Gymnázium Jana Nerudy Závěrečná práce studentského projektu Vliv drog na lidský organismus Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti 2014 Simona Dvořáková, Veronika Jechová, Marie Jorníčková, Veronika Švecová
Vedoucí práce: PaedDr. Ludmila Pipková, Mgr. Štěpán Mička Prohlašujeme, že jsme práci vytvořily samy a výhradně za použití uvedených internetových zdrojů a literatury. S. Dvořáková: V. Jechová: M. Jorníčková: V. Švecová: 1
Obsah: 1. Úvod...4 2. Rozdělení drog...5 2.1. Dle tvrdosti 2.2. Dle převládajícího účinku 2.2.1. Cannabinoidy 2.2.2. Halucinogeny (Psychedelika) 2.2.3. Opiáty 2.2.4. Psychofarmaka (trankvilizéry) 2.2.5. Stimulační drogy 2.2.6. Těkavé látky 3. Marihuana...6 3.1. Chemické složení 3.1.1. Delta-9-trans-tetrahydrocannabinol 3.1.2. Cannabidiol 3.1.3. Cannabinol 3.2. Vzhled 3.3. Užívání 3.4. Účinky 3.5. Návykovost 3.6. Rizika 4. Kokain...8 4.1. Systematický název 4.2. Triviální název 4.3. Sumární vzorec 4.4. Vlastnosti 5. LSD...9 5.1. Historie 5.2. Užívání 5.3. Složení 5.4. Fyzické účinky 5.5. Psychické účinky 6. Pervitin...11 6.1. Další názvy 6.2. Sumární vzorec 6.3. Chemický název 6.4. Strukturní vzorec 6.5. Historie 6.6. Vzhled 6.7. Aplikace 2
6.8. Působení 7. Extáze...12 7.1.Chemický název 7.2. Strukturní vzorec 7.3. Sumární vzorec 7.4. Historie 7.5. Působení 8. Heroin...13 8.1. Strukturní vzorec 8.2. Další název 8.3. Sumární vzorec 8.4. Historie 8.5. Účinek 8.6. Příznaky 9. Výsledky dotazníku...14 10. Závěr...15 11. Přílohy...16 12. Seznam literatury a jiných zdrojů...23 3
1. Úvod Téma naší práce Vliv drog na lidský organismus jsme si vybraly, jelikož je to téma, které je stále více aktuální, a to především u mladých lidí. Myslíme si, že spousta lidí si neuvědomuje, jak silný vliv drogy na náš organismus můžou mít a jaká rizika nám při jejich požívání hrozí. V naší práci jsme se chtěly věnovat něčemu, co nás opravdu zajímá, je pro nás přínosné a zároveň může někomu pomoct. Říká se, že všechno se má zkusit, my jsme přesto toho názoru, že to neplatí u všeho a pokud bychom se řídili tímto heslem, mohlo by to mít vážné následky a mohli bychom se stát závislými. Myslíme si, že každý by měl vědět, jaká rizika mu hrozí, předtím než si drogu vezme. A právě to bylo cílem naší práce. Přiblížit lidem drogy trochu hlouběji, popsat jejich účinky a upozornit je na možné následky. Každý je na světě sám za sebe a měl by si včas uvědomit, co si požíváním drog bere na svědomí a že často není cesty zpět. 4
2. Rozdělení drog 2.1. Dle tvrdosti Nejspíše nejznámější je dělení na drogy tvrdé a měkké. Někdy se také může mluvit o drogách s akceptovatelným rizikem a drogách, u kterých je riziko spojené s jejich užíváním příliš velké, tedy neakceptovatelné. Jednoduše se dá říct, že čím je droga tvrdší, tím větší poškození je schopna vyvolat. V následující tabulce je zachycena míra rizikovosti některých drog. Míra rizika Tvrdost Zástupci Vysoká Tvrdé Toluen, heroin, morfin, durman, crack, LSD Vysoká až střední Tvrdé Lysohlávky, kokain, pervitin Střední Tvrdé Alkohol, extáze, efedrin, kodein Relativně malá Měkké Marihuana, hašiš, kokový čaj Prakticky bez rizika Měkké Káva, čaj 2.2. Dle převládajícího účinku Dále se drogy můžou dělit podle převládajícího účinku. 2.2.1. Cannabinoidy Cannabinoidy patří mezi látky s halucinogenním účinkem a jsou obsaženy v rostlině Cannabis (konopí). Konopí obsahuje mnoho účinných látek, nejzajímavější je delta-9-tetrahydrokanabinol (THC), který je nositelem halucinogenních účinků. Mezi cannabinoidy patří hašiš a marihuna. Hašiš: Hašiš je samotná pryskyřice získaná z konopí, obsah účinných látek je až 40%. 2.2.2. Halucinogeny (Psychedelika) Mohou vyvolat asi nejvýraznější změnu vnímání reality. Velmi záleží na okolnostech užití. V přátelském prostředí a v dobrém duševním stavu bývá intoxikace velmi příjemná, pokud je droga užita za nevhodných okolností, přichází tzv. špatný trip, která může vést k trvalému duševnímu poškození. Do této skupiny drog patří velké množství látek, které jsou často i používány v lékařství, nejznámější je však LSD a extáze. Dále sem patří také psilocybin. Psilocybin: Psilocybin je psychicky velmi aktivní látkou a je obsažen v houbách Lysohlávkách. 2.2.3. Opiáty Název této skupiny je odvozen z názvu opium, což je látka obsažená v nezralých makovicích. Opiáty jsou látky, které mají chemickou strukturu podobnou morfinu, což je také účinná látka většiny opiátů. 5
