byly celnice neprůjezdné a hlavní trasy zpřetrhány. Z tohoto důvodu se více začaly vyuţívat objíţďky přes Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko a Československo. Maďarsko se poté stalo hlavní cestou převozu heroinu do západní Evropy. Od roku 1990 se mnoţství zadrţeného heroinu na hraničních přechodech po stovkách kg stále stupňovalo. Nejvíce zatíţená byla celnice Gyula mezi Maďarskem a Rumunskem, kde kaţdý rok projelo kolem 50 tis. kamionů. A kdyţ si vezmeme, ţe jedna důkladná prohlídka můţe zabrat aţ 16 hodin, je patrné, ţe spousta zásilek se nepodaří zadrţet. Podle zpráv Interpolu z 90. let bylo snadnější získat heroin na Slovensku, především v hlavním městě, neţ v dalších sousedních státech (Německo, Rakousko). Tímto obchodováním se zabývali především etnické skupiny lidí. Např. z Jugoslávie se dováţel heroin a dovozem marihuany se zabývali Arabové. Avšak v současné době se obchod poměrně změnil, není vymezen jen určitým skupinám. Kokain - jeho dovoz do České republiky stále stoupá, jelikoţ v poslední době se nemálo zvyšuje poptávka po něm. Dovozem se zabývají Nigerijci prostřednictvím kurýrů. Jako kurýři jsou najímáni sociálně slabší občané ČR, kteří dováţejí kokain do ČR především z Jiţní Ameriky (Peru a Kolumbie), jelikoţ je největším producentem kokových listů, ze 20

kterých se kokain vyrábí. Odtud putuje část do Severní Ameriky a dále do Evropy letecky nebo po moři do evropských přístavů. Nedováţí ho najednou, ale po menším mnoţství (1-3kg). Drogu pašují buď v zavazadlech, ale trendem v současné době je pašování ve vlastním těle. Dotyční spolykají kapsle, coţ je velmi nebezpečný způsob, jelikoţ kapsle mohou v těle prasknout a hrozí tak úmrtí. V Peru se situace týkající se obchodu s drogami stává pro místní vládu velice problematickou. Peru se dostává do statistik jako jeden z významných dodavatelů kokainu nejen do Spojených států, ale v poslední době stále více do Evropy. Jiţ jsou známé i další nové trasy pašování kokainu - Jiţní Amerika východní Afrika Balkánské země (Bulharsko, Rumunsko) Česká republika. Pervitin (metamfetamin) je tzv. domácí drogou v tom smyslu, ţe se do ČR nedováţí, nýbrţ vyváţí především do Německa. Je vyráběn z léků obsahující pseudoefedrin, proto jejich volný prodej byl v květnu 2009 v ČR omezen a to tak, ţe byly zařazeny mezi léky bez receptu s omezením. Pacient se v lékárně musel prokázat kartou pojištěnce nebo občanským průkazem. Nebylo moţné mu během jednoho měsíce vydat více jak 60 tablet s obsahem pseudoefedrinu, coţ se kontrolovalo prostřednictvím centrálního úloţiště dat. Úřad pro ochranu osobních údajů však nařídil, aby osobní data uţivatelů léků byla zničena. V důsledku tohoto rozhodnutí byl v říjnu opět otevřen prodej bez registrace. Nyní je moţné ověřit totoţnost toho, kdo léky s pseudoefedrinem kupuje, a lékárníci mu můţou prodat max. 30 tablet či sáčků některého ze šesti přípravků. Naproti tomu však není moţné zjistit, zda si dotyčný obdobné mnoţství nezakoupil jiţ v jiné lékárně. V důsledku omezení z května 2009 se zvýšil dovoz farmaceutik obsahující pseudoefedrin především z Polska a dále z Německa, kde je prodej úplně bez omezení. Do Polska se jezdí pro lék SUDAFED, který v kaţdé tabletě obsahuje 60 mg látky pseudoefedrin, coţ je dvakrát více neţ obsahují české léky. Pro pervitin si do ČR jezdí Němci, Rakušané i Slováci. Marihuana je také drogou, která se k nám nedováţí, ale v posledních letech se objevil trend budování tzv. velkopěstíren ze strany vietnamské komunity, kdy malí spotřebitelé si marihuanu sami pěstují v malých nelegálních pěstírnách. Marihuana vypěstovaná v ČR se často vyváţí do zahraničí, především do Německa, Velké Británie a dokonce i do Holandska. Heroin (opiáty) do ČR je dováţen v zásilkách o hmotnosti max. 10kg. Česká republika je zemí jak cílovou, tak i tranzitní. Heroin putuje po tzv. Balkánské cestě - Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, ČR a dále Holandsko, Velká Británie. Dovoz a distribuci u nás organizují zejména albánsky mluvící občané, kterým pomáhají kurýři. V roce 21

lisy. 8 Extáze (amfetaminy) nebylo prokázáno, ţe by se tato droga kdy na území ČR 2009 byly zaznamenány případy, kdy zejména albánsky mluvící občané dováželi na naše území slisovaný heroin s vysokým obsahem účinné látky, který následně ředili až na trojnásobek původní hmotnosti. Takto upravený heroin znovu slisovali a dále vyváželi do zemí západní Evropy. K lisování zásilek heroinu využívají speciální a k tomuto účelu zhotovené vyráběla. Dováţí se na naše území zejména z Holandska nebo z Polska. Dovozem se zabývají ponejvíce jednotlivci vyuţívající prostředky hromadné dopravy. Halucinogeny (LSD, houby, rostliny) - LSD stejně jako extáze se na našem území nevyrábí, a je dováţeno z jiných zemí. Houby a jiné halucinogenní rostliny se u nás běţně vyskytují v přírodě, a obchod s nimi nebyl zaznamenán. 8 Národní protidrogová centrála, Výroční zpráva 2010, str. 15 22

3 PRÁVNÍ ÚPRAVA DROGOVÉ KRIMINALITY Pod drogovou kriminalitu zahrnuji vše, co se týká kriminality a drog. Nejen trestné činy související s výrobou, dovozem, nabízením a prodejem drog, ale také trestné činy osob, které návykové látky zneuţívají či pod jejich vlivem nebo za účelem jejich nákupu trestnou činnost páchají (zejména majetkové trestné činy). Jde o tzv. sekundární drogovou kriminalitu. Příkladem majetkových trestných činů jsou krádeţe, podvody, neoprávněné uţívání cizí věci apod.. Pro účely této práce (kapitola 3 a 4) se budu zabývat trestnými činy týkající se nedovolené výroby a drţení OPL. Skutkové podstaty takovýchto trestných činů jsou uvedeny v 283-287 trestního zákoníku, nazývané Obecně nebezpečné trestné činy. 3.1 VÝVOJ PRÁVNÍ ÚPRAVY DROGOVÝCH TRESTNÝCH ČINŮ Negativní účinky drog je nutné regulovat jiţ od počátku 20. století. Hlavním činitelem, který umoţnil počátek této regulace, byla Společnost národů. V tomto textu budou zmíněny události, které se uplatnily při regulaci drogové trestné činnosti v Československé republice a byly podle nich následně vytvořeny vnitrostátní opatření v legislativě. 3.1.1 Legislativa do roku 1945 Haagská mezinárodní opiová konvence Hlavní příčinou vzniku tohoto usnesení byly problémy spojené se zneuţíváním kokainu. Proto tato konvence stanovila roku 1912 zásadu mezinárodní spolupráce při kontrole narkotických drog. Cílem vyhlášky bylo omezit výrobu a obchod s opiáty a kokainem pouze na lékařské účely. Vznikly proto kontrolní reţimy na národní úrovni. Hlavní zásadou bylo, aby výše jmenované narkotické drogy byly pouţívány pouze pro medicínské a zákonné potřeby. Československo tuto konvenci podpořilo podpisem Versailleské smlouvy. Působnosti pro Československo nabyla smlouva aţ dne 10. ledna 1920, a to její ratifikací ústavními orgány. Dne 18. června 1925 byl následně vydán prováděcí zákon č. 128/1923 Sb. k této konvenci, která u nás byla vyhlášena pod č. 159/1922 Sb. 23