Opiáty jsou pro svoje účinky používány také v lékařství jako narkotika. Spolu s těkavými látkami jsou opiáty považovány za nejnebezpečnější psychotropní látky, protože jejich závislostní potenciál je velimi vysoký. Mezi hlavní opiáty patří Opium, Heroin, Morfium, Oxikodon a Subutex. Opium: Nejčastější příznaky jsou tlumení mozkové činnosti, tlumení bolesti, navozování pocitu euforie a klidu. Morfium: Morfium je hlavní alkaloid opia zaschlé šťávy z nezralých makovic. Morfin se vyrábí z opia a v lékařství se používá k tišení bolesti. Oxikodon (Perkodan): Oxikodon patří mezi opiáty a chemicky se jedná o polysyntetický derivát morfinu a strukturu má velmi podobnou kodeinu. V lékařství se používá na tišení bolesti. 2.2.4. Psychofarmaka (trankvilizéry) Jsou to původem léky na léčení psychotických stavů. Jsou však často zneužívány. Jedná se o nebezpečné drogy, můžou vytvořit těžkou psychickou i fyzickou závislost s abstinenčními syndromy. Mezi nejčastěji zneužívaná psychofarmaka patří barbituráty, benzodiazepiny a rohypnol. 2.2.5. Stimulační drogy Jako stimulační drogy se označují budivé látky nebo také psychomotorické stimulanty, jejichž chemické složení je velmi různorodé. Stimulační drogy vyvolávají tělesné a duševní povzbuzení, které může být v podobě lehkého pocitu svěžesti nebo také až nekontrolovaného vzrušení. Nejvýznamnějšími zástupci jsou pervitin a kokain, ale patří mezi ně i látky s mírnějším efektem jako je káva a čaj. Stimulační drogy sice nevyvolávají fyzickou závislost, avšak způsobují velmi silnou psychickou závislost. Amfetaminy: Amfetaminy jsou látky, které stimulují centrální nervovou soustavu. 2.2.6. Těkavé látky Těkavé látky jsou zřejmě nejnebezpečnější skupina látek. Vyznačují se silným narkotickým (tlumivým) účinkem a snadno dochází k předávkování s následkem smrti. Jejich užíváním vznikají těžká a nevratná poškození mozku, jater, ledvin a kostní dřeně. Chemicky se jedná o uhlovodíky a nejčastějším zástupcem je toluen. Toluen: Toluen (methylbenzen) je čirá, ve vodě nerozpustná těkavá kapalina, která se používá pro ředění barev. Inhalace jeho výparů způsobuje pocit euforie, objevují se halucinace a změny nálady. U toluenu vzniká silná psychická závislost. 3. Marihuana Marihuana je považována za jednu z nejčastějších a nejméně nebezpečných drog. V České republice se můžeme setkat hned s několika slangovými názvy jako tráva, ganja, hulení, skéro, kůra, zelí, zeleninka či skunk. Získává se usušením květenství samičích rostlin konopí s obsahem nad 0,3 % THC. Některé prameny uvádí, že lidstvo znalo konopí nejprve jako průmyslovou plodinu nejméně 6
10.000 let př. n.l. Rostliny konopí rostoucího jako plevel nebo pěstěného se rozšířily do všech částí světa bez ohledu na místní klimatické podmínky a přípravky z něj byly po tisíce let užívány pro léčbu celé řady zdravotních potíží. V současnosti je marihuana nejčastěji používána jako prostředek k dosažení stavu změněného vědomí podobně, jako tomu bylo v historii v mnoha různých kulturách. 