Ţenevská konvence Z důvodu nárůstu zneuţívání opiátů a kokainu bylo nutné nové opatření, ke kterému došlo roku 1925 v Ţenevě. Jednalo se o Mezinárodní opiovou úmluvu č. 147/1927 Sb. Hlavním bodem této úmluvy byl závazek vlád Stálému výboru, které musely podávat roční statistické zprávy o výrobě opia, koky a kannabis, dále pak čtvrtletní zprávy o dovozu a vývozu jiţ zmiňovaných drog. Vznikl proto také úřad pro omamné látky. Jelikoţ docházelo k rozvoji nezákonného obchodu s kannabis, došlo roku 1931 k dalšímu sjednání, opět v Ţenevě. Jednalo se o Úmluvu o omezení výroby a úpravě distribuce o omamných látek č.173/1933 Sb. z. a n. Cílem této úmluvy bylo omezení světové výroby omamných látek. Došlo ke vzniku limitů výroby a dovozu, které státy zavazovaly, aby nepřekračovaly dané maximum. Následně byly v roce 1936 stanovené tresty postihující nezákonný obchod. Výše zmíněné úmluvy daly vznik poslednímu zákonu, který završil předválečné období. Opiový zákon Tento zákon byl vyhlášen pod č. 29/1938 Sb. roku 1938 a byl posledním z předválečných úsilí proti zneuţívání omamných látek na našem území. Principem tohoto zákona byla kontrola výroby, zpracování, přípravy, rozdělování, obchodu, dovozu, průvozu a vývozu látek příslušným úředním dozorem. Tyto látky byly rozdělené do čtyř skupin a porušení, týkající se poţadavků, bylo následně trestáno sankcemi, které byly stanovené opiovým zákonem. Přestupky proti tomuto zákonu byly vyhodnocovány dle závaţnosti a to na přestupky, přečiny a zločiny. Co se týče přestupků, ty byly v kompetenci okresních úřadů a mohly být trestány v rozmezí od pokut aţ po pět měsíců odnětí svobody. Zároveň pak látka, které se přestupek týkal, byla povaţována za propadlou, bez ohledu na to, komu patřila. Naopak přečiny a zločiny byly řešené soudy a to rozdílně dle povahy činu. V případě přečinu bylo rozmezí trestu dáno buď peněţitým trestem do 50 000 korun, nebo odnětím svobody aţ na tři roky. U zločinu byla hranice trestu vyšší. Peněţitý trest dosahoval aţ do 100 000 korun a odnětí svobody mohlo být aţ na pět let. I u těchto činů bylo moţné povaţovat předměty související s činem za propadlé. 24

trest. 9 Další změny týkající se tohoto tr. zákona jsou uvedeny dále (viz kapitola 3.2). 3.1.2 Legislativa od roku 1945 Zákon č. 86/1950 Sb., trestní zákon Tento zákon nabyl platnosti 12. července roku 1950 a následně byl dvakrát novelizován, a to v letech 1956 (zákon č. 63/1956 Sb.) a 1957 (zákon č. 68/1957 Sb.). V tomto trestním zákoně jsou drogové delikty uvedeny pod názvem Nedovolená výroba a drţení omamných prostředků a jedů spadajících pod 197-198. Tento zákon se stal základem pro následující trestní zákon č. 140/1961 Sb. Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon (dále jen tr. zákon) Tento zákon upravoval problematiku drogové trestné činnosti obdobně jako zákon č. 86/1950 Sb., trestní zákon, a to v ustanoveních 187 a 188. Tato právní úprava rozšířila varianty trestů, které byly moţné za toto protiprávní jednání uloţit. Jedná se zejména o tzv. alternativní tresty, kterými jsou míněny tresty, jeţ nejsou spojeny s odnětím svobody. Pachateli tohoto trestného činu bylo možno uložit i peněžitý trest nebo nápravné opatření ve formě srážek ze mzdy. V kvalifikované skutkové podstatě trestného činu nedovolené výroby a držení omamných prostředků a jedů bylo za spáchání tohoto trestného jako člen organizované skupiny, pokud získal tímto činem značný prospěch, nebo pachatel způsobil těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt, sankci odnětí svobody na dva až osm let, tedy relativně nízký Protokol V roce 1972 došlo ke změně úmluvy o omamných látkách, zmíněné v předchozím textu. Šlo o tzv. Protokol, který byl vyhlášený Federálním ministerstvem zahraničních věcí a vstoupil v platnost v červnu roku 1991. Hlavním výsledkem protokolu byly seznamy, které vznikly pro kontrolu psychotropních látek a jejich rozdělení. Další změny, které proběhly, se týkaly zejména Mezinárodního úřadu pro tuto kontrolu, ve kterém došlo ke změnám v jeho sloţení a funkci. Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami Během uplynulých let docházelo k dalším nezákonným počinům, které se týkaly rozvoje výroby, a obchodu s návykovými látkami (zejména benzodiazepinů a kokainu). Bylo tedy nutné vytvořit nové opatření. V roce 1988 ve Vídni proto vznikl další důleţitý dokument, 9 JUDr. Iveta Juráková, PhD., Trestněprávní postih toxikomanů, 1. vyd., Brno : Masarykova univerzita, 1999, ISBN 80-210-2234-5, str. 73-74 25

který se nazývá Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami. Byla vytvořená legislativní opatření, která měla omezovat tuto trestnou činnost. U nás byla Úmluva přijata v září roku 1991. Jelikoţ byla tato trestná činnost spojena s dalším nezákonným počinem, a to praním špinavých peněz, byla nutná omezení. Proto došlo roku 1998 k valnému shromáţdění OSN, které mělo za cíl omezit tuto činnost díky zvýšení spolupráce v právní oblasti. Dále pak docházelo k posilování státní legislativy členských států OSN za účelem zamezení obchodu a zneuţívání kontrolovaných látek. To probíhalo do roku 2003. Dalším cílem, který následoval do roku 2008, bylo dosaţení prokazatelných výsledků týkajících se poptávky po omamných a psychotropních látkách. 3.2 SOUČASNÝ STAV PRÁVNÍ ÚPRAVY DROGOVÝCH TRESTNÝCH ČINŮ Od minulosti aţ do současné doby proběhlo několik změn, týkajících se trestného činu spojeného s drogami. Mezi ty zásadní, které bych ráda uvedla, patří novelizace z let 1990, 1998 a nový trestní zákoník platný od roku 2010. Novelizace z roku 1990 zákon č. 175/1990 Sb. Významným bodem této novelizace je zařazení nového trestného činu se skutkovou podstatou šíření toxikomanie. Tento čin v trestním zákoně do té doby chyběl a byl zařazen pod 188a. Tato úprava umoţňuje postihovat osoby, které například navádějí jiné osoby k uţívání návykových látek a jejich činnost spojenou s jakýmkoliv podněcováním jiných osob v souvislosti s návykovými látkami. Je zde ovšem výjimka a to alkohol, toho se tato skutková podstata netýká. Postih, který by následoval po tomto trestném činu, by byl trest odnětí svobody aţ na jeden rok, dále pak zákaz činnosti nebo peněţitý trest. V případě, ţe by byla objektem této trestné činnosti osoba mladší osmnácti let, mohl by pachatel dostat aţ tři roky vězení. Další změna, kterou tato novelizace přinesla, se týkala 187 tr. zákona pojednávajícím o nedovolené výrobě a drţení omamných a psychotropních látek a jedů. Od roku 1990 se totiţ horní hranice trestu za provinění proti tomuto paragrafu zvýšila. Dále pak byly stanoveny vyšší postihy pro pachatele, kteří porušovali tento paragraf jako součást organizované skupiny či za účelem získání značného zisku či vůči osobě mladší osmnácti let, či způsobení těţké újmy na zdraví, kdy byl pachatel postihován odnětím svobody v rozmezí dva aţ deset let ( 26