3.1. Chemické složení Zajímavé je, že důležitou chemickou složkou u konopí nejsou alkaloidy jako u jiných rostlin, ale kanabinoidy. Konopí je jedinou rostlinou, která kanabinoidy produkuje. Množství a zastoupení kanabionidů má zásadní význam na to, jaké vlastnosti bude mít rostlina z hlediska psychoaktivních účinků, tedy jakou bude mít "potenci". Syntéza kanabinoidů probíhá především v buňkách živičných (pryskyřičných) žláz. O prvním chemickém výzkumu marihuany se dá hovořit již v polovině minulého století, ale teprve v šedesátých letech našeho věku bylo snažení završeno rozhodujícími výsledky: Byl izolován delta-9- tetrahydrocannabinol, hlavní biologicky aktivní látka konopí, a bylo navrženo schéma biosyntézy kanabionidů. V následujícím přehledu je uvedeno několik hlavních látek této skupiny, které se vyskytují v pryskyřičné, živičné látce, produkované rostlinou: 3.1.1. Delta-9-trans-tetrahydrocannabinol, zkráceně THC, je hlavní účinná halucinogenní složka marihuany. Vyskytuje se prakticky ve všech odrůdách a kultivarech - ovšem v různém množství, od stop až po téměř 95% ze všech obsažených cannabiniodů. Velmi pečlivě připravená droga může mít až 12%. THC v sučšině (po odstaranění semen a stonků) obvykle ovšem podstatně méně. 3.1.2. Cannabidiol, zkráceně CBD se taktéž vyskytuje téměř ve všech odrůdách, opět od téměř nulových hodnot po zhruba 95% přítomných cannabinoidů. Nemá však psychoaktivní účinky, ačkoliv projegvuje jisté sedativní, analgetické a také antibiotické vlastnosti. Ukazuje se, že CBD má tlumivé účinky a působí proti povzbudivým efektům THC. Posouvá také počátek působení marihuany, naproti tomu může její vliv až dvakrát prodloužit. 3.1.3. Cannabinol, zkráceně CBN - je degradačním (oxidačním) produktem THC, není tedy produkován rostlinou a přirozeně se v pryskyřici nevyskytuje. Čerstvé vzorky marihuany ho obsahují minimálně. Ačkoliv se zdá, že některé účinky opojení ovlivňuje a vyvolává podobně jako CBD, je zřejmě tento efekt slabý. Pravděpodobně ale souvisí s účinky na ztrátu orientace. Vyvolává tak pocit závratě "zdrogování" a vnitřní rozpolcenosti. 3.2. Vzhled Marihuana pocházející z mírného podnebného pásma. Po sklizni je zelená, během sušení dostane barvu zelenou či tmavě zelenou. Zažloutnutí marihuany způsobuje sušení na slunečním světle. Květenství a plod rostliny obsahuje velice málo pryskyřice, a proto je nelze slisovat do tabulek. Evropská marihuana obsahuje více listů než severoamerická, která je složena hlavně z plodících a kvetoucích konečků větví. Severoafrická marihuana je světle zelená, případně žlutá, je to nadrobno nasekaná rostlinná drť, která neobsahuje semena a stonkové části. Západoafrická a karibská marihuana je po sklizni zelená, během sušení však zhnědne. Je dobře lisovatelná díky vysokému obsahu pryskyřičných látek. Při zpracování se plodnaté a květnaté části rostliny rozdrtí, avšak semena tmavohnědé barvy jdou rozpoznat. 3.3. Užívání Marihuana se dá kouřit několika způsoby. Shot - na tento způsob užívání jsou potřeba dva lidi, jeden z nich si vloží marihuovanou cigaretu do úst opačným koncem, přiloží ruce k ústům aby udělal jako by tunel, druhý strčí pusu do tohoto tunelu a ten co má marihuanu v puse foukne a první jí vdechne. Píšťala - uživatel uchopí marihuanovou cigaretu oběma rukama které spojí, a sevře je mezi ně vloží marihuanové brko a vdechuje. Vdechnutí - kouření podobné jako cigarety, prostě vdechnout do pusy a pustit do plic, dlouho podržet a až pak vydechnout. 7
Při kouření jointa se obvykle plní čistá marihuana nebo smíchaná s tabákem do cigaret, dýmek, či vodních dýmek (bong) a kouř a hořící látky se vdechuje. V Indii se marihuana (ganja) smíchaná s tabákem žvýká. Rovněž se může jíst (přidává se do koláčků) nebo se přepustí s máslem či olejem (marijánkové máslo). V Česku je velice populární mléko, které se několik hodin vaří s méně hodnotnými částmi rostliny. 3.4. Účinky Účinky v případě kouření se dostavují po 5 10 minutách (u silnějších vzorků i po pár sekundách, po kouření z bongu téměř okamžitě po vydechnutí kouře) a účinek může přetrvávat 1 4 hodiny. Nízké dávky vedou k navození klidu a vzrůstajícího pocitu dobré pohody, doprovázené jakýmsi stavem zasněného uvolňování, pocitem hladu, zejména chuti na sladké. Změny ve smyslovém vnímání, živější vnímání zrakových, sluchových, čichových, hmatových a chuťových vjemů mohou být doprovázeny pronikavými změnami ve způsobu myšlení a jeho vyjadřování. Po stavu euforie nastává stav, kdy člověk nemyslí vůbec na nic a jen kouká do prázdna nebo se mu chce spát. 3.5. Návykovost U marihuany byla dokumentována pouze návykovost psychická znamená to, že si konzument nemůže vybudovat návyk jako např. u cigaret, kdy se při dlouhodobé abstinenci objevují fyziologické příznaky (svalové tiky, nervozita a další). Psychický návyk se projeví jen tím, že závislý má chuť na jointa. Tato závislost jde většinou lehce přemoci vůlí. Zatím nebyl nalezen případ předávkování vedoucího ke smrti nebo trvalému zdravotnímu poškození. 