187 odst. 2). Trestem odnětí svobody na osm až patnáct let byl potrestán pachatel, byla- li následkem jeho jednání těžká újma na zdraví více osob nebo smrt, nebo spáchal-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech ( 187 odst. 3). 10 Dále pak byly nově definovány dvě skutkové podstaty 188 tr. zákona, čímţ došlo k pozměnění právní úpravy týkající se předmětů určených k výrobě omamné nebo psychotropní látky nebo jedu. Posledním důleţitým faktem k této novelizaci je skutečnost, ţe byl zrušen trestní postih jedince, který by přechovával výše zmíněné látky pro vlastní potřebu, nikoliv pro jiné. Nebylo to tedy trestným činem, nýbrţ šlo o pouhý přestupek posuzovaný dle 29, odst. 1, písm. g) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Novelizace z roku 1998 zákon č. 112/1998 Sb. Od roku 1998 došlo k úpravám trestního zákona ve všech paragrafech, které postihovaly trestnou činnost spojenou s drogami. Tyto úpravy zahrnovaly například zpřesnění znění 187 a také ke zvýšení postihu při porušení tohoto paragrafu. Konkrétně šlo o změnu týkající se dalších moţností nakládání s omamnými a psychotropními látkami a dále pak předmětů, které mohly být pro tuto neoprávněnou činnost vyuţity. Zároveň došlo k opětovnému zavedení postihů za drţení a přechovávání drogy pro vlastní potřebu, které byly předchozí novelizací zrušeny. Tato skutková podstata byla uvedena v 187a tr. zákona a je podrobněji rozebrána dále. Co se týče výše trestů, došlo nejen ke zpřísnění postihů, ale také k rozšíření okolností, které s těmito činy úzce souvisely, a provinění byla vzhledem k těmto souvislostem postihována různě. Dříve moţný peněţitý trest byl zrušen a rozmezí trestů odnětí svobody bylo rozčleněno do tří variant a to za prvé 2 10 let, za druhé 8 12 let a za třetí 10 15 let v nově připojeném odstavci 4. První trest se vztahoval na osoby, které páchali trestnou činnost jako členové organizované skupiny nebo v případě, ţe oběť tohoto činu byla mladší osmnácti let. Druhým trestem byli postihováni pachatelé, kteří konali protiprávně za účelem získání značného prospěchu nebo konali tak proti osobě, která byla mladší patnácti let nebo způsobilili svým konáním těţkou újmu na zdraví. Nejvyšší sazbou 10 15 let odnětí svobody byli potrestáni jedinci, kteří zavinili svou činností těţkou újmu na zdraví více osob nebo za smrt nebo v případě získání prospěchu velkého rozsahu a v neposlední řadě za spáchání činu jako 10 JUDr. Iveta Juráková, PhD., Trestněprávní postih toxikomanů, 1. vyd., Brno: Masarykova univerzita, 1999, ISBN 80-210-2234-5, str. 74 27

součást organizované skupiny působící ve více státech. Skutková podstata činu spadajícího pod 188, který pojednává o výrobě omamných a psychotropních látek, byla rozšířena. Od té doby mohl být postihován i pachatel, který vyrobí, opatří či přechovává předmět, díky kterému můţe vyrobit prekurzor, jenţ obsahuje omamnou či psychotropní látku. Zároveň byl tento čin od té doby trestán vyšší sazbou. Stejně tak tomu bylo v případě šíření toxikomanie, kdy došlo k úpravě ustanovení 188a a porušení bylo opět postihováno přísněji. Nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb. (dále jen tr. zákoník) Od 1. ledna 2010 nabyl platnosti trestní zákoník č. 40/2009 Sb., kterým byl nahrazen dosavadní zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon. Ustanovení týkající se tzv. drogových deliktů prodělala několik zásadních změn, ať uţ v číslování, či obsahu. Hlouběji budou rozebrané v následujícím textu. 3.2.1 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník v porovnání se zákonem. č. 140/1961, trestní zákon Do 1. ledna 2010 byly drogové trestné činy postihovány na základě ustanovení obsaţených v tr. zákoně, který platil od roku 1961. Od tohoto dne nabyl platnosti nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb. Následkem této změny je zpřesnění formulací skutkových podstat trestných činů. Novým je také upuštění od materiálního pojetí trestného činu a přechod k formálnímu pojetí. To v podstatě znamená, ţe soudy nyní nezohledňují stupeň nebezpečnosti spáchaného trestného činu, ale povaţují tento čin jako protiprávní v případě, ţe splňuje znaky skutkové podstaty uvedené v zákoně. Avšak toto trochu koriguje 12, odst. 2 tr. zákoníku. Další podstatnou změnou, kterou si zákon prošel, je úprava v ustanoveních 283 287. Ta vychází z ustanovení obsaţených v předchozím tr. zákoně, dříve označených pod 187 188a. Vyskytují se také nové pojmy týkající mnoţství drog jako kvalifikačního znaku pro pouţití kvalifikovaných skutkových podstat. Tato problematika dále bude vysvětlena u příslušných ustanovení. Jednou z dalších změn týkajících se drog je nové ustanovení 130 tr. zákoníku, který definuje, co je povaţováno za návykovou látku., dříve 89, odst. 10, tr. zákon. V následujícím textu budou uvedeny jednotlivé změny nových paragrafů v porovnání s předchozími. Ustanovení trestního zákona a nového trestního zákoníku, která souvisí s tzv. drogovými delikty, jsou obsaţeny v plném znění v příloze č. 1 a 2. 28

3.2.1.1 283 Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy Postihuje osoby, které nakládají se zakázanými látkami bez povolení. To znamená, ţe látky například vyrobí, dovezou, opatří, prodají a podobně. Tato trestná činnost se povaţuje z trestně politického hlediska za tu nejzávaţnější. Tento paragraf, dříve značený jako 187, prodělal změny jiţ v názvu. V předchozím znění šlo o Nedovolenou výrobu a drţení omamných a psychotropních látek a jedů, nyní je slovo drţení nahrazeno slovem nakládání. V odst. 1 tohoto paragrafu došlo k náhradě dříve uţívaného slova nabízí slovem nabídne. Podle odst. 2 bude pachatel potrestán na dva roky aţ deset let, nebo propadnutím majetku, v případě, pokud spáchal výše uvedený trestný čin. Moţnost potrestání propadnutím majetku je nová. V odstavci 2 došlo dále k rozšíření kvalifikovaných skutkových podstat. Z dřívějšího značení písm. a) a b) na současné a), b), c) a d), čímţ došlo i ke změně znění těchto písmen. Například písm. a) bylo zkráceno na nynější znění jako člen organizované skupiny. Oproti předešlému 187 je zde zrušeno nebo ve větším rozsahu, který se dříve objevoval v odst. 2, písm. a) tohoto paragrafu. Zmíněný pojem však nelze zužovat toliko na množství (objem nebo hmotnost) příslušné látky (drogy), ale je nutné posoudit, zda z celkového hlediska došlo k rozsáhlejšímu naplnění (tedy ve větším rozsahu) skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle 187 odst. 1 tr. zákona 11 V současném trestním zákoníku se nově objevuje pojem ve značném rozsahu ( 283, odst. 2, písm. c)), přičemţ nikde nejsou stanoveny tabulky přesných čísel, kolik by značný rozsah drogy měl být. Při posuzování, co obnáší pojem značný rozsah, dále také velký rozsah a větší rozsah vůči dítěti, je zapotřebí zohlednit všechny okolnosti. Jde zejména o druh látky nebo jedu, kvalitu látky, mnoţství, výše zisku, který pachatel za takové jednání utrţil, v jakém rozsahu ohrozil zdraví ostatních, délka doby, po kterou pachatel s látkami nebo jedy neoprávněně nakládal atd. Je tedy nezbytné posoudit, v jakém rozsahu došlo k naplnění skutkové podstaty výše uvedeného trestného činu. Záleţitostí soudů bude, aby výše zmiňované pojmy blíţe vymezily. Přičemţ mimo jiné vycházejí i z nařízení vlády č. 467/2009 (účinné od 1. ledna 2010), které říká, co je povaţováno za jedy a jaké je mnoţství větší neţ malé u OPL, u přípravků je obsahujících a jedů. 11 Nejvyšší státní zastupitelství, Metodický návod k posuzování znaků větší rozsah, větší rozsah vůči dítěti, větší rozsah vůči dítěti mladšímu neţ patnáct let, značný rozsah a velký rozsah u drogových trestných činů, 1 SL 110/2010, Brno 7. července 2010, str. 36, 27, http://portal.justice.cz/nsz/soubor.aspx?id=85093 29

Důleţitou změnou také je, ţe se v novém trestním zákoníku v písm. d), dále i odst. 3, písm. d)), uvádí, ţe pachatel nesmí nakládat s drogou ve větším rozsahu vůči dítěti (mladší osmnácti let) nebo v mnoţství větším neţ malém vůči dítěti mladšímu patnácti let. Pojem větší rozsah - opět nejsou ţádné přesné tabulky, kolik g příslušné drogy by to mělo být, naopak větší neţ malé mnoţství u OPL stanoví nařízení vlády č. 467/2009 Sb. (příloha č. 5). Oproti starému trestnímu zákonu je rozdíl v tom, ţe byl potrestán kaţdý, kdo spáchal trestný čin podle 187, odst. 2 písm. b) vůči osobě mladší osmnácti let a nezáleţelo na tom, v jakém rozsahu. V současném platném trestním zákoníku je podle 283, odst. 2 písm. d), potrestán pachatel aţ tehdy, pokud se takového činu dopustí ve větším rozsahu vůči dítěti, nebo v mnoţství větším neţ malém vůči dítěti mladšímu patnácti let. Z toho plyne, ţe pachatel musí dosáhnout určitého stanoveného rozsahu a mnoţství drogy, aby byl potrestán odnětím svobody na dvě léta aţ deset let podle odst. 2., kdeţto dříve nebyl rozsah a mnoţství drogy rozhodující. Stejný problém se vyskytuje v následujícím odst. 3 u dřívějšího písm. b) a současného písm. d). Třetí odstavec 283 tr. zákoníku potrestá pachatele na osm aţ dvanáct let nebo propadnutím majetku, tato alternativa trestu propadnutí majetku dříve nebyla. Co se týče kvalifikovaných skutkových podstat, došlo ke změnám, které se týkají prohození znění určitých písmen a jejich následné doplnění, viz následující text. Jedním z rozdílů tohoto odstavce je znění písm. b). Zde došlo ke změně z dřívějšího vůči osobě patnácti let na nynější v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. Značným prospěchem je myšleno, ţe pachatel musí prokázat výdělek, který tímto činem získal. Jeho výše se posuzuje na základě 138 Hranice výše škody, prospěchu, nákladů k odstranění poškození ţivotního prostředí a hodnoty věci a jiné majetkové hodnoty. V odst. 1 tohoto paragrafu je uvedena značná škoda, v našem případě prospěch, jako částka dosahující minimálně 500 000 Kč. V trestním zákoně z roku 1961 se značný prospěch posuzoval na základě 89 odst. 11 stejným způsobem. Dále se pak například vyskytuje znění dřívějšího písm. c) pod písm. a), který pojednává o těţké újmě na zdraví, způsobené pachatelem v důsledku jeho jednání podle odst. 1. Těţká újma je v praxi špatně prokazatelná, proto se tyto případy vyskytují minimálně. Nově se objevuje kvalifikovaná skutková podstata uvedená pod písm. c). Ta mluví o spáchání výše uvedeného trestného činu ve velkém rozsahu. Opět tento pojem neurčuje přesné mnoţství drogy. Postup jak toto mnoţství stanovit, bylo popsáno výše v textu a je 30

stejný jako u stanovení značného rozsahu. Lze jen odvodit, ţe dle výše trestní sazby, je velký rozsah drogy zajisté mnoţstevně větší neţ značný rozsah nebo větší rozsah. Odstavec čtyři obsahuje nově trest propadnutí majetku. Zásadní změnou je zvýšení trestní sazby z maximálně moţných patnácti let na osmnáct. Dále pak v písm. a) došlo ke změně z dřívějšího více osob na současné nejméně dvou osob. Písm. b) je oproti dřívějšímu doplněno o fakt, ţe postačí, aby pachatel svým jednáním měl pouze v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu a uţ za tento úmysl můţe být podle tohoto ustanovení potrestán. Novinkou je odstavec 5, který dříve neexistoval. Jeho znění je Příprava je trestná, coţ znamená, ţe úmyslné vytváření podmínek pro spáchání trestného činu, se také trestá. 3.2.1.2 284 Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu Skutkovou podstatou tohoto paragrafu je přechovávání látek zmíněných v nadpisu. Osoba, která bude mít tyto látky u sebe v mnoţství větším neţ malém, bude trestána na základě tohoto ustanovení. Zde došlo ke změně označení a zároveň i k novému pojmenování. Novým je odst. 1, který trestá neoprávněné přechovávání měkkých drog pro vlastní potřebu v mnoţství větším neţ malém. Odst. 2 obsahuje část znění dřívějšího odst. 1, avšak bylo přidáno pro vlastní potřebu a jedná se o potrestání za přechovávání tvrdých drog v mnoţství větším neţ malém. Zároveň bylo nahrazeno dřívější bez povolení slovem neoprávněně a také dřívější peněţitým trestem je nahrazeno zněním zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Přibyly odstavce 3 a 4, kdy třetí odstavec obsahuje část dřívějšího odstavce 2 a trestá pachatele za spáchaný čin uvedený v odst. 1, 2 ve větším rozsahu. Změnou je zde spodní hranice trestu, která byla dříve jeden rok, nyní je to šest měsíců a zároveň přibyla nová moţnost potrestání peněţitým trestem. Odstavec 4 je opět celý nový, kde je trestáno spáchání uvedeného činu v odst. 1,2 ve značném rozsahu. Pojem větší rozsah a značný rozsah byl vysvětlen v předchozím textu (viz kapitola 3.2.1.1). 31