3.6. Rizika Dle lékařských studií může kouření marihuany způsobit u mladých lidí takové poškození plic, které je typické pro starší lidi a navíc není léčitelné. Jedná se o rozedmu plic (plicní emfyzém). British Lung Foundation uvedla, že tři až čtyři cigarety marihuany denně poškodí plíce stejně jako dvacet tabákových cigaret. 4. Kokain 4.1. Systematický název Methyl (1R,2R,3S,5S)-3- (benzoyloxy)-8-methyl-8-azabicyclo[3.2.1] oktan-2-karboxylát (methylester karboxylové skupiny) 4.2. Triviální název Kokain, benzoylekgoninmethylester, benzoylmethylekgonin 4.3. Sumární vzorec C 17 H 21 NO 4 4.4. Vlastnosti Kokain (benzoylmethylekgonin) je světle bílá, mikrokrystalická látka. Je to tropanový alkaloid, který se získává z jihoamerického keře jménem koka pravá. Účinkuje jako silné stimulancium a lokální anestetikum. Účinkuje velmi intenzivně, ale také krátkodobě; pouze 30 60 minut. Navozuje silnou euforii, pocit radosti, vzrušení, sebedůvěry, podporuje družnost a iniciativu, zlepšuje schopnost soustředění, na druhou stranu ale může narušit sebekontrolu a objektivitu myšlení, podněcuje neklid a agresi. Kokain 8
také velmi zatěžuje kardiovaskulární systém, vyvolává hypertenzi, tachykardii, může také způsobovat arytmie. Volná báze kokainu zvaná crack vzniká smícháním s alkalickým činidlem, dále s éterem nebo čpavkem a následnou tepelnou úpravou. Působí 10 až 20 minut, poté se dávka opakuje. Na crack vzniká velice rychle závislost, po opiátech jako je morfin nebo heroin je to jedna z nejnávykovějších látek. Listy koky se v mnoha zemích tradičně žvýkají, užívali je už Inkové. Kokain poprvé izoloval v roce 1860 německý chemik Albert Niemann. V roce 1862 začala kokain komerčně vyrábět firma Merck v německém městě Darmstadt. Kromě lékařství byla koka rozšířena i jako součást některých šumivých nebo vinných nápojů, tvořila také příměs nápoje Coca Cola. V současné době je ve většině zemí světa výroba, prodej i držení kokainu protizákonné, ale stále se (i když vzácně) využívá jako anestetiku při mikrochirurgických zákrocích. Po prvním užití kokainu se dostavují spíše nepříjemné účinky jako srdeční slabost, pocení, nevolnost, závrať, nervozita. Další dávky již navozují pocit euforie, radosti, sebejistoty, rozhodnost až přeceňování vlastních sil, odpadá únava a pocit hladu. Roste krevní tlak, zvyšuje se tepová frekvence, dochází k dilataci zornic. Účinek, kterého se chce při užití kokainu dosáhnout je ztráta zábran, povzbuzení libida, touha po pohybu a zvýšené pracovní nasazení. Při předávkování kokainem je typická vysoká hypertenze s hrozbou krvácení do mozku nebo plic, nebo naopak těžká hypotenze tachykardie, tachyarytmie, hyperventilace, třesavka, agitovanost, zmatenost, pocit silného strachu nebo zuřivost, sluchové, zrakové či hmatové halucinace, bezvědomí. Stoupá tělesná teplota, mohou propuknout epileptické křeče. Příčinou smrti bývá nejčastěji kolaps dechového centra, selhání srdce nebo krvácení do mozku. K dlouhodobým účinkům užívání kokainu patří krvácení z nosu a ucpané nosní cesty. Může dojít k poškození tkáně, vzniku nosních boláků a někdy i k perforaci nosní překážky. K dalším dlouhodobým účinkům patří bolest hlavy, poškození svaloviny včetně srdeční, poškození vnitřních orgánů nebo očí. Objevují se i neurologické poruchy včetně psychózy, ta ale většinou odezní po vysazení drogy. 5. LSD Sumární vzorec je C 20 H 25 N 3 O. LSD je zkratkou triviálního názvu diethylamid kyseliny lysergové. Jedná se o bezbarvou krystalickou látku. Slangové názvy LSD jsou acid, kyselina, papír, trip atd. LSD je nejrozšířenější syntetické psychedelikum, je to jeden z nejsilnějších halucinogenů na světě. 5.1. Historie Tato látka, označena jako LSD-25, byla poprvé syntetizována v roce 1938 Albertem Hofmannem ze švýcarské firmy Sandoz, který ji syntetizoval jako v pořadí dvacátý pátý derivát kyseliny lysergové při svých výzkumech psychoaktivích alkaloidů obsažených v námelu. Její nečekané účinky však objevil až v roce 1943, když se mu LSD- 25 omylem dostalo na ruce a posléze v nepatrném množství do úst, což vedlo k prvnímu LSD tripu v historii. Firma Sandoz začala LSD vyrábět pod jménem Delysid a prodávat po celém světě, kde bylo v mnoha zemích až do svého zakázání s úspěchem používáno psychiatry jako terapeutický prostředek. V době objevu účinků LSD byl nejsilnějším známým psychedelickým prostředkem meskalin. Pro vyvolání psychedelického účinku muselo průměrné lidské tělo absorbovat přibližně třetinu gramu. LSD je však ve srovnání s meskalinem asi čtyřtisíckrát účinnější. Velkých výsledků ve výzkumu LSD dosáhl například Stanislav Grof, americký psychiatr českého původu. Když se v 60. letech rozmohlo masové zneužívání LSD, byla výroba zastavena. Stalo se však jedním ze základních pilířů životního stylu hippies v 60. letech. V souvislosti s tímto je dobré 9
připomenout dílo amerického průkopníka v oblasti experimentů s psychedeliky - Timothy Learyho, který věřil, že s pomocí psychedelik by šla vytvořit lepší, tolerantnější a svobodnější společnost. 5.2. Užívání LSD se v současnosti užívá téměř výhradně formou tripů. Jedná se o malé papírky velikosti zhruba 5 5 milimetrů, napuštěné jeho roztokem. Dávka LSD na jednom tripu je 20-80 μg. Pro plný psychedelický zážitek je nutná tzv. psychedelická dávka, jejíž výše je individuální. Slovo trip má v češtině dva významy, je to papírek napuštěný LSD, ale také označení pro zážitky pod vlivem jakékoliv drogy. V angličtině se slovo trip používá pouze pro označení zážitku, jeden papírek se nazývá hit. 5.3. Složení LSD je krystalická molekula, která má dvoukruhové indolové jádro. To se skládá z atomu dusíku, osmi atomů uhlíku a sedmi vodíků. Tato struktura se velmi podobá chemické struktuře serotoninu a dopaminu, což jsou neupřenašeči, zprostředkovávající přenos elektrických impulsů mezi synapsemi v mozku. Kyselina lysergová se obvykle vyskytuje jako produkt metabolismu houby Claviceps purpurea, která roste na žitě nebo na ječmeni. Má neobvyklou chemickou strukturu, která obsahuje dvě asymetrická centra. Souvislost mezi farmakologickým účinkem a asymetrií takovýchto sloučenin byla předmětem mnoha výzkumů. Vědci při nich zjistili, že psychedelické látky jako je i LSD vstupují v rámci synaptických operací v mozku do interakcí se serotoninem. Nejsilnější derivát kyseliny lysergové je LSD- 25. Je opticky aktivní a aktivní forma stáčí paprsek polarizovatelného světla doprava. To znamená, že triviální název je d-diethylamid kyseliny lysergové. Naopak levotočivá forma l nemá téměř žádný účinek na náš psychický stav. 5.4. Fyzické účinky Fyzické účinky LSD jsou velmi rozmanité. Drogu může člověk polknout nebo nechat rozplynout na jazyku. Po polknutí se může objevit typická koková chuť. V rozmezí od dvaceti minut do jedné hodiny od požití drogy je možné pozorovat jeden nebo i více fyzických symptomů. Jedná se o lehké mravenčení, pocit fyzického nepohodlí, bodání v končetinách a tyk podobně. Účinek konkrétní dávky se u každého člověka liší. Svou roli hraje tělesná hmotnost, denní doba, užívání jiných drog nebo mentální a fyzický stav. LSD je zvláštní chemikálie. Pokud je podáno nitrožilně, rychle z krve mizí. Po užití lze její přítomnost pozorovat ve všech tkáních, především v játrech, slezině, ledvinách a nadledvinkách. Koncentrace, zjištěná v mozku, je nižší než v jiných orgánech, nachází se v něm přibližně jen 0,01% aplikované dávky. Koncentrace v orgánech dosahuje maximálních hodnot po pouhých 10 až 15 minutách po užití a poté velmi rychle klesá. Kolem 80% z LSD se z oběhu vylučuje játry, žlučovým systémem a střevním traktem a pouze 8% se objevuje v moči. Po dvou hodinách je v těle přítomno jenom 1 až 10% nezměněného LSD, zbytek představují ve vodě rozpustné různé metabolity, které nemají vliv na centrální nervový systém. 