3.2.1.3 285 Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku Tento paragraf je celý nový a v dřívějším zákoně se vůbec nevyskytoval. Zde se jedná o postih osob, které neoprávněně pěstují pro vlastní potřebu rostliny obsahující omamné či psychotropní látky v mnoţství větším neţ malém (příloha č. 4). Jsou to například konopí nebo některé houby. Výše trestu v případě porušení můţe například dosahovat aţ šesti měsíců odnětí svobody nebo v lepším případě peněţitý trest či propadnutí věci. Důleţitým je v odst. 1 a 2 pojem pro vlastní potřebu v mnoţství větším neţ malém. Samotné pěstování rostlin není výrobou ( 283 tr. zákoník). O výrobu se jedná aţ tehdy, pokud je s rostlinou vykonán další chemický proces např. sušení, váţení atd.. 3.2.1.4 286 Výroba a drţení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu Výrobou či drţením předmětu určeného k výrobě zakázaných látek jsou myšleny látky, či předměty, které předcházejí a umoţňují následný vznik omamné či psychotropní látky nebo jedu. To znamená, ţe za jejich pomoci můţe pachatel látku získat. Látky, ze kterých je moţné drogu vyrobit, se nazývají prekursory. Toto ustanovení, dříve značené jako 188, si svůj název zachovalo a došlo ke změnám pouze jeho obsahu. Důleţitým faktem je, ţe skutková podstata v odst. 1 neobsahuje slovo neoprávněně. Toto ustanovení se tedy týká osob, které mají určitá oprávnění, např. lékárníci. Pokud by se jednalo o trestný čin, kdy osoba bez oprávnění převáţí z Polska do České republiky léky obsahující pseudofedrin za účelem výroby drogy zvané pervitin, byl by pachatel trestán dle 283 tr. zákoníku. Co se týče obsahových změn, v dřívějším znění odst. 1 bylo psáno o odnětí svobody na jeden rok aţ pět let, kdeţto v současném zákoníku se píše pouze aţ na pět let a je zde vynechán jeden rok, coţ znamená, ţe nyní pachatel můţe být za tento trestný čin odsouzen i na kratší dobu neţ jeden rok není stanovena minimální hranice trestu. V druhém odstavci se vyskytují změny v jednotlivých bodech. Například dřívější znění písm. a), které bylo spáchá-li čin uvedený v odst. 1 ve větším rozsahu je nahrazeno nynějším zněním spáchá-li čin uvedený v odst. 1 jako člen organizované skupiny. Znění písm. b) odpovídá dřívějšímu písm. a), aţ na změnu dříve uţívaného spojení ve větším rozsahu v nově uţívané spojení ve značném rozsahu. Současné písm. c) nově obsahuje znění spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti, coţ obsahově odpovídá dřívějšímu 32

znění písm. a), aţ na to, ţe dříve se psalo vůči osobě mladší neţ osmnácti let. Nynější písm. d) obsahuje dřívější znění písm. c), s nově přidaným pro sebe nebo pro jiného. 3.2.1.5 287 Šíření toxikomanie V tomto bodě jsou postihovány osoby, které jakkoliv svádí ostatní k uţívání návykových látek. Můţe jít o jakékoliv podporování či navádění druhého k tomu, aby látku uţíval. I v takovém případě bude pachatel díky tomuto ustanovení potrestán. Oproti dřívějšímu 188a se změnil obsah tohoto ustanovení. První změnou je odst. 1, kde došlo k vypuštění dřívější moţné alternativy, a to peněţitého trestu. V odst. 2 je novinkou obsah písm. a), ve kterém se uvádí jako člen organizované skupiny. V písm. b) se nyní vyskytuje znění dřívějšího písm. a) a současně došlo ke změně dřívějšího vůči osobě mladší neţ osmnácti let na nové vůči dítěti. Písm. c) nyní obsahuje znění dřívějšího písm. b). Další novelou tohoto paragrafu je zcela nový odstavec 3. Dle tohoto ustanovení by mohlo být prodávání mefedronu a dalších látek (viz kapitola 2.2) posuzováno jako trestný čin šíření toxikomanie, i přestoţe jsou látky prozatím legální. Podmínkou toho, aby se jednalo o takovýto trestný čin, je, prokázat, ţe to, co dotyčný prodává, je skutečně návykovou látkou dle 130 tr. zákoníku. 3.2.1.6 288 Výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem Tento paragraf také souvisí s nedovoleným nakládáním s drogami, proto je nezbytné, v krátkosti se o něm zmínit. Jedná se o zcela nové ustanovení, v předešlém platném tr. zákoně bychom ho najít nemohli. Na základě 288 tr. zákoníku jsou postihovány osoby, které neoprávněně ve větším mnoţství nakládají s látkami anabolických nebo jiných hormonálních účinků (příloha č. 2). Dále se týká osob, které vůči jinému pouţijí metodu ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu nebo jinou metodu s dopingovým účinkem. Výjimkou jsou léčebné účely. Spácháním trestného činu uvedeného v odst. 1 tohoto ustanovení bude osoba potrestána odnětím svobody aţ na jeden rok. Kvalifikované skutkové podstaty dle závaţnosti rozdělují trestní sazby za tento spáchaný trestný čin do více stupňů. 3.2.2 Nařízení vlády vydaná na základě 289 trestního zákoníku Nařízení vlády vydaná na základě 289 trestního zákoníku jsou v České republice od 1. ledna 2010 platná tři. První nařízení vlády č. 455/2009 Sb. (příloha č. 3) určuje, která 33

rostlina, či houba patří mezi rostliny a houby obsahující omamnou či psychotropní látku a jaké mnoţství se dá povaţovat za větší neţ malé. Předchůdcem druhého nařízení č. 467/2009 Sb. (příloha č. 5) byl nejdříve Pokyn obecné povahy (POP) vydaný nejvyšším státním zastupitelstvím, který byl závazný pouze pro státní zástupce, ne pro soudy ani polici. POP stanovil mnoţství větší neţ malé a byl určen výhradně jen pro 187a tr. zákona. Byl účinný do 31. prosince 2009. Od 1. ledna 2010 je pro všechny platné a závazné nařízení vlády č. 467/2009, díky kterému se dá jasně určit, která látka patří mezi omamné a psychotropní látky a jedy a zároveň mnoţství, které je povaţováno za větší neţ malé. Ovšem u určení mnoţství je to sloţitější. Jsou tu dvě kritéria, která musí být splněna, aby se u OPL jednalo o mnoţství větší neţ malé. Prvním kritériem je celkové mnoţství drogy (směsi), která v sobě obsahuje účinnou látku, ale i další příměsi. Druhé kritérium stanoví, jaké mnoţství účinné látky daná droga (směs) obsahuje. Pokud nejsou splněna obě zároveň, jedná se pouze o přestupek, nikoliv o trestný čin. Př. Osoba prodá dítěti mladšímu patnácti let 2g kokainu, který obsahuje pouze 0,45g účinné látky, tudíţ se nejedná o mnoţství větší neţ malé. Pachatel tímto nespáchal trestný čin a nemůţe být postihován dle 283, odst. 2, písm. d), trestního zákoník. Dle tohoto by byla postihována osoba, která prodala byť jen 1,1g kokainu, ale s účinnou látkou o hmotnosti 0,7g. Co se týče toho, které látky se povaţují za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem, a jaké je jejich větší mnoţství, stanoví nařízení vlády č. 454/2009 Sb. (příloha č. 2). Dále toto nařízení říká, co se pro účely trestního zákoníku považuje za metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu a za jiné metody s dopingovým účinkem. 12 Tato ustanovení se vyuţívají společně s trestním zákoníkem při postihování trestných činů. Obsahem nařízení jsou tabulky, které znázorňují například seznamy rostlin, hub, omamných a psychotropních látek a jedů, limity znázorňující větší neţ malé mnoţství či minimální mnoţství látky, které je jiţ bráno za účinné. 3.2.3 Aplikace zákona na konkrétním příkladě V následujícím textu bude uveden konkrétní případ, na kterém budou znázorněny jednotlivé atributy trestného činu a zároveň jejich potrestání na základě příslušného paragrafu. Dne 5. 2. 2010 byl uznán vinným obžalovaný O. V. přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle 283 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se podle výroku rozsudku dopustil tím, že: 12 Nařízení vlády č. 454/2009 Sb. 34

v přesně nezjištěnou dobu od dubna 2006 do března 2007 prodával v restauraci Vyšehrad v Duchcově v Teplické ulici a v zámeckém parku v Duchcově látku označovanou jako pervitin obsahující metamfetamin M. Š., a to celkem minimálně ve sto případech dvakrát do týdne v různých množstvích od dávky za 100,- Kč do dávky za 1000,- Kč, přičemž nejčastěji prodával pervitin za částku 1000,- Kč, v přesně nezjištěné době po dobu tří měsíců na přelomu léta a podzimu roku 2006 prodával v restauraci Vyšehrad v Duchcově v Teplické ulici látku označovanou jako pervitin obsahující metamfetamin M. D., a to v množství za 100,- Kč až 200,- Kč dvakrát týdně, kdy celková částka, kterou M. D. za pervitin od obžalovaného utratil, dosáhla nejméně 3000,- Kč, přičemž látka označovaná jako pervitin obsahuje metamfetamin, což je psychotropní látka uvedená v příloze č. 5 zákona č. 167/1998 SB., o návykových látkách, a k nakládání s ní obviněný neměl a nemá příslušné zákonné oprávnění. Za to byl obžalovaný odsouzen Okresním soudem v Teplicích podle 283, odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 4 a půl roku. 13 Po tomto rozhodnutí následovalo ze strany obţalovaného odvolání ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, kde byl rozsudek v celém rozsahu zrušen a případ byl vrácen k dalšímu projednání zpět k Okresnímu soudu v Teplicích. 13 Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, 4To 154/2010-186 35

4 VÝVOJ DROGOVÉ KRIMINALITY V ČR V ČÍSLECH A KOMENTÁŘÍCH Tato kapitola je zaměřena na vývoj drogové trestné činnosti od vzniku samostatné České republiky aţ po současnost. Přibliţně v pětiletých intervalech budou uvedena čísla týkající se trestných činů na úseku drog, ze kterých je moţné odpovědět na otázku, zda trestná činnost spojená s OPL ( 283-287 tr. zákoníku) v ČR stoupá či klesá. 4.1 VÝVOJ OD VZNIKU SAMOSTATNÉ ČR Již v letech 1993-4 začínala nabývat trestná činnost spojená s nezákonným drogovým trhem výrazných rysů. Vznik samostatné České republiky znamená důležitý mezník při hodnocení stavu a vývoje jak celkové kriminality, tak i kriminality s drogovým prvkem. Tato důležitá změna je základním kriteriem při zkoumání stavu a vývoje kriminality i pachatelů. Nepříznivé trendy drogové kriminality nacházejí svůj výraz v trestné činnosti na úseku nedovolené výroby, držení a obchodu s omamnými a psychotropními látkami i šíření toxikomanie.. 14 Nejrychlejší vzestup v počtu pachatelů a počtu trestných činů podle 187, 187a, 188 a 188a trestního zákona č. 140/1961 Sb. vytrpěla Česká republika v letech 1993 1999. Kdy v roce 1993 bylo podle policejních statistik evidováno 261 skutků a v roce 1999 jich bylo uţ 7 720. To je téměř třicetkrát více během šesti let. Tato nepříznivá situace je spojena s dynamikou vytváření drogového trhu (nabídky), a stejně tak i s rostoucí poptávkou po drogách. Od roku 2000 se drogová trestná činnost postupně ustálila a rozdíly mezi jednotlivými roky nebyly tak markantní. V dalším textu budou podrobněji nastíněny roky 1995, 2000, 2005 a 2010. 4.1.1 Rok 1995 Podle dostupných informací z ukončených případů trestné činnosti související s OPL, na základě průzkumů hygienické služby a na základě informací z jiných zdrojů lze přijmout jednoznačně závěr, že dynamika růstu počtu závislých osob má opět zrychlující se tendence. 15 Stoupá celkový počet osob závislých na OPL a stejně tak i počet osob, které s drogou 14 Bulletin Národní protidrogové centrály, 03/2001, str. 10 15 Národní protidrogová centrála, Výroční zpráva 1995, str. 7 36

experimentují. Avšak největší nárůst je zaznamenán v počtu prvokonzumentů heroinu. A jak se očekávalo, drogová scéna v ČR se vyvíjela podstatně rychleji neţ v zemích Evropského společenství. Z důvodu liberalizace společnosti a zrušení totalitního reţimu se drogová scéna v ČR začala vyvíjet podstatně rychleji neţ v jiných zemí Evropy. Na základě zpracovaných statistických výkazů Policejního prezidia České republiky lze uvést, ţe v roce 1995 bylo celkem zjištěno 1848 skutků týkajících se drogových trestných činů, z toho jich bylo objasněno 1409, coţ je 76,25 %. Celkem bylo za tyto činy stíháno a vyšetřováno 776 osob, 146 z nich byli recidivisté, 166 děti a 103 mladiství. V roce 1995 bylo policií ČR provedeno 95 akcí proti drogové kriminalitě, mezi které patří např. : KS GAMA - jednalo se o zásilku kokainu o váze 351kg, která se však, díky neochotě sousedů ze SRN zajistit nepodařila. V ČR byli sítháni dva organizátoři. KS DELTA akce zaměřená především na distriubutory a výrobce pervitinu, ale i na obchodníky s efedrinem. Policisté zajistili 17kg efedrinu ve velké laboratoři a stíháno bylo 13 osob. KS PRNIK akce zaměřená na organizátora a jeho kurýry, kteří obchodovali s heroinem a dováţeli ho z ČR do SRN. Jeden z českých kurýrů byl zadrţen na hranicích s dvěma kilogramy heroinu a později dopadli i o organizátora pocházejícího z bývalé Jugoslávie. Přehled mnoţství zachycených drog: Kokain 35,7kg + 870g kokainové pasty Heroin 3kg Metamfetamin 165g Efedrin 17kg Dále bylo zajištěno: 1 továrna na výrobu MDMA vybavená technologií v hodnotě cca 15 mil. Kč 18 laboratoří na výrobu Metamfetaminu 4.1.2 Rok 2000 Během pěti následujících let se drogová scéna velice rozšířila do všech regionů v ČR, do menších měst i vesnic. Je prakticky bezproblémové sehnat drogu kdekoliv. Dealeři se na notoricky známých místech vyskytují zcela výjimečně. Chování nakupujících i distributorů OPL se změnilo v návaznosti se změnou legislativy. 1. ledna 1999 vstoupila v platnost 37