5.5. Psychické účinky Psychické účinky LSD dosahují vrchol asi po jedné až třech hodinách od požití, kdy už většina látky z hlavních tělesných orgánů, včetně mozku, zmizela, přestože měřitelné množství zůstává v krvi a mozku ještě asi osm hodin. LSD vyvolává menší změny v EEG. Obvykle snižuje amplitudu a zvyšuje frekvenci mozkových vln. Hlavně ve středním mozku dochází k řadě změn. Ten totiž řídí funkci vědomí a moduluje emocionální odezvy. Podle výzkumů provedených v roce 1972 Goldsteinem, Stolzfusem a jejich kolektivem je možné po podání LSD pozorovat, že centrum zpracování dat v šedé kůře mozkové u pravorukých lidí je z levé, analytičtější hemisféry přesunuté do pravé, vizuálně - prostorové hemisféry. LSD možná 10
dokáže rozšířit mentální schopnosti tím, že aktivizuje vizuálně prostorová centra. Je dokázáno, že molekuly čistého LSD nemá žádny vliv na chromozomy. Nízké dávky LSD zrychlují dech, vysoké ho zpomalují. Mezi další symptomy patří pokles tlaku, snížení srdečního tepu, vzestup hladiny cukrů v krvi, vzestup tělesné teploty a ovlivnění termoregulačního systému, výrazné zesílení smyslového vnímání, silné vizuální, sluchové a hmatové halucinace v kombinaci s velkými změnami psychiky, myšlení a uvažování. Běžná je depersonalizace, ztráta vlastního ega, změny v rozdělení vědomé a podvědomé psychické činnosti, schizofrenie, rychlé změny nálady, euforie, megalomanie, změněná funkce paměti (oživené nebo potlačené vzpomínky, uživatel může znovu prožít něco, co dříve zažil, porušení časové souslednosti událostí) a změněné vnímání času. Zejména při vyšších dávkách může docházet k regresi (návrat do dětství nebo na nižší vývojový stupeň), dochází k velkému rozšíření zorniček a špatné koordinaci pohybů spojené s možnými poruchami rovnováhy a následné nevolnosti. 6. Pervitin 6.1. Další názvy Methamfetamin, methylamfetamin, N-methylamfetamin, desoxyefedrin, pervitin, methedrin, Desoxyn 6.2. Sumární vzorec C 10 H 15 N 6.3. Chemický název 1-fenyl-2-methylaminopropan 6.4. Strukturní vzorec Jedná se o syntetickou drogu ze skupiny amfetaminů. Stejně jako ostatní látky ze skupiny amfetaminů má psychostimulační účinky dochází k povzbuzení organismu (stimulaci psychiky i stimulaci tělesné). Vyrábí se nelegálně z pseudoefedrinu, extrahovaného z léků jako jsou paralen, modafen či neurofen.v České republice se jedná o nejčastěji užívanou drogu, protože je snadno dostupná a relativně levná. Užívají ji 2/3 všech drogově závislých. 6.5. Historie Poprvé byl amfetamin vyroben v Německu v roce 1887, ale pervitin, který je jednodušší ve výrobě a účinnější, byl vyvinut v roce 1919 v Japonsku. Za 2. světové války došlo k rozšíření jeho užívání, kdy byl podáván německým vojákům, aby je povzbudil ve výkonnosti. Poté ho užívali piloti kamikadze v Japonsku. Až do druhé světové války se nevědělo o jeho návykovosti a využíval se k léčebným účelům. 6.6. Vzhled Metamfetamin má podobu bílého, krystalického prášku bez zápachu, hořké chuti. Na nelegálním trhu je většinou žlutě či fialově zabarven, protože obsahuje zbytky látek používaných při domácí výrobě. Čistý metamfetamin hydrochlorid má podobu krystalickou. 11
6.7. Aplikace Nejčastěji se pervitin aplikuje třemi způsoby intravenózně (nitrožilně), šňupáním nebo orálně. Při orální aplikaci nastupuje účinek do jedné hodiny. Intravenózně aplikované dávky jsou často o hodně vyšší a účinek nastupuje okamžitě, u šňupání přichází účinek po 5-10 minutách. Obvyklé dávky začínají na 20-40 mg třikrát až čtyřikrát denně. Při vzrůstajícím návyku se však zvyšují na 100-300 mg po každých třech až čtyřek hodinách. Při léčebných účelech dávka nepřekračuje 25 mg. Každý ze způsobů aplikace sebou nese určitá rizika. Například při šňupání může dojít až k rozleptání nosní přepážky. 6.8. Působení Metamfetamin působí na centrální nervovou soustavu, kdy vyvolává zvýšenou koncentraci neurotransmiterů adrenalinu a dopaminu. Oba se účastní na předávání elektrických signálů mezi neurony. Adrenalin uvádí tělo do vzrušeného stavu a způsobuje zvýšení krevního tlaku i zrychlení tepání srdce. Dopamin je uvolňován v oblasti mozku, která spojuje příjemné pocity s určitými druhy chování. Například pití, jídlo či sex. To způsobuje potřebu chování opakovat. Dopamin a adrenalin jsou skladovány ve váčcích v zakončeních axonů. Poté co se k nim dostane elektrický signál, jsou uvolněny do prostoru mezi neurony (synapse). Dále se naváží na dendrity druhého neuronu, a tím dochází k přenosu elektrického signálu na druhý neuron. Po uvolnění od neuronu jsou buď rozkládány za pomoci enzymu MAO, nebo zpětně vstřebány bílkovinami do původního axonu a jsou připraveny na další signál. Pokud se pervitin dostane do dopaminových nebo adrenalinových neuronů, vyvolá výdej celé zásoby dopaminu nebo adrenalinu. Zablokuje jak zpětné vstřebávání do axonu, tak i rozkládání enzymem MAO. Dochází k tomu, že máme nadbytek adrenalinu a dopaminu, které neustále přenáší signály vzbuzující potěšení, euforii a pocit dostatku energie. Dále má člověk rozšířené zorničky, zvýšenou fyzickou i psychickou výkonnost organismu, dochází ke zvýšení pozornosti a soustředěnosti, ztrácí se chuť k jídlu i pocity žízně. Po odeznění účinku drogy jsou tyto látky vyčerpány a dochází ke stavu, který se nazývá dojezd. Člověk pociťuje velké vyčerpání, depresi, úzkost, nemůže usnout, apod. 7. Extáze (MDMA) 7.1.Chemický název 3,4-methylendioxy-N-methamfetamin, zkráceně MDMA 7.2. Strukturní vzorec 7.3. Sumární vzorec C 11 H 11 NO 2 7.4. Historie Extáze byla poprvé vyrobena v roce 1912 firmou Merck jako prostředek na hubnutí. Také je důležité zmínit Alexandra Shulgina, který se v 70. letech snažil o použití drogy v lékařství. 12
Na nelegálním trhu se nejčastěji vyskytuje v podobě barevných tablet s vylisovanými obrázky, ale může se také objevit v podobě bílého prášku. 7.5. Působení Jedná se o syntetickou drogu patřící do skupiny amfetaminů. Je podobná metamfetaminu, ale má větší halucinogenní účinky. Extáze působí hlavně na CNS, konkrétně na vylučování neurotransmiterů serotoninu, noradrenalinu a dopaminu na synapsích. Dochází k ovlivnění psychiky a somatických funkcí. Nejprve je člověk zmatený a neklid, ale poté nastává fáze klidu, pohody a zlepšení nálady. Dále se zvyšuje komunikativnost a empatie. Extáze ovlivňuje také tyto somatické funkce: tepová frekvence, vzestup krevního tlaku, rozšíření zornic, nechutenství a vzestup svalového napětí. Extáze patří mezi drogy s mírným efektem, ale uživatelé této drogy často přechází na silnější drogy (např. pervitin či kokain). 8. Heroin 8.1. Strukturní vzorec Název podle IUPAC (Mezinárodní Unie pro Čistou a Užitou Chemii): (5α,6α)-7,8-didehydro-4,5-epoxy- 17-methylmorfinan-3,6-diol diacetát 8.2. Další název 3,6-diacetylmorfin 8.3. Sumární vzorec C 21 H 23 NO 5 8.4. Historie Heroin byl poprvé synteticky připraven acetylací morfinu v roce 1874. Roku 1898 uvedla německá firma Bayer diacetylmorfin. Lék byl požíván především proti kašli a byl označován jako hrdinský preparát (heroic) odtud název heroin. Od poloviny 20. století se rozšířil jako jedna z nejpoužívanějších pouličních drog prakticky po celém civilizovaném světě. 8.5. Účinek Heroin je tvrdá droga, funguje podobně jako morfin, akorát stačí pětkrát až desetkrát menší dávka. Má náhlý, nárazový účinek. Heroin rychle proniká do mozku. 1 7 hodin působí příjemný pocit uspokojení. Účinkuje podobně jako morfin, ale rychleji, intezivněji a po kratší dobu. Heroin se aplikuje perorálně a intravenózně. K bezprostředním účinkům patří duševní i tělesný útlum, stav tichého opojení, zklidnění, uvolnění, vzdálení se realitě, snížení či odstranění pocitu bolesti 8.6. Příznaky K viditelným příznakům patří zúžené zornice, zpomalené reakce, poruchy koordinace 13