novela trestního zákona a přestupkového zákona, upravená zákonem č. 112/1998 Sb. 16, který trestně postihuje i přechovávání OPL pro vlastní potřebu. Neznamená to, ţe by prodej drog na ulicích vymizel úplně, ale kaţdopádně výrazně poklesl. V této době jiţ vznikají tzv. dealerské byty, coţ se týká především dealerů romského původu. Byl zaznamenán nárůst ruskojazyčných pachatelů, zejména co se týče jejich spolupráce s českými výrobci pervitinu. Velice význačným fenoménem v roce 2000 se stal rostoucí podíl využívání zasílání malého množství OPL, zejména hašiše, v listovních zásilkách, kdy je vysoce pravděpodobná beztrestnost pachatelů díky potížím při dokazování trestné činnosti, zejména pak nemožnosti zadržení a následné záměny zásilky ve fázi operativního rozpracování. 17 Proto se počet pachatelů a trestných činů poměrně zvýšil. Celkem bylo zjištěno 4458 skutků týkajících se drogové trestné činnosti, z toho jich bylo objasněno 4049, coţ je 90,83%. Během pěti let tedy celkový počet stoupl o 2 610 skutků. Samozřejmě s tím je spojený i stoupající počet pachatelů. V roce 2000 bylo stíháno a vyšetřováno celkem 1 814 osob, coţ je o 1038 osob více neţ v roce 1995. 483 z nich byli recidivisté, 118 děti a 258 mladiství. Příčinou stoupající drogové kriminality je to, ţe po několik let byla podceňována skutečnost, jak moc jsou drogy pro společnost nebezpečné. Jak ze sociálních, tak i zdravotních důvodů ve spojitosti s jejich konzumací. Jako kaţdý rok, i v tomto roce proběhlo mnoho úspěšných akcí proti drogovým dealerům např.: TREFA dlouho plánovaná operace nejen v ČR, ale i v SRN, Dánsku, Švýcarsku a ve Švédsku, bylo zadrţeno a obviněno celkem 31 pachatelů z různých koutů Evropy. Byli obviněni z organizovaného zločinu - obchod s heroinem. Mimo toho se skupina zaměřovala i na obchod s rohypnolem. Na českých hranicích zadrţeli 10 000 tablet rohypnolu. BANDITA skupina šesti osob podle odhadů vyrobila a distribuovala 75kg pervitinu během několika let. Skupina byla známa obzvláště tím, ţe svoji činnost prováděla vysoce konspirativně a organizovaně. Byla zadrţena a obviněna. VOSA byl zadrţen jeden z dlouholetých organizátorů obchodu s heroinem na evropské úrovni, který vedl organizovaný zločin na území ČR uţ v roce 1988. 16 Národní protidrogová centrála, Výroční zpráva Situace v oblasti drog v ČR v roce 2000, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/policie/npdc/r2000_policie.html 17 Národní protidrogová centrála, Výroční zpráva Situace v oblasti drog v ČR v roce 2000, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/policie/npdc/r2000_policie.html 38

Přehled mnoţství zadrţených drog: Kokain 2,75kg + 2,6kg kokainové pasty Heroin 16,65kg Metamfetamin 4,05kg Efedrin 3,65 kg Dále 14 laboratoří na výrobu metamfetaminu. 4.1.3 Rok 2005 Situace v roce 2005, co se týče drogové kriminality na území České republiky, je stále kritická, ale mírně se obrací k lepšímu. V této době je závaţným problémem nelegální výroba psychotropní látky metamfetaminu (pervitinu). Základní surovinou je pseudoefedrin, který je obsaţen ve volně prodejných lécích Paralen, Modafen, Stopgrip a Nurofen. Ve většině případů zjištěných v roce 2005 se na výrobu metamfetaminu pouţily právě tyto léky. Zaznamenána byla také nelegální výroba braunu (opiát) z léků kodeinu. Stále větším trendem se stává uţívání konopných produktů, zejména mezi mladými lidmi. Další skutečností v tomto roce, je rapidní nárůst zneuţívání a nelegální distribuce SUBUTEXU. S tablety se nelegálně obchoduje a jsou prodávány uţivatelům za mnohem vyšší ceny, neţ v lékárně. Téměř ve všech krajích se zvyšuje poptávka po kokainu. Drogy se prodávají v nízké kvalitě, především heroin. Významnou skutečností je uvolnění celních kontrol na státních hranicích v důsledku vstupu ČR do Evropské unie. To velmi negativně podpořilo drogový trh v rámci vývozu metamfetaminu do Německa či dovozu extáze z Holandska. Zločinci, kteří páchají trestné činnosti, se stále snaţí zdokonalovat tak, aby jejich dopadení nebylo jednoduché. S těmito problémy se potýkají policisté stále častěji. Pachatelé, kteří byli dříve vyšetřováni z drogové trestné činnosti, mají velké zkušenosti s prostředky a metodami práce policie, proto je jejich odhalení a dopadení velice komplikované. V tomto roce bylo spojitosti s drogovou trestnou činností zjištěno 2 915 skutků, z toho 2 827 jich bylo objasněno, tj. 96,9%. Na těchto číslech je vidět, ţe počet drogových trestných činů v České republice klesl. Zjištěných skutků je o 1543 méně (tj. cca 34,5%), neţ v roce 2000. I přestoţe skutky klesají, počet pachatelů stále stoupá. Bylo stíháno a vyšetřováno celkem 2 209 osob, a to je o 395 osob více, neţ bylo zaznamenáno v roce 2000. Z celkového počtu vyšetřovaných osob bylo 923 recidivistů, 91 dětí (do čtrnácti let) a 183 mladistvých. Zajímavé je porovnat pachatele recidivisty, v porovnání s rokem 2000 jejich počet stoupl téměř o 100%. Počet dětí a mladistvých nepatrně klesl. 39

Úspěšné akce tohoto roku: MEPRIT při této akci byli zadrţení dva kosovští Albánci, kteří převáţeli 8kg čistého heroinu, coţ je asi 45kg naředěného (přibliţně půl milionu dávek) za více neţ 36 milionů korun. MUP zadrţeno 1,6kg metamfetaminu, 6,1kg kokainu, 0,7kg prekurzorů efedrinu. Toto mnoţství v průběhu vyšetřování bylo zajištěno od čtyř pachatelů České Republiky a jednoho organizátora z Bosny a Hercegoviny, kterému byl v roce 2004 poskytnut azyl. MAMBA akce vedena na záchyt dealerů extáze. V červenci byl zadrţen muţ, který obchodoval s extázemi na území hlavního města Prahy. V rámci akce bylo zajištěno 1103 tablet. Přehled mnoţství zadrţených drog: Heroin 36,34kg Kokain 10,17kg Efedrin 27,3kg Metamfetamin - 5,35kg Dále bylo odhaleno 261 varen metamfetaminu a 11 pěstíren konopí 4.1.4 Rok 2010 V oblasti drog zůstává pro Českou republiku nejzávaţnějším problémem výroba a prodej metamfetaminu. Produkuje se v malých domácích laboratořích či ve varnách, které se dají přenášet, aby tak zabránili jejich odhalení. Stále častěji se také vyskytuje jeho produkce v organizovaných zločineckých uskupeních zahrnující osoby především vietnamského a albánsky-hovořícího původu. Tyto skupiny si všimly vysoké poptávky po metamfetaminu a stále více spolupracují na dovozu léků ze zahraničí, které obsahují efedrin či pseudoefedrin, dále rapidně stoupá jejich vlastní výroba i distribuce na území ČR. To má za následek stále zvyšující se drogovou turistiku občanů SRN v severozápadních Čechách, kteří zde často a v hojném mnoţství nakupují metamfetamin a marihuanu. Nadále se do ČR stále dováţí volně dostupná farmaceutika s obsahem pseudoefedrinu především z Polska a Německa. V roce 2010 byl zaregistrován také dovoz těchto léčiv dokonce aţ z Vietnamu. Vysoká teritoriální i cenová dostupnost metamfetaminu se promítá i do statistických ukazatelů problémového užívání, kdy právě problémoví uživatelé metamfetaminu jsou nejprogresivněji rostoucí skupinou uživatelů a zároveň společně s uživateli opiátů významnou skupinou, která se podílí na sekundární drogové kriminalitě zejména majetkového charakteru. Z pohledu vymáhání 40

práva jsou nelegální trhy s marihuanou, metamfetaminem, heroinem, kokainem i syntetickými drogami amfetaminového typu v České republice plně komercionalizovány, s významným prvkem zapojení organizovaného zločinu. Průmyslové velkopěstování konopí tzv. indoor způsobem je také statisticky nejprogresivnějším ukazatelem činnosti policejních a celních orgánů. 18 Je třeba zdůraznit, ţe na nelegálním pěstování marihuany u nás se z velké části podílejí vietnamské zločinecké skupiny. Na tento druh trestné činnosti přešly z nelegální výroby a padělků cigaret. Objem poptávky potencuje průmyslovou výrobu, jejíž produkce saturuje domácí trh a je také ve stále větší míře vyvážena mimo území ČR, nejčastěji do SRN a dále do západní Evropy. Z pohledu dostupnosti a spotřeby je vysoce kvalitní marihuana významně dostupná na celém území ČR s obsahem účinné látky v rozpětí 8 18 % THC. 19 Ve spojitosti s indoorovým pěstováním bylo v ČR zaloţeno několik obchodních společností, jejichţ hlavní činností je dovoz technologií potřebných k pěstování konopí tímto způsobem. V roce 2010 byla právní úprava v oblasti drog změněna. Vstoupil v platnost nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb., který v běţné praxi zatím nachází problémy pouze jen v určování rozsahů drog. Tento rok bylo zaznamenáno celkem 3 034 drogových trestných činů, z toho bylo objasněno 2 507 skutků, tj. téměř 83% úspěšnost objasnění. V porovnání s rokem 2005 lze pozorovat, ţe zaznamenaných skutků v roce 2010 přibylo jen nepatrně počet skutků se zvýšil o 119, tj. o 3,4 %. 2 329 osob bylo za tyto skutky stíháno, jejich počet opět stoupl tento rok o 120 osob. Z toho 1083 byli recidivisté, 40 dětí a 144 mladistvých. Provedené akce a operace NPC za rok 2010: Operace SPACE detektivy NPC ve spolupráci s policejními orgány z Německa byli v červenci a v srpnu 2010 zadrţeny tři osoby vietnamské národnosti pro výrobu metamfetaminu. V době zadrţení u pachatelů ve vozidle našli 500g metamfetaminu a 300g marihuany, při domovní prohlídce byla zabavena domácí laboratoř na výrobu metamfetaminu. Akce SLIDER byla realizována po půlročních přípravách v dubnu 2010. Při této akci byli zadrţeni dva Češi, Rumuni a občané Nigerie, kteří byli členy zločinecké organizované skupiny zabývající se pašováním omamných látek do Evropské unie. Tito zadrţení pachatelé si najímali kurýry ve východoevropských a západoevropských zemí EU, kteří pašovali buď 18 Národní protidrogová centrála, Výroční zpráva 2010, str. 3 19 Národní protidrogová centrála, Výroční zpráva 2010, str. 3 41

kokain z Jiţní Ameriky, nebo heroin z Turecka. Tureckou policií bylo zadrţeno 1,175kg heroinu. Operace KAREM v srpnu tohoto roku pracovníci NPC a příslušníci Útvaru rychlého nasazení zadrţeli organizovanou skupinu tří osob, které se zabývali úpravou a prodejem heroinu především v Praze. Při provedených prohlídkách bylo zajištěno 17kg heroinu a 2,5kg látky, kterou heroin ředili. Dále pracovníci zabavili větší obnos peněz a střelné zbraně. Přehled mnoţství zadrţených drog: Heroin 30,45kg Kokain 14,16kg Efedrin 8,15kg Pervitin 21,3kg Současně bylo odhaleno 307 varen metamfetaminu a 145 pěstíren marihuany. 4.1.5 Zhodnocení let 1995-2010 V této kapitole jsou znázorněny tabulky a grafy, které nám mohou nejlépe ukázat, jak se kriminalita v oblasti výroby a distribuce OPL vyvíjí. Od roku 1995 se počet zjištěných skutků za drogové trestné činy stále zvyšuje, avšak největší změna je zaznamenána v roce 2000. V tomto roce můţeme pozorovat nejen rapidní vzestup trestných činů, ale i počet zadrţených osob a mnoţství zadrţených drog. V dalších letech si můţeme všimnout (viz tabulka č. 1 a 2, graf č. 1 a 2), jak trestné činy a počet zadrţených osob stále roste, avšak ne tak razantně jak tomu bylo na přelomu tisíciletí. Co se týče mnoţství zadrţených drog a odhalených varen, je to závislé na oblíbenosti příslušné drogy v daném období. Např. v současné době je u nás velká poptávka po pervitinu, a v závislosti na tom v loňském roce zadrţené mnoţství této drogy vysoce vzrostlo. 42

Počet skutků Tabulka č. 1 Rok Celkem skutků Objasněné skutky Stíháno, vyšetřováno osob Počet V % Celkem Recidivisté Nezletilí Mladistvý 1995 1848 1409 76,25 776 146 66 103 2000 4458 4049 90,83 1814 483 118 258 2005 2915 2827 96,9 2209 923 91 183 2010 3034 2507 82,63 2329 1083 40 144 Pozn. Zdroj: Statistické výkazy kriminality policejního prezidia ČR 1995-2010 vlastní úprava Graf č. 1 Vývoj drogové trestné činnosti 5000 4000 3000 2000 1848 1409 4458 4049 2915 2827 3034 2507 1000 0 1995 2000 2005 2010 Rok Celkem skutků Objasněné skutky Pozn. Vlastní úprava na základě údajů obsažených v tabulce č. 1 43