Mezi dlouhodobé účinky patří vodnaté oči, bledá kůže, zanícené vpichy, ztráta vůle až deprese, změna osobnosti prolhanost, nedůvěřivost, narušení až ztráta vztahu k nejbližším 9. Výsledky dotazníku Shrnutí informací z grafu Z výzkumu a posléze ze zpracování grafů jsme došly k závěru, že dívky ve věku 13-15 let velkou zkušenost s drogami nemají, potvrdila ji pouze tři procenta dotázaných. U chlapců to bylo už o něco více, sedmnáct procent chlapců ve věku 13-15 let přiznalo zkušenost s nějakou drogou. U dívek ve věku 16-17 let to bylo už vyrovnanější, drogu vyzkoušelo čtyřicet pět procent, u chlapců to bylo výrazně více, drogu vyzkoušelo osmdesát devět procent dotázaných. Osobní zkušenost drogou má také padesát devět procent žen ve věku 18 a více, u chlapců v tomto věku je to potom osmdesát sedm procent. Důvodem vyzkoušení drogy byla většinou zvědavost, na druhém místě dobrodružství a na třetím vliv kamarádů. Na otázku, zda dotázaní užívají drogy pravidelně, většina odpověděla, že jen občas, méně než jednou měsíčně. Nejčastěji drogu dotázaným nabídl kamarád. Většina dotázaných odpověděla na otázku Jak na tebe droga působila? možností líbilo se mi to, zkusil/a bych to znovu. Pouze osm procent dotázaných už by nechtělo zkušenost s drogou nikdy zažít. Většina dotázaných poprvé zkusila požít nějakou drogu ve věku 13-15 let. Z našeho výzkumu vyplývá, že nejčastěji užívanou drogou je marihuana nebo hašiš, naopak nejméně oblíbenou je pervitin a heroin. 14
10. Závěr Při psaní naší práce jsme si uvědomily, jaké riziko nám při užívání drog hrozí. Jak je popsáno výše, drogy můžeme rozdělit do několika skupin. Nejnebezpečnější se nám jeví heroin, a to kvůli vysokému závislostnímu potenciálu. Součástí naší práce byl také průzkum, jehož cílem bylo zjistit míru oblíbenosti mezi mládeží, zejména však mezi studenty Gymnázia Jana Nerudy. Také jsme chtěly zjistit, jak jednotlivé drogy na člověka působí. Došlo nám, že drogy mohou skutečně vážně poškodit zdraví jedince a proto jsme během našeho průzkumu a tvorby práce žádnou drogu nezkusily. Nejzajímavější zjištění bylo, jak drogy působí na receptory a jaké všechny různé hormony se při požití drogy vylučují. Doufáme, že jsme během studentské konference studenty poučily a popřípadě i odradily potenciální uživatele. 15
11. Přílohy Osobní zkušenost s nějakou drogou (13-15 let, dívky) 6% 47 Ne 3 Ano 94% Osobní zkušenost s nějakou drogou (13-15 let, chlapci) 12% 43 Ne 6 Ano 88% 16
Osobní zkušenost s nějakou drogou (16-17 let, dívky) 18% 6 Ne 27 Ano 82% Osobní zkušenost s nějakou drogou (16-17 let, chlapci) 38% 22 Ne 62% 36 Ano 17
Osobní zkušenost s nějakou drogou (18 a více, dívky) 33% 67% 16 Ne 33 Ano Osobní zkušenost s nějakou drogou (18 a více, chlapci) 18% 6 Ne 27 Ano 82% 18
Důvod vyzkoušení drogy 4% 1% 67 Zvědavost 14 Vliv kamarádů 27% 8 Touha po útěku z reality 6% 11% 51% 35 Dobrodružství 6 Nuda 2 Jiný důvod Užíváte drogy pravidelně? 21% 3% 8% 10% 4 Ano, každý den 10 Ano, jednou týdně 13 Ano, jednou měsíčně 58% 76 Ne, jen občas (méně než jednou měsíčně) 28 Ne, měl jsem drogu jen jednou 19
Kdo ti drogu nabídl? 2% 11% 115 Kamarád 2 Rodič 87% 15 Neznámý člověk (dealer) Jak na tebe droga působila? 17% 16% 17% 50% 66 Líbilo se mi to, zkusil/a bych to znovu 22 Nebylo to špatné, ale už to nezkusím 23 Nic to se mnou neudělalo 21 Nelíbilo se mi to, už to nechci nikdy zažít Kdy jsi drogu poprvé zkusil/a? 1% 2% 45% 52% 3 méně než 13 let 68 13-15 let 59 16-17 let 2 18 a více 20
Máš chuť vyzkoušet nějakou drogu? 71% 29% 79 Ano 193 Ne Jakou drogu máš chuť vyzkoušet? 8% 18 Marihuana, hašiš 19% 23% 14 Kokain 6 Pervitin 5 Heroin 19% 6% 7% 18% 15 LSD 15 Extáze 6 jiná Jakou drogu bys nikdy nechtěl/a vyzkoušet? 7% 8% 12% 14% 24% 15% 20% 32 Marihuana, hašiš 61 Kokain 84 Pervitin 101 Heroin 56 LSD 50 Extáze 31 jiná 21
Proš bys určitou drogu nechtě/a zkusit? 4% 53 Bojím se účinků 40% 23% 24% 9% 20 Bojím se rodičů a toho, že to zjistí ve škole 49 Bojím se, že bych se stal závislým 87 Neláká mě to, nemám potřebu to zkoušet 18 Jiný důvod 22